francouzská historička

Muriel Blaive je francouzská historička, věnující se profesně dějinám komunismu v tehdejší střední Evropě, zvláště pak v tehdejším Československu. Vystudovala Institut politických studií v Paříži, kde pod vedením Jacqua Rupnika zpracovala práci zaměřenou na etiku a politickou činnost Václava Havla. Doktorát získala na pařížské École des hautes études en sciences sociales pod vedením historika Krzysztofa Pomiana. Disertační práci na téma Československo a rok 1956 obhájila v listopadu 1999. V letech 2001–2005 působila na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Zároveň byla v letech 2001-2003 postdoktorskou výzkumnicí ve Francouzském ústavu pro výzkum ve společenských vědách v Praze. V letech 2006-2013 působila na Ludwig Boltzmann Institutu pro evropské dějiny a veřejné sféry ve Vídni. V roce 2010 se v České republice ucházela o pozici ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů . Ředitelem se tehdy stal Daniel Herman. V letech 2013-2014 byla místopředsedkyní Vědecké rady ÚSTR. V letech 2014–2018 působila jako poradkyně ředitele ÚSTR pro pro výzkumné a metodologické otázky. V srpnu roku 2017 poskytla Muriel Blaive rozhovor redaktorce Veronice Pehe, zveřejněný v časopise a2larm.cz. Rozhovor vzbudil výraznou mediální odezvu, obzvláště pak tvrzení Blaive ve vztahu k archivům bývalé státní bezpečnosti, že „namísto aby přinášely důkazy o zlém totalitním režimu, ukazují, že mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání“. Přehled následných mediálních reakcí je dostupný na serveru Novinky.cz. ÚSTR se své pracovnice zastal v prohlášení publikovaném na jeho stránkách. Zdroj: wikipedia.org