Jan Vilím byl český fotograf a grafik. Začal s xylografií, pak pokračoval se zinkografií a heliogravurou . Spolu s Janem Ottou a Josefem Richardem Vilímkem založil společnost Unie, která se specializovala na litografie a po roce 1918 pod jeho vedením vytiskla první československé bankovky, kolky a poštovní známky. Jeho signatury lze nalézt na mnoha ilustracích otištěných v časopisech na konci 19. století. Byl synem učitele. Jako patnáctiletý mladík vstoupil 5. září 1871 do učení k pražskému dřevorytci Fr. Zibikrovi, zaměřenému zejména na výrobu ilustrací pro školní učebnice. Práce to byla zdlouhavá a náročná. Obrázek bylo nejprve nutné překreslit na dřevo a pak pečlivě vyrýt. Složité ilustrace, například mapy, zabíraly oběma umělcům mnoho času. V pozdější době se postup trochu urychlil fotografováním na dřevo , ale rytí jako předpoklad tisku zůstalo. V roce 1875 ukončil profesní přípravu a stal se řádným zaměstnancem. Po smrti majitele v roce 1879 tento závod asi dva roky řídil pro jeho vdovu. Aby se v řemesle zdokonalil, odebral se roku 1880 do Mnichova a o rok později do Berlína, kde pracoval ve slavném vydavatelství Bong. Německý trh ilustrovaných časopisů byl silně konkurenční, oba hlavní časopisy Frauen Zeitung a Illustrierte Zeitung uveřejňovaly množství kvalitních dřevorytů a této technice zůstávaly věrné, i když se začaly objevovat levnější alternativy. Koncem roku 1885 se vrátil do Prahy, kde otevřel xylografický závod — nejprve společně s Janem Šimáně, zhruba po roce se osamostatnil. K jeho posledním vlastním dřevorytům patří ilustrace pro Ottův encyklopedický průvodce Čechy a pro časopis Švanda Dudák. Jeho práce nebyly originální, ale spíše jemné a pečlivé. Situace na českém trhu xylografii příliš nepřála — dřevoryty byl... Zdroj: wikipedia.org
Zobrazit vše