Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 121 - 180 z celkem 2516 záznamů

Michel Bataille
Michel Bataille byl francouzský spisovatel, architekt a umělec. Spisovatel Michel Bataill se narodil 25. března 1926 v Paříži. Vystudoval architekturu a po nějakém čase začal spolupracovat na projektech se známým švýcarským architektem, urbanistou a teoretikem Le Corbusierem. Po jeho smrti se stal správcem jeho nadace a dědicem jeho díla uloženého v muzeu. Kromě architektury se Bataille od mládí věnoval literatuře. Po třinácti letech tak architekturu opouští a začíná se naplno věnovat psaní. Začal psát ve velmi mladém věku a zanechal za sebou rozsáhlé dílo. Jeho prvotinou je dílo Patrick, které vyšlo již v roce 1947, tedy v jeho jednadvaceti letech. Za román získal v roce 1950 cenu Stendhal. Od té doby mu vyšlo 17 románů, které byly přeloženy do mnoha jazyků a rovněž byly poctěny cenou. Zemřel 28. února 2008 ve věku 81 let ve městě Clamart. Michel Bataille si během svého života protrpěl řadu nepříjemností, podstoupil šest operací uší a téměř ohluchl. Má proto hluboké pochopení pro lidské utrpení. V románech vychází z životních zkušeností a hluboké znalosti lidské psychiky. Lidská tragédie se mu stala ústředním tématem téměř ve všech dílech. Neupadá však do sentimentality, ale snaží se hrdiny svých příběhů povzbudit, vdechnout jim sílu, zmužilost a schopnost přežít i v největším utrpení. Za největší zlo autor považuje válku, kterou sám v mládí prožil. Jeho motivací pro psaní mu tedy bylo varování před absurdnostmi moderní doby. Chtěl poukázat na to, že existence lidí je nepřetržitě ohrožována, a že lidské životy závisí na náhodě, zda se nerozpoutá nezadržitelná síla smrtonosných objevů. Dalším inspiračním zdrojem se mu stalo prostředí důvěrně známé – neklidný svět umělců, stavebních koncernů a bank: Dílo prosazuje Bataillův nesmlouvavý protiválečný postoj. Za nejvyšší hodnotu, kterou lidstvo má, považuje svět zbavený války a lásku člověka k člověku. Hlavní postavou je francouzský architekt Victorien Sauvage, který b...
Více od autora
Ludmila Bártová
PhDr., středoškolská profesorka, spisovatelka, autorka jazykových učebnic. Poprvé vdaná Slípková, podruhé Hobzová. Prózy publikovala pod svým dívčím jménem Bártová.
Více od autora
Joan Baez
Joan Baez je americký folkový zpěvák, skladatel, hudebník a aktivista, jehož profesionální kariéra začala na počátku 60. let 20. století. Díky svému čistému sopránovému hlasu a angažovanosti v sociálních a politických záležitostech se rychle stala významnou osobností folkové hudební scény. Baezové první album " Joan Baez ," vyšlo v roce 1960 a obsahovalo tradiční lidové balady. Bylo velmi dobře přijato a Baezová se díky němu stala vůdčím hlasem hnutí folkového obrození.
Více od autora
Jitka Bártů
Jitka Bártů je česká televizní režisérka, scenáristka, spisovatelka a producentka. Profesně se svou sestrou Kateřinou Bártů, dvojčetem, tvoří sourozenecké autorské duo zvané Sestry Bártů. Po studiu scenáristiky v Los Angeles začínala jako copywriter v reklamních agenturách Mark BBDO a Ogilvy&Mather v Praze. Autorsky spolupracuje na scénářích se svou sestrou Kateřinou, se kterou vlastní společnost Twinpower. Od roku 2009 se na svých projektech kromě psaní scénářů podílí jako režisérka. Na svých projektech se podílí jako scenáristka, režisérka a producentka. Společně se sestrou Kateřinou napsala 3dílný román Rodinná pouta. Knihy jsou založené na příbězích postav ze stejnojmenného televizního seriálu.
Více od autora
Jiří Babica
Jiří Babica je český kuchař. Vyučil se v pražských hotelích Palace a Ambassador. Mezi lety 2008–2014 moderoval pořad Babicovy dobroty na TV Nova a v letech 2015–2016 pořad Babica vs. Sapík na TV Barrandov. Vedle svého působení v televizních pořadech provozuje v Praze SKI servis a půjčovnu lyží. Od konce 80. let působil v Německu v Kolíně nad Rýnem. V důsledku pandemie covidu-19 si v roce 2020 založil YouTube kanál s názvem „Babicova televize“, kde publikuje videa s recepty a zábavným obsahem. Babica hraje fotbal za tým celebrit Real Top Praha a je vášnivým cestovatelem.
Více od autora
Jaroslav Barták
Narozen 5. 2. 1923 v Praze, zemřel 1986. Matematik a pedagog. Autor učebnic a metodických textů matematiky.
Více od autora
Hervé Bazin
Hervé Bazin byl francouzský spisovatel. Jeho romány se často týkají autobiografických témat, jakými byla revolta mládeže proti životním hodnotám establišmentu a nefunkční rodina. Bazin se narodil v Angers, v departmentu Maine-et-Loire. Pocházel z katolické buržoasní rodiny. Jeho prastrýcem byl spisovatel René Bazin. Hervé měl pohnuté dětství. Otec byl právníkem a po několik let vyučoval na univerzitě v Hanoji, která byla součástí francouzské Indočíny. Hervého svěřili rodiče na výchovu babičce. Po její smrti převzaly Bazinovu výchovu různé katolické koleje. Ze všech byl postupně vyloučen. Nakonec, byl poslán na vojenskou akademii Prytanée National Militaire, odkud byl rovněž vyloučen pro neschopnost. Byl v opozici vůči své autoritativní matce, odmítal katolickou výchovu, mnohokrát utekl z domova. Ve dvaceti letech se svou rodinou přerušil styky. Několikrát se léčil v psychiatrických léčebnách. Po rozchodu s rodinou prošel několika zaměstnáními: pracoval na poště, v bance, v advokátní kanceláři, v továrně, jako komorník, obchodní zástupce, ale nikde neuspěl. Nakonec se usadil v Paříži a na Sorbonně vystudoval dějiny dějiny literatury. Patnáct let psal bez většího ohlasu básně. Roku 1946 založil literární revue La Coquille , které však vyšlo jen osm svazků. Prorazit se mu podařilo teprve v roce 1947, kdy za sbírku Jour získal Apollinairovu cenu. Na radu Paula Valéryho se ale začal věnovat próze. Hned první román Vipère au poing , v níž vylíčil konflikt dětí s jejich despotickou matkou, mu získal uznání. Román byl dvakrát zfilmován: V roce 1971 pro televizi a roku 2004 ho Philippe de Broca natočil jako celovečerní film. Poté se už Bazin stal uznávaným romanopiscem. Roku 1957 obdržel Velkou cenu Monaka; o rok později byl zvolen do l’Académie Goncourt , jejímž presidentem se stal roku 1973. Bazin několikrát projel Evropu, byl v severní Africe, třikrát na delší dob...
Více od autora
Grigorij Jakovlevič Baklanov
Grigorij Jakovlevič Baklanov byl ruský spisovatel a filmový scenárista. Narodil se v židovské rodině jako Grigorij Fridman, příjmení Baklanov používal od roku 1952. Od roku 1942 byl členem komunistické strany. Za druhé světové války narukoval jako dobrovolník k dělostřelectvu a bojoval v řadách Jihozápadního frontu. V roce 1943 byl nedaleko Záporoží raněn. V roce 1945 obdržel Řád rudé hvězdy. Jeho starší bratr ve válce padl. V roce 1951 absolvoval Gorkého literární institut a otiskl první povídku v časopise Kresťjanka, v roce 1956 byl přijat do Svazu spisovatelů SSSR a o rok později mu vyšla první kniha. Psal o svých zkušenostech z války, byl představitelem proudu nazývaného „poručická próza“, zaměřeného na individuální osudy mladých řadových vojáků. V roce 1964 napsal knihu Červenec 1941, která kvůli kritice stalinských čistek ve vedení armády mohla vyjít až o čtrnáct let později. Je autorem scénářů k filmům Chvějící se země a Bylo to v máji, jeho knihy vyšly ve 36 zemích. V roce 1982 mu byla udělena Státní cena SSSR. V roce 1986 se stal šéfredaktorem časopisu Znamja. Publikoval v něm dlouho zakázaná díla, hlásil se k politice glasnosti a vyzýval ke stažení sovětské armády z Afghánistánu. Angažoval se v organizaci Memorial, v roce 1993 byl jedním ze signatářů Dopisu čtyřiceti dvou na podporu politických a hospodářských reforem. V letech 1996 až 2001 byl členem rady ruského prezidenta pro kulturu.
Více od autora
David Barnett
David Barnett, anglický novinář a spisovatel, se narodil 11. ledna 1970 ve Wiganu, Lancashire. Publikoval již několik knih, včetně Andělského zrcadla a dvou do češtiny dosud nepřeložených děl - Hinterland a The Janus House and Other Two-Faced Tales . Rovněž pracoval pro noviny Telegraph&Argus.
Více od autora
Bodo J Baginski
Bodo J. Baginski se narodil 4/10/1952, syn básníka a romanopisce Bodo Baginski Olli. Po několika letech studia a cestování a vzdělávání jako fyzioterapeut si v roce 1973 otevřel vlastní praxi, preferující alternativní léčebné metody. V době svého 10-ti letého působení v této práci vyvynul několik patentů v oblasti lékařských technologií. Jeho hledání dalších možností celostního léčení ho dovedlo v roce 1983 na rok do komunity Findhorn na severu Skotska, stejně jako v různých asijských zemích. Bodo J. Baginski a Shalila Sharamon se setkávají v roce 1984 při jejich společném zájmu o přírodní, celostní léčení, následuje období společných přednášek a seminářů a vytvoření specializovaného knihkupectví pro esoterickou literaturu. V roce 1985 publikujíi své první knihy "Reiki - univerzální životní energie", která získala celosvětovou pozornost. Další knihy jako jsou "Chakra Příručky", spolu s Magií Merlina v rámci projektu "Chakra meditace", jsou jedny z nejúspěšnějších v tomto žánru. "Cosmobiological plánování rodiny", "Einverstandensein - záchrana ze stínu", "Zázrak v jádru grapefruitu", "Léčení s extrakt z grapefruitových jadérek" následovaly. Jejich inspirující práce se objevují po mnoho let v seznamech bestsellerů a jejich publikace byly přeloženy do 20 jazyků. Autoři žili v 90.letech na jihozápadním pobřeží Irska. http://www.amazon.com/Bodo-J.-Baginski/e/B00455GPQO
Více od autora
Banket
Banket byla slovenská new wave/popová skupina působící především v 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1983 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa. Skupinu tvořili Maťo Ďurinda , Pavol Habera a bratři Dušan a Ivan Antalíkovi. Banket se rychle stala jednou z průkopnických kapel na slovenské hudební scéně, známá svou syntézou popové hudby s experimentálnějšími elektronickými zvuky, což bylo v té době poměrně inovativní.
Více od autora
Anna Beatrix Bártová
Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková. Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka.
Více od autora
Alica Bartková
Alica Bartková patrí medzi výrazné talenty dnešnej mladej generácie. Žije v Banskej Bystrici, kde vyštudovala na Univerzite Mateja Bela filozofiu a výtvarnú edukáciu. Alica Bartková sa umiestnila na popredných miestach v mnohých literárnych súťažiach, no knižný trh sa jej spočiatku postavil chrbtom. A potom akoby sa roztrhlo vrece, všetky veľké vydavateľstvá začali prejavovať záujem. Nemožno sa čudovať, Alica Bartková sa vyznačuje mimoriadnym postrehom, detailným zobrazením vzťahu a priblížením dnešného života. Jej slová sú úderné, vťahujú do deja, a hoci sme uprostred ľúbostného trojuholníka, je to nový, iný - súčasný pohľad…
Více od autora
Zdeněk Bár
Zdeněk Bár byl český spisovatel a regionální kulturní pracovník. Narodil se v rodině řídícího učitele Josefa Bára a jeho manželky Karly . Byl mladší ze dvou synů. Po maturitě na reálném gymnáziu v Příboře studoval na Univerzitě Karlově v Praze. Začal studovat práva, ale pokračoval na filozofické fakultě, kde studoval němčinu, francouzštinu a češtinu. Na studium, které ukončil úspěšně roku 1927, navázal zkouškami učitelské způsobilosti v roce 1929. V roce 1926 získal z Fondu Julia Zeyera ČAVU stipendium 400 Kč, což mu umožnilo vycestovat do Francie. V průběhu studií začal vyučovat na reformním reálném gymnáziu v Praze. V letech 1927–1936 byl pedagogem na reálném gymnáziu v Hlučíně, v letech 1936–1946 na stejném typu školy v Ostravě. V období 1946–1949 byl lektorem češtiny na univerzitě v Grenoblu. V roce 1948 se Zdeněk Bár vrátil na prázdniny z Grenoblu do vlasti, ale již nebyl znovu ministerstvem nově jmenován lektorem. V říjnu 1949 byl zatčen a odsouzen na patnáct let vězení. Podmínečně byl propuštěn v prosinci 1957. Po propuštění z vězení pracoval jako úředník, rehabilitován byl v roce 1967. V letech 1967–1974 byl ředitelem hlučínského kulturního domu. Zdeněk Bár byl ženat, jeho žena Blanka byla středoškolská profesorka a redaktorka Moravsko-slezského deníku. Manželé Bárovi měli dceru Blanku . Zdeněk Bár je pohřben na hřbitově ve Štramberku, spolu s dcerou a rodiči. Zdeněk Bár byl členem Moravského kola spisovatelů. Psal lyriku, od poloviny 30. let 20. století se věnoval i románům, zejména ze slezského prostředí. Vydával periodické přehledy literatury Ostravska, v monografiích se věnoval Petru Bezručovi a Vojtěchu Martínkovi. Psal divadelní kritiky, přispíval do řady deníků a časopisů....
Více od autora
Tomáš Baťa
Tomáš Baťa byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína a veřejný činitel. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků , dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Rozsahem svých aktivit působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu . Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství . Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z významné rodiny. Její otec měl titul císařského rady. Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala v...
Více od autora
Ronald H Balson
Americký spisovatel, advokát, lektor a vysokoškolský pedagog se zaměřením na obchodní právo.
Více od autora
Richard Ballantine
Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.
Více od autora
Pavel Petrovič Bažov
Pavel Petrovič Bažov byl ruský spisovatel. Je znám díky pohádce Malachitová skříňka, publikované v roce 1939. Stal se také autorem několika knih o revoluci a občanské válce. Jeho vnukem byl bývalý ruský ministerský předseda Jegor Gajdar. Pavel Bažov se narodil v rodině vedoucího svařovny v ocelárně. Zpočátku se živil různě. V letech 1889 – 1893 studoval v náboženské škole v Jekatěrinburgu. Poté se chtěl dostat i na Tomskou univerzitu, nakonec však byl odmítnut. Dočasně pracoval jako učitel ruštiny, nejprve v Jekatěrinburgu, pak v Kamyšlově. Zde studoval uralský folklór. Když začala první světová válka, připojil se Bažov k bolševikům. V roce 1918 vstoupil do Rudé armády. V letech 1923–1929 žil v Jekatěrinburgu a pracoval v redakci novin Rolník, kam přispíval esejemi o pracovních podmínkách dělníků. V té době publikoval první knihu Ural byl , která pojednávala o životu na Urale v letech 1880–1890. Byl rovněž poslancem Nejvyššího sovětu. Po druhé světové válce začal Bažov pomalu ztrácet zrak, což mu však nezabránilo v publikační činnosti. Z jeho díla jsou nejznámější pohádky Malachitovaja škatulka . Pod tímto názvem vyšlo v letech 1939–1973 několik sbírek těchto pohádek. Do češtiny je přeložila Olga Mašková. Na námět pohádky Kamenný kvítek napsal Sergej Prokofjev v letech 1948–53 stejnojmenný balet, Op. 118. Byla rovněž zfilmována.
Více od autora
Maurice Baring
Maurice Baring byl významný anglický spisovatel s výrazným křesťanským akcentem. Ve svých dílech se zabývá otázkami relativnosti lidského poznání, lidských vztahů a citů a lidské existence jako takové, přičemž za vším se zračí trvalá a neměnná pravda, jíž je Bůh.
Více od autora
Leanne Banks
Leanne Banks se narodila 14.května 1959 v Roanoke, Virginia, USA. Získala bakalářský titul z psychologie, o kterém prohlašuje, že je schopna jej použít jen na fiktivní osoby. Je nositelkou několika cen v oblasti americké romantické literatury. Žije ve Virginii se svou rodinou, má ráda hudbu, čokoládu, citáty a nová dobrodružství.
Více od autora
Jean Balthazar
Více od autora
Jan Antonín Baťa
Narodil se v Uherském Hradišti jako nejmladší syn Antonína Bati Jan Karel. Později si změnil své jméno po svém otci na Jan Antonín Baťa. V rámci rozvoje společnosti uskutečnil cestu kolem světa, na které kontroloval stávající pobočky, hledal nové dodavatele i uzavíral nové kontrakty. Celou cestu uskutečnili na palubě tehdy ultramoderního letounu Lockheed Electra. Z Baťovského letiště v Otrokovicích odlétli 6. ledna 1937. Cesta vedla přes Rakousko, Itálii, Tunisko, Lybii, Egypt, Britské mandátní území, Libanon, Irák, Persii, Indii, Barmu, Thajsko, Nizozemskou východní Indii, Singapur, Malajsii, Francouzskou Indočínu, Hong – Kong, Čínu, Japonsko, Havajské ostrovy, USA, Kanadu, Francii a Německo zpět do Československa. Celá výprava přistála, podle plánu 1. května 1937 v 8.49 místního času. Z této cesty vznikl filmový dokument, bohatá fotodokumentace a cestopisná kniha Za obchodem kolem světa. 13. března 1939 opustil území Československa. Odletěl do Británie a později do Ameriky. Byl však obviněn ze spolupráce s nacisty , čímž mu byl znemožněn pobyt ve Spojených státech. Po válce se marně pokoušel očistit své jméno, v této snaze byla úspěšná až jeho rodina v roce 2007, kdy soud definitivně uznal Jana Antonína Baťu nevinným. Za svého života vedl rovněž soudní spor s ostatními členy rodiny o vlastnictví společnosti Baťa . Ani v tomto sporu nebyl úspěšný; majetek připadl Tomáši Janu Baťovi . Jan Antonín Baťa, poté co se uchýlil do Jižní Ameriky, založil řadu nových obuvních a jiných společností. Zakládal a rozvíjel nová města podle vzoru Zlína . Byl dokonce navržen na Nobelovu cenu za mír. Zemřel roku 1965 v Brazílii....
Více od autora
Ilja Bart
Ilja Bart byl československý novinář a básník. Narodil se v Chrudimi. Po maturitě na duchcovském gymnáziu vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Zúčastnil se španělské občanské války, za okupace byl vězněn pro ilegální činnost. Před válkou i po ní pracoval jako novinář v levicovém tisku. Vykonával i řadu politických funkcí. Od třicátých let překládal ruskou a španělskou poezii. Zemřel 11. listopadu v Praze. Autor psal prózy, reportáže, divadelní hry a básnické sbírky:
Více od autora
Guy Bass
Autor aj detských kníh žijúci v Londýne, ktorý získal viacero ocenení. V roku 2010 to bola napríklad cena Blue Peter Book Award. Je autorom série o Zošidle . Séria vyšla aj v Čechách, kde má Zošidlo meno Záplaťák. Rovnako je autorom série titulov o Bendži Bomovi . V Českej republike sú knihy uvádzané ako séria titulov o Filínovi Fidlovi.
Více od autora
František Bareš
František Bareš byl český středoškolský pedagog, historik a muzejní pracovník. Absolvoval reálné gymnázium v Táboře a poté vystudoval zeměpis a dějepis na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzity v Praze. V letech 1876–1908 byl profesorem na mladoboleslavském gymnáziu. Současně byl zakladatelem a správcem mladoboleslavského muzea od roku 1863. Založil „Krajinský muzejní spolek“ a měl podíl na otevření první městské muzejní expozice. Od roku 1886 byl správcem městského archivu a jednatelem Muzejního spolku v Mladé Boleslavi.
Více od autora
František Bálek
František Bálek je sochař. Vyučil se keramikem v Karlovarském porcelánu v závodě Duchcov. V letech 1979 - 1985 pak studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze užité sochařství u prof. Josefa Malejovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně, kde spolupracoval na zakázkách s Aloisem Soprem či Ladislavem Fládrem. Je spoluautorem Památníku Díky, Ameriko! v Plzni, podílel se na obnově Památníku národního osvobození v Plzni. Realizoval například památník Emila Škody či pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi na Věznici Plzeň. Po roce 1989 se začal věnovat i sochařství z ledu a písku.
Více od autora
Eva Bacigalová
Vyštudovala Matematicko-fyzikálnu fakultu Univerzity Komenského, odbor astronómia a astrofyzika. S hviezdami naozaj pracuje dodnes, aj keď ide o hviezdy šoubiznisového neba. Viac ako 15 rokov pôsobila vo Fun Radiu ako moderátorka, celé desaťročie uvádzala poslucháčsku hitparádu Top Fun. Dnes je novinárkou na voľnej nohe, riaditeľkou Moderátorskej školy Bratislava, jej hlas často využíva aj televízia TVA. V lete, počas novinárskej uhorkovej sezóny, tak môže byť pokojne aj naturistkou. Eva Bacigalová je mladá slovenská autorka. Nedávno jej vyšla vo vydavateľstve evitapress malá útla knižka, ktorá mala na Slovensku veľký úspech.
Více od autora
Christine Bailey
Christine Bailey je výživová poradkyně, odbornice na zdravé stravování, kuchařka, autorka a moderátorka s více než 18-letou praxí. S vášní pro tvorbu chutných a výživných receptů má pověst transformování zdraví lidí a lásku k opravdovému jídlu. Prošla rozsáhlým akademickým a vědeckým výcvikem – má dva bakalářské, jeden magisterský a jeden postgraduální titul ve výživě a výuce vaření. Je též vyškolená v Institutu funkční medicíny . Působí jako konsultantka pro řadu firem, píše do národního tisku, vede kurzy vaření včetně workshopů pro děti. Tvoří nové recepty a výrobky pro široký okruh firem a pravidelně se obevuje v médiích v diskuzích o jídle, výživě a fitness a předvádí nové recepty.
Více od autora
Christiaan Neethling Barnard
Christiaan Neethling Barnard byl významný jihoafrický chirurg, který jako první provedl úspěšnou transplantaci srdce. Narodil se v Jihoafrické republice, poté vystudoval lékařství v Kapském městě a znalosti z kardiochirurgie získal v USA. Později se znovu vrátil do vlasti a stal se profesorem chirurgie v Kapském městě. V dobách jeho mládí vládl v Jihoafrické republice značný neklid, především kvůli častým válkám černých proti bílým. Barnardovi byli chudá búrská rodina. Adam Barnard, chudý kazatel Armády spásy, měl manželku Elizabeth, která se věnovala výchově svých čtyř synů. Tři z nich Jan, Christian a Marius vystudovali vysokou školu, z toho Christian a Marius lékařskou fakultu v Kapském městě. Christian promoval v roce 1946 a byl potom praktickým lékařem v malém městě Ceresu, posléze pracoval na své Alma mater Groote Schuur v Kapském městě. Později se dostal do USA a začal se věnovat kardiochirurgii. Po kratším období, které strávil v JAR se opět vrátil do Ameriky. Bratr Marius byl také kardiochirurgem a integrální součástí transplantačního týmu. Chris Barnard byl třikrát ženatý. První manželku Alettu Gertruidu Louwovou si vzal roku 1948. Měli spolu dceru Deirdre a syna Andrého, který se stal také lékařem. Ve středním věku, již jako ženatý otec, neunesl André závislost na opiátech a spáchal sebevraždu. Barnard byl zastáncem eutanázie a proti sebevraždám obecně nic nenamítal. Samozřejmě smrt syna ho velmi zasáhla. Druhou ženou byla o 28 let mladší Barbara Zoellnerová , se kterou se oženil roku 1970. Z manželství vzešli dva synové Frederick Christiaan a Christiaan Alexander a k rozvodu došlo v roce 1982. Naposledy potřetí se prof. Barnard oženil v roce 1988 s Karin Setzkornovou , která byla o celých 50 let mladší. I tento svazek dal Barnardovi děti, syna Armina a dceru Laru. Po první transplantaci srdce se stal dozajista nejslavnějším lékařem světa. Setkával se státníky ve všech světad...
Více od autora
Bohuslav Balbín
Bohuslav Balbín z Vorličné byl český literát, historik, hagiograf a pedagog. Jako kněz, člen řádu jezuitů se účastnil rekatolizace, jako vlastenec se ve své době řadil mezi obhájce českého jazyka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Bohuslav Ludvík Balbín přišel na svět v nepříliš bohaté, kdysi erbovní, královéhradecké měšťanské rodině jako potomek rytířského rodu Balbínů z Vorličné, doložené v 15. století. Původně se nazývali Škvornicové, pak přibrali jméno Balbinus a po nabytí titulu z Vorličné dle usedlosti u Hradce Králové vzniklo pojmenování Balbínové z Vorličné. Narodil se v tzv. Vodičkovském domě, který později patřil do komplexu jezuitských kolejí, dnes tvoří část Nového Adalbertina. Dům prodala jezuitům 18. června 1636 Bohuslavova matka Zuzana, rozená Vodičková. Roku 1622 jeho otec Lukáš Škvornic náhle zemřel. Matku se sedmi dětmi podporoval nejprve Mikuláš ze Schonfeldtu. Později byl Bohuslav vychováván rodinným přítelem Otou z Oppersdorfu na zámku Častolovice, kam se s matkou přestěhovali. Zajímavostí je, že hocha při křtu držel v rukou Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který rovněž mohl být jeho kmotrem. Jako chlapec byl Balbín několikrát vážně nemocen a matka ho zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Zajisté i tato okolnost formovala jeho povahu, pevnou víru a hlubokou úctu ke svatým. Jeho uzdravení bylo pokládáno za zázračné. Již v dětství projevoval zájem o četbu a historii. Dle pramenů se naučil brzy číst, již v sedmi letech měl prý třikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou, kterou si velmi oblíbil. Vyrůstal v pobělohorském katolickém prostředí, v roce 1631 začal studium u benediktinů v Broumově. Po roce přešel na jezuitskou školu v Jičíně a v patnácti letech vstoupil do řad Tovaryšstva Ježíšova....
Více od autora
Beverly Barton
Americká spisovatelka pochází z Alabamy, její rodiče zde žili na farmě. Vdala se velmi mladá, s manželem, který sloužil ve vojenském námořnictvu, procestovala kus světa. Má dvě děti. První knihou se představila v roce 1989, do dnešní doby jich napsala na padesát. Její doménou jsou procítěné romantické příběhy.
Více od autora
Anton Baláž
Anton Baláž je slovenský spisovatel-prozaik, televizní a filmový scenárista, rozhlasový dramatik a publicista. Narodil se v hornické a dělnické rodině, vzdělání získal v Lehotě pod Vtáčnikem, Košicích, Prievidzi a později navštěvoval v letech 1965–1970 Filosofickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, studovat zde obor žurnalistika. Po skončení studia se stal redaktorem, později šéfredaktorem společenského týdeníku Sloboda. Po listopadu 1989 byl šéfredaktorem Slovenského deníku. V letech 1993–1994 pracoval v Kanceláři prezidenta Slovenské republiky. V současnosti pracuje v Literárním a informačním centru. Žije v Bratislavě, kde působí hlavně jako novinář. Svoji první povídku zveřejnil už v roce 1970 v časopisu Mladá tvorba, ale první román mu vyšel až v roce 1977. Po skartaci debutu Bohovia ročných období oficiálně vstoupil do literatury historickými romány Sen pivníc a Tiene minulosti. Ve svých dílech se zaobírá společenskými problémy, , vykresluje zde obraz posledních let totalitního režimu , nicméně pro jeho dřívější tvorbu je také charakteristické groteskní a fantastické vnímání reality . V druhé polovině 90. let 20. století nalezl pro svoji tvorbu novou tematickou oblast: holokaust slovenské židovské komunity a poválečné osudy těch židů, kteří přežili německé vyhlazovací tábory a snaží se najít nový smysl svého života . V roce 2003 znova vyšla jeho prozaická prvotina Bohovia ročných období, která i s odstupem třech desetiletí od prvního vydání působí jako autentická výpověď o životě tehdejší mladé generace. Jeho díla byla přeložena do češtiny, němčiny, polštiny a ukrajinštiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anton Baláž na slovenské Wikipedii....
Více od autora
Vladimír Bartoš
Narozen 20. 5. 1929 v Pardubicích, zemřel 9. 2. 2013. Prof., MUDr., DrSc., lékař, vědecký pracovník, práce zejména z oboru diabetologie.
Více od autora
Viktoria Ban-Jiránková
Narozena v roce 1952 v Leningradě. Malířka, grafička, ilustrátorka a pedagožka.
Více od autora
Viktor Barinov
Více od autora
Stanislav Balík
Působí jako vedoucí Katedry politologie FSS MU a jako výkonný ředitel Centra pro studium demokracie a kultury. V roce 2001 úspěšně ukončil studium historie a politologie na FF a FSS MU a v roce 2004 úspěšně ukončil doktorské studium politologie na FSS MU. V roce 2008 se habilitoval s prací "Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností". Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994-2006". Vědecky se specializuje na moderní českou politiku, na komunální politiku a na teorii nedemokratických režimů.
Více od autora
Robert Barnard
Robert Barnard je anglický spisovatel zločinu, kritik a odborný asistent. Narodil se v Essexu. „Mezi spisovatele, které nejvíce obdivuji, patří Christieová, Allinghamová, Rendellová a Margaret Millarová,“ poznamenal kdysi Robert Barnard. Snad právě proto se on sám vyjadřuje jazykem „ryzího detektivkáře“. A ať už Barnardova díla nabízejí čtenářům jakékoliv další lahůdky , jádro jeho románů i povídek se vždy skrývá v zápletce. Člověk se brání spekulacím, kterého současného spisovatele budou číst i příští generace, ale Barnard je na tuto pozici díky své eleganci, inteligenci a obrovské šíři zkušeností bezpochyby velmi pravděpodobným kandidátem. K jeho nejcennějším románům patří Death of an Old Goat z roku 1977, Bodies z roku 1986, a City of Strangers , mezi nejnovějšími díly pak vyniká román Unholy Dying .
Více od autora
Petr Bartůněk
Doc. Mudr. Petr Bartůněk promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK. Svůj profesionální život spojil natrvalo se IV. interní klinikou 1. LF UK a VFN v Praze, kde působil i jako její přednosta. Své literární ambice začal realizovat již v roce 1963, kdy založil a redigoval časopis mediků Reflex. Rovněž sestavil a vydal několik souborů usměvných i vážných historek z medicinského prostředí, které jsou výsledkem jeho dlouholetého sběratelského zájmu.
Více od autora
Nesvadbová Barbara
Více od autora
Miroslav Batík
Narozen 15.11.1936 ve Zlíně, zemřel v r. 1997. Novinář, publicista, autor knih o Janu Werichovi.
Více od autora
Milan Balda
Milan Balda je český vysokoškolský pedagog a výzkumný pracovník z oblasti technické kybernetiky, dlouholetý vedoucí katedry automatického řízení Fakulty strojní Českého vysokého učení technického v Praze. Maturoval na plzeňské reálce v roce 1942, ale na strojní fakultě ČVUT mohl začít studovat až po znovuotevření českých vysokých škol. Už v době studia se zajímal o problematiku měření a regulace a fakulta, na níž studoval, se pak stala jeho celoživotním působištěm. V roce 1954 obhájil disertační práci Modelování regulačních obvodů. V roce 1958 byl jmenován docentem a byl pověřen vedením nově založené katedry automatického řízení, na jejímž vzniku se podílel. Kromě formování výuky tohoto oboru, zaměřeného na využití matematických metod a modelů, bylo pro katedru nezbytné mít k dispozici co nejmodernější vybavení: měřicí a regulační přístroje, analogové počítače, v roce 1966 se Milanu Baldovi podařilo získat první číslicový počítač na strojní fakultě. Od roku 1965 byl na katedře zaveden nový samostatný obor inženýrského studia „Přístrojová, regulační a automatizační technika“ a v roce 1974 obor „Automatizované systémy řízení“. Pro odbornou úroveň katedry byla důležitá i účast ve výzkumných projektech. V letech 1965 až 1975 byl pod vedením Milana Baldy řešen výzkum fluidikových prvků pro řídicí systémy . Jeho výsledky promítl Milan Balda do své doktorské disertační práce, kterou obhájil v roce 1974. V roce 1977 byl jmenován profesorem. V dalších letech se pak Milan Balda věnoval především rozvoji a pojetí výuky disciplín technické kybernetiky, včetně vedení vědeckých aspirantů. Katedru automatického řízení vedl až do roku 1990. Některé knižní publikace:...
Více od autora
Milan Balabán
Milan Balabán byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, religionista a vysokoškolský pedagog. Po absolutoriu Komenského evangelické bohoslovecké fakulty byl duchovním Českobratrské církve evangelické v Šenově u Ostravy , ve Strmilově , Semtěši a Praze-Radotíně. Od 50. let patřil ke sdružení Nová orientace, které kritizovalo poměry nejen v církvi, ale obecně ve společnosti. V roce 1975 byl zbaven státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti a posléze i podepsal Chartu 77. Od roku 1990 působil jako religionista na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V roce 1995 byl jmenován profesorem. V říjnu 2002 obdržel státní vyznamenání za zásluhy o Českou republiku. Z jeho rozsáhlé bibliografie, která zahrnuje mj. i sbírky básní, jmenujme např. knihy Víra nebo osud , Hebrejské myšlení a Gilgameš .
Více od autora
Milan Bakeš
Milan Bakeš je profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, působí též jako advokát zapsaný u České advokátní komory pod č. 00841 v advokátní kanceláři Bakeš & partneři s právním zaměřením na bankovní právo, kapitálové trhy, cenné papíry, daně, poplatky, devizové právo, finanční právo. Zabývá se především finančním právem. V letech 1993–2002 byl členem dozorčí rady České spořitelny. Když v roce 2000 získala Středoevropská Stavební majoritní podíl v IPS, stal se na několik měsíců členem dozorčí rady IPS. V roce 2005 získal ocenění Právník roku v oboru finance. Od roku 2006 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro právo a bezpečnostní obory.
Více od autora
Michal Bartoš
Narozen 13. 11. 1973. Kouč a mentor se zaměřením na mezilidské vztahy, sebepoznání a smysl života, firemní komunikaci a event marketing. Publikace z oborů.
Více od autora
Michaela Bartošová
Narozena 13. 8. 1974. Terapeutka, energetická léčitelka, lektorka, spoluautorka knihy o vztazích a sebepoznání.
Více od autora
Michael Baigent
Dostal katolícku výchovu , navštevoval Nelson College a ako univerzitu študoval Canterbury University, Christchurch, pôvodne na obore veda - výskum, aby mohol pokračovať v rodinnej tradícii lesníctva , ale presedlal na komparatívne štúdie náboženstiev a filozofie, študoval buddhizmus, hinduizmus a kresťanstvo. Po štúdiách cestoval po Ázii a Austrálii, keď sa vrátil domov, urobil si BA titul s psychológie...
Více od autora
Mark Baker
Americký novinář, píšící především o cestování pro Lonely Planet, ale pracoval také jako redaktor a editor v The Economist Group a Radio Free Evrope. Žije více než dvacet let v Praze.
Více od autora
Louis Baldwin
Louis Baldwin pracoval více než 20 let jako redaktor časopisu jednoho vědeckého ústavu. Šest let působil jako univerzitní profesor angličtiny, v důchodu se věnuje psaní. Žije v Kalifornii. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Jesus of Galilee, The Pope and the Mavericks, One Woman´s Liberation: The Story of Fanny Burney.
Více od autora
Libuše Baudyšová
Libuše Baudyšová, rozená Zadinová byla česká spisovatelka, dramatička a překladatelka z ruštiny a slovenštiny. Libuše Baudyšová se narodila v rodině advokáta Antonína Zadiny a Ludmily Zadinové-Dollanské. Se svým mužem, soudním úředníkem JUDr. Otou Baudyšem, za kterého se provdala po studiích na pražské Vyšší dívčí škole, žila nejprve v Kutné Hoře, pak v Českém Brodě a posléze v Hradci Králové. Zde již byla plně literárně činná a také se věnovala práci ve veřejném životě . Po manželově smrti se roku 1932 odstěhovala k bratrovi JUDr. Milanu Zadinovi do Poděbrad. Přispívala do mnoha novina a časopisů a její knihy jsou především určeny ženám . Psala však i kronikářské obrazy, kde na pozadí osudu jedince vylíčila významné události z naší historie. Zemřela roku 1954 a byla pohřbena v rodinné hrobce na městském hřbitově v Poděbradech.
Více od autora
John Barry
John Barry byl významný anglický skladatel a dirigent, známý především svou prací v oblasti filmové hudby. Narodil se 3. listopadu 1933 v anglickém Yorku, již v raném věku se zajímal o hudbu a nakonec se stal jedním z nejslavnějších skladatelů filmové hudby 20. století. Barryho kariéru poznamenala dlouholetá spolupráce se sérií filmů o Jamesi Bondovi, pro kterou složil hudbu k 11 filmům, včetně ikonických témat, která pomohla definovat hudební identitu této série.
Více od autora
Jan Balabán
Jan Balabán byl český prozaik, výtvarný kritik, publicista a překladatel. Jeho bratr je akademický malíř Daniel Balabán. Od jednoho roku věku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze . Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav. Byl dvakrát ženatý , měl dvě děti. Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů. V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem. V témže roce o Janu Balabánovi vznikl v režii Petry Všelichové televizní dokument. Nejčastějším Balabánovým žánrem je existenciální povídka zachycující její hrdiny v životní krizi. Jeho tvorba se vyznačuje vážným tónem a smutnou až ponurou atmosférou, s níž pojednává tragiku a bolestnost individuálních osudů nejrůznějším způsobem „poničených, bloudících lidí, odcizených světu i sobě samým“. Byla ovlivněna specifickým prostředím Ostravy i křesťanstvím, konkrétně prostředím Českobratrské církve evangelické. Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. V roce 2010 byl jeho román Zeptej se táty oceněn v anketě Lidových novin jako Kniha roku. Za tento román získal posmrtně také ocenění Magnesia Litera 2011 – Kniha roku....
Více od autora