Výpis všech autorů

* antologie

Antologie je kniha sestavená z literárních děl několika různých autorů, jejichž jména jsou, na rozdíl od nekonkrétního kolektivu autorů, známa a jasně dána.

Vladimir Klavdijevič Arsen‘jev

Ruský cestovatel, geograf, etnograf, výzkumník na Dálném východě a spisovatel.

Viktor Petrovič Astaf'jev

Ruský spisovatel, autor próz s vojenskou tematikou, esejista a dramatik.

Theo Adam

Theo Adam byl vynikající německý operní basbarytonista a velmi uznávaný interpret děl Richarda Wagnera, Johanna Sebastiana Bacha a dalších skladatelů. Narodil se 1. srpna 1926 v Drážďanech a svou kariéru zahájil ve svém rodném městě, než si získal mezinárodní uznání. Adam se proslavil zejména svými výkony ve wagnerovských rolích, jako je Wotan v "Prstenu Nibelungově" a titulní role v "Bludném Holanďanovi". Díky svému hlubokému, zvučnému hlasu a pronikavé interpretaci byl oblíben na významných operních scénách po celém světě, včetně Bayreuthského festivalu, kde dlouhá léta pravidelně vystupoval.

Stephanie Archer

Philip Ardagh

Narozen 11.9. 1961 v Kentu. Spisovatel, práce s historickými náměty, sběratel mýtů a legend, píše také pro děti. Řada románů zfilmována v USA.

Petr Anděl

Narozen 1953. RNDr., pedagog Technické univerzity v Liberci, práce o životním prostředí. Syn historika a pedagoga Rudolfa Anděla.

Petr Ackermann

Ing.,CSc. Práce z oboru botaniky a vinařství.

Paul Auster

Paul Benjamin Auster je americký spisovatel židovského původu. Píše romány, filmové scénáře, básně i eseje. Překládá rovněž z francouzštiny , ve Francii i studoval. Často využívá detektivní schéma či jiné populární žánry, témata jeho knih jsou však spíše existenciální. Láká ho i film, k nejznámějším patří jeho scénář k filmu Kouř či Vnitřní život Martina Frosta , který též sám režíroval. Roku 2006 získal Cenu prince Asturského. V roce 2008 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

P. Adámková,

No Artist

Mitch Albom

Novinář, scénárista, dramatik. Píše sloupky do novin Má několik rozhlasových literárních pořadů, Dříve vystupoval jako boxer nebo barový zpěvák a pianistaJe znám svou dobročinnou aktivitou, založil tři charitativní spolky.

Marcus Aurelius

Louisa May Alcott

Louisa May Alcottová byla americká spisovatelka, proslavená především dílem Malé ženy , které pojednává o jejím dětství se třemi sestrami v městečku Concord v americkém Massachusetts. Otec, Amos Bronson Alcott , byl učitelem a žil v duchu německé filosofie zvané transcendentalismus, což ovlivnilo Louisu a celou rodinu v jejich smýšlení i životech. O narození Louisy píše matka, Abigail May Alcottová , svému švagrovi v dopise: "S velkou ctí ti můžu oznámit, narození své druhé dcery... narodila se půl hodiny po dvanácté, dnes v noci, na mé narozeniny." V té době žili v Germatown, části Philadelphie ve státě Pennsylvania, ještě s její starší sestrou Annou. V roce 1834 se přestěhovali do Bostonu ve státě Massachusetts, kde otec založil experimentální školu a připojil se ke skupině intelektuálů Transcendental Club, jejíž členové byli např. básníci a filozofové Ralph Waldo Emerson a Henry David Thoreau. Roku 1835 se narodila Louisina sestra Elisabeth. V roce 1840, po několikerých neúspěších se školou a narození poslední dcery Alcottovy rodiny, pojmenované po matce Abigail May, se Alcottova rodina stěhuje na sídlo Orchad house, v Concordu. V roce 1843 poblíž Harvardu otec spolu s Charlesem Lanem zakládá Fruitlands, to byla komunita lidí, smýšlejících stejně, jako Alcottovi. Žili zde podle zákonů přírody. Jedli, co vypěstovali, koupali se jen ve studené vodě, pili také jen vodu. Již po sedmi měsících se ukázalo, že to nebyl dobrý nápad. Komunita se ekonomicky neudržela. Rodina začala pronajímat místnosti v Orchad house a nakonec, za finanční pomoci Ralpha Waldo Emersona a z matčina dědictví, zakoupila Orchad house pro sebe, ale byla finančně zruinovaná. Nápad s Fruitlands byl sice ránou z ekonomického hlediska, ale upevnil vztahy mezi rodinou a významnými lidmi, jakými byli filosofové a spisovatelé, Henry David Thoreau, Nathaniel Hawtho...

Katherine Arden

Katherine Arden se narodila v Texasu. Vystudovala francouzštinu a ruštinu na Middlebury College . Žila v zahraničí, mj. ve Francii, v Moskvě a také na Havaji, kde napsala knihu of Medvěd a slavík. V současnosti žije ve Vermontu.

Karel Andrlík

Prog. Ing. Karel Andrlík , byl prof. chemie na průmyslové škole, vynikající znalec RKZ po stránce chemické , znalec starých inkoustů, aktivně činný v obraně od roku 1930, spolupracovník prof. Vojtěcha. Společně s J. Vrzalíkem napsali Stručné poučení o nepadělaných Rukopisech k padesátému výročí "marných bojů" proti pravosti Rukopisů.

Jim Al-Khalili

Autor je britský fyzik, popularizátor vědy.

Jennifer Ackerman

Jennifer Ackerman píše již více než tři desetiletí o vědě, přírodě a biologii člověka. Po celý život se snaží zpřístupňovat poznání co nejširšímu publiku, hledat místo člověka v přírodou daných souvislostech a kreativně uvažovat nad vědeckými fakty. Její styl spojuje čtivost a poutavost s předcházející pečlivou rešerší. Právě v tom tkví její hlavní dar a díky tomu se její práci dostává opakovaných ocenění. Mimo jiné získala stipendium americké Národní nadace pro literaturu v oblasti literatury faktu, Buntingovo stipendium a grant od Nadace Alfreda P. Sloana. Má za sebou nespočet příspěvků a článků v mnoha publikacích, například National Geographic či New York Times. Především ale píše knihy. Genialita ptáků je nejnovější z nich, v pořadí sedmá.

Edward Albee

Edward Franklin Albee byl americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považoval za realistického autora. Narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví, vystudoval Choate School, poté Trinity College. Za jeho dílo mu byla třikrát udělena Pulitzerova cena. V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži. Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti. Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.

Christopher Awdry

Anglický autor dětských knih.

Atticus

Titus Pomponius Atticus nebo Quintus Caecilius Pomponianus byl zámožný římský podnikatel, spisovatel, bankéř a mecenáš, blízký přítel Marca Tullia Cicerona, s nímž si po celý život dopisoval. I když nezastával žádný politický úřad, jako velmi bohatý muž měl značný vliv i na veřejné věci. O jeho životě víme jednak z Ciceronových dopisů, jednak z Attikova životopisu, který napsal Cornelius Nepos. Protože oba byli přátelé, je jeho životopis asi přikrášlen. Pocházel ze staré římské rytířské rodiny Pomponiů, vzdělával se společně s Ciceronem a dalšími aristokraty. Když se roku 88 př. n. l. jeho vzdálený příbuzný Publius Sulpicius Rufus postavil na stranu Populárů, přidal se Atticus k Sullovi, ale roku 86 raději odešel do Athén, kde zůstal až do roku 65. Věnoval se studiu a literatuře, koupil si velký statek a měl tam také lepší vyhlídky jako bankéř. Podporoval rekonstrukci města, nedávno pobořeného právě Sullou. Podporoval tam chudé, takže byl oslavován jako dobrodinec, získal přízvisko Atticus a nabídli mu i občanství, které ovšem nepřijal. Za občanských válek na konci republiky zůstal jako důsledný epikúrovec neutrální, jen roku 63 po odhalení Catilinova spiknutí podpořil Cicerona a roku 57 mu pomohl, aby se směl vrátit z vyhnanství. Roku 56 se oženil s Caecilií Pilií a měl s ní syna a dceru. Ta si vzala vojevůdce a politika M. Vipsania Agrippu, ale patrně brzy zemřela. Za Cesarovy vlády zůstal stát stranou, po smrti Marca Antonia pomáhal jeho vdově Fulvii, když chtěla očistit jeho památku. Těžce nemocen ukončil svůj život roku 32 př. n. l. tím, že přestal jíst. Jako bankéř a podnikatel měl i svoji písárnu, kde vyšla většina Ciceronových spisů. Sám napsal Liber annalis, podrobný přehled římských dějin, a knihu římských genealogií Familiarum origines, obojí se však nedochovalo. Také jeho dopisy Ciceronovi se ztratily....

Arno Anzenbacher

Arno Anzenbacher je rakouský filosof a teolog. V letech 1958–1964 studoval filosofii a katolickou teologii v Innsbrucku a ve švýcarském Fribourgu. Roku 1965 získal doktorát z filosofie a roku 1971 u profesora Ericha Heintela se habilitoval na univerzitě ve Vídni. V následujících letech působil na filosofické a katolické teologické fakultě Vídeňské univerzity, od roku 1981 byl univerzitním profesorem křesťanské antropologie a sociální etiky na Katolické teologické fakultě Univerzity v Mohuči. Tamtéž je v současné době emeritním profesorem.

Alois Aust

Narozen 26.10.1889 v Praze, zemřel 11.11.1961 tamtéž. Hudební skladatel a dirigent.

Alain-Fournier

Alain-Fournier, vlastním jménem Henri-Alban Fournier , Francie – 26. září 1914, Les Éparges , Francie) byl francouzský spisovatel, básník a esejista. Je znám především jako autor jediného románu Kouzelné dobrodružství , zařazeného podle francouzského deníku Le Monde mezi 100 nejdůležitějších knih 20. století. Narodil se v učitelské rodině v kraji Sologne. V roce 1891 rodina přesídlila do Épineuil-le-Fleuriel, kde Henri studoval do 5. třídy. Poté přešel do Voltairova lycea v Paříži. V roce 1901 se rozhodl pro námořnickou kariéru a začal studovat v Brestu. Po roce ale změnil rozhodnutí a začal se připravovat na studium v Bourges. V roce 1903 začal studovat na Lycée Lakanal v Sceaux . Zde se seznámil se svým přítelem Jacquesem Rivière. V roce 1905 se Alain-Fournier náhodou setkal s Yvonne de Quiévrecourt, do které se zamiloval. Dívka ale byla zasnoubena a později se vdala. Byla inspirací pro postavu Yvonne de Galais z románu Kouzelné dobrodružství. V letech 1906 a 1907 se Alain-Fournier pokoušel složit zkoušky na École Normale Supérieure, ale nebyl úspěšný. V letech 1908–1909 sloužil v armádě. Stále zamilován do Yvonne de Quiévrecourt napsal v té době řadu básní a esejů, které později vyšly pod názvem Miracles. V roce 1909 si Jacques Rivière vzal za ženu Henriho sestru Isabelle. V roce 1910 se Alain-Fournier vrátil do Paříže a psal kritiky pro Paris-Journal. Současně pracoval jako sekretář politika Clauda Casimir-Periera. V roce 1913 vyšel jeho román Le Grand Meaulnes, nejprve časopisecky v Nouvelle Revue française , později knižně. Kniha byla nominována na Goncourtovu cenu . Román je jedním z prvních děl magického realismu. V srpnu 1914, nastoupil Alain-Fournier do armády v rámci mobilizace jako poručík 288. dělostřeleckého pluku a o měsíc později byl zabit v první světové...

Vasilij Ivanovič Ardamatskij

Vasilij Ivanovič Ardamatskij, rusky: Василий Иванович Ардаматский byl ruský sovětský novinář, filmový scenárista a spisovatel historicko-dobrodružných, patrioticky zaměřených knih.

Ted Allbeury

Anglický spisovatel, celým jménem Allbeury Theodore Edward le Bouthillier.

Sophie Anderson

Britská spisovatelka knih pro děti, pracovala jako geoložka a učitelka přírodních věd.

Silvia Antalíková

Slovenská spisovatelka.

Scott Adams

Scott Adams je americký komiksový kreslíř a spisovatel. Známým se stal svými komiksovými kresbami a knihami o Dilbertovi. Vystudoval ekonomii a management s titulem MBA na University of California, Berkeley. Poté 17 let pracoval ve velkých kancelářích korporací, naposledy v telefonní společnosti Pacific Bell. Práce v těchto firmách, nekonečné mítinky, konflikty managementu a inženýrů se stala inspirací pro vytvoření postavy Dilberta a celého jeho světa. Hlavní postavou jeho komiksů je inženýr, který se pravidelně stává obětí svého neschopného šéfa. Jeho kolegové mu dělají život ještě těžší. Adams je rovněž vlastníkem firmy Scott Adams Foods, Inc., která vyrábí vitamínový snack DILBERITO. V roce 1997 získal od National Cartoonists Society cenu Reuben Award a titul karikaturista roku . Trpí laryngeální dystonií, onemocněním hlasivek, které mu neumožňovala jeden čas normálně mluvit. Speciálními cvičeními dokázal svůj zdravotní problém kompenzovat. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scott Adams na německé Wikipedii.

Regina Andrásová

vystudovala střední ekonomickou školu v Praze a v současné době pracuje v bance. Je vdaná, má dvě děti. Žije s rodinou nedaleko Prahy a k jejím zájmům patří mj. literatura a pěší turistika. V roce 2008 jí vyšla románová prvotina pod názvem Bohyně z Eru.

Rafael Alberti

Rafael Alberti Merello – 28. října 1999 tamtéž) byl spisovatel ze španělské Andalusie, známý především pro svou poesii; držitel mnoha literárních cen. Jeho otcem byl Augustín Alberti a matkou María Merello. Byl pátým ze šesti bratrů a vnukem kupců italského původu, dodavatelů evropského zboží. Začínal jako malíř. V roce 1917 se přestěhoval se svou rodinou do Madridu, kde se zabýval kopírováním maleb v muzeu Prado . Po prvním období, kdy se učil malbě, se představil v sále „Salón Nacional de Otoño“ a zahajuje svou první výstavu obrazů a kreseb v Ateneu. Představuje se i v Rezidenci studentů, kde se seznamuje s Generací 27 , intelektuálním hnutím, představeném v Seville roku 1927 při příležitosti třístého výročí úmrtí Luise de Góngory. V roce 1924 Alberti obdržel Národní cenu za svou první publikovanou knihu, Námořník na zemi , po níž se definitivně rozhodl pro poezii, ačkoliv výtvarnému umění se věnovat nepřestal. Počátkem třicátých let se přiklonil k marxismu a vstoupil do Komunistické strany Španělska. V roce 1939 po vítězství generála Franca emigroval do Argentiny, kde strávil čtyřiadvacet let; dalších patnáct let žil v Itálii. Do Španělska se vrátil 27. dubna 1977 se slovy „Opustil jsem vlast se zaťatou pěstí, a vracím se, nabízeje vám otevřenou ruku jako gesto smíru mezi všemi Španěly“. Obdržel mnoho cen a uznání, mezi nimi např. Leninovu cenu míru v roce 1966. V roce 1983 mu připadla i významná Cervantesova cena, nejvyšší uznání pro španělsky píšící spisovatele. V roce 1987 rada Cádizu ustanovila v Albertiho rodném městě nadaci, která nese jeho jméno a pod jejíž křídla se přestěhovala velká část jeho osobního archívu. Byl dvakrát ženat, poprvé ...

Michael Allaby

Anglický publicista, poradce v oblasti životního prostředí. Naučná literatura pro děti a mládež.

Masaičiró Anno

Autor pohádek z Japonska, ilustrátor, syn Mitsumasa Anno.

María Asensio

Autorka adaptací světových děl pro školáky.

Margot Anand

Margaret Atwoodová

Marcello Argilli

Marcello Argilli byl italským právníkem, novinářem, spisovatelem a autorem dětských knih i komiksů. Studoval práva, po úspěšném absolvování studií nejprve pracoval jako právní zástupce a následně jako žurnalista.

Jiří Anderle

Jiří Anderle je český akademický malíř a grafik. Roku 1961 vystudoval AVU . Styl jeho kresby grafiky se vyhraňoval v době profesionálního působení v Černém divadle, se kterým sjezdil skoro celý svět jako technik i herec. Známý, zejména v zahraničí, začal být v polovině 60. let. V letech 1969–73 působil na VŠUP jako asistent Zdeňka Sklenáře a Jiřího Trnky. V desítkách grafických a obrazových cyklů Anderle naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní , tak i obecnou, nadčasovou . V poslední době se od těchto výstražných až tragických témat posouvá a blíží se k abstrakci. Podle svých slov měla na jeho život i tvorbu zásadní vliv zkušenost s psychedelickou látkou LSD, kterou podstoupil v 60. letech. Počet Anderleho samostatných výstav v  celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu i v pařížském Pompidouově centru. Jako všestranně múzický člověk je kupříkladu také bubeníkem kapely Grafičanka. Od roku 1997 je autorem, hercem i hudebním redaktorem oblíbeného rozhlasového pořadu Láska za lásku vysílaného na Dvojce Českého rozhlasu. V roce 2006 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy III. stupně a obdržel Čestné občanství Prahy 6. Samostatné výstavy:

Jaromír Adamec

Narozen 15.9.1940 v Praze. PhDr., historik umění a výtvarný pedagog, práce z oboru, publicista, turistické průvodce, překlady z angličtiny, němčiny, italštiny a ruštiny.

Jan Andersen

Wolfram Hänela je německý autor píšící pod pseudonymy Jan Andersen, Kurt Appaz a Freda Wolff. Žije v severním Německu a napsal přes 100 příběhů a románů, které byly přeloženy do 25 jazyků. Dokonce i jako chlapec si rád přečetl knihy o psech - a samozřejmě měl také vždy psa, vždy Border kolii! Je si jistý, že jednoho dne přijde den, kdy spolu se svou Border kolií budou sedět společně u stolu a pes náhle začne mluvit..

Jan Adam

Narodil sa v rodine baníka Jána Horáka a jeho manželky Kataríny ako jedno z ich štyroch detí. Jeho otec zomrel v roku 1914 v 1. svetovej vojne a o rodinu sa starala len matka, ktorá zomrela v roku 1923. Študoval na gymnáziu v Banskej Štiavnici, neskôr v učiteľskom ústave. Pôsobil ako učiteľ v Teplej, v rokoch 1946 - 1948 pôsobil ako ľudovýchovný referent v Matici slovenskej v Martine, kde bol tiež redaktorom detského časopisu Slniečko a redigoval edície Most a Kvety. Po odchode z Matice slovenskej pôsobil od roku 1953 ako riaditeľ na škole v Svätom Antone, neskôr v Podsitnianskej a v rokoch 1964 - 1967 v Banskej Štiavnici. Zomrel 11. júna 1974 v Prešove, no pochovaný je v Banskej Štiavnici. Jeho beletristické diela čerpali z banskoštiavnického prostredia, odkiaľ pochádzal. Napísal takmer štyri desiatky knižiek. Debutoval v roku 1927 básňou Ecce! v regionálnom periodiku Hlasy spod Sitna, zbierkou povestí Sitniansky vartár. Dielo: Próza pre dospelých: 1940 - Biele ruky, novela 1942 - Legendy, poviedky 1942 - Zlaté mesto, historický román 1943 - Táliky, román 1946 - Zahmlený návrat, novela 1947 - Hory mlčia, povstalecký román 1950 - Vysoká pec, zbierka noviel a poviedok 1953 - Šachty, román 1954 - Na baňu klopajú, zbierka noviel a poviedok 1962 - Lukavická škola 1964 - Prípad na bani Joachim 1968 - Smrť kráča k zlatému mestu, historický román 1974 - Volanie lesa, životopisný román, ktorý vyšiel pre dospelých až posmrtne Próza pre deti a mládež: 1937 - Sitniansky vartár, zbierka povestí 1939 - Zvonárik od svätého Ilju, zbierka povestí 1940 - Sitnianska biela skala, zbierka povestí 1941 - Víchrica, román 1942 - Oceľový tátoš, vlastenecké dielo 1944 - Na perutiach vtáka Ohniváka, vlastenecké dielo 1945 - Hudcov vrch, zbierka povestí 1946 - Mašinový doktor, rozprávka 1947 - Sebechlebskí hudci, historický román 1948 - Zlatá jaskyňa, rozprávka 1948 - Tri citróny, rozprávka 1949 - Pikulík, rozprávka 1950 - St...

Irmela Arnsperger

Německá publicistka, autorka publikací o bylinách, zdravé výživě, kuchařek.

Igor Adamec

Slovenský divadelní a televizní herec, moderátor televizních programů pro děti.

Giovanni Arpino

Giovanni Arpino byl italský prozaik, básník a publicista, představitel italského neorealismu. Ve svých psychologických románech zobrazil typické současné italské politické, sociální a mravní problémy. Za román L'ombra delle colline získal v roce 1964 cenu Strega.

Eric Ambler

Britský autor špionážních románů,používal také pseudonym Eliot Reed.Opakujícím tématem jeho knih je amatér,který se nedobrovolně octne ve společnosti drsňáků a špionů.Ale pak překvapí sám sebe,rozhodující akci jedná stejně jako profesionálové a přelstí mnohem zkušenější soupeře.

Emmanuelle Arsan

Francouzská spisovatelka, herečka a režisérka narozená v Bangkoku .

Émile Ajar

Romain Gary, rodným jménem Roman Kacew, publikující též pod pseudonymy Émile Ajar, Fosco Sinibaldi, Lucien Brûlard, René Deville či Shatan Bogat byl francouzský spisovatel, diplomat, filmový režisér a aviatik rusko-litevského a židovského původu. Gary napsal na třicet knih, přičemž česky zatím vyšly: Evropská výchova, Tulipán, Příslib úsvitu, Lady L.; pod jménem Émile Ajar: Život s krajtou, Soukromá linka důvěry a Život před sebou. Je jediným francouzským spisovatelem, který získal prestižní Goncourtovu cenu dvakrát, ač to pravidla neumožňují. V roce 1956 ji získal za román Les racines du ciel a v roce 1975 za román La vie devant soi , který publikoval pod pseudonymem Émile Ajar. Komise ocenila „Ajara“, aniž by znala jeho identitu. Román vyvolal literární senzaci a byl zfilmován již v roce 1977 . Gary byl během života silně ovlivňován matkou a jejím vztahem k Francii. V Garyho čtrnácti letech se přestěhovali do Nice, kde se matka po počátečních potížích stala ředitelkou hotelu. Romain nastoupil na právnickou fakultu v Aix-en-Provence, po roce přestoupil do Paříže a naplno rozjel dráhu spisovatele. V roce 1938 se již jako naturalizovaný Francouz angažoval u letectva. Po několikaleté vojenské kariéře se stal diplomatem a začal psát román s výraznými autobiografickými rysy. Jeho první ženou byla spisovatelka Lesley Blancheová, druhou herečka Jean Sebergová, která hrála v obou jeho filmech, v Les oiseaux vont mourir au Pérou i v Kill! . V roce 1970 se manželé rozvedli. J. Sebergová spáchala v roce 1979 sebevraždu. Gary se rok poté zastřelil; v dopise na rozloučenou výslovně uvedl, že jeho čin se sebevraždou J. Sebergové nesouvisí. Identitu Gary odhalil v dopise na rozloučenou a v posmrtně vydané práci Vie et mort d'Émile Ajar. Česká...

Donna Ashcroftová,

Dagmar Andrtová-Voňková

Dagmar Andrtová-Voňková je významná česká písničkářka a kytaristka, známá svým jedinečným přínosem české folkové a alternativní hudební scéně. Její kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž si svým osobitým hlasem a mistrnou hrou na kytaru vydobyla své místo. Hudba Andrtové-Voňkové je charakteristická svými introspektivními texty a schopností spojovat tradiční folkové prvky se současným zvukem, čímž vytváří styl, který je autentický a zároveň inovativní.

Čestmír Amort

Narozen 21. 3. 1922 v Novém Kníně, okres Příbram, zemřel 2013. PhDr., pracovník Československé akademie věd a katedry historie na Filosofické fakultě University Karlovy, historické práce, také překlady.

Benjamin Appel

Benjamin Appel , byl americký spisovatel kriminálních románů někdy i z velmi radikálního pohledu. Narodil se v New York City a vyrůstal v sousedství Hell's Kitchen. Tato zkušenost ho vedla k psaní uvedeného žánru. Před tím než se stal spisovatelem se živil jako bankovní úředník, farmář, dřevorubec, dělní a domovní úředník pro New York City. Po většinu živata žil v Rooseveltu ve státě New Jersey, kde také i zemřel. Dílo: Brain Guy, aka The Enforcer Four Roads to Death, aka Gold and Flesh Runaround The Power-House The Dark Stain But Not Yet Slain Plunder Dock Walloper Life and Death of a Tough Guy, aka Teen-Age Mobster Hell's Kitchen, aka Alley Kids Jacob Steele - One Man, One Mission The Raw Edge The Funhouse, aka The Death Master Big Man, A Fast Man A Time of Fortune The Devil and W. Kaspar Brain Guy / Plunder

Anna

Alfred Adler

Alfred Adler byl rakouský lékař a psycholog židovského původu, který se stal zakladatelem individuální psychologie, jednoho z hlavních směrů hlubinné psychologie. Byl 67. nejcitovanějším psychologem ve 20. století. Byl žákem a spolupracovníkem Freudovým, od něhož převzal koncepci nevědomí, později se však odklonil od ortodoxní psychoanalýzy; odmítl jednostranné určení lidské psychiky sexuálními pudy, kladl důraz spíše na společenské vztahy. Studoval společenský cit, touhu člověka po moci . Vytvořil vlastní koncept komplexu méněcennosti. Narodil se v Rudolfsheimu, tehdy vesnici na okraji Vídně, jako druhé ze sedmi dětí židovského obchodníka s obilím. Od roku 1902 byl a je členem Freudovy psychoanalytické skupiny a v této době se věnoval psychickým dějům s obzvláště intenzivním zájmem. Poměrně brzy však začal nacházet rozdíly mezi svými a Freudovými názory na lidskou psychiku. V roce 1911 opustil Freudovu skupinu a v letech 1911–1914 pracoval na vytvoření vlastní školy, kterou nazval individuální psychologie osobnosti. Tuto svou školu dále rozvíjel a rozšiřoval až do své smrti v roce 1937. Názvem individuální psychologie osobnosti chtěl vyjádřit to, že každý člověk je nedělitelná jednota, individuum, které funguje jako celistvá bytost. Z dnešního pohledu není již tak zřetelná potřeba zdůrazňovat právě tento aspekt, byla to však také reakce na tehdejší názorové spektrum a zřejmě především na Freudovu psychoanalýzu, která člověka rozdělovala na různé oblasti, oddělené všelijakými přepážkami. Proto adleriáni označují svou psychologii jako holistickou. Důrazem na individuum naprosto není odsouván význam jedince jako bytosti sociální. Naopak, základním cílem jedince je jeho zařazení do společnosti. Tento cíl, tj. způsob, jakým se jedinec zařazuje a chce zařazovat do společnosti , je v adleriánské psychologii označován jako život...

Alarich

Na Horách Stříbrných se narodil 9. ledna 1895 MUDr. Oldřich Hlaváč, známý mezi lékaři a v pražských uměleckých kruzích pod literárním jménem Alarich, jímž podpisoval své rozmarné čtení o lékařích „Medicína v županu" a „Medicínské historie". Tento znamenitý lékař byl zároveň milovníkem všeho krásného, přijímaje dary všech uměn a s potěšením se zahloubávaje do děl myslitelů různých dob a národů. Citlivě nám přetlumočil arabského essayistu Džibrána ; napsal desítky prací ze svého oboru, podílel se velmi vydatně na činnosti společenského odboru Umělecké Besedy, kde se vydatným dílem zasloužil o zdar souborné výstavy J. V. Myslbeka, uspořádané v pražském Klementinu. Byla to osobnost širokých zájmů a obzorů, stejně milující přírodu a z ní nejvíce kvítí zahradní, hlavně gladioly, jako soustředěné chvíle nad knížkou veršů nebo v atelierech malířů, mezi nimiž měl řadu důvěrných přátel. Svoje rodné Pošumaví miloval láskou stálou a věrnou, vraceje se sem každoročně nejdříve k mamince do Buzníku a později s rodinou do Letov. 8. dubna 1940 byl zatčen jako člen jedné z prvých odbojových skupin na území protektorátu. 18. prosince 1942 byl ve 20 hodin večer v Berlíně-Plötzensee popraven.

Aischylos

Aischylos byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie . Byl synem bohatého statkáře Euforióna z Eleusíny, později žil v Athénách. Původním povoláním byl voják, bojoval v řecko-perských válkách – tyto zásluhy vyzdvihl v nápise na hrobě, který si sám napsal. Účastnil se bitev u Marathónu a Salamíny. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle legendy mu orel, který považoval jeho holou lebku za kámen, svrhl na hlavu želvu. Je považován za zakladatele antické tragédie, zavedl druhého herce a stal se tak tvůrcem evropské dramatické tradice. Jeho náměty byly téměř vždy mytologické, jen občas historické . Prosazoval demokratické ideály, svobodu a obětavou lásku k vlasti, zastával názor, že svět je řízen božskou spravedlností. Základním rysem tragična podle Aischyla je lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Aischylos používal slavnostní jazyk plný básnických obratů a novotvarů. Pro zvýšení obliby her jako jeden z prvních užíval výpravné dekorace, krásné kostýmy, masky atd. Aischylos byl zbožný člověk, takže podle něj byla moc bohů neomezená. V jeho hrách vystupuje Zeus jako spravedlivý vládce, který nesnáší lidskou domýšlivost a stíhá ji zaslepením, ve kterém se člověk dopustí hříchu a provinění a je za něj potom potrestán. Po Aischylovi je pojmenována např. planetka 2876 Aeschylus. Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Dalších 72 tragédií známe alespoň podle názvu. Nejvíc se proslavil změnami v koncepci řeckého dramatu. Zavedením druhého herce umožnil dialog a dramatickou akci. Jeho hrdinové jsou řečtí bojovníci a vojáci. Aischylovské látky a příběhy byly...

Adolf J Alex

Narozen 25.4.1890 v Strmilově u Jindřichova Hradce, zemřel 2.9.1957 v Praze. Malíř, ilustrátor, prozaik.

Vasilij Nikolajevič Ažajev

Ruský spisovatel.

Tiago Americo

Brazilský ilustrátor dětských knih a grafický designér, žije v Kanadě.

Taylor Adams

Taylor Adams je autorem tří románů – No Exit , Our Last Night a Eyeshot . Fascinuje jej vyprávění napínavých příběhů, a to ve všech možných podobách – v knihách, filmu, televizi nebo videohrách –, však také začal psát, jen co se naučil držet pero. Taylor vyrůstal ve Woodinville, malém městečku u Seattlu ve Washingtonu. Život ve stínu jedné z nejnebezpečnějších sopek – Mount Rainier – měl nejspíš vliv na jeho zálibu v napětí ve stylu časované bomby, takže jeho první pokus o román se týkal kataklyzmatické sopečné erupce. Poté studoval film a scenáristiku na Eastern Washington University, kde v roce 2009 režíroval krátký film And I Feel Fine a získal prestižní ocenění Edmunda J. Yarwooda. V současné době pracuje v televizní a digitální reklamě. Žije v Seattlu se svou přítelkyní Jaclyn, jejich čivavou, kočkou a krajtou královskou. Taylor píše každý den – dodržuje přísnou rutinu nejméně dvou hodin psaní v kuse. Začíná hned ráno, s kočkou na klíně a velkým hrnkem černé kávy v ruce.

Stefania Auciová,