August von Berlepsch
Autor
August Sittich Eugen Heinrich von Berlepsch byl německý včelař, vynálezce přenosných voštinových rámků a autor knih o chovu medonosných včel. Pocházel ze starého německého šlechtického rodu. Jeho otcem byl baron August von Berlepsch , matkou Therese, rozená von Wolfersdorf. V lednu 1867 se oženil s ovdovělou spisovatelkou Karolinou Welebilovou, , která měla z prvního manželství tři děti. Jedním z nich byl lékař a odborný spisovatel Guido Künstle . Pouhý rok a půl po svatbě však August von Berlepsch po mrtvici ochrnul a musel být ošetřován. Zemřel v roce 1877. Studoval právo, filozofii a teologii v Gotě, Halle, Bonnu a v Lipsku. V letech 1836 až 1838 pracoval jako soudní čekatel v Mühlhausen…u. Kvůli studiu se odstěhoval do Mnichova, kde si přímo ve městě držel několik včelstev a pozoroval jejich rojení. Poté převzal otcovské panství a řídil ho 17 let. Vlastnil asi 100 včelstev ve slaměných úlech, takzvaných košnicích. V roce 1858 se přestěhoval do Gothy a věnoval se výhradně včelařství. Berlepsch obhajoval zejména hluboké propojení mezi vědou a praxí ve včelařství. Doporučil podporu výuky o včelách a zasazoval se o výdělečné včelařství, které se může udržet používáním kočovných úlů. Jeho hlavním dílem byl objev pohybujících se včelích pláství, které jsou i dnes velmi využívány a byly dokonce výhodnější než rámky s kulatými tyčemi, které doporučil Jan Dzierżon. Takovou konstrukci sice jako první zhotovil český lesník a včelař Jan Wunder. Berlepsch tyto rámky roku 1853 zavedl v Německu, a to nezávisle na americkém pastoru a včelaři Lorenzovi Langstrothovi. Jeho rámky měly tu výhodu, že včelař mohl z úlu vyjmout jednotlivé rámky, aniž přitom poškodil včely. Berlepsch umístil celkem 30 spárů do experimentálních stojanů se třemi patry a vyvinul hloubkový, praktický způsob obsluhy. Navrhl pro ně dveře ze skla, aby mohl být lépe pozorován způsob, jakým včely žijí. Roku 185...
August Sittich Eugen Heinrich von Berlepsch byl německý včelař, vynálezce přenosných voštinových rámků a autor knih o chovu medonosných včel. Pocházel ze starého německého šlechtického rodu. Jeho otcem byl baron August von Berlepsch , matkou Therese, rozená von Wolfersdorf. V lednu 1867 se oženil s ovdovělou spisovatelkou Karolinou Welebilovou, , která měla z prvního manželství tři děti. Jedním z nich byl lékař a odborný spisovatel Guido Künstle… . Pouhý rok a půl po svatbě však August von Berlepsch po mrtvici ochrnul a musel být ošetřován. Zemřel v roce 1877. Studoval právo, filozofii a teologii v Gotě, Halle, Bonnu a v Lipsku. V letech 1836 až 1838 pracoval jako soudní čekatel v Mühlhausenu. Kvůli studiu se odstěhoval do Mnichova, kde si přímo ve městě držel několik včelstev a pozoroval jejich rojení. Poté převzal otcovské panství a řídil ho 17 let. Vlastnil asi 100 včelstev ve slaměných úlech, takzvaných košnicích. V roce 1858 se přestěhoval do Gothy a věnoval se výhradně včelařství. Berlepsch obhajoval zejména hluboké propojení mezi vědou a praxí ve včelařství. Doporučil podporu výuky o včelách a zasazoval se o výdělečné včelařství, které se může udržet používáním kočovných úlů. Jeho hlavním dílem byl objev pohybujících se včelích pláství, které jsou i dnes velmi využívány a byly dokonce výhodnější než rámky s kulatými tyčemi, které doporučil Jan Dzierżon. Takovou konstrukci sice jako první zhotovil český lesník a včelař Jan Wunder. Berlepsch tyto rámky roku 1853 zavedl v Německu, a to nezávisle na americkém pastoru a včelaři Lorenzovi Langstrothovi. Jeho rámky měly tu výhodu, že včelař mohl z úlu vyjmout jednotlivé rámky, aniž přitom poškodil včely. Berlepsch umístil celkem 30 spárů do experimentálních stojanů se třemi patry a vyvinul hloubkový, praktický způsob obsluhy. Navrhl pro ně dveře ze skla, aby mohl být lépe pozorován způsob, jakým včely žijí. Roku 185...
