Drahomíra Stránská
československá etnografka a pedagožka
Drahomíra Stránská byla přední československá etnografka a pedagožka. Působila v Náprstkově muzeu, v Národním muzeu či na Univerzitě Karlově v Praze. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech jako mladší ze dvou dětí. Jejím otcem byl akademický sochař a kameník František Stránský a matkou publicistka a propagátorka ženského hnutí Olga Stránská . Její babička Karla Absolonová-Bufková proslula jako politička a sběratelka moravských pohádek a pověstí. Po předčasném úmrtí manžela se Olga Stránská roku 1902 odstěhovala s malými dětmi Drahomírou a Antonínem na venkov, kde malá Drahomíra poznala odkaz svých předků , ale brzy se vrátili do Prahy, kde matka pracovala v kanceláři Ústředního spo…lku českých žen a České strany pokrokové, stála při založení Ústředí Ochrany matek a dětí v Praze. V roce 1918 Drahomíra absolvovala s vyznamenáním Městské reálné gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze II. na Vojtěšském náměstí. V tomtéž roce začala studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor slovanské a románské jazyky a literaturu. Na univerzitě se začala hlouběji věnovat národopisu. Už za studií sesbírala a odborně rozebrala přes 100 lidových písní ze Slovenska, které pak odevzdala Ústavu pro lidovou píseň československou. Již za studií také od roku 1923 začala pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea. Jako vynikající studentka odjela v roce 1925 se stipendiem Království Jugoslávie na letní semestr na univerzitu do Bělehradu. Na základě jugoslávského pobytu pak publikovala studii o jihoslovanských muzeích. Zároveň seznamovala jugoslávské kolegy s českým národopisem. Od roku 1928 začala nastálo pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea. Od roku 1932 byly správkyní oddělení. Tentýž rok se stala docentkou slovanského národopisu. Ve třicátých letech se podílela na řadě výstav, třeba Slovenské Tatry – kraj a lid , Lidová víra a umě...
Drahomíra Stránská byla přední československá etnografka a pedagožka. Působila v Náprstkově muzeu, v Národním muzeu či na Univerzitě Karlově v Praze. Narodila se v Praze na Královských Vinohradech jako mladší ze dvou dětí. Jejím otcem byl akademický sochař a kameník František Stránský a matkou publicistka a propagátorka ženského hnutí Olga Stránská . Její babička Karla Absolonová-Bufková proslula jako politička a sběratelka moravských pohádek a… pověstí. Po předčasném úmrtí manžela se Olga Stránská roku 1902 odstěhovala s malými dětmi Drahomírou a Antonínem na venkov, kde malá Drahomíra poznala odkaz svých předků , ale brzy se vrátili do Prahy, kde matka pracovala v kanceláři Ústředního spolku českých žen a České strany pokrokové, stála při založení Ústředí Ochrany matek a dětí v Praze. V roce 1918 Drahomíra absolvovala s vyznamenáním Městské reálné gymnázium Elišky Krásnohorské v Praze II. na Vojtěšském náměstí. V tomtéž roce začala studovat na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor slovanské a románské jazyky a literaturu. Na univerzitě se začala hlouběji věnovat národopisu. Už za studií sesbírala a odborně rozebrala přes 100 lidových písní ze Slovenska, které pak odevzdala Ústavu pro lidovou píseň československou. Již za studií také od roku 1923 začala pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea. Jako vynikající studentka odjela v roce 1925 se stipendiem Království Jugoslávie na letní semestr na univerzitu do Bělehradu. Na základě jugoslávského pobytu pak publikovala studii o jihoslovanských muzeích. Zároveň seznamovala jugoslávské kolegy s českým národopisem. Od roku 1928 začala nastálo pracovat v Národopisném oddělení Národního muzea. Od roku 1932 byly správkyní oddělení. Tentýž rok se stala docentkou slovanského národopisu. Ve třicátých letech se podílela na řadě výstav, třeba Slovenské Tatry – kraj a lid , Lidová víra a umě...
-
Kategorie:
- Geografie, cestopisy a místopis
- Sociologie a příbuzné vědy
- Národopis a folklor
- Umění a architektura
- Výtvarné umění
- Sociologie
- Architektura
- Hobby a domácí práce
- Textil, móda a ruční práce
- Česko a Slovensko
- Biografie, memoáry a korespondence
- Historie
- Mapy a atlasy
- Katalogy výstav
- Pragensie
- Technika a technologie
- Práce se dřevem
- Cizojazyčné
- Slovensky
- Jazyk a lingvistika
- O literatuře
