Vlasta Prachatická
česká sochařka
Vlasta Prachatická je česká portrétní sochařka, čestná členka britské Society of Portrait Sculptors. Po válce strávila rok na Vyšší průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích, kde byl jejím učitelem Myslbekův žák prof. Jaroslav Plichta. Poté studovala v letech 1946–1951 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Otakara Španiela. Její absolventský Portrét maminky, vystavený roku 1951, zakoupila Národní galerie. Roku 1952 získala byt v Praze 7, Nad Královskou oborou 23, který zčásti využila jako ateliér. Roku 1953 se provdala za sochaře Stanislava Kolíbala. Jejich dcera Markéta Prachatická, nar. 1953, je výtvarnice, syn Pavel Kolíbal, nar. 1956, je architekt. Roku 1957 …se zúčastnila společné výstavy v Alšově síni, kterou připravil historik umění František Matouš. V 60. letech byla členkou skupiny UB 12 a vystavovala na všech společných výstavách až do roku 1965. Členové UB 12 většinou vystudovali na VŠUP, kde panovala svobodnější tvůrčí atmosféra než na Akademii a jejich zájem o moderní umění ovlivnil i Vlastu Prachatickou. Roku 1967 byla přizvána k výstavě pěti sochařů ve Špálově galerii a zastupovala Československo na sochařském bienále v Middelheimu v Belgii. Zvítězila v soutěži na portrét Jana Masaryka pro vstupní halu Ministerstva zahraničních věcí, ale po srpnové okupaci již k osazení busty nedošlo. Roku 1968 doprovázela Stanislava Kolíbala na jeho studijním pobytu ve Vence. Díky Kolíbalovu stipendiu Deutscher Akademischer Austauschdienst pobývala v letech 1988-1989 v Berlíně a roku 1992 s podporou Calderovy nadace strávila půl roku ve Francii v Saché. Od roku 2006 je čestnou členkou britské Society of Portrait Sculptors. Vlasta Prachatická žije a pracuje v Praze. Již od dob studií se věnuje sochařskému portrétu. Zprvu portrétovala známé osoby ze svého okolí - matku, otce, své přítelkyně, Daisy Mrázkovou. Vycházela z klasických princi...
Vlasta Prachatická je česká portrétní sochařka, čestná členka britské Society of Portrait Sculptors. Po válce strávila rok na Vyšší průmyslové škole sochařské a kamenické v Hořicích, kde byl jejím učitelem Myslbekův žák prof. Jaroslav Plichta. Poté studovala v letech 1946–1951 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru profesora Otakara Španiela. Její absolventský Portrét maminky, vystavený roku 1951, zakoupila Národní galerie. Roku 1952 zí…skala byt v Praze 7, Nad Královskou oborou 23, který zčásti využila jako ateliér. Roku 1953 se provdala za sochaře Stanislava Kolíbala. Jejich dcera Markéta Prachatická, nar. 1953, je výtvarnice, syn Pavel Kolíbal, nar. 1956, je architekt. Roku 1957 se zúčastnila společné výstavy v Alšově síni, kterou připravil historik umění František Matouš. V 60. letech byla členkou skupiny UB 12 a vystavovala na všech společných výstavách až do roku 1965. Členové UB 12 většinou vystudovali na VŠUP, kde panovala svobodnější tvůrčí atmosféra než na Akademii a jejich zájem o moderní umění ovlivnil i Vlastu Prachatickou. Roku 1967 byla přizvána k výstavě pěti sochařů ve Špálově galerii a zastupovala Československo na sochařském bienále v Middelheimu v Belgii. Zvítězila v soutěži na portrét Jana Masaryka pro vstupní halu Ministerstva zahraničních věcí, ale po srpnové okupaci již k osazení busty nedošlo. Roku 1968 doprovázela Stanislava Kolíbala na jeho studijním pobytu ve Vence. Díky Kolíbalovu stipendiu Deutscher Akademischer Austauschdienst pobývala v letech 1988-1989 v Berlíně a roku 1992 s podporou Calderovy nadace strávila půl roku ve Francii v Saché. Od roku 2006 je čestnou členkou britské Society of Portrait Sculptors. Vlasta Prachatická žije a pracuje v Praze. Již od dob studií se věnuje sochařskému portrétu. Zprvu portrétovala známé osoby ze svého okolí - matku, otce, své přítelkyně, Daisy Mrázkovou. Vycházela z klasických princi...
