Načítám...
Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku.

Josef Gočár

český architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog

Josef Ludvík Gočár byl český architekt. Jeho díla především z kubistického a funkcionalistického období patří k vrcholům české moderní architektury. Vysoce oceňován je také jeho podíl na urbanistických koncepcích některých měst, zejména Hradce Králové a Pardubic. Narodil se v roce 1880 v Semíně do katolické rodiny pivovarského sládka Aloise Gočára a manželky Anny, rozené Hüttlové. V roce 1891 se rodina přestěhovala do Bohdanče. Od roku 1892 studoval na nižší reálce v Pardubicích; v letech 1902–1905 pak na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, nejprve mimořádně v ateliéru Jana Kotěry a později jako řádný žák jeho speciální školy. V roce 1911 zakládá Skupinu výtvarných umělců. V období 1916–1919 sloužil v armádě. Byl ženat s Marií Chladovou , dcerou pardubického sládka a primátora. Manželé Gočárovi měli syna Jiřího, pozdějšího architekta. V roce 1923 byl jmenován po Kotěrově smrti profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze, v roce 1928 byl zvolen rektorem této školy, funkci zastával do roku 1931. Na škole působil jako pedagog až do svého penzionování v r. 1939. Pracoval jako architekt pro firmu Baťa ve Zlíně. Roku 1925 získal za návrh čs. pavilónu pro mezinárodní výstavu v Paříži Velkou cenu, r. 1926 řád francouzské Čestné legie, v tom samém roce se stává členem České akademie věd a umění. Josef Gočár zemřel v Jičíně, je pochován na vyšehradském Slavíně. Od roku 1905 začal s prvními projekty . Po ukončení studia pracoval v Kotěrově ateliéru. V roce 1908 z něj vystoupil a osamostatnil se. Stal se také členem Sdružení architektů. Jako jeho první samostatné dílo je označována Červená vila Josefa Binka v Krucemburku . V letech 1909–1910 realizoval první větší projekty: schodiště u kostela P. Marie v Hradci Králové a obchodní dům Wenke v Jaroměři. Z roku 1910 je ro... Zdroj: wikipedia.org

Zobrazit vše

Výběru odpovídá
vydání

Potřebujete místo v knihovně?

Prodejte své knihy přes aplikaci Booxy!

Zjistit cenu