
Gaius
Autor
Gaius byl římský právní teoretik a učitel práva. O jeho životě se ví velmi málo, dokonce není známo ani jeho plné jméno, protože patrně žil v provincii a tudíž se o něm vůbec nezmiňují jeho současníci. Teprve citační zákon císařů Theodosia II. a Valentiniana III. z roku 426 jmenuje Gaia vedle Papiniana, Ulpiana, Modestina a Iulia Paula jako autority, na jejichž názory mají soudci při svém rozhodování brát zřetel. Jeho díla vznikala někdy mezi roky 130 a 180, v době největšího rozkvětu a územního rozmachu Římské říše, a jsou tedy cenným svědectvím o tomto období římského práva. Gaius se kromě toho velmi zajímal o starší období římského práva, takže jeho dílo je mimořádně důležitý pramen pro …dějiny práva vůbec. Napsal patrně řadu právnických učebnic, komentářů a výkladů k zákonům, včetně Zákona dvanácti desek, které se zčásti zachovaly v citátech jiných autorů a v Digestech Justiniánova Corpus iuris civilis . V plném znění se zachovala pouze Učebnice práva ve čtyřech knihách pro začátečníky, z níž pak také v 6. století čerpala justiniánská kodifikace práva. Původní text, který se brzy potom ztratil, byl v roce 1816 nalezen ve Veroně jako palimpsest přepsaný pozdějším textem, a je tak jediným dílem římské klasické jurisprudence, který se dochoval v původní podobě. Učebnice je rozdělena podle klasického schématu, které možná Gaius už převzal, které se však užívá dodnes: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaius na německé Wikipedii.
Gaius byl římský právní teoretik a učitel práva. O jeho životě se ví velmi málo, dokonce není známo ani jeho plné jméno, protože patrně žil v provincii a tudíž se o něm vůbec nezmiňují jeho současníci. Teprve citační zákon císařů Theodosia II. a Valentiniana III. z roku 426 jmenuje Gaia vedle Papiniana, Ulpiana, Modestina a Iulia Paula jako autority, na jejichž názory mají soudci při svém rozhodování brát zřetel. Jeho díla vznikala někdy mezi ro…ky 130 a 180, v době největšího rozkvětu a územního rozmachu Římské říše, a jsou tedy cenným svědectvím o tomto období římského práva. Gaius se kromě toho velmi zajímal o starší období římského práva, takže jeho dílo je mimořádně důležitý pramen pro dějiny práva vůbec. Napsal patrně řadu právnických učebnic, komentářů a výkladů k zákonům, včetně Zákona dvanácti desek, které se zčásti zachovaly v citátech jiných autorů a v Digestech Justiniánova Corpus iuris civilis . V plném znění se zachovala pouze Učebnice práva ve čtyřech knihách pro začátečníky, z níž pak také v 6. století čerpala justiniánská kodifikace práva. Původní text, který se brzy potom ztratil, byl v roce 1816 nalezen ve Veroně jako palimpsest přepsaný pozdějším textem, a je tak jediným dílem římské klasické jurisprudence, který se dochoval v původní podobě. Učebnice je rozdělena podle klasického schématu, které možná Gaius už převzal, které se však užívá dodnes: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaius na německé Wikipedii.