Výpis všech autorů

Jones Amo

Jim Al-Khalili

Autor je britský fyzik, popularizátor vědy.

Jana Arcimovičová

Mgr. Jana Arcimovičová se narodila 14.5.1958 v Benešově. Vyrůstala v Sedlčanech, kde maturovala na gymnáziu. V roce 1982 absolvovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době žije v Kosově Hoře. Zabývá se alternativními metodami léčby, především fytoterapií a tradiční čínskou medicínou. Publikuje v časopisech zaměřených na zdravý životní styl. Je autorkou knih Léčíme se přírodními antibiotiky , Léčíme se cibulí , Potraviny a byliny ke snížení cholesterolu , Čínská medicína pod pokličkou a spoluautorkou knih Vůně čaje , Čokoláda pokrm bohů a Rostlinné omamné drogy .

Jan Adam

Narodil sa v rodine baníka Jána Horáka a jeho manželky Kataríny ako jedno z ich štyroch detí. Jeho otec zomrel v roku 1914 v 1. svetovej vojne a o rodinu sa starala len matka, ktorá zomrela v roku 1923. Študoval na gymnáziu v Banskej Štiavnici, neskôr v učiteľskom ústave. Pôsobil ako učiteľ v Teplej, v rokoch 1946 - 1948 pôsobil ako ľudovýchovný referent v Matici slovenskej v Martine, kde bol tiež redaktorom detského časopisu Slniečko a redigoval edície Most a Kvety. Po odchode z Matice slovenskej pôsobil od roku 1953 ako riaditeľ na škole v Svätom Antone, neskôr v Podsitnianskej a v rokoch 1964 - 1967 v Banskej Štiavnici. Zomrel 11. júna 1974 v Prešove, no pochovaný je v Banskej Štiavnici. Jeho beletristické diela čerpali z banskoštiavnického prostredia, odkiaľ pochádzal. Napísal takmer štyri desiatky knižiek. Debutoval v roku 1927 básňou Ecce! v regionálnom periodiku Hlasy spod Sitna, zbierkou povestí Sitniansky vartár. Dielo: Próza pre dospelých: 1940 - Biele ruky, novela 1942 - Legendy, poviedky 1942 - Zlaté mesto, historický román 1943 - Táliky, román 1946 - Zahmlený návrat, novela 1947 - Hory mlčia, povstalecký román 1950 - Vysoká pec, zbierka noviel a poviedok 1953 - Šachty, román 1954 - Na baňu klopajú, zbierka noviel a poviedok 1962 - Lukavická škola 1964 - Prípad na bani Joachim 1968 - Smrť kráča k zlatému mestu, historický román 1974 - Volanie lesa, životopisný román, ktorý vyšiel pre dospelých až posmrtne Próza pre deti a mládež: 1937 - Sitniansky vartár, zbierka povestí 1939 - Zvonárik od svätého Ilju, zbierka povestí 1940 - Sitnianska biela skala, zbierka povestí 1941 - Víchrica, román 1942 - Oceľový tátoš, vlastenecké dielo 1944 - Na perutiach vtáka Ohniváka, vlastenecké dielo 1945 - Hudcov vrch, zbierka povestí 1946 - Mašinový doktor, rozprávka 1947 - Sebechlebskí hudci, historický román 1948 - Zlatá jaskyňa, rozprávka 1948 - Tri citróny, rozprávka 1949 - Pikulík, rozprávka 1950 - St...

Ivo Andrić

Ivo Andrić byl jugoslávský prozaik, básník, esejista a diplomat z Bosny a Hercegoviny. Většinu svých děl napsal srbsky v ekavském nářečí. V roce 1961 získal Nobelovu cenu za literaturu. Ivan Andrić se narodil 10. října 1892 v obci Dolac u Travniku, kde byla jeho matka Katarina na návštěvě u příbuzných. Andrićovi rodiče byli oba katoličtí Chorvati a on byl jejich jediné dítě. Jeho otec, Antun, byl umělecký klempíř, který se uchýlil k práci školníka v Sarajevu. Dětství a rané mládí Andrić prožil v bosenských městech Travniku, Višegradu a Sarajevu, kde také v roce 1912 odmaturoval. V Sarajevu i napsal své první básně. Aktivně se zapojil do činnosti nacionalistického protirakouského hnutí Mladá Bosna. Mezi lety 1912 a 1914 navštěvoval univerzity v Záhřebu, Vídni a Krakově. Do literatury vstoupil roku 1914, kdy mu bylo vydáno několik básní časopisecky a ve sborníku Hrvatska mlada lirika . Během svého pobytu v Záhřebu se setkal i s A. G. Matošem. Ve válečných letech 1914–18 byl několikrát vězněn rakouskými úřady, přičemž jeho vina spočívala v aktivní podpoře jihoslovanského nacionalismu. Krátce po osvobození v roce 1918 vydal svou prvotinu, sbírku básní Ex ponto. Po ní následovali Nemiri . V tomto roce začal také svou úspěšnou diplomatickou kariéru jako velvyslanec ve Vatikánu; až do roku 1941 pracoval v jugoslávských diplomatických službách. V roce 1923 se stal vicekonzulem v rakouském Štýrském Hradci, kde mu bylo umožněno dokončit svá vysokoškolská studia. Diplomovou práci předložil na téma Die Entwicklung des geistigen Lebens in Bosnien unter der Einwirkung der türkischen Herrschaft . V roce 1926 byl přijat do Srbské akademie věd a umění . Publikoval několik kratšíc...

Igor' Ivanovič Akimuškin

Igor Ivanovič Akimuškin, rusky: Игорь Иванович Акимушкин byl sovětský ruský zoolog a spisovatel, významný vědec, autor řady objevů v mořské biologii, popolarizátor biologie, autor mnoha populárně naučných knih. Vystudoval biologii na moskevské státní univerzitě. První z jeho mnoha knih vyšla v roce 1961. V roce 1968 po něm byl pojmenován nově objevený druh krakatice Cycloteuthis akimushkini.

Fedor Aleksandrovič Abramov

Ruský spisovatel a literární vědec.

Elliott Arnold

Elliot Arnold se narodil v New Yorku.Původním povoláním by novinář a pracoval jako reportér pro Brooklyn Times a New York Word-Telegram.Velmi brzy však novinařiny nechal a věnoval se literatuře.Většinu života prožil s manželkou na ranči nedaleko Tusconu.Jeho manželka pochází z rodiny arizonských pionýrůa vyrostla v kraji,kde se odehrává tento příběh.

Dietmar Aichele

Německý biolog a botanik, středoškolský pedagog, též autor knih o přírodě.

Christopher M Andrew

Britský profesor soudobých dějin.

Brian Abbs

Breuerová Alena

Ben Aaronovitch

Ben Aaronovitch je britský spisovatel narozený v roce 1964 v Londýně. Vystudoval střední školu v Holowayi. Napsal 2 řady pro televizní seriál BBC Doctor Who – Pán času, jednu epizodu do seriálu Casualty a autorsky se podílel na sci-fi seriálu Jupiter Moon. K psaní knih se dostal tím, že na motivy epizod ze seriálu Pán času napsal novely a potom se již věnoval sérii Peter Grant, jejíž první částí je kniha Řeky Londýna.

Atticus

Titus Pomponius Atticus nebo Quintus Caecilius Pomponianus byl zámožný římský podnikatel, spisovatel, bankéř a mecenáš, blízký přítel Marca Tullia Cicerona, s nímž si po celý život dopisoval. I když nezastával žádný politický úřad, jako velmi bohatý muž měl značný vliv i na veřejné věci. O jeho životě víme jednak z Ciceronových dopisů, jednak z Attikova životopisu, který napsal Cornelius Nepos. Protože oba byli přátelé, je jeho životopis asi přikrášlen. Pocházel ze staré římské rytířské rodiny Pomponiů, vzdělával se společně s Ciceronem a dalšími aristokraty. Když se roku 88 př. n. l. jeho vzdálený příbuzný Publius Sulpicius Rufus postavil na stranu Populárů, přidal se Atticus k Sullovi, ale roku 86 raději odešel do Athén, kde zůstal až do roku 65. Věnoval se studiu a literatuře, koupil si velký statek a měl tam také lepší vyhlídky jako bankéř. Podporoval rekonstrukci města, nedávno pobořeného právě Sullou. Podporoval tam chudé, takže byl oslavován jako dobrodinec, získal přízvisko Atticus a nabídli mu i občanství, které ovšem nepřijal. Za občanských válek na konci republiky zůstal jako důsledný epikúrovec neutrální, jen roku 63 po odhalení Catilinova spiknutí podpořil Cicerona a roku 57 mu pomohl, aby se směl vrátit z vyhnanství. Roku 56 se oženil s Caecilií Pilií a měl s ní syna a dceru. Ta si vzala vojevůdce a politika M. Vipsania Agrippu, ale patrně brzy zemřela. Za Cesarovy vlády zůstal stát stranou, po smrti Marca Antonia pomáhal jeho vdově Fulvii, když chtěla očistit jeho památku. Těžce nemocen ukončil svůj život roku 32 př. n. l. tím, že přestal jíst. Jako bankéř a podnikatel měl i svoji písárnu, kde vyšla většina Ciceronových spisů. Sám napsal Liber annalis, podrobný přehled římských dějin, a knihu římských genealogií Familiarum origines, obojí se však nedochovalo. Také jeho dopisy Ciceronovi se ztratily....

Ariane Archambault

Kanadská lingvistka, autorka obrazových slovníků.

Alois Aust

Narozen 26.10.1889 v Praze, zemřel 11.11.1961 tamtéž. Hudební skladatel a dirigent.

Adolf J Alex

Narozen 25.4.1890 v Strmilově u Jindřichova Hradce, zemřel 2.9.1957 v Praze. Malíř, ilustrátor, prozaik.

Zdeněk Adam

Profesor Mudr. Zdeněk Adam CSc. je odborníkem na interní lékařství a klinickou onkologii, pracuje ve zdravotnickém zařízení Brno 25.

Viktor Petrovič Astaf'jev

Ruský spisovatel, autor próz s vojenskou tematikou, esejista a dramatik.

Taylor Adams

Taylor Adams je autorem tří románů – No Exit , Our Last Night a Eyeshot . Fascinuje jej vyprávění napínavých příběhů, a to ve všech možných podobách – v knihách, filmu, televizi nebo videohrách –, však také začal psát, jen co se naučil držet pero. Taylor vyrůstal ve Woodinville, malém městečku u Seattlu ve Washingtonu. Život ve stínu jedné z nejnebezpečnějších sopek – Mount Rainier – měl nejspíš vliv na jeho zálibu v napětí ve stylu časované bomby, takže jeho první pokus o román se týkal kataklyzmatické sopečné erupce. Poté studoval film a scenáristiku na Eastern Washington University, kde v roce 2009 režíroval krátký film And I Feel Fine a získal prestižní ocenění Edmunda J. Yarwooda. V současné době pracuje v televizní a digitální reklamě. Žije v Seattlu se svou přítelkyní Jaclyn, jejich čivavou, kočkou a krajtou královskou. Taylor píše každý den – dodržuje přísnou rutinu nejméně dvou hodin psaní v kuse. Začíná hned ráno, s kočkou na klíně a velkým hrnkem černé kávy v ruce.

Tanja Askani

Tanja Askani se věnuje v největším severoněmeckém Wildparku práci s vlky, kteří ji fascinovali od dětství. Pochází z Ostravy Poruby. V 16 letech se dostala do záchranné stanice pro dravce v Novém Jičíně, kde studovala. Absolvovala sokolnické zkoušky a začala se sokolnictví aktivně věnovat. Vystudovala zemědělskou školu se zaměřením na zootechniku. Nastoupila jako zootechnička do velkého zemědělského družstva, ale práce v hromadném užitkovém velkochovu pro ni byla deprimující. Dodatečné absolvovala umělecké vzdělání a pracovala jako restaurátorka v různých muzeích. V roce 1991 se odstěhovala do Německa - pracovala jako sokolnice v jednom zooparku nedaleko Hamburku. Začala se více zajímat o svůj životní sen - o vlky, absolvovala stáže a praxe u odborníků na psovité šelmy. Vlčice Flocke se v jejím životě vyskytla neplánovaně, ale nezastihla ji nepřipravenou. Vlci se stali její životní láskou, rozumí jim a oni ji milují nade vše. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami. Forma vztahu, který si postupně vybudovala, je novým modelem přístupu člověka k vlkovi. Přetváří staré mýty, negativně ovlivňující postoje lidí po celá tisíciletí, do zcela moderní podoby.

T. J Andrews

Britský spisovatel. Autor beletrie.

Rick Astley

Rick Astley je anglický zpěvák, skladatel a rozhlasový umělec, který se mezinárodně proslavil koncem 80. let 20. století. Astley se narodil 6. února 1966 v Newton-le-Willows v hrabství Lancashire, objevil ho producent Pete Waterman a následně se proslavil jako člen továrny na hity Stock Aitken Waterman trio. Jeho debutový singl "Never Gonna Give You Up" vyšel v roce 1987 a okamžitě zaznamenal úspěch, dostal se na první místa hitparád ve 25 zemích a v roce 1988 získal cenu Brit Award za nejlepší britský singl.

Reinhard Abeln

Dr. phil. Reinhard Abeln, narozen 1938, studoval filozofii, psychologii a antropologii, ženatý, dvě děti, emeritní redaktor, poradce v oblasti vzdělávání dospělých, autor četných náboženských publikací pro děti a dospělé v oblasti manželství, rodiny a náboženské výchovy.

Pinnington Andrea

Peter Axt

Německý publicista, profesor. Autor publikací o zdravém životním stylu.

Peter Ackroyd

Peter Ackroyd je britský spisovatel. Byl vychováván pouze matkou, otec je opustil krátce po Peterově narození. V pěti letech začal Peter číst noviny, v devíti napsal hru o Guy Fawkes. Studoval angličtinu na Clare College v Cambridge a poté na Yale University. Po ukončení studia pracoval v období 1973 až 1982 pro britské noviny The Spectator. V roce 1984 se stal členem Royal Society. V současnosti působí jako hlavní literární kritik Times a rozhlasový komentátor. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Ackroyd na německé Wikipedii.

Neville Astley

Vystudoval polytechniku na Middleesex University v Londýně. Od roku 1994 spolupracuje s Markem Bakerem, se kterým v roce 2004 vytvořili populární kreslený seriál Prasátko Peppa . Je spoluzakladatelem a pracovníkem londýnského studia televizní animace Astley Baker Davies.

Neal Adams

Americký komiksový výtvarník.

Marcus Aurelius Antonius

Marcello Argilli

Marcello Argilli byl italským právníkem, novinářem, spisovatelem a autorem dětských knih i komiksů. Studoval práva, po úspěšném absolvování studií nejprve pracoval jako právní zástupce a následně jako žurnalista.

Manuela Adreani

Italská ilustrátorka a grafička.

Ljubov Fjodorovna Alexejeva

Lance Armstrong

Lance Armstrong, rodným jménem Lance Edward Gunderson je bývalý americký profesionální cyklista, nejvíce známý ze svého působení v nejprestižnějším cyklistickém závodu světa Tour de France, který sedmkrát za sebou vyhrál. Ve druhé polovině 90. let se vyléčil ze zhoubného novotvaru varlete a vrátil se do profesionální cyklistiky. Během své sportovní kariéry obdržel řadu mezinárodních ocenění, včetně cen Sportovec roku od časopisu Sports Illustrated a Světové sportovní ceny Laureus . Roku 2012 po dopingové aféře o mnohá ocenění přišel. Americká antidopingová agentura mu odebrala sedm triumfů z Tour de France a doživotně jej distancovala z cyklistických závodů. Armstrong zahájil svou sportovní kariéru jako triatlonista. V šestnácti letech se stal profesionálním triatlonistou a v letech 1989 a 1990 získal titul národního mistra v triatlonu. U triatlonu však nevydržel. Největší talent projevil v jízdě na kole, rozhodl se tedy věnovat výhradně cyklistice. Absolvoval několik amatérských závodů a v roce 1991 potvrdil svůj talent vítězstvím amatérského mistrovství Spojených států. Po Olympijských hrách v roce 1992, kde obsadil 14. místo v silničním závodě, se stal profesionálním cyklistou. Následující rok byl pro Armstronga plný triumfů. Vyhrál sérii tří prestižních závodů ve Spojených státech , v červenci se ve svých jednadvaceti letech stal nejmladším jezdcem, který dosáhl etapového vítězství na Tour de France a na mistrovství světa v silniční cyklistice se stal také historicky nejmladším vítězem. Až do roku 1995 nikdy nedokončil celou Tour de France. Teprve v tomto roce, kdy skončil celkově na 36. místě, se cítil fyzicky i psychicky dost silný na to, aby tento náročný a vyčerpávající závod dokončil. Na podzim roku 1996, konkrétně 2. října, diagnostikovali lékaři Armstrongovi testikulární rakovinu – třetí, nejtěžší stadium rakoviny varlat s rozsáhlými metastázemi do plic. Varovné příznaky ...

Kaufman Amie

Karen Armstrong

Karen Armstrongová je britská autorka a komentátorka irského původu, známá svými knihami o světových náboženstvích. Dnes se sama nehlásí k žádnému náboženství, v mládí však strávila sedm let v klášteře jako řeholnice, později vyučovala na prestižní židovské škole. Poslední dobou se věnuje zvláště problematice islámu.

Július Andráši

Slovenský horolezec, turistický průvodce a publicista. Práce o Vysokých Tatrách.

Jiří Anderle

Jiří Anderle je český akademický malíř a grafik. Roku 1961 vystudoval AVU . Styl jeho kresby grafiky se vyhraňoval v době profesionálního působení v Černém divadle, se kterým sjezdil skoro celý svět jako technik i herec. Známý, zejména v zahraničí, začal být v polovině 60. let. V letech 1969–73 působil na VŠUP jako asistent Zdeňka Sklenáře a Jiřího Trnky. V desítkách grafických a obrazových cyklů Anderle naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní , tak i obecnou, nadčasovou . V poslední době se od těchto výstražných až tragických témat posouvá a blíží se k abstrakci. Podle svých slov měla na jeho život i tvorbu zásadní vliv zkušenost s psychedelickou látkou LSD, kterou podstoupil v 60. letech. Počet Anderleho samostatných výstav v  celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu i v pařížském Pompidouově centru. Jako všestranně múzický člověk je kupříkladu také bubeníkem kapely Grafičanka. Od roku 1997 je autorem, hercem i hudebním redaktorem oblíbeného rozhlasového pořadu Láska za lásku vysílaného na Dvojce Českého rozhlasu. V roce 2006 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy III. stupně a obdržel Čestné občanství Prahy 6. Samostatné výstavy:

Ivan Adamovič

Ivan Adamovič je český publicista, novinář, spisovatel a překladatel, zejména science fiction literatury . Vystudoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V 90. letech 20. století bylo jeho působení spojeno především se žánrem science fiction. Byl jedním ze zakladatelů sci-fi měsíčníku Ikarie, v němž působil od jeho vzniku v roce 1990 do roku 2007 jako redaktor zahraniční prózy a publicistiky. V roce 1997 přešel v Ikarii na externí úvazek a postupně působil zároveň s prací v Ikarii v těchto médiích: alternativní časopis Živel , měsíčník Quo , internetový deník inZine.cz , Hospodářské noviny , Pražský deník , příloha Pátek Lidových novin , finanční měsíčník Finmag , měsíčník Reader´s Digest a čtrnáctideník TV Max . Nyní pracuje v Deníku N. Přispíval do řady českých i zahraničních časopisů. Pro nakladatelství Najáda v Praze vedl edici Manta. Je držitelem celkem dvanácti Cen Akademie Science fiction, fantasy a hororu , z toho čtyřikrát jako nejlepší SF redaktor, třikrát za nejlepší teoretický text roku, v roce 2005 tuto cenu získal za dlouholetou práci pro žánr science-fiction. Pro různá média píše kritiky literatury, filmu a výtvarného umění, v posledních letech zejména pro Lidové noviny, Hospodářské noviny, deník E15, server Aktuálně.cz a měsíčník Bel Mondo. Byl hostem v řadě televizních diskusních pořadů . Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval vlastní volitelný předmět Úvod do populární kultury. Byl spolukurátorem výstavy Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu, která se uskutečnila v roce 2010 v Domě umění města Brna a v pražské galerii DOX . Je rozvedený, se současnou partnerkou má syny Medarda a Leoše a dceru Rosu. Od září 2012 v...

Irmela Arnsperger

Německá publicistka, autorka publikací o bylinách, zdravé výživě, kuchařek.

Giovanni Artieri

Italský novinář, autor historických knih a publikace o výtvarném umění.

Ewald Arenz

Německý spisovatel, středoškolský učitel na gymnáziu a lektor literární dílny. Autor románů, povídek a sloupků.

Eric Ambler

Britský autor špionážních románů,používal také pseudonym Eliot Reed.Opakujícím tématem jeho knih je amatér,který se nedobrovolně octne ve společnosti drsňáků a špionů.Ale pak překvapí sám sebe,rozhodující akci jedná stejně jako profesionálové a přelstí mnohem zkušenější soupeře.

Elizabeth Aston

Současná britská autorka historických románů, o sobě prozradila, že s Jane Austenovou vyrůstala od dětství. Je to její pokračovatelka. Byla dokonce pojmenována podle Elizabeth z Pýchy a přesudku. Její rodiče byli totiž znalci díla J. Austenové.

Elena Armas

Christo Zachariev Achtardžiev

Bulharský autor příručky o sběru a sušení rostlin.

Charlotte Vale Allen

Charlotte Vale-Allen se narodila 19 ledna 1941 v Torontu. Je spisovatelkou současné beletrie. Žila v Anglii v letech 1961-1964,kde pracovala jako televizní herečka a zpěvačka.Emigrovala do Spojených států v roce 1966 po krátkém návratu do Kanady. Když se provdala v roce 1970 za Waltra B.Allena přestěhovala se do Connecticutu začala psát. Její první kniha "Táta je dívka" byla napsána v roce 1971 ,ale byla editory odmítnuta. Od té doby již napsala 33 knih. V současné době žije s manželem v Connecticcutu.

Bridget Asher

Kritikou oceňovaná americká autorka bestsellerů Julianna Baggottová – píšící také pod pseudonymy Bridget Asherová a N. E. Bode – vydala již sedmnáct knih, romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Její román, Čistý, je prvním dílem trilogie, na niž zakoupila společnost Fox 2000 filmová práva. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Je profesorkou tvůrčího psaní na Floridské státní univerzitě a zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed. Začala publikovat ve dvaadvaceti letech, poté co dokončila studia na univerzitě v Greensboro. Julianna Baggottová žije se svým mužem Davidem G. W. Scottem, který je shodou okolností také spisovatel, a čtyřmi dětmi na Floridě. Velice ráda provádí literární průzkumy v Provenci.

Benjamin Appel

Benjamin Appel , byl americký spisovatel kriminálních románů někdy i z velmi radikálního pohledu. Narodil se v New York City a vyrůstal v sousedství Hell's Kitchen. Tato zkušenost ho vedla k psaní uvedeného žánru. Před tím než se stal spisovatelem se živil jako bankovní úředník, farmář, dřevorubec, dělní a domovní úředník pro New York City. Po většinu živata žil v Rooseveltu ve státě New Jersey, kde také i zemřel. Dílo: Brain Guy, aka The Enforcer Four Roads to Death, aka Gold and Flesh Runaround The Power-House The Dark Stain But Not Yet Slain Plunder Dock Walloper Life and Death of a Tough Guy, aka Teen-Age Mobster Hell's Kitchen, aka Alley Kids Jacob Steele - One Man, One Mission The Raw Edge The Funhouse, aka The Death Master Big Man, A Fast Man A Time of Fortune The Devil and W. Kaspar Brain Guy / Plunder

Belshamová Alison

Aristofanés

Aristofanés , byl starořecký dramatik, hlavní představitel antické komedie. O jeho životě není mnoho známo, v letech 430–428 př. n. l. získal dramatické vzdělání a začal psát hry, první z nich ještě anonymně. Při athénských divadelních soutěžích, věnovaných bohu Dionýsovi , získal třikrát první a třikrát druhou cenu. Aristofanés byl zřejmě váženým občanem, neboť kolem roku 390 př. n. l. zastával úřad prytana. Jeho synové, Araros, Filippos a Nikostratos byli také úspěšní dramatici a inscenovali jeho poslední hry. Aristofanés napsal přes 40 her, ale v úplnosti se zachovalo pouze jedenáct. Z ostatních je dnes známo celkem 968 zlomků různé délky. Zachoval se jediný antický portrét Aristofana, dvojitá busta s Menandrem, dnes v muzeu v Bonnu. Aristofanovy komedie se vždy týkají aktuálních událostí a věcí, které Athéňany trápily. Řada z nich persifluje Peloponéskou válku, jiné karikují pokažené mravy mladých, kteří se vzdělávají v sofistických školách, aby pak dokázali obratnými řečmi zesměšnit své rodiče a vytáhnout z nich peníze. V komediích vystupují skutečné a veřejně známé osoby, Aristofanés například karikoval styl dramatika Euripida a v komedii Oblaka posměšně líčí Sókratovu školu. Roku 429 př. n. l., když v komedii Babyloňané nelichotivě vylíčil athénského vojevůdce Kleóna, byl obviněn z pomluvy úředníka a musel se hájit před soudem. O dva roky později se Kleón pokusil zpochybnit Aristofanovo občanství, opět bez úspěchu. Naopak Platón nechává Aristofana vystupovat v dialogu Symposion. V Athénách i později v Římě a v Alexandrii byl Aristofanés velice populární autor. Jeho dílo chválí římští básníci a na jeho komediální styl navazovalo mnoho římských i novověkých a moderních autorů. Aristofanova satira silně ovlivnila anglickou literaturu, hru Ptáci zpracoval Goethe a Heinrich Heine byl přesvědčen, že v jeho době by byl jistě pronásledován cenzurou. Ve 20. stol...

Alfred Assollant

Alfred Assollant byl francouzský spisovatel dobrodružných knih, z nichž nejznámější je román Podivuhodná, nicméně zcela pravdivá dobrodružství kapitána Korkorána. Alfred Assollant se narodil roku 1827 v Aubussonu v dnešním departementu Creuse. Po studiích na prestižní pařížské škole École normale supérieure se stal učitelem, ale od roku 1858 se zcela věnoval psaní. V tomto roce se totiž vrátil z návštěvy Spojených států amerických a vydal knihu svěžích a cestopisných barvitých črt, ve kterých popsal zážitky ze své cesty. Poté napsal celou řadu většinou mládeži určených románů s cílem podněcovat v ní zejména její cit pro spravedlnost. Své nejznámější dílo, román Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran vydal ve svých čtyřiceti letech roku 1867. Assolant se zajímal také o literární i politické dění a své články na toto téma sebral do několika knih, kde se vyslovuje pro politickou svobodu, pro práva žen a pro svobodu tisku. Alfred Assollant zemřel roku 1886 v Paříži. K nejznámějším knihám Alfreda Assolanta patří:

Alexander Ahndoril

Švédský spisovatel a dramatik.

Aleksej Sergejevič Azarov

Ruský spisovatel.

Willsová Amanda

Vasilij Pavlovič Aksenov

Ruský prozaik.

Ted Allbeury

Anglický spisovatel, celým jménem Allbeury Theodore Edward le Bouthillier.

Stanislav A Auský

Narozen 1922 na Slovensku. Vojenský historik, práce z oboru. Stanislav A. Auský žil do roku 1938 v Mukačevě.Po násilném odtržení Podkarpatské Rusi evakuoval s rodinou do Čech. V květnu 1945 se v průzkumné četě 2. pluku Ruské dobrovolecké armády zúčastnil bojů v Praze a ústupu této divize na západ. Po dvou semestrech historie na filosofické fakultě byl povolán do Vojenské akademie v Hranicích a v r. 1947 byl vyřazen jako poručík pěchoty. Následujícího roku obdržel velitelskou výstrahu, protože "nenašel dost kladný poměr k lidově demokratickému zřízení". Tímto aktem končila kariéra mladých důstojníků po únorovém puči 1948. V říjnu 1951 byl vojenským soudem degradován a propuštěn z armády. V dubnu 1955 znovu zatčen a odsouzen k 12 letům vězení za velezradu. V amnestii roku 1960 byl podmínečně propuštěn z výkonu trestu a v roce 1968 před okupací "spřátelených armád" opustil s rodinou Československo, získal azyl v USA a působil v Novém Mexiku. Od května 1990 žije trvale v Praze, publikuje v novinách a časopisech a připravoval k tisku dva rukopisy napsané v zahraničí.

Silvera Adam

Sextus Aurelius Victor

Římský spisovatel, politik a historik.