Výpis všech autorů

Axel Berger

Narodil se 11.března 1908 v Brémách, kde také prožil svůj život a 19.března 1974 zemřel. Původní profesí stavitel lodí a ředitel rodinné firmy Burmester Werft. Je autorem okolo 500 westernů, dobrodružných a kriminálních románů, z nichž byla celá řada přeložena.

Alena Benešová

Překládala pro děti z němčiny, slovenštiny, polštiny a angličtiny, uspořádala sborníky a výbory.

Aleksandr Al'fredovič Bek

Ruský spisovatel a novinář.

Vladimír Beránek

Rodák z brněnského Útěchova,vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.Působil v moravském hospodářském družstevnictví a včelařství.Napsal řadu článků do odborných časopisů s včelařskou tématikou.Na toto téma napsal i pět knih

Vladimir Beekman

Estonský básník a prozaik.

Valentín Beniak

Valentín Beniak byl slovenský básnik a překladatel, představitel symbolismu, který se politicky angažoval během existence první Slovenské republiky. Narodil se v rolnické rodině a vzdělání získal v letech 1900–1906 v Chynoranech, v roce 1913 v Topolčanech a v letech 1914–1916 v Nitře. V letech 1916–1917 pokračoval ve studiu na právnické fakultě v Budapešti, ale z finančních důvodů musel studium zanechat. Pracoval jako praktikant na notářském úřadě, později jako podnotář v Bánově, v letech 1919–1935 byl vedoucím notářem v Chynoranech, v letech 1936–1939 v Nové Bani. V roce 1939 se přestěhoval do Bratislavy, kde pracoval jako úředník. Působil v prezidentské kanceláři Jozefa Tisa a později pokračoval ve své úřednické kariéře jako vedoucí sekretariátu ministerstva vnitra . V roce 1939 nebo 1940 byl zvolen předsedou Spolku Slovenských spisovatelů a ve funkci setrval až do roku 1945, kdy začal pracovat na pověřenectvu školství a osvěty. V roce 1947 odešel do důchodu. Publikovat začal v roce 1922 v časopise Slovenské pohledy. Jeho tvorbu ovlivňoval např. Ivan Krasko, Endre Ady či Jiří Wolker. Ve svých básních vyjadřoval zejména hluboké pouta k domovu, k rodné zemi a její lidem. Popisoval tragiku lidských osudů, ale i vlastního života, lásku k člověku a soucit s jeho neštěstím. Také se s čtenáři dělil o dojmy se setkáními se světem. Jeho první tvorba se řadí k symbolismu a poetismu . V zralé tvorbě se soustředil na problematiku existenciální . Jeho knihy veršů vyšly ve třech svazcích Vybraných spisů. Po skončení 2. světové války se věnoval více překladům, a to zejména z anglické, maďarské a německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentín Beniak na slovenské Wikipedii....

Richard Bergman

Richard Bergman je český textař, skladatel, spisovatel a malíř. Mimo jiných napsal texty písní těmto zpěvákům: Iveta Bartošová, Michal David, Karel Gott, Stanislav Hložek, Pavel Horňák, Jakub Smolík.

Marty Becker

MVDr. Marty Becker je známý z televizního pořadu Good Morning, America, který vysílá televizní stanice ABC. V tomto vysílání je stálým hostem.

Josef Bek

Josef Bek byl český herec. Katolická rodina Beků bydlela v Hradci Králové v Mýtské ulici. Otec Josefa Beka pocházel z velkostatkářské rodiny, ale protože se zamiloval do kuchařky, která vařila v hospodě, rodina ho vydědila. Vystudoval královéhradeckou obchodní akademii. Jako dítě ministroval a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války jako operní pěvec k profesionálnímu divadlu v Olomouci, kde setrval do roku 1954. Po válce zde vystupoval v operetě i činohře, tato dráha ho však neuspokojovala; z vlastního rozhodnutí přešel do činohry. V letech 1954–1985 byl v hereckém angažmá v Městských divadlech pražských . V roce 1947 se oženil. Manželka Eva Nováková–Beková byla do roku 1954 sólová tanečnice olomouckého divadla. Je pochován na hřbitově v Hradci Králové–Pouchově. Hrál v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů, jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi Bekovy populární role patří například vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem, nebo řidič autobusu ve filmu Florenc 13.30, případně amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Uvědomělého dělníka Toníka hrál např. v propagačním filmu o dělnickém hnutí v 1. republice Anna proletářka . S Irenou Kačírkovou natočil v roce 1958 pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrně na světě vůbec první obdobu dnešních videoklipů, filmovou písničku Dáme si do bytu. První velkou filmovou roli Karla Hampla získal Josef Bek ve filmu Siréna podle stejnojmenného románu Marie Majerové.

Jo Beverley

Jo Beverley se narodila 22. září 1947 v Lancashire, v Anglii jako Mary Josephine Dunn. Již v 16 letech napsala svou první romanci odehrávající se ve středověku. Během studií na univerzitě v Keele v Stafforsdshiru měla přístup do archivních univerzitních zdrojů, a tak jí noviny z doby regentské Anglie posloužily jako zdroj užitečných informací pro její vlastní psaní. V roce 1971 se provdala za Kena Beverleyho, kterého potkala na univerzitě v Keelu a v roce 1976 se společně přestěhovali do Kanady, když její manžel zde absolvoval své postgraduální studium. V Kanadě již zůstali a společně vychovali dva, dnes již dospělé, syny. Ačkoli se Jo psaní věnovala od raného mládí, její první romance byla vydána až v roce 1988.

Jiří Beneš

Jiří Beneš je český teolog, biblista a starozákonník. V roce 1986 absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu v Praze, v r. 1988 Teologický seminář Církve adventistů sedmého dne v Praze a roku 1997 získal titul doktora teologie na Evangelické teologické fakultě UK v Praze za práci "Exodus 28 a 39. Příspěvek k exegezi kultických látek." V současnosti je vedoucím katedry biblistiky na Husitské teologické fakultě. Jiří Beneš je žákem prof. Jana Hellera . Spolu s ním i publikoval knihu "Poutní písně", která obsahuje výklad Žalmů 120 až 134. Jiří Beneš přednáší, publikuje v různých periodikách a popularizuje Starý zákon na Českém rozhlase.

Jana Bellová

Ing. Jana Bellová, Ph.D. , behaviorální ekonomie Vzdělání: • 2007-2010: Státní doktorská zkouška, PhD., LF UP Olomouc, Ústav sociálního lékařství • 1999-2004: Státní závěrečná zkouška, Ing. , Ekonomicko – správní fakulta MU Brno, Pedagogická činnost: Basic Economics, Current Economical Issues, Marketing, Základy ekonomie a národohospodářské teorie, Základy ekonomie pro právníky, Základy ekonomických teorií, Vybrané otázky ekonomie a národohospodářské teorie

Gabrielle Bernstein

Autorka tří úspěšných knih a vůdčí osobností nového duchovního hnutí. Pořádá přednáškové cykly i semináře a vystupuje v médiích. Je zakladatelkou sociální sítě HerFuture.com a její videoblogy naleznete na www.Gabbyb.tv.

Fiona Beddall

Britská autorka textů pro výuku angličtiny.

Eva Bedrnová

doc. PhDr. Eva Bedrnová, CSc Promovaná psycholožka, absolventka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Věnuje se pedagogické a poradenské činnosti v oborech psychologie a sociologie. Přednáší na Vysoké škole ekonomické, Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha a dalších. Je autorkou mnoha odborných publikací a učebnic, z nichž některé získaly ocenění Dilie a MŠMT ČR.

Čestmír Berka

Historik výtvarného umění, autor publikací z oboru.

Blahoslav Bednář

Narozen 18.12.1916 v Kloboukách u Brna, zemřel 20.10.1998. MUDr. DrSc., profesor patologické anatomie na Universitě Karlově, redigoval časopis "Československá pathologie", práce z oboru.

Antonín Benda

Narozen 31.7.1901 v Kamýku n. Vltavou, učitel v Praze. Prozaická tvorba pro mládež, též překládal.

Wendy Beckett

Řádová sestra Wendy Beckettová patří k čelným popularizátorům výtvarného umění v Evropě. V roce 1990 se stala známou díky seriálům BBC o dějinách umění. Narodila se v Jižní Africe, ale vyrůstala v Edinburghu ve Skotsku. V roce 1946 vstoupila do řádu sester Panny Marie v Namuru. Byla poslána do Anglie, kde začala svůj noviciát. Současně začala studovat na univerzitě v Oxfordu. V roce 1954 se vrátila do Jižní Afriky a začala učit na univerzitě Witwatersrand. Zdravotní problémy ji v roce 1970 donutily přerušit práci a vrátit se do Anglie. Od té doby žila v karmelitánském klášteře. Svůj čas věnovala překladům středověkých rukopisů, a později studiu dějin umění.

Vladimír Bělovský

Narozen 1894 v Malíně, zemřel 17.6.1968. Ing., středoškolský profesor strojírenství, práce z oboru.

Vissarion Grigor'jevič Belinskij

Ruský spisovatel, filozof, estetik, literární historik a kritik.

Veronica Beláková

Robert Ames Bennet

R. A. Bennet byl spisovatel westernů, detektivních thrillerů a sci - fi.Několik jeho prací bylo převedeno do filmu.

Peter L Berger

Americký sociolog a luteránský teolog rakouského původu, vysokoškolský pedagog, specializace na sociologii náboženství.

Martin Bestajovský

Narozen 19.1.1972. Autor národopisných prací, zejména o lidových obyčejích.

Martin Benedikt

Autor detektivek a povídek s kriminální zápletkou, literatura faktu.

Maria Bellonci

Maria Villavecchia Bellonci byla italská spisovatelka historických románů a knih, známá zejména jako autorka životopisu Lucrezie. V roce 1947 spolu s Guido Albertim založila Strega Prize.

Kirsten Beyer

Americká spisovatelka, scénáristka a herečka.

Katrin Behrend

Kammerorchester Berlin

Kammerorchester Berlin , známý také jako Berlínský komorní orchestr, je renomované těleso, které se významně podílí na rozvoji klasické hudby. Orchestr byl založen v poválečném Německu a získal si pověst díky interpretaci širokého spektra repertoáru od barokních až po současná díla. Soubor je známý svou precizností, čistotou a expresivními výkony, často spolupracuje s významnými sólisty a dirigenty.

Kamil Běhounek

Kamil Běhounek byl český swingový akordeonista a skladatel. Dětství prožil ve Slaném u Prahy. Během studia na právnické fakultě se seznámil s Janem Šímou a zapojil se do vznikajícího orchestru Gramoklubu. S tímto orchestrem nahrál několik snímků. V dalších letech skládal vlastní písně a aranžoval pro Melody Boys R. A. Dvorského a orchestr Harryho Ostena. V roce 1939 se stal členem Blue Music Karla Slavíka. Po emigraci Karla Slavíka se stal členem orchestru Karla Vlacha a současně spolupracoval s Melody Boys. Koncem roku založil vlastní septet. S tímto souborem po 2. světové válce účinkoval pro americké vojáky v důstojnických klubech v západním Německu, v americké okupační zoně. . V únoru 1948 pobýval v západoněmecké okupační zóně a do komunistického Československa se již nevrátil. V roce 1986 vydal Josef Škvorecký jeho autobiografickou knihu Má láska je jazz.

Jules Bennett

Úspěšná autorka romantických příběhů Jules Bennettová píše od roku 2005. Zprvu svůj čas dělila mezi tvorbu, salón krásy, který vlastnila, a svého manžela a dvě děti. Po dvanácti letech této praxe se však rozhodla své zaměstnání pověsit na hřebík a věnovat se zcela jen psaní. Díky svým knihám se stala finalistkou soutěže National Readers' Choice Award a majitelkou cen Linda Howard Award of Excekkence a CataRomance Reviewer's Choice Award.

Josef Bek

Narozen 21.12.1918 v Hradci Králové, zemřel 5.5. 1995. Herec, autor vzpomínek.

Jan Bečka

PhDr. Jan Bečka, CSc. nar. 1938 je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy , oborů angličtina a barmština. V letech 1958-1960 pobýval jako student na Rangúnské univerzitě a od té doby Barmu mnohokrát navštívil. Jako dlouholetý pracovník Orientálního ústavu AV ČR se specializuje na barmskou historii, zejména moderního období. Publikoval několik monografií a řadu vědeckých studií doma i v zahraničí. V letech 1996-2000 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec české republiky v Thajsku, Barmě, Laosu a Kambodži.

J. D Bernal

Britský fyzik, přírodovědec a teoretik vědy.

Hana Benešová

Hana Benešová byla manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Se svým budoucím manželem se Anna Vlčková seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. Společně tam navštěvovali přednášky francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně. Po zasnoubení v květnu 1906 si Anna změnila jméno na Hana, protože jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí. Také Beneš si změnil jméno: místo původního Eduard si začal říkat Edvard. Svatba proběhla na podzim 1909. V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna. Hana Benešová byla svému manželovi oporou, starala se mu o domácnost a také plnila úlohu jakési sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje. Po odchodu Beneše do exilu v září 1915 čelila Hana Benešová spolu s dvorním radou Václavem Oličem obvinění z přechovávání spisů Tomáše Garrigue Masaryka a strávila kvůli manželovým politickým aktivitám v zahraničí celkem jedenáct měsíců ve vězení. S manželem se neviděli více než tři roky a znovu se setkali až na začátku roku 1919. Benešovi se v té době museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti. Jediné těhotenství paní Hany skončilo potratem. Během první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Vzhledem ke špatnému psychickému stavu paní Charlotty Masarykové to byla až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě. Do komunistického puče v únoru 1948 prožívala první dáma své nejlepší roky. Paní Benešovou národ miloval a uznával ji. Vývoj od nastoupení prezidentského úřadu v roce 1935 a zejména po roce 1945 však stál Edvarda Beneše mnoho sil, za což zaplatil postupným zhoršováním svého zdravotního stavu....

František Beneš

Narozen 15. 4. 1955. Filatelistický znalec a publicista. Soudní znalec v oboru filatelie, znalec Filatelistické zkušebny, předseda komise znalců SČF a zkušební znalec pro obor ČSR, ČR a pČaM; člen AIEP a AIJP. JUDr, Ing., CSc. Syn ing. Františka Beneše 1931-2007.

František Benda

František Benda , známý také jako Franz Benda, byl významný český houslista a skladatel spojený s obdobím pozdního baroka. Narodil se 22. listopadu 1709 v Benátkách nad Jizerou v Čechách a patřil k proslulé hudební rodině Bendů. Jeho kariéra vzkvétala, když se stal členem dvorního orchestru v Drážďanech a později působil jako Konzertmeister na dvoře pruského krále Fridricha Velikého.

František Bělohlávek

PhDr. František Bělohlávek, Ph.D. se zabývá řízením lidí a psychologií práce. Absolvoval univerzitu Palackého v Olomouci v roce 1974 a vědeckou aspiranturu v roce 1994 . Pracoval řadu let jako podnikový psycholog a manažer ve velké stavební firmě. Od roku 2004 přednáší Organizaci práce a řízení lidských zdrojů v programu MBA na Masarykově universitě v Brně. Zúčastnil se řady manažerských programů ve Velké Británii a Irsku. Je vedoucím trenérem Britského know-how fondu, členem Chartered Institute for Personnel and Development , členem European Assocation of Work and Organisational Psychology . Byl vedoucím britsko-francouzsko-českého týmu projektu PHARE a NVF Rozvoj manažerů a lidských zdrojů v českých stavebních firmách a členem týmu, zpracovávajícího Strategii lidských zdrojů ČR . Působí jako vedoucí projektů, trenér a konzultant pro řadu českých i zahraničních firem, zejména Aisan-Bitron, Continental Teves, České dráhy, INA, Osram, Strabag, Siemens, Škoda Auto, TRW, atd. i pro instituce státní a veřejné správy. Je autorem knih „Osobní kariéra“ , „Organizační chování“ , „Jak vést a řídit lidi“ a spoluautorem knihy „Management“ , autorem Desatero manažera .

Ellen Berg

Spisovatelka, vystudovala germanistiku, pracovala jako průvodkyně v oblasti gastronomie.

Einhard Bezzel

Německý biolog, ornitolog, publicista a novinář, též fotograf zvířat a autor průvodců.

C. C Bergius

Na počest Friedricha Bergiuse, který dostal v roce 1931 Nobelovu cenu za chemii ,vzal si pseudonym CC Bergius , vlastním jménem je Egon-Maria Zimmer, německý spisovatel , byl leteckým instruktorem a zlušebním pilotem

Anthony Berkeley

Anthony Berkeley Cox vystudoval Sherbone School a později univerzitu v Londýně. Během první světové války sloužil v armádě, po jejím ukončení se stal novinářem a pracoval pro The Punch, The Humorist, John O´London´s Weekly, Daily Telegraph, Sundai Times či Manchester Guardian. V té době také začal používat pseudonymy Anthony Berkeley, Francis Iles a A.Monmouth Platts. Roku 1925 napsal svoji první detektivní knihu s detektivem Rogerem Sheringhamem jako Anthony Berkeley. Kromě Sheringhama píše B. také o vrchním inspektoru Moresbym a milionáři Chitterwickovi. Berkeley se stal roku 1928 zakladatelem londýnského Detection Clubu, který si jako hlavní úkol stanovil střežit čistotu detektivky a dodržování stanovených pravidel. V jeho čelných funkcích působily takové osobnosti jako G.K. Chesterton či Dorothy Sayers. Berkeley, jeden z přesvědčených bojovníků za tato pravidla, je nakonec na základě vlastních autorských zkušeností sám zavrhl a připojil se k těm, kteří se pokušeli detektivní žánr, napůl zadušený křížovkářskými metodami, opět probudit k životu.

Anne Benthues

Vojtěch Bernatský

Narozen 13.3.1975 v Ostravě. Vystudoval katedru filmové a televizní tvorby, sportovní redaktor.

Rotraut Susanne Berner

Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.

Ronald Bergan

Filmový historik, teoretik a publicista, narozený v Jihoafrické republice, v letech 2014-2020 vysokoškolský pedagog filmových studií na pražské Akademii múzických umění.

Robert Beatty

Robert Beatty žije v horách Blue Ridge v Asheville v Severní Karolíně se svou ženou Jennifer a třemi dcerami, které mu pomáhají vytvářet a vylepšovat jeho příběhy. Píše nyní na plný úvazek, ale v minulosti byl Robert jedním z prvních průkopníků cloud computingu, zakladatelem, generálním ředitelem Plex Systems a předsedou ČTÚ Narrative Magazine. V roce 2007 byl jmenován Podnikatelem roku. Než začal psát na plný úvazek, Robert byl úspěšným podnikatelem v technologickém světě. Byl zakladatelem, generálním ředitelem a hlavním architektem společnosti Plex Systems, který poskytuje informační systémy pro řízení automobilového, leteckého a obranného průmyslu a dalším výrobním podnikům po celém světě. Je patentovým vynálezcem. V časopise Narrative Magazine, působil v řadě úloh, včetně hlavního technického ředitele a předsedy představenstva. S komunitou více než 150 000 zanícených čtenářů je Narrative Magazine jedním z předních literárních hlasů v zemi. Publikuje vítěze Pulitzerovy ceny i talentované vznikající spisovatele. Robert se zapojil do redakce Narrative v roce 2005 kvůli úsilí o jeho celoživotní cíl zlepšovat své psaní. Jeho vztah s redaktory vedl k jeho zapojení do technické stránky časopisu. Redigoval webovou stránku, nastavil databázový řídící systém publikací, vytvořil programovací tým a stal se hlavním technickým ředitelem časopisu. V průběhu let se zabýval obchodním vedením časopisu. Byl požádán, aby se stal členem představenstva v roce 2009. V roce 2011 se stal předsedou představenstva. V roce 2013 odešel z Narrative, aby se více soustředil na své psaní. Časopis se zabývá publikováním literárních příběhů, esejů, poezie, fotografie, kreseb v New Yorku. Koníčky: Kromě psaní se Robert zajímá o historii, přírodu, ptáky, jízdu na koni, rehabilitaci divoké zvěře , vědu, techniku, počítače, Jane Austen a další britské a americké dramaturgie, psi , kočky, architektonický design, filmy a knihy všeho dru...

Petr Benda

Středoškolský učitel českého jazyka a literatury a výtvarné výchovy, spoluautor studijních materiálů k maturitní zkoušce z češtiny. Také výtvarník.

Oldřich Bělič

Narozen 9.6.1920 v Násedlovicích u Kyjova, zemřel 13.6.2002. Prof., PhDr. DrSc., docent dějin španělské literatury na filosofické fakultě University Karlovy, práce a překlady z oboru.

Miloslav Bělohlávek

Miloslav Bělohlávek byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy. Celý život žil a působil v Plzni. Vystudoval II. státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí, maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943–1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve Škodových závodech v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946–1948 Státní archivní školu. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli Zdeněk Kalista, Václav Chaloupecký, Otakar Odložilík. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik Václav Vojtíšek. V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného Archivu města Plzně, kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V badatelně archivu se setkávali plzeňští dějepisci a vlastivědní pracovníci – Fridolín Macháček, Adolf Zeman, Václav Čepelák, Václav Jílek a další. Tak vznikla Plzeňská historická škola, za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek. V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život. Přehled celého díla obsahují přílohy sborníků Minulostí Západočeského kraje, sv. 29 a 38....

M. C Beaton

M. C. Beaton, vlastním jménem Marion Chesney, se narodila roku 1936 ve skotském Glasgow. V zahraničí je známá zejména jako autorka více než stovky historických romantických románů, které vydala nejen pod svým vlastním jménem, ale také pod četnými pseudonymy: Helen Crampton, Ann Fairfax, Jennie Tremaine či Charlotte Ward. Jméno M. C. Beaton si ponechává pouze pro své detektivky. M. C. Beaton svou kariéru začala jako prodavačka knih. Brzy však dostala nabídku přivydělávat si psaním recenzí pro Scottish Daily Mail, kde se úspěšně uchytila a vypracovala na pozici divadelní kritičky. Následně opustila svou práci v knihkupectví a zamířila do časopisu Scottish Field magazine, kde se ucházela o pozici sekretářky v inzertním oddělení, a to aniž by ovládala těsnopis či psaní na stroji. Zaměstnavatele nicméně zaujala a zakrátko se stala redaktorkou módy. U dalších novinových plátků vystřídala pozice reportérky kriminálních zpráv a vedoucí redaktorky. Poté co se provdala za Harryho Scotta Gibbonse a narodil se jí syn Charles, Marion se i s rodinou přestěhovala do Spojených států, kde manželovi nabídli pozici editora v Oyster Bay Guardian, která mu však nakonec nevyšla. Aby se uživili, našel si práci jako umývač nádobí a Marion pracovala jako servírka v podřadné putyce. Na oba se ale brzy usmálo štěstí a získali zaměstnání v nových bulvárních novinách The Star a přestěhovali se do New Yorku. Aby mohla trávit více času se svým malým synem, rozhodla se Marion věnovat se psaní historických romancí. Vydala jich více než sto. Poté co měla pocit, že téma vyčerpala, a co se přestěhovala s rodinou zpět do Skotska, začala se věnovat psaní detektivních příběhů a stvořila hrdinku Agathu Raisinovou, která je známá už i u nás.

Lindsay Bennett

Autorka turistických průvodců.

Lazar Berman

Lazar Berman byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou virtuózní technikou a silnou interpretací romantického klavírního repertoáru. Berman se narodil 26. února 1930 v Leningradě v Sovětském svazu a již od útlého věku projevoval mimořádný talent. Studoval na moskevské konzervatoři pod vedením Alexandra Goldenweisera a později se stal významnou osobností sovětské klasické hudební scény.

Klára Benešovská

PhDr. Klára Benešovská, CSc. , kunsthistorička, specializace - středověká architektura a architektonická plastika.

Ken Bernstein

Autor průvodců.

Jiří Beran

Narozen 1960. Imunolog, infektolog, epidemiolog, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.

Jaroslav Beneš

Narozen 12.11.1929 v Počátkách. RNDr. CSc., docent analytické chemie, práce o radioaktivitě.

Jan Bernard

Narozen 18.7.1948 v Liberci. Doc., PhDr., CSc., filmový a divadelní teoretik, práce z oboru. Po studiu na Filozofické fakultě UK - obor dějiny a teorie filmu, dějiny a teorie divadla - působil v letech 1975-1987 v tehdejším Československém filmovém ústavu jako výzkumný pracovník a později jako organizátor a lektor Rady čs. filmových klubů. Koncem osmdesátých let začal působit jako pedagog na FF UK, kde po listopadu 1989 vedl oddělení filmové vědy a později katedru divadelní a filmové vědy. V letech 1993 až 1999 byl Jan Bernard děkanem pražské FAMU, na níž působí dodnes jako pedagog. Specializuje se na dějiny filmových teorií, základy filmové řeči, aplikaci estetických kategorií ve filmu a na problematiku médií. Je autorem řady studií, článků a knih z oblasti filmové teorie, historie a estetiky.

Jan Bělehrádek

Jan Bělehrádek byl český a československý lékař, rektor Univerzity Karlovy, politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Jeho otcem byl školský a menšinový aktivista František Bělehrádek , který byl od roku 1896 ředitelem kanceláře Ústřední matice školské. Jan Bělehrádek absolvoval studium medicíny na Univerzitě Karlově. V letech 1922–1923 působil jako asistent na univerzitě v Lovani. V letech 1925–1927 byl docentem na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v letech 1927–1935 působil jako profesor lékařské biologie. Od roku 1935 byl vysokoškolským učitelem a funkcionářem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde v letech 1937–1938 zastával post děkana. V období let 1936–1939 byl rovněž ředitelem Purkyňova ústavu obecné biologie Univerzity Karlovy. Publikoval četné odborné i populární studie a je spoluautorem učebnice Obecná biologie, 1934. Angažoval se i ve veřejném životě. Na jaře roku 1938 patřil mezi iniciátory manifestu Věrni zůstaneme. Za Protektorátu Čechy a Morava byl aktivní v petičním výboru Věrni zůstaneme. Za své odbojové aktivity byl v září–říjnu 1939 a pak znovu od ledna do května 1945 vězněn nacisty. Po osvobození se stal v letech 1945–1946 rektorem Univerzity Karlovy. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. Po únorovém převratu odešel do exilu. V letech 1949–1956 působil v organizaci UNESCO v Paříži, od roku 1956 ve výzkumné laboratoři Middlessex Medical School v Londýně. Byl aktivní v exilové ČSSD. Ke konci života se angaž...