Výpis všech autorů

Michaela Axt-Gadermann

Lékařka, dermatoložka a lékařská publicistka. Věnuje se zdravé životosprávě, výživě a otázce dlouhověkosti.

Peter Axt

Německý publicista, profesor. Autor publikací o zdravém životním stylu.

Majgull Axelsson

Majgull Axelssonová, rozená Anderssonová, je švédská novinářka a spisovatelka. Vystudovala žurnalistiku na Poppius journalistskola ve Stockholmu. Pracovala v tiskovém odboru švédského ministerstva zahraničí a příspívala do novin Tranås-Posten a Västgöta-Demokraten. Zpočátku psala reportážní knihy o chudobě a dětské prostituci v zemích třetího světa, první beletristickou práci vydala v roce 1994. Její nejúspěšnější román Dubnová čarodějka byl přeložen do 23 jazyků a je označován za severskou odpověď na magický realismus. V knize Nejmenuji se Miriam se zabývá postavením Romů ve švédské společnosti. V roce 2002 měla v Královském dramatickém divadle ve Stockholmu premiéru její první hra LisaLouise. Byla jí udělena Cena Moy Martinssonové, Augustova cena, Cena Eyvinda Johnsona Cena Signe Ekblad-Eldhové a medaile Litteris et Artibus. Jejím manželem je televizní reportér Jan Axelsson.

Emil Axman

Emil Axman byl český hudební skladatel, publicista a folklorista. Narodil se v rodině kantora a varhaníka Viléma Axmana v Ratajích u Kroměříže. . Po studiích na gymnáziu v Kroměříži odešel v roce 1906 do Prahy, kde studoval estetiku, hudební vědy a historii na Karlově univerzitě. Souběžně navštěvoval hodiny skladby u Vítězslava Nováka, teorie u Karla Steckera a kontrapunktu u Otakara Ostrčila. Axman se věnoval i sběru slováckých písní na Kroměřížsku. Vliv moravského folkloru prostoupil do většiny jeho skladeb. Pro své hluboké znalosti a orientaci v historii se stal pracovníkem knihovny Národního muzea v Praze a později i na krátký čas po osvobození v roce 1945 ředitelem Národního muzea. Byl přispěvatelem do odborného tisku, ale často publikoval i v Lidových novinách. Od 29. května 1928 se stal řádným členem České akademie věd a umění. Zemřel v roce 1949 v Praze a je pohřben na hřbitově v Kroměříži. V Kroměříži je po něm pojmenovaná i ulice. Je autorem mnoha desítek vokálních i instrumentálních skladeb, které se staly pevnou součástí odkazu tradičního proudu v české hudbě první poloviny 20. století. Je autorem práce s názvem Morava v české hudbě XIX. století. Praha 1920., ve které se zabývá teorií lidových písní a jejich sběrateli. V přízemí chropyňského zámku zřídilo Muzeum Kroměřížska nevelký památník připomínající Axmana, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje. Rozsáhlý soubor dokladů, korespondence, ilustračního materiálu a zejména Axmanových skladeb ve formě autografů je uložen  v Hudebněhistorickém oddělení Národního muzea – Českého muzea hudby. Celý fond je zpracován v inventáři, který obsahuje také uložení dalšího materiálu v jiných institucích....

Jana Axamitová

Politoložka a historička, autorka a redaktorka prací z novodobé historie, o bezpečnostní politice a mezinárodních vztazích.

Federico Axat

Argentinský spisovatel, původním povoláním inženýr.

Miloš Axman

Miloš Axman byl český sochař, profesor, rektor AVU a politik Komunistické strany Československa. Sochař Miloš Axman se narodil 20. listopadu v roce 1926 v Litoveli. Pocházel z ekonomicky neutěšeného prostředí rodiny zkrachovalého knihtiskaře, na kterou drtivě dopadly důsledky Velké hospodářské krize. V roce 1937 byl přijat na Litovelské reálné gymnázium , kde se seznámil se studentem posledního ročníku Janem Opletalem, jedním z vůdců budoucího studentského odboje, který zaplatil za svůj postoj životem. Axman se na škole za okupace v roce 1942 zúčastnil přípravy ostře protiokupační a antifašistické divadelní hry a byl „jen“ vyloučen ze školy. Poté pracoval jako lesní dělník v Baťových závodech ve Zlíně. Kvůli zavření všech vysokých škol v září roku 1939 začal svoje výtvarné vzdělávání v baťově Škole umění ve Zlíně, kam docházel mezi lety 1943 a 47. Tato soukromá škola neměla status vysoké školy, ale fakticky nabízela vysokoškolskou úroveň vzdělání, což dokládá, že sochařské ateliéry vedli profesorové Vincenc Makovský a Jan Kavan. Vedení školy se v pedagogických postupech inspirovalo progresivní školou Bauhaus. V závěru války se podílel na odbojové činnosti. Byl součástí buňky organizace Naše Pravda, která zajištovala spojovací článek mezi partyzány moravsko-slovenského pomezí a dělnickými odbojovými skupinami ve Zlínských závodech. Za svoje protifašistické aktivity byl Axman za třetí republiky vyznamenán. Jeho odbojářský kolega, malíř Václav Chad byl v únoru roku 1945 odhalen gestapem a popraven. Po studiích působil jako Kavanův asistent ve Zlíně a od roku 1952 působil na katedře teorie architektury a výtvarné výchovy FA VUT v Brně. Nejprve jako Makovského asistent a v letech 1962–1980 jako vedoucí. Mezitím od roku 1973 začal vyučovat také sochařství na pražské AVU, kde se roku 1976 stal rektorem a tuto funkci vykonával až do roku 1985. Angažoval se i politicky a společensky. Na ja...

Mikoláš Axmann

Narozen 24. 2. 1955 v Prostějově. Grafik, profesor na Fakultě umění a designu ZG v Plzni.

Zo d' Axa

Jan Axamit

Jan Axamit byl český lékař a archeolog. Vystudoval Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze. Po praxi na zahraničních klinikách působil od roku 1898 jako odborný lékař chorob nosních, ušních a krčních v Praze na Žižkově. Už za studií překládal staroperskou poezii, kterou tiskl v Osvětě. Později kromě lékařské praxe vynikl jako archeolog; asi od 1890 pomáhal Břetislavu Jelínkovi při výzkumech na Tetíně u Berouna. Působil v Prehistorickém odboru Společnosti přátel starožitností českých v Praze, za I. světové války krátce vedl pravěké oddělení Národního muzea a v letech 1917–1918 sloužil ve vojenské nemocnici v Pardubicích. Od roku 1918 byl konzervátorem památkové péče. Počátkem 20. let pracoval pro Státní archeologický ústav v Praze a vedl výzkum v jeskyních Českého krasu . Většinou však pracoval v okolí Prahy a budoval významnou archeologickou sbírku, kterou po jeho smrti zakoupilo Národní muzeum. Spolupracoval se Státním archeologickým ústavem v Praze na výzkumech jeskyní Českého krasu. Jeho badatelská činnost směřovala k archeologickému výzkumu okolí Prahy, a byl to zejména Tetín, Kazín, Libušín, Hloubětín, Džbán v Šárce, Děvín, Levý Hradec, hradiště u Klukovic, Závist. Zachránil jedinečnou keramiku z Kloboučku nad Zlíchovem, kudy dnes vede silnice na Barrandov. Nejvýznamnější je jeho studium eneolitu, v němž navázal na práce Jaroslava Palliardiho. Podle poznatků z Kazína zavedl pojem řivnáčské kultury a vypracoval její obsah. Zabýval se soustavou keltských pevností v Čechách, vztahy mezi dobou římskou a hradištní. Největší vykopávkou Axamitovou byl Tetín, kde s dělníky vlastními penězi placenými získával celé nálezy a pečlivě zjišťoval vrstvy přesně podle kultur. Pojednání o bádenské kultuře zůstalo jen torzem práce, která měla shrnout jeho pojetí českého eneolitu. Jeho sbírka připadla v roce 1935 Národnímu muzeu. Jeho památku připomíná největší přírodní brána v Českém...

Mikael Axell

Autor kuchařky, podnikatel a restauratér.

Jiřina Axmannová

Narozena 23.05.1939 v Lovčicích u Hodonína. Zdravotní sestra, básně, články v časopisech.

Eliška Axmanová

Prof. Dr. Michaela Axt-Gadermannová