Mistr třeboňského oltáře
Autor
Mistr Třeboňského oltáře je označení pro významného gotického malíře pozdního 14. století, kterého neznáme jménem, a proto je označen podle svého stěžejního díla. Působil na dvoře českého krále Václava IV. a ve službách řádu augustiniánů kanovníků. Výrazně poznamenal vývoj středoevropského malířství vrcholné a pozdní gotiky. Jako hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál štíhlé figury s typickou stylizací řasnatého oděvu, s příznačnou lyrikou tváří, gest a postojů. Jeho malby jsou považovány za hlavní příklad české malby krásného slohu, spojujícího skutečné a nadpozemské. Styl vychází z tradice české malby a z poučení malbou italskou. Mistr stylizoval značně protažené a esovitě …prohnuté postavy v jemných tenkých oděvech pastelových barev na pozadí labyrintu skalnaté krajiny. Charakteristický byl zjevně i odklon od tehdejší monumentality císařského stylu ke smyslově krásným formám, a proto již v té době se tento styl nazýval krásným. Ladný pohyb štíhlých postav Mistra Třeboňského oltáře s rytmickou hrou záhybů drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří světců jsou parafrázovány i v poezii arcibiskupa Jana z Jenštejna , jenž srovnal Pannu Marii s "Venuší oživující krásy" s obdivem k Božímu dílu. Pravděpodobně pražský arcibiskup Jan z Jenštejna doporučil Mistra Třeboňského oltáře řádu augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem, pro něž pak malíř opakovaně tvořil. Pro Kostel sv. Jiljí augustiniánského kláštera v Třeboni Mistr na počátku osmdesátých let vytvořil rozměrný křídlový oltář, ze kterého se dodnes dochovaly tři oboustranně malované desky. Jsou vystaveny v expozici Národní galerie v Anežském klášteře v Praze. Zavřený oltář pravděpodobně představoval pašijové scény: Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista. Otevřený oltář byl pravděpodobně doplněn sochami - dřevořezbami v čele s Pannou Marií. Původní seskupení deskových maleb není známo, stejně tak se můžeme jen dohadovat, které...
Mistr Třeboňského oltáře je označení pro významného gotického malíře pozdního 14. století, kterého neznáme jménem, a proto je označen podle svého stěžejního díla. Působil na dvoře českého krále Václava IV. a ve službách řádu augustiniánů kanovníků. Výrazně poznamenal vývoj středoevropského malířství vrcholné a pozdní gotiky. Jako hlavní představitel krásného slohu vytvořil nový ideál štíhlé figury s typickou stylizací řasnatého oděvu, s příznačno…u lyrikou tváří, gest a postojů. Jeho malby jsou považovány za hlavní příklad české malby krásného slohu, spojujícího skutečné a nadpozemské. Styl vychází z tradice české malby a z poučení malbou italskou. Mistr stylizoval značně protažené a esovitě prohnuté postavy v jemných tenkých oděvech pastelových barev na pozadí labyrintu skalnaté krajiny. Charakteristický byl zjevně i odklon od tehdejší monumentality císařského stylu ke smyslově krásným formám, a proto již v té době se tento styl nazýval krásným. Ladný pohyb štíhlých postav Mistra Třeboňského oltáře s rytmickou hrou záhybů drapérie, líbezné obličeje světic a klidné výrazy tváří světců jsou parafrázovány i v poezii arcibiskupa Jana z Jenštejna , jenž srovnal Pannu Marii s "Venuší oživující krásy" s obdivem k Božímu dílu. Pravděpodobně pražský arcibiskup Jan z Jenštejna doporučil Mistra Třeboňského oltáře řádu augustiniánů-kanovníků v Roudnici nad Labem, pro něž pak malíř opakovaně tvořil. Pro Kostel sv. Jiljí augustiniánského kláštera v Třeboni Mistr na počátku osmdesátých let vytvořil rozměrný křídlový oltář, ze kterého se dodnes dochovaly tři oboustranně malované desky. Jsou vystaveny v expozici Národní galerie v Anežském klášteře v Praze. Zavřený oltář pravděpodobně představoval pašijové scény: Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista. Otevřený oltář byl pravděpodobně doplněn sochami - dřevořezbami v čele s Pannou Marií. Původní seskupení deskových maleb není známo, stejně tak se můžeme jen dohadovat, které...
