10381–10440 z 147639 Autoři
Max Regal (5)
Narozen 16.2.1874 v Domažlicích, zemřel 15.12.1948 v Sušici. Středoškolský profesor, literární historik, filolog, beletrista, spisovatel. Životopisec Karla Klostermanna a překladatel jeho německých textů do češtiny.
Více od autora
Max Eiselin (3)
Max Eiselin je švýcarský horolezec, zakladatel prvního sportovního horského obchodu ve Švýcarsku a vedoucí expedice, jejíž členové 13. května 1960 jako první vystoupili na vrchol osmitisícovky Dhaulágirí . V roce 1963 uspořádal Eiselin první švýcarskou expedici do pohoří Hindúkuš. Eiselinova síť obchodů pro horský sport má – kromě hlavního obchodu v Lucerně – pobočky ve čtyřech dalších městech, provozuje lezeckou stěnu a nabízí výlety, kurzy a komerční expedice. Dvacet let po prvním výstupu společnost zorganizovala další expedici na Dhaulágirí, která dosáhla jejího vrcholu 13. května 1980, tedy ve stejný den jako před dvaceti lety. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max Eiselin na německé Wikipedii.
Více od autora
Matthias Nöllke (5)
Německý publicista, autor odborných psychologických prací o manažerství a kreativitě.
Více od autora
Matthias Mala (6)
Německý spisovatel a ilustrátor, odborník na bílou magii. Publikace z oboru.
Více od autora
Mary Kay Ash (7)
Americká podnikatelka. Zakladatelka kosmetické firmy Mary Kay Cosmetics.
Více od autora
Mary Brendan (8)
Mary se narodila v severním Londýně, jako třetí dcera v rodině šesti dětí. Po dostudovaní zdejšího gymnázia, se jako 19-letá vdala a začala pracovat pro mezinárodní ropnou společnost, nejprve jako úředník a později jako personální sekretářka. Její stenotypistické zručnosti se ukázaly jako neocenitelné v její spisovatelské kariéře.
Více od autora
Martina Skala (7)
Výtvarnice a prozaička Martina Skala se narodila 25. března 1958 v Praze v rodině architekta a muzejní pracovnice. Její bratr David je hudebník, zakladatel skupiny Psí vojáci. Významný vliv na Martinu Skalu měli i prarodiče: babička historička umění a dědeček historik. K tvůrčí práci Skala směřovala již za středoškolských studií: po šesti měsících na gymnáziu přestoupila na pražskou Hollarovu výtvarnou školu. Po maturitě pokračovala ve studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala 1981 a o rok později získala doktorát obhajobou práce z oblasti starších českých dějin. V letech 1980 až 1983, částečně ještě souběžně s univerzitními studii, docházela jako mimořádný student scénografie na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. Po vysoké škole krátce pracovala ve Velké Chuchli v Praze v dostihových stájích, ale brzy navázala coby kostýmní výtvarník spolupráci s pražským Divadlem Rubín, kde tehdy působil také její první manžel, herec Ondřej Pavelka. O Vánocích 1983 se Martině Skale podařilo vycestovat do Paříže a do vlasti se již nevrátila. I v emigraci ale trvale udržovala kontakt s českým kulturním prostředím. Do Česka znovu zavítala až po osmi letech, v roce 1991.
Více od autora
Martin Stoll (5)
Martin Štoll je český režisér, scenárista, kameraman a dramaturg dokumentárních filmů, dále teoretik filmu a médií, pedagog a nakladatel. Absolvoval FAMU jako žák Jana Špáty. Vyučoval zde a pak pracoval jako dramaturg Centra publicistiky a dokumentaristiky v České televizi . Dále působil na Literární akademii v Praze, kde zastával různé pozice . Docentem byl jmenován na Fakultě filmové a televizní Vysoké školy múzických umění v Bratislavě , kde také vyučoval v Ateliéru dokumentárnej tvorby . 18. května 2017 byl prezidentem Andrejem Kiskou v Bratislavě jmenován profesorem v oboru Filmové umění a multimédia. Hlavním úvazkem pracuje na Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy , kde je vedoucím Katedry mediálních studií , garantem oborů Mediální studia a Komunikační studia a členem oborové rady doktorského studia. Bývá členem porot mezinárodních festivalů i národních přehlídek , založil s Jiřím Flídrem festival dokumentárních filmů se sociální tematikou NADOTEK Ústí nad Orlicí, jehož byl programovým ředitelem . Zastupoval Českou republiku na mnohých odborných sympoziích , konferencích a festivalech . Podílel se na programové náplni bilanční přehlídky česko-slovenského dokumentárního filmu na Cine du Réel v Paříži , na výběru filmů do Visegrád Documentary Library nebo na katalogu o českém filmu pro českou expozici na světové výstavě Aichi . Byl hlavním auto...
Více od autora
Martin Modrý (5)
Narozen 26.1.1974 v Ústí nad Labem. Lesní ing., odborné práce z lesnictví a ochrany přírody.
Více od autora
Martin Martinček (3)
Martin Martinček byl slovenský právník a fotograf, jehož dílo výrazně obohatilo slovenskou fotografii. Věnoval se především fotografování Liptovské přírody a obyvatelů Liptova. Ve svých fotografiích objevoval a zachycoval krásu všedních věcí, nacházel stále nové a netradiční pohledy na svět a přírodu. Narodil se 30. ledna 1913 v Liptovském Petru, dětství prožil na Spiši, ve Spišské Staré Vsi a v Šariši – v Sabinově. Po maturitě na reálném gymnáziu v Prešově začal studovat právnická studia na Univerzitě Komenského v Bratislavě, které ukončil doktorátem v roce 1937. Začínal pracovat v advokátní praxi, později v soudnictví. Po osvobození Košic se podílel na organizování Ministerstva spravedlnosti, později Ministerstva financí. Od roku 1946 do uvěznění 25. února 1948 byl prezidiálním šéfem Úřadu předsednictví Slovenské národní rady. Roku 1947 se oženil s akademickou malířkou Ester Šimerovou. Po roce 1948 byl Martin Martinček donucen odejít z veřejného života. Začal pracovat v Liptovském Mikuláši v cihelně na bagru, později na slepičí farmě a také jako plánovač. V roce 1957 se stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců v Bratislavě jako umělecký fotograf. Ke konci padesátých let se především jeho zásluhou uskutečnila myšlenka umělců v Liptovském Mikuláši založit Literárně historické muzeum Janka Krále. Martinček byl jeho ředitelem do roku 1961. Po úspěchu jeho fotografií a knih doma i v zahraničí mu Rada Městského národního výboru v Liptovském Mikuláši udělila Památnou plaketu za zásluhy a rozvoj města. V roce 1970 mu vláda ČSSR udělila titul Zasloužilý umělec. Dispozice pro tvořivou činnost si Martin Martinček přinesl už z rodinného prostředí. Jeho otec byl architektem – stavitelem a mladý Martin podle jeho vzoru často modeloval. Jako čtrnáctiletý si bez vědomí rodičů vydělal na fotografický aparát nošením kufrů cestujícím ze stanice. Fotografii zůstal věrný i během studia na vysoké škole, po...
Více od autora
Martin Domes (7)
Martin Domes je majitel studia MD webdesign, webdesigner, lektor a autor počítačové literatury. Jako šéfredaktor nakladatelství a vydavatelství Computer Press stál za vznikem více než 500 počítačových knih. Publikoval také interaktivní videolekce na webu JNP.cz. Je autorem online výukového programu SEO akademie a autorem e-knihy Nejlepší obchodník je váš web. Články pravidelně publikuje ve svém blogu.
Více od autora
Martin Daneš (7)
Narodil se v České Lípě. V osmdesátých letech emigroval a v Paříži vystudoval žurnalistiku a mezinárodní vztahy. Po návratu do Čech při-spíval do českého, francouzského i belgického tisku. Na počátku devadesátých let byl diplo-matickým poradcem v Kanceláři prezidenta republiky . V dalších letech byl postupně šéfredaktorem několika periodik: Den-ního Telegrafu , měsíčníku Meziná-rodní politika i Hustleru , pro-slulého pornografického magazínu založeného Američanem Larrym Flyntem. První knihu vydal v roce 1998. V současnosti žije v Paříži a píše rovněž francouzsky.
Více od autora
Martha Schad (4)
Dr. Martha Schad se narodila 12. března 1939 v německém Mnichově. V letech 1980 - 1985 studovala historii a dějiny umění na Univerzitě v Augsburku. Studia zakončila prací "Ženy z šlechtického rodu Fugger von Lilie". Stala se velmi úspěšnou historičkou a spisovatelkou. Její knihy byly přeloženy do více než 12 jazyků, některé byly dokonce zfilmovány. Kromě toho je členkou mnichovského sdružení spisovatelů,čestná předsedkyně Sdružení Richarda Wagnera v Augsburku a dobrovolná městská pracovnice pro kulturní záležitosti v témže městě. Martha žije v Augsburku se svým manželem a dvěma dětmi.
Více od autora
Marta Urbanová (9)
Vystudovala chrudimskou Obchodní akademii. Narozená v Malči u Chotěboře, v minulém století, posledního února ve znamení ryb, roku 1939. Němá klidná rybička proplouvala svým dětstvím na statku svého otce. To po něm zdědila geny k psanému slovu. Po studiu odešla pracovat do Prahy, do města, které jí lákalo svým teplem. Po deseti letech se vrátila na Vysočinu. Od poloviny sedmdesátých let publikuje v tomto drsném, avšak krásném kraji. Je členkou Obce spisovatelů a Východočeského střediska Obce spisovatelů v Pardubicích.
Více od autora
Marta Kučíková (6)
Marta Kučíková je česká autorka laskavých a jemně vtipných postřehů z každodenního žití české ženy v zapadlém italském maloměstě, taky blogerka desetiletí a vítězná Blogerka roku 2016, jinak též inženýrka ekonomie. Dle typologie doktora Plzáka typ hospodyně říznuté intelektuálkou, žijící s rodinou v podhůří italských Dolomit, se srdeční slabostí pro rodnou Telč.
Více od autora
Marlene Dietrich (5)
Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...
Více od autora
Markéta Vostrá (6)
Markéta Vostrá je známá pražská kartářka, která se zabývá výkladem tarotu přibližně dvacet let. Problémy v oblasti vztahů, materiálního zabezpečení, práce, zdraví, vzhledu, sexuality a mnoha dalších sektorů lidského života vycházejí většinou z neschopnosti přijmout sebe sama a vědomě a cíleně pracovat se svou vlastní nedostatečností
Více od autora
Markéta Špačková (7)
Autorka literatury pro děti, odpovědná redaktorka. Vystudovala českou filologii a historii.
Více od autora
Markéta Prachatická (2)
Markéta Prachatická je česká výtvarnice, kreslířka, ilustrátorka a autorka animovaných filmů. Je rovněž autorkou návrhů několika českých poštovních známek. Za komunistického režimu nesměla studovat. Vystudovala až po roce 1989 Camberwell College of Arts v Londýně.
Více od autora
Mark Haddon (8)
Mark Haddon vystudoval Angličtinu na Merton College v Oxfordu. Svou literární kariéru začal již na na konci 80. let 20. století, kdy vydal několik dětských knih. V roce 2003 mu vyšel první román pro dospělé Podivný případ se psem, za který byl oceněn několika prestižními cenami, mimo jiné Whitbreadovou cenou. Dnes je uznávaným scénáristou, ilustrátorem a autorem knížek pro dospělé i pro děti. Žije v Oxfordu.
Více od autora
Mark Greaney (7)
Mark Greaney je americký spisovatel. Vystudoval mezinárodní vztahy a politologii a pokračuje ve studiu výzvědných služeb a organizovaného zločinu.
Více od autora
Mark Billingham (8)
Mark Philip David, Billingham je anglický spisovatel, herec, televizní scenárista a komik, jehož detektivky „Tom Thorne“ jsou jedny z nejprodávanějších v tomto žánru. Mark Billingham strávil prvních dvacet let svého života v Birminghamu. Kde byl u zrodu divadelní společnosti Bread & Circuses, se kterou vystupoval ve školách, uměleckých centrech a na ulici. V polovině osmdesátých let se přestěhoval do Londýna, kde získal divadelní angažmá. Několik let se plně věnoval herectví, můžeme ho znát z epizodních rolí v seriálech Dempsey and Makepeace, Juliet Bravo, Boon a nebo The Bill. Pak přišel rok Billinghamův osudný rok 2001, kdy odeslal do jednoho londýnského nakladatelství rukopis své prvotiny s názvem Smrtící oběť... Kniha okamžitě vystřelila na všechny žebříčky nejprodávanějších knih v Británii a byla přeložena do řady jazyků. Mark žije v severním Londýně se svou ženou a dvěma dětmi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Billingham na anglické Wikipedii.
Více od autora
Mario Livio (4)
Mario Livio je astrofyzik a autor populárně-naučné literatury. V současnosti je astronomem a pracovníkem na Space Telescope Science Institute, který provozuje Hubbleův vesmírný dalekohled. Je autorem knih Zlatý řez, Neřešitelná rovnice: Matematika a jazyk symetrií a Je Bůh matematik?. V pěti letech se se svými prarodiči přestěhoval z Rumunska do Izraele. Sloužil u Izraelských obranných sil jako zdravotnický záchranář v Šestidenní válce , Jomkipurské válce a První libanonské válce . Získal titul B.S. fyziky a matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, M.S. teoretické fyziky částic na Weizmannově institutu věd a Ph.D. teoretické astrofyziky na Telavivské univerzitě. Mezi lety 1981 a 1991 byl profesorem na Technitonu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mario Livio na anglické Wikipedii.
Více od autora
Marie-Louise von Franz (6)
Marie-Louise von Franz byla švýcarská psycholožka, představitelka analytické psychologie Carla Gustava Junga, jehož byla také blízkou spolupracovnicí. Narodila se v Mnichově, v rodině rakouského barona. Roku 1918 se její rodina usadila v Curychu, ona sama získala švýcarské občanství roku 1938. Na curyššské univerzitě vystudovala psychologii a filozofii. S Jungem se potkala roku 1933 a spolupracovala s ním až do jeho smrti roku 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů. Sama nejvíce proslula svými jungiánskými výklady pohádek.
Více od autora
Marie Žďárská-Strejčková (6)
Narozena 23. 8. 1901 ve Žďáru nad Orlicí, zemřela 2. 6. 1977 v Praze. Spisovatelka literatury pro mládež.
Více od autora
Marie Vitochová (6)
Narozena 194, zemřela 2007. Historička, práce z oboru, též publikace o Praze.
Více od autora
Marie Šechtlová (6)
Marie Šechtlová byla česká fotografka, jedna ze zastánců stylu „poezie všedního dne“. Fotografovat začala v roce 1945. Po sňatku s Josefem Šechtlem spolupracovala na rozvoji rodinného ateliéru Šechtl a Voseček až do jeho združstevnění v roce 1953. Koncem 50. let vstoupila na dráhu umělecké fotografky. V 60. letech patřila k nejúspěšnějším fotografům „poezie všedního dne". Vydala desítky publikací, většinu se svým manželem . Realizovali spolu velkoplošné fotografie do interiérů a desítky výstav. Později se věnovala převážně digitálně manipulované fotografii. Narodila se 25. března 1928 jako Marie Kokešová v rodině úředníka Jana Kokeše a Františky Kokešové v Chomutově. V jejích deseti letech se rodina Kokešova se přestěhovala do Tábora. V roce 1947 maturitou ukončila studium na táborském gymnáziu a o rok později se v květnu vdala za Josefa Šechtla. V roce 1950 dokončila vyučení v oboru fotografie a pracovala v ateiéru Šechtl a Voseček v Táboře, který byl založen roku 1876. Dne 17. března 1952 se rodičům narodila dcera Marie Michaela. Ve víru událostí v republice byl rodinný ateliér Šechtl a Voseček v roce 1953 združstevněn. Od poloviny 70. let se pravidelně účastnila soutěže „Žena s kamerou“ . V roce 1989 byly k tisku připravené knihy s fotografiemi M. Šechtlové „Paříž“ s textem Jiřího Muchy, nakladatelství Osveta v Martině, a „Historické palné zbraně a zbroj“. Kvůli politickému zrušení knižního velkoobchodu a pozdějšímu rozdělení Československa však knihy nikdy nebyly vydány. Ještě v témže roce proběhla výstava Marie Šechtlové „Výbor z díla“ v Táboře. Dne 5. července 2008 zemřela v Praze....
Více od autora
Marie Madeira (4)
Terapeutka, zaměřuje se na rodinnou terapii, autorka publikace z oblasti osobního rozvoje.
Více od autora
Marie Macková (7)
Je zaměřena na dějiny správy, regionální dějiny, církevní dějiny, to vše především v dlouhém 19. století. Věnuje se dějinám regionu okresu Ústí nad Orlicí a dějinám Němců v Čechách. Kromě toho dokumentuje i dějiny tabákového průmyslu v Rakousku-Uhersku. Historička, archivářka, pedagožka Ústavu historických věd Filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Více od autora
Marie Damborská (6)
Narozena 16.8.1913, zemřela v květnu 1991. MUDr., CSc., pediatrička, literatura z oboru.
Více od autora
Mariana Alcoforado (7)
Francouzský šlechtic, diplomat a spisovatel 17. století , jehož autorství proslulých Portugalských listů, připisovaných do té doby Marianě Alcoforado, bylo zjištěno až ve 20. století. O životě skutečné Mariany Alcofado je známo zhruba následující: Marianna Alcoforado se narodila v Portugalsku v roce 1640. Měla tři bratry a dvě sestry. Její rodné město Beja bylo hlavním dějištěm války se Španělskem. Mariannin ovdovělý otec ji proto poslal v roce 1656 do kláštera. Až do pětadvaceti let zde žila rutinní život, poté se údajně setkala s mladým francouzským šlechticem Noëlem Boutonem. Tento muž, později známý jako markýz de Chamilly a maršál Francie, byl jeden z francouzských důstojníků, kteří přišli do Portugalska, aby sloužil pod kapitánem Fredericke Schombergem. V letech 1665-1667 Chamilly trávil hodně času v blízkosti kláštera, až se nakonec blíže seznámil s Mariannou. Netrvalo dlouho a jejich vztah se stal veřejně známým a samozřejmě způsobil skandál. Nakonec Chamilly Mariannu opustil a vrátil se zpět do Francie. To mělo za následek, že mu Marianna začala psát dopisy, které později vyšly jako její nejznámější dílo, i když o pravosti se stále vedou spory. Marianna zemřela opuštěná v klášteře ve věku 83 let v roce 1723.
Více od autora
Marián Gavenda (8)
Slovenský římskokatolický kněz, též šéfredaktor Katolíckych novín. Působí jako farář v Devíne.
Více od autora
Maria Montessori (7)
Italská filosofka, lékařka a pedagožka známá především svými novými pedagogickými metodami.
Více od autora
Mária Haštová (9)
Narodila sa 21. septembra 1922 v Píle-Častej v rodine horára. Do ľudovej školy chodila v Modre, Píle a Dubovej, do meštianskej školy v Modre. Potom absolvovala obchodný kurz v Bratislave, po jeho skončení roku 1942 pracovala v Ústave pre telesne postihnutých a po vojne v Štátnom úrade vojnových poškodencov. V rokoch 1953-1959 bola pracovníčkou Pedagogického nakladateľstva a zároveň vedúcou redaktorkou dvojtýždenníka pre deti Zornička. Potom odišla zo zdravotných dôvodov do dôchodku a venuje sa literárnej tvorbe. Žije v Bratislave. Po viacerých rokoch časopiseckého publikovania veršov a krátkych próz pre deti knižne debutovala veršovanou skladbou na motívy známej humoristickej ľudovej rozprávky O veľkej repe , ktorú zhudobnil Šimon Jurovský a roku 1952 vyšla na gramofónovej platni. Zbierka básničiek pre deti Kvietky je inšpirovaná dôverným poznaním prírody, roku 1953 ju zhudobnil Janko Matuška a naspieval Detský rozhlasový súbor, a zbierka Veselá škola zážitkami z detstva a zo školských lavíc. Leporelo Dva stolčeky , zbierky veršov pre najmenších školákov Do desať a Kto aké dvierka má , ako aj veršovaná rozprávka Zlatovláska a leporelá Hore, hore, už sú biele zore a Hop, cup, na nôžky dokresľujú literárny profil Márie Haštovej ako autorky drobných veršovaných foriem pre najmladších čitateľov a deti predškolského veku. Rovnocennou súčasťou jej literárnej tvorby sú aj prozaické žánre pre deti a mládež. Kniha Zo starej horárne je súborom lyrických príbehov o čistote medziľudských vzťahov a láskavom prístupe k prírode. Krátke príbehy zo života detí v materskej škole vyrozprávala v knižke Zrkadielko . Autorská rozprávka Juro Buro je humorným príbehom súčasného škôlkára. Podľa námetu M. Haštovej nakrútila Slovenská televízia príbeh dievčatka a psa s názvom Kamarát Cézar. Okrem toho dlhé roky spolupracovala so Slovenským rozhlasom, pre ktorý napísala rozprávky Kto býva ...
Více od autora
Marguerite Duras (8)
Marguerite Duras, vlastním jménem Marguerite Germaine Marie Donnadieu , byla francouzská spisovatelka a dramatička. Její dílo se vyznačuje diverzitou zájmů a aktivit. Jako režisérka i scenáristka reformovala divadelní a kinematografické konvence a klišé. Ve svých prvních dílech spisovatelka psala ještě tradiční románovou formou, v další tvorbě se již přiklání k avantgardnímu literárnímu směru známému jako Nový román. Umělecké jméno Duras si spisovatelka vybrala podle názvu místa, kde stál dům rodiny jejího otce a kde sama nějakou dobu žila. Po svých klasických románových začátcích tvořila další díla stylem nazvaným nehybné psaní . Autorka patří k tvůrcům, u nichž dílo vyplývá z peripetií jejich života. Narodila se ve Francouzské Indočíně jako nejmladší ze tří dětí do učitelské rodiny. Její otec byl středoškolským profesorem matematiky a matka učitelkou na základní škole. V rodině byli již dva sourozenci, bratři Pierre a Paul . Když jí bylo 7 let, otec zemřel na následky tropické choroby a matka, učitelka, byla nucena se s dětmi často stěhovat za prací na různá místa ve Francouzské Indočíně. V té době přibyl do rodiny ještě opuštěný chlapec ze Siamu, kterého se její matka ujala a vychovala ho. Prostředí, se kterým se tak dospívající Marguerite seznamovala, se pak stalo silnou inspirací pro její příští tvorbu. Také oba její bratři se později stali předobrazem jejích mužských postav, starší z nich těch zlých a mladší pak slabých, upínajících se k silnější ženě a neschopných vzdorovat osudu. Postava domorodého chlapce jménem Thanh, žijícího s nimi pod jednou střechou, se stala součástí jejích románů, ve kterých se vracela do tohoto období. Střední školu navštěvovala autorka v místě svého rodiště, nynějším Saigonu, a středoškolská studia dokončila ve Francii v Auteil. Po skončení střední školy se zapsala ke studiu práv a politologie na...
Více od autora
Margaret Thatcher (4)
Margaret Hilda Thatcherová, baronka Thatcherová z Kestevenu, LG, OM, DStJ, PC, FRS, HonFRSC, nepřechýleně Margaret Thatcher, rozená Roberts byla britská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany. Byla první ženou ve funkci britského premiéra a setrvala v ní déle než všichni její předchůdci ve 20. století. Do aktivní politiky se zapojila v 50. letech 20. století. V roce 1959 byla zvolena do Dolní sněmovny jako poslankyně za britskou Konzervativní stranu. V roce 1970 ji předseda vlády Edward Heath jmenoval ministryní pro školství a výzkum. Po Heathově prohře v obou únorových i říjnových volbách roku 1974 byla zvolena vůdkyní Konzervativní strany. V roce 1979 se stala po předčasných volbách ministerskou předsedkyní, kterou zůstala více než jedenáct let až do roku 1990. Po skončení politické kariéry se stala členkou Sněmovny lordů, avšak v posledních měsících života se již jejích zasedání neúčastnila. Ve svém působení v čele britských vlád po dobu tří volebních období prosazovala konzervativní hodnoty a politiku rázných ekonomických a sociálních reforem, které měly posílit tržní hospodářství. Tato politika, která dostala název thatcherismus, byla založena na ekonomickém liberalismu a obsahovala prvky jako snižování daní, omezování vlivu odborů a regulaci imigrace. Pro svou nekompromisnost a rozhodnost získala Thatcherová přezdívku Železná lady. Prosazovala také samostatnou a silnou zahraniční politiku Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jejímž výrazem byly četné výjimky, které pro zemi získala v rámci Evropské unie, a také válka o Falklandy v roce 1982. Narodila se ve městě Grantham v hrabství Lincolnshire v Anglii. Její otec Alfred Roberts vlastnil hokynářství a byl aktivní v komunální politice jako příslušník liberální strany. Byl též laickým metodistickým kazatelem. V roce 1952 přišel o své křeslo v městské radě, když ve volbách vyhrála Labouristická strana. Měla se...
Více od autora
Margaret Craven (3)
Margaret Craven byla americká autorka. Narodila se v Montaně, dětská léta prožila v Bellinghamu, vystudovala historii na Stanford University v Palo Alto v Kalifornii, kde prožila řadu let a pracovala jako žurnalistka. Tady také začíná psát pro noviny své první povídky. Úspěch jí přinesl až její první román I Heard the Owl Call My Name, který se stal bestselerem a byl později zpracován jako TV film. Později napsala ještě dvě knihy, které ale nedosáhly úspěchu její prvotiny, umírá 19. července 1980 v Sacramentu, kde na sklonku života žila s matkou a bratrem.
Více od autora
Marek Zákopčan (5)
Slovenský spisovatel, středoškolský učitel slovenské literatury a slovenštiny, knižní recenzent pro Knižní revue.
Více od autora
Marek Skřipský (6)
Narozen 15. 7. 1982 v Ostravě. Spisovatel detektivní literatury. Historik. Pracovník mediálních společností, lektor společenských věd v soukromé vzdělávací agentuře.
Více od autora
Marcus Chown (7)
Marcus Chown je vědecký spisovatel, novinář a komentátor, v současné době konzultant na poli kosmologie pro časopis New Scientist. Vystudoval Londýnskou univerzitu v roce 1980, získal titul první třídy ve fyzice a později obdržel titul Master of Science in astrophysics z California Institute of Technology. Jeho knihy o astronomii a fyzice jsou určeny hlavně pro populární trh, včetně knihy Kvantová teorie nikoho nezabije, za kterou byl chválen díky „dokonale srozumitelným vysvětlení nejasných pojmů“. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcus Chown na anglické Wikipedii.
Více od autora
Marceline Desbordes-Valmore (5)
Marceline Desbordes-Valmorová byla francouzská básnířka. Její dílo vyniká ryzostí citu, hudebností a živelnou představivostí a vymyká se jakémukoli pojmu literární školy. Jako jediná žena patřila mezi prokleté básníky. Životem se protloukala nuzně ve starostech o svých pět dětí a manžela, neúspěšného herce. To vneslo do její poezie teskný podtón. Její srdce a paměť však zůstávaly zakotveny ve vzpomínkách na první osudovou lásku k muži, jehož jméno nikdy neprozradila. Narodila se 20. června 1786 ve flanderském městečku Douai. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců. Otec se živil jako malíř znaků a erbů, rodině se dařilo dobře. Po revoluci roku 1789, kdy byla většina zámků zpustošena, už však nikdo nepotřeboval emblémy a rodina se ocitla v bídě. Pomoc se rozhodla Marcelinina matka hledat u bohatého příbuzného, který měl plantáže v Karibiku. Na tuto strastiplnou cestu vzala ze svých dětí právě Marcelinu. Tři roky se spolu potloukaly po Francii a snažily se vydělat si peníze na cestu. Marcelina se například u jedné rodiny v Bordeaux, ač sama dítě, starala o sedm let mladšího chlapečka . Když se konečně dcera s matkou dostaly na ostrov Guadeloupe v Karibiku, zjistily, že jejich cesta byla marná, neboť jejich příbuzný byl před nějakým časem zabit domorodci. Matka brzy po příjezdu na ostrov zemřela na žlutou zimnici a Marcelina zde zůstala opuštěna. S velkými obtížemi se pak na podzim roku 1802 vrátila do Francie. Toto strastiplné dětství poznamenané bídou a křivdami v ní navždy zanechalo stopy. Po návratu do Francie strávila nějaký čas doma u otce a živila se šitím. Pak ale odešla do Lille a Rouenu a zkusila své štěstí u divadla. Do Rouenu, kde dostala angažmá, za ní přijely i obě sestry a sdílely s ní domácnost. Marceline tedy opět trpěla chudobou, protože pomáhala k obživě i jim a ke všemu posílala nějaké peníze otci. Roku 1804 dostala příležitost stát se členkou ...
Více od autora
Marc Levy (7)
Marc Levy, je francouzský spisovatel, známý již svým prvním románem Et si c'était vrai... , zfilmovaným v roce 2005 režisérem Markem Watersem s názvem Just Like Heaven. Narodil se 16. října 1961 v židovské rodině ve francouzském městě Boulogne-Billancourt. Má starší sestru Lorraine Lévy , která je dramaturgyní, scenáristkou a režisérkou. Jeho otec, spisovatel Raymond Lévy byl tureckého původu; v roce 1944 se svým bratrem uprchl při transportu do Dachau. Jeho vzpomínky zachytil Marc Levy ve své knize Les enfants de la liberté . V osmnácti letech vstoupil do Červeného kříže, kde pracoval nejprve jako pomocník a kde působil celkem šest let. Přitom vystudoval management a informatiku na Univerzitě Paris-Dauphine. V roce 1983 založil ve Francii a Spojených státech svoji první společnost specializující se na počítačovou grafiku. V roce 1989 na svoji funkci rezignoval a vybudoval se dvěma partnery jednu z prvních firem zabývajících se kancelářskou architekturou ve Francii. V roce 2000, po úspěchu svého prvního románu Et si c'était vrai..., přenechal svůj podíl ve firmě společníkům a věnuje se psaní knih. Kromě románů napsal i několik písňových textů pro známé francouzské zpěváky . Marc Levy žije v New Yorku, je podruhé ženatý a má dva syny. Marc Levy podporuje několik humanitárních sdružení z různých oblasti . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marc Levy na francouzské Wikipedii.
Více od autora