Všichni Autoři a témata

Jan Němec (4)

Narozen 11. 8. 1932 v Plzni, zemřel 21.4.2007. MUDr., DrSc., prof. nukleární medicíny. Zabýval se endokrinologií, tyreologií.

Jan Navrátil (4)

Narodil sa 13. mája 1935 v Seredi v rodine lodníka. Základnú školu vychodil v rodisku, zmaturoval roku 1953 na Gymnáziu v Galante. Po maturite bol dva roky učiteľom na Základnej škole vo Vinohradoch nad Váhom. Potom študoval slovenčinu a nemčinu na Vysokej škole pedagogickej v Bratislave. Po skončení vysokoškolského štúdia roku 1959 dva roky učil na Strednej poľnohospodársko-technickej škole v Šuranoch a v rokoch 1963-1971 na Gymnáziu v Galante. Od roku 1971 je profesionálnym spisovateľom v slobodnom povolaní. Žije v Seredi. Prvé básničky pre deti publikoval v časopisoch Ohník, Zornička a Včielka. Knižne debutoval zbierkou básní V záhradke a za záhradkou tematicky čerpajúcej z domova a okolitej prírody. Druhá zbierka Cestovanie s orangutanom znamenala tematický posun v autorovom záujme o modernú civilizáciu a vyznačuje sa intelektualizáciou slovných hier a poetického vtipu. Po leporele zo sveta prírody Medový súdok vydal zbierku Ďuro Truľo a figliari , v ktorej humorným spôsobom parodizoval niektoré tradičné námety z ľudových rozprávok. V leporele Kúzelník s farbičkami poeticky predstavil jednotlivé farby a ich vlastnosti. Kniha Námorník na suchu je zbierkou humorných básničiek zo života detí. Zbierkou prírodnej lyriky je kniha Z hliny a rosy . Dospievajúcej mládeži adresoval zbierku ľúbostnej poézie Diskotéka L . Vtip a fantáziu uplatnil v knihe veršov Riekanky . Pevné rodinné zázemie, ktoré je predpokladom citového rastu dieťaťa, zobrazil v leporele Tulirodina . Poetický pohľad na vodu ako na zdroj života podáva v knižke Dobré ráno, pramienok! . Svet súčasného dieťaťa a jeho vrúcny vzťah ku krajine, kde žije, vyjadril v zbierke Čiarky na dlani . Rovnocennou súčasťou literárnych záujmov J. Navrátila je aj prozaická tvorba pre deti a mládež. Súbor básní v próze Najmenší kolotoč sveta je nekonvenčným pohľadom na každodenné veci a udalosti, ktoré vstupujú do života ...

Jan Michl (6)

Narozen 1975. PhDr., historik a politolog, práce z vojenských apolitických dějin 20.století.

Jan Mergl (5)

Narozen 3. 6. 1954 v Plzni. PhDr., Ph.D., historik umění a kurátor, vysokoškolský pedagog v oboru dějin umění a dějin užitého umění.

Jan Maršíček (4)

Jan Maršíček byl řídící učitel a kulturně osvětový pracovník na Podblanicku a Pardubicku, autor lidových románů a próz pro děti . Jeho syn Vlastimil Maršíček se dal také na spisovatelskou dráhu: básník, prozaik, překladatel, publicista, autor knih pro děti a mládež.

Jan Maria Augusta (5)

Jan Maria Augusta, vlastním jménem Václav Augusta byl český spisovatel, básník, překladatel, bibliofil a redaktor, stoupenec české dekadence a symbolismu. Narodil se jako jediný potomek poštovního úředníka Václava Augusty a jeho manželky Marie, rozené Kaufmannové, v Praze na Královských Vinohradech. Po absolutoriu gymnázia vystudoval dějiny literatury a estetiku na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, kde roku 1921 absolvoval disertační prací Konstrukce a kritika Nietzschovy estetiky. Během studií již začal pracovat jako redaktor Dalibora a uveřejňovat kritické stati v Moderní revui a v Kmeni, později také ve Světozoru, Lumírovi a dalších. Soustavně se věnoval práci redaktora a psal o knižní kultuře, ilustracích a grafické úpravě knih, zejména bibliofilií. Byl členem Spolku českých bibliofilů. Přispíval do časopisů Knihomol a Knihomil, které redigoval, jeho stati uveřejňovaly také Topičův sborník nebo Rozpravy Aventina . Jeho teoretická a kritická díla nepozbyla kvality. Přátelil se s V. H. Brunnerem, Zdenkou Braunerovou, Františkem Bílkem a pražským nakladatelem Ludvíkem Bradáčem , který vydával jeho díla. Překládal z francouzštiny. Jeho vlastní tvorba básnická a dramatická je poznamenána českou dekadencí a symbolismem , a vlivem Nietzscheho názorů na umění. Jsou to zásadně bibliofilská vydání knížek s ilustracemi a v umělecké vazbě, pro svůj malý náklad málo dostupná. Pro patos a pseudolyrické podání jsou dnešnímu čtenáři vzdálené. Jeho svérázná politická aktivita v tzv. Lize svobodných vyzývala k obrodě veřejného života na principech monarchie. Byl místopředsedou Napoleonské společnosti; roku 1933 spoluorganizoval v Praze III. mezinárodní napoleonský kongres a tematickou výstavu napoleonik z českých a moravských sbírek. Rád skrýval svou identitu, psal pod pseudonymy: Otakar Černý, Dluhoš, Isqui, Netušil, RIXOR, Jiří Úhoř; také pod šiframi: A.J. MA...

Jan Lukas (3)

Narozen 10. 8. 1915 v Českých Budějovicích, zemřel 28. 8. 2006 v New Yorku . Umělecký fotograf, od r. 1965 žil v USA.

Jan Kybal (1)

Narozen 16.3.1927, zemřel 2001. RNDr., CSc., publikuje v oboru botanika, autor příručky o koření.

Ján Kulich (5)

Slovenský sochař a medailér.

Jan Kuděla (6)

Učitel, literatura pro děti a mládež.

Jan Kranich (7)

Narozen 12.12.1870 v Dolních Studénkách, zemřel 30.6.1932 v Ostravě. Středoškolský profesor, publikace z oboru přírodních věd, překlady z němčiny a polštiny.

Jan Kovářík (2)

Narozen 8.11.1950 v Praze, zemřel 16.7.2002 tamtéž. Archeolog, autor prací z oboru.

Jan Kotík (6)

Jan Kotík byl český malíř, průmyslový výtvarník, grafik a pedagog. Jan Kotík byl synem malíře a profesora kreslení na reálce v Mladé Boleslavi Pravoslava Kotíka. Vyučil se typografem. V letech 1935–1941 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze . Podnikl studijní cesty do Drážďan a do Paříže . Během války v letech 1941–1943 vyučoval na soukromé umělecké škole v Praze. Člen Skupiny 42 , Umělecké besedy a SČUG Hollar . Byl členem redakčního kruhu časopisu Tvar . V letech 1947–1953 pracoval v ÚLUV v Praze, od roku 1951 vedl návrhářské ateliéry a vzorové dílny a spolupracoval se sklárnou ve Škrdlovicích, v letech 1957–1968 byl členem skupiny průmyslových výtvarníků Bilance při UB. Zúčastnil se Světových výstav Expo 58 v Bruselu a Expo 67 v Montrealu, a jako člen předsednictva SČVU také 32. Benátského bienále roku 1964. Roku 1965 byl na pozvání British Art Council na studijním pobytu ve Velké Británii. Články přispíval do časopisů Tvar, Výtvarná práce, Umění a řemesla, Ateliér, aj. Roku 1969 byl na jednoročním pobytu v Západním Berlíně v rámci Deutscher Akademischer Austausch Dienst a do Československa se už nevrátil. Roku 1976 byl v nepřítomnosti odsouzen ke třem letům vězení za nepovolený pobyt v zahraničí a roku 1979 zbaven čs. státního občanství. Od roku 1972 působil jako pedagog na Hochschule für Gestaltung v Ulmu, 1974 zakladatel skupiny Systhema a pracovní pobyt v Olevanu Romanu. Roku 1980 byl hostem Cité Internationale des Arts v Paříži, v letech 1982–1983 byl na pracovním pobytu v New Yorku. Do Československa se vrátil poprvé roku 1989. V letech 1991–1992 působil jako externí docent AVU. V letech 1992–2002 byl členem berlínské Akademie der Kunste. Rané období souvisí s civilizačním programem Skupiny 42 a vychází z postkubistické stylizace reality . Procházel obdobím geometrické abstrakce, v 60. letech v obrazu up...

Jan Kolář (6)

PhDr. Jan Kolář, narozen 1. 3. 1948 v Kladně. Hudební publicista, rozhlasový pracovník a dramatik, redaktor.

Jan Knaisl (2)

Jan Kamrla (7)

Mgr., autor pracovních sešitů pro výuku vlastivědy na základní škole.

Jan Kameník (5)

Ludmila Macešková, rozená Poprová byla básnířka a prozaička píšící pod pseudonymem Jan Kameník. Ludmila Macešková se narodila jako druhé ze dvou přeživších dětí v rodině Antonína a Anny Poprových. Brzy po jejím narození, v roce 1900 se rodina přestěhovala do Pardubic, kde se otec věnoval výrobě dřevěných modelů a součástek strojů . V roce 1918 odmaturovala na pardubickém 1. dívčím reálném gymnáziu. V letech 1918 – 1921 studovala na Akademii výtvarných umění pod vedením Jakuba Obrovského a Maxe Švabinského. Školu nedokončila, protože se na nátlak rodiny vdala v roce 1921 za Josefa Róna , s nímž se znala od roku 1912. Po svatbě se začal chovat despoticky, a tak jí např. zakázal pokračovat ve studiích. V roce 1923 se jim narodil syn Dalibor. V roce 1930 manželství skončilo rozvodem. Vzhledem k tomu, že při rozvodu přišla o veškerý majetek, přestěhovala se do malého nebytového půdního prostoru v Nuslích a živila se příležitostným psaním do různých ženských časopisů, kreslením módních návrhů a střihů, atd. Následující období, které prožila v nuzotě, však paradoxně pokládala za nejkrásnější období svého života. V lednu roku 1932 se jí narodil nemanželský syn Ivan, za jehož otce Jiřího Macešku se záhy poté provdala. V dalších letech se rodina mnohokrát stěhovala a žila v nuzných poměrech. Maceška nechtěl pracovat, zabýval se černou magií. A protože úřady neuznaly její maturitu získanou za Rakouska-Uherska, byla Ludmila Macešková nucena pracovat v Melantrišském závodě jako kreslička střihů v nejnižší platové kategorii dělnic. V roce 1941 její syn Dalibor onemocněl schizofrenií. Nepříliš šťastné manželství skončilo nejprve rozlukou v roce 1945 a pak rozvodem v roce 1950. Ve 40. letech se přestěhovala spolu se syny do bytu v Týnské ulici, kde vznikla většina jejích knih. V roce 1944 byla vydání první její kniha Okna s anděly. Již ...

Jan Jungmann (5)

Narozen 4.4.1964 v Praze. PhDr., historik, věnuje se zejména historickým fotografiím Prahy.

Jan Jílek (5)

Narozen 24. 11. 1933 v Dlouhomilově u Olomouce, zemřel 6. 10. 2011. Herec, dramatik, spisovatel, autor scénářů k filmům, dětských knih a televizních her.

Jan Hromada (6)

Narozen 18.6.1909 v Hrušce u Kojetína, zemřel 8.4.1970 v Hradci Králové. MUDr., DrSc., profesor lékařské fakulty, práce z oboru.

Jan Hořejší (6)

Jan Hořejší byl český průkopník skautingu, učitel, spisovatel a překladatel. Byl synem mechanika Aloise Hořejšího a švadleny Marie Strankmüllerové. Po brzké smrti otce na TBC žil s matkou v Klabavě u Rokycan. Nadaný Jan vystudoval nejprve reálné gymnázium v Rokycanech, kde byl jeho profesorem Bořivoj Müller. V letech 1906 až 1912 vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlo-Ferdinandově a získal doktorát. Studia v Praze mu umožnila seznámení s dalšími osobnostmi, které měly vliv na jeho další život. Kromě profesorů to byl především spolužák Miloš Seifert. Po dokončení studií učil krátce na gymnáziu v Rokycanech, v letech 1913–1914 v Praze na Dívčím učitelském ústavu a od září 1914 v Učitelském ústavu v Příbrami. Již během studií se seznámil s myšlenkou skautingu, a proto létě 1913 tábořil nedaleko Tymákova u Rokycan. Jeho oddíl si začal říkat Psohlavci a jednotlivé družiny měly vlajky s černou, červenou a zelenou psí hlavou. Oženil se s Marii Hamerskou a měli spolu tři děti, Marii, Jana a Dagmar. Po zbytek života byl činný v praktické i teoretické lidové výchově, kromě pedagogiky se věnoval spisovatelské a překladatelské práci. Vědecky byl činný v biologii, filozofii, v pedagogice, v lidové výchově a v reformě školství. Od roku 1937 řídil časopis Osvětová služba. Základ jeho oddílu tvořil sokolský dorost. Rozepře s vedením tehdejšího Odboru Junáků – Českých skautů, vedly k tomu, že založí vlastní odbory skautů Psohlavců pod humanitárním spolkem Záchrana. Spolu s ním do Psohlavců vstoupily oddíly Bořivoje Müllera a učitele Emila Pelunky. Počátkem dubna 1914 začal vydávat časopis Psohlavec, který vycházel do roku 1922 . Roku 1915 založily spřátelené junácké skupiny „Obec Psohlavců“. Členy nově vzniklé organizace byly oddíly z Prahy , Berouna , Loun, Plzně a Příbrami . Po převratu roku 1918 se k Obci ...

Jan Holzer (2)

Narozen 1969. PhDr., politolog a historik, práce v oboru politické systémy Ruska a integrované žánrové typologie.

Jan Herzer (4)

Jan Herzer byl český středoškolský profesor, filolog-romanista a propagátor francouzské kultury. V letech 1876–1901 vyučoval na gymnáziu v Praze. Byl autorem učebnic, slovníků a překladů z francouzštiny, v menší míře se ale také věnoval němčině a italštině. Narodil se 13. listopadu 1850 v Josefově jako syn soustružníka. Absolvoval gymnázium v Hradci Králové a roku 1871 ukončil studia klasických a románských jazyků na pražské univerzitě. V letech 1871 a 1878 studoval rovněž v Paříži a roku 1872 v Lipsku. Roku 1879 získal titul doktora filozofie. V roce 1872 nastoupil jako suplent na reálce v Hustopečích u Brna, odkud byl o rok později přeložen do Kroměříže a roku 1876 na první české státní reálné gymnázium v Praze, které sídlilo nejprve ve Spálené, později v Křemencově ulici. Několik let působil souběžně jako lektor francouzštiny na pražské technice. V roce 1885 byl také jmenován přísežným tlumočníkem francouzštiny při c. k. zemském soudu v Praze. Byl výborným pedagogem a propagátorem francouzského jazyka a literatury. Jeden ze životopisů ho charakterizoval slovy „zosobněný typ francouzské duše na české půdě“. Věnoval se studiu novofrancouzské literatury, tvorbou učebnic a slovníků i překlady uměleckých děl. Zabýval se ale také němčinou a italštinou. Za jeho nejvýznamnější prací byl považován francouzsko-český slovník, který sestavil společně s Čeňkem Iblem. Viz též sekci Dílo. 1. srpna 1901 odešel na vlastní žádost do penze kvůli vleklé plicní chorobě. Zemřel 13. dubna 1903 ve svém bytě v Praze-Novém Městě čp. 572-II na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanech. Byl autorem např. těchto knižně vydaných prací: Překlady a úpravy: Ve výročních zprávách středních škol u...

Jan Herain (5)

Jan Herain byl český architekt a historik, byl členem Komise pro soupis stavebních, uměleckých a historických památek královského hlavního města Prahy. Zemřel roku 1914 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Jan Hendl (6)

Narozen 17. 6. 1947 v Praze. Vysokoškolský pedagog, autor či spoluautor knih o metodologii výzkumné práce a aplikacích statistiky v biomedicínských oborech, též autor, editor a překladatel publikací o divadle Latinské Ameriky.

Ján Halaša (5)

Ján Haláša byl fotograf, organizátor turistiky a lékárník. Studoval na lyceu v Banské Bystrici, Šoproni a do 1911 v Bratislavě, 1911–1913 praktikoval v bratislavské lékárně Salvator, farmacii studoval v Budapešti, později na KU v Praze. Titul PhMr. získal v roce 1919 . Od roku 1922 byl spolumajitelem lékárny K Sv. Duchu a po roce 1945 pracovníkem lékáren. Do roku 1972 působil jako fotograf pro Trenčianske muzeum v Trenčíně. V prvním období tvořila jádro jeho tvorby krajina, od roku 1934 i člověk. Tak vytvořil dokumenty ze života lidu zejména v okolí Trenčína, v Turci, na Oravě, v Liptově. V krajinářské tvorbě přešel k osobité syntéze monumentálnosti, citového náboje motivu i výrazu a národnímu obsahu. Průkopník české turistiky a vysokohorského sportu. Turistiku spojoval s fotografií. Postupně sestavil obrázkový zeměpis horských partií Liptova, Oravy a Turca. Je autorem nebo spoluautorem turistických, obrazových a vlastivědných publikací a obrazových a textových příspěvků v časopise Krásy Slovenska. Jeho fotografie jsou ve sbírkách SNG v Bratislavě, oblastní galerie M. A. Bazovského v Brně, Moravské galerii v Brně a jinde. Na jeho počest je v Trenčíně pojmenována ulice na sídlišti Jih. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Halaša na slovenské Wikipedii.

Jan Guillou (5)

Jan Oscar Sverre Lucien Henri Guillou je švédský spisovatel a novinář. Proslavil se jako autor dvanáctidílné knižní série o smyšleném švédském špiónovi Carlu Hamiltonovi přezdívaném „Coq Rouge“ , a také jako autor Křižácké trilogie.

Jan Filip (6)

Narozen 1950. Profesor Právnické fakulty MU v Brně, práce z oboru státního práva.

Jan Fait (4)

Narozen 15.8.1911 v Čelákovech u Stodu, zemřel 9.3.1963 v Praze. Sochař, redaktor, básně a prózy.

Ján Fabini (7)

Narozen 2.9.1913 v Olcnavě, zemřel 24.1.1981 v Bratislavě. Chemik.

Jan Dvořáček (3)

Narozen 20. 9. 1943 v Praze. Prof. , MUDr., DrSc. . Chirurg, urolog. V letech 1995-2009 přednostou Urologické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze, od 1995 vedoucí Katedry urologie IPVZ Praha. Zabývá se dětskou urologií. V roce 1992 se stal spoluzakladatelem Nadace Lucie. Publikace z oboru.

Jan Drozd (5)

Narozen 27.1.1914 v Bordovicích u Frenštátu pod Radhoštěm, zemřel 15.8.2005. Prozaik, učitel a redaktor.

Jan Doležal (6)

Ing. Jan Doležal, Ph.D., PMP . Projektovému řízení se aktivně věnuje od roku 2001; získal certifikaci projektového manažera IPMA Level B . Je členem Společnosti pro projektové řízení , o. s., kde je předsedou sekce Projektově orientované společnosti. Jako projektový manažer působil ve firmách Logos, a. s., Mikroelektronika, s. r. o., kde zavedl projektové řízení, zastával pozici vedoucího projektové kanceláře a řídil velké mezinárodní projekty . Má zkušenosti s projekty z komerčního, akademického i veřejnoprávního sektoru. Dnes je ředitelem a jednatelem společnosti PM Consulting, s. r. o., a členem několika profesních a odborných sdružení – např. Czech Project Management, o. s., nebo Asociace strojních inženýrů. Od roku 2007 je registrován v Národním registru poradců.

Jan David (7)

Autor turistických průvodců.

Jan Chromela (3)

Autor kuchařky.

Jan Budař (3)

Narozen 31. 7. 1977 ve Frýdlantu. Herec, scenárista, lídr skupiny Eliščin band.

Jan Branberger (4)

Narozen 18.11. 1877 v Praze, zemřel 4.5. 1952 v Mnichovicích u Prahy. Profesor hudby, muzikolog, hudební vědec, práce z oboru. Po vzniku samostatného Československa se stal přednostou hudebního oddělení ministerstva školství a národní osvěty , poradcem ministerstva byl až do roku 1933. V letech 1924–38 byl administrativním správcem pražské konzervatoře, tamtéž roku 1928 jmenován mimořádným profesorem estetiky na mistrovské škole. Roku 1937 potom jmenován profesorem řádným, přičemž zůstal zároveň profesorem dějin hudby na střední škole konzervatoře. Je autorem několika rozhlasových her , do věstníku Radiojournalu pravidelně přispíval články a rozbory vysílaných skladeb. Složil hudbu k filmům Karel Hynek Mácha, Filosofská historie, Bílá nemoc a Co se šeptá.

Jan Boris Uhlíř (3)

Jan Boris Uhlíř je český historik a mezinárodně uznávaný soudní znalec zabývající se moderními českými dějinami, především pak Protektorátem Čechy a Morava a dějinami Třetí říše. Je autorem řady monografií, z nichž nejvýznamnější a nejoceňovanější jsou Protektorát Čechy a Morava v obrazech , Karl H. Frank 1939–1946. Obrazový životopis kata českého národa a Protektorát Čechy a Morava 1939–1942. Srdce Třetí říše . Je kmenovým autorem Ottova nakladatelství. Po maturitě na gymnáziu Přípotoční v Praze studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a Humboldtově univerzitě v Berlíně ; diplomová práce: Nástin vývoje domácí sokolské protinacistické rezistence 1938–1941 , rigorózní práce: Základní aspekty sokolské protinacistické rezistence , disertační práce: Sokol v české společnosti za protektorátu. Organizovaná rezistence ČOS . Jako člen studentské kurie Akademického senátu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se zasadil o vznik Ceny Jana Palacha, která se od roku 1998 uděluje za vynikající studijní výsledky. Na jeho odborném růstu se výrazně podílel historik Jan Kuklík. Pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR , Středisku pro dokumentaci protiprávnosti komunistického režimu MS ČR a Vojenském historickém ústavu Praha . V červnu 2013 byl jmenován znalcem pro obor sociální vědy – odvětví politologie, specializace nacismus, fašismus, neonacismus, neofašismus. Specializuje se na problematiku Česko-Slovenska, Protektorátu Čechy a Morava a Třetí říše, především pak na domácí protinacistický odboj. Publikuje od roku 1992. Je autorem či spoluautorem osmi knižních monografií a téměř 400 studií a článků v odborném i denním tisku u nás i v zahraničí. Dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a Českým rozhlasem. Je mu blízký pozitivismus Gollovy školy. Váží si historiků Josefa Pekaře, Tomáše Pasáka, Ant...

Jan Bělehrádek (7)

Jan Bělehrádek byl český a československý lékař, rektor Univerzity Karlovy, politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Jeho otcem byl školský a menšinový aktivista František Bělehrádek , který byl od roku 1896 ředitelem kanceláře Ústřední matice školské. Jan Bělehrádek absolvoval studium medicíny na Univerzitě Karlově. V letech 1922–1923 působil jako asistent na univerzitě v Lovani. V letech 1925–1927 byl docentem na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde v letech 1927–1935 působil jako profesor lékařské biologie. Od roku 1935 byl vysokoškolským učitelem a funkcionářem na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zde v letech 1937–1938 zastával post děkana. V období let 1936–1939 byl rovněž ředitelem Purkyňova ústavu obecné biologie Univerzity Karlovy. Publikoval četné odborné i populární studie a je spoluautorem učebnice Obecná biologie, 1934. Angažoval se i ve veřejném životě. Na jaře roku 1938 patřil mezi iniciátory manifestu Věrni zůstaneme. Za Protektorátu Čechy a Morava byl aktivní v petičním výboru Věrni zůstaneme. Za své odbojové aktivity byl v září–říjnu 1939 a pak znovu od ledna do května 1945 vězněn nacisty. Po osvobození se stal v letech 1945–1946 rektorem Univerzity Karlovy. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za sociální demokraty. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1946 a stal se poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde zasedal do roku 1948. Po únorovém převratu odešel do exilu. V letech 1949–1956 působil v organizaci UNESCO v Paříži, od roku 1956 ve výzkumné laboratoři Middlessex Medical School v Londýně. Byl aktivní v exilové ČSSD. Ke konci života se angaž...

Jan Báča (4)

Narozen 11. 2. 1899 v Drnovicích, zemřel 13. 11. 1980 v Teplicích. Ředitel továrny Železářský a strojní průmysl v Boskovicích, úředník. Autor kynologických publikací

Ján Babarík (5)

Jan Antonín Krystek (5)

Narozen 7. 9. 1945 v Brně. Novinář.

Jan (6)

Papež, pontifikát 1958-1963.

Jamie Thomson (6)

Britský spisovatel, editor a vývojář her. V roce 2012 vyhrál cenu Roald Dahl Funny Prize. Jamie Thomson se narodil roku 1958 v Íránu. Vyrůstal v Brightonu, studoval politologii na univerzitě v Kentu. Dlouhé roky pracoval jako redaktor britských fantasy časopisů a lektor i tvůrce videoher a „gamebooků“. K jeho nejúspěšnějším fantasy sériím patří dobrodružství mladého nindži, The Way of the Tiger. Dosud napsal čtyři knihy pro děti. První díl tetralogie o Temném pánu získal Cenu Roalda Dahla za nejhumornější knihu roku 2012.

Jamie Beck (4)

Americká autorka románu. Vystudovala právo a psychologii.

James Luceno (4)

Luconovy romány vynikají propracovaným politickým pozadím a rafinovanými intrikami. Díky tomu bývají některé jeho knihy z cyklu Star Wars označovány za politické thrillery. Luceno byl blízkým přítelem zesnulého spisovatele Briana Daleyho, se kterým spolupracoval na knižní sérii Robotech .

James F Scheer (3)

Americký autor, publikuje na téma zdraví.

James Carol (4)

James Carol se narodil a dětství prožil ve Skotsku. V 80. letech se přestěhoval do Anglie, kde žije dodnes. Než začal psát, živil se jako kytarista, zvukař, učitel hry na kytaru, novinář a instruktor jezdectví. Postava Jeffersona Wintera se zrodila z Carolovy touhy vytvořit knižní sérii, která by mu poskytla maximum svobody. Autor dospěl k poznání, že čím zaujatější je při psaní knihy, tím větší zájem čtenářů výsledek vzbudí. Carol píše své romány sice jako sérii, ale každý lze brát jako samostatnou knihu zasazenou do jiného prostředí a s jinými postavami. Takový přístup skýtá tu výhodu, že knihy není nutné číst v chronologickém pořadí. Po Polámaných panenkách, prvním thrilleru s Jeffersonem Winterem, následovala Presumpce viny, první z řady elektronických knih mapujících Winterovo působení u FBI. Druhý thriller s Winterem nazvaný Watch Me vyšel loni na podzim. James Carol bydlí v Hertfordshireu s manželkou a dvěma dětmi. Pokud nepíše, věnuje se výcviku koní a jezdců. Ve chvílích volna tento výtečný kytarista skládá a nahrává hudbu.

Jakub Vágner (3)

Jakub Vágner je v současné době jedním z nejuznávanějších rybářských odborníků v Evropě. Začal rybařit v pěti letech a stalo se jistě osudným, že jeho první rybou v životě byl desetikilový kapr. Vedle rybaření studoval i pražskou státní konzervatoř, obor kontrabas, ale ve třetím ročníku muziku opustil a jako první Čech se začal mediálně prosazovat v tehdy naprosto neznámém pojmu - sportovní rybaření. Ve svých patnácti letech začal publikovat do mnoha odborných rybářských časopisů u nás i v zahraničí, v sedmnácti letech natočil první rybářský film o lovu sumců a již v osmnácti přišel do ČT s myšlenkou rybářského pořadu, který posléze pod názvem Jak na to spolumoderoval s hercem Rudolfem Hrušínským.

Jakub Mařík (7)

Narodil se v roce 1981 v Teplicích, vystudoval právně-ekonomickou školu a v současnosti se živí jako překladatel z angličtiny. Jeden z nejvýraznějších autorů současné tuzemské sci-fi & fantasy má na kontě přes dvacet povídek, z nichž nejznámější je paranormální detektivka Absolutní smrt, za kterou byl v roce 2008 nominován na Cenu Karla Čapka. Publikuje v antologiích a časopise Pevnost, do populární série Kladivo na čaroděje přispěl šestou epizodou nazvanou Drsné sny . V současné době se věnuje zejména military sci-fi sérii UTSS Salamis, kterou má tvořit pět samostatných románů a sbírka kratších textů V nefritové kleci. Jakub Mařík žije v Novosedlicích u Teplic a ve volných chvílích provozuje pěší turistiku, zahradničí, čte a skládá puzzle.

Jakub Hötzl (7)

Narozen 2.11.1863 ve Staněticích u Domažlic, zemřel 18.4.1944 v Praze. Pedagogický spisovatel, autor učebnic, editor výborů z literatury pro děti.

Jakub Horák (4)

Spisovatel, cestovatel, hudební producent. Autor knih Ostrov , Zlatá rána a Je to všechno pakárna. Marketingový expert, který působil v agenturách MarkBBDO a TBWA. Jako hudební producent stál za návratem české EBM legendy Vanessa i comebackem Bruna Ferrariho.

Jakub Guziur (7)

Český literární historik a překladatel. Redaktor revue Aluze, překladatel, zabývá se angloamerickou literaturou. S Josefem Jařabem uspořádal monografii George Steiner a myšlenka Evropy , s Marcelem Arbeitem antologii Vypravěči amerického Jihu . Knižně vydal esej Mythus Ezry Pounda a monografii Příliš těžké lyry: Eseje o rekonstrukci smyslu v Elliotově Pustině a Poundových Cantos . Jakuba Guziura jako autora experimentální poezie představila Revolver Revue v č. 75/2009 a 86/2012. Vystudoval anglistiku na filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Od roku 2003 je redaktorem revue Aluze. Překládá současnou britskou poesii . Recense publikoval v Aluzi, Literárních novinách a v Polish Journal for American Studies. Zabývá se angloamerickou literaturou, obzvláště estetickými problémy modernismu, literaturou amerického Jihu, současnou britskou a americkou poesií a proměnami poetické sekvence ve světové literatuře 20. století .

Jakub Ćwiek (6)

Jakub Ćwiek je polský spisovatel. Jeho literární prvotinou byla sbírka povídek, jejichž hlavním hrdinou je Loki, severský bůh klamu a lží, patron podvodníků a zrádců. Kniha vyšla v Polsku v roce 2005, český překlad Roberta Pilcha byl vydán roku 2011 jako Lhář. Povídka z té knihy, Tichá noc, byla nominována na Cenu Janusze A. Zajdela. Ćwiek byl nominovaný na tuto cenu čtyřikrát; třikrát v kategorii povídka a jednou v kategorii román . Jakub Ćwiek často navštěvuje cony v Polsku. Je členem Slezského Klubu Fantastiky, kde pěstuje divadelní sekce, která se jmenuje Sluhové Metatrona. Vystavovali mezi jiným:

Jacques Musset (4)

Francouzský autor prací o Bibli.

Jacques Breuil (4)

Jacques Breuil se narodil dne 26. dubna 1950 v Saint-Etienne ve Francii. Promoval jako lékař na univerzitě v Lyonu, poté se ještě vzdělával na klinice Bircher-Benner ve švýcarském Curychu v oboru dietetiky. Věnuje se i alternativní medicíně. V současné době pracuje jako lékař v jedné vesničce ve francouzském departmentu Alpes-de-Haute-Provence.

Jacqueline Kahn-Nathan (4)

Dr. Jacqueline Kahn-Nathan je lékařka specializující se na gynekologii a plánováné rodičovství.

Jacopo Olivieri (3)

Italský autor knih pro děti a mládež, ilustrátor, karikaturista, kostýmní výtvarník.

Jacobus de Voragine (2)

Jacobus de Voragine – 13. červenec 1298, Janov, byl arcibiskup a kronikář a jeden z největších středověkých spisovatelů. Je autorem souboru legend o církevních světcích s názvem Legenda aurea , kde je srozumitelnou formou popsán život světců od prosince do listopadu . Toto dílo bylo zachováno ve stovkách rukopisů. V knize je zde také nejznámější životopis patrona rytířů sv. Jiřího. Tento kodex byl přeložen do všech tehdejších jazyků, aby byl srozumitelný širším vrstvám obyvatel. Podle kodexu byly malovány obrazy světců a vytvářeny jejich sochy. Jacobus se stal v roce 1244 dominikánským mnichem a studoval zřejmě v Paříži, Kolíně a Bologni. Arcibiskupem v Janově byl od roku 1292 až do své smrti r. 1298. Jako světec byl ctěn ihned po své smrti a v roce 1299 mu byla postavena socha se svatozáří. Jakub byl blahořečen v roce 1816 papežem Piem VII., oficiálně svatořečen dosud patrně nebyl.

Jackie Ashenden (6)