Mak Dizdar
bosenský básník a novinář
Mak Dizdar , vlastním jménem Mehmedalija, byl novinář a básník bosňáckého původu. Sdílí ho jak bosenskohercegovská, tak chorvatská literatura, známým pojmem je ale i pro literatury všech zemí bývalé Jugoslávie. Dizdar se narodil do majetné hercegovské muslimské rodiny, která měla nemalé pozemkové vlastnictví. Materiální zázemí rodiny se výrazně zhoršilo po pozemkové reformě, v Bosně a Hercegovině prováděné mezi lety 1919 a 1921, a nakonec i předčasné smrti otce Muharema roku 1923, který se nikdy zcela nevzpamatoval z válečných útrap na východním frontě. Muharem se oženil s Nezirou Babović , původem z Trebinje, která přivedla na svět tři děti, syny Hamida a Mehmedaliju a dceru Refiku . Zákl…adní školu navštěvoval v rodném Stolci a mezi lety 1930–1936 Šarí‘atské gymnázium pak v Sarajevu, které nedokončil. Od roku 1936 se věnoval novinářské činnosti. Během druhé světové války pracoval jako poštovní doručovatel a brzy nato společně s bratrem Hamidem vstoupil do komunistického partyzánského hnutí. V rámci odplaty chorvatský ustašovský režim zatkl jeho maminku a sestru a ty pak zavraždil v koncentračním táboře Jasenovac. Po válce působil jako zpravodaj jugoslávské tiskové agentury TANJUG pro Bosnu a Hercegovinu , poté v letech 1948–1951 jako redaktor sarajevského deníku Oslobođenje a nato v mezi lety 1951 a 1959 na stejné pozici ve vydavatelství Narodna prosvjeta . Narodna prosvjeta byla po uveřejnění výsledku anonymní literární soutěže roku 1955/56 , ve které vyhrál kritický román Bihorci Ćamila Sijariće, komunistickým režimem obviněna z ideologických úchylek a nakonec roku 1959 rozpuštěna. Její zaměstnanci včetně Maka Dizdara byli následně propuštění, sám Dizdar se poté musel několik let protloukat bez stálého zaměstnání. Teprve až roku 1964 zí...
Mak Dizdar , vlastním jménem Mehmedalija, byl novinář a básník bosňáckého původu. Sdílí ho jak bosenskohercegovská, tak chorvatská literatura, známým pojmem je ale i pro literatury všech zemí bývalé Jugoslávie. Dizdar se narodil do majetné hercegovské muslimské rodiny, která měla nemalé pozemkové vlastnictví. Materiální zázemí rodiny se výrazně zhoršilo po pozemkové reformě, v Bosně a Hercegovině prováděné mezi lety 1919 a 1921, a nakonec i předč…asné smrti otce Muharema roku 1923, který se nikdy zcela nevzpamatoval z válečných útrap na východním frontě. Muharem se oženil s Nezirou Babović , původem z Trebinje, která přivedla na svět tři děti, syny Hamida a Mehmedaliju a dceru Refiku . Základní školu navštěvoval v rodném Stolci a mezi lety 1930–1936 Šarí‘atské gymnázium pak v Sarajevu, které nedokončil. Od roku 1936 se věnoval novinářské činnosti. Během druhé světové války pracoval jako poštovní doručovatel a brzy nato společně s bratrem Hamidem vstoupil do komunistického partyzánského hnutí. V rámci odplaty chorvatský ustašovský režim zatkl jeho maminku a sestru a ty pak zavraždil v koncentračním táboře Jasenovac. Po válce působil jako zpravodaj jugoslávské tiskové agentury TANJUG pro Bosnu a Hercegovinu , poté v letech 1948–1951 jako redaktor sarajevského deníku Oslobođenje a nato v mezi lety 1951 a 1959 na stejné pozici ve vydavatelství Narodna prosvjeta . Narodna prosvjeta byla po uveřejnění výsledku anonymní literární soutěže roku 1955/56 , ve které vyhrál kritický román Bihorci Ćamila Sijariće, komunistickým režimem obviněna z ideologických úchylek a nakonec roku 1959 rozpuštěna. Její zaměstnanci včetně Maka Dizdara byli následně propuštění, sám Dizdar se poté musel několik let protloukat bez stálého zaměstnání. Teprve až roku 1964 zí...
