145141–145200 z 145255 Autoři
Michael Kunczik (1)
Michael Kunczik se narodil v roce 1945 v saském Colditzu. Studoval hospodářské a sociální vědy v Kolíně nad Rýnem, kde v roce 1971 obhájil svou diplomovou práci o obyvatelstvu. Doktorát z politických věd získal taktéž v Kolíně, a to v roce 1974. O osm let později byl habilitován profesorem. Od roku 1972 do roku 1974 působil jako vědecký asistent na Výzkumném institutu sociologie na kolínské univerzitě. Od roku 1975 sedí v akademické radě Sociologického semináře bonnské univerzity. V akademickém roce 1980/81 vyučoval na Institutu pro publicistiku na univerzitě v Münsteru. Poté vystřídal několik dalších univerzitních pracovišť v Mohuči, Berlíně či Hohenheimu. Od roku 1987 je profesorem publicistiky na univerzitě Jana Gutenberga v Mohuči a je zároveň jedním z předních současných německých mediálních analytiků. Svou vědeckou dráhu započal v polovině sedmdesátých let a systematicky se věnuje tematice násilí v médiích. V osmdesátých letech k tomu přidal syntetizující práce z teorie masové komunikace a především sociologické analýzy z oblasti veřejného mínění a public relations. Publikoval více než stovku článků a studií a taktéž řadu monografií. Je členem několika mezinárodních společností pro výzkum médií a komunikace.
Více od autora
Lois P Frankel (1)
Lois P. Frankelová je prezidentkou poradenské firmy Corporate Coaching International, koučkou a vyhledávanou řečnicí, která svým vtipným, vřelým a praktickým projevem dokáže zaujmout, vzdělávat a bavit široké publikum. Je autorkou mnoha uznávaných knih o tom, jak lze koučováním pomáhat k úspěchu lidem ve velkých i malých společnostech po celém světě. Její knihy Nice Girls Don´t Get the Corner Office a Nice Girls Don´t Get Rich byly přeloženy do více než pětadvaceti jazyků a staly se mezinárodními bestsellery.
Více od autora
Pierre Casse (1)
Pierre Casse je profesorem na lausanneském International Institute of Management Development , kde vyučuje oboru organizačního chování. Jako poradce pracuje pro mnohé nadnárodní firmy, jako je např. Roche, Club Mediterranée či Hoechst.
Více od autora
Daniel P Reid (1)
Narozen 12.2.1948. Americký autor publikací o alternativních, hlavně čínských a taoistických metodách léčení.
Více od autora
Anatolij Vasil'jevič Èfros (1)
Anatolij Vasiľjevič Kuzněcov se narodil v roce 1929 v Kyjevě. Jeho matka byla učitelkou a otec inženýr ve slévárně. Rodiče se brzy rozvedli a otec rodinu opustil. Anatolij vyrůstal v domě prarodičů. Neradostné dětství prožité v okupovaném městě a hlavně masakr židů v rokli Babij jar, ovlivnilo jeho literární tvorbu. Po válce vystřídal několik zaměstnání, až se posléze přihlásil na Literární institut. K napsání jeho románu Legenda o řece ho inspirovala exkurze na stavbě angarské přehrady, kam byl institutem vyslán. Jeho stěžejní dílo V rokli čeká smrt popisuje autorovo dětství za německé okupace. Kriticky zde popisuje osudy obyvatel, ponechaných na pospas okupantům. Části knihy jsou proloženy vzpomínkami lidí, kteří zázračně přežili vraždění židů v rokli Babij jar. Kniha nebyla oficiálními místy přijata příznivě, popisovala události až moc pravdivě. V roce 1969 se Kuzněcov nevrátil z cesty do Londýna.Stal se spolupracovníkem rádia Svoboda, kde pracoval až do své smrti v roce 1979.
Více od autora
Marta Anna Petrášová (1)
Narozena 7. 5. 1959. Ing., původně chemička a vědecká pracovnice v ČSAV. Nyní profesionální kouč a supervizor pro kouče.
Více od autora
Jaroslav Anýž (1)
Narozen 1902, zemřel 31.8.1985. Syn podnikatele Franty Anýže, zakladatele továrny na svítidla.
Více od autora
Martin Weimar (1)
zahradník a florista, účastník četných výtvarných výstav, pořádá již mnoho let kursy o uměleckém ztvárnění rostlin. Je autorem několika úspěšných publikací.
Více od autora
Jaroslav Čižmář (1)
Narozen 15.1.1886 ve Veselí u Vizovic, zemřel 21.11.1947 u Semil. Inspektor vinných sklepů, legionář, literatura z oboru vinařství a o legiích.
Více od autora
Antonín Vorel (2)
Narozen 10.4.1843 ve Velkém Meziříčí, zemřel 26.3.1925 tamtéž. Středoškolský profesor, vydavatel národních písní, memoáry, stati v pedagogickém tisku.
Více od autora
Zdenka Vorlová-Vlčková (1)
Zdenka Vorlová-Vlčková byla sběratelka národopisu a první moravská malířka. Narodila se 3. dubna 1872 do rodiny profesora Antonína Vorla, který podporoval její umělecký talent. Zdenka Vlčková se v šestnácti letech stala žačkou umělecko-průmyslové školy ve Vídni. Po šesti letech odešla do Mnichova, kde pokračovala čtyřletým studiem na Dámské akademii umění. Pobývala i v Římě a Paříži. Po dlouhém čekání jí byla povolena státní zkouška a roku 1898 získala jako vůbec první žena v Rakousku-Uhersku státní povolení pro vyučování kreslení na školách. Ze zdravotních důvodů začala učit až v roce 1900. Působila jako profesorka v brněnské Vesně. Stala se iniciátorkou různých společenských akcí a plně uplatňovala své nadání. Učitelské dráhy se vzdala pravděpodobně kvůli chatrnému zdraví a začala se věnovat etnografii. Roku 1905 se přestěhovala do Vyškova, kde se seznámila s profesorem Vlčkem, svým budoucím manželem. Dva roky po svatbě odešli manželé do nedalekého Prostějova a v roce 1908 bydleli v Brně, kde mohla Zdenka Vorlová-Vlčková pokračovat ve společenském životě. Během první světové války trpěla depresemi, které se promítly do její tvorby. Po válce začala cestovat. Navštívila Slovensko, Itálii, Bosnu a Hercegovinu, Holandsko, Dalmácii, Anglii a další země. Při svých cestách studovala lidovou architekturu a jiná umělecká díla. V meziválečném období žili manželé Vlčkovi v Praze a ve Velkém Meziříčí, kde si Zdenka zřídila ateliér v domě po rodičích. Její uměleckou tvorbu nepřerušila ani okupace, po válce vystavovala v Jihlavě a Brně. Velkou část svých děl věnovala Zdenka Vorlová-Vlčková rodnému kraji. Zemřela v Praze 28. září 1954.
Více od autora
Peter Veres (2)
Péter Veres bol maďarský politik a spisovateľ. Pracoval ako minister obrany v rokoch 1947 a 1948. Napísal 26 diel, niektoré neboli publikované: 1. Számadás – Révai, Budapest, 1937. 2. Gyepsor , Budapest, 1940. 3. Mit ér az ember, ha magyar? – levelek egy parasztfiúhoz – Magyar Élet, Budapest, 1940. 4. Ember és írás , Budapest, 1941. 5. Népiség és szocializmus 194? 6. Szocializmus, nacionalizmus 1943. 7. A válság éveiből. Szabad ország, szabad munka, Budapest, 1945. 8. Paraszti jövendő, Budapest, 1948. 9. Próbatétel , Budapest, 1950. 10. Szolgaság , Budapest, 1950. 11. Ukrajna földjén , Budapest, 1951. 12. Szegények szerelme, , Budapest, 1952. 13. Asszonyhűség , Budapest, 1957. 14. János és Julcsa , Budapest, 1957. 15. A kelletlen leány , Budapest, 1960. 16. A Balogh család története , Budapest, 1961. 17. Olvasónapló, Budapest, 1962. 18. Tiszántúli történetek, Budapest, 1962. 19. Bölcs és balgatag őseink, Budapest, 1968. 20.Napforduló , Budapest, 1970. 21. Történelmi jelenlét , Budapest, 1970. 22. Szárszó , Budapest, 1971. 23. Számadás . 24. Napszámosénekek , Budapest, 1972. 25. Pályamunkások . 26. Almáskert .
Více od autora
Marie Brožová (1)
Marie Brožová je česká výtvarnice s vlastní galerií v centru Prahy, renesanční osobnost se širokým okruhem zájmů a dalších tvůrčích aktivit
Více od autora
Dan Verton (1)
Spisovatel a investigativní novinář pro nakladatelství Computerworld ve Washingtonu, zabývá se technologiemi.
Více od autora
Libuše Kyndrová (1)
Narozena 17. 3. 1930 v Praze. Učitelka tělesné výchovy, autorka práce o rytmu černé Afriky, fotografka a redaktorka.
Více od autora
Jiřina Langhammerová (1)
Jiřina Langhammerová je česká etnografka, dlouholetá vedoucí národopisného oddělení Národního muzea. V mládí se věnovala praktické folklorní činnosti jako zpěvačka a tanečnice. Vystudovala obor etnografie, folkloristika a české dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byla její učitelkou docentka Drahomíra Stránská. V době studií pracovala v Ústředí lidové umělecké výroby, kde se věnovala zejména krojovým rekonstrukcím. V roce 1968 nastoupila do Národního muzea jako kurátorka textilních sbírek národopisu; v letech 1993-2008 zde zastávala pozici vedoucí národopisného oddělení. Uspořádala množství muzejních výstav v Česku i v zahraničí, zajistila cenné akvizice do sbírek, zejména lidových oděvů, jež také monograficky zpracovala. Monografii věnovala také zakladateli českého národopisu Ludvíku Kubovi.
Více od autora
Jiřina Vrbová (1)
Autorka publikací určených pro vzdělávání pracovníků v rostlinné a živočišné výrobě.
Více od autora
Dáďa Farářová (1)
Narozen 26.11.1892 v Praze, zemřel 15.10.1951 v Praze. Autor knih pro mládež, konvenčních románků pro ženy a dívky a textové části cyklu o Marbulínkovi, překladatel z francouzštiny. Vystudoval učitelský ústav, ke konci života byl ředitelem obecné školy v Dejvicích.
Více od autora
Dore Gold (1)
Dore Gold je izraelský diplomat a od května 2015 generální ředitel na izraelském ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 2000 je rovněž prezidentem think tanku Jerusalem Center for Public Affairs. Účastnil se řady jednání v rámci izraelsko-palestinského mírového procesu a byl poradcem izraelských premiérů Benjamina Netanjahua a Ariela Šarona. V letech 1996 až 1999 působil jako izraelský velvyslanec při Organizaci spojených národů. Narodil se v Hartfordu ve státě Connecticut ve Spojených státech amerických a vyrůstal v konzervativní židovské rodině. Studoval na ortodoxní ješivě v Hartfordu, V 70. letech na Northfield Mount Hermon School a univerzitní studia absolvoval na Kolumbijské univerzitě, kde získal nejprve bakalářský a magisterský titul z politologie, a následně doktorát z politologie a blízkovýchodních studií. Během studií se věnoval arabštině a specializoval se na mezinárodní právo. V dizertační práci se věnoval Saúdské Arábii. Jeho bádání mu poskytlo podklad k jeho knize Hatred's Kingdom: How Saudi Arabia Supports the New Global Terrorism, vydané v roce 2003, jež se stala bestsellerem. V roce 1980 přesídlil do Izraele, kde žije v Jeruzalémě s manželkou Ofrou a dvěma dětmi. Po příchodu do Izraele působil na Telavivské univerzitě a v letech 1987 až 1996 působil jako ředitel U.S. Foreign and Defense Policy Project na Jaffee Center for Strategic Studies. V roce 1991 byl poradcem izraelské delegace na Madridské mírové konferenci a poté i během následujících izraelsko-palestinských a arabsko-izraelských mírových jednání. Mezi červnem 1996 a červnem 1997 působil jako zahraničněpolitický poradce izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, měl na starosti jednání s Palestinskou samosprávou, Egyptem, Jordánskem a dalšími zeměmi arabského světa, a osobně se podílel na jednáních, která vyústila k uzavření tzv. Hebronského protokolu. V letech 1996 až 1999 byl Dore Gold izraelským velvyslancem při Organizaci spojený...
Více od autora
Gil Yaron (1)
Je izraelský lékař a novinář. Působí jako blízkovýchodní korespondent německého listu Die Welt a dalších periodik a rozhlasových stanic, pravidelně publikuje v izraelském deníku Haaretz. Je autorem několika publikací věnovaných Izraeli, Palestině a Jeruzalému. Jeho „historicko-politický průvodce“ Jeruzalémem vyšel prvně roku 2009 a v Německu se dosud dočkal tří vydání.
Více od autora
Eduard Hlávka (1)
Myslivec, člen OV Českého Mysliveckého Svazu v Kolíně, autor publikace z oboru myslivectví.
Více od autora
Eva Kosáková (1)
Eva Kosáková je malířka a historička umění , která se specializuje na historii textilního výtvarnictví a odívání. Eva Medková se narodila 1. dubna 1952 manželům Medkovým. Její matkou byla umělecká fotografka Emila Medková . Jejím otcem byl malíř Mikuláš Medek. Jejím strýcem byl novinář, hudební publicista, teoretik a kritik Ivan Medek a jejím dědečkem byl generál, legionář a spisovatel Rudolf Medek. Jako malá bydlela do šesti let u své babičky v pražské Libni a k rodičům jezdila jen na víkendy. Babička se narodila ještě před první světovou válkou, pocházela z venkova, v Praze pracovala doma jako švadlena a naučila Iviš šít. Od první třídy ale Iviš už nebydlela u babičky, ale doma u svých rodičů na Smíchově na Janáčkově nábřeží. Staral se o ni převážně její otec, neboť obživu rodiny zajišťovala její matka. Rodina Medkových bydlela v malém rozděleném bytě, druhou část bytu obýval bratr Mikuláše Medka – Ivan Medek. Po ukončení základní devítileté školy nedostala doporučení ke studiu na střední škole, a tak studovala jeden rok na jazykové škole angličtinu, italštinu a ruštinu a poté byla přijata na žižkovskou Střední uměleckoprůmyslovou školu . Po neúspěšném pokusu o studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kam se nedostala vinou svého špatného kádrového profilu, začala Eva Kosáková pracovat ve „Státním židovském muzeu“. Při zaměstnání absolvovala konzervátorský kurz v Brně a pomaturitní studium muzeologie. Po nástupu do „Státního židovského muzea“ začala navštěvovat Státní jazykovou školu, kde studovala hebrejštinu. Tato studia navštěvovala i řada členů Židovské obce pražské a tam se také seznámila se svým budoucím manželem Petrem Kosákem. V roce 197...
Více od autora
Brigitte Conrad (1)
Redaktorka, odbornice na ruční práce, především na háčkování. Publikace z oboru.
Více od autora
Jindra Svitáková (1)
Narozena 21. 10. 1957 ve Vlašimi. PhDr., redaktorka časopisu, autorka projektů z oblasti české historie. Píše literaturu faktu, rediguje vzpomínky válečných veteránů, též autorka pohádek.
Více od autora
Karen Essex (1)
Americká autorka historických novel, scénáristka a novinářka. narodila se v New Orleansu, žije v Los Angeles.
Více od autora
Jiří Vitula (1)
Narozen 8. 9. 1925 v Kamenici u Jihlavy, zemřel 17. 2. 2012 v Brně. PhDr., historik umění, hudební publicista, novinář, kulturní redaktor.
Více od autora
Peter Cole (1)
Britský filozof, autor publikací z oblasti filozofie náboženství a vědění.
Více od autora
Jeff Galloway (1)
Americký olympijský běžec,účastník více než 120 maratonů.Televizní sportovní komentátor,sportovní publicista,zejména o běhu.
Více od autora
Eliyahu M Goldratt (1)
Izraelský odborník v oblasti managementu, nových manažerských metod, filozofií a systémů. Vytvořil teorii omezení a stal se jejím propagátorem ve výrobních organizacích. Publikoval v oboru, autor odborných publikací a také příběhů z prostředí podnikového managementu.
Více od autora
Laura Resnick (1)
Dcera slavného spisovatele Mikea Resnicka žije v Cincinnati v Ohiu. V roce 1993 obdržela cenu Johna W. Campbella jako nejlepší spisovatelka science fiction a fantasy. Některé ze svých dřívějších děl vydala pod pseudonymem Laura Leone.
Více od autora
Israël Shahak (1)
Israel Shahak se narodil roku 1933 ve Varšavě rodině vzdělaných ortodoxních sionistů. Dětství strávil ve varšavském ghettu a na počátku druhé světové války se začal skrývat. Chytili jej a spolu s matkou převezli do koncentračního tábora Bergen-Belsen, kde strávil dva roky. Ty se na něm nesmazatelně podepsaly do konce života. Jeho i matku osvobodili v dubnu 1945 Američané, do Izraele emigroval koncem roku 1945 ve věku 12 let. Roku 1961 obdržel doktorát na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Začal přednášet na univerzitě jako lektor a později se stal profesorem organické chemie. Po mnohá léta byl Shahak nejoblíbenějším profesorem ve studentském hlasování. Profesor Shahak obdržel mnoho projevů mezinárodního uznání za výzkum a léčbu rakoviny, ale nejvíce jej proslavily jeho kontroverzní politické názory. Velmi dlouho jej označovali za „toho, který nenávidí Izrael“. Shahak se v šedesátých letech aktivně zapojil do politiky a hnutí na obranu lidských práv a proslul svými nezávislými a originálními názory. Veřejně odsuzoval veškeré formy a projevy nacionalismu a vysloužil si tím nenávist jak Izraelců, tak Palestinců. V roce 1968 předsedal jedné z prvních politických organizací, jež projevovala nesouhlas s izraelským obsazením okupovaných území – Council against House Destruction. Shahak se v polovině sedmdesátých let stal předsedou Izraelské ligy pro lidská práva a v té funkci setrval do roku 1990, kdy organizace zanikla. Účast profesora Shahaka na početných mezinárodních fórech, kde odsuzoval izraelskou okupaci, vyvolávala v domovské zemi veřejnou nenávist a na počátku sedmdesátých let se začaly ozývat hlasy, které požadovaly jeho vyloučení z Hebrejské univerzity a odsouzení za zradu. Postavili se za něj intelektuálové z celého světa, například jeho přátelé Jean-Paul Satre a Noam Chomsky, ale z Izraelců jej podporovala jen malá část. Jeho přednášky a publikace přiváděly k šílenství izraelské levičáky ještě více než pravičáky. Shahak velmi často napa...
Více od autora
Pavla Damohorská (1)
Působí jako odborná asistentka Ústavu židovských studií HTF UK, kde se dlouhodobě věnuje zejména otázkám židovských tradic a rituálů či synagogální liturgie.
Více od autora
Jiří Havelka (1)
Divadelní režisér, dramatik, herec, moderátor různých TV pořadů, byl také u zakládání Stanice O, dnes televize Óčko. Je jedním ze zakladatelů JSAF, občanského sdružení, které pořádá nyní významný Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava a založil tradici Festivalu Cute dramatiky. Vystudoval jihlavské gymnázium, režii alternativního a loutkového divadla na DAMU. Již během studií na gymnáziu se podílel na založení divadelního spolku HOBIT, později, během studií na DAMU začal hrát a režírovat na malé scéně Ypsilonky. Také je jedním z členů kabaretního divadla VOSTO5, které proslulo otevřenými tvary vlastních autorských inscenací, jejichž základním stavebním kamenem je improvizace. V roce 2007 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku.
Více od autora
Houston Stewart Chamberlain (1)
Houston Stewart Chamberlain byl myslitel a spisovatel britského původu, proslulý germanofilií, který později žil v Německu a přijal německé občanství. Byl to autor populárně naučných knih , ale především propagátor nacionalistických, pangermánských, rasových a antisemitských teorií a myšlenek. Byl rovněž propagátorem myšlenek eugeniky. Jeho kniha Základy devatenáctého století se stala ideovou základnou rasistických teorií v Německu na začátku 20. století. Narodil se v přímořské části Portsmouthu. Jeho matka Eliza Jane Hall zemřela, když mu nebyl ještě ani rok a Chamberlain vyrůstal u své babičky ve Francii. Jeho otec, kontradmirál William Charles Chamberlain, plánoval pro syna vojenskou kariéru, a proto byl v jedenácti letech poslán do školy pro budoucí námořní důstojníky. Avšak mladý Chamberlain se zajímal více o studia hudby, literatury a astronomie a vyhlídka na službu důstojníka v Indii nebo na jiných místech Britského impéria jej vůbec nelákala. Jeho chatrné zdraví přispělo k tomu, že se tomuto osudu vyhnul. Ve čtrnácti letech se jeho zdraví stále zhoršovalo, a tak byl nucen navštěvovat různá evropská lázeňská střediska, kde ho doprovázel jeho pruský poručník, který na něj měl veliký vliv. Pod tímto vlivem začal Chamberlain studovat německou kulturu a historii. Stal se z něj zapálený germanofil. Později se přestěhoval do Německa, kde se stal členem Bavorského kroužku německých nacionalistických intelektuálů, kteří byli ovlivněni ideami Richarda Wagnera. Vzal si Evu Wagnerovou, dceru slavného skladatele. V roce 1899 napsal své nejdůležitější dílo Die Grundlagen des neunzehnten Jahrhunderts . V tomto díle se snaží vyvodit, že západní civilizace za svou vyspělost vděčí germánským kmenům. Árijská rasa je vybudována na základech protoindoevropské kultury a tuto rasu tvoří Keltové, Germán...
Více od autora
Radek Pastrňák (1)
Radek Pastrňák, vlastním jménem Radomír Pastrňák je hudebník a textař, frontman skupiny Buty, jenž se objevil taktéž v jedné z hlavních rolí ve filmu Jízda. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební, kde v roce 1981 maturoval. Poté absolvoval základní vojenskou službu a začal pracovat. V roce 1985 spolu s Richardem Kroczkem začali působit v kapele U238, poté oba dva působili v kapele B Komplex a v roce 1986 založili kapelu Buty.
Více od autora
Ferdinand Kahánek (1)
Narozen 13. 10. 1896 ve Vítkovicích, zemřel v květnu 1940 v Bukurešti. JUDr., novinář, politik Národní ligy, práce v oboru politické publicistiky.
Více od autora