
Helena Mičkalová
Autor
Helena Mičkalová se narodila 3. září 1935 v Mistříně u Kyjova. Jako dítě trávila každé prázdniny u prarodičů ve Velkých Karlovicích v Podťatém, odkud pocházela její maminka. Vystudovala Střední pedagogickou školu v Kroměříži a Pedagogický institut ve Zlíně . Ve Velkých Karlovicích nastoupila na své první učitelské místo pod vedením zkušeného ředitele Miroslava Tettera. Celý aktivní život pracovala jako učitelka, později jako zástupkyně ředitele. Vedla i obecní kroniku Velkých Karlovic. Její životní zálibou byly knihy, ochotnické divadlo a národopis, kterému se věnovala po mnoho let. Působila ve Valašském krúžku UP závodů, 27 let vedla dětský soubor Javorníček a od roku 1978 pěvecký sbor že…n Karlovjanky. Nezajímaly ji jen písně a tance, ale i pověsti a originální vyprávění plné krásného nářečí, které sbírala a zapisovala podle vyprávění pamětníků přes třicet let a zúročila ve svých knihách O čem si vyprávjajú Karlovjané , Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo , Co si pamatujú Karlovjané , souborně vyšly pověsti v knize Zlatá studánka . Přispívala také do novin a časopisů a publikovala zajímavosti z historie a místopisu Valašska a Velkokarlovicka. S ředitelem školy Jindřichem Dudou spolupracovala při vydávání časopisu Dědina pod Bezkydem.
Helena Mičkalová se narodila 3. září 1935 v Mistříně u Kyjova. Jako dítě trávila každé prázdniny u prarodičů ve Velkých Karlovicích v Podťatém, odkud pocházela její maminka. Vystudovala Střední pedagogickou školu v Kroměříži a Pedagogický institut ve Zlíně . Ve Velkých Karlovicích nastoupila na své první učitelské místo pod vedením zkušeného ředitele Miroslava Tettera. Celý aktivní život pracovala jako učitelka, později jako zástupkyně ředitele.… Vedla i obecní kroniku Velkých Karlovic. Její životní zálibou byly knihy, ochotnické divadlo a národopis, kterému se věnovala po mnoho let. Působila ve Valašském krúžku UP závodů, 27 let vedla dětský soubor Javorníček a od roku 1978 pěvecký sbor žen Karlovjanky. Nezajímaly ji jen písně a tance, ale i pověsti a originální vyprávění plné krásného nářečí, které sbírala a zapisovala podle vyprávění pamětníků přes třicet let a zúročila ve svých knihách O čem si vyprávjajú Karlovjané , Co sa Karlovjanom stalo aj nestalo , Co si pamatujú Karlovjané , souborně vyšly pověsti v knize Zlatá studánka . Přispívala také do novin a časopisů a publikovala zajímavosti z historie a místopisu Valašska a Velkokarlovicka. S ředitelem školy Jindřichem Dudou spolupracovala při vydávání časopisu Dědina pod Bezkydem.