Zdeňka Švarcová
česká japanoložka, překladatelka a vysokoškolská pedagožka
Zdenka Švarcová je česká japanoložka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z japonštiny. Roku 2010 jí byl japonským císařem propůjčen Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky na stuze. V letech 1956–1960 vystudovala Průmyslovou školu filmovou v Čimelicích u Písku a do roku 1967 pracovala jako asistentka režie ve Filmovém studiu Barrandov. Poté začala studovat angličtinu a japonštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a studium úspěšně ukončila roku 1972. V letech 1972–1976 pracovala jako tlumočnice u obchodní společnosti ITOH CO. LTD., pak do roku 1990 vyučovala angličtinu a japonštinu na Státní jazykové škole v Praze. Roku 1986 úspěšně absolvovala kurz pro zahraniční učitele… japonštiny, pořádaný Japonskou nadací pro mezinárodní výměnu v Tokiu. Od roku 1990 pracuje v Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v oboru japanologie. Roku 1993 získala obhajobou rigorózní práce Výklad původního semiotického modelu a ukázky jeho použití na vzorku veršů z klasické japonské poezie titul PhDr. . V letech 1993–1994 absolvovala tříměsíční stáž na Kjótské univerzitě. Roku 2001 obhájila habilitační práci, byla jmenována docentkou a roku 2007 profesorkou lingvistiky japonského jazyka. Zabývá se především sémantickými a sémiologickými aspekty literárních textů v japonské literatuře. Podílela se na tvorbě učebnic japonštiny, napsala monografii o dějinách japonské literatury. Píše odborné studie a články do domácího i zahraničního odborného tisku, publikuje také v časopisech pro širokou veřejnost. Překládá japonskou poezii i prózu. Je členkou Evropské asociace pro japonská studia, Obce překladatelů a Česko-japonské společnosti.
Zdenka Švarcová je česká japanoložka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z japonštiny. Roku 2010 jí byl japonským císařem propůjčen Řád vycházejícího slunce se zlatými paprsky na stuze. V letech 1956–1960 vystudovala Průmyslovou školu filmovou v Čimelicích u Písku a do roku 1967 pracovala jako asistentka režie ve Filmovém studiu Barrandov. Poté začala studovat angličtinu a japonštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, a studium úsp…ěšně ukončila roku 1972. V letech 1972–1976 pracovala jako tlumočnice u obchodní společnosti ITOH CO. LTD., pak do roku 1990 vyučovala angličtinu a japonštinu na Státní jazykové škole v Praze. Roku 1986 úspěšně absolvovala kurz pro zahraniční učitele japonštiny, pořádaný Japonskou nadací pro mezinárodní výměnu v Tokiu. Od roku 1990 pracuje v Ústavu Dálného východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v oboru japanologie. Roku 1993 získala obhajobou rigorózní práce Výklad původního semiotického modelu a ukázky jeho použití na vzorku veršů z klasické japonské poezie titul PhDr. . V letech 1993–1994 absolvovala tříměsíční stáž na Kjótské univerzitě. Roku 2001 obhájila habilitační práci, byla jmenována docentkou a roku 2007 profesorkou lingvistiky japonského jazyka. Zabývá se především sémantickými a sémiologickými aspekty literárních textů v japonské literatuře. Podílela se na tvorbě učebnic japonštiny, napsala monografii o dějinách japonské literatury. Píše odborné studie a články do domácího i zahraničního odborného tisku, publikuje také v časopisech pro širokou veřejnost. Překládá japonskou poezii i prózu. Je členkou Evropské asociace pro japonská studia, Obce překladatelů a Česko-japonské společnosti.
-
Kategorie:
- Beletrie
- Ostatní beletrie
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Ostatní jazyky
- Poezie
- Zahraniční poezie
- Biografie, memoáry a korespondence
- Encyklopedie a učebnice
- Učebnice pro základní školu
- Středoškolské učebnice
- Skripta a vysokoškolské učebnice
- -TOP-
- Slovníky
- Historie
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Literatura faktu
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Dvojjazyčné publikace
