Bernhard Schneider
Autor
Bjarnat Krawc, něm. Bernhard Schneider, někdy uváděn jako Bjarnat Krawc-Schneider byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr, organizátor hudebního života. Narodil se ve vesnici Jitro v zemském okrese Budyšín v Sasku. Absolvoval učitelský ústav v Budyšíně, v letech 1883–1924 působil jako učitel hudby v Drážďanech. Seznámení s dílem Bedřicha Smetany a zejména první zájezd do Prahy ovlivnily jeho další uměleckou činnost. V letech 1887–1892 studoval kompozici na drážďanské konzervatoři u Felixe Draesekeho. Po nástupu nacismu byla Krawcova díla zabavována a zakazována. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. Koncem téhož roku přesídlil do Varnsdorf…u, kde o tři roky později zemřel. Jedna z jeho dcer, Hanka Krawcec, byla významnou lužickosrbskou výtvarnicí. Ve skladatelské tvorbě se po příkladu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka inspiroval lidovou hudbou. Z díla: Smyčcový kvartet c moll , symfonická svita Ze serbskeje zemje , klavírní cyklus Zo serbskich honow , Wendische Volkslieder - lužickosrbské lidové písně pro smíšený sbor , kantáta Syrotka , Šěšć spěwow za jedyn hłós z klawěrnym přewodom , 33 serbskich narodnych spěwow , Missa solemnis opus 79 , Boža mša w serbskich kěrlušach , oratorium Wójna a měr na text M. Nawky . Vydal řadu zpěvníků, mj. sbírku lidových písní Heimatstimmen , Chwatajće, ale spěwajće , Naše spěwy I, II . 1889 založil spolek evangelických Lužických Srbů Čornobóh, 1893 ženský pěvecký sbor Schneiderscher Frauenchor, 1893 Volksliedchor. Po 1. světové válce organizováním mnoha koncertů přispěl k oživení hudebního života Lužice. Roku 1923 inicioval založení Svazu lužickosrbských pěveckých spolků, v roce 1927 založil lužickosrbský komorní sbor Lumir. V letech 1926-1928 vydával hudební přílohu měsíčníku Łužica Škowrončk ze serbs...
Bjarnat Krawc, něm. Bernhard Schneider, někdy uváděn jako Bjarnat Krawc-Schneider byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr, organizátor hudebního života. Narodil se ve vesnici Jitro v zemském okrese Budyšín v Sasku. Absolvoval učitelský ústav v Budyšíně, v letech 1883–1924 působil jako učitel hudby v Drážďanech. Seznámení s dílem Bedřicha Smetany a zejména první zájezd do Prahy ovlivnily jeho další uměleckou činnost. V letech 1887–1892 s…tudoval kompozici na drážďanské konzervatoři u Felixe Draesekeho. Po nástupu nacismu byla Krawcova díla zabavována a zakazována. Při bombardování Drážďan v únoru 1945 přišel o veškerý majetek a cenné rukopisy. Koncem téhož roku přesídlil do Varnsdorfu, kde o tři roky později zemřel. Jedna z jeho dcer, Hanka Krawcec, byla významnou lužickosrbskou výtvarnicí. Ve skladatelské tvorbě se po příkladu Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka inspiroval lidovou hudbou. Z díla: Smyčcový kvartet c moll , symfonická svita Ze serbskeje zemje , klavírní cyklus Zo serbskich honow , Wendische Volkslieder - lužickosrbské lidové písně pro smíšený sbor , kantáta Syrotka , Šěšć spěwow za jedyn hłós z klawěrnym přewodom , 33 serbskich narodnych spěwow , Missa solemnis opus 79 , Boža mša w serbskich kěrlušach , oratorium Wójna a měr na text M. Nawky . Vydal řadu zpěvníků, mj. sbírku lidových písní Heimatstimmen , Chwatajće, ale spěwajće , Naše spěwy I, II . 1889 založil spolek evangelických Lužických Srbů Čornobóh, 1893 ženský pěvecký sbor Schneiderscher Frauenchor, 1893 Volksliedchor. Po 1. světové válce organizováním mnoha koncertů přispěl k oživení hudebního života Lužice. Roku 1923 inicioval založení Svazu lužickosrbských pěveckých spolků, v roce 1927 založil lužickosrbský komorní sbor Lumir. V letech 1926-1928 vydával hudební přílohu měsíčníku Łužica Škowrončk ze serbs...
