Výpis všech autorů

Gabrielle Bernstein

Autorka tří úspěšných knih a vůdčí osobností nového duchovního hnutí. Pořádá přednáškové cykly i semináře a vystupuje v médiích. Je zakladatelkou sociální sítě HerFuture.com a její videoblogy naleznete na www.Gabbyb.tv.

František Benda

František Benda , známý také jako Franz Benda, byl významný český houslista a skladatel spojený s obdobím pozdního baroka. Narodil se 22. listopadu 1709 v Benátkách nad Jizerou v Čechách a patřil k proslulé hudební rodině Bendů. Jeho kariéra vzkvétala, když se stal členem dvorního orchestru v Drážďanech a později působil jako Konzertmeister na dvoře pruského krále Fridricha Velikého.

František Bálek

František Bálek je sochař. Vyučil se keramikem v Karlovarském porcelánu v závodě Duchcov. V letech 1979 - 1985 pak studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze užité sochařství u prof. Josefa Malejovského. Po skončení studií se vrátil do Plzně, kde spolupracoval na zakázkách s Aloisem Soprem či Ladislavem Fládrem. Je spoluautorem Památníku Díky, Ameriko! v Plzni, podílel se na obnově Památníku národního osvobození v Plzni. Realizoval například památník Emila Škody či pamětní desku věnovanou Václavu Havlovi na Věznici Plzeň. Po roce 1989 se začal věnovat i sochařství z ledu a písku.

Eva Bednářová

Narozena 8. 5 1937 v Praze, zemřela 6. 12. 1986 tamtéž. Grafička, ilustrátorka a malířka.

Emily Bolam

Oblíbená britská ilustrátorka, autorka dětských knih. Vystudovala ilustraci na College of Art na univerzitě v Brightonu. Její první námět na dětské ilustrace byl inspirován tvorbou Rudyarda Kiplinga. Od doby studií ilustrovala přes 200 dětských knih různých autorů a spolupracovala s mnohými nakladatelstvími. Zaměřuje se na tvorbu pro předškolní děti a její ilustrace se vyznačují barevnou pestrostí.

Ellen Berg

Spisovatelka, vystudovala germanistiku, pracovala jako průvodkyně v oblasti gastronomie.

Ditte Bandini

Vystudovala etnologii, dějiny náboženství a indologii. Pracuje na Akademii věd v Heidelbergu a kromě toho působí i jako nezávislá spisovatelka a překladatelka.

Dino Buzzati

Dino Buzzati , celým jménem Dino Buzzati Traverso, byl italský spisovatel, básník, novinář a malíř. Nejslavnějším jeho dílem je román Il deserto dei Tartari , česky Tatarská poušť . Jeho matka byla z dóžecí benátské rodiny, jeho strýc byl Dino Mantovani, známý italský malíř. Vystudoval Pariniho gymnázium v Miláně a poté práva na milánské univerzitě. Po studiích se stal redaktorem deníku Il Corriere della Sera, svou žurnalistickou činnost vykonával až do smrti. Jako reportér zaznamenal například válku v Etiopii roku 1939, byl válečným zpravodajem i za 2. světové války. Za články o přistání Američanů na Měsíci roku 1969 získal roku 1970 novinářskou cenu Mario Massaie. Buzzati rovněž maloval, jeho obrazy jsou přičítány k surrealismu, případně k metafyzické malbě. Ve svém beletristickém díle, jímž proslul nejvíce, byl inspirován Franzem Kafkou, Jean-Paul Sartrem, Albertem Camusem i surrealismem. Jeho texty mají fantaskní atmosféru, Buzzati se občas neodříká ani sci-fi poetiky . Nejznámějším je jeho román Tatarská poušť, který byl i zfilmován . Česky vyšly také dva povídkové výběry: Sedm pater a Tíživé noci .

Denis Bajram

Francouzský autor komiksů. Webmaster, vydavatel, zakladatel grafických studií, vývojář videoher.

Daniel Brayshaw

Connie Brockway

Connie Brockway se narodila 16. 12. 1954 v Minneapolis v Minnesotě, několik let žila s rodiči na předměstí Buffalo New York, než se zase vrátili zpět do Minnesoty, kde Connie absolvovala střední školu. Svého manžela Davida Brockwaye potkala na minnesotské univerzitě, kde studoval medicínu. Mají spolu dceru a žijí v Minnesotě. Svou první knihu Promise Me Heaven Connie publikovala v roce 1994. V současné době se její knihy překládají do 13cti jazyků, osmkrát byla Connie finalistkou Romance Writers of America’s RITA Award a dvakrát tuto soutěž vyhrála . Ačkoli si Connie získala jméno díky svým historickým romancím, v roce 2005 oznámila světu pauzu v psaní právě historických romancí a začala psát romance ze současnosti.

Christopher Blanc

Překladatel z angličtiny, autor knih rozličných žánrů pod různými pseudonymy, především pro nakladatelství Harlequin. Pod pseudonymem Catherine Dashwood píše detektivky.

Christiane Baradeau

Ověřeno.

Chris Bunch

Chris Bunch byl členem prvních vojenských oddílů ve Vietnamu. Byl příslušníkem jednotky zvláštního určení, absolvoval i letecký výcvik a sloužil jako velitel hlídky a válečný korespondent pro časopis Star and Stripes. Později byl redaktorem neoficiálně vydávaných časopisů o motocyklech a psal i pro nejrůznější tiskoviny od undergroundových časopisů až po časopisy Look, Rolling Stone a pořady vysílané v hlavním vysílacím čase v televizi. Chris Bunch nepatří sice mezi mistry žánru, je však schopným řemeslníkem, a snad právě proto nabízí čtenářům kvalitní zábavu a pocit skvěle prožitého dobrodružství.

C. A Burland

Britský etnograf, spisovatel, specialista na starověké americké civilizace, mytologii a magii.

Burchard Brentjes

Německý historik, archeolog a orientalista, zaměřený na středoasijské kultury. Práce z oboru.

Bohuslav Balbín

Bohuslav Balbín z Vorličné byl český literát, historik, hagiograf a pedagog. Jako kněz, člen řádu jezuitů se účastnil rekatolizace, jako vlastenec se ve své době řadil mezi obhájce českého jazyka. Patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka. Bohuslav Ludvík Balbín přišel na svět v nepříliš bohaté, kdysi erbovní, královéhradecké měšťanské rodině jako potomek rytířského rodu Balbínů z Vorličné, doložené v 15. století. Původně se nazývali Škvornicové, pak přibrali jméno Balbinus a po nabytí titulu z Vorličné dle usedlosti u Hradce Králové vzniklo pojmenování Balbínové z Vorličné. Narodil se v tzv. Vodičkovském domě, který později patřil do komplexu jezuitských kolejí, dnes tvoří část Nového Adalbertina. Dům prodala jezuitům 18. června 1636 Bohuslavova matka Zuzana, rozená Vodičková. Roku 1622 jeho otec Lukáš Škvornic náhle zemřel. Matku se sedmi dětmi podporoval nejprve Mikuláš ze Schonfeldtu. Později byl Bohuslav vychováván rodinným přítelem Otou z Oppersdorfu na zámku Častolovice, kam se s matkou přestěhovali. Zají­mavostí je, že hocha při křtu držel v rukou Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, který rovněž mohl být jeho kmotrem. Jako chlapec byl Balbín několikrát vážně nemocen a matka ho zaslíbila staroboleslavské Bohorodičce. Bohuslav se uzdravil a nakonec přežil všech šest starších sourozenců. Zajisté i tato okolnost formovala jeho povahu, pevnou víru a hlu­bokou úctu ke svatým. Jeho uzdravení bylo pokládáno za zázračné. Již v dětství projevoval zájem o četbu a historii. Dle pramenů se naučil brzy číst, již v sedmi letech měl prý třikrát přečtenou Hájkovu Kroniku českou, kterou si velmi oblíbil. Vyrůstal v pobělohor­ském katolickém prostředí, v roce 1631 začal studium u benediktinů v Broumově. Po roce přešel na jezuitskou školu v Jičíně a v patnácti letech vstoupil do řad Tovaryšstva Ježíšova....

Bohumil Bouška

Bohumil Bouška byl český spisovatel, dramatik a pedagog. Narodil se 4. dubna 1864 v Praze. Celý život působil jako učitel. Nejprve ve Všelibicích a Smržově u Českého Dubu. Nejzásadnější část jeho pedagogického života je spojena s Troskovicemi u Rovenska pod Troskami, kde učil v letech 1910 až 1926, od roku 1911 jako řídící učitel. Čile se účastnil vesnického dění. Spolupracoval s Klubem českých turistů v Rovensku pod Troskami, redigoval Zpravodaj Českého ráje, zároveň byl zaníceným režisérem místního divadelního spolku Tyl. S ochotníky i dětmi ze školy nacvičil řadu představení a besídek. Po roce 1926, kdy odešel na odpočinek, si ponechal v troskovickém hostinci malý byt a často sem z Prahy dojížděl, aby dál pomáhal při nacvičování divadelních her. Ještě v lednu 1934 byl zvolen předsedou spolku Tyl. Zemřel ve věku 70 let 30. ledna 1935 v Praze. Jeho rozsáhlé dílo čítá množství žánrů – historicko-dobrodružné romány, divadelní hry pro dospělé, loutkové hry pro děti, básně. V souborném katalogu Národní knihovny České republiky je Bouška zastoupen více než 70 položkami. Divadelní hry mj.: Švédové v Praze aneb Zrádcova smrt , Přemysl Otakar II. , Ať žije naše republika! , Zločin a svědomí . Dobrodružná beletrie mj.: Setník císařských kyrysníků , V klášterní hrobce , Tajemná maska . Z tvorby pro děti: Zakletá princezna Zlatohlávka , Květ kapradí , Princezna Šmordulina a loupežník Klecián . V roce 1925 vychází sbírka Bouškových proslovů a básní Od srdce k srdci a v roce 1933 obdobné čtení s názvem Pramen. Zajímavé jsou Bouškou sebrané a historickými glosami doplněné pověsti Českým rájem na Trosky, které byly donedávna tištěny a distribuovány po hradech Českého ráje. Jeho dílo bylo vydáváno jen za jeho života, od té doby upadá do zapomnění. Jedinou dosud živou knihou jsou pověsti Českým rájem na Trosky. Jeho divadelní hry Ať žije naše republika! a Štěstí u lože...

Bohemia

Bohemia , vlastním jménem Roger David, je pákistánsko-americký rapper a hudební producent známý jako průkopník žánru desi hip hopu. Narodil se 15. října 1979 v pákistánském Karáčí a během dospívání se přestěhoval do Spojených států. Bohemia se rychle proslavil rapováním v paňdžábštině a integrací hudby svého původu s hiphopovými beaty.

Bodo J Baginski

Bodo J. Baginski se narodil 4/10/1952, syn básníka a romanopisce Bodo Baginski Olli. Po několika letech studia a cestování a vzdělávání jako fyzioterapeut si v roce 1973 otevřel vlastní praxi, preferující alternativní léčebné metody. V době svého 10-ti letého působení v této práci vyvynul několik patentů v oblasti lékařských technologií. Jeho hledání dalších možností celostního léčení ho dovedlo v roce 1983 na rok do komunity Findhorn na severu Skotska, stejně jako v různých asijských zemích. Bodo J. Baginski a Shalila Sharamon se setkávají v roce 1984 při jejich společném zájmu o přírodní, celostní léčení, následuje období společných přednášek a seminářů a vytvoření specializovaného knihkupectví pro esoterickou literaturu. V roce 1985 publikujíi své první knihy "Reiki - univerzální životní energie", která získala celosvětovou pozornost. Další knihy jako jsou "Chakra Příručky", spolu s Magií Merlina v rámci projektu "Chakra meditace", jsou jedny z nejúspěšnějších v tomto žánru. "Cosmobiological plánování rodiny", "Einverstandensein - záchrana ze stínu", "Zázrak v jádru grapefruitu", "Léčení s extrakt z grapefruitových jadérek" následovaly. Jejich inspirující práce se objevují po mnoho let v seznamech bestsellerů a jejich publikace byly přeloženy do 20 jazyků. Autoři žili v 90.letech na jihozápadním pobřeží Irska. http://www.amazon.com/Bodo-J.-Baginski/e/B00455GPQO

Bedřich Bouček

Bedřich Bouček, narozen 30. 8. 1904 v Praze, zemřel 5. 6. 1975 v Praze, byl český geolog, paleontolog a pedagog, přední znalec fauny českých starších prvohor, přírodovědec. Jako středoškolský profesor působil na reálném gymnáziu v Litomyšli a v Praze. Pak profesor na pedagogické fakultě všeobecné paleontologie. Vědecký pracovník Ústředního ústavu geologického a odborný publicista. Narodil se 30. srpna 1904 v Praze. Jeho otec, soudní úředník, ho vedl k zájmu o přírodu. Jako gymnazista se seznámil s Janem Kolihou z Národního muzea, Jiřím Šufem, Celdou Kloučkem a dalšími paleontology. Od roku 1923 studoval přírodní vědy a zeměpis na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy u Jaroslava Pernera. Svůj hlavní zájem věnoval paleontologii a geologii. Začal vědecky pracovat a publikovat, zejména o českém ordoviku. V roce 1928 získal titul RNDr.za studii o paleozoických láčkovcích rodu Conularia. Krátce byl pomocným asistentem v Národním muzeu a na Univerzitě Karlově. V letech 1933–1947 učil na středních školách v Litomyšli a Praze. Roku 1934 se na Univerzitě Karlově habilitoval pro obor zoopaleontologie prací o silurských graptolitech. Ke geologii přivedl syna pražských německých přátel Heinricha Karla Erbena . Po válce Erben jako významný paleontolog ve Spolkové republice Německa a činitel Mezinárodní unie geologických věd podporoval uplatnění výsledků českých vědců. Od roku 1947 byl profesorem geologie na nové Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, po její přeměně roku 1952 na Vysokou školu pedagogickou vedoucím katedry geografie a geologie. V letech 1959–1961 působil na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, od roku 1961 v Geologickém ústavu ČSAV. Roku 1956 získal titul DrSc. Po období stagnace po smrti Joachima Barranda oživil výzkum spodního paleozoika v geologické jednotce Barrandienu mezi Plzní a Brandýsem nad Labem. Studoval zejména ordovik a silur a faunu graptolitů. (Graptoliti, vy...

Barbara Bartos-Höppner

Narodila se v Eckersdorfu ve Slezsku v roce 1923. Od roku 165 působila jako spisovatelka na volné noze. Psala hlavně dobrodružné příběhy a romány pro děti a dospívající. Její knihy byly přeloženy do více než dvaceti jazyků a získaly mnoho ocenění, včetně Velké ceny z Německé akademie pro dětskou liteaturu a Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. Byla také členem Mezinárodního PEN klubu. Zemřela v červenci 2006.

Asa Briggs

Britský vysokoškolský učitel, historik, přední odborník na viktoriánské období.

Antonín Bobek

Elektrotechnik.

Antonín Blažek

Narozen 6. 9. 1925 v Měříně. RNDr., PhMr., DrSc., vědecký pracovník, práce z oboru termiky.

Antonín Benda

Narozen 31.7.1901 v Kamýku n. Vltavou, učitel v Praze. Prozaická tvorba pro mládež, též překládal.

Annamária Brathová

Angel Buna

Ing., ezoterik a vyznavatel východní filosofie .

Ambrose Bierce

Ambrose Gwinnett Bierce byl americký povídkář, esejista a novinář. Ambrose Bierce se narodil v selské rodině jako desátý ze třinácti dětí. Surová „výchova“ jeho otce jej navždy poznamenala životní zatrpklostí. Již v patnácti letech proto odešel z domova pracovat do tiskárny. V sedmnácti letech začal studovat na Kentuckém vojenském institutu, ale po roce školu opustil a živil se příležitostnými pracemi jako dělník nebo číšník. Během americké občanské války bojoval na straně severu u 9. pěšího pluku z Indiany a roku 1864 byl těžce zraněn do hlavy . Zpočátku byl poddůstojníkem, ale armádu opustil v hodnosti majora., přičemž odmítl nahromaděný zvýšený plat, protože to byla podle jeho názoru odměna za to, že byl „vrahem pro svou vlast“. Po válce se Bierce usadil v San Franciscu, kde se postupně vypracoval jako redaktor a kritik. Pracoval pro noviny San Francisco News-Letter and California Advertiser seznámil se s Markem Twainem a Bretem Hartem a od roku 1871 začal publikovat povídky vyznačující se neúprosnou satirou a chmurným humorem, ale také temnou fantastikou a atmosférou hrůzy. V prosinci roku 1871 se oženil a v letech 1872 až 1876 žil se svou manželkou v Anglii, kde svůj literární styl doplnil o eleganci a jedovatě vybroušený vtip. Ten bohatě využil po návratu do vlasti při psaní novinového sloupku Prattler , který byl velmi oblíbený. V osobním životě však Bierce příliš šťastný nebyl. Roku 1888 se rozvedl se svou manželkou, roku 1889 zemřel v sedmnácti letech jeho první syn a roku 1901 ve věku dvaceti sedmi let druhý. Roku 1896 Bierce přesídlil do Washingtonu, kde působil jako vyhledávaný publicista. Sám pořádal své Sebrané spisy, které vyšly ve dvanácti svazích v letech 1909 až 1912. V říjnu roku 1913 ...

Alžběta Bublanová

Alžběta Bublanová je česká spisovatelka. Vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého. V roce 2012 debutovala sbírkou povídek Čtyři stěny, za niž získala Cenu Karla Hynka Máchy. V následujících letech jí vyšly knihy V Tichu , Odraz ode dna , Barák a Ti, kterým se narodíš . Pracuje jako lektorka psaní v „Kurzech z obýváku“. Vydává také lokální časopis o pražském náměstí Jiřího z Poděbrad „Náměsíčník“. Jejím otcem je bývalý ministr vnitra František Bublan. Její matka se jmenuje Věra Bublanová. Má dva sourozence. Je vdaná, její muž se jmenuje Ondřej a mají spolu dceru Julii. Od osmnácti let žije v Praze.

Albín Bráf

Jeho otec byl hospodářským úředníkem na třebíčském valdštejnském panství, matka pocházela z měšťanské rodiny Trávníčků, třebíčských barvířů sukna. Ve svých deseti letech byl poslán do Prahy studovat na Akademickém gymnáziu, kde se tehdy teprve zaváděl český vyučovací jazyk. Po úspěšném absolvování gymnázia vstoupil v roce 1869 na právnickou fakultu v Praze. Rodina se v tu dobu po otcově smrti ocitla v tíživých materiálních podmínkách a Albín Bráf byl nucen sám se vydržovat na studiích. Studoval velmi úspěšně a závěrečnou rigororózní zkoušku, jejíž hlavní obsah tvořilo národní hospodářství a finanční věda, složil jednomyslně s vyznamenáním v roce 1874. 11. listopadu 1874 založil při Všehrdu národohospodářský odbor, jehož se stal předsedou a začal pracovat jako praktikant u trestního soudu. Díky prof. Eberhardu Jonákovi, ale i z materiálních důvodů připravoval ke zkouškám příslušníky několika hraběcích rodin. Styk s konzervativní českou aristokracií ovlivnil i jeho politické postoje. Jeho touha po učitelské dráze se v krátké době, a to ještě v roce 1874 splnila. Stal se totiž profesorem národního hospodářství a obchodní statistiky na Českoslovanské akademii obchodní v Praze. Roku 1877 byl na základě habilitační práce a vysoce hodnocené přednášky na téma „O vývoji svobody hospodářské“ jmenován jako soukromý docent národního hospodářství na pražské České technice. Byly mu svěřeny již honorované přednášky o zákonech stavebních a železničních. V roce 1879 po smrti Prof. Eberharda Jonáka, byl Bráf schválen suplentem národního hospodářství a statistiky na České technice a to současně při činnosti na obchodní akademii, která pro něho byla hlavním hmotným zabezpečením a přípravou pro vysokoškolskou profesuru. Na základě své práce „Studie o severočeských dělnických poměrech“ byl v lednu roku 1882 jmenován mimořádným profesorem národního hospodářství na právnické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1885 byl ve své funkci definitivně potvrzen a v roce 1890 byl jmenován ...

Agnija L'vovna Barto

Ruská básnířka pro děti, spisovatelka a scénáristka.

Zuzana Bartošová

Slovenská kritička a historička výtvarného umění.

Zdeněk Burda

Narozen 25.2.1951 v Praze. Ing., CSc., práce z oboru daní a účetnictví, ekonomika, řízení a statistiky.

Zdeněk Brom

Mgr., učitel základní školy.

Zdeněk Blažek

Narozen 22.12. 1952 v Chlumci nad Cidlinou. JUDr., advokát, práce z oboru, stati v literárních časopisech, próza apod.

Zdeněk Bígl

Narozen 8. 11. 1949. PhDr., filozof, ekonom, historik, autor publikací a překladů z oboru.

Zdeněk Bašný

MUDr., psychiatr, 1959-85 primář léčebny v Bohnicích.

William Seward Burroughs

Walter M Bortz

Americký univerzitní profesor lékařství, knihy z oboru diabetologie, životosprávy a gerontologie.

Vojtěch Blodig

Narozen 8.10.1946. Zabývá se rasovou a politickou perzekucí, práce o protifašistickém odboji a terezínském ghettu.

Vojtěch Birnbaum

Vojtěch Birnbaum byl český historik umění. Narodil se ve vídeňském Ober-Döblingu, pokřtěn byl jako Adalbert. Otcem Vojtěcha Birnbauma byl inženýr a stavitel železniční tratě Adalbert Birnbaum. Po jeho předčasné smrti v roce 1881 se vdova Božena Birnbaumová odstěhovala se svými dvěma dětmi do Poděbrad, kde se záhy provdala za lékaře Bohumila Boučka, jednoho z hlavních iniciátorů založení poděbradských lázní. Ke studiu archeologie a dějin umění Birnbauma přivedli jeho kmotr, historik Jaroslav Goll a matčin bratr, sochař Bohuslav Schnirch. Po absolvování dvou semestrů na Karlo-Ferdinandově univerzitě odešel roku 1897 do Vídně, kde studoval mimo jiné u Franze Wickhoffa a Aloise Riegla. Jako Wickhoffův asistent působil ve Vídni tehdy také jen o málo starší Max Dvořák. Disertační práci na téma starokřesťanské sakrální architektury obhájil v roce 1904. Poté strávil deset let jako soukromý učenec v Itálii. Roku 1916 vyšel tiskem I. díl jeho Ravennské architektury, druhý díl zůstal nerealizován. Roku 1919 se touto prací habilitoval na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1922 se stal mimořádným, o šest let později řádným profesorem dějin umění a ředitelem Ústavu pro dějiny umění na Univerzitě Karlově a před svou smrtí i děkanem filozofické fakulty UK. Od roku 1917 byl konzervátorem pro okres Kolín v Centrální komisi pro ochranu památek ve Vídni. V letech 1914-1934 byl činný v Klubu za starou Prahu, 1928-29 byl předsedou Klubu. Po příchodu do Prahy zaujal Birnbauma český středověk, nejprve architektura románská a v návaznosti na ni také gotika. S Josefem Strzygowským vedl v polovině dvacátých let polemiku o původu a počátcích románské architektury v Čechách. Připravoval monografii o Petru Parléřovi, kterou však kromě řady článků na toto téma nerealizoval. Značný zájem věnoval také památkové péči a metodol...

Vlastimil Baruš

Vlastimil Baruš byl český a československý biolog, parazitolog, vědecký pracovník Československé akademie věd i Akademie věd České republiky, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. Studoval na VŠ zemědělské v Brně, kde také potom učil. V letech 1958-1962 působil jako vědecký pracovník Biologického ústavu. K roku 1981 se profesně uvádí jako ředitel Ústavu pro výzkum obratlovců Československé akademie věd. V letech 1985–1986 byl rektorem Vysoké školy zemědělské v Brně. Od roku 1987 pracoval v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV v Brně. Byl účastníkem četných výzkumných zoologických expedic . Ve své profesní dráze se specializoval na studium cizopasných hlístic a přírodní ohniskovost namatodóz. Publikoval či spolupublikoval přes tři stovky vědeckých pracích a 23 knih. Později působil jako vedoucí vědecký pracovník Ústavu ekologie krajiny Akademie věd České republiky v Brně. Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka . Ve volbách roku 1981 zasedl do Sněmovny lidu . Mandát obhájil ve volbách roku 1986 . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.

Veronika Břicháčková

Narozena 27. 5. 1985. Spoluautorka knihy kuchařských receptů.

Vasil Biľak

Vasil Biľak byl slovenský komunistický politik rusínského původu, známý jako přední neostalinista, podporovatel sovětské invaze a normalizace a ideolog KSČ. Byl rusínského původu . Narodil se v malé obci Krajná Bystrá na severovýchodní hranici Slovenska jako Vasil Gyula. Otec zemřel, když Biľakovi byly tři roky, matka v jedenácti; z jeho sedmi sourozenců přežil jen starší bratr Dimitrij. Po základní škole se vyučil krejčím v Hradci Králové u Františka Rouska; za normalizace o něm kolovala anekdota, že ve výučním listu měl napsáno „na saka nepouštět“ , to je ovšem nedoloženo. Od roku 1936 byl krejčovským dělníkem v Bratislavě. Uváděl, že se účastnil SNP, i to však bylo někdy popíráno: V roce 1936 Biľak vstoupil do komunistických Rudých odborů, v roce 1945 do KSČ. Od roku 1950 v rámci náboru dělnických kádrů začal dělat rychlou kariéru. Pracoval na krajském výboru KSS v Bratislavě a roku 1953 absolvoval Vysokou školu politickou ÚV KSČ; později tak používal akademický titul RSDr.. Působil pak jako vedoucí oddělení ÚV KSS, tajemník a vedoucí tajemník KV KSS v Prešově . Ve volbách 28. listopadu 1954 byl zvolen do Slovenské národní rady a znovu ve volbách roku 1960. V roce 1960 byl zároveň zvolen do Národního shromáždění; po volbách 1964 už působil jen v něm, respektive od r. 1969 ve Federálním shromáždění. Po většinu doby byl i členem předsednictva všech těchto orgánů, pokud právě neměl významnější exekutivní funkce. X. sjezd KSČ v červnu 1954 zvolil Biľaka členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa , jímž zůstal až do roku 1989; po následujícím sjezdu Komunistické strany Slovenska byl v letech 1955–1968 a 1969–1971 členem ÚV KSS. 8. prosince 1958 Biľak ve 12. Sboru pověřenců nahradil př...

Václav Brož

Narozen 7.6.1913 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 3.1.1985 v Praze. JUDr., autor prací o mysliveckých zákonech.

Václav Borovan

Václav Borovan je členem historické sekce Svazu letců CR.Pilotem se stal v roce 1938 po ukončení výcviku v rámci akce 1000 pilotů na obranu republiky.V červenci 1939 se neúspěšně pokusil o ilegální přechod hranic.Za německé okupace byl účastníkem domáciho odboje.Po válce se stal členem předsednictva odbojového Svazu letců a jednim z pilotů Velitelství letectva v Praze-Ruzyni.Roku 1951 byl jako politický nespolehlivý byl zbaven pilotníko diplomu a při prověrkách propuštěn ze zaměstnáni v čs ústavu práce.Pracoval ve stavebnictví,později překládal technickou literaturu a vyučoval jazyky.

Tomáš Bandžuch

PhDr. Tomáš Bandžuch vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

The Beach Boys

The Beach Boys je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1961 v kalifornském Hawthornu. Původní sestavu skupiny tvořili bratři Brian, Dennis a Carl Wilsonovi, jejich bratranec Mike Love a přítel Al Jardine. Popularitu si získali díky těsné vokální harmonii a textům odrážejícím kulturu mládeže jižní Kalifornie, která se vyznačovala surfováním, auty a romantikou. The Beach Boys ' Jejich raná hudba měla kořeny v žánru surf rocku, debutové album "Surfin' Safari" vyšlo v roce 1962. Rychle se stali symbolem tehdy populární surfové hudební mánie.

Svatopluk Beneš

Svatopluk Beneš byl český divadelní, filmový a televizní herec, který byl znám široké veřejnosti množstvím komických i dramatických rolí. Hrál v Divadle na Vinohradech a v Městských divadlech pražských, od svých 16 let i ve filmu, kde se stal záhy filmovou hvězdou v rolích romantických milovníků. Populární je jeho postava nadporučíka Lukáše z filmové dilogie Dobrý voják Švejk a Poslušně hlásím . Větší i menší role si zahrál v desítkách televizních inscenací až do devadesátých let. Svatopluk Beneš se narodil v Roudnici nad Labem jako syn železničáře Petra Beneše , matka se jmenovala Růžena . Měl dvě sestry a bratra. Děti byly přísně vychovávány, doma se nesmělo používat neslušných slov. Na gymnáziu se začal věnovat herectví a z kvarty utekl na konzervatoř do Prahy . Otec se to dozvěděl až později a pak odmítl synovi platit podnájem. Proto Beneš do Prahy denně dojížděl a přivydělával si rok stážemi v divadle. V šestnácti letech stanul poprvé před kamerou ve filmu Hudba srdcí, první významnou rolí byl propadající student ve filmu Studentská máma . Po škole nastoupil v devatenácti letech do Divadla na Vinohradech a hrál zde mezi léty 1935 až 1950 , ale většinu života prožil na prknech Městských divadel pražských . Jeho filmovými partnerkami se záhy staly filmové hvězdy Marie Glázrová, Lída Baarová, Zorka Janů, Adina Mandlová. Celoživotní bylo jeho přátelství s Natašou Gollovou. Po roli Šimona v Ohnivém létě dostal brzy další příležitost k rolím mladých romanticky až nešťastně zamilovaných mladých studentů v adaptaci Mrštíkovy Pohádky máje a ve filmu Minulost Jany Kosinové , ve filmu Noční motýl si zahrál poručíka Kalu, do něhož je bezhlavě zamilovaná Marta Dekasová . Později začínají jeho role nabývat komediálnější polohy, např. ve f...

Stanley Bradley

Narozen 30. 5. 1948 v Děčíně. Psychotronik, astrolog a spisovatel.

Simon Beckett

Britský novinář a prozaik.Píše pro vícero periodik, mj. The Times, The Daily Telegraph či The Observer. Než nastoupil dráhu žurnalisty a spisovatele na volné noze, strávil část života ve Španělsku a hrál na bicí v několika skupinách. Žije s manželkou v Sheffieldu. V devadesátých letech publikoval čtveřici psychologických románů, celosvětovou pozornost mu však přinesla až série thrillerů s postavou doktora Davida Huntera: premiérový díl - Chemie smrti - byl přeložen do sedmadvaceti jazyků. O rok, resp. tři roky později, k němu přibyla dvě pokračování, Written in Bone a Whispers of the Dead.

Silvia Bystričanová

Narodená v znamení Vodnára.

Shigor Birdman

Shigor , podivná entita potácející se po českých hospodách, lesích a internetu, se údajně zrodil při tajném experimentu nejmenované tajné společnosti v hloubi některého z hlubinných ostravských dolů, poblíž dodnes utajovaných ložisek radioaktivní rudy. Podařilo se mu infilitrovat lidskou společnost, mezi kterou přežívá dodnes a tropí si z ní legraci, pokud zrovna neplánuje její zničení a nastolení osvíceného absolutismu. Nějakou dobu se mu dokonce dařilo řádit v ozbrojených silách a měl se svou kariérou velké plány, které mu však vojenská byrokracie nevědomky zatrhla. Od té doby se většinu času ukrývá ve vietnamské džungli a plánuje velký comeback. Jeho současným plánem je zničení lidských myslí psaním obludné poezie i prózy, připadně vytvářením počítačových her, které skrytě manipulují s psychikou nebohých hráčů. Naštěstí pro lidstvo se mu prozatím nepodařilo proniknout do tajů produkování hudby. Kromě plánování konce světa, zakládání náboženských sekt, konzumace velkého množství alkoholu, vytváření všelijakého literárního a neliterárního braku občas budí rozruch na veřejnosti i v soukromí za použitím sečných či střelných zbraní , ale přes několik nedorozumění s policií je stále na svobodě.

Shawna Benson

Americká spoluautorka scénářů komiksů a televizních seriálů, koproducentka pořadu na Netflixu. Autorsky spolupracuje se sestrou Julií Benson.

Sarah Brewer

Britská lékařka, nutriční terapeutka, lektorka přírodní medicíny, publicistka, píše o svépomocných technikách v oboru péče o duševní a tělesné zdraví.

Sara Blædel

Dánská novinářka a televizní programová pracovnice, spisovatelka, zejména detektivních příběhů.

S Bartoš

Rupert Butler

Rupert Butler, anglicko-irský autor, je významný žurnalista, specialista na moderní evropské dějiny. Jeho otec i děd byli vojáci a zároveň spisovatelé. On sám se, vždy po pečlivém shromáždění materiálu, věnuje novodobým německým dějinám, zejména vzniku nacionálního socialismu a Třetí říše a II. světové válce. Na jejím počátku bylo Butlerovi sedm let a po celou dobu války žil v jižní Anglii blízko letecké základny RAF v Andoveru. Dnes žije v Londýně. Jeho příspěvky tisknou renomované noviny a časopisy.

Rudo Brtáň

Narodil sa 9. oktobra 1907 v Hybiach v rolnickej rodine. Zomrel 4. aprila 1998. Do ludovej skoly chodil v rodisku, zmaturoval roku 1927 na Gymnaziu v Liptovskom Mikulasi. V rokoch 1927-1932 studoval slavistiku a germanistiku na Filozofickej fakulte Karlovej univerzity v Prahe a Filozofickej fakulte UK v Bratislave. Po skonceni vysokoskolskych studii sa stal stredoskolskym profesorom a v rokoch 1932-1944 postupne ucil na gymnaziach v Martine, Bratislave, Trnave a znova v Martine, s vynimkou rokov 1937-1938, ked bol na stipendijnych pobytoch v Polsku a Juhoslavii. Aktivne sa zucastnil v SNP. Po oslobodeni zacal pracovat na poverenictve skolstva, no od februara 1946 sa stal referentom slovenskeho oddelenia Matice slovenskej v Martine. V septembri 1949 presiel pracovat do Literarnovedneho ustavu SAV v Bratislave. V auguste 1951 sa vratil do Matice slovenskej v Martine a ako vedecky pracovnik tu posobil cele desatrocie. Roku 1961 odisiel spat do Bratislavy, do Ustavu slovenskej literatury SAV a pracoval tu ako vedecky pracovnik az do odchodu na dochodok roku 1979. Do literatury vstupil uz ako stredoskolak. Verse, preklady poezie zo slovanskych jazykov a nemciny, literarnu kritiku, state zo slovenskej literarnej historie a kulturnu publicistiku uverejnoval v roznych sudobych casopisoch od polovice 20. rokov. Knizne debutoval monografiou Poezia Ivana Krasku , v ktorej sa sustredil najma na metodiku a modernost stavby Kraskovho versa. Druhou knizne publikovanou monografiou je komparativna studia o slovanskych literaturach Barokovy slavizmus a tretou studia o prvej zbierke slovenskych prislovi Danielovo Sinapiovo-Horcickovo Neoforum latino slavonicum . V 40. rokoch badatelsky zaujem zameral na obdobie romantizmu. Vysledkom bola monografia O Bottovej Smrti Janosikovej publikovana aj s povodnym textom skladby podla zachovaneho rukopisu. Podobnym sposobom publikoval v knihe Samova Chalupkova basen Mor ho! aj tuto skladbu. Do obdobia klasicizmu sa vr...