Arthur Roessler
rakouský kritik a historik umění
Arthur Roessler byl rakouský historik a kritik umění. Arthur Roessler studoval filozofii, literaturu a dějiny umění u Franze Wickhoffa na univerzitě ve Vídni, ale nedosáhl doktorského titulu. Po ukončení studií procestoval Německo, Francii, Anglii a Itálii. V 90. letech krátce pobyl v umělecké komuně. Usadil se v Mnichově a pracoval jako novinář. Ve svých románech a esejích o atmosféře gotiky kombinoval lyrické vcítění, vybroušenost jazyka a brilantní styl. Roku 1905, díky své knize o Adolfu Hölzelovi a umělecké kolonii v Dachau obrátil pozornost k současné malbě. Ve stejném roce se přestěhoval do Vídně a na rok převzal řízení Galerie MIETHKE. Publikoval několik monografií o rakouských ma…lířích 19. století , ale zabýval se i Kokoschkou, Meštrovičem nebo Štursou. Jako redaktor pracoval pro několik uměleckých časopisů a jako umělecký poradce na žádost Viktora Adlera pro sociálně demokratické Arbeiter-Zeitung a Wiener Latest News. Uvědomil si, jak důležité je hledání mladých talentů a jejich publicistická i osobní podpora. Roessler roku 1909 objevil a poté podporoval Egona Schieleho. I když jejich vzájemný vztah nebyl vždy klidný, malíř nikdy nepřestal být jeho chráněncem a Roessler Schieleho povzbuzoval, hledal kontakty a pilně shromažďoval jeho práce. Pamela Kort uvádí, že svědectví Roesslera o Diefenbachově komuně i pobyt některých malířových přátel z Nekunstgruppe v Monte Veritá u Gräsera měly vliv na autostylizaci Schieleho jako trýzněného proroka. Egon Schiele portrétoval Arthura Roesslera i jeho manželku Idu. Po Schieleho smrti Roessler nadále udržoval jeho památku a publikoval několik knih. V meziválečném období Roessler pokračoval v činnosti jako novinář, vydavatel, organizátor výstav a funkcionář kulturních organizací, byl viceprezidentem Wiener Werkstätte a předsedou rakouského Werkbundu. Po nást...
Arthur Roessler byl rakouský historik a kritik umění. Arthur Roessler studoval filozofii, literaturu a dějiny umění u Franze Wickhoffa na univerzitě ve Vídni, ale nedosáhl doktorského titulu. Po ukončení studií procestoval Německo, Francii, Anglii a Itálii. V 90. letech krátce pobyl v umělecké komuně. Usadil se v Mnichově a pracoval jako novinář. Ve svých románech a esejích o atmosféře gotiky kombinoval lyrické vcítění, vybroušenost jazyka a br…ilantní styl. Roku 1905, díky své knize o Adolfu Hölzelovi a umělecké kolonii v Dachau obrátil pozornost k současné malbě. Ve stejném roce se přestěhoval do Vídně a na rok převzal řízení Galerie MIETHKE. Publikoval několik monografií o rakouských malířích 19. století , ale zabýval se i Kokoschkou, Meštrovičem nebo Štursou. Jako redaktor pracoval pro několik uměleckých časopisů a jako umělecký poradce na žádost Viktora Adlera pro sociálně demokratické Arbeiter-Zeitung a Wiener Latest News. Uvědomil si, jak důležité je hledání mladých talentů a jejich publicistická i osobní podpora. Roessler roku 1909 objevil a poté podporoval Egona Schieleho. I když jejich vzájemný vztah nebyl vždy klidný, malíř nikdy nepřestal být jeho chráněncem a Roessler Schieleho povzbuzoval, hledal kontakty a pilně shromažďoval jeho práce. Pamela Kort uvádí, že svědectví Roesslera o Diefenbachově komuně i pobyt některých malířových přátel z Nekunstgruppe v Monte Veritá u Gräsera měly vliv na autostylizaci Schieleho jako trýzněného proroka. Egon Schiele portrétoval Arthura Roesslera i jeho manželku Idu. Po Schieleho smrti Roessler nadále udržoval jeho památku a publikoval několik knih. V meziválečném období Roessler pokračoval v činnosti jako novinář, vydavatel, organizátor výstav a funkcionář kulturních organizací, byl viceprezidentem Wiener Werkstätte a předsedou rakouského Werkbundu. Po nást...
