Chrétien de Troyes
středověký básník
Chrétien de Troyes byl francouzský básník, truvér a výtvarník. Chrétienova básnická vyprávění tvořená přibližně v letech 1160-1185 o válečných a milostných dobrodružstvích, s tzv. artušovskou tematikou, patří mezi základní pilíře středověkého románu. Zachovala se čtyři: Érec a Enida, Lancelot, Cligès a Yvain. Ve svém díle Yvain se autor přiblížil struktuře románu moderního. Jeho příběhy byly určeny aristokratickému publiku a inspiraci autor nacházel v legendách Bretonska a v poezii Provensálska, možná též během předpokládané návštěvy Anglie. Byl to on, kdo do starých artušovských příběhů doplnil postavu Lancelota. O jeho životě se ví málo. Mezi lety 1160-1172 sloužil u dvora své patronky Ma…rie Francouzské, hraběnky ze Champagne. Později byl jeho patronem flanderský hrabě Filip Alsaský, jemuž je dedikován Chrétienův Perceval, a jenž zemřel na křížové výpravě roku 1191. Začínal překlady antické poezie, přeložil zejména Ovidiovu Ars amandi a něco z jeho Metamorfóz, dochovala se z nich však jen báseň Filomete. Poté zřejmě napsal epos o lásce Tristana a Isoldy, ale ten se nedochoval. Milostný příběh osudové lásky, uzavírající se až smrtí obou milenců, patří k nejznámějším milostným vyprávěním vůbec. Žánr, který poté založil, bývá nazýván bretonský román. Nejstarší z těchto veršovaných románů je Li contes d'Erec . Líčí dobrodružství Ereca, jež zkouší oddanost a pokoru své manželky Enidy. V dalším románu, Cligès, je mimo jiné zpracována východní pověst o ženě, již unesl její milenec, když ji omámil nápojem, takže byla považována za mrtvou. Tento motiv později využil i William Shakespeare v Romeovi a Julii. Kolem roku 1170 vznikl román Lancelot čili Li chevaliers de la charrete , jejž ovšem dokončoval Godefroy de Lagni. Do tvorby příběhu prý aktivně zasahovala hraběnka Marie. Chretien zpracovává starou keltskou pověst o královně Guenievře, již unesl kouzelník a vysvobodil ji rytíř, který překročil most š...
Chrétien de Troyes byl francouzský básník, truvér a výtvarník. Chrétienova básnická vyprávění tvořená přibližně v letech 1160-1185 o válečných a milostných dobrodružstvích, s tzv. artušovskou tematikou, patří mezi základní pilíře středověkého románu. Zachovala se čtyři: Érec a Enida, Lancelot, Cligès a Yvain. Ve svém díle Yvain se autor přiblížil struktuře románu moderního. Jeho příběhy byly určeny aristokratickému publiku a inspiraci autor nach…ázel v legendách Bretonska a v poezii Provensálska, možná též během předpokládané návštěvy Anglie. Byl to on, kdo do starých artušovských příběhů doplnil postavu Lancelota. O jeho životě se ví málo. Mezi lety 1160-1172 sloužil u dvora své patronky Marie Francouzské, hraběnky ze Champagne. Později byl jeho patronem flanderský hrabě Filip Alsaský, jemuž je dedikován Chrétienův Perceval, a jenž zemřel na křížové výpravě roku 1191. Začínal překlady antické poezie, přeložil zejména Ovidiovu Ars amandi a něco z jeho Metamorfóz, dochovala se z nich však jen báseň Filomete. Poté zřejmě napsal epos o lásce Tristana a Isoldy, ale ten se nedochoval. Milostný příběh osudové lásky, uzavírající se až smrtí obou milenců, patří k nejznámějším milostným vyprávěním vůbec. Žánr, který poté založil, bývá nazýván bretonský román. Nejstarší z těchto veršovaných románů je Li contes d'Erec . Líčí dobrodružství Ereca, jež zkouší oddanost a pokoru své manželky Enidy. V dalším románu, Cligès, je mimo jiné zpracována východní pověst o ženě, již unesl její milenec, když ji omámil nápojem, takže byla považována za mrtvou. Tento motiv později využil i William Shakespeare v Romeovi a Julii. Kolem roku 1170 vznikl román Lancelot čili Li chevaliers de la charrete , jejž ovšem dokončoval Godefroy de Lagni. Do tvorby příběhu prý aktivně zasahovala hraběnka Marie. Chretien zpracovává starou keltskou pověst o královně Guenievře, již unesl kouzelník a vysvobodil ji rytíř, který překročil most š...
