Výpis všech autorů

Karel Adámek

Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...

Július Antoliak

Slovenský spisovatel, autor detektivních románů.

Josef Albrecht

Josef Albrecht pracoval jako redaktor a editor v MF DNES, spolupracuje se serverem iDNES.cz. V ostravském studiu České televize byl nejprve editorem v redakci zpravodajství, nyní je dramaturgem v Centru publicistiky a dokumentu. Systematicky se věnuje soudobým dějinám, především období totality. Projekty, na nichž se podílel, získaly několik profesních ocenění, těmi nejvýznamnějšími jsou Trilobit a cena Elsa za cyklus Příběhy železné opony. K divácky úspěšným a oblíbeným patří i cykly V zajetí železné opony a Tajné akce StB. V současné době se podílí na projektu Přísně tajné vraždy. Je podepsán pod několika celovečerními dokumenty, například Mlynáři od Babic, Můj otec generál, Dopisy z cely smrti nebo Přechodné adresy Jaromíra Šavrdy. Patří k zakládajícím členům Občanského sdružení PANT, které se věnuje popularizaci soudobých dějin. Je jedním z autorů projektu internetového portálu www.moderni-dejiny.cz, který provozuje právě Občanské sdružení PANT.

John Astrop

Napsal a ilustroval více než 150 dětských knih. Od konce 60. let 20. století se věnuje astrologii - pořádá přednášky, poskytuje rady a píše. Je ženatý s malířkou Caroline Smithovou, autorkou Základů tarotu a Měsíčního věštění. Na obou knihách John spolupracoval.

John Altman

Hudebník a spisovatel. Vystudoval Harvardskou univerzitu. Autor populárních thrillerů a špionážních románů. John Altman je americký thriller spisovatel . Je také hudebník a absolvent Harvardu. V roce 2000 debutoval jeho román Spies byl vydáván Gathering. Jeho poslední román byl Watchmen , publikovan v roce 2004. Jeho knihy byly zveřejněny ve Spojených státech, Velké Británii , Itálii , Japonsku , Polsku a Nizozemí V současnosti žije v New Yorku .

John Allan

Britský autor, zabývá se parapsychologií a záhadnými jevy.

Jean-Claude Alix

Autor vystudoval nejprve informatiku v Lyonu a působil jako šéf ústavu pro rozvoj americké medicínské informatiky. Po studiích přírodního léčitelství založil společnost MEDICUS a od roku 1999 řídí přírodní léčitelské centrum v německém Solingen-Ohligs. V této publikaci vyjmenovává důvody, proč se klasické medicíně nedaří zastavit šokující úmrtnost na rakovinu, infarkt a iktus, a která přesto nebere nezkoumá příčiny nemocí a ordinuje drahé, drastické, neúčinné i nebezpečné léčebné strategie. Autor bourá zavedené mýty o spolehlivosti chemoterapie, o prospěšnosti očkování batolat, o neškodnosti antibiotik, o údajné spolehlivoti klasické diagnostiky, o oprávněnosti kloubních či kostních náhrad, o údajných příčinách nefunkčnosti štítné žlázy a tlustého střeva, o příčinách vředových a kožních chorob, o nebezpečnosti cholesterolu atp.

Jaromír Adamec

Narozen 1953. Stojní inženýr, působil na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Autor odborné literatury o kontrolních, diagnostických a programovacích systémech při obrábění strojů.

Jan Alenský

Vlastimil Vondruška je český historik, etnograf, publicista a spisovatel, autor především historických detektivních příběhů. Publikoval také pod pseudonymem Jan Alenský. Jeho knihy patří dlouhodobě k nejvíce půjčovaným titulům v českých veřejných knihovnách. V 80. letech byl ředitelem historické části Národního muzea, později se přes 10 let jako podnikatel úspěšně zabýval výrobou kopií historického skla. Kromě literatury patří mezi jeho zájmy horolezectví, kterému se věnoval více než dvacet let. Vlastimil Vondruška se narodil roku 1955 na Kladně. Po absolvování kladenského gymnázia roku 1974 začal studovat historii a národopis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kterou ukončil roku 1979. Poté působil v Československé akademii věd v Ústavu pro etnografii a folkloristiku, kde roku 1983 ukončil svou vědeckou aspiranturu. V roce 1983 nastoupil do Národního muzea v Praze. V roce 1984 byl Vlastimil Vondruška jmenován ředitelem Historického muzea NM. Na této pozici působil až do konce roku 1989, kdy Občanské fórum muzea odvolalo z vedoucích pozic všechny členy KSČ. V letech 1988–1990 působil v redakční radě Časopisu Národního muzea. Po odchodu z Národního muzea v roce 1990 se věnoval podnikání. Společně s manželkou Alenou, která je teoretičkou uměleckého řemesla, autorkou řady výtvarných návrhů a sklářských realizací a rovněž publicistkou, založil roku 1997 v Doksech sklárnu Královská huť, jejíž produkce byla zaměřena jednak na výrobu kopií historického skla dle originálů z muzejních sbírek, jednak na barevné hutní sklo dle vlastních autorských návrhů. Huť sponzorovala mnohé kulturní akce a za tuto činnost obdržel roku 1999 ocenění od ministra kultury České republiky Pavla Dostála. Sklárnu v Doksech provozoval do roku 2009. Literatuře se věnuje s přestávkami od mládí. Dosud napsal více než padesát vědeckých studií a článků o dějinách hmotné kultury, mnoho knih vědeckých a populá...

J Adamec

Heather Allison

Americká autorka milostných příběhů.

Guido And Maurizio De Angelis

Guido a Maurizio De Angelisovi jsou italští hudebníci a skladatelé, kteří významně přispěli do světa filmové hudby, zejména v 70. a 80. letech 20. století. Jsou to bratři, kteří se často společně podíleli na mnoha soundtracích k italským i zahraničním filmům. Jejich hudba zahrnuje různé žánry, od popu a rocku až po kompletní orchestrální partitury.

Georges Arnaud

Autor přibližně 400 knih rozličných žánrů. Začínal psát počátkem padesátých let detektivní romány ve stylu Léo Maleta. Již v roce 1952 získal první ocenění za detektivní román Ne tirez pas sur l'inspecteur. Světovou proslulost mu však zajistila až Ledová společnost – dnes již více než osmdesátidílná sci-fi sága. Jde vlastně o rozsáhlý postkatastrofický příběh z Nové doby ledové, za který mu byla v roce 1988 udělena literární cena Apollo. Sága je rozdělena do tří sérií: Ledová splolečnost , Kronika Ledové společnosti a Ledová společnost. Nová epocha .

Flavios Arrianos

Jeho život byl vyplněn činností úřední a spisovatelskou. V mládí se horlivě obíral filosofií stoika Epiktéta, potom, snad v nějaké funkci vojenské, poznal kromě zemí alpských také Gallii a africkou Numidii. Kolem r. 130 dosáhl konsulátu, později byl správcem v asijské Kappadokii. Z té doby pochází jeho zeměpisné dílo, popisující kraje u Černého moře. Převážně zeměpisného rázu je i jeho popis Indie. Odborný obsah má jeho učebnice vojenské taktiky a krátký spis o lovu. Avšak jeho nejdůležitějším dílem je podrobné vylíčení výpravy Alexandra Makedonského do Asie s názvem Alexandrú anabasis.

Ester Anaswah

Ellen Alpsten

ELLEN ALPSTENOVÁ - sa narodila v roku 1971 v Keni, kde prežila detstvo. Na konci sedemdesiatych rokov sa vrátila s rodičmi späť do Nemecka. V Kolíne a Paríži študovala právo, filozofiu, politiku a ekonómiu. Potom pôsobila ako novinárka, televízna producentka a moderátorka. Vydala dva romány – Ľalie z Francúzska a Cárovná. Žije aj s rodinou v Londýne.

Dianne Arcangel

Americká autorka thanatologických prací, spoluautorka publikace o duševním stavu truchlících jedinců.

Čestmír Amort

Narozen 21. 3. 1922 v Novém Kníně, okres Příbram, zemřel 2013. PhDr., pracovník Československé akademie věd a katedry historie na Filosofické fakultě University Karlovy, historické práce, také překlady.

Catherine Aubier

Práce z oboru astrologie.

Cabrero Arnal

JOSÉ CABRERO ARNAL byl rodák z Barcelony. Španělský kreslíř, který emigroval do Francie, kde zrovna hledá komunistický list lHumanité kreslíře komiksů, a tak se zrodí Pif, chytrý pes, zápolící s každodeními problémy. Na prvních kresbách je otec Pifíka ještě hodně psovitý. Od 29. března 1945 do prosince 1952, kdy Pif přejde na barvy a z lHumanité dezertuje do magazínu Vaillant. Postavička však prodělá hotovou evoluci - stále více se napřimuje, až je z něj Pif vzpřímený, a navíc dostává alter ego v podobě kocoura Herkula. Arnal vymýšlí dál, např. medvídka Placida a lišáka Muza, a tvoří až do své smrti 1982.

Bryan Adams

Bryan Adams je známý kanadský zpěvák, skladatel, kytarista, producent a fotograf, jehož hudební kariéra trvá již několik desetiletí. Proslavil se v 80. letech 20. století albem "Cuts Like a Knife" a mezinárodní slávy dosáhl albem "Reckless" z roku 1984, které obsahovalo hity jako "Summer of '69" a "Heaven". Adams je známý svým chraplavým vokálem a energickými rockovými hymnami, stejně jako power baladami, které se staly stálicemi klasických rockových rozhlasových stanic. Během své kariéry získal řadu ocenění a nominací, včetně cen Grammy, Juno Awards a nominací na Oscara za svůj podíl na filmových soundtracích. Jeho filantropická činnost zahrnuje jeho nadaci The Bryan Adams Foundation, jejímž cílem je podporovat vzdělávání a vzdělávací příležitosti pro děti po celém světě. V hudebním průmyslu působí soustavně, Adams vydal několik alb, která zaznamenala komerční úspěch i uznání kritiků.

Bruno Apitz

Nrozen 28. 4. 1900-7. 4. 1979, něm. prozaik. Pro členství v kom. straně internován 1933-45 v koncentračních táborech. Své zážitky zachytil v nejproslulejším díle Nahý mezi vlky, v dalších dílech líčil boje děl. třídy .

Boris Akunin

Boris Akunin , rodným jménem Grigorij Šalvovič Čchartišvili je populární ruský spisovatel historických detektivních románů a překladatel z japonštiny. Jeho otec byl Gruzín a matka Židovka. Od roku 1958 žije v Moskvě. Studoval v Moskvě historii a filologii Japonska a japonštinu, řadu let pracoval jako zástupce šéfredaktora časopisu Zahraniční literatura. Od roku 2000 se věnuje pouze psaní. Jeho nejznámějším dílem je série detektivních románů o Erastu Fandorinovi, podle nichž byly natočeny 2 filmy a které se překládají do řady jazyků.

Artemidóros

Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.

Arno Anzenbacher

Arno Anzenbacher je rakouský filosof a teolog. V letech 1958–1964 studoval filosofii a katolickou teologii v Innsbrucku a ve švýcarském Fribourgu. Roku 1965 získal doktorát z filosofie a roku 1971 u profesora Ericha Heintela se habilitoval na univerzitě ve Vídni. V následujících letech působil na filosofické a katolické teologické fakultě Vídeňské univerzity, od roku 1981 byl univerzitním profesorem křesťanské antropologie a sociální etiky na Katolické teologické fakultě Univerzity v Mohuči. Tamtéž je v současné době emeritním profesorem.

Annie Auerbach

Americká spisovatelka.

Anne Ashley

Anne Ashley se narodila v Leicester, Anglii kde se i vzdělávala. Žila po dlouhou dobu ve Skotsku, nyní žije v západní zemi Anglie s manželem, dvěma syny a dvěma kočkami. Píše historické romance pro Mills & Boon od roku 1997.

Amaru

Amaru byl staroindický básník patřící společně s Kálidásou a Bhartrharim mezi nejvýznamnější představitele sanskrtské poezie. Podle tradice byl králem v Kašmíru, ve skutečnosti však o jeho životě není známo prakticky nic. Je uváděn jako autor sbírky Amarušataka , ve které se projevil jako mistr strofy, oblíbené formy staroindické lyriky. Základním motivem sbírky je hra milostných citů a jednotlivé strofy jsou jakýmisi miniaturami z milostného života. Nezahrnula ho slovy hněvivými, neodvrátila se, vpustila ho dál, jenom její pohled byl tak chladný, přímý, jak by před ní zcela cizí člověk stál. Báseň je uvedena v překladu Oldřicha Friše.

Alphaville

Alphaville je německá synth-popová skupina, která se proslavila v 80. letech 20. století. Skupinu založili v roce 1982 zpěvák Marian Gold, Bernhard Lloyd a Frank Mertens. Poprvé se mezinárodně proslavili svým debutovým singlem "Big in Japan", který se stal hitem v několika zemích. Po úspěchu prvního singlu vydala skupina Alphaville v roce 1984 debutové album "Forever Young", které obsahovalo hity jako titulní skladbu "Forever Young" a "Sounds Like a Melody". Směs chytlavých melodií, syntezátorové hudby a promyšlených textů na albu pomohla upevnit jejich místo na hudební scéně nové vlny.

Alexandra Antošová

Pedagožka, spisovatelka, vlastním jménem Procházková. Po vysoké škole pracovala jako učitelka, později jako redaktorka Západočeského nakladatelství a Plzeňského deníku.

Alexandra Adornetto

Alexandra je dcera učitelů angličtiny. Svou první knihu Zloděj stínů napsala ve 14 letech. Přiznává, že byla odjakživa vášnivou čtenářkou a dodnes je její pokoj plný rozečtených knih. Žije střídavě v USA a v Austrálii.

Albrecht Altdorfer

Albrecht Altdorfer byl německý renesanční malíř, grafik, rytec a stavitel, žák Albrechta Dürera a jeden z prvních představitelů tzv. Školy malých norimberských mistrů. O jeho životě je známo velmi málo. Pravděpodobně byl synem malíře Ulricha Altdorfera. Spolu s Lucasem Cranachem starším a Wolfem Huberem je považován za hlavního představitele tzv. Podunajské školy. Většinu života prožil v Řezně, kde získal jako „Amberský malíř“ 13. března roku 1505 měšťanské právo. Známý tam byl i jako stavitel kostela a konstruktér městského opevnění. Roku 1519 byl zvolen členem městské rady. Městským stavitelem byl jmenován v roce 1526. Altdorfer cestoval často do Vídně. Albrechtův bratr Erhard Altdorfer se stal také malířem a grafikem, ale byl žákem Lucase Cranacha staršího. Altdorfer byl významný malíř, kreslíř, grafik i stavební konstruktér. Pracoval technikami kolorované kresby na pergamenu, dřevořezu nebo mědirytiny, vytvořil kolem stovky grafických listů. K nejvýznamnějším patří jeho cyklus kolorovaných listů Triumfální průvod ke korunovaci císaře Maxmiliána I. a jeden z nejfrekventovanějších portrétů Martina Luthera. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Altdorfer na anglické Wikipedii.

Aischylos

Aischylos byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie . Byl synem bohatého statkáře Euforióna z Eleusíny, později žil v Athénách. Původním povoláním byl voják, bojoval v řecko-perských válkách – tyto zásluhy vyzdvihl v nápise na hrobě, který si sám napsal. Účastnil se bitev u Marathónu a Salamíny. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle legendy mu orel, který považoval jeho holou lebku za kámen, svrhl na hlavu želvu. Je považován za zakladatele antické tragédie, zavedl druhého herce a stal se tak tvůrcem evropské dramatické tradice. Jeho náměty byly téměř vždy mytologické, jen občas historické . Prosazoval demokratické ideály, svobodu a obětavou lásku k vlasti, zastával názor, že svět je řízen božskou spravedlností. Základním rysem tragična podle Aischyla je lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Aischylos používal slavnostní jazyk plný básnických obratů a novotvarů. Pro zvýšení obliby her jako jeden z prvních užíval výpravné dekorace, krásné kostýmy, masky atd. Aischylos byl zbožný člověk, takže podle něj byla moc bohů neomezená. V jeho hrách vystupuje Zeus jako spravedlivý vládce, který nesnáší lidskou domýšlivost a stíhá ji zaslepením, ve kterém se člověk dopustí hříchu a provinění a je za něj potom potrestán. Po Aischylovi je pojmenována např. planetka 2876 Aeschylus. Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Dalších 72 tragédií známe alespoň podle názvu. Nejvíc se proslavil změnami v koncepci řeckého dramatu. Zavedením druhého herce umožnil dialog a dramatickou akci. Jeho hrdinové jsou řečtí bojovníci a vojáci. Aischylovské látky a příběhy byly...

Aaron Allston

Americký autor sci-fi a fantasy, také tvůrce her na hrdiny .

Zia Allaway

Americká autorka populárních publikací a příruček o zahradničení.

Zdeněk Andršt

Narozen: 5.10.1912 Postupice, okr.Benešov, zemřel: 23.10.1985 Praha. JUDr. dlouholetý předseda Československého hokejového svazu, hokejový trenér. Za zásluhy o výstavbu, Za vynikající práci aj. /Články v časopisech, mj. Gól, Československý sport, Lední hokej, Kopaná - hokej, Trenér./ Nekrolog: Mladá fronta,24.10.1985,s.8.

Yuki Amemiya

Victoria Alexander

Victoria Alexander je americká autorka historických romancí. Než začala svou kariéru na poli spisovatelském, tak se delší čas věnovala televiznímu moderování, kde se jí podařilo udělat rozhovory mj. s několika prezidenty, papežem a samozřejmě s řadou filmových hvězd. Jenže pak Victoria zjistila, že jí fikce přináší víc zábavy než skutečný život, a tak dala vale televizi a vrhla se na psaní romancí na plný úvazek. Její knihy Romantic Times charakterizovaly jako příběhy “plné scén, co vás chytnou u srdce, s pozvolna narůstajícím sexuálním napětím mezi hrdiny, zajímavými charaktery a smysluplnými lekcemi o životě a lásce”. V současné době má Victoria na kontě přes dvacet knih. Přehled její tvorby můžete zhlédnout tady, její webovky navštívit zde a názor na její dílka přeložená do češtiny si můžete přečíst kliknutím na níže uvedený odkaz. ;-) Victoria s manželem, dvěma dospívajícími ratolestmi a kolií jménem Sam žije v Nebrasce ve více jak sto let starém domě.

Valerie Alma-Marie

Unknown Author

Tudor Arghezi

Tudor Arghezi, rodným jménem Ion Nae Theodorescu byl rumunský spisovatel. Pocházel z rolnické rodiny, od nejútlejšího mládí musel pracovat a vystřídal přitom řadu zaměstnání. Již v jedenácti letech odešel z domova, ve čtrnácti publikoval svou první báseň, a to v časopise Liga Ortodoxă. V devatenácti, roku 1899, se rozhodl pro mnišský život, v ortodoxním klášteře Cernica, ale po čtyřech letech ho opustil. Cestoval poté po Evropě, pobýval ve Švýcarsku a ve Francii, v Ženevě byl roku 1907 i krátce vězněn, jako levicový buřič a obhájce rolníků byl preventivně zatčen během rumunské rolnické vzpoury. Roku 1910 se vrátil do Rumunska a živil se jako novinář. Za první světové války zastával pacifistická stanoviska, roku 1918 byl načas uvězněn za článek do proněmeckých novin. Roku 1927 vydal svou první sbírku básní Cuvinte potrivite , která zaznamenala úspěch. Jeho poezie se dávala do souvislosti se symbolismem či secesí. Svůj literární pseudonym si zvolil podle řeky Argeş. K jeho blízkým přátelům patřili spisovatelé Vasile Demetrius a Gala Galaction. Spolu také vydávali časopis Linia Dreaptă, vyšlo však jen pět čísel. Poté vydal dva romány, v nichž zpracoval zkušenost ze dvou životních epizod – svou deziluzi z klášterního života popsal v románu Iconae de lemn , zážitky z věznění za války pak v románu Poarta neagra . Třetí jeho významnou prózou se stala dystopická satira Tablete din Tara de Kutty . V Rumunsku je dnes ovšem vnímán zejména jako autor poezie pro děti. K nejslavnějším takovým sbírkám patří Cartea cu jucarii , Carticia de seara či Hore . Za druhé světové války byl znovu vězněn. Po nástupu komunistů a oficiálního socialistického realismu v literatuře byl upozaděn. Kompromis s estetickými požadavky doby představil v knihách 1907 , Cintare omului (Zpěv člověka,...

Tom Ang

Americký fotograf. Autor příruček pro digitální fotografování.

Ted Allan

Ted Allan, vlastním jménem Alan Herman, byl kanadský spisovatel, scenárista a herec. V mládí sympatizoval s komunismem a účastnil se občanské války ve Španělsku. Na počátku 30. let 20. století pracoval jako novinář v Montréalu pro The Clarion, tisk Komunistické strany Kanady. Přijal pseudonym Ted Allan, aby mohl inkognito proniknout do místní fašistické organizace a odkrýt ji tak. Pseudonym si později ponechal. Roku 1936 se seznámil a spřátelil s Normanem Bethunem. Následujícího roku se přidal k Praporu Mackenzie–Papineau, v jehož rámci se zúčastnil občanské války ve Španělsku, kde se opět setkal s Bethunem. Roku 1952 spolu se Sydneym Gordonem vydal Bethunův životopis The Scalpel, The Sword. Po zbytek života se pokoušel prosadit film o Bethuneovi, podařilo se mu to až roku 1990. Roku 1957 opustil Dělnickou pokrokovou stranu poté, co se rozdělila ve vnitrostranické krizi způsobené Chruščovovým tajnou kritikou kultu osobnosti, potlačení maďarského povstání a odhalením státem podporovaného antisemitismu v Sovětském svazu. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ted Allan na francouzské Wikipedii a Ted Allan na anglické Wikipedii.

Stefania Auci

Italská speciální pedagožka, literární blogerka, autorka textů v on-line publikacích, spisovatelka.

Sherwood Anderson

Sherwood Anderson byl americký spisovatel.

Sergej Vasil'jevič Andrejev

Sergej Andrejev

Sarah Albee

Sarah Albee se narodila v Clevelandu, Ohio, jako čtvrté ze 4 dětí. Oba rodiče byli profesoři. Vystudovala Harvard, kde také hrála basketbal. Jejím prvním vážnějším zaměstnáním po škole byla práce editora v Chlidrenś Television Workshop, společnosti, která produkuje Sesame Street. V souvislosti s touto prací začala psát knihy pro děti všeho věku i pod různými pseudonymy. V současné době žije v Connecticutu se svým manželem a 3 dětmi a naplno se věnuje svému psaní.

Ryūnosuke Akutagawa

Japonský spisovatel.

Rumaan Alam

Americký spisovatel a redaktor. Žije v New Yorku.

Ros Asquith

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Roman Abušinov

Roman Abušinov se narodil 15. 2. 1966, je památkář a publicista.

Richard Acklam

Autor a spoluautor učebnic angličtiny.

René Arcos

Francouzský básník, spisovatel a novinář.

Regina Andrásová

vystudovala střední ekonomickou školu v Praze a v současné době pracuje v bance. Je vdaná, má dvě děti. Žije s rodinou nedaleko Prahy a k jejím zájmům patří mj. literatura a pěší turistika. V roce 2008 jí vyšla románová prvotina pod názvem Bohyně z Eru.

Rachael Renee Anderson

Americká spisovatelka, autorka historických i soudobých romancí.

Quick Amanda

Pietro Aretino

Pietro Aretino byl italský spisovatel, dramatik, básník a satirik, mající velký vliv na současné umění a politiku a také zakladatel moderní pornografické literatury. Pocházel z města Arezzo, kde také získal vzdělání, pak byl z města vypuzen. Tvůrčí období strávil ve městě Perugia, kde byl podporován Agostinem Chigim, bohatým bankéřem a mecenášem. Později odešel do Říma. Když papeži Lvovi X. v roce 1514 zemřel jeho slon Hanno, Aretino napsal satirický pamflet, nazvaný “Poslední vůle slona Hanna”. Fiktivní závěť chytře zesměšňuje vůdčí politické a náboženské osobnosti Říma Aretinovy doby včetně samotného papeže. Pamflet byl úspěšný, začal Aretinovu kariéru slavného satirika, začal být známý jako “metla knížat”. Aretino žil v kroužku literátů u svého patrona, zlepšoval své satirické schopnosti, věnoval se pomlouvání politiků a papežské kurie, povýšil římskou tradici hanopisů pasquinate na satirický žánr. Později napsal sbírku devětadvaceti pornografických sonetů Sonetti Lussuriosi , k níž nakreslil Giulio Romano sérii nádherných, ale velmi pornografických kreseb, která byla později vydána pod titulem I Modi . Touto knihou definitivně ztratil podporu papeže Lva X. Po jeho smrti v roce 1521 ho podporoval kardinál Giulio de Medici, pozdější papež Klement VII., protože Aretino kritizoval jeho protivníky. Papežem ale byl po Lvovi X. zvolen Vlám Hadrián VI. , v důsledku čehož Aretino odešel z Říma do Mantovy, kde byl podporován vévodou Federicem II., nebo do služeb vojevůdce Giovanniho de Medici. Poté, co byl konečně Klement VII. zvolen papežem, vrátil se do Říma, ale výhrůžky smrtí, pocházející od biskupa Giovanniho Gibertiho, kterého Aretino kritizoval ve svých satirách, ho donutily k tomu, aby se v červenci ...

Petra Adámková

Mgr., spoluautorka vysokoškolských učebnic a monografií z oboru češtiny.

Petr Angel

Autor duchovní literatury, také autor beletrie .