Všichni Autoři a témata

Stanislav Sohr (2)

Narozen 27.12. 1925 v Hodoníně, zemřel 18.12.2000. Redaktor Ostravského kulturního zpravodaje, autor beskydských pohádek a pověstí, meditativní a ezoterické literatury, práce o dispoziční prognostice, básník.

Stanislav Smatlák (6)

Narodil sa 28. novembra 1925 v Oslanoch v úradnícko-učiteľskej rodine. Do základnej školy chodil v Nedožeroch, do gymnázia v Prievidzi, Zlatých Moravciach a Banskej Bystrici, kde roku 1944 aj zmaturoval. Potom študoval slovenčinu a filozofiu na FF UK v Bratislave. Vysokoškolské štúdiá zavŕšil roku 1949. Už ako vysokoškolský študent sa stal redaktorom vydavateľstva SAVU, neskôr odborným asistentom Literárnovedného ústavu SAV a po skončení školy jeho vedeckým pracovníkom. Tu pôsobil, s výnimkou dvoch kratších období, ako literárny vedec až do odchodu na dôchodok roku 1990. V rokoch 1952-1953 bol redaktorom vydavateľstva Smena a v rokoch 1960-1963 redaktorom Slovenských pohľadov. Žil v Bratislave. Zomrel 5. augusta 2008.

Stanislav Segert (2)

Stanislav Segert byl český evangelický teolog, lingvista, hebraista, duchovní Českobratrské církve evangelické, překladatel a znalec severozápadních semitských jazyků, který od roku 1970 působil jako profesor na University of California. Segert se narodil v Praze a roku 1939 absolvoval smíchovské Vančurovo reálné gymnázium. V letech 1939-1943 studoval protestantskou teologii, roku 1943 byl na tehdejším pražském bohosloveckém učilišti ordinován a v letech 1943-1945 působil jako vikář sboru ČCE v Praze - Nuslích. V letech 1945-1947 dokončil i studia na Filozofické fakultě UK, kde získal doktorát ze semitských a klasických jazyků a z filosofie. V letech 1945 až 1952 učil na Husově československé evangelické fakultě bohoslovecké klasické jazyky. V letech 1951-1958 byl externím učitelem na Filozofické fakultě, poté vědeckým pracovníkem Orientálního ústavu ČSAV . Od roku 1966 přednášel v USA, v roce 1970 byl jmenován profesorem biblických studií a semitských jazyků na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Byl hostujícím profesorem na univerzitách v USA, v Německu a v Izraeli a roku 1991 byl vyznamenán medailí J. Dobrovského AV ČR. Zabýval se hlavně gramatikou starých semitských jazyků, ale také původem a vývojem řeckého písma, objevy starých rukopisů a překládáním z různých jazyků. Publikoval v němčině, angličtině i češtině.

Stanislav Perkner (4)

Narozen 12.10.1946 v Kladně. Vysokoškolský pedagog, práce z oboru žurnalistiky a řečového umění, rozlasu a televize.

Stanislav Navrátil (6)

Narozen 14.6.1936 ve Vansdorfu.Doc., Dr., CSc., pedagog, práce z oboru, práce o vnímání hudby.

Stanislav Hanus (5)

Narozen 1950 v Brně. Prof. Ing., CSc., elektrotechnik, práce z oboru.

Stanislav Flandera (5)

Narozen 1944. Masér. Specializuje se na zdravotní, rekondiční a tělovýchovné masáže. Publikuje v oboru.

Stanislav Bechyně (6)

Stanislav Bechyně byl český konstruktér a pedagog. Jeho stěžejními díly jsou železobetonové konstrukce, a kamenné a betonové mosty. Jako jeden z prvních konstruktérů dokázal ocenit vlastnosti betonu, a ty pak, s velkou dávkou invence, využíval ve svých projektech. Z jeho popudu vznikl i nový obor, stavitelství kamenných a betonových mostů, jemuž se věnoval publikačně i pedagogicky. Po vystudování reálného gymnázia v Novém Městě na Moravě studoval Bechyně stavební inženýrství na Vysoké škole technické v Praze , kde absolvoval roce 1910, s vynikajícím prospěchem. Zde byl také jmenován roku 1920 řádným profesorem statiky a dynamiky staveb železobetonu. Jako pedagog působil na Stavební fakultě ČVUT až do roku 1958. Za svou vědeckou a odbornou práci byl oceněn řadou vyznamenání . Roku 1953 byl zvolen akademikem ČSAV, v roce 1955 obdržel státní cenu 1. stupně Klementa Gottwalda, roku 1972 získal čestný titul doktora technických věd Českého vysokého učení technického v Praze. Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil k nově vzniklé stavební firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský, zabývající se stavbou betonových konstrukcí. Pro vojenskou správu vyvinul Ing. Bechyně speciální recepturu portlandského cementu , používanou při stavbě československého opevnění. Tento typ cementu měl prodloužený počátek doby tuhnutí, díky čemuž bylo zajištěno dobré propojení jednotlivých vrstev betonu, a také se omezilo množství hydratačního tepla, vytvářeného při tuhnutí. Stanislav Bechyně zemřel v Praze, ale pochován byl, podle svého přání, v rodné Přibyslavi, kde je po něm pojmenováno i náměstí v centru města. Nejznámější stavbou je bezesporu palác Lucerna a Veletržní palác v Praze, ale věnoval se i průmyslovým stavbám, které odrážejí funkcionalismus a precizní zvládnutí použitých materiál...

Stanislav Barek (4)

Narozen 4. července 1955 v Rumburku, okres Děčín. Hru na kytaru studoval v letech 1972-81 soukromě a na konzervatoři v Praze a Teplicích u prof. J. Jirmala, A. Sádlíka, V. Vítka a V. Kučery. Pedagogická činnost v ČR: 1973 – 1979 - Lidová škola umění v Rumburku a Šluknově, ve stejné době vyučování na Základní devítileté škole ve Šluknově 1979 – 1995 - OKD Praha 6 1995 dodnes – soukromý učitel kytary Pedagodická činnost v zahraničí: 1987 – 1989 - občasné kurzy a wokshopy pro začátečníky na VHS Gummersbach, Droste-Haus Verl a VHS Rietberg 1991 – 1996 - Franz-Grothe Schule in Weiden i. d. Opf. 1990 – 2008 - občasné vyučování intenzivních kurzů kytary pro začátečníky a pokročilé, workshopy klasické a ragtimové kytary na VHS Weiden a Freies Musik Zentrum Mnichov 2012 – workshop – ragtime guitar – Los Mochis Mexiko 2015 – workshopy – Konzervatoř Almaty - Kazachstan Hudební činnost: 1971 -1973 – člen pěveckých sborů MIKROCHOR a AKADEMIACHOR 1979 – 1988 – člen Pražského pěveckého sboru SMETANA V 80. letech vlastní rockové kapely „Tvůj problém“ a „Milé Tváře“ 1987 - 1989 – klasické kytarové duo Nikolajem Krestovským 1989 - dodnes – kytarové duo s Adibem Ghalim. Společně s Adibem Ghalim spolupráce s italským kytaristou Andreou Benzonim, velšským kytaristou Dylanem Folwerem, americkým kytaristou Woody Mannem a italsko-americkým kytaristou Peppinem D´Agostinnem a australským kytaristou Tommy Emmanuelem 2003 - dodnes – člen a zakladatel skupiny „NJOREK“ s Jaroslavem Olinem Nejezchlebou a Michalem Müllerem . Skupina upravuje a interpretuje lidovou hudbu. 2004 dodnes – spolupráce s perským kytaristou Shahabem Tolouie v duu „Persepolis“ zabývající se perskou hudbou a flamencem a občasná spolupráce se skupinou „Grupo de Peňa“ 2005 - dodnes – skupina „ARIONAS“ se S. Tolouie a zpěvačkou řeckého původu Marthou Elefteriadu. Repertoár tvoří perská, řecká a španělská hudba. 2010 – dodnes – duo s houslistou České Filharmonie Viktorem Mazáčk...

Stacy Willingham (4)

Americká spisovatelka. Copywriterka a marketingová pracovnice.

Spolek čes.bibliofilů (1)

Špačková Renata (7)

Špaček Ladislav (5)

Sotiris Joanidis (4)

Sotiris Joanidis, původním povoláním lesník, se zabývá historií Rejvízu v Jeseníkách a sbíráním pověstí. Je původem Řek, který do Česka přišel po roce 1948 s dalšími 14ti tisíci krajany. O jeho osudu se dokonce píše v knize Děti neklidné Evropy historika Tomáše Knoppa.

Sophie Cousens (4)

Britská spisovatelka, autorka romantických komedií. Televizní producentka.

Sophie Bérard (4)

Kerstin Gierová začala s psaním románů pro ženy v době, kdy zůstala jako diplomovaná pedagožka víceméně bez práce. A měla úspěch: hned její prvotina Männer und andere Katastrophen byla zfilmována a rovněž její další romány se těší velké oblibě a získaly řadu cen. Kerstin Gierová žije jako autorka na volné noze s manželem, synem, dvěma kočkami a třemi slepicemi na vesnici nedaleko Kolína nad Rýnem. Studovala germanistiku, hudební vědu a anglistiku, nakonec však má diplom z psychologie komunikace. V roce 1995 začala psát romány pro ženy, které jsou v Německu velmi úspěšné. Do světa však prorazila teprve svou trilogií Drahokamy o lásce a cestování časem. Knihy již byly přeloženy do celé řady jazyků a chystá se i film na jejich motivy. Bydlí se svým mužem a synem v malé vesničce poblíž Bergisch Gladbachu.

Soňa Hermochová (6)

Soňa Hermochová byla česká psycholožka, vysokoškolská pedagožka, zakladatelka hnutí sociálně-psychologického výcviku. Soňa Hermochová se narodila 29. července 1932 v Praze manželům Doležalovým. Vyrůstala ve smíšené německo-české rodině, což vedlo zvláště za války k řadě předsudků v sociálním okolí. Její otec profesor Jan Doležal se zabýval experimentální psychologií, psychologií práce a hygienou duševního života. Byl v několika vedoucích pozicích na Univerzitě Karlově. Zasloužil se o založení časopisu Československá psychologie a zastával funkci předsedy Československé psychologické společnosti. Soňa Hermochová se rozhodla pro stejnou profesní dráhu jako její otec, i když původně začala studovat fyziku. Nicméně po krátké době svého prvotního studia přestoupila na studium psychologie. Na přelomu 50. a 60. let se musela překonat tragiku několika úmrtí v rodině. Jako asistentka na katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se Soňa Hermochová stále více věnovala praktickým aplikacím sociální psychologie, což byl v tehdejším Československu netradiční směr. Ve druhé polovině 60. let se zasloužila o zavedení předmětu sociální psychologie do výuky, účastnila se výuky a jejího spojení s praxí. Realizovala zavádění psychologie do takových oblastí, jako jsou obchod, nápravná výchova a penologie, působení sociálních kurátorů, manželské a předmanželské poradenství, příprava mládeže pro manželství a rodičovství, práce se ženami, zvláště s matkami. Podstatně přispěla k rozvinutí těchto aplikací i jejich teoretických základů a k praktickému zaměření studia psychologů. Odborně čerpala i z návštěvy USA v roce 1966, což byla doba bouřlivého rozvoje skupinových metod. Její výzkumná a pedagogická činnost byla spojena s uvedenými směry aplikací a výzkumnými tématy katedry. V roce 1970 byl Soně Hermochové vysloven zákaz pedagogické činnosti. Po sametové revoluci Soňa Hermochová vykonávala v lete...

Soňa Brtna Havlová (5)

Narozena 1958. Překladatelka z němčiny. Autorka knižních publikací o zdravém životním stylu, novinářka publikující v časopiseckých rubrikách módy a životního stylu, redaktorka časopisu pro kutily a zdravý životní styl Receptář.

Sof'ja Abramovna Mogilevskaja (4)

Ruská spisovatelka dětské literatury.

Smutný Roman (5)

Slide Hampton (2)

Slide Hampton je uznávaný americký jazzový trombonista, skladatel a aranžér. Narodil se jako Locksley Wellington Hampton 21. dubna 1932 v Jeannette v Pensylvánii a proslavil se díky své spolupráci s big bandy a svému hráčskému umění na trombon. Během své kariéry byl Hampton uznáván za svůj přínos jazzovému žánru a spolupracoval s řadou jazzových velikánů, včetně Maynarda Fergusona, Art Blakey's Jazz Messengers a Thad Jones/Mel Lewis Big Band.

Slávka Koleničová (4)

Slávka Benediktová (4)

Autorka příruček o tvorbě výrobků z oboru umělecké tvořivosti.

Skupina F. R. Čecha (3)

Česká poprocková skupina z Prahy v čele s Františkem Ringo Čechem. Původně vznikla v roce 1968 jako Shut Up , v roce 1972 se nedobrovolně přejmenovala. Doprovodná skupina Viktora Sodomy, od roku 1974 především Jiřího Schelingera. S ním se stali průkopníky českého hard rocku, nahráli coververze písní Black Sabbath nebo Deep Purple i vlastní skladby. Rozpadli se v roce 1982 po Schelingerově smrti.

Skand Rayla (6)

Šizu Jamauči (5)

Sissy Simons (3)

Jana Divišová se narodila v Domažlicích v roce 1974, v 18 letech odešla z domova a bydlela v hotelích, redakcích, kde byla zaměstnána, pronajatých bytech, u přátel i na ulici. Vystřídala desítky zaměstnání, z nichž asi nejzajímavější jsou sanitářka na 2. chirurgické klinice na Karlově náměstí, politická poradkyně ČSNS a technická podpora internetového providera. Dále byla vedoucí vydání, redaktorkou, grafičkou a korektorkou. Po celou tu dobu však hlavně řemeslně psala pod různými pseudonymy pro velké množství nakladatelů knihy na zakázku, přičemž svou první knihu vydal již v 21 letech. Dnes se tituly, které napsala, dají spočítat jen velmi těžko, a žánrově spadají od literatury faktu po Murphyho zákony a knižní zpracování televizních seriálů. Příjmení Divišová používá na památku své zesnulé babičky a hodlá si je natrvalo osvojit. Tímto jménem, které přijímá za své nejvlastnější, podepisuje pouze knihy, které považuje za důležité.

Simone Nettingsmeier (7)

Německá autorka knih pro děti.

Simona Rošková (6)

Slovenská spisovatelka a blogerka.

Šimon Pikous (4)

Šimon Pikous je český fotograf. Je vyučeným fotografem, později se živil jako prodavač knih, pracovní terapeut duševně nemocných v organizaci Fokus MYklub a tajemník Jizersko-ještědského horského spolku. Momentálně je profesionálním fotografem. Studuje Institut tvůrčí fotografie v Opavě. Na počátku jeho fotografické tvorby je patrný vzor otce Jana, fotografa proslulého především montážemi a zátišími. V současnosti se však jeho projev přiklání k jiným tématům a formám: zatímco jeho ranější projekty Křížová cesta a Verše psané světlem vycházejí ze snahy uchopit prostřednictvím fotoaparátu duchovní otázky, novější instalace Vyvolení a Vypadáš skvěle s hravostí i cynismem spíše reflektují paradoxy současného života. Tak i například parodoval Mistrovství světa v klasickém lyžování v Liberci 2009 cykly TRIUMPH DES WILLENS a FEST DER SCHÖNHEIT nebo se prochází na hranici mezi životem a snem v lynchovském SLIMÁCI NEJSOU, ČÍM SE ZDAJÍ BÝT. V jeho zatím posledním fotografickém cyklu Die Walküre můžeme nacházet nové prvky vycházející z období romantismu. Paradoxně k tomuto trendu však stále silně tíhne k běžné fotografii jako subjektivního dokumentu — fotografuje v prostředí handicapovaných a sociálně vyloučených. Zajímavostí jeho tvorby je z tohoto pohledu i výzdoba vězeňské kaple ve Stráži pod Ralskem. Samostatné fotografické výstavy měl například v Galerii M v Milevsku, v Experimentálním studiu v Liberci či liberecké Malé výstavní síni, pražském PENklubu, Ambrožově galerii v Hradci Králové, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Českém centru München. Společně s fotografickou skupinou 7,65 vystavoval i v Albin Polasek Museum a Progress Energy Art Gallery v USA. Účastnil se na dalších kolektivních výstavách mimo jiné v Brně, Bratislavě, Olomouci a dalších městech. Pikousovy fotografie ilustrují také knihy a publikace, například sbírku básní Václava Hraběte Blues; společně s Ivanem Acherem vydal básnick...

Šimon Pánek (4)

Šimon Pánek je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Člověk v tísni, humanitární organizace se sídlem v České republice. Šimon byl coby studentský aktivista během sametové revoluce v roce 1989 vůdcem několika stávek proti režimu. Je členem Evropské rady pro zahraniční vztahy a zakládajícím členem Rady evropského partnerství pro demokracii. Studoval Přírodovědeckou fakultu UK, obor biologie, studium nedokončil. V roce 1988 byl Šimon Pánek hlavním organizátorem humanitární pomoci obětem zemětřesení v Arménii, když společně s Jaromírem Štětinou vyhlásili neoficiální materiální sbírku na pomoc postiženým. O rok později, v roce 1989, se stal jedním ze „studentských vůdců“ Sametové revoluce v tehdejším Československu, jmenovali jej do Koordinačního stávkového výboru studentů vysokých škol a za studenty byl členem Občanského fóra. Působil jako zahraniční specialista pro oblast Balkánu a lidských práv v prezidentské administrativě Václava Havla. Po listopadové revoluci byl za Občanské fórum kooptován do Federálního shromáždění, což nepřijal. Ve volbách roku 1990 byl řádně zvolen do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum poté, co ho vynesly z 13. místa preferenční hlasy, ale již v červnu 1990 na mandát rezignoval. V roce 1992-1997 spoluzakládal soukromou informační agenturu Epicentrum, přinášející zpravodajství z krizových oblastí světa. V tomto roce již působil v Kanceláři prezidenta republiky a současně se věnoval filmové produkci. Prezident Václav Havel jej na Pražském hradě vyznamenal medailí Za zásluhy za angažovanost ve věcech veřejných v roce 2002 a v roce 2003 získal cenu Evropan roku. Mezi lety 2004 a 2010 byl Šimon předsedou české nevládní rozvojové organizace FoRs. Roku 2010 mu občanské sdružení Post Bellum udělilo Cenu Paměti národa. Od roku 2011 do roku 2013 působil také jako předseda dozorčí rady Aliance 2015, evropské sítě nevl...

Simon Haines (6)

Autor jazykových učebnic.

Silvie Abrahámová (6)

Silvia Valkovič (3)

Silvestr Prát (5)

Silvestr Prát byl československý botanik a redaktor. Narodil se 1. prosince 1895 v Hrotovicích, jeho otec Konrád Prát byl později správcem vychovatelny v Košicích. Silvestr Prát vystudoval gymnázium v Třebíči a v roce 1914 nastoupil na Univerzitu Karlovu v Praze, kde absolvoval v roce 1919. V letech 1924 a 1925 studoval postgraduální studium na Harvardově univerzitě. Roku 1923 se habilitoval z fyziologie rostlin, roku 1929 byl jmenován mimořádným profesorem fyziologie a v roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem kryptogamologie. Již v roce 1930 se stal členem Královské české společnosti nauk. Po roce 1945 byl členem Národní rady badatelské a posléze byl jmenován řádným profesorem a to se zpětnou platností od roku 1938. Stal se také ředitelem ústavu pro anatomii a fyziologii rostlin . Roku 1955 se stal členem Československé akademie věd. Byl vlastníkem knihovny, která měla mít cca 10 tisíc výtisků knih, po jeho smrti byla zničena odvozem na smetiště. Jeho manželkou byla Emanuela Nohejlová-Prátová, historička a numismatička. Hlavní vědecké práce jsou věnovány algologii, rostlinné biochemii a fyziologii. V roce 1923 dokázal, že neexistuje přímé spojení mezi množstvím vody odpařeným rostlinou a množstvím solí absorbovaných kořeny z půdních roztoků. Vyvinul účinné metody pěstování modrozelených řas. Vytvořil nejbohatší sbírku kultur autotrofních organismů na světě. Byl jedním ze zakladatelů vědeckého časopisu "Biologie Plantarum", redigoval časopis Rostlinopis, který vycházel v nakladatelství Aventinum. Jako spoluautor se podílel na filmu Ze života rostliné buňky . Napsal řadu učebnic a odborných publikací. Je autorem popularizující fotoknihy Příběhy kaštanu a příručky praktické mikroskopie a mikroskopické techniky Rostlina pod drobno...

Silvester Lavrík (5)

Slovenský spisovatel, básník, dramatik, scénárista a textař.

Sigismund Bouška (6)

Narozen 25. 8. 1867 v Příbrami, zemřel 29. 8. 1942 v Náchodě. Katolický kněz, básník, prozaik, literární a výtvarný kritik, překladatel z francouzštiny a katalánštiny, celoživotně se zabýval dílem a životem R. Llulla.

Sienna Mercer (6)

Kanadská spisovatelka knih pro mládež.

Sibel Hodge (3)

Britsko-turecká spisovatelka, kvalifikovaná osobní trenérka, fitness instruktorka a masážní terapeutka, publikující články o zdraví, kondici a životním stylu.

Shirley Lowe (5)

Britská autorka.

Shi Yan Bao (2)

Šaolinský mnich, učitel a trenér kung-fu, zabývá se motivačním a energetickým tréninkem a tréninkem vědomí.

Sheryl Sandberg (2)

Sheryl Kara Sandbergová je americká manažerka. Od srpna 2008 pracuje jako provozní ředitelka Facebooku, předtím byla viceprezidentkou Global Online Sales and Operations ve společnosti Google, ředitelkou kanceláře ministra financí USA Larryho Summerse v administrativě Williama J. Clintona a konsultantem ve společnosti McKinsey. V roce 2012 byla zařazena na žebříček 100 nejvlivnějších osobností světa časopisu Time. V roce 2012 se stala osmým členem ve správní radě Facebooku. V březnu 2013 vydala svoji první knihu Lean In: Women, Work, and the Will to Lead, spolu s žurnalistkou Nell Scovellovou .

Sherrilyn Kenyon (7)

Píše také pod pseudonymem Sherrilyn Kenyon dílka z období středověku. Prohlašuje o sobě, že má mimojiné keltské kořeny. První román napsala, když jí bylo 7 a sama ho i vydala :-). Ještě pořád má tenhle výtisk schovaný. Píše už do školy. Vyrůstala obkolopena osmi bratry a nyní žije s manželem a třemi syny. Sama prohlašuje, že současnou situaci, kdy čelí výrazné mužské přesile, dokáže zvládat jen díky dvěma věcem: Smyslu pro humor a psaní.)

Sheila Kaye-Smith (3)

Sheila Kaye-Smith byla anglická spisovatelka, známá svými mnohými romány odehrávající se v pohraničí Sussexu a Kentu v anglických regionálních tradicích. Její kniha Konec domu Alard se stala bestsellerem a dala ji do popředí, byla následována dalšími úspěchy a její knihy se těší celosvětovému prodeji.

Sharon Siamon (5)

Sharon Siamon neboli Shari, jak jí říkají kamarádi, miluje koně už od útlého dětství. Jako malá dívka jezdívala na rodné farmě v Kanadě a čítávala si dobrodružné příběhy o divokých mustanzích prohánějících se po širých pláních. Snila o tom, že jednoho dne napíše vlastní knihu o koních. Když byla o trochu starší, zamilovala se do amerického jihozápadu – a do mladého Američana, za kterého se později provdala. Příběhy o dvojčatech a potoku Divokých koní jsou inspirovány právě okamžiky, kdy se proháněla po obrovských otevřených planinách s vysokými horami na obzoru. Sharon a její manžel Jeff nyní žijí v Kanadě, často však míří do Arizony, aby si zajezdili na nádherných koních, o nichž píše ve svých knihách. Stále sní o tom, že si jednoho dne pořídí vlastního koně.

Sharon Brondos (3)

Americká autorka romantických příběhů.

Shannon Messenger (5)

Shannon Messenger vystudovala filmovou produkci na Univerzitě v jižní Kalifornii. Již při svém studiu si uvědomila, že ji ovšem více baví se na filmy dívat, než je vytvářet, a její opravdovou vášní je psaní knih pro děti. Je uznávaná především pro svou dětskou sérii Strážce ztracených měst. Kromě té píše i romány pro mladistvé. Její knihy jsou překládány do několika jazyků a vydávány v mnoha zemích.

Séverine Cordier (6)

Francouzská ilustrátorka.

Sergiusz Piasecki (3)

Sergiusz Piasecki byl polský spisovatel. Jeho nejznámější dílo Milenec hvězd bylo přeloženo do několika světových jazyků, v roce 1938 vyšlo v češtině v nakladatelství Melantrich. Řada jeho děl byla v Polsku během komunizmu zakázána a vyšla až po pádu režimu. Několik let strávil pašováním a diverzními akcemi na rusko-polské hranici jako člen polské vojenské rozvědky. Za svou kriminální činnost byl odsouzen k několika letům vězení, během kterých se projevil jeho literární talent. Jeho knihy do značné míry popisují jeho vlastní zážitky a zkušenosti.

Sergej Grigor'jevič Kozlov (2)

Ruský spisovatel, básník a scenárista, autor knih pro děti.

Sergej Èduardovič Friš (5)

Ruský fyzik.

Seichō Matsumoto (2)

Japonský spisovatel detektivního žánru.

Sebastián Marroquín (1)

Kolumbijský architekt a průmyslový designér, autor publikace o svém otci, kolumbijském narkobaronovi Pablu Escobarovi.

Sean Covey (6)

Sean Covey je viceprezidentem společnosti FranklinCovey, odpovědným za inovace a produkty. Kromě toho rád píše – je autorem knih 7 návyků vysoce efektivních teenagerů a 6 nejdůležitějších rozhodnutí, jaká kdy učiníte. Se svou ženou Rebeccou a dětmi žije v Rocky Mountains. K jeho zálibám patří film, jídlo a vyprávění vzrušujících příběhů dětem. Na autorových stránkách www.seancovey.com naleznete ke knize zábavné úkoly pro děti, hry a omalovánky.

Schaller (3)

Scarlett St. Clair (6)

Šarlota Pavlíková (6)

Autorka učebnic němčiny pro základní školy. Překladatelka.

Šárka Waisová (6)

Narozena 1978. Doc., PhDr., Ph.D., politoložka, vysokoškolská pedagožka, specializace na problematiku mezinárodních vztahů.

Šárka Bartošková (4)

PhDr. Šárka Bartošková stála za okupace pod vedením Jindřicha Brichty u zrodu Filmového archivu, po válce archivu Československého filmového ústavu, který vedla až do roku 1951, kdy nastoupila na místo vedoucího redaktora Filmového přehledu. Zpočátku považovala nucený přechod na nové místo v rámci podniku za osobní křivdu. Brzy se však s časopisem sžila tak, že bez ní by rozhodně nebyl tak kvalitní a patrně by v kritických dobách zanikl. Ostatně měla novinařinu v rodině: její otec, Václav Gutwirth, patřil za první republiky k významným českým novinářům, mj. jako stálý spolupracovník Lidových novin a Peroutkovy Přítomnosti. Šárka Bartošková vedla Filmový přehled až do roku 1974. V rámci normalizace byla ale vyškrtnuta z KSČ, a proto nemohla být vedoucí redaktorkou. Navíc se přidaly její těžké zdravotní potíže. Doktorka Bartošková musela redakci opustit. Až do své předčasné smrti v roce 1981 však pracovala dále v tiskovém a publikačním oddělení Československého filmového ústavu, mj. jako redaktorka časopisu Panorama.

Sarah Rees Brennan (5)

Irská spisovatelka.