Výpis všech autorů

Pat Alburey

Americká autorka kuchařských knih.

Otto Aebi

Švýcarský dirigent, klarinetista, fagotista, klavírista a znalec Straussovy hudby .

Michaela Axt-Gadermann

Lékařka, dermatoložka a lékařská publicistka. Věnuje se zdravé životosprávě, výživě a otázce dlouhověkosti.

Mariana Alcoforado

Francouzský šlechtic, diplomat a spisovatel 17. století , jehož autorství proslulých Portugalských listů, připisovaných do té doby Marianě Alcoforado, bylo zjištěno až ve 20. století. O životě skutečné Mariany Alcofado je známo zhruba následující: Marianna Alcoforado se narodila v Portugalsku v roce 1640. Měla tři bratry a dvě sestry. Její rodné město Beja bylo hlavním dějištěm války se Španělskem. Mariannin ovdovělý otec ji proto poslal v roce 1656 do kláštera. Až do pětadvaceti let zde žila rutinní život, poté se údajně setkala s mladým francouzským šlechticem Noëlem Boutonem. Tento muž, později známý jako markýz de Chamilly a maršál Francie, byl jeden z francouzských důstojníků, kteří přišli do Portugalska, aby sloužil pod kapitánem Fredericke Schombergem. V letech 1665-1667 Chamilly trávil hodně času v blízkosti kláštera, až se nakonec blíže seznámil s Mariannou. Netrvalo dlouho a jejich vztah se stal veřejně známým a samozřejmě způsobil skandál. Nakonec Chamilly Mariannu opustil a vrátil se zpět do Francie. To mělo za následek, že mu Marianna začala psát dopisy, které později vyšly jako její nejznámější dílo, i když o pravosti se stále vedou spory. Marianna zemřela opuštěná v klášteře ve věku 83 let v roce 1723.

Marcello Argilli

Marcello Argilli byl italským právníkem, novinářem, spisovatelem a autorem dětských knih i komiksů. Studoval práva, po úspěšném absolvování studií nejprve pracoval jako právní zástupce a následně jako žurnalista.

Lubomír Anlauf

Narozen 22. 12. 1960 ve Vítkově. Výtvarník v oboru propagační a užitá grafika, též ilustrátor učebnic a dětské literatury.

Lenka Andrýsková

Metodička pro vzdělávání, autorka pracovního sešitu čtení a psaní pro začínající školáky.

Karel Adámek

Karel Adámek byl český spisovatel, národopisec a mladočeský politik. Byl otcem Karla Václava Adámka a zároveň bratrem Bohumila Adámka. Vystudoval nižší reálku v Chrudimi a poté pokračoval ve studiích na vyšší reálce v Praze, která však kvůli své nemoci nedokončil. Působil pak v obchodě svého otce a dál se coby samouk vzdělával. V mládí cestoval po Evropě a v Hlinsku se účastnil kulturního života. V letech 1865 až 1918 do své smrti zastával pozici okresního starosty, od roku 1871 zastával i post člena okresní školské rady. Zároveň vykonával v letech 1907–1911 funkci předsedy Svazu českých okresů v království českém. Trvale se angažoval v otázkách regionálního rozvoje Hlinska a východních Čech. Inicioval výstavbu železniční trati Pardubice - Chrudim - Německý Brod. Z podnětu Karla Adámka bylo v roce 1874 založeno při městské škole v Hlinsku muzeum. Jeho manželka Terezie Karolína roz. Štilíková byla aktivní v ženském hnutí. Založila v Hlinsku spolek Vlasta a byla členkou Ženského výrobního spolku v Praze. Byl aktivním členem Národní strany svobodomyslné a z jeho iniciativy byl v roce 1868 uspořádán na Košumberku tábor lidu na podporu českých státoprávních požadavků. Jeho politika se také ubírala směrem ke středním vrstvám, hlavně k řemeslníkům, které považoval za základ hospodářského života. V roce 1881 se stal v doplňovací volbě místo dosavadního J. Rumla poslancem Českého zemského sněmu, kde zasedal až do roku 1913. Kromě toho byl v období let 1896–1913 i členem zemského výboru. Ve volbách roku 1879 se stal poslancem Říšské rady , kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Rychnov, Žamberk atd. V roce 1879 Eduard Taaffe, tehdy představitel konzervativního německorakouského tábora, inicioval jednání s českou opozicí, na jejichž konci byl český vstup na Říšskou radu, zahájení aktivní politiky a přechod Čechů do provládního tábora. Adámek osobně...

Július Antoliak

Slovenský spisovatel, autor detektivních románů.

Joy Adamson

Joy Adamsonová byla spisovatelka, malířka a ochránkyně zvířat. V roce 1977 jí byl udělen rakouský čestný odznak Za vědu a umění Narodila se jako Friederike Victoria Gessnerová v Opavě, v ulici Na Rybníčku čp. 48. Byla druhorozená dcera ing. V. Gessnera , který byl stavebním radou na technickém oddělení zemského úřadu v Opavě a Friederiky Gertrudy, roz. Greipelové. V Opavě žila dvanáct let, poté se s matkou přestěhovala do Vídně. Jejím pradědečkem byl rakouský podnikatel Carl Weisshuhn. Se svým prvním mužem Viktorem von Klarwillem odcestovala roku 1937 do Afriky, kde poznala svého druhého muže, švýcarského přírodovědce Petera Ballyho, který ji prvně začal říkat Joy. Díky němu začala malovat a stala se z ní výborná kreslířka. Její rozsáhlý cyklus portrétů příslušníků keňských kmenů tvoří dnes stálou expozici Keňského národního muzea v Nairobi. Její poslední muž, George Adamson, kterého si vzala roku 1944, patřil k zakladatelům afrických národních parků. Jeho prostřednictvím se začala starat o malou lvici, kterou se jim oběma po velkém úsilí nakonec podařilo zčásti „znovuzdivočet“ a navrátit do přírody. Její životní příběh popsala v knize Příběh lvice Elsy. Navazující knihu Příběh levhartice Penny dokončil až spisovatelčin asistent. Mezi návratem lvice Elsy a příchodem levhartice Penny se starala o gepardici Pippu, kterou se jí podařilo také navrátit přírodě. Uskutečnila tak výzkum chování všech tří velkých afrických koček. Mezi známé knihy patří také autobiografie Volání divočiny, která byla v roce 1966 zfilmována. Založila nadaci Elsa Wild Animal Appeal, která má dodnes pobočky v USA, Kanadě, Japonsku a Keni. Prostřednictvím této nadace byly například založeny národní parky Meru a Samburu. Její život ukončil v roce 1980 bývalý zaměstnanec Paul Wakwaro Ekai, kterého propustila za krádež. Podle pitvy ji ubodal, on sám tvrdí, že ji zastřelil. Za tuto vraždu byl poslán na doživ...

Joe Abercrombie

Joe Abercrombie je britský spisovatel. Joe Ambercrombie se narodil v Lancasteru v Anglii. Poté, co vystudoval obor psychologie, dal se na práci televizního producenta. Po nějaké době přešel na práci soukromého střihače, během pauzy mezi zaměstnáními v roce 2002 začal psát svou prvotinu The Blade Itself . Tu dokončil o dva roky později a v roce 2006 ji vydal. Skončil s prací střihače a naplno se vrhl na dráhu spisovatele.

Jitka Abrahámová

Jitka Abrahámová, rozená Zavadilová , je česká lékařka – onkoložka, profesorka klinické onkologie a v současné době přednostka Onkologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze 4 – Krči. Toto oddělení Abrahámová vybudovala. Díky ní se na tomto oddělení vytvořil kvalitní tým lékařů a sester, bylo zde otevřeno lůžkové oddělení včetně jednotky intenzivní onkologické péče a rychle se pozvedlo na republikovou úroveň. V roce 1966 absolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1988 se stala docentkou pro obor klinická onkologie. Mimo jiné také založila a 20 let vede Nadační fond Nadační fond onkologie pro 21. století. Zastává též funkci místopředsedkyně České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a je předsedkyní celostátní Rady Národního onkologického registru. V roce 2017 obdržela od tehdejšího předsedy horní komory Parlamentu České republiky Milana Štěcha Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Jiří Aplt

Český textař a libretista. Narodil se 20. srpna 1917 v Praze , zemřel v roce 1990.

Jiří Andreska

Jiří Andreska byl český lesník, myslivecký historik, muzejník, etnograf, autor článků, knih a monografií. Narodil se v Kyjích u Prahy. Dětství prožil v Nepomuku. Od 15 let pracoval jako lesní praktikant na lesní správě Hartmanice na Šumavě, poté čtyři roky studoval na lesnické škole v Písku. V letech 1955-1983 působil v Zemědělském muzeu v Praze, na Konopišti a na loveckém zámku Ohrada na Hluboké, jako odborný a vědecký pracovník. Lesnickou fakultu VŠZ v Praze ukončil r. 1964, studium etnografie r. 1980 jako kandidát historických věd. Věnoval se badatelské činnosti, zejména studoval dějiny lesnictví, myslivosti, rybářství a vývoje jihočeské krajiny. Mnohé výsledky jeho práce jsou dodnes přístupné v muzejních expozicích zámku Ohrada. Po roce 1983 střídal různá zaměstnání, ponejvíce se v tomto období věnoval spisovatelské činnosti. Od roku 1961 pravidelně spolupracoval s Jihočeským rozhlasem, s Českou televizí a filmovými studii na pořadech o přírodě, zejména ptactvu a zvěři. Pro českobudějovické studio Českého rozhlasu připravil jako externí spolupracovník těžko uvěřitelných 3 000 příspěvků. Ačkoli vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze, za své nejvýznamnější učitele pokládal celý život zoology prof. Julia Komárka a zejména Doc. Waltra Černého z Přírodovědecké fakulty v Praze. Zájem o zoologii, myslivost a historii zůstal i po jeho smrti nadále v rodině a ve svém synovi Janu Andreskovi má dodnes velmi schopného pokračovatele.

Jiří Anderle

Jiří Anderle je český akademický malíř a grafik. Roku 1961 vystudoval AVU . Styl jeho kresby grafiky se vyhraňoval v době profesionálního působení v Černém divadle, se kterým sjezdil skoro celý svět jako technik i herec. Známý, zejména v zahraničí, začal být v polovině 60. let. V letech 1969–73 působil na VŠUP jako asistent Zdeňka Sklenáře a Jiřího Trnky. V desítkách grafických a obrazových cyklů Anderle naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní , tak i obecnou, nadčasovou . V poslední době se od těchto výstražných až tragických témat posouvá a blíží se k abstrakci. Podle svých slov měla na jeho život i tvorbu zásadní vliv zkušenost s psychedelickou látkou LSD, kterou podstoupil v 60. letech. Počet Anderleho samostatných výstav v  celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu i v pařížském Pompidouově centru. Jako všestranně múzický člověk je kupříkladu také bubeníkem kapely Grafičanka. Od roku 1997 je autorem, hercem i hudebním redaktorem oblíbeného rozhlasového pořadu Láska za lásku vysílaného na Dvojce Českého rozhlasu. V roce 2006 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy III. stupně a obdržel Čestné občanství Prahy 6. Samostatné výstavy:

Jean-Claude Alix

Autor vystudoval nejprve informatiku v Lyonu a působil jako šéf ústavu pro rozvoj americké medicínské informatiky. Po studiích přírodního léčitelství založil společnost MEDICUS a od roku 1999 řídí přírodní léčitelské centrum v německém Solingen-Ohligs. V této publikaci vyjmenovává důvody, proč se klasické medicíně nedaří zastavit šokující úmrtnost na rakovinu, infarkt a iktus, a která přesto nebere nezkoumá příčiny nemocí a ordinuje drahé, drastické, neúčinné i nebezpečné léčebné strategie. Autor bourá zavedené mýty o spolehlivosti chemoterapie, o prospěšnosti očkování batolat, o neškodnosti antibiotik, o údajné spolehlivoti klasické diagnostiky, o oprávněnosti kloubních či kostních náhrad, o údajných příčinách nefunkčnosti štítné žlázy a tlustého střeva, o příčinách vředových a kožních chorob, o nebezpečnosti cholesterolu atp.

Jean Anglade

Jean Anglade se narodil v Thiersu, v kraji Auvergne, a s tímto regionem je spjatá i většina jeho literární tvorby. Působil jako venskovský učitel a později jako profesor italštiny v Clermont-Ferrandu. Nejdřív byl francouzskou kritikou zařazován mezi regionální autory, až jeho román Zapomenuté jablko zpracovaný i pro televizi, mu přinesl celonárodní popularitu. Román je situován do kraje Auvergne a líčí osud stařenky, která jako jediná zbyla ve vesnici, kterou už všichni opustili . Autor psal romány, povídky, historické, esejistické a biografické práce. Anglade patří mezi realistické prozaiky s vypravěčským talentem, z jeho příběhů čiší láskyplný vztah k lidem, má vzácný dar vidět život z veselé, humorné stránky.

Jaroslav Andrt

Dlouhé roky zaměstnanec Automobilových závodů, n.p. Mladá Boleslav. Napsal několik knih týkajících se automobilů značky Škoda, bez nichž by se sotva obešli automechanici a řidiči.

Jane Alexander

Novinářka a publicistka zabývající se zdravým životním stylem.

J Adamec

Irving Adler

Irving Adler je pedagog, vědec, matematik. Je autorem mnoha knih o matematice, přírodních vědách, o vzdělávání. Psal knihy pro dospělé i pro děti.

Ingela P Arrhenius

Švédská ilustrátorka, grafička a designérka.

Guido And Maurizio De Angelis

Guido a Maurizio De Angelisovi jsou italští hudebníci a skladatelé, kteří významně přispěli do světa filmové hudby, zejména v 70. a 80. letech 20. století. Jsou to bratři, kteří se často společně podíleli na mnoha soundtracích k italským i zahraničním filmům. Jejich hudba zahrnuje různé žánry, od popu a rocku až po kompletní orchestrální partitury.

Grigol Abašidze

Gruzínský spisovatel a překladatel. V básnické i románové tvorbě se věnoval zejména historické tematice . Spoluautor textu hymny Gruzínské SSR, užívané v letech 1946–1990.

George Adamson

George Adamson zvaný „Otec lvů“ byl britský ochránce přírody a spisovatel. On a jeho žena Joy Adamsonová jsou nejvíce známi díky knize a filmu Volání divočiny , které popisují příběh lvice Elsy. George Alexander Graham Adamson se narodil 3. února 1906 v Etawahu, v tehdejší Britské Indii anglickým rodičům. Vzdělání získal v Dean Close School . Poprvé navštívil Keňu v roce 1924. Vystřídal několik zaměstnání, například hledač zlata, obchodník s kozami a profesionální lovec na safari. V roce 1938 začal pracovat v keňském Oddělení pro zvěř a stal se správcem hranice Severního okrsku. O šest let později si vzal za ženu Friederiku Victorii Gessner zvanou „Joy“. V roce 1956 spolu začali vychovávat malou lví samičku pojmenovanou Elsa. O pět let později o ní vznikla kniha a v roce 1966 i film „Volání divočiny“ . Adamson ukončil v roce 1961 své zaměstnání správce Severního okrsku a plně se začal věnovat svým mnoha lvům. V roce 1970 se přesunul do Národního parku Kora v severní Keni, kde se snažil pokračovat ve své činnosti reintrodukce lvů a dalších velkých koček do divočiny. Ve stejném roce se de facto rozešel s Joy, s níž nicméně trávil až do její smrti v roce 1980 vánoční svátky. 20. srpna 1989 byl George Adamson zavražděn nedaleko svého tábora somálskými bandity. Když jel ve svém terénním voze zachránit svého asistenta a mladého evropského turistu do parku Kora, banditi auto rozstříleli a jeho zasáhli mnoha kulkami. Bylo mu 83 let. Je pohřben v parku poblíž svého bratra Terrance a u svých oblíbených lvů Super Cub a Boy. V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Adamson na anglické Wikipedii.

Eva Ambros

Ester Anaswah

Ellen Alpsten

ELLEN ALPSTENOVÁ - sa narodila v roku 1971 v Keni, kde prežila detstvo. Na konci sedemdesiatych rokov sa vrátila s rodičmi späť do Nemecka. V Kolíne a Paríži študovala právo, filozofiu, politiku a ekonómiu. Potom pôsobila ako novinárka, televízna producentka a moderátorka. Vydala dva romány – Ľalie z Francúzska a Cárovná. Žije aj s rodinou v Londýne.

David Abram

Americký filosof a ekolog David Abram patří k nejinspirativnějším současným ekologickým myslitelům. Filosof, ekolog, pouliční kouzelník a vypravěč David Abram je jedním z nejinspirativnějších ekologických myslitelů současnosti. Jeho přednášky, eseje a publikace mají rostoucí vliv na environmentální hnutí nejen v Severní Americe, ale i v dalších zemích světa. Absolvoval Wesleyan University v Connecticutu, obdržel doktorát z filosofie na State University of New York ve Stony Brook a postgraduální stipendium Watsonovy a Rockefellerovy nadace. Za svoji knihu The Spell of the Sensuous - Perception and Language in a More-Than-Human World , která je považovaná za přelomové dílo současné ekologické filosofie a etiky, obdržel Lannanovu cenu za naučnou literaturu. David Abram uspořádal řadu seminářů na univerzitách v USA i v Evropě , zatímco si podržel nezávislost na akademickém světě. Spolupracoval například s geochemikem Jamesem Lovelockem a bioložkou Lynn Margullisovou, tvůrci hypotézy Gaia, s radikálním společenským kritikem Ivanem Illichem či s ekologem Paulem Shepardem; vliv na něj měl také jungiánský psycholog James Hillman. David Abram objevným způsobem poukazuje na zapomenutou ekologickou dimenzi a hloubku lidských smyslů, která se mu samotnému otevřela díky zkušenosti, jíž získal u domorodých kouzelníků a šamanů v Indonésii, Nepálu i v Severní Americe. Pokud probudíme svoji animistickou vnímavost a otevřeme se bezprostřední aktivní účasti se světem kolem nás, objevíme, že vše v něm je živé a oduševnělé, že smyslová země není souborem mrtvých objektů, ale polem živých, působících subjektů. Začneme si uvědomovat, že jsme součástí něčeho mnohem dalekosáhlejšího a záhadnějšího, než jsme my sami: „Smyslová zkušenost je způsob, jak naše tělo spojuje svůj život s jinými životy, které ho obklopují, způsob, jímž se země napojuje na naše myšlenky a sny." (D...

Dan Ariely

Americký psycholog a profesor behaviorální ekonomie, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru.

Catherine Aubier

Práce z oboru astrologie.

Asia

Asia je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1981 a jejíž členové pocházejí z jiných významných skupin, jako jsou Yes , King Crimson a Emerson, Lake & Palmer . Skupina byla superskupinou, původní sestavu doplnil Geoff Downes . Asia Debutové album, které vyšlo v roce 1982, bylo komerčně úspěšné a dočkalo se značného ohlasu díky hitům jako "Heat of the Moment" a "Only Time Will Tell". Zvuk kapely se vyznačoval směsí progresivní rockové virtuozity s přístupnějšími AOR melodiemi a produkcí.

Artur Anuszewski

Zeměpisec, cestovatel a fotograf.

Alfred Amenda

Alfred Amenda je pseudonym Alfeda Karrasche, německého publicisty a spisovatele, který se narodil 24. 4. 1893 v Královci, dnešním Kaliningradu, a zemřel 3. 6. 1973 během lázeňského pobytu v Kühlungsbornu na baltském pobřeží NDR. Alfred Karrasch pocházel z učitelské rodiny v někdejším východním Prusku. Po maturitě v rodném Královci začal studovat nejprve medicínu a potom humanitní obory na univerzitách v Královci a Freiburgu. První světovou válku prožil jako sanitář ve vojenském lazaretu, studia již nedokončil a věnoval se plně žurnalistice a publicistice. 1920 se s manželskou přestěhoval do Berlína, kde pracoval v redakcích několika novin, nejdéle v hodně rozšířeném deníku "Berliner Lokalanzeiger", a upozornil na sebe hlavně vtipnými fejetony a povídkami. Začátkem třicátých let mu vyšly první romány - "Winke, bunter Wimpel" a "Stein gib Brot", líčící tvrdý život baltských rybářů. Úspěšné byly i některé jeho rozhlasové hry - zejména později zfilmovaná hra "Heimweh" - a další románové prózy věnované zajímavým osobnostem současnosti i minulosti. Sem patří životopisný román o Koperníkovi a novely "Die Sternengeiger" a "Kleine Nachtmusik in Mittenwald", čerpající svůj námět z tradic houslařských rodin v hornobavorském Mittenwaldu, kam se Karrasch po roce 1945 přestěhoval. Ovšem největší, vpravdě životní úspěch mu přinesl již pod pseudonymem Amenda napsaný životopisný román o Beethovenovi "Appassionata", který od svého prvního vydání v NDR v roce 1958 dosáhl jen v němčině téměř dvousettisícového nákladu a byl přeložen do mnoha jazyků, mezi jiným i do češtiny a slovenštiny. Přátelské styky a spolupráce s významnými pokrokovými a antifašistickými osobnostmi, jmenujme za všechny vdovu po známém antifašistickém publicistovi Carlu von Ossietzkym, umožnily Alfredu Karraschovi po roce 1945 obrat k mírovým a pokrokovým silám reprezentovaným NDR. Román o Alfredu Nobelovi se stal druhou nejčtenější knihou Karraschovou a představuje úspěšné dovršení jeho románové tvorby....

Albrecht Altdorfer

Albrecht Altdorfer byl německý renesanční malíř, grafik, rytec a stavitel, žák Albrechta Dürera a jeden z prvních představitelů tzv. Školy malých norimberských mistrů. O jeho životě je známo velmi málo. Pravděpodobně byl synem malíře Ulricha Altdorfera. Spolu s Lucasem Cranachem starším a Wolfem Huberem je považován za hlavního představitele tzv. Podunajské školy. Většinu života prožil v Řezně, kde získal jako „Amberský malíř“ 13. března roku 1505 měšťanské právo. Známý tam byl i jako stavitel kostela a konstruktér městského opevnění. Roku 1519 byl zvolen členem městské rady. Městským stavitelem byl jmenován v roce 1526. Altdorfer cestoval často do Vídně. Albrechtův bratr Erhard Altdorfer se stal také malířem a grafikem, ale byl žákem Lucase Cranacha staršího. Altdorfer byl významný malíř, kreslíř, grafik i stavební konstruktér. Pracoval technikami kolorované kresby na pergamenu, dřevořezu nebo mědirytiny, vytvořil kolem stovky grafických listů. K nejvýznamnějším patří jeho cyklus kolorovaných listů Triumfální průvod ke korunovaci císaře Maxmiliána I. a jeden z nejfrekventovanějších portrétů Martina Luthera. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Albrecht Altdorfer na anglické Wikipedii.

Adam Andres

Veronika Válková je česká spisovatelka fantasy, které svá díla vydává pod pseudonymem Adam Andres. Pod vlastním jménem publikuje beletrii pro děti a učebnice dějepisu. Vystudovala latinu a historii na FFUK a pracuje jako profesorka dějepisu a latiny na víceletém Gymnáziu Na Pražačce. Všechny tyto knížky ilustroval Petr Kopl Veronika Válková publikovala řadu článků v časopise Pevnost, v současné době spolupracuje s časopisem Rodina a škola.

Zia Allaway

Americká autorka populárních publikací a příruček o zahradničení.

Zdeněk Andršt

Narozen: 5.10.1912 Postupice, okr.Benešov, zemřel: 23.10.1985 Praha. JUDr. dlouholetý předseda Československého hokejového svazu, hokejový trenér. Za zásluhy o výstavbu, Za vynikající práci aj. /Články v časopisech, mj. Gól, Československý sport, Lední hokej, Kopaná - hokej, Trenér./ Nekrolog: Mladá fronta,24.10.1985,s.8.

Will Adams

Vystřídal několik zaměstnání a nakonec pracoval několik let ve Washingtonu pro konzultantskou společnost,která se zabývala historií obchodu.Tam zpracoval a sestavil řadu prací týkající se dějin jednotlivých firem.Rád cestuje,navšívil mnoho míst,v nichž hledá exotické kulisy pro své příběhy.

Vojtech Artz

Slovenský šéfkuchař.

Vida Adamoli

Anglická spisovatelka.

Victoria Alexander

Victoria Alexander je americká autorka historických romancí. Než začala svou kariéru na poli spisovatelském, tak se delší čas věnovala televiznímu moderování, kde se jí podařilo udělat rozhovory mj. s několika prezidenty, papežem a samozřejmě s řadou filmových hvězd. Jenže pak Victoria zjistila, že jí fikce přináší víc zábavy než skutečný život, a tak dala vale televizi a vrhla se na psaní romancí na plný úvazek. Její knihy Romantic Times charakterizovaly jako příběhy “plné scén, co vás chytnou u srdce, s pozvolna narůstajícím sexuálním napětím mezi hrdiny, zajímavými charaktery a smysluplnými lekcemi o životě a lásce”. V současné době má Victoria na kontě přes dvacet knih. Přehled její tvorby můžete zhlédnout tady, její webovky navštívit zde a názor na její dílka přeložená do češtiny si můžete přečíst kliknutím na níže uvedený odkaz. ;-) Victoria s manželem, dvěma dospívajícími ratolestmi a kolií jménem Sam žije v Nebrasce ve více jak sto let starém domě.

Vasilij Nikolajevič Ažajev

Ruský spisovatel.

Valerie Alma-Marie

Unknown Author

Tom Arden

Australský fantasy spisovatel.

Ted Allan

Ted Allan, vlastním jménem Alan Herman, byl kanadský spisovatel, scenárista a herec. V mládí sympatizoval s komunismem a účastnil se občanské války ve Španělsku. Na počátku 30. let 20. století pracoval jako novinář v Montréalu pro The Clarion, tisk Komunistické strany Kanady. Přijal pseudonym Ted Allan, aby mohl inkognito proniknout do místní fašistické organizace a odkrýt ji tak. Pseudonym si později ponechal. Roku 1936 se seznámil a spřátelil s Normanem Bethunem. Následujícího roku se přidal k Praporu Mackenzie–Papineau, v jehož rámci se zúčastnil občanské války ve Španělsku, kde se opět setkal s Bethunem. Roku 1952 spolu se Sydneym Gordonem vydal Bethunův životopis The Scalpel, The Sword. Po zbytek života se pokoušel prosadit film o Bethuneovi, podařilo se mu to až roku 1990. Roku 1957 opustil Dělnickou pokrokovou stranu poté, co se rozdělila ve vnitrostranické krizi způsobené Chruščovovým tajnou kritikou kultu osobnosti, potlačení maďarského povstání a odhalením státem podporovaného antisemitismu v Sovětském svazu. V tomto článku byly použity překlady textů z článků Ted Allan na francouzské Wikipedii a Ted Allan na anglické Wikipedii.

Tanja Askani

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

T. J Andrews

Britský spisovatel. Autor beletrie.

Stefania Auci

Italská speciální pedagožka, literární blogerka, autorka textů v on-line publikacích, spisovatelka.

Stanislav A Auský

Narozen 1922 na Slovensku. Vojenský historik, práce z oboru. Stanislav A. Auský žil do roku 1938 v Mukačevě.Po násilném odtržení Podkarpatské Rusi evakuoval s rodinou do Čech. V květnu 1945 se v průzkumné četě 2. pluku Ruské dobrovolecké armády zúčastnil bojů v Praze a ústupu této divize na západ. Po dvou semestrech historie na filosofické fakultě byl povolán do Vojenské akademie v Hranicích a v r. 1947 byl vyřazen jako poručík pěchoty. Následujícího roku obdržel velitelskou výstrahu, protože "nenašel dost kladný poměr k lidově demokratickému zřízení". Tímto aktem končila kariéra mladých důstojníků po únorovém puči 1948. V říjnu 1951 byl vojenským soudem degradován a propuštěn z armády. V dubnu 1955 znovu zatčen a odsouzen k 12 letům vězení za velezradu. V amnestii roku 1960 byl podmínečně propuštěn z výkonu trestu a v roce 1968 před okupací "spřátelených armád" opustil s rodinou Československo, získal azyl v USA a působil v Novém Mexiku. Od května 1990 žije trvale v Praze, publikuje v novinách a časopisech a připravoval k tisku dva rukopisy napsané v zahraničí.

Simona Ahrnstedt

Simona Ahrnstedt vystudovala psychologii a svůj první román vydala v roce 2010. Její knihy se v krátké době staly velmi populárními především mezi švédskými čtenářkami a vycházejí ve vysokých nákladech nejen ve Švédsku, ale i v zahraničí. V současnosti žije v malém domě poblíž Stockholmu, pracuje jako terapeutka, stará se o své dvě děti a siamské kočky. Její největší vášní je však psaní romantických historických románů.

Sholem Asch

Šalom Aš byl americký spisovatel židovského původu, narozený na území dnešního Polska píšící svá díla v jidiš. V období druhé světové války byl jako literát na seznamu zakázané literatury. Narodil se v chasidské rodině. V mládí působil ve městě Włocławek, kde se živil jako písař pro negramotné. Kolem roku 1900 přesídlil do Varšavy a zde ovlivněn haskalou napsal svou první knihu v hebrejštině . Pak ho však židovský dramatik Isaac Leib Peretz přesvědčil, aby začal psát v jidiš, tedy specifickém dialektu středoevropských židů. Od roku 1904 psal takřka výhradně v něm, toho roku mu vyšel první text v jidiš - román A Shtetl. Angažoval se i v jidiš-hnutí a roku 1908 se zúčastnil konference v Černovicích , která prohlásil jidiš za "národní jazyk Židů", což je ovšem pojetí, které se v sionismu neprosadilo. Roku 1910 odjel do Spojených států, v roce 1920 získal americké občanství. Roku 1932 byl zvolen prezidentem jidišové sekce PEN klubu. V závěru života žil v Izraeli, na předměstí Tel Avivu zvaném Bat Jam. V domě, kde žil, je dnes jeho muzeum. Zpočátku byl jeho hlavním tématem tragikomický osud takřka středověce žijících východoevropských židů čelících nástupu moderního světa . V roce 1907 vydal jedno ze svých zásadních děl, první historický román v jidiš nazvaný Kiddush ha-Shem, který se věnoval temným aspektům Chmelnického povstání. Nevyhýbal se ani jiným kontroverzním tématům, jeho divadelní hra Got fun nekome z roku 1907 například popisovala lesbický vztah mladé židovské dívky s prostitutkou v nevěstinci, který vlastní její otec. Toto drama bylo také o rok později uvedeno Maxem Reinhardtem v Berlíně. Po odchodu do USA se soustředil na tematiku židovských imigrantů v Americe . V pozdní fázi své tvorby zase věnov...

Sherwood Anderson

Sherwood Anderson byl americký spisovatel.

Sarah M Anderson

Americká spisovatelka, autorka romantických příběhů o kovbojích a Indiánech.

Rumaan Alam

Americký spisovatel a redaktor. Žije v New Yorku.

Ros Asquith

Ros Asquith byla karikaturistka a ilustrovala 60 knih pri mládež. Její první práce, ve věku 17 let byla ilustrovat, Řecké mýty o americké audiovizuální společnosti. Vystudovala Camberwell školu umění, pracovala jako fotografka, designérka. Ros má dva syny a žije v severním Londýně jako kritik džezu.

Roberto Aguirre-Sacasa

Americký komiksový autor, dramatik, scenárista nikaragujského původu.

Roald Amundsen

Roald Engelbregt Gravning Amundsen byl norský polární badatel. Se svými výpravami jako první dosáhl jižního pólu a první proplul severozápadní cestou kolem Severní Ameriky. Stal se průkopníkem polárního výzkumu vzducholoděmi a letouny. Zahynul při záchranné misi pátrající po vzducholodi Italia. Amundsen se narodil jako čtvrtý syn v rodině norských majitelů lodi a kapitánů v Borge poblíž Fredrikstadu. Jeho otec byl Jens Amundsen. Matka se rozhodla držet jej mimo námořní průmysl a nutila ho stát se lékařem. Tento závazek se mu dařil plnit do jeho 21 let, kdy jeho matka zemřela. Amundsenovu celoživotní dráhu ovlivnil Fridtjof Nansen přechodem Grónska v roce 1888, i zmizelá Franklinova expedice, které jej vrhly na dráhu badatele. Nejprve se plavil jako kormidelník po mořích a od roku 1897 se účastnil již řady polárních výprav. Amundsen se zúčastnil první čistě vědecké expedice do Antarktidy, kterou na lodi Belgica organizoval Belgičan Adrien de Gerlache. Amundsen se zde seznámil s Frederickem Cookem, který mu předal cenné zkušenosti. Zejména se jednalo o jeho poznatky získané u Inuitů v severním Grónsku, jako bylo kožešinové oblečení a použití psích spřežení, které pak hrály roli při jeho úspěšném dobytí jižního pólu. Amundsen jako první v letech 1903–1906 proplul Severozápadním průjezdem od Grónska podél pobřeží Severní Ameriky do Nome na Aljašce. Na výpravu se vydal, vzhledem k omezeným prostředkům, na rybářské lodi Gjøa o výtlaku pouhých 47 tun vybavené malým motorem a s posádkou šesti mužů. Expedice měla i vědecké úkoly a Amundsen určil polohu magnetického pólu, který před ním již roku 1831 určil James Clark Ross. Po úspěchu se severozápadní cestou se Amundsen začal připravovat na dobytí severního pólu, kam se chtěl přiblížit unášením v ledu na lodi Fram, kterou k tomuto účelu postavil a již 1893–1896 použil jeho krajan ...

Regina Andrásová

vystudovala střední ekonomickou školu v Praze a v současné době pracuje v bance. Je vdaná, má dvě děti. Žije s rodinou nedaleko Prahy a k jejím zájmům patří mj. literatura a pěší turistika. V roce 2008 jí vyšla románová prvotina pod názvem Bohyně z Eru.