Martin Hattala
slovenský římskokatolický kněz a jazykovědec
Martin Hattala byl slovenský římskokatolický kněz, piarista, jazykovědec, slavista, slovakista, bohemista, kodifikátor spisovné slovenštiny, od roku 1861 profesor Univerzity Karlovy v Praze , zastánce pravosti RKZ. Do češtiny přeložil Slovo o pluku Igorově. Jakožto student nezemanského původu si zvolil studium teologie, od něhož si sliboval, že mu umožní vykonávat učitelské povolání . Po kněžském svěcení v roce 1848 působil dva roky jako kaplan , ale už v té době se intenzivně věnoval jazykovědě. Měl spory s Janem Gebauerem, Karlem Jaromírem Erbenem, Miklošičem a jinými, což vedlo k jeho rostoucí vědecké osamělosti. František Bílý popsal v Naší řeči Hattalovy spory s Gebauerem takto: „Poměr… mezi oběma zástupci slovanské filologie na pražské universitě, prof. Martinem Hattalou a dr. Janem Gebauerem, jest černou kapitolou v životě obou těchto mužů. Bodláčím a trním zarostly cesty, které měly vésti ke vzájemným stykům a společné práci vědecké i učitelské. Hattala se dostal na stolici universitní o dvacet let dřív než Gebauer. Snadno a rychle, jako pravý miláček Štěstěny. Jen byl vysvěcen na kněze a trochu si zakaplanoval, jmenován byl — beze zkoušky způsobilosti — učitelem jazyka česko-slovenského na gymnasiu i na reálce v Bratislavě. Těm zkouškám pro nabytí způsobilosti za profesora gymnasia by se byl rád vyhnul. Aby získal od nich dispens, napsal a předložil ministerstvu vyučování vědecký spis ; ministerstvo jej pak zaslalo Šafaříkovi k posouzení.“ Vědecká práce prof. Martina Hattaly byla zaměřena na srovnávací slovanskou filologii, zejména slovakistiku a bohemistiku. Jeho mluvnice slovenštiny měly velký význam pro ustálení spisovné slovenštiny a kodifikovaly její gramatick...
Martin Hattala byl slovenský římskokatolický kněz, piarista, jazykovědec, slavista, slovakista, bohemista, kodifikátor spisovné slovenštiny, od roku 1861 profesor Univerzity Karlovy v Praze , zastánce pravosti RKZ. Do češtiny přeložil Slovo o pluku Igorově. Jakožto student nezemanského původu si zvolil studium teologie, od něhož si sliboval, že mu umožní vykonávat učitelské povolání . Po kněžském svěcení v roce 1848 působil dva roky jako kaplan …, ale už v té době se intenzivně věnoval jazykovědě. Měl spory s Janem Gebauerem, Karlem Jaromírem Erbenem, Miklošičem a jinými, což vedlo k jeho rostoucí vědecké osamělosti. František Bílý popsal v Naší řeči Hattalovy spory s Gebauerem takto: „Poměr mezi oběma zástupci slovanské filologie na pražské universitě, prof. Martinem Hattalou a dr. Janem Gebauerem, jest černou kapitolou v životě obou těchto mužů. Bodláčím a trním zarostly cesty, které měly vésti ke vzájemným stykům a společné práci vědecké i učitelské. Hattala se dostal na stolici universitní o dvacet let dřív než Gebauer. Snadno a rychle, jako pravý miláček Štěstěny. Jen byl vysvěcen na kněze a trochu si zakaplanoval, jmenován byl — beze zkoušky způsobilosti — učitelem jazyka česko-slovenského na gymnasiu i na reálce v Bratislavě. Těm zkouškám pro nabytí způsobilosti za profesora gymnasia by se byl rád vyhnul. Aby získal od nich dispens, napsal a předložil ministerstvu vyučování vědecký spis ; ministerstvo jej pak zaslalo Šafaříkovi k posouzení.“ Vědecká práce prof. Martina Hattaly byla zaměřena na srovnávací slovanskou filologii, zejména slovakistiku a bohemistiku. Jeho mluvnice slovenštiny měly velký význam pro ustálení spisovné slovenštiny a kodifikovaly její gramatick...
-
Kategorie:
- Cizojazyčné
- Ostatní cizojazyčné
- Biografie, memoáry a korespondence
- Filozofie a náboženství
- Křesťanství
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
- Poezie
- Zahraniční poezie
- 19. století
- Německy (Deutsch)
- Čeština
- Slovensky
- Ostatní jazyky
- Vzácné knihy
- Slovníky
- Historie
- Staré písemnictví
- Encyklopedie a učebnice
- Archivní učebnice
- Učebnice pro základní školu
- Středoškolské učebnice
- Světová historie
- Česká a Slovenská historie
