Všichni Autoři a témata

Thomas Dunkenberger (1)

Německý léčitel a student tibetské medicíny. Žije v Allgäu na jihu Německa

Richard Wilhelm (1)

Richard Wilhelm se narodil ve Stuttgartu 10. května 1873. Měl široké kulturní zájmy a hlubokou lásku k dílu velkého německého básníka Johana Wolfganga Goetha. Byl od přírody hluboce duchovní osoba a jeho studia přirozeně směřovala k teologii. Mladý Richard byl idealista a toužil po poznání a dobrodružství. Ve věku 26 let se připojil k Allgemein Protestantischer Missionsverein a rozhodl se sloužit jako misionář v Číně v německém koloniálním městě Tsingtao. Stal se zaníceným badatelem čínských náboženských textů. Studoval na univerzitě v Tsingtao a Pekingu, kde se setkal s mnoha z kulturních vůdců Číny té doby. Byl badatel, který pronikl do opravdových hlubin čínského duchovna bez ztráty jeho evropského souřadného systému. Žil v Číně více než dvacet let a viděl z první ruky ohromné kulturní a duchovní rozdíly mezi Východem a Západem. Richard Wilhelm, který studoval u čínského mistra konfuciánské školy Lao Nai-hsuana, se setkává s C. G. Jungem na Darmastadtské škole moudrosti a zapůsobil na Junga svými gesty, písmem i způsobem řeči jako takřka skutečný Číňan... Přijal orientální úhel pohledu a „byl hrdý, že nikdy nepokřtil jediného Číňana“. Nebo, jak to vyjádřil Keyserling: „To co se s ním událo v Číně, lze srovnat s tím, co se stane ženě, která, když se vdá, změní nejen své jméno, ale i svou národnost a nachází v tom naplnění...“ Lao Nai-hsuan Jung označil své setkání s Wilhelmem za „jednu z nejvýznamnějších událostí mého života... Vskutku, cítím se jím tak obohacen, že se mi zdá, jako bych od něho získal mnohem a mnohem víc než od kohokoli jiného“. Řekl také: „Spatřuji ve Wilhelmovi jednoho z oněch velkých gnostických prostředníků, kteří helénského ducha uvedli do kontaktu s kulturním dědictvím východu a takto se stali příčinou, že z trosek římského impéria povstal nový svět.“ Stejně tak Jung udělal dojem na Wilhelma: Jak čínská moudrost, tak doktor Jung, nezávisle na sobě, sestoupili do hlubin kolektivní psýché a přišli na skutečnosti, které jsou si tak podobny, ...

Karl-Erich Grözinger (1)

Německý judaista, práce z oboru.

Tomáš Oulík (1)

Tomáš Oulík je český notář a spisovatel. Narodil se v Praze jako nejmladší ze čtyř bratrů, vyrůstal v Nuslích. Jeho otec převzal rodinný obchod s dámskými klobouky, ale po roce 1948 se musel přes několik zaměstnání, např. účetního v družstvu nebo řidiče, opět vypracovat k vedoucímu prodejny klobouků. V roce 1978 vystudoval Právnickou fakultu UK, poté působil jako notářský koncipient a od roku 1981 jako notář na Praze 2. Od roku 1993 je také členem prezidia Notářské komory pro hlavní město Prahu. Kromě činnosti notáře se věnuje i psaní povídek a nejen odborných článků, které publikuje např. v notářském časopisu Ad notam nebo v deníku Právo. Psát začal již v mládí, ale první knihu vydal až po překročení svých padesáti let. Ač rodilý Pražák, má rád Šumavu. Má dvě dcery, jedna se také stala právničkou, druhá studovala čínštinu.

J. albrecht a kol. (1)

Jiří Ubry (1)

Autor knihy o rockové skupiny Pink Floyd.

V. V Malinkovskij (1)

Sergej Andrejevič Krutilin (1)

Ruský spisovatel.

Magda Bosáková (1)

Abdul Alhazred (1)

Arabský okultista, mystik a básník.

Ken Spaulding (1)

Rámakršna (1)

Indický náboženský představitel, autor duchovní literatury.

Sitara E Eggeling (1)

Ilustrátorka, autorka janter.

James Clench (1)

Britský novinář, autor knihy o britské královské rodině.

Josef Eppinger (1)

Autor zpěvníků společenských a populárních písní.

R. J Stewart (1)

Britský hudebník, hudební skladatel, též autor knih z oblasti mytologie, symbolismu a folkloru.

Peter T Furst (1)

Peter T. Furst je profesorem antropologie na Universitě státu New York v Albany a vědeckým spolupracovníkem Botanického musea Harvardovy university.

Jean Severin (1)

Vlastním jménem Antonin Marie Bondat.

Hana Hynková (1)

Narozena 15. 11. 1921 v Lukavici u Rychnova nad Kněžnou, zemřela 17. 6. 2004. PhDr., CSc., pracovnice Ústavu pro folkloristiku, práce z oboru textilnictví a bulharské folkloristiky.

Staton Rabin (1)

Americká scénáristka a autorka knih pro mládež.

Rudolf Watzel Hynek Pelcl (1)

John Snelling (1)

Britský spisovatel, orientalista, autor prací o náboženství, zejména o buddhismu.

Rudolf Šmika (1)

Narozen 10.12.1882 v Rychnově nad Kněžnou, zemřel 19.6.1937 v Praze. Středoškolský profesor v Praze, práce v oboru pedagogiky.

Peter Mole (1)

Autor knihy o akupunktuře.

Eknath Easwaran (1)

Nar. 1.1.1911. Indický profesor anglické literatury žijící v Americe, též práce o meditaci a duchovním životě.

Věra Matějková (1)

Knihovnice.

Francesca Fremantle (2)

Britská autorka, překladatelka ze sanskrtu, zabývá se tibetským buddhismem, vydavatelka Tibetské Knihy mrtvých.

Pam Montgomery (1)

Pam Montgomery absolvovala školení z Empire State College v alternativní výchově ke zdraví. Je původcem Green Terrestrial Herbal Products z Vermontu a byla jedním ze zakládajících členů Severovýchodního bylinného svazu, kde působila jako prezident čtyři roky. Po desetiletí byla Pam na výkonné radě představenstva společnosti United Plant Savers, organizaci zabývající se ochranou našich původních léčivých rostlin. Pam si zorganizovala setkání Green Zelené shromáždění, konferenci o léčbě duchů a konferenci Healing With Flowers. Pam je autorem "Léčení rostlinného ducha"; Příručka k práci s vědomím rostlin "a" Partner Earth "; Duchovní ekologie "publikoval Inner Traditions a přispívající autor v" Planting the Future ". Ona je bylinný a rostlinný léčebný praktik, stejně jako tvůrce Sweetwater Sanctuary Essences, naplněný rostlinným duchem.

Veronika Šulcová (1)

Veronika Šulcová je česká spisovatelka literatury faktů, píšící o afrokaribských náboženstvích. Vystudovala politologii a mezinárodní vztahy. O původní tradice, mýty a magii se zajímala již od dětství. Její zájem o toto téma se zúžil ve specializaci na afrokaribskou spiritualitu. Svou první knihu Vúdú: magie a náboženství začala psát ještě během studia politologie a mezinárodních vztahů. Po jejím vydání začala afrokaribská náboženství studovat. Výsledkem studia byla druhá kniha s názvem Santería: uctívání svatých na Kubě. Třetí kniha Zasvěcení do haitského vúdú vypráví o cestě na Haiti, kterou s přáteli podnikla v roce 2015. Celý pobyt strávili u tradiční vúdúistické společnosti svaté Anny a měli možnost vidět a na vlastní kůži prožít některé z důležitých obřadů haitského vúdú, včetně několik dnů trvajících iniciačních ceremonií. Pracuje ve zdravotnictví.

Michal Novák (1)

PhDr., psycholog . Zabývá se poruchami příjmu potravy ve vztahu k sociálnímu prostředí a kultuře, psychoterapií, psychodiagnostikou a poskytuje psychologické poradenství.

Lucy Anne Sikes (1)

Lucy Anne Sikes je jungiánka, psychoterapeutka provozující individuální, párovou a rodinnou terapii v Tennesee.

Mary Dian Molton (1)

Mary Dian Molton je jungiánka, psychoterapeutka, působila v Center for Healing and Human Development v Kansasu.

Jakson Gregory (1)

Jelena Dmitrijevna Modržinskaja (1)

Ruská autorka ideologické literatury.

Vlastimil Borek (1)

Narozen 23.12.1886 v Praze, zemřel 21.12.1952 v Praze. Ing., novinář a přední činitel anarchistického hnutí, též překladatel ruské prózy. V roce 1925 vstoupil s řadou anarchokomunistů do KSČ a dále byl politicky činný na ministerstvu zahraničních věcí. V reakci na vykonstruovaný proces se svým nadřízeným V. Clementisem umírá pravděpodobně vlastní rukou.

James Hadley (1)

James Hadley Chase je pseudonym Reného Brabazona Raymonda, který se skrývá i pod dalšími jmény: James L. Dochery, Ambrose Grant, Raymond Marshall, René Raymond. Narodil se v Londýně a původním povoláním byl velkoobchodník s knihami. V průběhu druhé světové války sloužil jako velitel letky Královského letectva a pracoval jako šéfredakor časopisu Royal Air Force Journal. Zajímal se o fotografii, poslouchání klasické a operní hudby. Přes padesát let žil se svou jedinou ženou Sylvií, která ho přežila. Přesto, že byl v Americe pouze dvakrát, odehrávají se jeho knihy právě v této zemi. Reálie byly vyčtené z encyklopedií, podrobných map a slangových slovníků. Jeho první kniha, napsaná patrně během šesti týdnů roku 1938, Žádné orchideje pro slečnu Blandishovou , byla i zfilmována v roce 1948, hrána v divadlech a v roce 1971 znovu zfilmována pod názvem The Grissom Gang. Během své kariéry napsal 90 knih, které byly přeloženy do mnoha jazyků a vydávány nejen v Evropě, ale i v Indii, Japonsku, Africe a Latinské Americe. Jeho knihy jsou plné vražd, intrik, vydíránía špionáže. Díky svému umění byl nazýván mistrem detektivky své generace a mnoho jeho knih bylo zfilmováno. In: http://detektivky.bestfoto.info

Wilhelm Wostry (1)

Wilhelm Wostry byl německo-český historik a vysokoškolský pedagog. Otec Wostrého Engelbert byl syn obuvníka z Tábora, matka pocházela z rodiny žateckého sedláře. Engelbert zastával v polovině 60. let místo policejního revizora, později se stal tajemníkem žateckého městského úřadu. Rodina bydlela ve stávající Dlouhé ulici čp. 121, kde se také Wilhelm Wostry narodil. V roce 1896 maturoval Wostry na gymnáziu v Žatci. Pak vystudoval na Německé univerzitě v Praze zeměpis a historii. Studia zakončil v roce 1904 dizertací o Albrechtovi II. V letech 1904–1913 pracoval v c. k. Veřejné a universitní knihovně v Praze, dnešní Národní knihovně. V pracovním zařazení zde postupoval od praktikanta 7. třídy po bibliotékáře II. třídy. Rok po nástupu do knihovny se oženil s Friede Danzerovou, dcerou obchodníka s chmelem z Pramenů. Koncem roku 1910 si manželé zakoupili novou výstavnou vilu v Praze-Bubenči, dílo architekta Adolfa Foehra. Vila na adrese Na Zátorce 339/10 je majetkem státu a užívá ji Diplomatický servis. Ještě před válkou, v roce 1912, se na Německé univerzitě habilitoval pro obor dějiny rakouské říše. Po vypuknutí První světové války narukoval jako dobrovolník. Hned v roce 1914 byl ale zajat a teprve v roce 1920 se z ruského zajetí vrátil. Po válce se už výhradně věnoval akademické kariéře. V roce 1922 byl jmenovaný mimořádným a o pět let později už řádným profesorem československých dějin na německé univerzitě. V letech 1933–1935 zde působil jako děkan a proděkan filosofické fakulty. Hlavním Wostrého badatelským zájmem byly dějiny Němců v Čechách. Proto se také v roce 1922 stal redaktorem časopisu Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen a v letech 1925–1927 ho řídil. Roku 1925 byl zvolený předsedou Spolku pro dějiny Němců v Čechách, který tento časopis vydával. V roce 1937 se stal šéfredaktorem dalšího historického čas...

Emmanuel Mounier (1)

Emmanuel Mounier byl francouzský katolický publicista a filosof, zakladatel personalistického hnutí. Mounier studoval v letech 1924–1927 filosofii v Grenoblu a 1927–1928 v Paříži, učil na středních školách ve Francii a v Belgii a roku 1932 založil s přáteli revue Esprit. Roku 1936 vydal Manifest personalismu, kde klade na první místo starost o prospěch lidské osoby a ostře se vymezuje jak vůči kapitalistické bezohlednosti, tak vůči socialistickému a fašistickému kolektivismu. Po propuštění z válečného zajetí 1940 byl opakovaně vězněn a žil do konce války v ilegalitě. Po osvobození v roce 1944 obnovil časopis Esprit, mnoho psal a cestoval a významně se zasadil o francouzsko-německé smíření. Sebrané spisy vyšly ve čtyřech svazcích 1962-4. Už v Grenoblu se Mounier zblízka seznámil s hmotnou i duchovní nouzí dělnických čtvrtí a rozhodl se proti ní něco udělat. Východiskem Mounierovy „personalistické revoluce“ je uznání svrchované hodnoty každé lidské osoby. Osoba ovšem není izolovaný jednotlivec, nýbrž potřebuje žít ve svobodném společenství, ve vztazích a zejména v lásce. Uspořádání lidské společnosti musí být zaměřeno především na osobu a její svobodu, nikoli jen na hospodářský rozvoj. Mounierovo personalistické hnutí, jež vycházelo z myšlenek Maurice Blondela a Charles Péguyho, mělo velký význam v poválečných letech v Evropě i v USA, přispělo k poválečnému smíření a bylo také – alespoň zpočátku - myšlenkovým základem poválečných křesťansko-demokratických stran i odborových organizací. Trvale ovlivnilo katolickou teologii i některé protestantské teology, např. B. Brunnera a P. Gogartena. Mezi významné personalistické myslitele a autory patří Jean Lacroix, Paul Ludwig Landsberg, Nikolaj Berďajev, Jacques Maritain, Gabriel Marcel, François Mauriac, Romano Guardini, Heinrich Böll a Paul Ricoeur. PREISNER, Rio. Americana : zpráva o velmoci . Svazek 1. Brno: Atlantis, 1992. 552 s. ISBN 80-7108-041-...

Jemel'jan Michajlovič Jaroslavskij (1)

PhDr. Martin Jemelka, Ph.D. je český historik a publicista specializující se na sociální dějiny 19. a 20. století, dějiny dělnictva a každodennosti, historickou demografii, regionální a kulturní dějiny a náboženské dějiny. Je autorem několika monografií a řady kapitol a statí v domácích i zahraničních publikacích a periodicích. Jeho jméno je již dnes pevně spjato s výzkumem ostravských dělnických kolonií.

Avraham Harshalom (1)

Avraham Harshalom, vlastním jménem Adam Friedberg, se narodil 4.2.1925 v Pružanech v rodině židovského vládního úředníka. Je předsedou Izraelské společnosti přátel České republiky, ačkoliv se nenarodil na území České republiky ani bývalého Československa. Česky se začal učit až ve svých dvaceti letech, a protože po roce 1949 po mnoho let češtinu nepoužíval, někdy těžce hledá správné výrazy. Dnes úspěšný izraelský podnikatel v oblasti elektrotechniky, je totiž Československu vděčný za poskytnutý poválečný azyl. Spolu s dvěma dalšími polskými Židy se mu podařilo utéct z německého transportu na pražském nádraží Praha-Bubny, tam mu pomohla česká rodina Sobotkova a po dva měsíce se ukrýval za pomoci českých vlastenců v jednom holešovickém obchodě. Na konci války se spolu se svými kamarády účastnil se zbraní v ruce Pražského povstání a za tuto pomoc mu bylo uděleno československé občanství. Jeho zachránkyně Jiřina Sobotková asi o 20 let později dostala díky němu jako jedna z nemnoha Čechů izraelské ocenění Spravedlivý mezi národy. Židé patřili v Pružanech k většině, jeho mateřštinou byla jidiš, ovládal však i polštinu a ruštinu. Otec pracoval jako úředník, matka byla v domácnosti a jako přesvědčená sionistka dala syna studovat na hebrejské gymnázium v Pružanech. V roce 1939 zabrali město Rusové a když začala v roce 1941 válka s Ruskem, město obsadili Němci. Ti zřídili ve městě ghetto, kam soustředili všechny židovské občany. V ghettě byl až do konce roku 1942, kdy spolu se všemi ostatními byl odvezen do koncentračního tábora Osvětim . Harshalom byl s celou svou rodinou v Osvětimi, kde však rodina byla poslána do plynových komor, bratr jen o chvíli později. 30. června 1944 z Osvětimi utekl spolu s jedním Polákem a Rusem. Žel je brzy nato chytli. Štěstí, že je nezastřelili. Vymluvili se totiž, že zabloudili a hledají cestu zpět do lágru. Navrátili je zpět do Osvětimi. V říjnu 1944 začal...

Lustige Streiche (1)

Jaroslav Bradáč (1)

Jaroslav Bradáč byl český učitel a hudební skladatel. Pocházel z hudební rodiny. Oba jeho bratři, Ladislav Bradáč a Otakar Bradáč, byli rovněž hudební skladatelé. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. V roce 1896 se stal učitelem na obecné škole v Přešticích. Vedle učitelského povolání soukromě studoval hudbu. Jeho učiteli byli Vítězslav Novák a Zdeněk Fibich. V letech 1904–1910 učil zpěv na reálce v Plzni. Byl nadšeným sběratelem lidových písní západočeského regionu. Zanechal na 8 tisíc notových zápisů. Řadu písní posléze opatřil klavírním doprovodem a vydal tiskem. Z tradic lidové písně vycházela i jeho vlastní tvorba.

František Drdácký (1)

Asistent tělesné výchovy na Akademii múzických umění, literatura z oboru.

Bonaventura J Štivar (2)

Narozen 1963. Kapucín, autor náboženské a duchovní literatury, editor díla sv. Františka a sv. Kláry.

Ivana Sýkorová (1)

Narozena 29.1.1969 v Poličce. PhDr., Ph.D., původně vystudovala orientalistiku a klínopis, později archeoložka, vysokoškolská pedagožka, odborné práce z období starého a středního paleolitu.

Abraham ben Simeon z Wormsu (1)

Židovský kupec a učenec.

Friedrich Werner van Oestéren (1)

Německý spisovatel a herec, autor románů a dramat.

František Zelený (1)

Narozen 1904 v Chrudimi. Ing., publikace o měřících přístrojích a letecké navigaci.

Bořivoj Dvorský (1)

Publikace o kulturistice.

Jiří Hanáček (1)

Narozen 6. 11. 1941 v Bučovicích. Regionální historik, práce z historie a heraldiky.

Eva Rossberg (1)

Jaroslav Kunčík (2)

Autor jazykové příručky , překladatel.

Jessica Shattuck (1)

Jessica Shattuck je americkou autorkou a publicistkou, která žije s manželem a třemi dětmi v Cambridge, Massachusetts. Její literární tvorba a články se objevují v nejprestižnějších amerických novinách a časopisech - za všechny jmenujme alespoň The New Yorker, The New York Times či The Boston Globe. Pro napsání poslední knihy s názvem Prozření inspirovala autorku vlastní rodinná historie, neboť má německé kořeny, a primárně zjištění, že její milovaní prarodiče byli před válkou i během ní aktivními nacisty. Kniha Prozření je tedy do jisté míry jistým literárním vyrovnáním se s touto skutečností. Romány Jessiky Shattuck, včetně toho posledního, se drží na horních příčkách v žebříčcích bestsellerů a jsou velmi kladně hodnoceny jak čtenáři, tak také kritickou veřejností. Svoji babičku jsem milovala. Ale byla to nacistka. Článek Jessiky Shattuck, který vyšel v The New York Times, 24. března 2017 Můj dědeček a babička byli nacisté. Teprve nedávno jsem se odhodlala vyjádřit to takhle otevřeně. Mívala jsem ve zvyku uvažovat a mluvit o nich jako o „obyčejných Němcích" – jako kdyby šlo o nějakou jasně definovanou, morálně neutrální kategorii. Jenže moji prarodiče stejně jako mnoho „obyčejných Němců" byli členy nacistické strany. Vstoupili do ní roku 1937. Babička se dožila téměř stovky. Pokud vím, nebyla žádný xenofob ani antisemita; nenávist vůbec neměla v povaze. Znala jsem ji a milovala. Celý život se snažím pochopit, jak a proč zabředla do hnutí, které se stalo synonymem zla. Babička a děda vyrůstali na dělnickém předměstí průmyslového Dortmundu, kde od francouzské okupace po první světové válce bujela nezaměstnanost. Vstoupili do nacistické strany, aby se stali mládežnickými vedoucími v zemědělském vzdělávacím programu Landjahr neboli „Rok na venkově", který učil dospívající mládež zemědělským pracím. Babička vždycky prohlašovala, že se dala k nacistům z čirého idealismu. Přitahovala ji jejich vize obnovy Německa: návrat k někdejším prostším časům a – p...

Michael Capuzzo (1)

Oldřich Pelc (1)

Oldřich Pelc byl československý voják a příslušník výsadku Potash. Narodil se 14. listopadu 1908 v Chocni. Otec Antoním byl vlak vedoucí, matka Arnoštka, rozená Petružálková byla v domácnosti. Měl tři vlastní a dva nevlastní sourozence. Po matčině smrti ho i se sourozenci vychovávala babička. Absolvoval obecno a měšťanskou školu a tři třídy stavební školy. Po praxi pracoval jako stavební asistent a v letech 1928–1930 jako stavbyvedoucí v Praze. Těsně před nástupen na základní vojenskou službu pracoval jako číšník v Chocni. Službu nastoupil 1. října 1930 do Milovic k instruktážnímu praporu. V roce 1932 mu byl vysloven souhlas s konáním další činné služby. V hodnosti desátníka byl převelen k hraničářskému praporu do Žamberka. V září 1932 byl povýšen na četaře, v dubnu 1933 mu byla činná služba prodloužena o jeden rok. 11. července 1933 byl vojenským soudem v Hradci Králové odsouzen k degradaci na vojína za zběhnutí a z armády byl propuštěn. V letech 1933 až 1935 pracoval jako garážmistr v Praze, od června 1935 do září 1938 potom jako učitel tenisu v LTC Smíchov . Při mobilizaci v září 1938 sloužil u hraničářského praporu. Po demobilizaci byl nezaměstnaný , 31. května 1939 byl českou protektorátní policií zatčen za příživnictví a předán do pracovního tábora. Z pracovního tábora v Linci uprchl 23. září 1939 a přes Jugoslávii, Řecko a Sýrii se dostal do Francie. Po prezentaci u československého zahraničního vojska v Agde byl zařazen u 1. pěšího pluku, se kterým se zúčastnil bojů o Francii. Po pádu Francie byl, již v hodnosti četaře evakuován do Anglie. Po příjezdu do Anglie 13. července 1940 byl zařazen k 1. pěšímu praporu. V září 1940 se svévolně vzdálil na 14 dnů od své jednotky, za což byl znovu potrestán degradací na vojína. V letech 1940 až 1942 sloužil jako zbrojíř a...

Lujo Vojnović (1)

Robert D Kaplan (1)

Robert David Kaplan , je autorem mnoha knih. zabývajících se zahraniční politikou USA, mimo to rozsáhle publikoval v celé řadě špičkových amerických časopisů své články a eseje. Mimo publikační činnost tento absolvent University of Connecticut působil jako poradce americké armády, přednášel pro FBI, CIA i Pentagon, je vědeckým expertem na zahraniční politiku pro Research Institute. Jeho neortodoxní analýzy geopolitiky USA se přes počáteční odmítání staly zejména po útocích na NY v r. 2001 vyhledávanými a za svou publikační činnost získal řadu ocenení, 2012 byl zařazen Foreign Policy magazine na top list nejvýznamnějších světových myslitelů.

Roy Alexander St. Thomas Aquinas Farran (1)

Britský důstojník, který se v 50. letech 20. století vystěhoval do Kanady. Tam působil v politice a jako novinář. Autor vzpomínkové knihy na svou činnost během 2. světové války.

Roberto Battaglia (1)

Italský akademik a spisovatel. Za druhé světové války bojoval jako partyzán. Obdržel vyznamenání Medaglia d'Argento al Valor militare.

Philippe Sionneau (1)

Philippe Sionneau studoval čínskou medicínu v Číně v Pekingu, Fo Shan a Wu Han. To je pár z mála , aby komplexně dostudoval čínskou medicínu na univerzitě v Číně, Hubei Universite of Chinese Medicine, kde absolvoval. Jedná se o oficiální státní diplom pevninské Číně. Abychom byli přesnější, má bakalářský titul, který splňuje podmínky pro praktikování čínské medicíny v každém nemocnici v Číně. Má se za to, že jako lékař. Je to první francouzský, který vyhrál tento titul. Pozor, je důležité si uvědomit, že jeho bakalářský stupeň status nemá nic společného s certifikáty a diplomy přezdívku dána Číňanů do západních univerzitách přicházejících studovat několik dní nebo týdnů. Jeho míra je registrována pod číslem 940 044 a státní diplom jako No. 940029. V současné době pouze čtyři Francouzi byli schopni projít univerzitní zkoušky a Philippe byl poprvé v roce 1994. Kromě toho, že zůstane pouze jeden čínský státní diplom který mu umožní výkon v každém nemocnici v Číně. Philippe Sionneau je jedním z nejaktivnějších autorů na západě v oblasti čínské medicíny. Vydal 24 knih, k dnešnímu dni na toto téma. Tyto knihy jsou k dispozici v angličtině, francouzštině, italštině, češtině, španělštině a portugalštině. Jeho práce byla uznávaný jak ze strany odborné veřejnosti přední odborníci v čínské medicíně. To představilo v západním mnoha nových základních informací v mnoha oblastech čínské medicíny a to zejména v fytoterapie, dietetika, akupunktury a vnitřního lékařství. Některé z jeho knih jsou učebnice čínské medicíny vysokých škol v USA.