Vratislav Bělík
český spisovatel
Vratislav Bělík byl český národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku. Vratislav Bělík se narodil v roce 1900 v Rouchovanech, navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech , studoval na 1. české státní reálce v Brně a následně vystudoval učitelský ústav. Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově , svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě . Ve Znojmě byl také členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna . Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi . V r. 1964 se přestěh…oval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován je na mikulovském hřbitově. V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres. Publikoval řadu článků o výročních obyčejích a krojích, ale i o lidových řemeslech nebo nářečí. Přispíval do sborníků, novin a časopisů; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Jiskra, Vlastivědný věstník moravský. Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům. Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na ...
Vratislav Bělík byl český národopisný spisovatel, věnoval se zejména Horácku a Podhorácku. Vratislav Bělík se narodil v roce 1900 v Rouchovanech, navštěvoval obecnou školu v Rouchovanech , studoval na 1. české státní reálce v Brně a následně vystudoval učitelský ústav. Začínal jako učitel matematiky, deskriptivní geometrie a kreslení na měšťance v Moravském Krumlově , svá mladá učitelská léta prožil na české měšťance ve Znojmě . Ve Znojmě byl t…aké členem Sokola, v jeho divadelním souboru pilně ochotničil. Sokol pořádal i hody, kde byl Vratislav Bělík prvním stárkem. Po záboru pohraničí odešel dělat ředitele školy do Mohelna . Po válce učil až do důchodu ve Vladislavi . V r. 1964 se přestěhoval z Vysočiny do Mikulova. Jako důchodce suploval za nemocné učitele na mikulovských školách ve Valtické a Pavlovské ulici a také na středním odborném učilišti, vypomáhal též v nedalekých Valticích. Na sklonku života se Vratislav Bělík přestěhoval do domova důchodců v Břeclavi, kde zemřel 17. října 1988. Pochován je na mikulovském hřbitově. V roce 1922 vybudoval v Rouchovanech s R. Pavlíčkem muzeum, v roce 1931 navrhl a pomohl pořídit rouchovanské kroje, jeho přičiněním byla zakoupena Národní galerií gotická soška Madony rouchovanské. Od roku 1946 působil jako národopisný referent pro třebíčský okres. Publikoval řadu článků o výročních obyčejích a krojích, ale i o lidových řemeslech nebo nářečí. Přispíval do sborníků, novin a časopisů; z nich lze uvést: Od Horácka k Podyjí, Vlastivědný sborník Vysočiny, Jiskra, Vlastivědný věstník moravský. Jedinou vadou studií V. Bělíka je dobově poplatná snaha distancovat se od náznaků náboženské symboliky v lidové výzdobě, kterou nahrazuje odkazy na starořeckou či pohanskou úctu k živlům. Bělikovy tvorby využil Bohuslav Pernica ve svém cyklu o zvycích a folklóru na ...
