Výpis všech autorů

Kamil Běhounek

Kamil Běhounek byl český swingový akordeonista a skladatel. Dětství prožil ve Slaném u Prahy. Během studia na právnické fakultě se seznámil s Janem Šímou a zapojil se do vznikajícího orchestru Gramoklubu. S tímto orchestrem nahrál několik snímků. V dalších letech skládal vlastní písně a aranžoval pro Melody Boys R. A. Dvorského a orchestr Harryho Ostena. V roce 1939 se stal členem Blue Music Karla Slavíka. Po emigraci Karla Slavíka se stal členem orchestru Karla Vlacha a současně spolupracoval s Melody Boys. Koncem roku založil vlastní septet. S tímto souborem po 2. světové válce účinkoval pro americké vojáky v důstojnických klubech v západním Německu, v americké okupační zoně. . V únoru 1948 pobýval v západoněmecké okupační zóně a do komunistického Československa se již nevrátil. V roce 1986 vydal Josef Škvorecký jeho autobiografickou knihu Má láska je jazz.

Julie Benson

Americká scenáristka komiksů a televizních seriálů, koproducentka pořadu na Netflixu. Autorsky spolupracuje se sestrou Shawnou Benson.

Julie Bampton

Autorka dětských knih.

Judy Blume

Josefína Bakošová

Módní návrhářka, autorka ilustrací.

Josef Brožek

Narozen 6.2.1875 v Loučkách u Semil, zemřel 29.10.1935 v Turnově. Železničář, povídky.

Josef Boček

Narozen 18.3.1934 ve Svídnici. Učitel, sbormistr.

Josef Blaskovics

Narozen 12. 6. 1910 v Imelu u Komárna , zemřel 6. 7. 1990 v Praze. PhDr., CSc., docent, turkolog, autor učebnic turečtiny a maďarštiny, překladatel z turečtiny.

Jordie Bellaire

Americká ilustrátorka komiksů, koloristka. Žije a pracuje v Irsku.

John Dudley Ball

Americký spisovatel detektivních příběhů. Psal též naučnou literaturu pod pseudonymem Donald Johnson.

Joe Borgenicht

Americký spisovatel - autor populárně naučných knih, televizní producent.

Jitka Boušková

Narozena 1949. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů matematiky.

Jiřina Bednářová

Narozena 1963. Pedagožka, metodické a didaktické materiály pro práci s předškoláky, odborné texty ze speciální pedagogiky, též učebnice a pracovní sešity pro předškoláky.

Jiří Brázda

JUDr. Jiří Brázda byl státní notář v Mělníku a autor knih týkajících se notářství. Narodil se v rodině pražského advokáta, protože byly za za druhé světové války uzavřeny vysoké školy, vyučil se čalouníkem, poté byl totálně nasazen na území Německa a po jejím skončení vystudoval právo. Stal se notářský koncipientem a posléze státním notářem, svůj profesní život prožil jako státní notář v Mělníku, kde byl i vedoucím státním notářem. Od sedmdesátých let 20. století navazoval kontakty s notáři v zahraničí, což po roce 1989 usnadnilo obnovu českého soukromého notářství a značně zvýšilo prestiž českých notářů v mezinárodním kontextu. Za své zásluhy se stal čestným prezidentem Notářské komory České republiky, dne 7. února 1997 převzal ve Vídni vyznamenání za zásluhy o rakouské notářství a na základě rozhodnutí Stálé rady Mezinárodní unie notářství ze dne 14. června 2000 obdržel v říjnu 2001 in memoriam Řád o zásluhy o UINL. Notářský pitaval vyšel rovněž v německém překladu v Bonnu v roce 1998.

Jiří Bahounek

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik.

Jindřich Bauer

Český dirigent a vedoucí dechového orchestru. Narozen 13. července 1907 v Jemnici u Dačic na Moravě - zemřel 5. prosince 1987.

Jessie Burton

Jessie Burton je anglická spisovatelka a herečka. Vystudovala Univerzitu v Oxfordu a dramatickou konzervatoř v Londýně . Devět let se profesionálně věnovala herectví a pracovala jako tisková mluvčí. Její románový debut Miniaturista získal ocenění Waterstones Book of the Year, byl přeložen do více než 30 jazyků a po celém světě bylo prodáno přes milion výtisků. Žije v Londýně.

Jenny Blackhurst

Britská spisovatelka.

Jenny Berthelius

Švédská spisovatelka.

Jennie Bradley

Ilustrátorka, grafická designérka a autorka literatury pro děti.

Jenn Bennett

Americká spisovatelka, autorka knih pro mládež.

Jaroslava Burešová

Ilustrátorka knih pro děti.

Jaroslav Brož

Jaroslav Brož je římskokatolický kněz, biblista-novozákoník a nynější proděkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy pro studium. Pochází ze sedmi sourozenců, jeho bratrem je bývalý děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy ThLic. Prokop Brož. Jeho rodina pochází z Červeného Kostelce, v roce 1981 absolvoval gymnázium v Trutnově a přihlásil se ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Studium úspěšně ukončil v roce 1988 a 25. června 1988 byl v Hradci Králové vysvěcen na kněze. Poté působil až do roku 1993 v kněžské službě v královéhradecké diecézi, naposledy jako duchovní správce v Krucemburku . Už od roku 1990 byl s přestávkami také odborným asistentem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy a v roce 1994 na ní získal licenciát teologie. V letech 1994 až 1997 studoval v Římě na Papežském biblickém institutu a toto studium zakončil licenciátem biblických věd . V letech 1997–2000 absolvoval doktorské studium na Univerzitě Karlově v Praze. Je čestným kanovníkem Katedrální kapituly při chrámu Svatého Ducha v Hradci Králové a dne 3. července 2010 se stal také sídelním kanovníkem Kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě pražském. V únoru 2011 byl zmiňován v souvislosti s výběrem nového biskupa královéhradecké diecéze, jímž se však nakonec stal Jan Vokál. Od roku 2018 slouží Jaroslav Brož také jako tzv. externí spirituál v pražském kněžském semináři. K 1. listopadu 2018 byl pak jmenován sídelním kanovníkem Vyšehradské kapituly.

Jaroslav Beneš

Narozen 12.11.1929 v Počátkách. RNDr. CSc., docent analytické chemie, práce o radioaktivitě.

Jaroslav Beneš

Narozen v Mladé Boleslavi, Ing., vojenský historik, zabývá se historií Československa 1918-1938, zejména výstavbou opevnění ve 30. letech 20. století a historií finanční stráže.

Jaromír Balla

Narozen 20. 11. 1946 v Ostravě. Ing., autor reportáží, redaktor a vydavatel, autor publikací s regionální tématikou z oblasti Krnovska a okolí.

Jarmil Burghauser

Jarmil Burghauser , vlastním jménem Jarmil Michael Mokrý, byl český hudební skladatel, hudební vědec a skautský činovník. Již v dětství se projevoval jako výrazný hudební talent. V šesti letech se začal učit hře na klavír, od dvanácti let se učil soukromě skladbu u Jaroslava Křičky a po jeho smrti pokračoval u Otakara Jeremiáše. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze studoval skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři, kde absolvoval roku 1944 ve třídě Václava Talicha. Od roku 1946 pokračoval studiem muzikologie na filozofické fakultě Karlovy Univerzity, kde nesměl absolvovat z ideologických důvodů a nedostal diplom. V letech 1946–1953 působil jako sbormistr Národního divadla, poté se věnoval vlastní tvorbě a vědecké činnosti. V 70. a 80. letech patřil mezi nežádoucí autory, nesměl cestovat do zahraničí, jeho skladby nahrané v rozhlase byly smazány. Jako muzikolog vešel ve známost zejména zpracováním definitivního souborného katalogu děl Antonína Dvořáka. Od roku 1984 až do své smrti byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka. Od roku 1935 byl členem skautského oddílu Jaroslava Foglara , kde měl přezdívku Jumbo. Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění Junáka v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby skautskou hymnu. Při obnově skautingu v letech 1968–70 působil na ústředí Junáka, byl členem náčelnictva chlapeckého kmene. Po další obnově skautingu z roku 1989 přijal funkci starosty Junáka a vedoucího čestného Svojsíkova oddílu. V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v klasické řečtině, který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka. Burghauser se stal předlohou pro postavu Simby, zástupce vůdce skautského oddílu Devadesátky, ve Foglarově knize Pod junáckou vlajkou, která vyšla knižně poprvé v roce 19...

Jana Beňová

Jana Beňová je slovenská spisovatelka. V roce 2012 se stala jednou z laureátek Ceny Evropské unie za literaturu. Vystudovala Vysokou školu múzických umění v Bratislavě.

Jan Buchar

Narozen 1895 v Mříčné u Jilemnice, zemřel v březnu 1988. Učitel, osvětový pracovník, autor příběhů z Podkrkonoší.

Jan Brož

Narozen 1963. MUDr., diabetolog . Publikace z oboru.

Jan Bílý

Jan Evangelista Bílý byl český římskokatolický kněz, publicista a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Byl synem řeznického mistra v Dolních Kounicích. Vychodil obecnou školu v rodné obci. Ve věku 12 let ho rodiče ve strachu před epidemií cholery odvezli do Brna. V Brně pak studoval. Od mládí se vzdělával v německém jazyce, ale hlásil se k českým vlastencům. Ovlivnili ho Tomáš Procházka, Beneš Metod Kulda nebo spolužák z brněnských studií Karel Šmídek. Od roku 1839 studoval bohosloví v brněnském alumnátě a připravoval se na kněžství. Jeho zpovědníkem zde byl Jindřich Šimon Baar. Vyučoval ho František Sušil. Během studia v alumnátu publikoval první článek v Časopisu katolického duchovenstva. V srpnu 1843 byl vysvěcen na kněze. Po nástupu do funkce duchovního obdržel dar s podmínkou, že ho využije k dalšímu studiu. Vystudoval teologii na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a 12. května 1853 byl promován na doktora teologie. Jako kněz působil nejprve v Židlochovicích, od roku 1845 v Brně, kde byl kaplanem při kostele sv. Jakuba Staršího. Zde pracoval na spisu o církevních dějinách. Po jistou dobu se tehdy léčil s žaludečními komplikacemi. Jeho kniha pak vyšla v roce 1847 , druhý díl roku 1854 v Praze. Přispíval do katolických časopisů. Po léčení se vrátil jako kaplan do Židlochovic. Během revoluce roku 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze. Spolu s kolegou J. Fáborským agitoval proti volbám do celoněmeckého parlamentu ve Frankfurtu, za což si vysloužil kritiku od nadřízených. Identifikoval se s českým národním hnutím, ovšem trval na katolickém světonázoru. Roku 1850 inicioval utvoření vlastenského katolického sdružení Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, na kterém se pak podíleli i další česky orientovaní duchovní jako František Sušil. Koncem roku 1851 přešel na post kaplana do Tišnova. Později působil v Předklášteří. Zde pokračoval v ...

Jan Bárta

Jan Barta je český internetový podnikatel, investor a obchodník na burze. Narodil se v Kalifornii, kam jeho rodiče emigrovali. V devadesátých letech se s rodiči přestěhoval zpět do jižních Čech, kde vyrůstal. Barta pochází z rodu vynálezce obloukové lampy Františka Křižíka. Podnikat začal v patnácti letech. Studoval na The English College in Prague a je absolventem londýnské University College London. Podnikat začal na základní škole. Začal prodejem melodií a tapet na mobily a obchodováním na burze. Později působil jako internetový podnikatel, který vydělal miliony korun na obchodování a zpeněžování návštěvnosti internetových domén, které bylo zastřešeno firmou Elephant Orchestra. V roce 2013 se společníky otevřel největší výstavní a prodejní galerii drahých kamenů v Evropě Mineralia. V doménovém segmentu se stále pohybuje, i když už ho nechce dál rozvíjet. Jako investor má ale podíl i v dalších projektech - například Extra.cz, Crazy Tomato, Semantic Visions, Mineralia, v současnosti se chystá na produkci biomasy a rozjíždí i projekt, který se bude týkat obchodování na burze. Barta je hlavní akcionář ePojištění.cz. Jan Barta podporuje několik výzkumných projektů, podporuje neziskové organizace a pomáhá studentům z chudých rodin. Každý rok si vybírá jedno až dvě děti ze sociálně slabých rodin, kterému po dobu 6 let platí školné a kapesné. Díky lásce k fotbalu, který hrál v mládí, v roce 2016 sponzoruje českou fotbalovou ligu.

Jan Balík

Jan Balík je český římskokatolický kněz, generální vikář pražské arcidiecéze. Vystudoval gymnázium a po absolvování dvouleté základní vojenské služby započal v roce 1986 studium teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. Poté, co 14. prosince 1991 přijal v z rukou biskupa Jaroslava Škarvady v pražské katedrále kněžské svěcení, působil jako farní vikář ve farnosti u kostela Panny Marie Královny Míru v Praze na Lhotce, kde předtím také vykonával svou jáhenskou službu. V únoru 1992 se stal farářem v pražských Kunraticích. Arcibiskup Vlk ho pověřil vedením diecézního centra pro mládež a vytvořením centra života mládeže. Proto byl ustanoven do Kunratic, kde vybudoval a vedl centrum života mládeže Nazaret. Kromě toho byl od roku 1993 tiskovým mluvčím Sekce pro mládež České biskupské konference. V letech 2001 až 2005 byl ředitelem této sekce. Roku 2005 ustanoven administrátorem farnosti u kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie v Praze-Strašnicích a poté od 1. září 2008 působil jako její farář až do 1. července 2011, kdy se vrátil na místo ředitele Sekce pro mládež ČBK. V této funkci ho k 1. říjnu 2017 dle plánu vystřídal R. D. Kamil Strak, který 12 let působil v pastoraci mládeže v Ostravsko-opavské diecézi. Je autorem celé řady publikací o mládeží a pro mládež. Je znám i jako popularizátor teologie těla sv. Jana Pavla II. Od 30. dubna 2017 je na základě jmenování kardinálem Dominikem Dukou sídelním kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě. Na základě nabídky českých a moravských biskupů papežovi Františkovi, aby se Světový den mládeže v roce 2022 konal v Praze a v České republice, se v listopadu 2017 stal moderátorem přípravy kandidatury. Poté, co papež František zvolil jiné kandidátské město, byl od 1. července 2018 jmenován biskupským vikářem pro diakonii. Na podzim 2018 byl papežem Františkem jmenován konzultorem Dikasteria pro laiky, rodinu a život. Od 1. července 2019 byl ke svým úkolům usta...

Jan Balabán

Jan Balabán byl český prozaik, výtvarný kritik, publicista a překladatel. Jeho bratr je akademický malíř Daniel Balabán. Od jednoho roku věku žil v Ostravě. Vystudoval obor čeština – angličtina na Filosofické fakultě University Palackého v Olomouci. Po ukončení studia pracoval jako technický překladatel ve Vítkovických železárnách, později se živil jako překladatel na volné noze . Od roku 2007 pravidelně přispíval do časopisu Respekt. Uváděl řadu výstav výtvarníků v regionu Frýdek Místek, Hlučín, Ostrava, Olomouc. Napsal úvodní texty do katalogů výstav. Byl dvakrát ženatý , měl dvě děti. Pojilo jej úzké přátelství s ostravským básníkem Petrem Hruškou. Jejich přátelství se promítalo i do literární roviny, protože si vzájemně byli prvními čtenáři a kritiky svých textů. V roce 2011 vyšla k Balabánovým nedožitým padesátinám kniha vzpomínek jeho přátel Honzo, ahoj! Setkání s Janem Balabánem. Knihu uspořádala Daniela Iwashita s Michalem Plzákem. V témže roce o Janu Balabánovi vznikl v režii Petry Všelichové televizní dokument. Nejčastějším Balabánovým žánrem je existenciální povídka zachycující její hrdiny v životní krizi. Jeho tvorba se vyznačuje vážným tónem a smutnou až ponurou atmosférou, s níž pojednává tragiku a bolestnost individuálních osudů nejrůznějším způsobem „poničených, bloudících lidí, odcizených světu i sobě samým“. Byla ovlivněna specifickým prostředím Ostravy i křesťanstvím, konkrétně prostředím Českobratrské církve evangelické. Kniha povídek Možná že odcházíme byla v anketě Lidových novin vyhlášena Knihou roku 2004 a získala Magnesii Literu 2005 za prózu a nominaci na Státní cenu za literaturu 2004. V roce 2010 byl jeho román Zeptej se táty oceněn v anketě Lidových novin jako Kniha roku. Za tento román získal posmrtně také ocenění Magnesia Litera 2011 – Kniha roku....

Ján Babarík

James Arthur Baldwin

James Arthur Baldwin byl americký spisovatel, básník, dramatik, esejista a aktivista. Ve svých dílech se intersekcionálně zabýval tématy maskulinity, sexuality, rasy a třídy, přičemž byl také aktivní v celé řadě sociálních hnutí, jakými bylo afroamerické hnutí za občanská práva nebo hnutí za práva gayů. Baldwin se narodil v Harlemu, černošské čtvrti v New Yorku, do jejíhož prostředí je zasaženo mnoho jeho děl. Již od útlého věku se věnoval psaní, do kterého promítal své zkušenosti s rasismem, kterému čelil ve škole i běžném životě. Znechucen americkým přístupem k černochům a snahou rozšířit si obzory mimo afroamerické kulturní prostředí opustil Spojené státy a přestěhoval se do Paříže. Zpět se vrátil koncem 50. let a po boku osobností jako Angela Davis se stal aktivní v celé řadě sociálních hnutí, za což byl také sledován americkou zpravodajskou službou. Místo svého bydliště pak změnil ještě několikrát, než se usadil v Saint-Paul-de-Vence v jižní Francii, kde psal a později také zemřel. Ve sbírka esejů Notes of a Native Son popsal částečně i ze své zkušenosti jakožto homosexuálního černocha z chudinského prostředí propletenost rasových, sexuálních a třídních problémů ve Spojených státech poloviny 20. století. Mezi jeho další známá díla patří Go Tell It on the Mountain , semibiografický román Giovanni's Room zaměřený na homosexuální stránku jeho života v Paříži nebo nedokončený manuskript Remember This House, který byl později použit ve filmovém dokumentu I Am Not Your Negro , pojednávajícího o předních osobnostech afroamerického hnutí za občanská práva, jakými byli Medgar Evers, Malcolm X nebo Martin Luther King. Jeho kniha Kdyby ulice Beale mohla mluvit byla roku 2018 zfilmována ve stejnojmenném oscarovém snímku. James Arthur Baldwin se narodil v roce 1924 jako první z devíti dětí. Nikdy nepozna...

J. H Brennan

J.H. Brennan je uznávaným autorem sedmdesáti knih beletrie i literatury faktu. Při své spisovatelské činnosti se stále zajímá o vývoj počítačových programů, tvorbu stolních her, o techniky osobního rozvoje a výzkum reinkarnace. Je lektorem a častým hostem mediálních pořadů po celém Spojeném království a v Irsku.

Ivan Bulík

Cestovateľ, fotograf, cyklista, skialpinista a účastník na viacerých dobrodružných výpravách . Narodil sa v Ilave, ale cíti sa byť Trenčanom. Je ženatý, má dve deti . Bývajú spolu na dedine pod Inovcom. Do práce chodí zásadne peši alebo na bicykli. V civilnom povolaní je súkromný podnikateľ, ale ako sám tvrdí, workoholizmus ho rýchlo prešiel. Včas si totiž uvedomil, že žiadne peniaze nevyvážia rodinu, pocit šťastia a zdravie. Ak sa aspoň raz do roka nevydá na ďalekú cestu, je celý nesvoj. Precestoval už takmer celý svet a na dobrodružné výpravy sa vydáva s jediným cieľom: zdokumentovať zvyky, obrady, ale hlavne každodenný život tých najjednoduchších ľudí v civilizáciou nedotknutej prírode. Podľa jeho slov ešte stále existujú miesta, ktoré stoja za to, aby ich navštívil. Má rád hory a verí, že tie Himaláje tu budú, že ten Tibet tu bude ako je. Aj v Afrike má stále čo objavovať, lákajú ho neprístupné oblasti, ktoré sa doteraz zachovali len vďaka tomu, že v nich vládne diktátorský režim. Jeho veľkým snom je prejsť pešo Vietnam.

Inge Burkhardt

Immanuel Birmelin

Švýcarský biolog a ornitolog. Autor chovatelských příruček.

Ian Baxter

Americký autor prací o 2. světové válce, německé armádě a zbraních SS. Ian Baxter je vojenský historik, specializující se na německou vojenskou historii dvacátého století. Je autorem více než dvaceti knih. Recenzoval také četné vojenské studie určené k publikaci, poskytl tisíce fotografií a důležitých dokumentů různým nakladatelům a filmovým producentům po celém světě. Přednáší na celé řadě univerzit napříč Velkou Británií a Severním Irskem.

Iain Banks

Iain Banks, píšící také jako Iain M. Banks byl skotský spisovatel. Psal beletrii i sci-fi a jeho knihy jsou v Čechách, na Moravě a na Slovensku hojně překládány. Prorazil už svou prvotinou Vosí továrna a do své smrti vydal dvacet sedm románů a jednu sbírku povídek. New York Times nazvaly Bankse „nejvýznamnějším autorem sci-fi současnosti“, britské The Times ho umístily v roce 2008 na seznam největších britských spisovatelů po roce 1945. Banksova matka byla profesionální krasobruslařka, jeho otec úředník u námořnictva. Rodina se původně jmenovala Banks Menzies, jeho dědeček z otcovy strany změnil pořadí na Menzies Banks. Ačkoli byl při narození zaregistrován jako Iain Banks, již od dětských let užíval Menzies jako své prostřední jméno. Ve čtrnácti letech se Banks rozhodl stát spisovatelem. O dva roky později dokončil svou první povídku. Do roku 1974 studoval ve Stirlingu filozofii, angličtinu a psychologii. Po vysoké škole pracoval jako vrátný v nemocnici, zaměstnanec, zahradník a technik. Všechna zaměstnání mu ponechávala dostatek času, aby se věnoval svým literárním ambicím. Poté stopem procestoval Evropu a pracoval jako technik pro firmu British Steel. V roce 1978 projel Spojené státy z Washingtonu do Los Angeles, krátce pracoval v Greenocku u IBM a v následujícím roce se vrátil do Londýna. Tam v roce 1980 napsal román Vosí továrna, který ho naráz proslavil po celém světě. Od té doby psal romány a příležitostně krátké příběhy, které se v Británii téměř všechny staly bestsellery. Od vydání své prvotiny žil se svou budoucí ženou Annie v Kentu, po dočasném rozchodu se v roce 1998 vrátil do Skotska. V roce 2007 oznámili manželé rozchod. V červnu 2010 se zúčastnil 20. ročníku Festivalu spisovatelů Praha. V dubnu 2013 zveřejnil Banks na svém blogu oznámení, že před nějakou dobou byla u něj diagnostikována rakovina žlučníku, která se již rozšířil...

Horst Bielfeld

Úspěšný německý autor knih o zvířatech a také fotograf zvířat.

Herb Alpert & The Tijuana Brass

Herb Alpert & The Tijuana Brass v čele s trumpetistou Herbem Alpertem se v 60. letech významně podíleli na popularizaci latinsky laděné pop music. Alpert spolu s Jerrym Mossem založil nahrávací společnost A&M Records a zvuk jeho kapely se stal synonymem počátečního úspěchu této značky. Jejich jedinečná směs jazzu, latiny, popu a žánrů easy listening zaujala publikum a vedla k výraznému komerčnímu úspěchu. Album skupiny "Whipped Cream & Other Delights" z roku 1965 se stalo hitem, jehož hlavním tahákem byl singl "A Taste of Honey", který získal cenu Grammy za nahrávku roku.

Helena Brožková

Narozena 1946. Historička, kurátorka sbírky historického skla v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Harry C Butcher

Pobočník generála Eisenhowera, autor deníku.

Hans D Baumann

Německý novinář, spisovatel, fotograf a historik umění, též autor prací o digitálním zpracování grafiky.

Hans Blickensdoerfer

Hans Bardtke

Profesor ThDr. Hans Bardtke studoval v letech 1924 - 1929 staroorientální jazyky. dějiny starověku a teologii na univerzitách v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl řádným profesorem starozákonní vědy na teologické fakultě univerzity Karla Marxe v Lipsku. V letech 1955, 1960, 1961 a 1966 podnikl studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Řecka. Proslul zejména svým podílem na zpracování a vydání nálezu esejských svitků z Kumránu u Mrtvého moře. mezi další knihy patří Po obou stranách Jordánu, Od Rudého moře ke Genezaretskému jezeru a Od Nilské delty k Sinaji.

Hans Bankl

Rakouský lékař, patolog, práce z oboru, též populárně naučná literatura, zabýval se nemocemi historických osobností.

Hanns Blitckensdőrfer

Gilbert Bécaud

Gilbert Bécaud byl známý francouzský zpěvák, skladatel a herec, jehož kariéra trvala několik desetiletí od 50. let 20. století až do jeho smrti v roce 2001. Bécaud, známý pod přezdívkou "Monsieur 100 000 Volts", byl díky svému dynamickému jevištnímu projevu a energickému stylu vystupování plodným umělcem, který zanechal nesmazatelnou stopu ve francouzském šansonu. Byl autorem nebo spoluautorem mnoha svých hitů, často spolupracoval s textařem Pierrem Delanoëm a jeho písně převzala řada světových umělců.

George W Bush

Americký politik, 43. prezident Spojených států amerických.

Georg Anton Benda

Georg Anton Benda , známý také jako Jiří Antonín Benda, byl vlivný hudební skladatel 18. století, narozený 30. června 1722 v Čechách . Pocházel z velmi muzikální rodiny a byl synem Jana Jiřího Bendy, vesnického tkalce a hudebníka. Bendova kariéra vzkvétala v německy mluvícím světě, kde působil jako kapelník na dvoře Fridricha, vévody z Gothy. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje opery, symfonie, komorní skladby a koncerty.

Fred Bérence

Historik umění, francouzský spisovatel švýcarského původu.

František Bicek

Narozen 29.3.1891 ve Vrcově u Českých Budějovic, zemřel 1.7.1938 ve Splitu - Chorvatsko.Učitel, překladatel z ruštiny, polštiny, němčiny a srbochorvatštiny.

František Bělohlávek

PhDr. František Bělohlávek, Ph.D. se zabývá řízením lidí a psychologií práce. Absolvoval univerzitu Palackého v Olomouci v roce 1974 a vědeckou aspiranturu v roce 1994 . Pracoval řadu let jako podnikový psycholog a manažer ve velké stavební firmě. Od roku 2004 přednáší Organizaci práce a řízení lidských zdrojů v programu MBA na Masarykově universitě v Brně. Zúčastnil se řady manažerských programů ve Velké Británii a Irsku. Je vedoucím trenérem Britského know-how fondu, členem Chartered Institute for Personnel and Development , členem European Assocation of Work and Organisational Psychology . Byl vedoucím britsko-francouzsko-českého týmu projektu PHARE a NVF Rozvoj manažerů a lidských zdrojů v českých stavebních firmách a členem týmu, zpracovávajícího Strategii lidských zdrojů ČR . Působí jako vedoucí projektů, trenér a konzultant pro řadu českých i zahraničních firem, zejména Aisan-Bitron, Continental Teves, České dráhy, INA, Osram, Strabag, Siemens, Škoda Auto, TRW, atd. i pro instituce státní a veřejné správy. Je autorem knih „Osobní kariéra“ , „Organizační chování“ , „Jak vést a řídit lidi“ a spoluautorem knihy „Management“ , autorem Desatero manažera .

František Bauer

František Bauer byl český historik, novinář, překladatel, pedagog, poradce prezidenta a přední český antifašista. Jako historik se specializoval na mezinárodní vztahy v období 1848–1945, na německou státní ideu a filozofii dějin. Ve třicátých letech patřil mezi nejinformovanější zahraniční zpravodaje československého periodického tisku a byl jedním z prvních, kdo pochopili nebezpečí nacismu. Spolu s vyslanci JUDr. V. Mastným a J. Masarykem tvořil skupinu, připravující Hrad na střetnutí s Německem a na to, že západní spojenci v rozhodné chvíli selžou. Už v roce 1935 se snažil polemizovat s fakty, které Hitler uváděl ve svém „Mein Kampf” a vykládal je tak, jak potřeboval. V letech 1940–1945 byl perzekvován nacisty a od roku 1949 až do smrti komunisty. Po jeho suspendování z ministerstva informací mu nebylo již nikdy umožněno veřejné působení ani publicistická činnost. Studoval na právnické a později filosofické fakultě UK v Praze. Působil jako politický komentátor v Českém slově, Národních listech a Národní politice, kde byl v letech 1939-1940 odpovědným redaktorem. Od roku 1932 pracoval jako zpravodaj Ministerstva zahraničních věcí, kterým byl v roce 1934 vyslán na studijní cestu po hitlerovském Německu. V roce 1939 byl jmenován předsedou Národního svazu českých novinářů. Během okupace působil jako člen Ústředního vedení domácího odboje, v roce 1942 byl dva měsíce vězněn na Pankráci. V květnu 1945 se stal členem Českého národního výboru, později přednostou tiskového odboru Ministerstva informací a generálním ředitelem ČTK. Za svou odbojovou činnost byl vyznamenán Válečným křížem 1939. Po komunistickém převratu v únoru 1948 byl odvolán z řídící funkce v ČTK a jmenován náměstkem ministra informací. Po necelém roce proti němu bylo zahájeno nikdy neukončené řízení, byl suspendován a následně donucen k předčasnému odchodu do penze. Od roku 1950 my bylo zakázáno veřejné působení i pedagogická činnost a až do smrti byl...

František Balát

Mezi československým ornitology je asi málo tak známých postav, jakou bezesporu byl RNDr. František Balát. Bylo to nejen tím, že téměř po celý život byl ornitologem z povolání, ale predevším tím, že ornitologie byla jeho vášní, kterou Sdílel s mnoha stovkami členů Ceské společnosti ornítologické a především s kroužkovatcli. Také poslední jeho přednáška na aktivu kroužkovatelů na podzim 1991 byla ve výběru tématu bilanci celoživotní kroužkovací činnosti, určenou pro jeho dlouholeté přátele, jakoby v předtuše jejího uzavření. Vůbec poslední přednáška, o ptácích Kuby, na výroční členské schůzi Slovenské ornitologické Společnosti, 14 dní před úderem zrádně choroby, asi symboiizovala Fanovo niterně českoslovenství, které nikdy nerozlišovalo mezi ornitologií českou a slovenskou a přáteli kdekoliv. Narodil se v Hodoníně, kde také Vystudoval gymnázium. Poslední roky Války trávil již jako lesní dělník a ve společnosti dalších dvou generačních druhů, Zdenka Kuxe a Stanislava Svobody, se začal zajímat hlouběji o přírodu. Tato léta a společnost byla asi rozhodující pro jeho život. V r. 1945 odešel do Brna, kde vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Po ukončení doktorátem přírodních věd 1949 absolvoval vojenskou presenční službu v posádkové hudbě v Bratislavě, kde měl možnost uplatnit svoji další vášeň, hru na housle. Po dvou letech nastoupil nakrátko do Zaměstnání V Bratislavě , pak se však stal zaměstnancem Parasitologického ústavu CSAV, dislokovaným v Brně na VŠZ u prof. J. Kratochvíla. Ten pak založil Laboratoř, pozdější Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně, jehož byl dr. Balát prvým pracovníkem. V roce 1960 zde obhájil kandidátskou disertační práci o ptácích Žitného ostrova. Na tomto pracovišti, později změněném na Ústav systematické a ekologické biologie, zůstal dr. Balát až do odchodu do důchodu. Převážná většina členů ČSO je dr. Balát zná zřejmě jako autora terénního určovacího klíče a jako člověk,...

Françoise Bourdin

Francoise se narodila roku 1952 v Paříži. Je autorkou mnoha románů, z nichž poslední dva ,Červencová vinobraní a Červenec v zimě ,vydalo nakladatelství Belfond. Kromě románů píše i televizní scénáře.