česká fotografka

Dana Kyndrová je dokumentární fotografka se zaměřením na humanistickou fotografii. Je držitelkou ocenění Osobnost české fotografie 2008. Část svého dětství prožila s prarodiči ve středočeské obci Lázně Toušeň. Její otec byl volejbalový trenér, matka redaktorka časopisu Československá fotografie a nadšená amatérská fotografka. Společně však začali žít od chvíle, kdy jí bylo devět let a kdy odjela s otcem a matkou do Alžírska. Zájem o fotografii se v ní probudil v 18 letech. Její první známý soubor vznikl v polovině 70. let 20. století během otcova pobytu v africkém Togu. Navštěvovala „školičku“ Jána Šmoka, nakonec se však na FAMU nehlásila, ale rozhodla se pro studium jazyků na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Až do roku 1992 učila francouzštinu a ruštinu na ČVUT a AMU. Do Ruska jezdila pravidelně od 70. let na kursy ruštiny a přitom fotografovala běžný život Rusů. V Československu během normalizace fotografovala např. komunistické manifestace. Roku 1993 dostala nabídku zúčastnit se společného projektu s fotografy V. Birgusem, J. Štreitem a V. Kolářem ve Švýcarsku, na který kanton Bern poskytl půlroční grant. Po návratu se stala fotografkou a kurátorkou na volné noze. Vedle fotografování se živí i jako průvodkyně. Doprovází turisty především do severní a západní Afriky a na Kamčatku. Na počátku 90. let vytvořila svůj nejznámější projekt – dokument o odchodu sovětských vojsk z Československa. Fotografovala imigranty, téma Žena, Podkarpatskou Rus, účastnila se mezinárodních projektů srovnávajících život na obou stranách bývalé železné opony. V roce 2006 získala grant Prahy a v jeho rámci dokumentovala pražské bezdomovce. Bývala aktivní členkou Asociace profesionálních fotografů, dlouhodobě působila i ve vedení Pražského domu fotografie. Má za sebou kolem 80 autorských výstav a je významnou kurátorkou výstav černobílého humanistického dokumentu. Uspořádala např. retrospektivu díla Miloně Novotného, sestavila výstavu Jan Palach za... Zdroj: wikipedia.org