Judith Gautier
Autor
Judith Gautier, po prvním sňatku též Madame Catulle Mendès, , Bretaň) byla francouzská spisovatelka, básnířka a překladatelka. Narodila se jako první dcera spisovatele Théophile Gautiera. Její matka Ernesta Grisi byla operní pěvkyní a sestrou známé tanečnice Carlotty Grisi. Judith měla mladší sestru Estelle. Dětství prožila na venkově v naprosté volnosti. V mládí se ocitla v prostředí přátel svého otce, kam patřili například Théodore de Banville, Gustave Flaubert, bratři Goncourtové, Charles Baudelaire, Jules Champfleury, Arsène Houssaye nebo Gustave Doré. První článek – kritiku Baudelairova překladu básně v próze Eureka od E. A. Poea – uveřejnila v novinách Le Moniteur, když jí bylo 14 let…. Její otec zaměstnal politického uprchlíka, čínského mandarina Ding Dunling jako domácího učitele svých dcer. Pod jeho vlivem se věnovala čínské literatuře a kultuře. Později rozšířila svůj zájem i na kulturu japonskou. Sama však nikdy Orient nenavštívila. Byla vyhlášenou kráskou, údajně byla jednou z pozdních milenek Victora Huga, který jí věnoval báseň Ave, dea; moriturus te salutat. V roce 1860 se seznámila se spisovatelem Catulle Mendèsem a v roce 1866 uzavřeli sňatek. Rozvedli se v roce 1874. Poté se vdala podruhé za spisovatele Pierra Loti. Byla první ženou, která se stala členem Académie Goncourt . Judith Gautier byla velkou obdivovatelkou Richarda Wagnera. Napsala o něm řadu článků, přeložila do francouzštiny libreto opery Parsifal. Spolu s prvním manželem a básníkem Villiers de l'Isle Adam navštívili v roce 1869 Richarda Wagnera v jeho venkovském domě v Tribschen u Luzernského jezera. V roce 1876 se s ním sblížila na prvním festivalu v Bayreuthu. Posílala mu z Paříže látky a parfémy, které Wagner používal jako inspiraci při psaní své poslední opery Parsifal, a také intimní dopisy. Korespondenci s ním udržovala prostřednictvím jeho holiče až do roku 1878, kdy Wagnerova žena Cosim...
Judith Gautier, po prvním sňatku též Madame Catulle Mendès, , Bretaň) byla francouzská spisovatelka, básnířka a překladatelka. Narodila se jako první dcera spisovatele Théophile Gautiera. Její matka Ernesta Grisi byla operní pěvkyní a sestrou známé tanečnice Carlotty Grisi. Judith měla mladší sestru Estelle. Dětství prožila na venkově v naprosté volnosti. V mládí se ocitla v prostředí přátel svého otce, kam patřili například Théodore de Banville…, Gustave Flaubert, bratři Goncourtové, Charles Baudelaire, Jules Champfleury, Arsène Houssaye nebo Gustave Doré. První článek – kritiku Baudelairova překladu básně v próze Eureka od E. A. Poea – uveřejnila v novinách Le Moniteur, když jí bylo 14 let. Její otec zaměstnal politického uprchlíka, čínského mandarina Ding Dunling jako domácího učitele svých dcer. Pod jeho vlivem se věnovala čínské literatuře a kultuře. Později rozšířila svůj zájem i na kulturu japonskou. Sama však nikdy Orient nenavštívila. Byla vyhlášenou kráskou, údajně byla jednou z pozdních milenek Victora Huga, který jí věnoval báseň Ave, dea; moriturus te salutat. V roce 1860 se seznámila se spisovatelem Catulle Mendèsem a v roce 1866 uzavřeli sňatek. Rozvedli se v roce 1874. Poté se vdala podruhé za spisovatele Pierra Loti. Byla první ženou, která se stala členem Académie Goncourt . Judith Gautier byla velkou obdivovatelkou Richarda Wagnera. Napsala o něm řadu článků, přeložila do francouzštiny libreto opery Parsifal. Spolu s prvním manželem a básníkem Villiers de l'Isle Adam navštívili v roce 1869 Richarda Wagnera v jeho venkovském domě v Tribschen u Luzernského jezera. V roce 1876 se s ním sblížila na prvním festivalu v Bayreuthu. Posílala mu z Paříže látky a parfémy, které Wagner používal jako inspiraci při psaní své poslední opery Parsifal, a také intimní dopisy. Korespondenci s ním udržovala prostřednictvím jeho holiče až do roku 1878, kdy Wagnerova žena Cosim...
