Výpis všech autorů

Zuzana Beňová

Mgr., spoluautorka učebních materiálů z němčiny.

Will Bowen

Will se narodil ve velice dobře finančně zabezpečené rodině, ale zoufale chudé v lásce a přijetí. Zvenčí vše vypadalo v pořádku. Uvnitř však byla rodina plná bolesti, kritiky a hněvu. Will byl hluboce nešťastný teenager, svou situaci řešil přejídáním a stal se velmi obézním. V 19 letech se rozhodl pro změnu a zhubl o více než 25 kilogramů. Absolvoval vysokou školu a vybudoval úspěšnou kariéru v oblasti prodeje médií a pojištění. V roce 2003 se stal pastorem. V červenci 2006 Will Bowen přednášel o blahobytu a přišel na jednoduchou myšlenku – používat fialový náramek, jako pomůcku pro sledování úspěchu při překonávání návyku si stěžovat. Jeho myšlenka se rozšířila po celém světě a do dnešní doby bylo rozdáno více než 11 milionů fialových náramků. Will Bowen se objevil ve stovkách televizních a rozhlasových rozhovorů po celém světě. Příběhy o něm a hnutí, které vytvořil, byly publikovány ve více než 200 časopisech a novinách. Dnes přednáší a pomáhá lidem porozumět pasti stěžování si a ukazuje, jak tento návyk překonat.

W. E Butterworth

WEB Griffin, vlastním jménem William Edmund Butterworth III., se narodil 10. listopadu 1929. Je úspěšným spisovatelem knih z vojenského a detektivního prostředí. Své práce publikoval pod několika pseudonymy. Griffin vyrůstal v New Yorku a Philadelphia. V roce 1946 se nastoupil do armády. Působil v okupační armádě v Německu, kde si vysloužil medaili. Po té, co ukončil aktivní vojenskou službu, zapsal se na Philipps-Universität Marburg v Marburg. V roce 1951 byl opět povolán do služby v armádě do Korei. Nejprve jako oficiální vojenský zpravodaj, potom jako úředník pro informování veřejnosti v USA. Griffin obdržel odznak za službu v 1. linii. Jeho znalosti boje,život v posádce a přátelství s vojenským personálem z různých služeb, mu dobře posloužily v jeho psaní. Mnoho z jeho knih jsou věnováno padlým kamarádům, kteří zemřeli v Koreji, ve Vietnamu nebo při službě v mezinárodních mírových sílách během libanonské občanské války . Po skončení korejského konfliktu Griffin dál pracuje pro armádu v civilní funkci náčelníka úřední divize. Po třech prvních románech, kdy se tato činnost ukázala jako úspěšná, začíná psát na plný úvazek. K dnešnímu dni má n kontě asi 130 beletrií.

Vladimír Binar

Narozen 6. 10. 1941 ve Velkém Meziříčí, zemřel 13. 1. 2016. PhDr., literární kritik a historik, editor a pořadatel literárních sborníků, prozaik, překladatel ze slovenštiny a francouzštiny.

Vladimír Bělovský

Narozen 1894 v Malíně, zemřel 17.6.1968. Ing., středoškolský profesor strojírenství, práce z oboru.

Vilém Bufka

Pilot 311. čsl. bombardovací perutě RAF. Narodil se 11.8.1915 v nymburské kolonii. Absolvoval tříletou živnostenskou a dvouletou vojenskou průmyslovku v Mladé Boleslavi a poté, v říjnu 1935, narukoval do armády. V rámci prezenční služby absolvoval pilotní školu v Hradci Králové a v Piešťanech. Kvalifikaci létání v noci a podle přístrojů získal v období říjen 1938 - únor 1939... V roce 1939 odešel bojovat nejprve do Francie a poté do Anglie. V hodnosti Sergeant patřil k zakládajícím členům 311. bombardovací perutě. Po roce 1949 byl vyloučen z armády a následně ve vykonstruovaném procese odsouzen. Zemřel 20.11.1967 v Praze ve věku 52 let.

Viktoria Ban-Jiránková

Narozena v roce 1952 v Leningradě. Malířka, grafička, ilustrátorka a pedagožka.

Viktor Barinov

Veronica Beláková

Valentín Beniak

Valentín Beniak byl slovenský básnik a překladatel, představitel symbolismu, který se politicky angažoval během existence první Slovenské republiky. Narodil se v rolnické rodině a vzdělání získal v letech 1900–1906 v Chynoranech, v roce 1913 v Topolčanech a v letech 1914–1916 v Nitře. V letech 1916–1917 pokračoval ve studiu na právnické fakultě v Budapešti, ale z finančních důvodů musel studium zanechat. Pracoval jako praktikant na notářském úřadě, později jako podnotář v Bánově, v letech 1919–1935 byl vedoucím notářem v Chynoranech, v letech 1936–1939 v Nové Bani. V roce 1939 se přestěhoval do Bratislavy, kde pracoval jako úředník. Působil v prezidentské kanceláři Jozefa Tisa a později pokračoval ve své úřednické kariéře jako vedoucí sekretariátu ministerstva vnitra . V roce 1939 nebo 1940 byl zvolen předsedou Spolku Slovenských spisovatelů a ve funkci setrval až do roku 1945, kdy začal pracovat na pověřenectvu školství a osvěty. V roce 1947 odešel do důchodu. Publikovat začal v roce 1922 v časopise Slovenské pohledy. Jeho tvorbu ovlivňoval např. Ivan Krasko, Endre Ady či Jiří Wolker. Ve svých básních vyjadřoval zejména hluboké pouta k domovu, k rodné zemi a její lidem. Popisoval tragiku lidských osudů, ale i vlastního života, lásku k člověku a soucit s jeho neštěstím. Také se s čtenáři dělil o dojmy se setkáními se světem. Jeho první tvorba se řadí k symbolismu a poetismu . V zralé tvorbě se soustředil na problematiku existenciální . Jeho knihy veršů vyšly ve třech svazcích Vybraných spisů. Po skončení 2. světové války se věnoval více překladům, a to zejména z anglické, maďarské a německé literatury . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Valentín Beniak na slovenské Wikipedii....

Tadeusz Breza

Tadeusz Breza se narodil ve šlechtické rodině. Studoval práva, ale studia nedokončil. Rok byl novicem kláštera v Belgii. Poté studoval filozofii ve Varšavě, studia dokončil v Londýně. Zde také působil v diplomatických službách. Po návratu do Varšavy se Tadeusz Breza zajímal o divadlo, věnoval se žurnalistice a literární činnosti. V padesátých a šedesátých letech pracoval opět v diplomatických službách. Psal eseje, divadelní črty, memoáry a reportáže. Nejznámější je jeho psychologická próza.

Tabea Bach

Narodila se v Tübingenu, vyrůstala v jižním Německu a ve Francii, studovala v Mnichově a ve Florencii. Dnes žije s manželem na venkově ve Schwarzwaldu. Než se začala naplno věnovat psaní, živila se jako operní dramaturgyně. Ráda a často cestuje.

Svjatoslav Bulackij

Autor knih pro děti.

Sue Bentley

Britská autorka používající nakladatelský pseudonym Daisy Meadows.

Stacey Marie Brown

Americká spisovatelka, autorka fantasy románů.

Soňa Brtna Havlová

Narozena 1958. Překladatelka z němčiny. Autorka knižních publikací o zdravém životním stylu, novinářka publikující v časopiseckých rubrikách módy a životního stylu, redaktorka časopisu pro kutily a zdravý životní styl Receptář.

Semen Petrovič Babajevskij

Ruský spisovatel, novinář.

Sarina Bowen

Sarina Bowen je autorka bestselerů USA Today současné romance a New Adult beletrie. Je autorkou oceněné série The Ivy Years, zasazené doprostřed hokejového týmu na vysoké škole v Connecticutu. Některé knihy píše a vydává spolu s Elle Kennedy - společně se staly nositelkamiu ceny Rita Award za jejich knihu On, a za její pokračování My, stejně jako za sérii románů s názvem WAGs. Má také novou řadu současné romance True North. Také rozvinula nové hokejové romány z Penguin Berkley. Baví ji lyžování, ráda pije ecspreso a příležitostně margaritu. Žije v divočině Nové Anglie, ve vermontských zelených horách se svou rodinou, šesti kuřaty a velkým lyžařským a hokejovým vybavením.

Sara Blædel

Dánská novinářka a televizní programová pracovnice, spisovatelka, zejména detektivních příběhů.

Rudolf Beták

Narozen 2.1.1919 Trenčín-Kubrá, zemřel 26.5.1986 v Bratislavě.Autor učebnic ruštiny, francouzštiny a němčiny.

Rotraut Susanne Berner

Německá grafička a ilustrátorka. Je známa například sérií dětských knih "Wimmel-Bücher", jichž se v patnácti zemích světa prodalo přes půl milionu výtisků. Během své kariéry malířky na volné noze se zaměřuje na knihy pro děti a mládež; ilustrovala jich více než osmdesát a více než osmi stům navrhla obálky.

Roman Bureš

Narozen v roce 1965 v Praze. Malíř a ilustrátor.

Roman Brandstaetter

Roman Brandstaetter byl polský spisovatel. Roman Brandstaetter pocházel z polské židovské rodiny. Na univerzitě ve Varšavě studoval polonistiku. Během druhé světové války žil jako emigrant v Palestině. V letech 1946–1948 působil jako kulturní atašé na polském velvyslanectví v Římě. Po návratu do Polska v roce 1948 žil v Poznani, kde získal pozici ředitele Polského literárního divadla a poté Velkého divadla. Zastával také funkci místopředsedy poznaňské pobočky Svazu polských spisovatelů. V roce 1950 se Brandstaetter přestěhoval do Zakopaného, ​​kde strávil 10 let ve funkci předsedy Rady pro kulturu v Městské národní radě. V témže roce se stal členem polského PEN klubu. V roce 1951 napsal historické dramatické libreto k opeře Tadeusze Szeligowského Bunt żaków . V roce 1956 se stal korespondentem francouzské Academie Rhodanienne des Lettres. V epicentru jeho zájmu stála historická dramata, romány a nábožensky laděná lyrika. Také se věnoval překladu. O svojí konverzi ke katolicismu napsal knihu s názvem Kroniki Assyżu . Přeložil také vybraná díla Shakespeara. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roman Brandstaetter na německé Wikipedii.

Robert Brun

Slovenský malíř, grafik a ilustrátor.

Robert Beatty

Robert Beatty žije v horách Blue Ridge v Asheville v Severní Karolíně se svou ženou Jennifer a třemi dcerami, které mu pomáhají vytvářet a vylepšovat jeho příběhy. Píše nyní na plný úvazek, ale v minulosti byl Robert jedním z prvních průkopníků cloud computingu, zakladatelem, generálním ředitelem Plex Systems a předsedou ČTÚ Narrative Magazine. V roce 2007 byl jmenován Podnikatelem roku. Než začal psát na plný úvazek, Robert byl úspěšným podnikatelem v technologickém světě. Byl zakladatelem, generálním ředitelem a hlavním architektem společnosti Plex Systems, který poskytuje informační systémy pro řízení automobilového, leteckého a obranného průmyslu a dalším výrobním podnikům po celém světě. Je patentovým vynálezcem. V časopise Narrative Magazine, působil v řadě úloh, včetně hlavního technického ředitele a předsedy představenstva. S komunitou více než 150 000 zanícených čtenářů je Narrative Magazine jedním z předních literárních hlasů v zemi. Publikuje vítěze Pulitzerovy ceny i talentované vznikající spisovatele. Robert se zapojil do redakce Narrative v roce 2005 kvůli úsilí o jeho celoživotní cíl zlepšovat své psaní. Jeho vztah s redaktory vedl k jeho zapojení do technické stránky časopisu. Redigoval webovou stránku, nastavil databázový řídící systém publikací, vytvořil programovací tým a stal se hlavním technickým ředitelem časopisu. V průběhu let se zabýval obchodním vedením časopisu. Byl požádán, aby se stal členem představenstva v roce 2009. V roce 2011 se stal předsedou představenstva. V roce 2013 odešel z Narrative, aby se více soustředil na své psaní. Časopis se zabývá publikováním literárních příběhů, esejů, poezie, fotografie, kreseb v New Yorku. Koníčky: Kromě psaní se Robert zajímá o historii, přírodu, ptáky, jízdu na koni, rehabilitaci divoké zvěře , vědu, techniku, počítače, Jane Austen a další britské a americké dramaturgie, psi , kočky, architektonický design, filmy a knihy všeho dru...

Richard Bird

Britský odborník na zahrady a okrasné rostliny.

Richard Ballantine

Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.

Raymond Buckland

Raymond Buckland je dnes pravděpodobně nejznámějším zasvěcencem Geralda Gardnera. Jestliže je Gardner považován za "otce" čarodějského kultu Wicca v celosvětovém měřítku, je Buckland považován za otce a průkopníka Wiccy v USA. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1964 zavedl Gardnerovské čarodějnictví v Americe a kdo zde později rozšířil i svoji vlastní tradici čarodějnictví známou jako Seax-Wica. Buckland se narodil v Londýně 31. srpna 1934. Jeho rodiče byli Stanley Thomas Buckland a Eileen Lizzie Wells . Jako dítě byl Buckland vychován v Anglikánské církvi, ale neměl o náboženství žádný zvláštní zájem. Když mu bylo 12 let, podnítil v něm jeho strýček George , praktikující spiritista, jeho celoživotní zájem o všechno okultní. Buckland byl vášnivým čtenářem, a tak začal číst všechno, co mu přišlo pod ruku o alternativních náboženstvích. Nejvíce ho zajímali témata jako: Duchové, ESP, Magie, Voodoo a čarodějnictví. V roce 1951 se rodina Bucklandových přestěhovala zpět do Londýna a Raymond zde studoval nejprve na Kings College School ve Wimbledonu a poté získal doktorát z antropologie v Brantridge College v Sussexu. Po odchodu z akademie působil jako zpravodaj pro strojírenské firmy.V roce 1955 se oženil se svojí první ženou Rosemary Moss. Měli spolu dva syny a Roberta a Regnaulda. V roce 1957 nastoupil ke Královské letecké společnosti , ale pobyl v ní pouze krátce. V roce 1959 z RAF odešel a působil dva roky v Londýně jako manažer maloobchodu u vydavatelské firmy.V té době se naučil hrát na pozoun a vstoupil do Dixieland jazzové kapely, se kterou ve svém volném čase, po večerech a o víkendech, hrál v Jazzovém Clubu Piccadilly, Baker Street Jazzovém Clubu Baker Street a dalších. V únoru 1962 se Buckland s rodinou přistěhoval do Spojených států a usadil se v Brentwood na Long Island v New Yorku. Následujících deset let pracoval u společnosti British Airways , která mu umožnila cestovat po světě. Buckland měl stále zájem o spiritismus a okultn...

Radka Buryánková

Petr Burian

Narozen 17. 2. 1945 v Příbrami. Kulturní redaktor, básník, publikoval i v samizdatu. Herec a filmový režisér. Poslanec Federálního shromáždění za Občanské fórum .

Petr Borkovec

Petr Borkovec je český básník, překladatel a publicista. V roce 1988 absolvoval pražské Gymnázium Jana Keplera, pak studoval obor český jazyk a literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; studium nedokončil. Od roku 1992 je redaktorem revue pro literaturu a kulturu Souvislosti. Pracoval jako korektor v deníku MF Dnes, redaktor beletrie v Nakladatelství Lidové noviny , vedl týdenní přílohu deníku Lidové noviny Umění a kritika , pracoval jako redaktor Literárních novin . Nyní žije jako svobodný spisovatel a překladatel poezie. Jeho básně byly přeloženy téměř do všech evropských jazyků; knižně publikoval v Rakousku a Itálii. Sám překládá převážně z ruské poezie 20. století. Časopisecky publikoval mj. básně Zinaidy Gippiusové, Georgije Ivanova, Josifa Brodského.

Petr Benda

Narozen 24.9.1916 v Kovalovicích u Brna. RNDr., profesor matematiky, práce z oboru.

Petr Bartůněk

Doc. Mudr. Petr Bartůněk promoval na Fakultě všeobecného lékařství UK. Svůj profesionální život spojil natrvalo se IV. interní klinikou 1. LF UK a VFN v Praze, kde působil i jako její přednosta. Své literární ambice začal realizovat již v roce 1963, kdy založil a redigoval časopis mediků Reflex. Rovněž sestavil a vydal několik souborů usměvných i vážných historek z medicinského prostředí, které jsou výsledkem jeho dlouholetého sběratelského zájmu.

Pavel Bedrníček

Narozen 1930. MUDr., věnuje se historii Prahy a jejím památkám.

Paul Bourget

* 2. září 1852, Amiens † 25. prosinec 1935, Paříž francouzský básník a spisovatel. Jaroslav Vrchlický v antologii Moderní básníci francouzští na str. 84 uvádí: Mimo známé romány a studie literární a cestopisné, které jej postavily v první řadu moderních duchů francouzských, vydal veršem: La vie inquiète , moderní idylku Edel a Les aveux .

Otakar Bílek

Otakar Bílek byl český rozhlasový režisér a pedagog. Otakar Bílek se narodil 29. června 1932 v jihočeské Kaplici, kde měl jeho otec malý kadeřnický a holičský závod, jako první ze tří dětí . Rodina v malé pohraniční Kaplici dlouho nezůstala, neboť se zde již v době Bílkova útlého dětství tamější němečtí obyvatelé bouřili proti českému státu. Po německém záboru českého pohraničí v roce 1938 musela rodina Bílkova utéct do vnitrozemské Soběslavi, která byla určitým centrem kraje, odkud oba rodiče Bílkovi pocházeli. Zde tedy Otakar Bílek absolvoval základní školu a poté pokračoval ve studiu na gymnáziu v Táboře, kde maturoval v roce 1951. Tenkrát při soběslavském spolku divadelních ochotníků „Chvalovský“ vznikl i kroužek mladých, kde mladý Ota mohl uplatnit svůj herecký talent. Během studia ve vyšších třídách táborského gymnázia ovšem začal Bílek rozvíjet nejen talent herecký, nýbrž i organizační a režisérský. Zde zorganizoval se spolužáky i staršími kamarády herecký soubor. Jejich první premiérou bylo literárně dramatické pásmo Tábor vypravuje, na jehož literárním podkladě se z podstatné části podílel i on sám. Následovala další inscenace – Gogolova komedie Revizor. Po maturitě v roce 1951 již bylo kadeřnictví Bílkova otce znárodněno a jako bývalému kapitalistovi mu bylo také znemožněno aktivně působit v ochotnickém divadelním spolku. Přesto se Otakar Bílek pokusil o profesionální divadelní kariéru a přihlásil se k přijímacím zkouškám na Akademii múzických umění. Ale v průběhu přijímacích zkoušek mu jeden ze zkoušejících diskrétně prozradil, že z politických důvodů přijat být nesmí, a proto Bílek již v dalších zkouškách ani nepokračoval. Otakar Bílek byl přijat do českobudějovického studia Československého rozhlasu, kde nastoupil na podzim roku 1951 jako asistent režiséra Miroslava Kalného. Ten ho postupně zasvěcoval do rozhlasové praxe a stal se jeho učitelem i vzorem. V roc...

Olga Barényi

Olga Barényi je spisovatelský pseudonym a podle vlastní životopisné legendy i rodné jméno české spisovatelky, píšící do roku 1945 česky a poté v rakouském a německém exilu německy. Původně působila jako herečka v Praze a v Bratislavě. Aloisie Anna Voznicová , provdána Halvaxová a Gerstbergerová . Herecké pseudonymy: Olga Bělská , Olga, Luisa nebo Louisa Voznicová . Spisovatelské pseudonymy: Olga Barényi , Olga Barényiová , Hilde Wangel , O. B. , Olga von Barényi . Narodila se 4. července 1905 v Kroměříži v rodině bednáře Aloise Voznici, původem z Olomouce, a švadleny Anny roz. Korčianové, původem z Hoštic u Zdounek, patrně jako druhorozené dítě. Roku 1917 jí zemřela matka, otec v té době sloužil ve válčící rakouskouherské armádě. Proto strávila zhruba dva roky v kroměřížském sirotčinci. Absolvovala tři třídy měšťanské školy a tři ročníky Státního ústavu ku vzdělávání učitelů v Kroměříži. Roku 1923 nastoupila na dramatické oddělení Státní hudební a dramatické konservatoře v Brně, po prvním ročníku přešla na Státní konservatoř hudby v Praze do třídy Marie Laudové-Hořicové. Zde studovala v ročníku s Lolou Skrbkovou a Světlou Svozilovou. Brzy začala hrát i mimo školu v různých ochotnických uskupeních. Zřejmě jako krytí vůči vedení konzervatoře požádala roku 1925 úřady o změnu jména na Olgu Bělskou. Z dokumentů není zřejmé, zda jí úřady vyhověly, prokazatelně však pod tímto jménem účinkovala v inscenacích Divadla mladých Fraška o mistru Miminovi a Když ženy něco slaví… v režii Jiřího Frejky. Pod jménem Olga Voznicová pak hrála v inscenaci Dětský karneval dalšího významného avantgardního souboru, Uměleckého studia Vladimíra Gamzy. Dostupné kritiky hodnotí její herecké výkony, ať již na konzer...

New Kids On The Block

New Kids on the Block je americká chlapecká skupina, která dosáhla největší popularity na přelomu 80. a 90. let 20. století. Skupina byla založena v Bostonu ve státě Massachusetts v roce 1984 producentem Mauricem Starrem a původně ji tvořili bratři Jordan a Jonathan Knightovi, Joey McIntyre, Donnie Wahlberg a Danny Wood. Jsou všeobecně považováni za jedny z průkopníků hnutí boy band a zásadním způsobem se podíleli na vytvoření vzoru pro tento žánr.

Nesvadbová Barbara

Miroslav Buberle

nar. 22.12.1951 zem. 06.06.2009 Filmový autor i herec, řadu let zasvětil péči o filmové rekvizity v barrandovském studiu. Méně v povědomí je jeho dřívější televizní tvorba: mikrokomedie Mít tak holku na hlídání a televizní film Značka: Na dožití v režii Hynka Bočana. Výrazněji v posledních letech upoutal pozornost teenagerovskou komedií Panic je nanic v režii Ivo Macharáčka. Ve stejném období mu vyšla humorně laděná kniha z pedagogického prostředí Kantořina - těžká dřina a i kniha Paťáci o dvou kamarádech, kteří se chtěli z amatérských divadelníků stát profesionály. Jeho poslední televizní prací byla příprava pohádky Odkaz staré bambitky Buberle osobně uvedl v lednu 2009 v pražském kině Lucerna premiéru Pekla s princeznou, kam přišel s více než třicetičlennou delegací tvůrců a herců a představil i stejnojmennou knížku. Zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 57 let. csfd.cz

Miloslav Baláš

Miloslav Baláš byl český spisovatel, historik a překladatel z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin. Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanuelovi a Amálii Balášovým. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval . Studoval orientalistiku u profesora Jana Rypky na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946. Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se s Hedvikou Juškovou . Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboru . Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy , vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek a Čarovné housle , které ilustroval Václav Houf . Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy . Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Val...

Milan Brož

Přednáší výpočetní techniku na soukromé Vysoké škole obchodní a Vyšší obchodní podnikatelské škole v Praze. Je externím redaktorem magazínu CHIP a pracuje jako konzultant a programator pro firmy. Práci s počítači, převážně s tabulkovými procesory, věnoval několik seriálů, množství článků a 27 knih.

Martin Bestajovský

Narozen 19.1.1972. Autor národopisných prací, zejména o lidových obyčejích.

Mark Billingham

Mark Philip David, Billingham je anglický spisovatel, herec, televizní scenárista a komik, jehož detektivky „Tom Thorne“ jsou jedny z nejprodávanějších v tomto žánru. Mark Billingham strávil prvních dvacet let svého života v Birminghamu. Kde byl u zrodu divadelní společnosti Bread & Circuses, se kterou vystupoval ve školách, uměleckých centrech a na ulici. V polovině osmdesátých let se přestěhoval do Londýna, kde získal divadelní angažmá. Několik let se plně věnoval herectví, můžeme ho znát z epizodních rolí v seriálech Dempsey and Makepeace, Juliet Bravo, Boon a nebo The Bill. Pak přišel rok Billinghamův osudný rok 2001, kdy odeslal do jednoho londýnského nakladatelství rukopis své prvotiny s názvem Smrtící oběť... Kniha okamžitě vystřelila na všechny žebříčky nejprodávanějších knih v Británii a byla přeložena do řady jazyků.  Mark žije v severním Londýně se svou ženou a dvěma dětmi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Billingham na anglické Wikipedii.

Mark Baker

Americký novinář, píšící především o cestování pro Lonely Planet, ale pracoval také jako redaktor a editor v The Economist Group a Radio Free Evrope. Žije více než dvacet let v Praze.

Maria Bellonci

Maria Villavecchia Bellonci byla italská spisovatelka historických románů a knih, známá zejména jako autorka životopisu Lucrezie. V roce 1947 spolu s Guido Albertim založila Strega Prize.

Marek Boško

Marek Boško pochádza z Bojníc. Už ako malý chlapec rád čítal, hoci vtedy ešte nemal žiadne spisovateľskej ambície. Po dlhej dobe sa k literatúre vrátil, keď vyšiel Da Vinciho kód, ktorý ho zaujal najmä formou, akú autor spracoval jeho príbeh. Potom čítal najmä dobrodružné a historické romány a thrillery. K myšlienke vlastného písania ho však priviedli skôr knihy, ktoré sa mu zdali podpriemerné. Knihy, o ktorých si myslel, že by sa dali napísať lepšie. V roku 2016 mu vyšla prvotina Vtáčkar a potom nasledovali knihy Muž z domu oproti, čo mi presiel cez rozum, ktorý je jeho prvým dielom preloženým česky, a ako posledný titul Vitajte v KĽDR.

Magdalena Beranová

Magdalena Beranová byla česká archeoložka. Magdalena Beranová studovala v letech 1949–1953 historii a archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V letech 1953–1963 pracovala ve Slovenském ústavu ČSAV. Od roku 1963 do roku 1990 pracovala v Archeologickém ústavu ČSAV jako vedoucí vědecká pracovnice, v letech 1973–1987 jako vedoucí časně historického oddělení. Věnovala se dějinám pravěkého a středověkého zemědělství včetně experimentální archeologie, dějinám výživy, archeologii Slovanů na českém území i v celé slovanské oblasti, obecně sídlištní archeologii či dějinám sklářství.

M Bláhová

Louis Baldwin

Louis Baldwin pracoval více než 20 let jako redaktor časopisu jednoho vědeckého ústavu. Šest let působil jako univerzitní profesor angličtiny, v důchodu se věnuje psaní. Žije v Kalifornii. Mezi jeho nejvýznamnější knihy patří Jesus of Galilee, The Pope and the Mavericks, One Woman´s Liberation: The Story of Fanny Burney.

Libuše Baudyšová

Libuše Baudyšová, rozená Zadinová byla česká spisovatelka, dramatička a překladatelka z ruštiny a slovenštiny. Libuše Baudyšová se narodila v rodině advokáta Antonína Zadiny a Ludmily Zadinové-Dollanské. Se svým mužem, soudním úředníkem JUDr. Otou Baudyšem, za kterého se provdala po studiích na pražské Vyšší dívčí škole, žila nejprve v Kutné Hoře, pak v Českém Brodě a posléze v Hradci Králové. Zde již byla plně literárně činná a také se věnovala práci ve veřejném životě . Po manželově smrti se roku 1932 odstěhovala k bratrovi JUDr. Milanu Zadinovi do Poděbrad. Přispívala do mnoha novina a časopisů a její knihy jsou především určeny ženám . Psala však i kronikářské obrazy, kde na pozadí osudu jedince vylíčila významné události z naší historie. Zemřela roku 1954 a byla pohřbena v rodinné hrobce na městském hřbitově v Poděbradech.

Lesley Bremness

Anglická autorka publikací o rostlinách.

Klára Benešovská

PhDr. Klára Benešovská, CSc. , kunsthistorička, specializace - středověká architektura a architektonická plastika.

Kirsten Beyer

Americká spisovatelka, scénáristka a herečka.

Kir Bulyčov

Ken Bruen

Ken Bruen se narodil v r. 1951 v irském městě Galway. Studoval na Trinity College v Dublinu, promoval v oboru metafyzika. Procestoval řadu zemí – Afriku, Japonsko, Spojené státy, jihovýchodní Asii a Jižní Ameriku, a živil se přitom jako učitel angličtiny. Dnes žije v Galway se svou ženou a dcerou a je spisovatelem na plný úvazek. Ken Bruen je považován za talentovaného autora detektivní literatury spíše amerického stylu, střiženého černým irským humorem. „Gardy“ je první ze série šesti detektivek, jejímž hlavním pilířem je bývalý policista Jack Taylor, působící v Galway jako soukromé očko. Jak tento literární hrdina, tak Ken Bruen, autor několika dalších detektivních sérií, se dnes těší velké čtenářské oblibě.

Karl Bruckner

Karl Bruckner byl rakouský spisovatel literatury pro děti. children\'s writer. Oddaný míru, mezinárodnímu porozumění a sociální spravdelnosti stal se jedním z rakouských vůdčích spisovatelů pro mladé. Jakožto syn tiskaře vyrostl na vídeňském předměstí Ottakring a stal se automechanikem. Psát začal v roce 1946. Hodně cestoval.

Karl Böhm

Karl Böhm byl rakouský dirigent známý svou interpretací děl Mozarta, Wagnera a Richarda Strausse. Narodil se 28. srpna 1894 v rakouském Štýrském Hradci a během několika desetiletí vybudoval vynikající kariéru. V letech 1943-1945 a 1954-1956 působil jako generální hudební ředitel Vídeňské státní opery. Významné bylo také jeho působení u Vídeňských filharmoniků a často dirigoval na Salcburském festivalu.

Karel Borský

Kurt Biheller se narodil v r.1921 ve Fryštátu , ale židovská rodina později žila v Moravské Ostravě v Luxově ulici a Kurt vystudoval gymnazium a dva ročníky obchodní akademie. Otec, matka i 13letý bratr byli zavražděni v nacistických vyhlazovacích táborech, Kurt se dostal do SSSR útěkem z lágru Nisko. Od hodnosti prostého vojína prošel celou anabázi 1.čs.armádního sboru v SSSR, válku ukončil jako poručík-velitel dělostřelecké baterie 5.pluku. Je spíše znám pod jménem Karel Borský, přijatým po r.1945, autor nemoárového díla Zítra začne obyčejný den. Zůstal v armádě, ale v době antisemitského štvaní po procesu se Slánským byl vyhozen a dokonce celý rok 1951 vězněn. Rehabilitován byl v r.1957, byl členem dozorčí komise OSN v Koreji. Za svoji bojovou činnost byl vyznamenán 2x Čs.válečným křížem, Čs.medailí za chrabrost, sovětským řádem Rudé hvězdy a medailí Za pobedu nad Germanijej, rumunským Coroana Romaniei, polským Krzyz Walecznych atd. V r.2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, zemřel v r.2001.

Karel Bartošek

Karel Bartošek byl český a po emigraci francouzský historik a publicista, jeden ze spoluautorů Černé knihy komunismu. Karel Bartošek pocházel z dělnické rodiny, v mládi vstoupil do KSČ a napsal několik velice tendenčních prokomunistických knih, především publikaci Američané v západních Čechách , která pojednávala o „řádění a protilidové činnosti“ amerických vojáků v Plzni a v okolí po osvobození tohoto regionu. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, stal se zde profesorem a v letech 1960 až 1970 byl členem Československé akademie věd. Ve své odborné práci se zaměřoval především na novodobé české dějiny. S ortodoxním komunismem se ale postupně rozešel. Významně se angažoval v pražském jaru 1968, byl z KSČ vyloučen, pracoval jako pomocný dělník u Vodních staveb a v roce 1972 byl šest měsíců vězněn. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77. Roku 1982 poté, co StB poslala jeho rodině domů rakev s tím, že je mrtev, emigroval do Francie, kde se připojil k CNRS. Následující rok byl zbaven československého občanství. Ve Francii byl do roku 1996 vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny v Paříži. Roku 1999 se podílel jako jeden ze spoluautorů na vydání Černé knihy komunismu, která se pokouší shrnout rozličné zločiny , jejichž pachatelem jsou orgány komunistických států.