13381–13440 z 147358 Autoři
Sarah Andersen (5)
Sarah je karikaturistka a ilustrátorka. Vystudovala Maryland Institute College of Art v roce 2014 a v současnosti žije v Brooklynu. Její komiksy jsou semi-autobiografické a popisují její životní dobrodružství, přátele a milované.
Více od autora
Sára Zeithammerová (5)
Narozena 21. 5. 1997 v USA, žije v Praze. Televizní scenáristka, spisovatelka. Absolventka scenáristiky a dramaturgie na FAMU a angličtiny a španělštiny pro mezikulturní komunikaci na FFUK.
Více od autora
Sandra J Paul (4)
Belgická spisovatelka, majitelka vydavatelství Hamley Books. Autorka psychologických thrillerů a knih pro mládež. Překladatelka krimi beletrie.
Více od autora
Sandra Harmon (2)
Americká spisovatelka a producentka, autorsky a producentsky se podílí na vzniku dokumentů a knih z oboru populární hudby.
Více od autora
Sándor Radó (3)
Maďarský geograf a kartograf, za druhé světové války působil jako špion pod jménem Dora.
Více od autora
Sally Green (6)
Sally Green žije v severozápadní Anglii. Věnovala se nejrůznějším zaměstnáním a měla dokonce i povolání, ale nakonec si našla čas, aby zapsala příběhy, které se jí do té doby honily jen hlavou. Ráda čte, prochází se po krajině a snaží se nepít tolik kávy.
Více od autora
Sally Burgess (7)
Autorka učebnic, pracovních sešitů a metodických příruček pro výuku angličtiny.
Více od autora
Sally Beauman (2)
Sally se narodila v Devonu a vystudovala Girton Colege na univerzitě v Cambridgi. Pracovala v USA jako novinářka v časopisech New York a New Yorker. V Anglii psala pro Daily Telegraph Vogue a působila jako šéfredaktorka magazínu Queen. Od roku 1987 vydala dvě populárně naučné publikace o Královské Shakespearově společnosti a pět románů,které se rázem staly bestsellery. Odjakživa nesmírně obdivovala příběhy Daphne du Maurier.Syn spisovatelky Daphne navrhl Sally aby vzkřísila postavu Rebeky z knihy Mrtvá a Živá -Sally se pustila do psaní a vznikla kniha Rebečin příběh,která dokresluje události v záhadami opředeném sídle Manderley. Sally Beauman žije s rodinou v Londýně.
Více od autora
Saint-John Perse (4)
Saint-John Perse byl francouzský diplomat a básník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1960 za evokativní imaginárnost ve svých dílech.
Více od autora
Sabine Letuwnik (5)
Je diplomovaná učitelka gymnstiky. Je trnérkou fitness. Má vlastní fitness studio specializované pro ženy. Má dvě děti.
Více od autora
Sabina Straková (6)
Narozena 20. 12. 1991 v Ústí nad Labem. Blogerka, korektorka, spoluzakladatelka projektu Červená propiska, zábavnou formou propaguje znalosti z oblasti češtiny a literatury na sociálních sítích, též spoluautorka knihy.
Více od autora
Ryan Ver Berkmoes (6)
Autor turistických průvodců. Napsal více než 110 příruček pro Lonely Planet.
Více od autora
Rudolf Skřeček (3)
Narozen 9.11.1908 v Olomouci, zemřel 31.5.1983 v Praze. Středoškolský profesor, vydavatel českých klasiků.
Více od autora
Rudolf Skopec (4)
Rudolf Skopec byl historikem světové fotografie. Rudolf Skopec se narodil 7. července 1913 ve Velkém Meziříčí v rodině místního fotografa. V otcově ateliéru se později také vyučil. Po absolvování gymnázia pokračoval ve studiu fotografie na Lehr und Versuchsanstalt für Photografie v Mnichově. Již v mládí začal shromažďovat vše, co se týkalo fotografování. A už v roce 1939 mohl světu představit svoji první práci z dějin fotografie Sto let fotografie. Nebyl jen teoretik, ale patřil i k významným praktikům meziválečné avantgardy. Časem však jeho vlastní fotografická praxe ustupovala a sběratelství, popisování historie a pedagogická činnost převážila. Jeho pedagogická činnost byla spojena v letech 1940–1973 se Státní grafickou školou, v letech 1962–1975 přednášel na FAMU. Přednášel také v cizině. Významně se podílel na vytvoření sbírky Interkamera Národního technického muzea v Praze. Jeho největším a dodnes nepřekonatelným přínosem je autorství původního českého díla Dějiny fotografie v obrazech od nejstarších dob k dnešku, vydané Orbisem v roce 1963. Toto dílo bylo vytvořeno do značné míry na základě vlastní sbírky. Po Skopcově předčasné smrti ale byla jeho sbírka roztříštěna. Teprve více než dvacet let po jeho smrti v roce 1997 zakoupilo Uměleckoprůmyslové muzeum zbytky sbírky.
Více od autora
Rudolf Schneider (5)
Rudolf Schneider byl československý politik německé národnosti a meziválčný poslanec Národního shromáždění za Německou nacionální stranu. Vystudoval národní školu v rodné obci, pak nastoupil do učení k otci jako malíř skla. Podle údajů k roku 1928 byl profesí malířem skla v Arnultovicích u Boru u České Lípy. Po parlamentních volbách v roce 1925 získal mandát v Národním shromáždění. Mandát ale získal až dodatečně roku 1928 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Alfred Rosche. V říjnu 1940 se stal členem NSDAP, v místní organizaci Arnultovice, od března 1943 v místní organizaci Bor.
Více od autora
Rudolf Roden (5)
Rudolf Roden se narodil v židovské rodině v meziválečném Československu. Za druhé světové války přežil jako jeden z nemnoha hrůzy Terezína a Osvětimi, ale již brzy po válce musel opět utíkat, tentokrát před komunistickou diktaturou. V roce 1948 emigroval do Kanady, kde dokončil studia medicíny, později se stal řádným profesorem psychiatrie. Společně se svou ženou vydali svědectví o svém životním příběhu v době holokaustu, které česky vyšlo v roce 2007 pod názvem Životy ve vypůjčeném čase. Kniha je příběhem o síle lásky, vytrvalosti, důmyslnosti, věrnosti a vzájemné pomoci dvou mladých lidí, kterým se díky tomu podařilo uniknout krutému osudu, jaký byl určen všem osvětimským vězňům židovského původu. V Česku Rodenovy vzpomínkové a esejistické knihy vycházely od roku 2003. Autorem nakladatelství Prostor se stal roku 2009 souborem esejistických črt Čtvereček rumby, poté následovala kniha Spolehni se! , prozaický debut Mia a fejetonistické soubory Až po svatbě! a Někdo se přece vrátí .
Více od autora
Rudolf Procházka (4)
PhDr. Rudolf Procházka, CSc. , historik, archeolog. Přední odborník na středověkou keramiku a její chronologii, počátky vrcholně středověkých měst, hrady a fortifikace 9. až 12. století a archeologii středověku obecně. Významně se zasloužil o rozvoj městské archeologie, spoluzakladatel ÚAPP Brno a o. p. s. Archaia Brno. Vystudoval archeologii a historii na někdejší FF UJEP v Brně. Poté pracoval ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, od roku 1983 v Archeologickém ústavu ČSAV v Brně, dále na Ústavu archeologické památkové péče Brno a v o. p. s. Archaia Brno; vyučuje též na FF MU Brno a FF ZU Plzeň. Vedl řadu významných výzkumů v intravilánech moravských měst, zejména v Brně, Uherském Hradišti, Přerově, Uherském Brodě nebo Olomouci. Řešitel řady grantových projektů.
Více od autora
Rudolf Fišer (5)
Rudolf Fišer je český historik, pedagog, autor a spoluautor prací z české historie. Od roku 2011 je čestným občanem města Třebíče. Také je držitelem nejvyššího ocenění Kraje Vysočina. Rudolf Fišer je rodákem z Domaželic u Přerova, v obci však strávil jen několik let svého dětství. Jeho otec byl četníkem, který obdržel i několik vyznamenání. Po tom, co byl otec převelen do Zlatých Hor, tak se spolu s ním přestěhovala i celá rodina. Roku 1946 ve Zlatých Horách Rudolf Fišer nastoupil na základní školu, kde vychodil dvě třídy. V té době mu onemocněla matka, a tak se celá rodina stěhovala znovu, a to do Třebíče, kde v té době bydlely sestry Rudolfovy matky. V Třebíči Rudolf Fišer dochodil základní školu na tehdejší "jedenáctiletce" na Václavském náměstí, docházku zakončil maturitou v roce 1957. Po maturitě Rudolf nastoupil na tehdejší Univerzitu Jana Evengelisty Purkyně v Brně, dnešní Masarykovu univerzitu. V té době se na studiích volil hlavní a vedlejší obor. Hlavním oborem pro Fišera byl dějepis, vedlejším pak český jazyk. Po absolvování vysoké školy se Rudolf Fišer zaměřoval především na středověk, měl nastoupit do historického ústavu v Brně, ale kvůli nástupu na vojnu na toto místo nenastoupil. Po dvou letech vojenské služby se stal učitelem na Základní škole Tasov. Potom nějaký čas působil opět jako učitel na Obchodní akademii v Třebíči. Od února 1971 učil historii na již zmiňované Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně, kde napsal i svoji kandidátskou práci. Poté se vrátil zpět do Třebíče, kde se stal zástupcem ředitele na Gymnáziu Třebíč. V této funkci setrval 23 let, poté odešel do důchodu. Ve svých začátcích se věnoval především ranému středověku, ale vzhledem k problematice získávání informací z Polska se dostal k třebíčské historii. V knihách zjistil určité nesrovnalosti, případně nevhodné překlady slov, a tak se začal o historii Třebíče zajímat podrobněji. Zkoumal Kosmovu kroniku, kde je ve vsuvce...
Více od autora
Rudolf Elias (6)
Narozen 19.4.1878 v Pavlově u Telče, zemřel 29.6.1964 v Ostravě. Učitel, kulturní pracovník na Těšínsku, redaktor, básně, próza, historické monografie, literatura pro mládež.
Více od autora
Rudolf Bing (2)
Působil od mládí jako umělecký manažer v oblasti operního podnikání.Byl asistentem intendanta divadla v Darmstadtu a později ve Státní opeře v Berlíně.V roce 1935 odešel do Anglie.Byl prvním uměleckým ředitelem hudebního festivalu v Edinburgu.Odtud odešel do New Yorku,kde se stal generálním ředitelem Metropolitní opery.Za zásluhy mu byl udělen šlechtický titul.
Více od autora
Rudolf Bačkovský (3)
Narozen 4.4.1881 v Havlíčkově Brodě, zemřel 20.4.1964 v Praze. Středoškolský profesor v Praze a Benešově, práce zeměpisné, dějepisné, slovníky.
Více od autora
Rotraut Susanne Berner (7)
Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.
Více od autora
Rossella Calabrò (2)
Rossella Calabró je spisovatelka, literární agentka, autorka dětských scénářů a písní. Parodie na trilogii Fifty shades je její nejznámější prací na mezinárodní úrovni.
Více od autora
Rosie Banks (7)
Spisovatelka literatury pro děti a mládež, dříve učitelka základní školy. Žije ve Velké Británii.
Více od autora
Roman Ludva (6)
Roman Ludva je český prozaik, scenárista a fejetonista. Ve čtyřech letech se s rodiči přestěhoval do Olomouce, kde se svou rodinou žije dodnes. V roce 1985 maturoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc. Poté pokračoval ve studiu na Fakultě strojní VUT v Brně, ze které však po roce odešel a začal se živit manuální prací. Pracoval mimo jiné i jako dělník či konstruktér, dramaturg v Divadle hudby v Olomouci, redaktor nakladatelství Votobia , v redakci Českého rozhlasu . Od roku 2005 pracuje jako lektor v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Pravidelně přispíval do literárních příloh deníků Právo, Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Reflex, Literární noviny a Listy, a to především svými fejetony . Ludva je také tvůrcem několika scénářů. Nejúspěšnější je televizní pohádka Království potoků z roku 2005, která získala Cenu dětské poroty na Festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří.
Více od autora
Roman Kozák (6)
Roman Kozák je český železničář - výpravčí, milovník Šumavy a spisovatel. Je autorem většího počtu sbírek pohádek, železničních příběhů a vlastivědných knih. Část jeho děl byla přeložena do němčiny. Je místopředsedou Stifterova pošumavského železničního spolku se sídlem ve Vimperku. Narodil se 18. září 1965 v Podbořanech. Je zaměstnán na železnici. Od roku 1988 žije ve Volarech. Pracuje jako výpravčí.
Více od autora
Roman Jakobson (7)
Roman Osipovič Jakobson byl ruský lingvista, představitel strukturalismu a jeden z nejvýraznějších představitelů lingvistiky 20. století vůbec. Před druhou světovou válkou žil v Československu a podílel se na založení Pražského lingvistického kroužku. Po válce přednášel ve Spojených státech amerických. Roman Osipovič Jakobson se narodil v Moskvě v zámožné židovské rodině a už v dětství objevil kouzlo jazyků. Jako student patřil k avantgardě a inspiroval se dílem švýcarského lingvisty Ferdinanda de Saussure, jednoho z otců strukturalismu. V protikladu k tehdy vládnoucí mladogramatické škole, která se věnovala historickému vývoji jazyka , zdůrazňoval Saussure sdělovací funkci jazyka a studium vzájemných vztahů mezi prvky jazyka, tedy synchronní perspektivu. Roku 1920 se přestěhoval do Prahy jako člen sovětské diplomatické delegace, brzy však toto místo opustil a věnoval se akademické dráze. Jeho studie o českém verši udělaly velký dojem na české lingvisty, zejména na Viléma Mathesia, René Wellka a Jana Mukařovského, kteří spolu s Jakobsonem a Nikolajem Sergejevičem Trubeckým roku 1926 založili Pražský lingvistický kroužek. Od roku 1933 byl profesorem univerzity v Brně. Jakobson se věnoval fonologii, kde vypracoval teorii příznakovosti a teorii verše, a české kultuře vůbec. Na začátku války se přes Německo, Dánsko a Norsko dramaticky dostal do Švédska a nakonec do New Yorku, kde spolu s Claude Lévi-Straussem a J. Maritainem zakládal svobodnou francouzskou univerzitu při New School for Social Research. Spřátelil se zde s americkými lingvisty a antropology, jako byl Franz Boas nebo Benjamin Lee Whorf, a významně ovlivnil zejména Lévi-Strausse. Od roku 1943 byl profesorem na Kolumbijské univerzitě, od roku 1949 na Harvardově univerzitě a později přednášel lingvistiku také na sousedním Massachusettském technologickém institutu (MIT...
Více od autora
Roger Penrose (4)
Sir Roger Penrose je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. V roce 2020 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, za predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity. Narodil se do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka. Jeho zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na Univerzitě v Cambridgi se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky a biologie, rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mít schopnost uživit se. On však na svém rozhodnutí trval, a tak jej děkan cambridgeské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. On však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil. Vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii. Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta. Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vyd...
Více od autora