Všichni Autoři a témata

Renáta Názlerová (7)

PhDr. Renáta Názlerová vyštudovala žurnalistiku na Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Dlhé roky pôsobila ako redaktorka a šéfredaktorka, v súčasnosti sa venuje publicistike. Hrála také obhájkyni v Súdnej síeni.

Reinhard Abeln (5)

Dr. phil. Reinhard Abeln, narozen 1938, studoval filozofii, psychologii a antropologii, ženatý, dvě děti, emeritní redaktor, poradce v oblasti vzdělávání dospělých, autor četných náboženských publikací pro děti a dospělé v oblasti manželství, rodiny a náboženské výchovy.

Regis St. Louis (7)

Autor turistických průvodců.

Reginald Hill (4)

Britský spisovatel detektivních a krominálních románů. Reginald Hill zemřel ve věku 75 let. Proslavila ho především dvojice detektivů Dalziel a Pascoe. Tu znají i čeští diváci ze stejnojmenného televizního seriálu. Hill podlehl boji s rakovinou.

Rebecca Schaeffer (3)

Rebecca F. Kuang (7)

Raymond M Smullyan (4)

Americký matematik a logik, kouzelník, koncertní pianista, filozof, taoista.

Rasťo Piško (5)

Rastislav Piško je slovenský humorista, herec, moderátor a imitátor. Jeho humoristická obľúbenosť bola založená na štylizovaní sa do robotníckej priamočiarosti, jednoduchosti a do antipozície voči ľudskosť skresľujúcej intelektuálnej pretvárky. Vyrastal v Abramovej. Vyučil sa za inštalatéra a pracoval ako kúrenár. Bol členom Komunistickej strany Slovenska. Od roku 1990 pôsobil v slobodnom povolaní. Spolupracoval so Štefanom Skrúcaným, Mirom Nogom, Stanom Radičom, Jarom Filipom a Zuzanou Tlučkovou. V roku 1999 debutoval knihou rozhlasových a televíznych humoresiek Z druhej ruky. Je spoluautorom kabaretných a humoristických programov Apropo, Bravissimo, Pošta Horný výplach a mnohých ďalších. V roku 2003 napísal hru Bude ako nebolo alebo Hände hoch! V súčasnosti s Jánom Snopkom pripravuje reláciu Stredoslováci. Žije v Bratislave.

Rastislav Váhala (1)

Rastislav Váhala byl český právník, účastník československého protinacistického odboje. Rastislav Váhala se narodil ve Vídni, studoval však ve Valašském Meziříčí gymnázium. Vysokoškolský diplom získal na Právnické fakultě UK v Praze. Během povinného vojenského výcviku absolvoval důstojnickou školu v Opavě, ze které byl vyřazen jako poručík dělostřelectva v záloze. V roce 1939 byl zapsán do seznamu advokátů, kancelář spolu s otcem měl na Národní třídě, žil v Praze na Spořilově. Za druhé světové války se zapojil do odbojové činnosti. Jeho otec JUDr. František Váhala byl popraven 3. 7. 1942 v Kounicových kolejích v Brně-Žabovřeskách. Od léta roku 1944 byl styčným důstojníkem Vojtěcha Luži, vojenského velitele Rady tří, pro styk s komunistickým odbojem a ilegálním odborovým hnutím, na které měl kontakty. V Radě tří používal krycí jméno Kozák. Luža však po zatýkání klíčových pražských osobností gestapem odešel v říjnu 1944 zpět na Moravu. Váhala díky statečnosti zatčeného Františka Jiříkovského nebyl prozrazen a stal se posledním velitelem odbojové skupiny Avala-Modrý kruh, která sdružovala odbojové pracovníky z hasičských sborů na území protektorátu. Avala-Modrý kruh byl do prosince 1944 začleněn do Radí tří, když došlo z důvodu dalšího zatýkání gestapem ke ztrátě kontaktů. Od ledna 1945 se skrýval nedaleko Mánesa v Praze, neboť ho hledalo gestapo. V dubnu 1945 se stal vojenským poradcem Zpravodajské brigády. Získal díky přesunu vysílačky Anna výsadku Platinum-Pewter přímý kontakt s londýnskou exilovou vládou. Dne 5. května 1945 byl pověřen Českou národní radou funkcí vojenského zmocněnce v kasárnách Jiřího z Poděbrad. Po osvobození v roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z níž byl zakrátko vyloučen. Po komunistickém puči byl v letech 1948 až 1949 jedním z obhájců generála Heliodora Píky v prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou...

Randy Pausch (3)

Randy Pausch byl americký profesor počítačové vědy, informatiky rozvíjející interakci člověka a technologií a designu na Univerzitě Carnegie Mellon v pensylvánském Pittsburghu. Navrhl vzdělávací programovací software Alice a podílel se na jeho tvorbě. Za svou práci získal dvě ocenění od Association for Computing Machinery. Proslavila jej optimisticky laděná Poslední přednáška, kterou v září 2007 přednesl na Univerzitě Carnegie Mellon s vědomím své blížící se smrti na rakovinu slinivky břišní. V květnu 2008 magazín TIME zařadil Pausche mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Randy Pausch zemřel v červenci 2008 na komplikace způsobené rakovinou, bylo mu 47 let. Skutečnost, že má rakovinu slinivky, se Pausch dozvěděl v září roku 2006. V srpnu 2007 mu lékaři sdělili, že mu zbývá „3 až 6 měsíců dobrého zdraví“. Hned v září téhož roku přednesl svou poslední přednášku s podtitulem Opravdu jděte za svými dětskými sny , která od té doby na serveru Youtube zaznamenala již více než 17 miliónů zhlédnutí. Jeho poslední přednáška pak vyšla také v knižní podobě. Postupně jí bylo jen ve Spojených státech vydáno přes 4,5 miliónu výtisků, přeložena byla do 46 jazyků. Randy Pausch byl ženatý, s manželkou Jai měli tři děti.

Rajmund Jiří Tretera (6)

Narozen 8. 6. 1940 v Praze. JUDr., doc., odborník v oboru církevního práva, práce z oboru.

Rafail Davidovič Sinel'nikov (6)

Lékař, anatom.

Radovan Lukavský (4)

Radovan Lukavský byl český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie. Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17 biblických příběhů v projektu Bible pro malé i velké. Za svého dlouholetého vystupování v Národním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket. Jako vysokoškolský pedagog na Akademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví. Narodil se v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stodu u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem. Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkého kláštera anglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem. Studoval na jezuity řízeném Arcibiskupském gymnáziu v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh . Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938. Nastoupil ke studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista. V roce 1941 začal studovat na pražské konzervatoři a v roce 1942 nastoupil spolu s dalším posluchačem konzervatoře Jaromírem Pleskotem krátce do divadla Větrník Josefa Šmídy. Již ve druhém ročníku studia však byl nuceně nasazen...

Radovan Dunaj (5)

Slovenský psycholog a pedagog odsouzených ve věznici v Košicích. Autor knih s vězeňskou tématikou.

Radoslav Špirhanzl (1)

Radim Linhart (2)

Narozen 6. 7. 1963 v Ostravě. Klavírista, jazzový hudebník, skladatel, zpěvák, hudební pedagog a kapelník, autor řady hudebních úprav a aranžmá. Autor zpěvníku.

Radim Kalfus (4)

Kdo by neznal jméno významného lékaře a vědce dr. Albert Schweitzera a jeho světově proslulé gabunské nemocnice v Lambaréné? Málokdo ale ví, že jedním z přátel slavného člověka byl Novopačák Radim Kalfus, který svému velkému vzoru věnoval i svoji knížku vzpomínek. Dr. Radim Kalfus se narodil před osmdesáti lety, 23. ledna 1920 v Liberci. Jeho otec byl ředitelem 1. české literární měšťanky. V devíti letech se rodina stěhovala do Prahy, kde Radim v roce 1939 maturoval. Zajímavé je, že jeho spolužákem byl později významný český herec Rudolf Hrušínský. Po dokončení střední školy se zapsal na práva, ale počátek 2. světové války a uzavření českých vysokých škol po 17. listopadu udělalo škrt přes plány mladého studenta. Byl dokonce členem studentské delegace na pohřbu Jana Opletala. Podařilo se mu utéct před razií a spolu s otcem se skrýval a pracoval jako zemědělský dělník. Po osvobození se vrátil do rodného Liberce a v letech 1945 až 1947 se stal kazatelem jednoty bratrské. Od roku 1947 zastával funkci ředitele libereckého rozhlasu až do svého pověření funkcí ústředního tajemníka jednoty bratrské v Nové Pace v roce 1950. Během svého života vykonal s pověřením ministerstva školství a ministerstva kultury celou řadu velkých cest a v letech 1957 až 1969 procestoval prakticky celý svět, snad s výjimkou Austrálie. Jen na ukázku uvedu, že v roce 1957 byl v USA, v Západní Indii, Velké Británii a Nizozemsku, ale zřejmě nejvíce jej lákala Afrika. Svoje vzpomínky z cest po Africe vydal knižně pod názvem Vzpomínky na dr. Alberta Schweitzera a na Lambaréné. Oboustranná náklonnost mezi oběma muži se projevila častokrát, nejlepším důkazem je, že Dr. Schweitzer si Radima Kalfuse pozval jako věrného přítele na skromnou oslavu svých devadesátých narozenin v lednu 1965 do Lambaréné. Kniha vzpomínek je poutavá a čtivě zajímavá, takže se čtenář dozví řadu věcí z života Dr. Schweitzera a černého kontinentu vůbec. Radimu Kalfusovi nebylo dopřáno dožít se devadesátky, jako jeho velkému vzor...

Radim Jebavý (6)

Narozen 1973 v Prostějově. Mgr., práce z oboru trenérství a kondiční přípravy se specializací na atletiku.

Radek Kundt (3)

Narozen 1. 3. 1981 v Táboře. Vysokoškolský pedagog a vědecký asistent, práce z religionistiky a filozofie náboženství.

Radana Lipusová (3)

Autorka knihy pro děti, které se začínají učit číst.

Rachel Lane (3)

Autorka knih kuchařských předpisů.

Rachel Joyce (6)

Rachel Joyceová je autorka a bývalá herečka. Napsala několik románů, pravidelně píše také pro rozhlas, pro stanici Radio 4 napsala více než 20 původních rozhlasových her, dramatizovala klasické i moderní romány, a pro televizní stanici BBC napsala historický seriál. Jedno z rozhlasových dramat později zpracovala do románové podoby, a tak vznikla kniha Nepravděpodobná pouť Harolda Frye, neočekávaný bestseller s rostoucím mezinárodním úspěchem, nominovaný na Man Booker Prize a vydaný ve více než 30 jazycích. K psaní se dostala po 20-leté kariéře divadelní herečky. Hrála hlavní role v divadlech jako The Royal National Theatre, The Royal Court nebo Cheek by Bowl. Obdržela také cenu Time Out pro nejlepší herečku. Žije v Gloucestershiru s manželem a čtyřmi dětmi.

Rachel Delahaye (5)

Britská spisovatelka.

Rachel Abbott (6)

Rachel Abbottová se narodila jen kousek od anglického Manchesteru. Pracovala jako systémová analytička, poté si založila vlastní firmu nabízející interaktivní obsah. Roku 2000 společnost prodala a roku 2005 se přestěhovala do italského regionu Marche. Před nedávnem přesídlila na Alderney, jeden z Normanských ostrovů, kde se nyní na plný úvazek věnuje psaní. Její první kniha Only the Innocent se stala mezinárodním bestsellerem a podobně úspěšně si vedl i její druhý román The Back Road.

R.D Lawrence (1)

R. I. M Dunbar (1)

Anglický profesor evoluční psychologie na univerzitě v Liverpoolu, působí též na univerzitách v Cambridgi a Londýně.

R Storr (5)

Autor dobrodružných povídek.

Quintus Flaccus Horatius (6)

Římský básník, autor satirické i reflexivní a filozofující lyriky.

Quido Vetter (2)

Quido Vetter , byl český matematik, pedagog a historik exaktních věd. Narodil se v Praze na Starém Městě. Jeho otec Karel Vetter byl ředitelem "Lipské pojišťovací společnosti". Po absolvování základního a gymnaziálního vzdělání pokračoval ve studiu na České technice a následně na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy matematiku a deskriptivní geometrii. Studium ukončil v roce 1907 a vydal se dráhu středoškolského profesora. Působil v Lipníku nad Bečvou, Chrudimi a od roku 1914 v Praze. Roku 1909 se oženil s pozdější poslankyní a senátorkou Národního shromáždění Annou Bečvářovou. V roce 1913 se stal na základě disertační práce z matematiky doktorem filozofie. V roce 1917 předložil na filozofické fakultě Karlovy univerzity habilitační práci „O metodice dějin matematiky“, na jejímž základě se v roce 1919 habilitoval pro dějiny matematiky. V roce 1924 byla tato habilitace rozšířena i na českou pražskou techniku a byl jmenován na univerzitě mimořádným profesorem pro dějiny matematiky a pro didaktiku matematiky. V roce 1929 byl přijat jako dopisující a v roce 1933 pak jako řádný člen Académie internationale d’Histoire des Science. O rok později se stal jejím viceprezidentem a poté na tři roky i jejím prezidentem. V roce 1937 Quido Vetter dočasně ukonči své působení na pražské univerzitě a ještě v tomto roce přijal místo ředitele reálky v Humpolci. V roce 1939 odešel do penze. Po skončení II. světové války se vrátil k působení na pražské univerzitě, kde přednášel dějiny matematiky. Quido Vetter byl první vysokoškolský profesor v Československu který se věnoval zejména starověké matematice babylonské, řecké, egyptské a arabské. Byl členem několika zahraničních institucí, např. Comité belge d´historie des sciences v Bruselu, Commission d´historie des sciences při Centre de synthese v Paříži a Unio nationalis et internationalis totius energiae renovatricis v Rio de Janeiru. Během svého života vytvořil mimo jiné tém...

Publilius Syrus (3)

Publilius Syrus, také Publius Syrus byl římský dramatik a básník 1. století př. n. l. Jeho "Myšlenky" byly velice oblíbenou četbou ve středověku i v raném novověku. Dnes málo známý, ale kdysi významný dramatik a filosof se narodil na počátku prvního století př. n. l. v syrské oblasti Antiochia. Už jako mladý však padl do otroctví a byl převezen do Říma, kde působil na dvoře jednoho dramatika. Zde se poprvé setkal s hranými příběhy, které ho okouzlily a inspirovaly k vlastní tvorbě. Nejdříve pomáhal s tvorbou svému pánovi a pro svůj talent a moudrost si tak vysloužil propuštění na svobodu. Následně, již jako svobodný plebej, začal shrnovat a ucelovat své vlastní myšlenky a živil se psaním improvizovaných mimů a herectvím. S přibývajícím časem byla jeho divadla stále známější a žádanější, a oblibu v něm nacházel dokonce i samotný Gaius Julius Caesar, který Publilia Syra považoval za jednoho z nejmoudřejších lidí v Římě. Často ho zval ke svému stolu a rozmlouval s ním, což vyvolalo nevoli druhého významného dramatika – starého Decima Laberia. Ten se po letech tvorby pro svého císaře cítil zrazený a odstrčený a záviděl Publiliovi ohromnou slávu. Caesar proto s ohleduplnosti k oběma tvůrcům uskutečnil v roce 46 př. n. l. umělecký souboj, jehož vítězem se stal Publilius Syrus. Tím jeho sláva v Římě ještě vzrostla. Caesar chtěl dokonce tomuto umělci za zásluhy udělit čestný titul a chtěl mu nechat vystavět palác, ovšem 15. března roku 44 př. n. l. byl sám zabit. V Římě nastaly zcela jiné poměry. Publilius Syrus přestal psát mimy a hrát v amfiteátrech, zbytek života strávil v ústraní a věnoval se dokončení svého celoživotního díla „Sententiae“, z něhož se dodnes zachovalo asi 700 citátů. O konci Publilia Syra z Antiochie se tak, vzhledem k jeho „ústupu ze slávy“, nedochovaly žádné spolehlivé zprávy....

Prosper Castanier (3)

Francouzský spisovatel.

Přemysl Šil (4)

Autor alternativní učebnice psychologie, středoškolský učitel.

Přemysl Raban (5)

Narozen 29.6.1949 v Údolí Sv. Kryštofa. Doc., JUDr, Csc., advokát, publikace z oboru práva a investiční a bytové výstavby.

Pražské Smyčce (3)

Prague Big Band (4)

The Prague Big Band , známý svým přínosem pro jazzovou a bigbandovou hudební scénu, je významný soubor pocházející z České republiky. Kapela, kterou založil Milan Svoboda v roce 1974, si rychle získala uznání díky své osobité směsi jazzu, do níž se včleňují prvky klasické hudby a moderní jazzové fúze. Během své kariéry Prague Big Band spolupracovala s řadou zahraničních umělců a vystupovala na mnoha jazzových festivalech a koncertech po celém světě, kde předvedla svou všestrannost a hudební zdatnost. Oddanost souboru tomuto žánru je patrná z jeho dynamických vystoupení a propracovaných aranží, díky nimž si získal respektované místo v evropské jazzové komunitě.

Poppy J Anderson (3)

Německá spisovatelka, vystudovala dějiny a germanistiku.

Placido Domingo (6)

Plácido Domingo je světoznámý španělský operní pěvec, dirigent a umělecký manažer. Je jedním z nejvšestrannějších a nejuznávanějších tenorů v historii opery, jeho repertoár zahrnuje více než 150 rolí. Domingo se narodil 21. ledna 1941 v Madridu ve Španělsku, poté se s rodinou přestěhoval do Mexika, kde vystudoval hudbu a začal svou pěveckou kariéru. Na operním jevišti debutoval v roce 1961 v malé roli v Národní opeře v Mexico City.

Pitt Strong (7)

Za pseudonymem Pitt Strong se ukrývá německá šlechtična Elisabeth von Aspern, která se narodila roku 1905 v Rőttis, Plauen a v letech 1928–1952 dokázala napsat 610 příběhů legendárního Toma Sharka. Dále tato dáma psala ve třicátých letech sérii Black Bird pod pseudonymem Harald West. V letech 1939–1941 musela Von Aspern postavy poněmčit a z Sharka se stal Greif, z Pitta Stronga zase Peter Strong a černošský sluha Bill dokonce změnil barvu pleti a stane se Karlem Maschkem. V roce 1941 Adolf Hitler zakázal vydávání Sharka-Greifa úplně a další příběh vyšel až roku 1949. V roce 1952 se Elisabeth von Aspern provdala za významného vědce a odstěhovala se do Kanady. Další příběhy Toma Sharka napsal až o čtyřicetpět let později spisovatel Theo Marabini. Další pseudonymy: Elisabeth Ney, Eva Maria Bernauer, Hans Bundler, Ph. Collin, E. Haller, Harry Felden, Peter Glueck, William Graham, Margaret Malten, Fritz Nordmann, Peter Strunz, Harald Westmann, Bernard Zecht.

Pippa Roscoe (7)

Pierre Paolo Passolini (7)

Pierre Lemaitre (2)

Pierre Lemaitre, narozený 19 dubna 1951 v Paříži, původně učitel literatury, je francouzský spisovatel a scénárista. Jeho první román přeložený do angličtiny Alex vyhrál cenu CWA International Dagger za nejlepší detektivní román roku 2013. V listopadu 2013, obržel nejvyšší francouzské literární ocenění za knihu Na shledanou tam nahoře .

Pierre Daix (4)

Francouzský spisovatel, žurnalista a kritik.

Pierre Augustin Caron de Beaumarchais (4)

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionářem ve dvou revolucích . Pierre-Augustin Caron se narodil v neurozené rodině pařížského hodináře jako jediný syn mezi pěti dcerami. Rodina jeho otce byla obstojně zámožná, a tak Pierrovo dětství proběhlo šťastně a bezstarostně. Ve třinácti letech byl vzat do učení, aby mohl pokračovat v otcově podniku. Pierre v učení dobře prospíval, někdy mezi léty 1751–1753 dokonce vylepšil hodinový strojek co do přesnosti určování času. O tento vynález se rozhořel spor s dalším hodinářem M. Lepautem, královským hodinářem, který si vynález nárokoval, a spor byl přednesen až před Akademii a rozřešen ve prospěch mladého Carona. Tato aféra z něj udělala svým způsobem celebritu jak mezi pařížskými měšťany, tak u dvora. Král si ho dal předvést a získal i skvělé zakázky, např. vytvořil hodinky připevněné na prsten pro Madame de Pompadour. Caron se při první příležitosti zbavil své živnosti a zařídil si u dvora sinekuru – stal se v roce 1756 jako výborný flétnista a harfeník učitelem hry na harfu dcer Ludvíka XV. K tomuto postu mu pomohla Marie-Madeleine, žena nižšího královského úředníka Francqueta . O rok později její manžel zemřel a vdova se brzy nato – 22. listopadu 1756 – provdala znovu – za Pierre-Augustina Carona. Caron tak získal podstatné jmění a podle vyženěných pozemků le Bois Marchais začal po brzké manželčině smrti užívat jméno Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. V letech 1759–1760 se spřátelil s M. Pâris-Duverneym, stárnoucím podnikatelem a bankéřem a pod jeho vedením se pustil do spekulací. S Pâris-Duverneyho pomocí získal roku 1760 úřad královského sekretáře. V roce 1763 si zakoupil další úřad a stal se tak ve...

Pierdomenico Baccalario (5)

Italský spisovatel fantasy knih pro mládež, novinář.

Philip Wilkinson (4)

Britský autor populárně naučných knih pro mládež.

Philip Matyszak (7)

Britský historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na starověký Řím.

Petronius (7)

Petra Vejvodová (2)

Narozena 1984. Mgr. et Mgr., Ph.D., politoložka a vysokoškolská učitelka se zaměřením na politický pravicový extremismus a radikalismus v Evropě a bezpečnostní politiku.

Petra Růčková (5)

Narozena 18.6. 1971 v Ostravě. Ing. ekonomie, vysokoškolská pedagožka, odborné práce z firemního finančnictví a pojišťovnictví.

Petra Navrátilová (6)

Narozena 1983. PhDr., ekonomka, autorka středoškolských a vysokoškolských učebnic ekonomie.

Petra Miketová (7)

Petra Kubašková (6)

Petra Kubašková se narodila jedenáct let před sametovou revolucí ve znamení Střelce s ascendentem ve Lvu, takže je někdy lepší se jí vyhnout. Má ráda Picassovy, Monetovy a Klimtovy obrazy a ve volném čase se je se střídavou úspěšností snaží napodobit. Poslední dobou našla zálibu v psaní knih, kdy se svými postavami pláče, směje se a bojí se s nimi. Nejlepší nápady dostává při procházkách v přírodě, mytí nádobí a chůzi po schodech . Čte hodně, ale ne všechno a při výběru žánrově kolísá. Miluje rebarborový koláč a taky domácí ochočené hlodavce , nesnáší členovce a se zaujetím poslouchá i čte fantastické příběhy své dcery. Brouzdá zapadlými uličkami se starobylými domy a fantazíruje o tom, co všechno se tam asi událo. Ráda si plní sny, ale někdy jí to trochu trvá.

Petr Zárybnický (3)

Autor metodických příruček bojových sportů a sebeobrany.

Petr Zajíček (6)

Speleolog, fotograf, geolog, odborný pracovník Správy jeskyní České republiky. Začínal v amatérské speleologické skupině „Suchý žleb“, podílel se na výzkumech a objevech řady podzemních prostor u nás i v zahraničí. Svou fotografickou tvorbou a psaním článků propaguje jeskyně Česka. Publikuje v uznávaných tiskovinách, např. National Geographic Česko. Jeho životním cílem je poznávat přírodu celého světa a zdokumentováním ji přiblížit druhým. Aktivně cestuje, nejčastěji do hor a za polární kruh.

Petr Wohl (5)

Mgr. Petr Wohlmuth vystudoval historickou sociologii na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. V současné době dokončuje na stejné fakultě studium historické antropologie. Dlouhodobě se interdisciplinárně zabývá evropským vojenstvím raného novověku, vývojovým procesem vojenské revoluce a terénním výzkumem českého vojenského re-enactingu, zejména v prostředí českých ideálních pevnostních měst Terezína a Josefova. Je členem Klubu vojenství a historie Praha.

Petr Vybíral (5)

Narozen 1966 v Jihlavě. Bohemista, pedagog, jazykový redaktor. Zabývá se spisovností, sociolingvistikou, češtinou v médiích, argumentací.

Petr Veselý (5)

Petr Veselý je bývalý fotbalový obránce, reprezentant. S fotbalem začínal v FK Přerov, odkud v dorostu přestoupil do FC Baník Ostrava. Po vojně v Hradci Králové se vrátil a v Baníku Ostrava hrál do roku 1995. V letech 1996–1998 hrál za Petru Drnovice. V letech 1999–2001 hrál opět za Baník Ostrava. V roce 2002 odešel do řeckého Ethnikos Patraikos. V roce 2003–2004 hrál za ŠK Slovan Bratislava. Kariéru končil v letech 2004–2006 v týmu FC Hlučín. V lize odehrál 294 utkání a dal 17 gólů.

Petr Vaďura (5)

Narozen 23.7.1962 v Šumperku. Vystudoval FF UK v Praze. Vychovatel, misijní pracovník, externí redaktor Českého rozlasu.

Petr Příhoda (5)

Narozen 17. 1. 1939 v Netolicích, zemřel 14. 9. 2014 v Praze. MUDr., psychoanalytik a publicista, práce z oboru psychologie a novodobých českých dějin. Autor článků pro časopis "Katolický týdeník". Autor kritických sond a článků pro různé časopisy na etická, psychologická, sociologická témata.

Petr Ort (7)

Narozen 1962 v Praze. Ing., Ph.D., absolvent stavební fakulty ČVUT a fakulty mezinárodních vztahů VŠE. Zabýval se rekonstrukcemi stavebních památek. Pracuje jako odhadce majetku a věnuje se problematice zednářství.