Výpis všech autorů

Semen Petrovič Babajevskij

Ruský spisovatel, novinář.

Olga Barényi

Olga Barényi je spisovatelský pseudonym a podle vlastní životopisné legendy i rodné jméno české spisovatelky, píšící do roku 1945 česky a poté v rakouském a německém exilu německy. Původně působila jako herečka v Praze a v Bratislavě. Aloisie Anna Voznicová , provdána Halvaxová a Gerstbergerová . Herecké pseudonymy: Olga Bělská , Olga, Luisa nebo Louisa Voznicová . Spisovatelské pseudonymy: Olga Barényi , Olga Barényiová , Hilde Wangel , O. B. , Olga von Barényi . Narodila se 4. července 1905 v Kroměříži v rodině bednáře Aloise Voznici, původem z Olomouce, a švadleny Anny roz. Korčianové, původem z Hoštic u Zdounek, patrně jako druhorozené dítě. Roku 1917 jí zemřela matka, otec v té době sloužil ve válčící rakouskouherské armádě. Proto strávila zhruba dva roky v kroměřížském sirotčinci. Absolvovala tři třídy měšťanské školy a tři ročníky Státního ústavu ku vzdělávání učitelů v Kroměříži. Roku 1923 nastoupila na dramatické oddělení Státní hudební a dramatické konservatoře v Brně, po prvním ročníku přešla na Státní konservatoř hudby v Praze do třídy Marie Laudové-Hořicové. Zde studovala v ročníku s Lolou Skrbkovou a Světlou Svozilovou. Brzy začala hrát i mimo školu v různých ochotnických uskupeních. Zřejmě jako krytí vůči vedení konzervatoře požádala roku 1925 úřady o změnu jména na Olgu Bělskou. Z dokumentů není zřejmé, zda jí úřady vyhověly, prokazatelně však pod tímto jménem účinkovala v inscenacích Divadla mladých Fraška o mistru Miminovi a Když ženy něco slaví… v režii Jiřího Frejky. Pod jménem Olga Voznicová pak hrála v inscenaci Dětský karneval dalšího významného avantgardního souboru, Uměleckého studia Vladimíra Gamzy. Dostupné kritiky hodnotí její herecké výkony, ať již na konzer...

Nesvadbová Barbara

Mac Barnett

Americký autor literatury pro děti.

Libuše Baudyšová

Libuše Baudyšová, rozená Zadinová byla česká spisovatelka, dramatička a překladatelka z ruštiny a slovenštiny. Libuše Baudyšová se narodila v rodině advokáta Antonína Zadiny a Ludmily Zadinové-Dollanské. Se svým mužem, soudním úředníkem JUDr. Otou Baudyšem, za kterého se provdala po studiích na pražské Vyšší dívčí škole, žila nejprve v Kutné Hoře, pak v Českém Brodě a posléze v Hradci Králové. Zde již byla plně literárně činná a také se věnovala práci ve veřejném životě . Po manželově smrti se roku 1932 odstěhovala k bratrovi JUDr. Milanu Zadinovi do Poděbrad. Přispívala do mnoha novina a časopisů a její knihy jsou především určeny ženám . Psala však i kronikářské obrazy, kde na pozadí osudu jedince vylíčila významné události z naší historie. Zemřela roku 1954 a byla pohřbena v rodinné hrobce na městském hřbitově v Poděbradech.

Konstantin Sergejevič Badigin

Konstantin Sergejevič Badigin, rusky: Константин Сергеевич Бадигин) byl ruský sovětský spisovatel a kapitán dálné plavby, výzkumník a vědec. Svou námořní kariéru začal Badigin roku 1928 jako námořník na Dálném východě. Roku 1932 se po vystudování námořní vysoké školy ve Vladivostoku stal navigátorem a důstojníkem Sovětského námořnictva. Jako kapitán řídil roku 1938 výpravu ledoborce Sedov do Arktidy. Po uvěznění v ledu byl ledoborec změněn na driftující vědeckou polární stanici. Uvolněn byl až po 812 dnech v lednu roku 1940 v oblasti mezi Grónskem a Špicberky. Po svém návratu do vlasti byl Badigin 3. února 1940 vyznamenán Řádem rudé hvězdy a obdržel titul Hrdina Sovětského svazu. V průběhu Velké vlastenecké války byl v letech 1941 až 1943 velitelem sovětských ledoborců v Bílém moři a v letech 1943 až 1945 kapitánem motorové lodi v Tichém oceánu, která se plavila mezi Seattlem a Vladivostokem. Po skončení války odešel do výslužby a věnoval se studiu a literatuře. Vystudoval Moskevský pedagogický institut, pak absolvoval aspiranturu na Lomonosovově univerzitě, roku 1953 zakončil studium obhajobou disertační práce a získal titul kandidáta věd v oboru geografie. Jako autor debutoval ve 40. letech 20. století črtami o průzkumnících Arktidy. Poté napsal několik autobiografických knih a historických románů týkajících se mořeplavby. Roku 1973 se stal předsedou Komise pro námořní uměleckou literaturu Svazu spisovatelů Sovětského svazu.

John Barron

John Barron Daniel byl americký novinář

Jan Bárta

Narozen 11. 6. 1956 v Ústí nad Orlicí. Malíř, grafik, ilustrátor, spisovatel, novinář a redaktor. Od roku 2004 ředitel humanitární organizace ADRA.

Jan Baltus

Jan Baltus absolvoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy University v Brně v roce 1967. Poté nastoupil na odbor hygieny komunální v Karviné, kde se zabýval kvalitou vody pro ostravsko-karvinský revír a předpokládanými asanacemi poddolovaných území. Ve své kariéře pokračoval jako pracovník ochrany přírody se zaměřením na asanace a rekultivace krajiny po průmyslové činnosti. Od 70. let publikoval v odborných časopisech a napsal dvě cestopisné knihy o národních parcích v africké Keni a dobrovolnickém pobytu v chudinských čvrtích indického Delhi v programu Civil Service International. Od 80.let se publicisticky zaměřil na problematiku technických možností odstranění emisnich plynů ze spalovacích energetických procesů a této činnosti se věnoval od roku 1986 profesionáoně v časopise Technický týdeník. Po stáži v USA se stal šéfredaktorem tohoto časopisu, který orinetoval výrazně na problematiku výzkumu a vývoje a aplikovaného vývoje v českém průmyslu.

Ilja Bart

Ilja Bart byl československý novinář a básník. Narodil se v Chrudimi. Po maturitě na duchcovském gymnáziu vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Zúčastnil se španělské občanské války, za okupace byl vězněn pro ilegální činnost. Před válkou i po ní pracoval jako novinář v levicovém tisku. Vykonával i řadu politických funkcí. Od třicátých let překládal ruskou a španělskou poezii. Zemřel 11. listopadu v Praze. Autor psal prózy, reportáže, divadelní hry a básnické sbírky:

Hans-Werner Bastian

Novinář, literatura pro kutily.

Hans Bardtke

Profesor ThDr. Hans Bardtke studoval v letech 1924 - 1929 staroorientální jazyky. dějiny starověku a teologii na univerzitách v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl řádným profesorem starozákonní vědy na teologické fakultě univerzity Karla Marxe v Lipsku. V letech 1955, 1960, 1961 a 1966 podnikl studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Řecka. Proslul zejména svým podílem na zpracování a vydání nálezu esejských svitků z Kumránu u Mrtvého moře. mezi další knihy patří Po obou stranách Jordánu, Od Rudého moře ke Genezaretskému jezeru a Od Nilské delty k Sinaji.

Gwen Bailey

Anglická přírodovědkyně specializovaná na chování psů a koček.

Guy Bass

Autor aj detských kníh žijúci v Londýne, ktorý získal viacero ocenení. V roku 2010 to bola napríklad cena Blue Peter Book Award. Je autorom série o Zošidle . Séria vyšla aj v Čechách, kde má Zošidlo meno Záplaťák. Rovnako je autorom série titulov o Bendži Bomovi . V Českej republike sú knihy uvádzané ako séria titulov o Filínovi Fidlovi.

George Owen Baxter

Max Brand, vlastním jménem Frederick Schiller Faust byl významný americký spisovatel westernů. Psal většinou pod různými pseudonymy , ale dnes je znám pouze jako Max Brand. Narodil se v Seattle, vyrůstal v centrální Kalifornii a později pracoval jako honák krav na jednom z mnoha místních hospodářství. Studoval na kalifornské univerzitě v Berkeley, ale nedosáhl titulu, protože byl jako domnělý výtržník vyloučen. Už na škole začal psát své příběhy, které poměrně úspěšně prodával do novin a časopisů a stal se brzo populární, zejména jako autor dobrodružných příběhů z Divokého západu. Kromě toho psal také filmové scénáře pro Hollywood a hodně cestoval. Za druhé světové války působil jako válečný dopisovatel a při bojích v Itálii byl smrtelně raněn. Za svůj život napsal více než 500 románů a povídek nejrůznějších žánrů, dodnes však přežily pouze jeho literární westerny, založené na osobní znalosti práce kovboje a na velice dobrém propracování charakterů jednajících postav.

Gaetano Bardini

Gaetano Bardini byl italský tenorista.

Eva-Maria Bast

Německá novinářka, spisovatelka a výkonná ředitelka firmy Bast Medien GmbH. Autorka literatury faktu, detektivek a historických románů.

Donald Bain

Narodil se ve Spojených státech amerických. Pracuje jako spisovatel a jako anonymní pisatel, napsal 80 knih za svojí čtyřicetiletou kariéru. Absolvent Purdue university, adresát mnoha spisovatelských ocenění. Stejně dobrý profesionální jazzový muzikant jako spisovatel. Sérii knih To je vražda, napsala, vydává společně s Jessicou Fletcherovou, což je fiktivní autorka.

Christine Bailey

Christine Bailey je výživová poradkyně, odbornice na zdravé stravování, kuchařka, autorka a moderátorka s více než 18-letou praxí. S vášní pro tvorbu chutných a výživných receptů má pověst transformování zdraví lidí a lásku k opravdovému jídlu. Prošla rozsáhlým akademickým a vědeckým výcvikem – má dva bakalářské, jeden magisterský a jeden postgraduální titul ve výživě a výuce vaření. Je též vyškolená v Institutu funkční medicíny . Působí jako konsultantka pro řadu firem, píše do národního tisku, vede kurzy vaření včetně workshopů pro děti. Tvoří nové recepty a výrobky pro široký okruh firem a pravidelně se obevuje v médiích v diskuzích o jídle, výživě a fitness a předvádí nové recepty.

Christiane Baradeau

Ověřeno.

Bob Bampton

Ilustrátor.

Antonín Bajaja

Antonín Bajaja je český spisovatel. Narodil se v rodině lékaře. Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, poté pracoval v oboru: v letech 1965–1973 jako zootechnik v JZD v Želechovicích nad Dřevnicí, později jako zaměstnanec zemědělské laboratoře. V roce 1991 se stal redaktorem brněnské redakce Československého rozhlasu, od roku 1992 působil v deníku Prostor, později v časopise Týden a souběžně byl redaktorem Svobodné Evropy. V letech 2011 až 2014 byl členem Rady České televize. Od roku 1996 vedl semináře tvůrčího psaní na Univerzitě Palackého v Olomouci a na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Je spoluzakladatelem časopisu pro kulturu a společenské dění Zlínského kraje Zvuk a byl také u vzniku pěveckého spolku Wlastenci při Českém centru Mezinárodního PEN klubu. Bajajův román Zvlčení byl přeložen do ruštiny, běloruštiny, bulharštiny, slovinštiny a maďarštiny. Jeho román Na krásné modré Dřevnici vyšel v listopadu 2016 v anglickém překladu jako Burying the Season: Blue Dřevnice Waltz. Překlad pořídil David Short a předmluvu napsal Rajendra Chitnis. Poté byl v roce 2017 vydán i v polštině pod názvem Nad piękną modrą Dřevnicą.

Anne-Sophie Baumann

Francouzská autorka knih pro děti.

Agnieszka Bator

Polská autorka naučných publikací pro předškolní děti.

Vlastimil Baruš

Vlastimil Baruš byl český a československý biolog, parazitolog, vědecký pracovník Československé akademie věd i Akademie věd České republiky, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Studoval na VŠ zemědělské v Brně, kde také potom učil. V letech 1958-1962 působil jako vědecký pracovník Biologického ústavu. K roku 1981 se profesně uvádí jako ředitel Ústavu pro výzkum obratlovců Československé akademie věd. V letech 1985–1986 byl rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně. Od roku 1987 pracoval v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV v Brně. Byl účastníkem četných výzkumných zoologických expedic . Ve své profesní dráze se specializoval na studium cizopasných hlístic a přírodní ohniskovost namatodóz. Publikoval či spolupublikoval přes tři stovky vědeckých pracích a 23 knih. Později působil jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu ekologie krajiny Akademie věd České republiky v Brně. Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka . Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát obhájil ve volbách roku 1986 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Vladimír Bartoš

Narozen 20. 5. 1929 v Pardubicích, zemřel 9. 2. 2013. Prof., MUDr., DrSc., lékař, vědecký pracovník, práce zejména z oboru diabetologie.

Vladimír Babnič

Dátum a miesto narodenia 14. 12. 1926 Kokava nad Rimavicou Oblasti záujmu: próza, rozhlasová tvorba, publicistika Viac o osobnosti: R. 1940 – 46 absolvoval gymnázium v Banskej Bystrici, potom začal študovať právo na Právnickej fakulte v Bratislave . Venoval sa novinárskej a redakčnej činnosti: r. 1951 – 60 redaktor a potom šéfredaktor časopisu Život, 1961 – 67 redaktor Nového slova, Světa v obrazech a Čs. tlačovej kancelárie, 1968 – 69 šéfredaktor Tatrapressu, 1972 – 90 redaktor vydavateľstva Šport. Od začiatku 50. rokov uverejňoval poviedky v časopisoch. S povstaleckou tematikou vydal román Život, láska moja a prózu Štepy pre vnukov . Medzitým vydal knihu o živote zvierat Poľovníckym chodníčkom , knižku pre deti Dravec z Katrinho brala . Naposledy vydal spomienky na udalosti v ČSR v auguste 1968 pod názvom Na večné časy , ako aj knihy Med a blen , Vo veľkej vojne malá vojna . Spolupracoval s rozhlasom i televíziou. Autor rozhlasových hier Cyrilko a Jazmín vonia v jeseni a televíznych súuťažných relácií Mladému sa svet usmieva . Okrem toho bol zostavovateľom a spoluautorom turistických sprievodcov a obrazových publikácií.

Stanislav Barek

Narozen 4. července 1955 v Rumburku, okres Děčín. Hru na kytaru studoval v letech 1972-81 soukromě a na konzervatoři v Praze a Teplicích u prof. J. Jirmala, A. Sádlíka, V. Vítka a V. Kučery. Pedagogická činnost v ČR: 1973 – 1979 - Lidová škola umění v Rumburku a Šluknově, ve stejné době vyučování na Základní devítileté škole ve Šluknově 1979 – 1995 - OKD Praha 6 1995 dodnes – soukromý učitel kytary Pedagodická činnost v zahraničí: 1987 – 1989 - občasné kurzy a wokshopy pro začátečníky na VHS Gummersbach, Droste-Haus Verl a VHS Rietberg 1991 – 1996 - Franz-Grothe Schule in Weiden i. d. Opf. 1990 – 2008 - občasné vyučování intenzivních kurzů kytary pro začátečníky a pokročilé, workshopy klasické a ragtimové kytary na VHS Weiden a Freies Musik Zentrum Mnichov 2012 – workshop – ragtime guitar – Los Mochis Mexiko 2015 – workshopy – Konzervatoř Almaty - Kazachstan Hudební činnost: 1971 -1973 – člen pěveckých sborů MIKROCHOR a AKADEMIACHOR 1979 – 1988 – člen Pražského pěveckého sboru SMETANA V 80. letech vlastní rockové kapely „Tvůj problém“ a „Milé Tváře“ 1987 - 1989 – klasické kytarové duo Nikolajem Krestovským 1989 - dodnes – kytarové duo s Adibem Ghalim. Společně s Adibem Ghalim spolupráce s italským kytaristou Andreou Benzonim, velšským kytaristou Dylanem Folwerem, americkým kytaristou Woody Mannem a italsko-americkým kytaristou Peppinem D´Agostinnem a australským kytaristou Tommy Emmanuelem 2003 - dodnes – člen a zakladatel skupiny „NJOREK“ s Jaroslavem Olinem Nejezchlebou a Michalem Müllerem . Skupina upravuje a interpretuje lidovou hudbu. 2004 dodnes – spolupráce s perským kytaristou Shahabem Tolouie v duu „Persepolis“ zabývající se perskou hudbou a flamencem a občasná spolupráce se skupinou „Grupo de Peňa“ 2005 - dodnes – skupina „ARIONAS“ se S. Tolouie a zpěvačkou řeckého původu Marthou Elefteriadu. Repertoár tvoří perská, řecká a španělská hudba. 2010 – dodnes – duo s houslistou České Filharmonie Viktorem Mazáčk...

Sarah Bartlett

Astroložka, pracovala s celebritami v hudebním šoubyznysu v 70. a 80.letech, studovala v Londýně na Fakultě astrologických studií. V roce 2000, získal diplom v oboru Psychologická astrologie. Je autorkou řady knih z oblasti astrologie a dalších duchovních věd.

Robert Barnard

Robert Barnard je anglický spisovatel zločinu, kritik a odborný asistent. Narodil se v Essexu. „Mezi spisovatele, které nejvíce obdivuji, patří Christieová, Allinghamová, Rendellová a Margaret Millarová,“ poznamenal kdysi Robert Barnard. Snad právě proto se on sám vyjadřuje jazykem „ryzího detektivkáře“. A ať už Barnardova díla nabízejí čtenářům jakékoliv další lahůdky , jádro jeho románů i povídek se vždy skrývá v zápletce. Člověk se brání spekulacím, kterého současného spisovatele budou číst i příští generace, ale Barnard je na tuto pozici díky své eleganci, inteligenci a obrovské šíři zkušeností bezpochyby velmi pravděpodobným kandidátem. K jeho nejcennějším románům patří Death of an Old Goat z roku 1977, Bodies z roku 1986, a City of Strangers , mezi nejnovějšími díly pak vyniká román Unholy Dying .

Richard Ballantine

Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.

Richard Bachman

Stephen Edwin King , některá díla vydal pod pseudonymem Richard Bachman, je americký spisovatel hororů, jeden z nejproduktivnějších a čtenářsky nejúspěšnějších autorů současnosti. Řada jeho knih a povídek byla zfilmována. Mezi jeho slavná díla patří knihy Carrie, To, Mrtvá zóna, Osvícení a série Temná věž, ve filmovém zpracování prosluly především na jeho dílech postavené snímky Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle . Jeho kniha Pod kupolí se v roce 2013 dostala na obrazovky americké televizní stanice CBS v seriálové podobě. V roce 1986 režíroval film Vzpoura strojů, k mnohým snímkům též napsal scénář , Creepshow , Řbitov domácích zvířátek , případně si v nich zahrál , Zhubni! , Spisovatelé ). Jeho kariéra spisovatele začala prakticky už v roce 1959, kdy se svým starším adoptovaným bratrem Davidem vydali místní noviny Dave's rag . Od roku 1962 studoval na Lisbon High School , kde se svým přítelem Chrisem Chesleyim vydali v roce 1963 sbírku 18 povídek s názvem People, Places and Things - volume I. O rok později publikoval dvoudílnou knihu The Star Invaders. První dílo, které bylo veřejně publikováno, byla povídka I was a Teenage Grave Robber a vyšla v časopise Comics Review v roce 1965. V roce 1966 ukončil úspěšně studium na střední škole a dostal stipendium na univerzitu. Roku 1970 absolvoval univerzitu v Oronu, obory angličtina a tvůrčí psaní se zaměřením na učitelství. Rok nemohl najít práci učitele, a tak pracoval v prádelně a psal povídky, které prodával do pánských časopisů. V lednu 1971 se oženil s Tabithou Spruce. Seznámili se v univerzitní knihovně v Maine – Orono, kde oba pracovali během studia. První povídku, Skleněná podlaha, mu vydali v časopise Startling Mystery Stories. Povídky, které napsal zpočátku tvorby, byly časem vydány v knize Night...

Riccardo Bacchelli

Bacchelli Riccardo , italský spisovatel, básník, literární a hudební kritik, dramatik; jeden ze zakladatelů revue La Ronda. Historická trilogie Mlýn na Pádu líčí na osudech mlynářské rodiny historii Itálie od Napoleonova tažení do Ruska po 1. světovou válku. Jeho tvorba spojuje tradici realistického románu 19. stol. s moderní touhou po poznání, experimentálním hledáním i morálním neklidem. Česky vyšlo V neznámých mořích, Touha po Africe, Iride, Pláč syna Lavišova.

Patricia Romanowski Bashe

Americká hudební publicistka a autorka dokumentárních biografií, také autorka publikací o Aspergerově syndromu.

Paolo Bacigalupi

Bacigalupi se narodil v Coloradu, studoval na St. Berlin College v Ohiu a jako hlavní obor si zvolil čínštinu. Po studiu se začal živit tvorbou webových stránek. Zakrátko napsal svou první sci-fi povídku , ovšem na radu Harlana Ellisona se začal věnovat mainstreamu. Když v něm stále nemohl uspět, vrátil se k fantastice. Ta mu rychle poskytla doslova žeň všech možných literárních cen anebo alespoň nominací . Jeho povídky otiskují prestižní časopisy, zabývající se literární fantastikou, například Asimov´s Science Fiction nebo The Magazine of Fantasy and Science Fiction. A právě posledně jmenovaný časopis je pro české čtenáře vzhledem ke sbírce Čerpadlo 6 takovým drobným hendikepem. Kromě tisíců příznivců na celém světě, má Bacigalupiho styl svého obrovského zastánce i v osobě Martina Šusta, šéfredaktora české mutace Magazínu fantasy a science fiction. Je tedy pochopitelné, že pro nás vždycky ulapí i autorův nejnovější kousek. To je taky důvodem, proč budete většinu z povídek, které jsou v Čerpadle 6 obsažené, už znát.

Monika Bartošová

Novinářka, působí v reklamě, marketingu a PR, prozaička.

Milan Bárta

Milan Bárta je středoškolský učitel, spisovatel, šéfredaktor I-NOVIN z České Lípy. Po absolvování základní školy a gymnázia v Brandýse nad Labem vystudoval v letech 1989 až 1993 obor Učitelství biologie a chemie pro druhý a třetí stupeň na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Získal titul Mgr. V letech 1988–1989 byl vedoucím jednoho z oddělení ODDM na Praze východ. Pak následovalo vysokoškolské studium. V letech 1993 až 1997 byl učitelem přírodopisu a chemie na ZŠ 28. října v České Lípě. V letech 1997 až 2019 učil Mgr. Bárta na gymnáziu v České Lípě. Od roku 2019 učí na ZŠ a MŠ Okna. V době koronavirové krize se proslavil videi, která v domácích podmínkách připravoval pro své žáky. Postupně se do jejich tvorby zapojily desítky dětí z České republiky i ze zahraničí. Velký příznivec geocachingu. Několik let je šéfredaktorem českolipských internetových I-novin, přispívá do časopisu Lípa, věstníku OSBD v České Lípě, na server Turistika.cz a píše knihy. Byl kdysi redaktorem časopisu Moderní vyučování a také přispíval do Českolipského deníku. Milan Bárta je rozvedený, jeho manželkou byla Šárka Bártová, mají spolu dva syny.

Milada Bartoňová

PhDr. Milada Bartoňová pochází z moravských Hodslavic. Po ukončení obecné a měšťanské školy pracovala čtyři roky jako dělnice ve Zlíně v Baťové továrně. Již v této době přispívala do časopisu Sbratření, vydávaného Přemyslem Pittrem. Touha po vzdělání jí přivedla do učitelského ústavu ve Valašském Meziříčí a poté na Universitu Karlovu . Vzdělání si dále prohlubovala studiem hindštiny a sanskrtu. Jako redaktorka společensko - vědních edic ve Státní pedagogické nakladatelství připravovala k vydání mj. učebnice a slovníky orientálních jazyků, redigovala spisy J.A.Komenského Milníky její duchovní cesty bylo protestantsky orientované společenství Přátel hlasu svědomí v rodných Hodslavicích, její záhy vzbuzený zájem o východní filosofii a setkání s jejím celoživotním druhem Rostislavem Hoškem. V roce 1967 odjela Milada Bartoňová do Indie, kde pod vedením sv.Satjánandy absolvovala v letech 1967/68 mezinárodní roční kurz jógy ve středisku Bihárské školy sv.Satjánandy. . Po návratu se začala více věnovat systematickému uvádění východní filosofie do praxe, pracovala jako metodička pro jógu v Ústředním ústavu tělesné kultury při ČSTV a v AC Sparta kde vedla se svým životním druhem Rostislavem Hoškem kurzy integrální jógy a vybudovala tak v Čechách základy novodobé integrální jógy. Kurzy vede dodnes. V kurzech i na letních soustředěních spolupracovala mimo jiné i s André Van Lysebethem a indickými jóginy MUDr. Mukundem Bholem, Goyalem, svamí Gítanandou, svamím.Višnudévanandou. Je čestnou místopředsedkyní Střediska jógy svámího Satjánandy v Praze. Za více než třicet let přivedla nebo nasměrovala na cestu duchovního zrání stovky žáků a svým neautoritativním příkladem vychovala desítky následovníků. Přispívala do časopisů Sbratření a Nový Orient, byla koeditorkou časopisů O nás a pro nás a Svítání. Jako spoluautorka se podílela na knize Od staré Indie k dnešku a na publikaci úvah a básní Světlo bdících , v roce 1988 j...

Maya Banks

Maya Banks je americká spisovatelka. Píše romantické, erotické nebo skotské historické romány. S manželem a třemi dětmi žije v jihovýchodním Texasu. Miluje kočky, ale když jí dcera řekla, že potřebuje psa, pořídili si ho. Když nepíše, věnuje se rybaření, cestování nebo hraje poker. Miluje, když se hrdina zamiluje na první pohled a ví, že žena, kterou potkal, je ta pravá. A to je také častým tématem jejích knih. Napsala také několik knih s paranormální tematikou. K jejím oblíbeným autorům patří například Christine Feehan, Julie Garwood, Sharon, Linda Howardovy či , Elizabeth Lowell

Maurice Barrès

Francouzský prozaik, esejista, kritik, řečník a politik.

Matteo Bandello

Matteo Bandello byl italský básník. Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel. Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ . Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573. Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty . Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.

Ludmila Bakonyi Selingerová

Narozena 1987 v Praze. Autorka pohádkových knih a divadelních her pro děti, lektorka, dříve učitelka mateřské školy.

Luboš Bárta

Právník, publicista, fotoreportér, vinař.

Louis Baldwin

Louis Baldwin pracoval více než 20 let jako redaktor časopisu jednoho vědeckého ústavu. Šest let působil jako univerzitní profesor angličtiny, v důchodu se věnuje psaní. Žije v Kalifornii. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Jesus of Galilee, The Pope and the Mavericks, One Woman´s Liberation: The Story of Fanny Burney.

Lenka Barborová

Středoškolská učitelka ekonomiky, tělesné výchovy a angličtiny, spoluautorka učebnice.

Kristína Baluchová

Narodila sa v roku 1983 v Kežmarku. V rokoch 2004-2009 lietala pre spoločnosť SkyEurope Airlines . Vyštudovala Filozofickú fakultu UCM v Trnave, v súčastnosti sa venuje ďalšiemu vzdelávaniu v terapeutickej oblasti. Hovorí plynulo po anglicky a nemecky, pasívne ovláda ruštinu, španielčinu a nórčinu. Pracuje ako konzultantka pre Rozvojový program OSN, venuje a aj súkromnej praxi v ÚKL v Bratislave. V roku 2011 založila občianske združenie OZ PUTO, ktoré poskytuje pomoc v sociálnej oblasti Okrem lietania ju teší literatúra, kinematografia, relax pri cestovaní a v poslednom období gastronómia a vinárska kultúra. Je slobodná, žije v Bratislave. Kristíne 5. septembra vyšla jej prvá kniha "Lietam v tom tiež", v ktorej opisuje svoj život letušky v krachujúcej spoločnosti SkyEurope a zároveň aj trochu svojo súkromný život.

Julie Bampton

Autorka dětských knih.

Jiří Bahounek

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik.

Jan Bárta

Jan Barta je český internetový podnikatel, investor a obchodník na burze. Narodil se v Kalifornii, kam jeho rodiče emigrovali. V devadesátých letech se s rodiči přestěhoval zpět do jižních Čech, kde vyrůstal. Barta pochází z rodu vynálezce obloukové lampy Františka Křižíka. Podnikat začal v patnácti letech. Studoval na The English College in Prague a je absolventem londýnské University College London. Podnikat začal na základní škole. Začal prodejem melodií a tapet na mobily a obchodováním na burze. Později působil jako internetový podnikatel, který vydělal miliony korun na obchodování a zpeněžování návštěvnosti internetových domén, které bylo zastřešeno firmou Elephant Orchestra. V roce 2013 se společníky otevřel největší výstavní a prodejní galerii drahých kamenů v Evropě Mineralia. V doménovém segmentu se stále pohybuje, i když už ho nechce dál rozvíjet. Jako investor má ale podíl i v dalších projektech - například Extra.cz, Crazy Tomato, Semantic Visions, Mineralia, v současnosti se chystá na produkci biomasy a rozjíždí i projekt, který se bude týkat obchodování na burze. Barta je hlavní akcionář ePojištění.cz. Jan Barta podporuje několik výzkumných projektů, podporuje neziskové organizace a pomáhá studentům z chudých rodin. Každý rok si vybírá jedno až dvě děti ze sociálně slabých rodin, kterému po dobu 6 let platí školné a kapesné. Díky lásce k fotbalu, který hrál v mládí, v roce 2016 sponzoruje českou fotbalovou ligu.

Jan Báča

Narozen 11. 2. 1899 v Drnovicích, zemřel 13. 11. 1980 v Teplicích. Ředitel továrny Železářský a strojní průmysl v Boskovicích, úředník. Autor kynologických publikací.

Jan Antonín Baťa

Narodil se v Uherském Hradišti jako nejmladší syn Antonína Bati Jan Karel. Později si změnil své jméno po svém otci na Jan Antonín Baťa. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Celou cestu uskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu Lockheed Electra. Z Baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Lybii, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii, Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hong – Kong, Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Kanadu, Francii a Německo zpět do Československa. Celá výprava přistála, podle plánu 1. května 1937 v 8.49 místního času. Z této cesty vznikl filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa. 13. března 1939 opustil území Československa. Odletěl do Británie a později do Ameriky. Byl však obviněn ze spolupráce s nacisty , čímž mu byl znemožněn pobyt ve Spojených státech. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno, v této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným. Za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa . Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi . Jan Antonín Baťa, poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností. Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína . Byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel roku 1965 v Brazílii....

Irena Balcarová

Autorka učebnic angličtiny.

Ingeborg Bachmann

Ingeborg Bachmannová byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce. Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951-1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě. V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě. Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten , z nějž stihla dokončit pouze román Malina . První sloka z básně „Vymezený čas“ ze sbírky Die gestundete Zeit . Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu. Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové .

Hans D Baumann

Německý novinář, spisovatel, fotograf a historik umění, též autor prací o digitálním zpracování grafiky.

František Balát

Mezi československým ornitology je asi málo tak známých postav, jakou bezesporu byl RNDr. František Balát. Bylo to nejen tím, že téměř po celý život byl ornitologem z povolání, ale predevším tím, že ornitologie byla jeho vášní, kterou Sdílel s mnoha stovkami členů Ceské společnosti ornítologické a především s kroužkovatcli. Také poslední jeho přednáška na aktivu kroužkovatelů na podzim 1991 byla ve výběru tématu bilanci celoživotní kroužkovací činnosti, určenou pro jeho dlouholeté přátele, jakoby v předtuše jejího uzavření. Vůbec poslední přednáška, o ptácích Kuby, na výroční členské schůzi Slovenské ornitologické Společnosti, 14 dní před úderem zrádně choroby, asi symboiizovala Fanovo niterně českoslovenství, které nikdy nerozlišovalo mezi ornitologií českou a slovenskou a přáteli kdekoliv. Narodil se v Hodoníně, kde také Vystudoval gymnázium. Poslední roky Války trávil již jako lesní dělník a ve společnosti dalších dvou generačních druhů, Zdenka Kuxe a Stanislava Svobody, se začal zajímat hlouběji o přírodu. Tato léta a společnost byla asi rozhodující pro jeho život. V r. 1945 odešel do Brna, kde vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Po ukončení doktorátem přírodních věd 1949 absolvoval vojenskou presenční službu v posádkové hudbě v Bratislavě, kde měl možnost uplatnit svoji další vášeň, hru na housle. Po dvou letech nastoupil nakrátko do Zaměstnání V Bratislavě , pak se však stal zaměstnancem Parasitologického ústavu CSAV, dislokovaným v Brně na VŠZ u prof. J. Kratochvíla. Ten pak založil Laboratoř, pozdější Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně, jehož byl dr. Balát prvým pracovníkem. V roce 1960 zde obhájil kandidátskou disertační práci o ptácích Žitného ostrova. Na tomto pracovišti, později změněném na Ústav systematické a ekologické biologie, zůstal dr. Balát až do odchodu do důchodu. Převážná většina členů ČSO je dr. Balát zná zřejmě jako autora terénního určovacího klíče a jako člověk,...

Dorothea Baumjohann

Bioložka, zahradnice, autorka zahrádkářských příruček o ochraně rostlin.

David Baddiel

David Lionel Baddiel je britský komik, spisovatel a televizní moderátor.

Dagmar Bartoňková

Narozena 5.7.1939 ve Zlíně. PhDr., historička, docentka pro obor klasických studií na filosofické fakultě univerzity v Brně, práce z oboru.

Benjamin Nicholaus Oliver Xaver Barkow

Bea Bazalová

Bea Bazalová sa narodila v Novej Bani, ale spolu s manželom a dvoma synmi žije v Šahách - malebnom pohraničnom mestečku. Hoci sa tam prisťahovala, mnohí Šahania ju poznajú - učí totiž ich deti láske k slovenčine a výtvarnému umeniu. S príchodom teplých dní odchádza do dedinky Veľké Turovce, tam píše, maľuje a pestuje bylinky