Výpis všech autorů

Alphaville

Alphaville je německá synth-popová skupina, která se proslavila v 80. letech 20. století. Skupinu založili v roce 1982 zpěvák Marian Gold, Bernhard Lloyd a Frank Mertens. Poprvé se mezinárodně proslavili svým debutovým singlem "Big in Japan", který se stal hitem v několika zemích. Po úspěchu prvního singlu vydala skupina Alphaville v roce 1984 debutové album "Forever Young", které obsahovalo hity jako titulní skladbu "Forever Young" a "Sounds Like a Melody". Směs chytlavých melodií, syntezátorové hudby a promyšlených textů na albu pomohla upevnit jejich místo na hudební scéně nové vlny.

Alfred Amenda

Alfred Amenda je pseudonym Alfeda Karrasche, německého publicisty a spisovatele, který se narodil 24. 4. 1893 v Královci, dnešním Kaliningradu, a zemřel 3. 6. 1973 během lázeňského pobytu v Kühlungsbornu na baltském pobřeží NDR. Alfred Karrasch pocházel z učitelské rodiny v někdejším východním Prusku. Po maturitě v rodném Královci začal studovat nejprve medicínu a potom humanitní obory na univerzitách v Královci a Freiburgu. První světovou válku prožil jako sanitář ve vojenském lazaretu, studia již nedokončil a věnoval se plně žurnalistice a publicistice. 1920 se s manželskou přestěhoval do Berlína, kde pracoval v redakcích několika novin, nejdéle v hodně rozšířeném deníku "Berliner Lokalanzeiger", a upozornil na sebe hlavně vtipnými fejetony a povídkami. Začátkem třicátých let mu vyšly první romány - "Winke, bunter Wimpel" a "Stein gib Brot", líčící tvrdý život baltských rybářů. Úspěšné byly i některé jeho rozhlasové hry - zejména později zfilmovaná hra "Heimweh" - a další románové prózy věnované zajímavým osobnostem současnosti i minulosti. Sem patří životopisný román o Koperníkovi a novely "Die Sternengeiger" a "Kleine Nachtmusik in Mittenwald", čerpající svůj námět z tradic houslařských rodin v hornobavorském Mittenwaldu, kam se Karrasch po roce 1945 přestěhoval. Ovšem největší, vpravdě životní úspěch mu přinesl již pod pseudonymem Amenda napsaný životopisný román o Beethovenovi "Appassionata", který od svého prvního vydání v NDR v roce 1958 dosáhl jen v němčině téměř dvousettisícového nákladu a byl přeložen do mnoha jazyků, mezi jiným i do češtiny a slovenštiny. Přátelské styky a spolupráce s významnými pokrokovými a antifašistickými osobnostmi, jmenujme za všechny vdovu po známém antifašistickém publicistovi Carlu von Ossietzkym, umožnily Alfredu Karraschovi po roce 1945 obrat k mírovým a pokrokovým silám reprezentovaným NDR. Román o Alfredu Nobelovi se stal druhou nejčtenější knihou Karraschovou a představuje úspěšné dovršení jeho románové tvorby....

Alexandra Antošová

Pedagožka, spisovatelka, vlastním jménem Procházková. Po vysoké škole pracovala jako učitelka, později jako redaktorka Západočeského nakladatelství a Plzeňského deníku.

Albrecht Altdorfer

Albrecht Altdorfer byl německý renesanční malíř, grafik, rytec a stavitel, žák Albrechta Dürera a jeden z prvních představitelů tzv. Školy malých norimberských mistrů. O jeho životě je známo velmi málo. Pravděpodobně byl synem malíře Ulricha Altdorfera. Spolu s Lucasem Cranachem starším a Wolfem Huberem je považován za hlavního představitele tzv. Podunajské školy. Většinu života prožil v Řezně, kde získal jako „Amberský malíř“ 13. března roku 1505 měšťanské právo. Známý tam byl i jako stavitel kostela a konstruktér městského opevnění. Roku 1519 byl zvolen členem městské rady. Městským stavitelem byl jmenován v roce 1526. Altdorfer cestoval často do Vídně. Albrechtův bratr Erhard Altdorfer se stal také malířem a grafikem, ale byl žákem Lucase Cranacha staršího. Altdorfer byl významný malíř, kreslíř, grafik i stavební konstruktér. Pracoval technikami kolorované kresby na pergamenu, dřevořezu nebo mědirytiny, vytvořil kolem stovky grafických listů. K nejvýznamnějším patří jeho cyklus kolorovaných listů Triumfální průvod ke korunovaci císaře Maxmiliána I. a jeden z nejfrekventovanějších portrétů Martina Luthera. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Altdorfer na anglické Wikipedii.

Adolf Ambrož

Narozen 13.5.1883 v Čejkovicích u Českých Budějovic, zemřel 14.7.1961 v Praze. Doc. MUDr., PhDr. bakteriolog, okresní zdravotní policejní komisař v Praze, redaktor. Zabýval se významem a praktickým upotřebením bakteriologie v národním hospodářství.

Zia Allaway

Americká autorka populárních publikací a příruček o zahradničení.

Zdeněk Andršt

Narozen: 5.10.1912 Postupice, okr.Benešov, zemřel: 23.10.1985 Praha. JUDr. dlouholetý předseda Československého hokejového svazu, hokejový trenér. Za zásluhy o výstavbu, Za vynikající práci aj. /Články v časopisech, mj. Gól, Československý sport, Lední hokej, Kopaná - hokej, Trenér./ Nekrolog: Mladá fronta,24.10.1985,s.8.

Vojtech Artz

Slovenský šéfkuchař.

Vasilij Nikolajevič Ažajev

Ruský spisovatel.

Valerie Alma-Marie

Unknown Author

Tudor Arghezi

Tudor Arghezi, rodným jménem Ion Nae Theodorescu byl rumunský spisovatel. Pocházel z rolnické rodiny, od nejútlejšího mládí musel pracovat a vystřídal přitom řadu zaměstnání. Již v jedenácti letech odešel z domova, ve čtrnácti publikoval svou první báseň, a to v časopise Liga Ortodoxă. V devatenácti, roku 1899, se rozhodl pro mnišský život, v ortodoxním klášteře Cernica, ale po čtyřech letech ho opustil. Cestoval poté po Evropě, pobýval ve Švýcarsku a ve Francii, v Ženevě byl roku 1907 i krátce vězněn, jako levicový buřič a obhájce rolníků byl preventivně zatčen během rumunské rolnické vzpoury. Roku 1910 se vrátil do Rumunska a živil se jako novinář. Za první světové války zastával pacifistická stanoviska, roku 1918 byl načas uvězněn za článek do proněmeckých novin. Roku 1927 vydal svou první sbírku básní Cuvinte potrivite , která zaznamenala úspěch. Jeho poezie se dávala do souvislosti se symbolismem či secesí. Svůj literární pseudonym si zvolil podle řeky Argeş. K jeho blízkým přátelům patřili spisovatelé Vasile Demetrius a Gala Galaction. Spolu také vydávali časopis Linia Dreaptă, vyšlo však jen pět čísel. Poté vydal dva romány, v nichž zpracoval zkušenost ze dvou životních epizod – svou deziluzi z klášterního života popsal v románu Iconae de lemn , zážitky z věznění za války pak v románu Poarta neagra . Třetí jeho významnou prózou se stala dystopická satira Tablete din Tara de Kutty . V Rumunsku je dnes ovšem vnímán zejména jako autor poezie pro děti. K nejslavnějším takovým sbírkám patří Cartea cu jucarii , Carticia de seara či Hore . Za druhé světové války byl znovu vězněn. Po nástupu komunistů a oficiálního socialistického realismu v literatuře byl upozaděn. Kompromis s estetickými požadavky doby představil v knihách 1907 , Cintare omului (Zpěv člověka,...

Tom Arden

Australský fantasy spisovatel.

Ted Allan

Ted Allan, vlastním jménem Alan Herman, byl kanadský spisovatel, scenárista a herec. V mládí sympatizoval s komunismem a účastnil se občanské války ve Španělsku. Na počátku 30. let 20. století pracoval jako novinář v Montréalu pro The Clarion, tisk Komunistické strany Kanady. Přijal pseudonym Ted Allan, aby mohl inkognito proniknout do místní fašistické organizace a odkrýt ji tak. Pseudonym si později ponechal. Roku 1936 se seznámil a spřátelil s Normanem Bethunem. Následujícího roku se přidal k Praporu Mackenzie–Papineau, v jehož rámci se zúčastnil občanské války ve Španělsku, kde se opět setkal s Bethunem. Roku 1952 spolu se Sydneym Gordonem vydal Bethunův životopis The Scalpel, The Sword. Po zbytek života se pokoušel prosadit film o Bethuneovi, podařilo se mu to až roku 1990. Roku 1957 opustil Dělnickou pokrokovou stranu poté, co se rozdělila ve vnitrostranické krizi způsobené Chruščovovým tajnou kritikou kultu osobnosti, potlačení maďarského povstání a odhalením státem podporovaného antisemitismu v Sovětském svazu. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ted Allan na francouzské Wikipedii a Ted Allan na anglické Wikipedii.

Tanja Askani

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

Sylvia Andrew

SYLVIA ANDREW řadu let vyučovala moderní jazyky. Bydlí v Somersetu s dvěma kočkami, psem a manželem, kterému nechybí smysl pro humor a nesnáší interpunkci. Mají spolu jednu dceru, která žije v Londýně a se svou matkou má společnou lásku k divadlu. Sylvia sama sebe charakterizuje jako nelítostnou romantičku.

Stefania Auci

Italská speciální pedagožka, literární blogerka, autorka textů v on-line publikacích, spisovatelka.

Stefan Andres

V roce 1937 emigroval do Itálie, 1950 se vrátil do Německa, od roku 1961 žil trvale v Itálii. Jeho humanistické dílo brání člověka z křesťanských pozic proti narušování etiky lidských vztahů. Nejslavnějším dílem je povídka El Greco maluje velkého inkvizitora

Sophie Anderson

Britská spisovatelka knih pro děti, pracovala jako geoložka a učitelka přírodních věd.

Sholem Asch

Šalom Aš byl americký spisovatel židovského původu, narozený na území dnešního Polska píšící svá díla v jidiš. V období druhé světové války byl jako literát na seznamu zakázané literatury. Narodil se v chasidské rodině. V mládí působil ve městě Włocławek, kde se živil jako písař pro negramotné. Kolem roku 1900 přesídlil do Varšavy a zde ovlivněn haskalou napsal svou první knihu v hebrejštině . Pak ho však židovský dramatik Isaac Leib Peretz přesvědčil, aby začal psát v jidiš, tedy specifickém dialektu středoevropských židů. Od roku 1904 psal takřka výhradně v něm, toho roku mu vyšel první text v jidiš - román A Shtetl. Angažoval se i v jidiš-hnutí a roku 1908 se zúčastnil konference v Černovicích , která prohlásil jidiš za "národní jazyk Židů", což je ovšem pojetí, které se v sionismu neprosadilo. Roku 1910 odjel do Spojených států, v roce 1920 získal americké občanství. Roku 1932 byl zvolen prezidentem jidišové sekce PEN klubu. V závěru života žil v Izraeli, na předměstí Tel Avivu zvaném Bat Jam. V domě, kde žil, je dnes jeho muzeum. Zpočátku byl jeho hlavním tématem tragikomický osud takřka středověce žijících východoevropských židů čelících nástupu moderního světa . V roce 1907 vydal jedno ze svých zásadních děl, první historický román v jidiš nazvaný Kiddush ha-Shem, který se věnoval temným aspektům Chmelnického povstání. Nevyhýbal se ani jiným kontroverzním tématům, jeho divadelní hra Got fun nekome z roku 1907 například popisovala lesbický vztah mladé židovské dívky s prostitutkou v nevěstinci, který vlastní její otec. Toto drama bylo také o rok později uvedeno Maxem Reinhardtem v Berlíně. Po odchodu do USA se soustředil na tematiku židovských imigrantů v Americe . V pozdní fázi své tvorby zase věnov...

Sherwood Anderson

Sherwood Anderson byl americký spisovatel.

Sherry Argov

Známá mediální osobnost a spisovatelka, má vlastní pořad na kalifornské rozhlasové stanici KRLA. Pravidelně přispívá do časopisů Cosmopolitan, Glamour, Esquire, Playboy a mnoha dalších. Žije v Los Angeles. Její prvotina Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč získala velké uznání, byla přeložena do mnoha jazyků a stala se mezinárodním bestsellerem. V únoru 2006 vyšlo její pokračování Why Men Marry Bitches .

Sarah Albee

Sarah Albee se narodila v Clevelandu, Ohio, jako čtvrté ze 4 dětí. Oba rodiče byli profesoři. Vystudovala Harvard, kde také hrála basketbal. Jejím prvním vážnějším zaměstnáním po škole byla práce editora v Chlidrenś Television Workshop, společnosti, která produkuje Sesame Street. V souvislosti s touto prací začala psát knihy pro děti všeho věku i pod různými pseudonymy. V současné době žije v Connecticutu se svým manželem a 3 dětmi a naplno se věnuje svému psaní.

Rumaan Alam

Americký spisovatel a redaktor. Žije v New Yorku.

Ros Asquith

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Roberto Aguirre-Sacasa

Americký komiksový autor, dramatik, scenárista nikaragujského původu.

Robert Andrews

Autor turistických průvodců a kompilátor populárně naučných slovníků.

Roald Amundsen

Roald Engelbregt Gravning Amundsen byl norský polární badatel. Se svými výpravami jako první dosáhl jižního pólu a první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky. Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letouny. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia. Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v rodině norských majitelů lodi a kapitánů v Borge poblíž Fredrikstadu. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21 let, kdy jeho matka zemřela. Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil Fridtjof Nansen přechodem Grónska v roce 1888, i zmizelá Franklinova expedice, které jej vrhly na dráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku 1897 se účastnil již řady polárních výprav. Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do Antarktidy, kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan Adrien de Gerlache. Amundsen se zde seznámil s Frederickem Cookem, který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u Inuitů v severním Grónsku, jako bylo kožešinové oblečení a použití psích spřežení, které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu. Amundsen jako první v letech 1903–1906 proplul Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Na výpravu se vydal, vzhledem k omezeným prostředkům, na rybářské lodi Gjøa o výtlaku pouhých 47 tun vybavené malým motorem a s posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu magnetického pólu, který před ním již roku 1831 určil James Clark Ross. Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí severního pólu, kam se chtěl přiblížit unášením v ledu na lodi Fram, kterou k tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan ...

Richard Adams

Richard George Adams byl anglický spisovatel, který se proslavil jako autor Daleké cesty za domovem. Narodil se v Newbury v Berkshire. Od roku 1929 do roku 1933 chodil do Horris Hill School, v letech 1933-1938 studoval na Bradfield College. V roce 1938 nastoupil na Worcester College, Oxfordskou univerzitu ke studiu moderní historie. Jeho pozdní mládí poznamenala druhá světová válka – ze studií v Bradfieldu nastoupil do armády, kde sloužil šest let, do roku 1946. Sloužil na Středním východě a v Indii. Potom dostudoval historii na Worcester College v Oxfordu. V roce 1948 graduoval jako Bachelor of Arts a v roce 1953 získal titul Master of Arts. V roce 1948 nastoupil do britské veřejné službu jako náměstek ministra na Misterstvu pro bydlení a místní samosprávu a v podstatě až do začátku své spisovatelské kariéry kolem roku 1972 se živil jako státní úředník. Jako spisovatel pobýval ve Spojených státech na University of Florida a také na Hollins University ve Virginii. Na svých cestách navštívil také Antarktidu spolu se známým ornitologem Ronaldem Lockley. Žil se svou manželkou Elizabeth ve Whitchurchu, Hampshire. Narodily se jim dvě dcery Julie a Rosamonda. První knihu, Watership Down , vydal v roce 1972 a tato se hned stala světovým bestsellerem. Po vydání druhého románu Shardik v roce 1974 opustil veřejnou službu a stal se spisovatelem na plný úvazek. Román Daleká cesta za domovem vznikl jako vyprávění pro jeho dvě dcery, které ho nakonec přesvědčily aby toto sepsal a nechal vydat knižně. Tato práce trvala dva roky. Rukopis přijal až osmý nakladatel - Rex Collings Ltd., a v roce 1972 kniha vyšla. Během příštích let se kniha zařadila do fondu klasických děl světové literatury a autor se jím zařadil mezi přední anglické spisovatele. Bylo prodáno přes 50 milionů výtisků po celém světě. Kniha se také stala předlohou k filmu a...

René Arcos

Francouzský básník, spisovatel a novinář.

Regina Andrásová

vystudovala střední ekonomickou školu v Praze a v současné době pracuje v bance. Je vdaná, má dvě děti. Žije s rodinou nedaleko Prahy a k jejím zájmům patří mj. literatura a pěší turistika. V roce 2008 jí vyšla románová prvotina pod názvem Bohyně z Eru.

Peter Abrahams

Jihoafrický romanopisec, básník, esejista a novinář. Působil na Jamajce a ve Velké Británii.

Nonna Auská

Nonna N. Auská byla lékařka, humanistka, spisovatelka, autorka vzpomínek a cestopisů. Nonna Auská se narodila 23. října 1923 v Charkově na Ukrajině. V roce 1953 promovala na lékařské fakultě Karlovy univerzity v Praze. Po skončení studií pracovala jako lékařka - internistka v Kolíně a v Košicích. Dne 21. srpna 1968 v době, kdy již bylo obsazeno pražské letiště, se jí podařilo odletět do Ameriky. Tam žila v USA a v Mexiku. Nonna Auská pobývala mnoho let v zahraničí a to nejen v USA, ale i v Itálii. Zážitky z pobytu v těchto zemích promítla do dvou svých knih : "Český lékař v Americe" a "Vzpomínky na Itálii". Po Sametové revoluci se vrátila zpět do Československa. Žila v Praze. Zemřela dne 9. dubna 2013. V Praze na Olšanských hřbitovech je umístěn žulový kenotaf připomínající její osobu.

Mirka Andolfo

Italská ilustrátorka, autorka a koloristka komiksů.

Michal Anděl

Michal Anděl je český lékař, internista specializující se na metabolismus, diabetes a klinickou výživu, v letech 1997–2003 a 2010–2018 děkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a následně proděkan pro akademické tradice a etiku. V období 1990–2016 působil také jako přednosta II. interní kliniky 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Narodil se v Praze roku 1946. Na střední školu nemohl nastoupit z politických důvodů, jeho otec byl politickým vězněm. Nejdříve ukončil učební obor chemie ve Spolaně Neratovice. Poté nastoupil do Thomayerovy nemocnice jako sanitář. V roce 1966 při zaměstnání vystudoval večerní střední školu na Vinohradech a pokračoval na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou ukončil v roce 1972. Lékařskou praxi začínal na interním oddělení v nemocnicích na Mělníku a Kralupech nad Vltavou . Poté působil v pražském IKEMu jako vedoucí Jednotky intenzivní metabolické péče a poslední dva roky pracoval zároveň ve funkci zástupce přednosty 1. interní výzkumné základny. Po sametové revoluci přešel na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, kde byl od roku 1990 přednostou II. interní kliniky FNKV, než jej v dubnu 2016 nahradil edokrinolog profesor Michal Kršek. V roce 1994 působil jako pověřený přednosta Kliniky pracovního lékařství 3. LF UK a FNKV. Od roku 1995 na fakultě zastává také post vedoucího Oddělení výživy Centra preventivního lékařství a od roku 2001 je souběžně vedoucím Katedry interních oborů. V letech 1997–2003 byl děkanem 3. LF UK a v období 2003–2009 pak proděkanem pro vědu a výzkum. V roce 2005 se stal jedním ze tří kandidátů na funkci rektora Univerzity Karlovy, kterým byl zvolen profesor Václav Hampl. V roce 2009 byl spolu s profesorem Petrem Widimským kandidátem na post děkana 3. LF UK. Akademický senát fakulty jej zvolil děkanem ve druhé volbě pro období 2010–2014 a znovuzvolil na období 2014–2018. Roku 1978 obhájil kandid...

Marek Adamík

Narozen 1980. Mgr., odborník na marketingovou komunikaci a religionistiku, též básník.

Marcus Antoninus Aurelius

Ludovico Ariosto

Ludovico Ariosto byl italský renesanční básník, autor epické básně Zuřivý Roland . Narodil se ve městě Reggio Emilia. Jeho otec byl velitelem pevnosti, matka pocházela z místní šlechtické rodiny. Byl nejstarším z deseti sourozenců. Rodina se usadila ve Ferraře, kde se otec stal soudcem a později úředníkem městské správy. Ludovico se od útlého mládí zajímal o poezii, avšak na přání svého otce začal v roce 1489 studovat právo. Po pěti letech mu otec povolil, aby se věnoval literatuře.l Pod vedením humanisty Gregoria da Spoletiho studoval literaturu a latinu, na univerzitě se zapsal na filozofii. Zapojil se do kulturního života, hrál v divadelních představeních a napsal i své první básně. V roce 1500 mu náhle zemřel otec a Ludovico se jako nejstarší musel postarat o své sourozence. Získal místo u ferrarského dvora. V diplomatických službách kardinála Ippolita d´Este pracoval v letech 1503–1517. Vedl úspěšná diplomatická jednání s papežem Juliem II. a stal se i přítelem následujícího papeže Lva X. Italský básník se snažil pojednávat o člověku nezávislém na církvi, avšak na ní samotné byl závislý. Z nemanželského vztahu se mu v roce 1509 narodil syn Virginio, kterého v pozdějších letech oficiálně uznal za vlastního. V roce 1513 se Ariosto zamiloval do Alessandry Benucciové, manželky obchodníka ve Florencii. Poté, co ovdověla, se přestěhovala do Ferrary, ale básník se s ní oženil až v roce 1527. I po svatbě však žili odděleně. Ariosto měl svůj dům v ulici Mirasole, kde žil se synem Virginiem a invalidním bratrem Gabriellem. V roce 1516 vyšlo jeho životní dílo Zuřivý Roland, na kterém pracoval už více než deset let. V roce 1517 byl kardinál jmenován biskupem na východě Maďarska, ale Ariosto odmítl opustit Ferraru. Začal sloužit vévodovi Alfonsovi d´Este, který jej roku 1521 vyslal do malé vesničky v kraji Garfagnana, kde měl vykonávat funkci správce. Po třech letech ...

Lindsay Armstrong

Populární jihoafricko - australská spisovatelka více než 65-ti romantických románů. Narodila se a vyrůstala v Jižní Africe.Vdala se za Novozélanďana, který pracoval v Západní Africe. Jejich první tři děti se narodily v Jižní Africe, další pak v Londýně a poslední v Austrálii. V současné době žijí v Austrálii.

Laura Kristine Arnesen

Dánská autorka knihy návodů na účesy.

Karen Amen

Karen Amenová trénuje cvičitele,známe osobnosti a širokou veřejnost již více než deset let.V roce 1985 se zapojila do programu vzdělávání a zvyšování kvalifikace tisíců instruktorů a trenérů po celém světě.Bývalá zlatá medailistka z mistrovství Spojených států v aerobiku s sebou do oblasti kondičního cvičení přinesla rozmanité disciplíny. Karen je oblíbenou moderátorkou pořadů o zdravém životním stylu a cvičení:vysílají ji americké televizní stanice NBC,FOX,TV a Via Com. Při práci obvykle tráví mnoho času s lidmi,kteří mají specifické požadavky. Karen se je snaží udržet v dobré kondici,pomáhá jim vybudovat zdravý životní styl a v některých případech i vyrovnat se s vážným onemocněním. Kromě toho trénuje a vede hodiny v newyorském sportovním klubu Reebok. Její první kniha "Pryč s břichem" se stala bestsellerem a byla přeložena do čtyř jazyků.

Judith Arnold

Judith Arnold vdaná dvě děti /chlapci/ žije v Massachusetts nedaleko Bostonu. Její první román vyšel v říjnu 1983, stejně jako narození prvního syna. Od té doby napsala více než 90 románů, které vydala v Silhouette, Second Chance at Love a Harlequin nakladatelství.

John Allan

Britský autor, zabývá se parapsychologií a záhadnými jevy.

Joe Abercrombie

Joe Abercrombie je britský spisovatel. Joe Ambercrombie se narodil v Lancasteru v Anglii. Poté, co vystudoval obor psychologie, dal se na práci televizního producenta. Po nějaké době přešel na práci soukromého střihače, během pauzy mezi zaměstnáními v roce 2002 začal psát svou prvotinu The Blade Itself . Tu dokončil o dva roky později a v roce 2006 ji vydal. Skončil s prací střihače a naplno se vrhl na dráhu spisovatele.

Jitka Abrahámová

Jitka Abrahámová, rozená Zavadilová , je česká lékařka – onkoložka, profesorka klinické onkologie a v současné době přednostka Onkologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze 4 – Krči. Toto oddělení Abrahámová vybudovala. Díky ní se na tomto oddělení vytvořil kvalitní tým lékařů a sester, bylo zde otevřeno lůžkové oddělení včetně jednotky intenzivní onkologické péče a rychle se pozvedlo na republikovou úroveň. V roce 1966 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1988 se stala docentkou pro obor klinická onkologie. Mimo jiné také založila a 20 let vede Nadační fond Nadační fond onkologie pro 21. století. Zastává též funkci místopředsedkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a je předsedkyní celostátní Rady Národního onkologického registru. V roce 2017 obdržela od tehdejšího předsedy horní komory Parlamentu České republiky Milana Štěcha Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Jiří Adámek

Jiří Adámek je český historik, politik strany Moravané, bývalý československý politik a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za HSD-SMS po sametové revoluci počátkem 90. let. Po volbách roku 1990 zasedl za HSD-SMS do Sněmovny lidu . Mandát nabyl až dodatečně jako náhradník v září 1991 poté, co zemřel poslanec Boleslav Bárta. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V komunálních volbách roku 2002 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora za HSD-SMS . Opětovně se o zvolení do tamního zastupitelstva neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 2006 . V parlamentních volbách v roce 2010 kandidoval za stranu Moravané, ale strana nezískala parlamentní zastoupení. Uváděn je jako historik, bytem Brno. Zasedá ve výkonném výboru Moravského národního kongresu.

Jindřich Adámek

Autor učebnic z oboru strojnictví.

Jennifer Ackerman

Jennifer Ackerman píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.

Jean-Claude Alix

Autor vystudoval nejprve informatiku v Lyonu a působil jako šéf ústavu pro rozvoj americké medicínské informatiky. Po studiích přírodního léčitelství založil společnost MEDICUS a od roku 1999 řídí přírodní léčitelské centrum v německém Solingen-Ohligs. V této publikaci vyjmenovává důvody, proč se klasické medicíně nedaří zastavit šokující úmrtnost na rakovinu, infarkt a iktus, a která přesto nebere nezkoumá příčiny nemocí a ordinuje drahé, drastické, neúčinné i nebezpečné léčebné strategie. Autor bourá zavedené mýty o spolehlivosti chemoterapie, o prospěšnosti očkování batolat, o neškodnosti antibiotik, o údajné spolehlivoti klasické diagnostiky, o oprávněnosti kloubních či kostních náhrad, o údajných příčinách nefunkčnosti štítné žlázy a tlustého střeva, o příčinách vředových a kožních chorob, o nebezpečnosti cholesterolu atp.

Jay Asher

Americký spisovatel.

Jaromír Astl

Narozen 17. 9. 1964. Prof. , MUDr., CSc., otorinolaryngolog . Publikace z oboru.

Ján Adámek

Mgr. Narozen 1. 8. 1967 v Písku. Historik, zabývá se českými církevními dějinami 13. - 15. století a regionální historií Písecka. Historik Prácheňského muzea v Písku, zástupce ředitele, vedoucí knihovny, od roku 1995 správce numismatické sbírky.

Jan Adamec

Jan Adamec je český fotograf a galerista působící v Pardubicích. Jan Adamec se narodil v Chotěboři, od roku 1966 žije v Pardubicích. Fotografovat začal v roce 1975, vystavuje od roku 1983. Od roku 1998 vede Galerii FONS firmy Stapro v Pardubicích na Pernštejnském náměstí, která je primárně zaměřena na fotografii a pozapomínané autory, zvláště z Pardubic. Jan Adamec inicioval a spolupodílel se na všech výstavách, vytištěných katalozích a aktivitách, jež se týkají pardubické umělecké generace Starých psů, zabývá se také odkazem díla Vojmíra Vokolka. Mezi jeho nejznámější fotografické cykly patří Hráči, které nasnímal v pardubickém jazzovém klubu D29. Ale ještě před tím v průběhu 70. a počátku 80. let vznikaly reálně surreálné České výlohy. Jana Adamce ovlivnila humanistická fotografie zakladatelských osobností skupiny Magnum, ale také pouliční fotograf Paříže Eugen Atget. Adamec je dokumentátorem a v jistém slova smyslu archivářem kulturního dění Pardubic. Jan Adamec od sedmesátých let Vytvořil několik cyklů: Vojmír je cyklem o práci a osobě malíře a sochaře Vojmíra Vokolka, se kterým byl v úzkém kontaktu od konce 70. let. Série obsahuje záznam několika instalací objektů VV v Rozhovicích, instalaci na hradě Pecka a na hradě Kunětická hora. Výběr z tohoto cyklu byl vystaven v Galerii města Plzeň na výstavě Vojmír Vokolek – Vlastimil Vokolek – Václav Vokolek. Nyní je umístěn v Památníku národního písemnictví v Praze. České výlohy 80. a 90. let je soubor fotografií, který prostřednictvím záznamu výloh zachytil ponurou atmosféru dožívajícího reálného socialismu i to co po něm přežilo do počátku 90. let. Tři portréti, cyklus portrétů generačních přátel, se kterými prožíval zejména období konce 70. a začátku 80. let a kteří žili mimo tehdy oficiálně prezentovanou společnost. Na něj navazuje i soubor Letmé podoby samoty, jež vznikal v průběhu dalších let. Soubor soustřeďuje divákovu pozornost k tvářím lidí, kteří nejsou mediálně zná...

James Adler

Ivana Ašenbrenerová

Narozena 1967. Mgr., novinářka, publicistka, redaktorka. Publikace z oboru těhotenství, porod a péče o dítě.

Ivana Argayová

PhDr., slovenská vysokoškolská pedagožka, odbornice na ošetřovatelství a urgentní ošetřovatelství . Publikace v oboru.

Hana Andronikova

Hana Andronikova byla česká spisovatelka. Vystudovala gymnázium ve Zlíně, pak Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory angličtina a čeština. Po ukončení studia pracovala jako personální manažerka v zahraničních i českých firmách. V roce 1999 odešla z podnikatelské sféry a věnovala se literatuře. Autorčin debut Zvuk slunečních hodin získal v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. V březnu 2008 plánovala vydat nový román s pracovním názvem Blues v nakladatelství Odeon. Nakonec v roce 2010 vydala knihu Nebe nemá dno. V roce 2011 za tuto knihu obdržela Cenu čtenářů Magnesia Litera 2011. Napsala divadelní hry Tanec přes plot , Pakosti a drabanti a Šašci, špioni a prezidenti . Dne 20. prosince 2011 podlehla rakovině. povídky ve sbornících:

Giovanni Arpino

Giovanni Arpino byl italský prozaik, básník a publicista, představitel italského neorealismu. Ve svých psychologických románech zobrazil typické současné italské politické, sociální a mravní problémy. Za román L'ombra delle colline získal v roce 1964 cenu Strega.

Georges Auric

Georges Auric byl významný francouzský skladatel, který se narodil 15. února 1899 v Lodève v Héraultu a zemřel 23. července 1983. Byl členem skupiny skladatelů známé jako Les Six, do níž patřili mimo jiné Francis Poulenc a Darius Milhaud. Auric zahájil svou skladatelskou kariéru již v mladém věku a přispěl k avantgardní hudební scéně v Paříži. Byl známý svou všestranností a schopností komponovat v různých stylech.

Georges Arnaud

Autor přibližně 400 knih rozličných žánrů. Začínal psát počátkem padesátých let detektivní romány ve stylu Léo Maleta. Již v roce 1952 získal první ocenění za detektivní román Ne tirez pas sur l'inspecteur. Světovou proslulost mu však zajistila až Ledová společnost – dnes již více než osmdesátidílná sci-fi sága. Jde vlastně o rozsáhlý postkatastrofický příběh z Nové doby ledové, za který mu byla v roce 1988 udělena literární cena Apollo. Sága je rozdělena do tří sérií: Ledová splolečnost , Kronika Ledové společnosti a Ledová společnost. Nová epocha .