Stanislav Souček
český literární historik a vysokoškolský pedagog
Stanislav Souček byl český filolog, bohemista a literární historik, v roce 1930–1931 rektor Masarykovy univerzity. Narodil se v rodině Františka Součka, podučitele v Náchodě a Marie, rozené Hofmanové. Manželé měli celkem čtyři děti. V letech 1881-1888 studoval Souček na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, potom klasickou filologii a bohemistiku na Karlově univerzitě v Praze. Mezi jeho učiteli byli i Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk. Krátce studoval také ve Vídni, kde roku 1894 složil státní zkoušku v oborech latina a řečtina. 5. srpna 1895 se oženil s Marií Letzlovou, dcerou náchodského hoteliéra. Rodina měla čtyři děti. Roku 1905 promoval v Praze. Učil na gymnáziích v Hronově, v Olomouci,… v Hradci Králové a od roku 1900 v Brně. V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve. Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem českého jazyka a literatury na nově založené univerzitě v Brně. V letech 1920-1921 a 1922-1923 byl zvolen děkanem, v roce 1930-1931 rektorem univerzity. Zabýval se lidovou písní, Kralickou biblí, barokním divadlem, dílem Tomáše ze Štítného. Celý život se věnoval studiu díla Jana Amose Komenského, byl spoluvydavatelem jeho spisů a napsal monografii o jeho kazatelství, která vyšla až posmrtně roku 1938. Zabýval se i novější literaturou, např. analyzoval pověsti Boženy Němcové a provedl rozbor některých Nerudových balad a romancí.
Stanislav Souček byl český filolog, bohemista a literární historik, v roce 1930–1931 rektor Masarykovy univerzity. Narodil se v rodině Františka Součka, podučitele v Náchodě a Marie, rozené Hofmanové. Manželé měli celkem čtyři děti. V letech 1881-1888 studoval Souček na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, potom klasickou filologii a bohemistiku na Karlově univerzitě v Praze. Mezi jeho učiteli byli i Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk. Krátce stud…oval také ve Vídni, kde roku 1894 složil státní zkoušku v oborech latina a řečtina. 5. srpna 1895 se oženil s Marií Letzlovou, dcerou náchodského hoteliéra. Rodina měla čtyři děti. Roku 1905 promoval v Praze. Učil na gymnáziích v Hronově, v Olomouci, v Hradci Králové a od roku 1900 v Brně. V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve. Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem českého jazyka a literatury na nově založené univerzitě v Brně. V letech 1920-1921 a 1922-1923 byl zvolen děkanem, v roce 1930-1931 rektorem univerzity. Zabýval se lidovou písní, Kralickou biblí, barokním divadlem, dílem Tomáše ze Štítného. Celý život se věnoval studiu díla Jana Amose Komenského, byl spoluvydavatelem jeho spisů a napsal monografii o jeho kazatelství, která vyšla až posmrtně roku 1938. Zabýval se i novější literaturou, např. analyzoval pověsti Boženy Němcové a provedl rozbor některých Nerudových balad a romancí.
-
Kategorie:
- Umění a architektura
- Divadlo a drama
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- Vzácné knihy
- Bibliofilie
- Biografie, memoáry a korespondence
- Výtvarné umění
- Noty
- Filozofie
- Slovníky
- Historie
- Sociologie a příbuzné vědy
- Národopis a folklor
- Knižní kultura a typografie
- Knižní kultura
- Ostatní cizojazyčné
- Beletrie
- Slovenská literatura
- Psychologie a osobní rozvoj
- Pedagogika
- Geografie, cestopisy a místopis
- Pragensie
- 19. století
- Česká a Slovenská historie
- Periodika a časopisy
