Emil Martinec
český úředník
Emil Martinec byl první odborový přednosta ministerstva financí a organizátor celní služby. Pocházel z početné mlynářské rodiny. Měl pět sester a čtyři bratry. Jako třetí v pořadí se narodil 21. ledna 1869 manželům Janovi a Marii Martincovým v čp. 38 v Horním Jelení. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1895 vstoupil do služeb finanční správy. Zpočátku pracoval u Okresních finančních ředitelství v Uherském Hradišti a v Brně, zejména v oboru spotřebních daní, a posléze se zabýval agendou nepřímých daní a monopolů u Zemského finančního ředitelství v Brně. Na konci roku 1934 odešel do penze. Zemřel dne 30. listopadu 1945. V celní agendě aktivně působil již od počát…ku své kariéry. Vynikl zejména jako inspektor finanční stráže. Už tehdy měl výborné profesní předpoklady a po vzniku samostatného československého státu byl povolán k ministerstvu financí. Ve funkci organizátora celní služby položil pevné základy československému celnímu právu. Úspěšně se vypořádal s obtížnými úkoly v oblasti organizace celní správy nové republiky a její celní hranice. Pod jeho vedením bylo vydáno české znění vysvětlivek k celnímu sazebníku a celní sazebník upravený pro výkon tehdejší celní služby. Od prvních dnů po říjnu 1918 intenzivně pracoval na novém celním zákonu, který byl vyhlášen, včetně prováděcího nařízení, v roce 1927. Podílel se také na úpravách obchodně politických vztahů republiky směrem k zahraničním státům. V roce 1932 se stal funkcionářem v devizové komisi a jeho zkušeností stát využíval v době hospodářské krize, kdy komise usměrňovala dovoz zboží do Československé republiky. V roce 1934 vznikla Československá obilní společnost, kde působil jako vládní komisař. Tuto funkci zastával i po 1. lednu 1935, kdy odešel do výslužby, a to až do roku 1939. Jeho odborné znalosti se setkaly s uznáním nejen v Československu, ale také za jeho hranicemi. Pro svoji nestrannost, smysl pro spravedlnost...
Emil Martinec byl první odborový přednosta ministerstva financí a organizátor celní služby. Pocházel z početné mlynářské rodiny. Měl pět sester a čtyři bratry. Jako třetí v pořadí se narodil 21. ledna 1869 manželům Janovi a Marii Martincovým v čp. 38 v Horním Jelení. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a v roce 1895 vstoupil do služeb finanční správy. Zpočátku pracoval u Okresních finančních ředitelství v Uherském Hradišti a… v Brně, zejména v oboru spotřebních daní, a posléze se zabýval agendou nepřímých daní a monopolů u Zemského finančního ředitelství v Brně. Na konci roku 1934 odešel do penze. Zemřel dne 30. listopadu 1945. V celní agendě aktivně působil již od počátku své kariéry. Vynikl zejména jako inspektor finanční stráže. Už tehdy měl výborné profesní předpoklady a po vzniku samostatného československého státu byl povolán k ministerstvu financí. Ve funkci organizátora celní služby položil pevné základy československému celnímu právu. Úspěšně se vypořádal s obtížnými úkoly v oblasti organizace celní správy nové republiky a její celní hranice. Pod jeho vedením bylo vydáno české znění vysvětlivek k celnímu sazebníku a celní sazebník upravený pro výkon tehdejší celní služby. Od prvních dnů po říjnu 1918 intenzivně pracoval na novém celním zákonu, který byl vyhlášen, včetně prováděcího nařízení, v roce 1927. Podílel se také na úpravách obchodně politických vztahů republiky směrem k zahraničním státům. V roce 1932 se stal funkcionářem v devizové komisi a jeho zkušeností stát využíval v době hospodářské krize, kdy komise usměrňovala dovoz zboží do Československé republiky. V roce 1934 vznikla Československá obilní společnost, kde působil jako vládní komisař. Tuto funkci zastával i po 1. lednu 1935, kdy odešel do výslužby, a to až do roku 1939. Jeho odborné znalosti se setkaly s uznáním nejen v Československu, ale také za jeho hranicemi. Pro svoji nestrannost, smysl pro spravedlnost...
