Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 2145 záznamů
Andrej Belyj
Andrej Bělyj byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými. Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl významný ruský matematik. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky Ljubov Dmitrijevny. Bělyj je rovněž předobrazem románu Valerije Brjusova Ohnivý anděl, v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou Ivana Sergejeviče Turgeněva Asjou Turgeněvou a roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou. Bělyj žil od roku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; mezi lety 1912–1916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera v ve švýcarském Dornachu, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea. Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě. Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu. Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého....
Více od autora
Alena Benešová
Překládala pro děti z němčiny, slovenštiny, polštiny a angličtiny, uspořádala sborníky a výbory.
Více od autora
Vladimír Beránek
Rodák z brněnského Útěchova,vystudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně.Působil v moravském hospodářském družstevnictví a včelařství.Napsal řadu článků do odborných časopisů s včelařskou tématikou.Na toto téma napsal i pět knih
Více od autora
Robert Ames Bennet
R. A. Bennet byl spisovatel westernů, detektivních thrillerů a sci - fi.Několik jeho prací bylo převedeno do filmu.
Více od autora
Richard Bergman
Richard Bergman je český textař, skladatel, spisovatel a malíř. Mimo jiných napsal texty písní těmto zpěvákům: Iveta Bartošová, Michal David, Karel Gott, Stanislav Hložek, Pavel Horňák, Jakub Smolík.
Více od autora
Michaela Bečková
PhDr. Michaela Bečková Ph.D. je bohemistka, též autorka zábavného procvičování pro školáky.
Více od autora
Lucie Bechynková
Rozhlasová moderátorka a spoluzakladatelka podcastu Opravdové zločiny, autorka stejnojmenné knihy.
Více od autora
Josef Bek
Josef Bek byl český herec. Katolická rodina Beků bydlela v Hradci Králové v Mýtské ulici. Otec Josefa Beka pocházel z velkostatkářské rodiny, ale protože se zamiloval do kuchařky, která vařila v hospodě, rodina ho vydědila. Vystudoval královéhradeckou obchodní akademii. Jako dítě ministroval a zpíval v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Velkém náměstí v Hradci Králové. Poté nastoupil do spořitelny, kde prošel různá oddělení a skončil jako hlavní pokladník. Aby se vyhnul pracovnímu nasazení, odešel za 2. světové války jako operní pěvec k profesionálnímu divadlu v Olomouci, kde setrval do roku 1954. Po válce zde vystupoval v operetě i činohře, tato dráha ho však neuspokojovala; z vlastního rozhodnutí přešel do činohry. V letech 1954–1985 byl v hereckém angažmá v Městských divadlech pražských . V roce 1947 se oženil. Manželka Eva Nováková–Beková byla do roku 1954 sólová tanečnice olomouckého divadla. Je pochován na hřbitově v Hradci Králové–Pouchově. Hrál v téměř sedmdesáti českých filmech, ve dvou stovkách televizních pořadů, jakož i v mnoha desítkách divadelních her. Mezi Bekovy populární role patří například vysloužilý voják Martin Kabát z filmu Hrátky s čertem, nebo řidič autobusu ve filmu Florenc 13.30, případně amatérský dirigent Honza ve filmu Hudba z Marsu. Uvědomělého dělníka Toníka hrál např. v propagačním filmu o dělnickém hnutí v 1. republice Anna proletářka . S Irenou Kačírkovou natočil v roce 1958 pod režijním vedením Ladislava Rychmana patrně na světě vůbec první obdobu dnešních videoklipů, filmovou písničku Dáme si do bytu. První velkou filmovou roli Karla Hampla získal Josef Bek ve filmu Siréna podle stejnojmenného románu Marie Majerové.
Více od autora
Jana Bernášková
Herečka Jana Bernášková se narodila 21.2.1981 v Krnově. Od dětství se věnovala sborovému zpěvu a chodila do školního dramatického kroužku. Po dokončení základní školy se přihlásila na Janáčkovu konzervatoř v Ostravě. Svoji první roli dostala již v 16 letech v Divadle Petra Bezruče. Poté získala stálé angažmá v Národním divadle moravskoslezském, kde strávila šest let. Za ztvárnění Iriny ve hře Tři sestry získala roku 2001 ocenění Nejlepší herečka NDM. Ve čtyřiadvaceti letech se Jana Bernášková rozhodla odejít do Prahy. Štěstí se na ni usmálo v Divadle na Vinohradech. Současně se také stala hvězdou seriálu TV Nova Ulice. S divadelním režisérem Davidem Drábkem má dceru Justýnu a společně na dálku adoptovali indickou holčičku Anushu. Od roku 2010 se partnerem Jany Bernáškové stal scenárista Rudolf Merkner. Mají spolu syna Theodora.
Více od autora
Jana Bellová
Ing. Jana Bellová, Ph.D. , behaviorální ekonomie Vzdělání: • 2007-2010: Státní doktorská zkouška, PhD., LF UP Olomouc, Ústav sociálního lékařství • 1999-2004: Státní závěrečná zkouška, Ing. , Ekonomicko – správní fakulta MU Brno, Pedagogická činnost: Basic Economics, Current Economical Issues, Marketing, Základy ekonomie a národohospodářské teorie, Základy ekonomie pro právníky, Základy ekonomických teorií, Vybrané otázky ekonomie a národohospodářské teorie
Více od autora
Gabrielle Bernstein
Autorka tří úspěšných knih a vůdčí osobností nového duchovního hnutí. Pořádá přednáškové cykly i semináře a vystupuje v médiích. Je zakladatelkou sociální sítě HerFuture.com a její videoblogy naleznete na www.Gabbyb.tv.
Více od autora
Eva Bednářová
Narozena 8. 5 1937 v Praze, zemřela 6. 12. 1986 tamtéž. Grafička, ilustrátorka a malířka.
Více od autora
Einhard Bezzel
Německý biolog, ornitolog, publicista a novinář, též fotograf zvířat a autor průvodců.
Více od autora
Vladimír Bělovský
Narozen 1894 v Malíně, zemřel 17.6.1968. Ing., středoškolský profesor strojírenství, práce z oboru.
Více od autora
Veronica Beláková
Více od autora
Valentín Beniak
Valentín Beniak byl slovenský básnik a překladatel, představitel symbolismu, který se politicky angažoval během existence první Slovenské republiky. Narodil se v rolnické rodině a vzdělání získal v letech 1900–1906 v Chynoranech, v roce 1913 v Topolčanech a v letech 1914–1916 v Nitře. V letech 1916–1917 pokračoval ve studiu na právnické fakultě v Budapešti, ale z finančních důvodů musel studium zanechat. Pracoval jako praktikant na notářském úřadě, později jako podnotář v Bánově, v letech 1919–1935 byl vedoucím notářem v Chynoranech, v letech 1936–1939 v Nové Bani. V roce 1939 se přestěhoval do Bratislavy, kde pracoval jako úředník. Působil v prezidentské kanceláři Jozefa Tisa a později pokračoval ve své úřednické kariéře jako vedoucí sekretariátu ministerstva vnitra . V roce 1939 nebo 1940 byl zvolen předsedou Spolku Slovenských spisovatelů a ve funkci setrval až do roku 1945, kdy začal pracovat na pověřenectvu školství a osvěty. V roce 1947 odešel do důchodu. Publikovat začal v roce 1922 v časopise Slovenské pohledy. Jeho tvorbu ovlivňoval např. Ivan Krasko, Endre Ady či Jiří Wolker. Ve svých básních vyjadřoval zejména hluboké pouta k domovu, k rodné zemi a její lidem. Popisoval tragiku lidských osudů, ale i vlastního života, lásku k člověku a soucit s jeho neštěstím. Také se s čtenáři dělil o dojmy se setkáními se světem. Jeho první tvorba se řadí k symbolismu a poetismu . V zralé tvorbě se soustředil na problematiku existenciální . Jeho knihy veršů vyšly ve třech svazcích Vybraných spisů. Po skončení 2. světové války se věnoval více překladům, a to zejména z anglické, maďarské a německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentín Beniak na slovenské Wikipedii....
Více od autora
Rudolf Beták
Narozen 2.1.1919 Trenčín-Kubrá, zemřel 26.5.1986 v Bratislavě.Autor učebnic ruštiny, francouzštiny a němčiny.
Více od autora
Rotraut Susanne Berner
Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.
Více od autora
Robert Beatty
Robert Beatty žije v horách Blue Ridge v Asheville v Severní Karolíně se svou ženou Jennifer a třemi dcerami, které mu pomáhají vytvářet a vylepšovat jeho příběhy. Píše nyní na plný úvazek, ale v minulosti byl Robert jedním z prvních průkopníků cloud computingu, zakladatelem, generálním ředitelem Plex Systems a předsedou ČTÚ Narrative Magazine. V roce 2007 byl jmenován Podnikatelem roku. Než začal psát na plný úvazek, Robert byl úspěšným podnikatelem v technologickém světě. Byl zakladatelem, generálním ředitelem a hlavním architektem společnosti Plex Systems, který poskytuje informační systémy pro řízení automobilového, leteckého a obranného průmyslu a dalším výrobním podnikům po celém světě. Je patentovým vynálezcem. V časopise Narrative Magazine, působil v řadě úloh, včetně hlavního technického ředitele a předsedy představenstva. S komunitou více než 150 000 zanícených čtenářů je Narrative Magazine jedním z předních literárních hlasů v zemi. Publikuje vítěze Pulitzerovy ceny i talentované vznikající spisovatele. Robert se zapojil do redakce Narrative v roce 2005 kvůli úsilí o jeho celoživotní cíl zlepšovat své psaní. Jeho vztah s redaktory vedl k jeho zapojení do technické stránky časopisu. Redigoval webovou stránku, nastavil databázový řídící systém publikací, vytvořil programovací tým a stal se hlavním technickým ředitelem časopisu. V průběhu let se zabýval obchodním vedením časopisu. Byl požádán, aby se stal členem představenstva v roce 2009. V roce 2011 se stal předsedou představenstva. V roce 2013 odešel z Narrative, aby se více soustředil na své psaní. Časopis se zabývá publikováním literárních příběhů, esejů, poezie, fotografie, kreseb v New Yorku. Koníčky: Kromě psaní se Robert zajímá o historii, přírodu, ptáky, jízdu na koni, rehabilitaci divoké zvěře , vědu, techniku, počítače, Jane Austen a další britské a americké dramaturgie, psi , kočky, architektonický design, filmy a knihy všeho dru...
Více od autora
Petr Benda
Narozen 24.9.1916 v Kovalovicích u Brna. RNDr., profesor matematiky, práce z oboru.
Více od autora
Matúš Benický
Slovenský umělecký fotograf a vydavatel, majitel vydavatelství Art Benický.
Více od autora
Martin Bestajovský
Narozen 19.1.1972. Autor národopisných prací, zejména o lidových obyčejích.
Více od autora
Maria Bellonci
Maria Villavecchia Bellonci byla italská spisovatelka historických románů a knih, známá zejména jako autorka životopisu Lucrezie. V roce 1947 spolu s Guido Albertim založila Strega Prize.
Více od autora
Magdalena Beranová
Magdalena Beranová byla česká archeoložka. Magdalena Beranová studovala v letech 1949–1953 historii a archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V letech 1953–1963 pracovala ve Slovenském ústavu ČSAV. Od roku 1963 do roku 1990 pracovala v Archeologickém ústavu ČSAV jako vedoucí vědecká pracovnice, v letech 1973–1987 jako vedoucí časně historického oddělení. Věnovala se dějinám pravěkého a středověkého zemědělství včetně experimentální archeologie, dějinám výživy, archeologii Slovanů na českém území i v celé slovanské oblasti, obecně sídlištní archeologii či dějinám sklářství.
Více od autora
Klára Benešovská
PhDr. Klára Benešovská, CSc. , kunsthistorička, specializace - středověká architektura a architektonická plastika.
Více od autora
Josef Bek
Narozen 21.12.1918 v Hradci Králové, zemřel 5.5. 1995. Herec, autor vzpomínek.
Více od autora
Jiří Beran
Narozen 1960. Imunolog, infektolog, epidemiolog, vedoucí lékař Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králové.
Více od autora
Jiří Beneš
Narozen 5. 8.1961 v Praze, doc., Mgr., Th.D., kazatel Církve adventistů sedmého dne, sloužil v Kladně, Slaném a v Praze ; vedoucí knihovny Teologického semináře Církve adventistů sedmého dne , překladatel, starozákonní biblista, vyučující na teologickém semináři Církve adventistů sedmého dne , na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy , vedoucí katedry biblistiky a judaistiky tamtéž.
Více od autora
Jan Bernard
Narozen 18.7.1948 v Liberci. Doc., PhDr., CSc., filmový a divadelní teoretik, práce z oboru. Po studiu na Filozofické fakultě UK - obor dějiny a teorie filmu, dějiny a teorie divadla - působil v letech 1975-1987 v tehdejším Československém filmovém ústavu jako výzkumný pracovník a později jako organizátor a lektor Rady čs. filmových klubů. Koncem osmdesátých let začal působit jako pedagog na FF UK, kde po listopadu 1989 vedl oddělení filmové vědy a později katedru divadelní a filmové vědy. V letech 1993 až 1999 byl Jan Bernard děkanem pražské FAMU, na níž působí dodnes jako pedagog. Specializuje se na dějiny filmových teorií, základy filmové řeči, aplikaci estetických kategorií ve filmu a na problematiku médií. Je autorem řady studií, článků a knih z oblasti filmové teorie, historie a estetiky.
Více od autora
Jan Bělehrádek
Jan Bělehrádek byl český a československý lékař, rektor Univerzity Karlovy, politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Jeho otcem byl školský a menšinový aktivista František Bělehrádek , který byl od roku 1896 ředitelem kanceláře Ústřední matice školské. Jan Bělehrádek absolvoval studium medicíny na Univerzitě Karlově. V letech 1922–1923 působil jako asistent na univerzitě v Lovani. V letech 1925–1927 byl docentem na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v letech 1927–1935 působil jako profesor lékařské biologie. Od roku 1935 byl vysokoškolským učitelem a funkcionářem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde v letech 1937–1938 zastával post děkana. V období let 1936–1939 byl rovněž ředitelem Purkyňova ústavu obecné biologie Univerzity Karlovy. Publikoval četné odborné i populární studie a je spoluautorem učebnice Obecná biologie, 1934. Angažoval se i ve veřejném životě. Na jaře roku 1938 patřil mezi iniciátory manifestu Věrni zůstaneme. Za Protektorátu Čechy a Morava byl aktivní v petičním výboru Věrni zůstaneme. Za své odbojové aktivity byl v září–říjnu 1939 a pak znovu od ledna do května 1945 vězněn nacisty. Po osvobození se stal v letech 1945–1946 rektorem Univerzity Karlovy. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. Po únorovém převratu odešel do exilu. V letech 1949–1956 působil v organizaci UNESCO v Paříži, od roku 1956 ve výzkumné laboratoři Middlessex Medical School v Londýně. Byl aktivní v exilové ČSSD. Ke konci života se angaž...
Více od autora
Henri Bergson
Henri Bergson byl francouzský filosof, jeden z nejvýznamnějších filosofů přelomu 19. a 20. století, představitel filosofie života vystupující proti tradici racionalistické a osvícenské filosofie, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1927. Bergson pocházel z rodiny židovského hudebníka polského původu a Angličanky. Byl tradičně židovsky vychován, ale zejména pod vlivem Darwinovým se se svou vírou rozešel. Po studiích matematiky a filosofie působil jako učitel na středních školách , od roku 1898 přednášel na École normale supérieure a od roku 1900 na Collège de France. Zabýval se antickou filosofií, zejména Lucretiem a předsokratiky, později přednášel o novověké filosofii. Roku 1914 se stal členem Francouzské akademie. V mládí pobýval a přednášel v Anglii i v USA, blízce se spřátelil s W. Jamesem a jeho prostřednictvím významně ovlivnil americkou filosofii. Intenzivně se zabýval anglickou filosofií a studoval také biologii. Jeho vlastní filosofie staví proti analytickému racionalismu intuici jako předpoklad pro poznání světa a lidské existence. Stal se tak odpůrcem mechanistického výkladu života a kritikem metody exaktních věd a kritizoval i Darwinovu evoluční teorii. Zabýval se rovněž otázkami lidského vědomí a vztahu lidské mysli k tělu. Bergson chápal skutečnost jako jednotu života, dynamickou a neustále se vyvíjející, neboť je nesena životním elánem, který se stále snaží překonávat vzdorující sílu hmoty. Vývoj pojímal jako vznikání nového, které se rodí z tohoto zápasu života s hmotou a překonává sklon k setrvačnosti. Metodou filosofie je intuice , nikoli analýza. Významná je jeho teorie času jako trvání a paměti, velkou pozornost vyvolal svou teorií svobody, morálky a náboženství. Ve svých filosofických a esejistických dílech osvědčil Bergson originální stylistické umění s bohatstvím metafory, obrazu a analogie. ...
Více od autora
Heiko Bellmann
Heiko Bellmann byl německý biolog, zoolog, spisovatel a fotograf. Během svého života publikoval více než 50 knih.
Více od autora
Greg Bear
Greg Bear je americký spisovatel, autor literatury science fiction. Věnuje pozornost detailům, které pečlivě propracovává. Je to jeden z nejvýznamnějších autorů tzv. hard science fiction. V letech 1988–1990 byl předsedou Science Fiction Writers of America. Působí i jako editor, sestavil například antologii New Legends . Je ženatý, jeho manželka Astrid je dcerou spisovatele Poula Andersona. 1979 - Hegira 1979 - Lost Souls 1980 - Beyond Heven`s River 1981 Strenghth of Stones 1992 - Songs of Earth and Power obsahují dvě díla: The Infinity Concerto /1984, česky jako Nedokončený koncert/ Serpent Mage /1986, Pokračování The Infinity Concerto/ 1984 - Corona 1985 - Blood Music 1986 - Eon 1986 - Eternity 1987 - The Forge of God 1990 - Queen of Angels 1992 - Anvil of Stars 1993 - Moving Mars 1995 - Legacy (Jeden z alternat...
Více od autora
George Berkeley
George Berkeley – 14. leden 1753, Oxford) byl irský filosof a teolog, od roku 1734 anglikánský biskup z Cloyne. Psal v angličtině a latině. Je znám svým výrokem Esse est percipi , jenž stojí u zrodu imaterialismu, resp. subjektivního idealismu. Berkeley se narodil roku 1685 jako prvorozený syn vznešené rodiny přistěhovalé z Anglie. V jedenácti letech nastoupil George rovnou do druhé třídy místní, podle všeho prestižní školy, kterou před ním navštěvoval také jeho pozdější celoživotní přítel Jonathan Swift. Od patnácti let studoval na Trinity College v Dublinu, kde získal roku 1707 titul magistra. Na univerzitě vedle povinné latiny a řečtiny zvládl také francouzštinu a hebrejštinu. Doktorát obdržel v roce 1721. Již ve dvaceti letech rozvinul svou ústřední tezi o neexistenci hmotné substance nezávislé na vědomí. Jeho první spis se však věnoval optice . Berkelyho filosofické dílo bylo dílem jeho mládí: svůj hlavní spis napsal v pětadvaceti letech; vydal však jen první část, neboť druhá, ztracená na cestě po Itálii, nebyla již znovu napsána. Pojednání však spíše než obdiv sklidilo odmítnutí: odmítání existence vnějšího světa bylo považováno za bláznovství. Proto se Berkeley snaží podat své učení přístupnější formou tří filosofických dialogů mezi dvěma filosofy se symbolickými jmény, totiž Hyladem a Filonoem . Následující léta byla vyplněna především cestami po evropském kontinentě. Roku 1724 byl Berkeley jmenován děkanem v Derry, o čtyři roky později se oženil a roku 1729 se svou ženou přistál na Rhode Islandu s cílem realizovat dávný plán, totiž zřídit na Bermudách misionářskou stanici, kde by se vzdělávali i domorodci. Projekt však po dvou letech zkrachoval. Po roce 1734, kdy se stal Berkeley biskupem, ustaly jeho cesty. Berkeley věnoval čas své diecézi a ve svých spisec...
Více od autora
Eric Berne
Eric Berne, narozený jako Eric Lennard Bernstein byl americký lékař a psychiatr. Vyvinul transakční analýzu jako psychoterapeutické jednání, které odvodil z psychoanalýzy. Narodil se 10. května 1910 jako Eric Lennard Bernstein v Montréalu v Kanadě. Byl synem doktora Davida a novinářky Sáry Gordon Bernstein. Jeho otec zemřel 1921 a zanechal po sobě Sáru s Ericem a s jeho o pět let mladší sestrou Grace. Bernstein navštěvoval McGillovu university, kde v roce 1931 získal akademický titul a poté v roce 1935 Dr.med.. Během doby na univerzitě McGill psal pod pseudonymem do různých studentských časopisů. Po ukončení školy šel na praxi na psychiatrii na Yaleovu univerzitu, kde studoval psychoanalýzu u Paula Federna. Své vzdělání ukončil v roce 1938 a v roce 1939 se stal americkým občanem. V roce 1943 si změnil své jméno na Eric Berne. Jeho studia přerušila druhá světová válka a jeho vojenská služba v armádní zdravotnické jednotce. Do roku 1945 pracoval v Bushnellově vojenské nemocnici ve městě Ogden v Utahu. Poté se rozhodl pokračovat ve svých studiích, pod vedením Erika Eriksona, v Psychoanalytickém Institutu a ordinoval v nemocnici Mt. Zion. Kromě toho publikoval odborné teze zaměřené na psychoanalýzu. V roce 1947 spatřila světlo Světa kniha "The Mind in Action". Začal se mimo jiné věnovat i skupinové terapii a praktikoval v několika nemocnicích v San Franciscu. Jeho práce se začínala odlišovat od hlavních myšlenek psychoanalýzy. Svou práci publikoval v několika odborných časopisech, ale většinou se setkal pouze s negativními ohlasy. Roku 1949 byl oficiálně vyloučen z Psychoanalytického institutu v San Franciscu. Vytvořil několik odborných článků, zabývajících se intuicí. Tyto články popisují výklad jeho záhadných schopností jak uhádnout civilní zaměstnání vojáků, a to během krátkého rozhovoru s nimi. Tyto články vedly k jeho převratové práci v otázce transakční analýzy. Podle Berna existují tři různé stavy EGA: rodič, d...
Více od autora
Elizabeth Bensonová
Více od autora
Dagmar Berková
Dagmar Berková byla česká grafička, ilustrátorka a malířka. Vystudovala Umělecko-průmyslovou školu v Praze u prof. Františka Muziky. Věnovala se grafice, převažuje však její tvorba v oblasti dětské knižní ilustrace. Připomeňme zejména její ilustrace ke Carrollově Alence v říši divů nebo k Andersenovým pohádkám. Její barevné vidění spolu s dramatickým vyjádřením na ploše ilustrace ji nutně přivedlo i ke spolupráci s animovaným filmem.
Více od autora
Antonín Bednář
Narozen 5.6.1889 v Žamberku, zemřel 18.8.1940 v Praze. Středoškolský profesor, práce z účetnictví.
Více od autora
Anthony Berkeley
Anthony Berkeley Cox vystudoval Sherbone School a později univerzitu v Londýně. Během první světové války sloužil v armádě, po jejím ukončení se stal novinářem a pracoval pro The Punch, The Humorist, John O´London´s Weekly, Daily Telegraph, Sundai Times či Manchester Guardian. V té době také začal používat pseudonymy Anthony Berkeley, Francis Iles a A.Monmouth Platts. Roku 1925 napsal svoji první detektivní knihu s detektivem Rogerem Sheringhamem jako Anthony Berkeley. Kromě Sheringhama píše B. také o vrchním inspektoru Moresbym a milionáři Chitterwickovi. Berkeley se stal roku 1928 zakladatelem londýnského Detection Clubu, který si jako hlavní úkol stanovil střežit čistotu detektivky a dodržování stanovených pravidel. V jeho čelných funkcích působily takové osobnosti jako G.K. Chesterton či Dorothy Sayers. Berkeley, jeden z přesvědčených bojovníků za tato pravidla, je nakonec na základě vlastních autorských zkušeností sám zavrhl a připojil se k těm, kteří se pokušeli detektivní žánr, napůl zadušený křížovkářskými metodami, opět probudit k životu.
Více od autora
Vissarion Grigor'jevič Belinskij
Ruský spisovatel, filozof, estetik, literární historik a kritik.
Více od autora
Tomáš Bednařík
Narodil se 21. 4. 1954 v Rakovníku. Po maturitě na Gymnáziu Zikmunda Wintra v Rakovníku vystudoval obor publicistika na katedře filmové a televizní žurnalistiky Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Tady také po postgraduálním studiu získal v roce 1986 doktorát filozofie. Věnuje se publicistice, historii a záhadám.
Více od autora