Petr Faster byl český vlastenec, místopředseda Svatováclavského výboru a člen Národního výboru v revolučním roce 1848. Narodil se a vyrůstal v rodině řezníka Kašpara Fastra a Salomeny, rozené Čechové. Studoval gymnázium v Klatovech, z něhož byl za svoji vzpouru-roztrhání „knížky hanby“ ze studia vyloučen. Vyučil se mlynářem a pak byl na „vandru“ po mlýnech v Čechách, Rakousku a Štýrsku. Brzy však odešel do Prahy, kam ho vedlo jeho vlastenecké smýšlení i snaha najít práci. Zde se 19. července 1824 oženil v Břevnově s Marií Kejmarovou; spoluvlastnil zde krupařský obchod. V roce 1834 se přestěhovali Fastrovi na najatý mlýn a pilu v Zadní Třebáni. V manželství se narodilo celkem čtrnáct dětí, z toho se dospělosti dožilo osm . S rodinou se opět v roce 1839 usadil v Praze; nejprve na Smíchově, najal si zájezdní hospodu „U čísla prvního“. Od roku 1843 vlastnil kafírnu ve Svatováclavských lázních a později byl hoteliér U zlaté husy na Koňském trhu . Kafírna v lázních se brzy stala střediskem literátů, malířů a dalších svobodomyslných vlastenců. Faster se podílel na založení české průmyslové školy a na vzniku Besedy měšťanské v Praze-spolku českého měšťanstva, prvního v celých Čechách. Stal se členem Tajné politické společnosti Český Repeal . V roce 1848 byl spolupracovníkem Josefa Václava Friče, Františka Braunera, Antonína Strobacha. Právě u něj doma se konaly tajné i veřejné schůze. Rozšiřoval také české knihy; zasloužil se o shromáždění 11. března v Praze ve Svatováclavských lázních, kde jako mluvčí shromáždění přednesl petici za zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Byl v deputaci s peticí k císaři do Vídně . Patřil ke... Zdroj: wikipedia.org