český literární historik a vysokoškolský pedagog

Stanislav Souček byl český filolog, bohemista a literární historik, v roce 1930–1931 rektor Masarykovy univerzity. Narodil se v rodině Františka Součka, podučitele v Náchodě a Marie, rozené Hofmanové. Manželé měli celkem čtyři děti. V letech 1881-1888 studoval Souček na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou, potom klasickou filologii a bohemistiku na Karlově univerzitě v Praze. Mezi jeho učiteli byli i Jan Gebauer a Tomáš Garrigue Masaryk. Krátce studoval také ve Vídni, kde roku 1894 složil státní zkoušku v oborech latina a řečtina. 5. srpna 1895 se oženil s Marií Letzlovou, dcerou náchodského hoteliéra. Rodina měla čtyři děti. Roku 1905 promoval v Praze. Učil na gymnáziích v Hronově, v Olomouci, v Hradci Králové a od roku 1900 v Brně. V roce 1919 vystoupil z římskokatolické církve. Roku 1920 byl jmenován řádným profesorem českého jazyka a literatury na nově založené univerzitě v Brně. V letech 1920-1921 a 1922-1923 byl zvolen děkanem, v roce 1930-1931 rektorem univerzity. Zabýval se lidovou písní, Kralickou biblí, barokním divadlem, dílem Tomáše ze Štítného. Celý život se věnoval studiu díla Jana Amose Komenského, byl spoluvydavatelem jeho spisů a napsal monografii o jeho kazatelství, která vyšla až posmrtně roku 1938. Zabýval se i novější literaturou, např. analyzoval pověsti Boženy Němcové a provedl rozbor některých Nerudových balad a romancí. Zdroj: wikipedia.org