Všichni Autoři a témata

Peter Kijaba (4)

Slovenský autor autobiografické prózy, působí jako kontraktor v Afgánistánu.

Peter Kiermeier (5)

Prof. Dr. Německý autor zahradnických publikací.

Peter Hora (4)

MUDr. Peter Horan, slovenský lékař.

Peter Hillary (1)

Peter Edmund Hillary je novozélandský horolezec, dobrodruh, filantrop a spisovatel, syn Edmunda Hillaryho. Dvakrát stanul na vrcholu Everestu, přešel Himálaj a Antarktidu, s malým letadlem přistál na severním pólu. Roku 2008 zkompletoval Sedm vrcholů . Věnuje se podpoře Himálajského fondu založeného jeho otcem, je též předsedou Australské himálajské nadace.

Peter Hajduch (5)

Autor fotografických a vlastivědných publikací.

Peter Glocko (6)

Slovenský spisovatel, scenárista a autor literatury pro děti a mládež.

Peter Adamecký (5)

Peter Abrahams (5)

Jihoafrický romanopisec, básník, esejista a novinář. Působil na Jamajce a ve Velké Británii.

Peroutková Ivana (5)

Penelope Stratton (5)

Pravým menom Lucy Gordon. Lucy Gordon sa narodila v Anglicku a už od malička netúžila po ničom inom, než byť spisovateľkou. Svoju kariéru začala písaním článkov v jednom britskom magazíne pre ženy, kde získala veľa skúseností - pre magazín spovedala niektoré hviezdy filmového plátna ako je Warren Beatty, Richard Chamberlain alebo Sir Roger Moore. Jej život však zmenil cez jedne prázdniny trávené v Benátkach. Ako sama autorka na svojich webových stránkach uvádza, jedného dňa si tak relaxuje v kaviarni, keď ju oslovil vysoký, počerný Talian a pozval ju na večeru. Prvá jej reakcia bola príkre odmietnutie toho opovážlivca, ale po jeho uistení, že sa jedná o serióznu ponuku, Lucy súhlasila. No a potom už bolo všetko, ako podľa scenára červenej knižnice - spoločne strávený romantický večer, druhý deň zasnúbenie a o tri mesiace svadba. Rodina a priatelia Lucy sa na jej “neuvážené rozhodnutie” pozerali viac ako skepticky, ale o to väčšie prekvapenie bolo, že manželstvo Lucy a jej “Taliana” trvá dodnes, a to už od svadby uplynulo viac ako 25 rokov.

Pelé (3)

Viktor Pelevin, celým jménem Viktor Olegovič Pelevin je jeden z nejčtenějších a nejpřekládanějších ruských autorů. Ve svých mnohovrstevnatých dílech propojuje narážky na život v postsovětském Rusku, populární kulturu, prvky science fiction a odkazy na východní náboženské směry, ale i aluze na ruské či sovětské literární klasiky. Jeho ironický styl a dovedná hra s mnoha žánry mu zajistily mnohá ocenění ze strany literárních kritiků i čtenářů. Viktor Pelevin jen velmi zřídka poskytuje rozhovory a nerad se ukazuje na veřejnosti, což dokonce vedlo ke zpochybňování jeho skutečné existence. Získal doktorát z elektromechanického inženýrství na Moskevském energetickém institutu, roku 1989 však byl přijat na Literární institut Maxima Gorkého a začal se živit jako novinář. Od 80. let publikoval povídky v literárních časopisech, věhlas si ale získal svými romány. V češtině dosud vyšlo: Čapajev @ Prázdnota , Omon Ra , Generation P , Helma hrůzy , Svatá kniha vlkodlaka , SNUFF .

Pavol Weiss (8)

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Pavol Tarábek (5)

Slovenský fyzik, Ing., CSc., autor, redaktor a vydavatel naučné a pedagogické literatury.

Pavol Strauss (6)

MUDr. Pavol Strauss byl slovenský lékař, filozof, prozaik, esejista a překladatel.

Pavol Škubla (6)

Slovenský mykolog, fotograf hub, povoláním chemický inženýr. Publikace z oboru mykologie, ochrany přírody a floristiky.

Pavol Fabian (6)

Veterinář, autor knihy úsměvných příběhů o zvířatech a zvěrolékaři.

Pavla Vošahlíková (6)

Pavla Vošahlíková je česká historička. Její specializací jsou české dějiny na přelomu 19. a 20. století, zejména problematika všedního dne. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala historii a filozofii, poté nastoupila do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , kde působí dodnes a jehož byla přechodně zástupkyní ředitele. Pět let řídila Nakladatelství HÚ, kromě toho byla předsedkyní vědecké rady ústavu. Externě přednášela na Stavební fakultě a Fakultě architektury ČVUT, v současné době vede kurzy na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK. Absolvovala několik studijních stáží v zahraničí a je nebo byla členkou několika vědeckých společností a redakčních rad. Jako vedoucí Biografického oddělení HÚ stála v čele rozsáhlého projektu, jehož výstupem je Biografický slovník českých zemí. Věnuje se rovněž popularizaci vědy, mj. ve spoupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí.

Pavla Smetanová (6)

Narozena 1974. Autorka turistických průvodců a knihy postřehů z ostrova Korfu, turistická průvodkyně trvale žijící v Řecku.

Pavla Dvorská (2)

Publikace o soudobém výtvarném umění.

Pavel Zatloukal (7)

Pavel Zatloukal je český historik umění. Zabývá se především výtvarným uměním a architekturou 19. a 20. století. V letech 1990– 2013 byl ředitelem Muzea umění Olomouc. Výrazně se zasloužil o vybudování unikátního Arcidiecézního Muzea v Olomouci. V roce 1999 obdržel Cenu města Olomouce. Za knihu Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku obdržel nejprestižnější českou knižní cenu Magnesia Litera za knihu roku 2003. V roce 2004 byl jmenován profesorem.

Pavel Walek (3)

Autor knihy o zdravém životním stylu.

Pavel Vursta (4)

Regionální práce z Liberecka.

Pavel Vitouš (3)

Narozen 1939, zemřel 1. 1. 2021. Sportovní redaktor v Mladé frontě. Od roku 1981 rovněž zpravodaj francouzského sportovního deníku L'Équipe v Československu a v České republice. V letech 1990-1992 předseda Klubu českých sportovních novinářů. Publikace a divadelní hra z oboru sportu.

Pavel Vítek (4)

Narozen 8.1.1960 v Praze. MUDr., onkolog, odborné práce z oboru radiobiologie.

Pavel Vežinov (5)

Vl. jm. Gugov Nikola Delčev. Vystudoval filozofii, redaktor. V literárním debutu Ulica bez pavaž popisoval život v rodné Sofii. Problematice současnosti zůstal věrný ve většině svých děl. Mezi SF lze řadit novely Barierata, Belijat gušter , ve kterých se zabývá morálkou lidí budoucnosti, kteří nejsou schopni žít ve společnosti, která je obklopuje. Obě novely jsou varováním před podobným vývojem lidské společnosti. Do žánru SF jsou také řazeny povídková sbírka Sinite peperudi , románová vesmírná opera Gibelta na Ajaks a Neverojatni istorii . V. je i autorem próz pro mládež a cestopisů; za svou tvorbu získal řadu státních cen. Č. a s. vydal V. ještě dalších šest děl nepatřících do oblasti SF, ale tematicky spjatých s 2. světovou válkou a budováním socialismu v Bulharsku. In: Neff, Olša – Encyklopedie literatury science fiction

Pavel Tomeš (5)

Publicista, stand-up komik a reklamní textař. Dříve pracoval jako editor v deníku Rovnost a týdeníku Sedmička, kde vycházely jeho fejetony. V roce 2010 vyšla jeho první sbírka fejetonů Facky z Marsu, kde se "originálně vypořádal s některými naléhavými otázkami dneška i se svým tchánem". V roce 2012 na ni navázala kniha fejetonů Zápisky malého tyranosaura. Jeho fejetony se pravidelně objevují i na obrazovce, v pořadu České televize Kultura v regionech. Vystupuje v stand-up pořadech Na stojáka a NaMikrofon. Žije v Brně. Je ženatý, má dvě děti, ale jak sám tvrdí, jen jedny nervy.

Pavel Šturma (8)

Narozen v r. 1963. Právník. Publikace z oboru mezinárodního hospodářského práva a lidských práv. Vysokoškolské učebnice Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Pavel Šima (4)

Odborník v oblasti marketingu, marketingových kampaní a komunikaci. Též politolog.

Pavel Renčín (6)

Pavel Renčín je český spisovatel. Patří mezi nejvýznamnější představitele žánru městské fantasy, dále se pak autorsky věnuje hororu či thrilleru. Pokud nepíše, řídí marketingové oddělení velké mediální společnosti, nebo jezdí po lesích na trailovém kole. Pavel Renčín debutoval povídkou Stvořitel v roce 1999, poté několikrát zvítězil v literárních soutěžích. Od té doby se jeho jméno pravidelně objevovalo v antologiích fantastického žánru. Jeho tvorba zahrnuje především městskou fantasy, magický realismus a horor. První román Nepohádka vyšel v roce 2004, Jméno korábu v roce 2007. V roce 2008 Renčín dokončil Labyrint, jeden z prvních internetových románů v ČR psaný spolu se čtenáři , a publikoval první díl trilogie Městské války Zlatý kříž, který byl nominován na cenu Akademie SFFH a v kategorii nejlepší česká kniha byl oceněn cenou Aeronautilus. Další dva díly trilogie, Runový meč a Věk nenávisti vyšly v letech 2009 a 2011. V roce 2009 vyšel výběr nejlepších Renčínových povídek ve sborníku Beton, kosti a sny. Zatím nejúspěšnější kniha Pavla Renčína - Vězněná, hororový román, odehrávající se šumavském pohraničí – vyšla v roce 2015 a byla oceněna Akademií SFFH jako nejlepší původní česká a slovenská kniha. V roce 2018 vyšel autorovi thriller Klub vrahů, který byl nominován mezi knihy podzimního Velkého knižního čtvrtku. Pro své fanoušky pořádá pravidelné každoroční setkání nazvané LabyrintCon, které se v roce 2015 odehrálo již podesáté. Na šestém LabyrintConu byla na místo, kde celá trilogie Městské války začala umístěna plaketa se znakem Hlavního města Prahy.

Pavel Novotný (5)

Narozen v listopadu 1930, zemřel 6. 8. 2008. Sportovní novinář a redaktor, publikace z oboru sportu, zvláště z hokejového a motoristického prostředí.

Pavel Molek (4)

Narozen 23. 4. 1980 v Českých Budějovicích. Právník, práce z oboru správního a ústavního práva. Též autor historických rozhlasových her.

Pavel Kučera (5)

Mons. Pavel Kučera se narodil se v roce 1932. Po maturitě v Praze pracoval jako dělník, hoblíř a pomocný dělník. Přitom tajně studoval teologii. V roce 1962 jej litoměřický biskup Dr. Štěpán Trochta vysvětil na jáhna v Praze. V roce 1964 opustil jáhen Kučera Československo, rok studoval v Římě, 22. 8. 1965 přijal kněžské svěcení v německém St. Ottilien a byl začleněn do diecéze Augsburg. Od roku 1966 se staral o české krajany v uprchlickém táboře Zirndorf. Později byl pověřen duchovní správou pro krajany v diecézích Bamberg, Eichstätt, Regensburg a Würzburg. V letech 1991 - 2006 vykonával službu delegáta České duchovní služby v Německu. V roce 1987 byl jmenován papežským kaplanem a v roce 1992 papežským prelátem a biskupským vikářem pro správu krajanů v evropské cizině. Mons. Kučera nadále působí v Norimberku, Zirndorfu i ve vlasti. Za svou činnost v exilu a za pomoc našim uprchlíkům obdržel v roce 2000 státní vyznamenáni České republiky - medaili za zásluhy o stát. 29. 5. 2007 byl jmenován sídlením kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Aleš Palán je jako autor podepsán pod téměř dvěma desítkami knižních titulů. Oceňovány jsou zejména jeho rozhovory. Palánovy knihy byly nominovány na Magnesii Literu, obdržely cenu Českého literárního fondu, dvakrát vyhrály anketu Katolického týdeníku o Dobrou knihu roku a soutěž o Nejkrásnější knihu na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pavel Klouda (6)

Ing., autor publikací z oboru chemie a biochemie.

Pavel Jasanský (5)

Narozen 30. 9. 1938 v Praze, zemřel 21. 1. 2021 tamtéž. Fotograf a výtvarník, autor cyklů dokumentárních fotografií a prací z oblasti užité grafiky.

Pavel Janoušek (8)

Pavel Janoušek je český literární a divadelní vědec. Zabývá se teorií, historií i lexikografií české literatury a divadla, zvláště dramatu a prózy 20. století. Systematicky se věnuje také literární kritice a Jiřince.  V letech 1971–1975 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze , následně v r. 1975–1980 na FF UK v Praze . Po studiích začal působit v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR , mezi roky 1984–1987 nejprve jako odborný pracovník, od roce 1987 jako vědecký pracovník oddělení teorie literatury. Od roku 1990–1999 zastává místo vedoucího oddělení současné literatury, respektive oddělení pro výzkum literatury 20. století a literatury současné. V období 1993–1999 byl zástupcem ředitele, 1999–2011 ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V letech 1999–2001 a 2010–2013 byl členem vědecké rady Akademie věd ČR, v letech 2013–2017 byl členem její Akademické rady, kde měl na starosti zejména propagaci a popularizaci vědy. V prosinci 1989 patřil mezi zakladatele Obce spisovatelů. V roce 1990 spolu s dalšími založil literární časopis Tvar a stal se předsedou jeho redakční rady. Od roku 1993 je předsedou občanského sdružení Klub přátel Tvaru, které tento časopis vydává. Od sklonku osmdesátých let vyučuje na vysokých školách, zejména na Filozofické fakultě UK , ale i fakultě pedagogické pražské a ústecké 2010–2013). Od roku 2009 pak soustavně působí rovněž na Divadelní fakultě AMU. Čtyřsvazkové Dějiny české literatury 1945–1989, jež vypracoval tým vedený Pavlem Janouškem, obdržely Hlávkovu cenu za nejlepší publikaci v oblasti humanitních věd za rok 2008. Monografie Ten, který bude byla v roce 2014 nominována na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu. Jako literární kritik používal řadu pseudonymů, zejména Alois Burda, Alen...

Pavel Hanuš (4)

Pavel Hanuš byl český spisovatel, dramatik, scenárista a publicista. Pocházel z dělnické rodiny. Po ukončení měšťanské školy roku 1943 pracoval ve slévárně v ČKD a jako zřízenec v Živnostenské bance. Od počátku roku 1945 do konce války byl v táboře nucených prací ve Slezsku. Pak dálkově vystudoval novinařinu na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Pracoval v různých organizacích a v různých funkcích: V roce 1964 se stal zakládajícím členem a předsedou Odboru přátel a příznivců Slavie, který měl za cíl zachránit a pozdvihnout fotbalovou Slavii, toho času živořící ve druhé fotbalové lize. Roku 1972 vážně onemocněl a byl mu přiznán trvalý invalidní důchod. Svou literární činnost zahájil jako básník, když na přelomu 40. a 50. let časopisecky publikoval poměrně naivní dobové verše. Následně se zaměřil na tvorbu tendenčních satiricky zaměřených aktovek a scének a ideově zaměřených divadelních her. Psal také detektivní příběhy pro dospělé i pro děti. Během 70. a 80. let přenesl těžiště své spisovatelské činnosti do tvorby televizních a rozhlasových scénářů komediálního, detektivního a společensky mravoličného charakteru, které se však vyznačují hodnotovou nevyrovnaností.

Pavel Chrastil (4)

Po čtyři roky docházel každý den do domu Jana Wericha na Kampě. Po tu dobu se doslova stal členem hercovy rodiny. Zažil jej v soukromí tak, jak se to nepoštěstilo žádnému z jeho přátel nebo hereckých kolegů. Ve svých knihách se vyznává z obdivu k Janu Werichovi především jako k člověku.

Pavel Bušta (6)

Narozen 18. 11. 1991 v Praze. Spisovatel a básník.

Pavel Bušta (9)

Narozen v roce 1946. Právník, autor učebnic pravidel silničního provozu, tajemník sekce pojištění motorových vozidel České asociace pojišťoven.

Pavel Bošek (5)

Pavel Bošek byl český herec, dramatik, publicista, divadelní organizátor a spisovatel. Jednalo se o blízkého spolupracovníka divadelníka a spisovatele Ivana Vyskočila. Pavel Bošek vystudoval v letech 1950–1954 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy a v letech 1960–1962 absolvoval nástavbové studium estetiky na Filosofické fakultě. Pracoval na ministerstvu kultury a do roku 1963 jako dramaturg Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Roku 1963 se stal redaktorem časopisů Repertoár malé scény a Ochotnické divadlo . Spolupráce s Ivanem Vyskočilem a jeho Nedivadlem se datuje od roku 1964, kdy působil jako divadelní autor a příležitostný herec v pražských divadlech malých forem . Zahrál si také několik drobnějších filmových rolí a byl spoluzakladatelem a pravidelným lektorem řady festivalů netradičního amatérského divadla . Od roku 1977 působil také jako lektor Lidové konzervatoře v oblasti malých jevištních forem. Jezdil na chalupu v Borové u Poličky. Jako spisovatel debutoval roku 1961 v měsíčníku Plamen povídkou Ogarská dolina a dále publikoval v časopisech Ochotnické divadlo, Repertoár malé scény, Host do domu, Kulturní tvorba, Tvář, Literární noviny a další. Svými povídkami, causeriemi a hrami se stal společně s Ivanem Vyskočilem klíčovou postavou tzv. text-appealů, specifické varianty autorského literárního kabaretu.

Pavel Běhounek (8)

Narozen 1964. Daňový poradce, práce z oboru.

Pavel Bedrníček (5)

Narozen 1930. MUDr., věnuje se historii Prahy a jejím památkám.

Paul Sussman (4)

Paul Sussman je Žid a už jako malý kluk sbíral peníze na zeleň pro Izrael a psal dopisy izraelským vojáků. Několik let také, už jako dospělý, v Izraeli žil a pracoval v kibucu. K Arabům ovšem necítí žádné nepřátelství, spíš naopak, a velice si váží islámu. Často cestuje po Středním východě, ale jeho největší láskou je Egypt a egyptologie. Je dokonce členem skupiny odborníků, která v nedávné době v Údolí králů znovu odkryla už jednou, v roce 1908, objevenou hrobku KV56, zvanou „Zlatá hora", a postarala se tak o nejzajímavější nález zlatých šperků od dob Carterova objevu Tutanchamona. Krom toho Sussman věří, že by mohla být místem posledního odpočinku legendární královny Nefertiiti… Kromě toho, že se zajímá o věci tak vážné a důležité, jako jsou izraelsko-palestinské vztahy a světová politika, objevuje se na prknech znamenajících svět coby komik . Jeho články, eseje i obsáhlejší texty se objevují v tiskovinách tak slavných jmen jako např. The Daily Telegraph, The Daily Express, The Evening Standard, The Independent, The Guardian… Je ženatý a žije v Londýně, kde jeho vášeň pro archeologii započala.

Paul Simons (2)

Vědecký pracovník a popularizátor vědy, zaměřený na botaniku, zemědělství, chemii a klimatologii, též producent BBC TV.

Paul Murphy (7)

Anglicky píšící autor turistických průvodců.

Paul Margueritte (4)

Francúzsky románopisec. Zvykne byť uvádzaný spolu so svojím bratom Victorom Margueritte a to pre ich blízku spoluprácu. Obaja narodení v Alžírsku.

Paul Klee (5)

Paul Klee byl švýcarský malíř, grafik a ilustrátor. Ovlivnil vývoj výtvarného umění ve 2. polovině 20. století. Ačkoliv se Klee narodil ve Švýcarsku, měl německou státní příslušnost. Otec Hans byl Němec, matka Ida rozená Fricková Švýcarka. Paul měl ještě o tři roky starší sestru Mathildu. Kleeovi byla hudební rodina. Otec učil v Bernu hudbu, matka vystudovala na konzervatoři zpěv. Jako sedmiletý začal Klee se studiem hry na housle a brzy se natolik zdokonalil, že už v jedenácti mohl hrát v bernské filharmonii. Blízký vztah k hudbě mu zůstal po celý život – dlouho se nemohl rozhodnout, zda se stane profesionálním hudebníkem nebo výtvarníkem. V roce 1880 se rodina natrvalo usadila v Bernu, kde Klee chodil do základní školy a maturoval na tamní Městské literární škole. Po maturitě, v roce 1898, se rozhodl, že se stane malířem a odjel studovat do Mnichova. Na první pokus se na tamní Akademii nedostal, zapsal se proto do soukromé školy Heinricha Knirra. V Mnichově se Klee od počátku pohyboval také v hudebních kruzích. Na jednom hudebním večeru poznal klavíristku Lily Štumpfovou . V roce 1901 se s ní tajně zasnoubil a v září 1906 si ji v Bernu vzal. O rok později se narodilo jejich jediné dítě, syn Felix . V prvních letech manželství se Klee staral o domácnost i o syna, zatímco Lily živila rodinu hodinami klavíru. Na mnichovskou akademii byl přijat v roce 1900. V Mnichově se seznámil s Vasilijem Kandinským, Alexejem Javlenským, Marianne Werefkinovou a dalšími členy budoucí skupiny Der Blaue Reiter . Konzervativní způsob výuky však Kleeovi nevyhovoval a už roku 1901 akademii opustil. Od října až do května 1902 cestoval se svým přítelem ze studií, sochařem Hermannem Hallerem, po Itálii. V letech 1903–1905 žil u rodičů v Bernu. Obnovil své účinkování v houslové sekci tamního orchestru, psal divadelní kritiky a pracoval na sérii grafických listů s názvem I...

Paul Féval (6)

Francouzský novinář, prozaik a básník. Syn spisovatele Paula Févala .

Paul Carter (1)

Novinář, spoluautor knihy o životě A. Einsteina.

Paul Birch (5)

Spisovatel a autor publikace o hrách a cvičeních k týmové spolupráci.

Patrick Robinson (5)

Patrick Robinson je známý britský novinář a romanopisec. Po prvních odborných publikacích se začal věnovat thrillerům z námořního prostředí, v nichž líčí krizové momenty světové politiky z počátku 21. století, a získal jimi světovou proslulost.

Patrick Girard (4)

Francúzsky spisovateľ a novinár narodený v roku 1950. Patrick Girard má doktorát z histórie. Je autorom početných politických esejí a historických románov. Podieľal sa tiež na tvorbe mnohých kníh podpísaných menami iných autorov.

Patrick A Davis (6)

Jako syn amerického diplomata a čínské ženy Patrick v mládí dost cestoval. S rodinou pobýval v Pakistánu, Vietnamu, Thajsku, Jižní Korei i jinde. Až v jeho 16 letech se usadili ve státu Washington. Po ukončení střední školy se dal Pat k letectvu. Za svou kariéru létal například s letounem U-2 a dotáhl to do hodnosti majora. V roce 1992 se však zranil tak nešťastně, že jeho vojenská kariéra prakticky skončila. Patrick se vrhnul na dráhu spisovatele. Jeho prvotina, Generál, vydaná v roce 1998, se stala bestsellerem a z jejího autora udělala vyhledávaného spisovatele.

Patricia Moyes (7)

Patricia Pakenham-Walsh se narodila v Bray, County Wicklow, Irsko. Vystudovala dívčí školu v Northamptonu. V letech 1946–1954 byla technickou poradkyní slavného herce Petera Ustinova pro filmy . Později pracovala jako asistentka pro střih u London Vogue. V roce 1960 napíše scénář pro film Time Remembered, který je natolik úspěšný, že odstartuje její literární dráhu. Autorka dvaceti detektivních románů s inspektorem Henry Tibbettem a třech knih bez této postavy. Vdala se roku 1951 za fotografa Johna Moyese; rozvedli se v roce 1959. Později se provdala za Jamese Haszarda, lingvistu u Mezinárodního měnového fondu v Haagu. Její jméno je tudíž občas uváděno jako Patricia Moyes – Haszard. Zemřela ve svém domě na ostrově Virgin Gorda ve věku 77 let.

Pat Booth (5)

Pat Booth je autorkou několika bestsellerů. Dříve pracovala jako fotomodelka: kromě psaní se s úspěchem věnuje i žurnalistice a reportážní fotografii . Je provdaná za psychiatra dr. Gartha Wooda a společně se svými třemi dětmi žijí střídavě v Palm Beach, New Yorku a Londýně.

Pasi Ilmari Jääskeläinen (4)

Pasi Ilmari Jääskeläinen je považován za jedno z nejlépe střežených finských literárních tajemství. Na začátku 70. let když mu bylo 5 let, bydlel v činžáku vedle starého hřbitova a věřil na upíry. V 80. letech měl pořád upírské sny a zamiloval se do Jeanne Moreau z Truffautova Julese a Jima. O 10 let později napsal své první povídky. Čtyřikrát vyhrál spisovatelskou sci-fi a fantazy soutěž a rozhodl se, že bude spisovatelem. Nyní je nejen spisovatelem, ale i učitelem finštiny a literatury na vyšší střední škole a otcem tří synů. Nepřestal mít rád upíry, Jeanne Moreaua a starou filmovou klasiku. Jako romanopisec a autor povídek proslul zejména v oblasti sci-fi a fantasy a vyhrál řadu žánrových ocenění .

Pacner Karel (6)

P. C. W Davies (4)

Britský vysokoškolský pedagog, fyzik, spisovatel a popularizátor vědy, zaměřený na kosmologii, teoretickou fyziku a astrobiologii.

Oto Novotný (6)

Oto Novotný byl český právník, vysokoškolský profesor, významný představitel české trestněprávní a kriminologické nauky. Studoval gymnázium, z kterého byl v roce 1942 vyloučen. V letech 1944-1945 byl vězněn v koncentračním táboře. Po osvobození obdržel podle zákona č. 255/1946 Sb., o účasti na národním odboji za osvobození osvědčení o účasti na národním odboji. V Praze začal studovat práva na Univerzitě Karlově, které ukončil v roce 1957. Na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působil i po jejím dokončení a to jako odborný asistent a poté jako docent. V průběhu šedesátých let se zúčastnil kongresů, pořádaných Mezinárodním sdružením pro trestní právo . V tehdejší Československé socialistické republice otevřel otázku zrušení trestu smrti a k tomu připravil expertizu pro Federální shromáždění. Oto Novotný přispěl k převedení vězeňství z resortu Ministerstva vnitra do resortu Ministerstva spravedlnosti, k celostátnímu zavedení sociálních kurátorů a vzniku experimentálního střediska ambulantní nápravné péče v Praze. V roce 1967 byl jmenován ředitelem Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře v Praze, z této funkce byl odvolán po čtyřech letech za snahy o prosazení ústavních, trestně právních a vězeňských reforem. Od roku 1971 do roku 1989 působil na Právnické fakultě Univerzity Karlovy jako odborný pracovník, ale nesměl přednášet ani publikovat. Až v roce po revoluci v roce 1990 se stal předsedou akademického senátu, vedoucím katedry trestního práva a byl jmenován vysokoškolským profesorem. Vedl tým autorů dokumentu Českého helsinského výboru „Právo občanů na bezpečnost“, obsahující kritické hodnocení realizace opatření systému proti kriminalitě. Za mimořádné zásluhy o rozvoj české penologie obdržel v roce 1997 Plaketu Vězeňské služby České republiky I. stupně, v roce 1998 mu byla udělena medaile Univerzity Karlovy a v roce 1999 převzal Randovu medaili, kte...

Otmar Chadim (7)

Přední český odborník na mezilidské vztahy je autorem téměř desítky knih vydaných v mnoha reedicích. Je v nich zúročena jeho dlouholetá praxe, jeho moudrost i vtip.