Jan Balhar
Autor
PhDr. Jan Balhar, CSc. se narodil v Březové u Vítkova na jihozápadním okraji oblasti středoopavských nářečí, takže od dětství dobře znal a vnímal rozdíly rodného nářečí oproti spisovné češtině i sousední polštině. Po maturitě na opavském gymnáziu odešel do Brna, kde studoval právě češtinu a polštinu. Jeho učiteli zde byli mj. významní rodáci ze Slezska a znalci slezských nářečí Adolf Kellner a Arnošt Lamprecht, kteří v něm dále posílili zájem o dialektologii, a také syntaktik Jaroslav Bauer, jenž ho inspiroval k celoživotnímu zájmu především o nářeční syntax. Po studiu nastoupil Jan Balhar do nově založené brněnské pobočky Ústavu pro jazyk český ČSAV , a to do jejího dialektologického odděle…ní, které v letech 1983–1992 vedl a kde na část pracovního úvazku pracuje dodnes. Po celou dobu svého působení v Ústavu se věnoval především práci na Českém jazykovém atlase . Balharovy časopisecké dialektologické práce zejména z oblasti slezských nářečí zde nevzpomínáme, byla o nich řeč v dřívějších medailoncích a jsou uvedeny v publikacích obsahujících dialektologickou bibliografii a ve statích shrnujících Balharovu bibliografii do r. 1996 a za léta 1997–2010. Připomeneme jen jeho knižní publikace, jeho monografii a knihy, jichž je spoluautorem. Monografie Skladba lašských nářečí, v níž Jan Balhar koncentroval svůj dlouholetý zájem o nářeční syntax, využívá tradic moravské dialektologické školy a je vysoce ceněna nejen pro ucelené popisy syntaktických jevů ve slezských dialektech, ale především pro mnohá nová zjištění z oblasti promluvových jevů a jejich odlišení od jevů systémových. Jako spoluautor se Jan Balhar podílel na několika významných kolektivních dílech. Výraznou účast měl na přípravě dodnes aktuální publikace České nářeční texty, v níž jsou vedle základních charakteristických znaků jednotlivých nářečních skupin a podskupin shrnuty přepisy zvukových záznamů spontánních nářečních promluv, získaných při výzkumu pro ČJA. O deset let později se autorsk...
PhDr. Jan Balhar, CSc. se narodil v Březové u Vítkova na jihozápadním okraji oblasti středoopavských nářečí, takže od dětství dobře znal a vnímal rozdíly rodného nářečí oproti spisovné češtině i sousední polštině. Po maturitě na opavském gymnáziu odešel do Brna, kde studoval právě češtinu a polštinu. Jeho učiteli zde byli mj. významní rodáci ze Slezska a znalci slezských nářečí Adolf Kellner a Arnošt Lamprecht, kteří v něm dále posílili zájem o d…ialektologii, a také syntaktik Jaroslav Bauer, jenž ho inspiroval k celoživotnímu zájmu především o nářeční syntax. Po studiu nastoupil Jan Balhar do nově založené brněnské pobočky Ústavu pro jazyk český ČSAV , a to do jejího dialektologického oddělení, které v letech 1983–1992 vedl a kde na část pracovního úvazku pracuje dodnes. Po celou dobu svého působení v Ústavu se věnoval především práci na Českém jazykovém atlase . Balharovy časopisecké dialektologické práce zejména z oblasti slezských nářečí zde nevzpomínáme, byla o nich řeč v dřívějších medailoncích a jsou uvedeny v publikacích obsahujících dialektologickou bibliografii a ve statích shrnujících Balharovu bibliografii do r. 1996 a za léta 1997–2010. Připomeneme jen jeho knižní publikace, jeho monografii a knihy, jichž je spoluautorem. Monografie Skladba lašských nářečí, v níž Jan Balhar koncentroval svůj dlouholetý zájem o nářeční syntax, využívá tradic moravské dialektologické školy a je vysoce ceněna nejen pro ucelené popisy syntaktických jevů ve slezských dialektech, ale především pro mnohá nová zjištění z oblasti promluvových jevů a jejich odlišení od jevů systémových. Jako spoluautor se Jan Balhar podílel na několika významných kolektivních dílech. Výraznou účast měl na přípravě dodnes aktuální publikace České nářeční texty, v níž jsou vedle základních charakteristických znaků jednotlivých nářečních skupin a podskupin shrnuty přepisy zvukových záznamů spontánních nářečních promluv, získaných při výzkumu pro ČJA. O deset let později se autorsk...
