Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 661 - 720 z celkem 119616 záznamů

Cat Stevens
Cat Stevens , narozený jako Steven Demetre Georgiou a později známý jako Yusuf Islam, je britský zpěvák, skladatel a multiinstrumentalista, jehož hudební kariéra trvá již několik desetiletí. Poprvé se proslavil v 60. a 70. letech 20. století řadou hitových alb a singlů. Jeho tvorba v tomto období se vyznačovala introspektivními texty a směsí folku, rocku a popu. Mezi pozoruhodná alba z počátků jeho kariéry patří "Tea for the Tillerman" a "Teaser and the Firecat" , která obsahovala trvalé hity jako "Wild World", "Morning Has Broken" a "Peace Train".
Více od autora
Anne Jacobs
Anne Jacobs je německá spisovatelka, která vstoupila do povědomí především čtenářkám ženských románů. Její série Panský dům se těší velké oblibě. Narodila se a vyrostla v Dolním Sasku. Nejprve studovala hudbu a jazyky a složila státní zkoušku jako učitelka střední školy. Pracovala v knihkupectví, vdala se a porodila 2 děti. V určitém věku se ale projevily otcovské geny . Anne tehdy začala s pokusy o vlastní psanou tvorbu. Nejprve se pokoušela básně, později o povídky, až sklouzla k románům. Než vydala první knihu, ušla trnitý kus cesty. I když to bylo chvílemi náročné, nevzdala to a šla za svým snem. Dosud publikovala přibližně dvacet románů. Práce ji velmi baví, dopřává jí svobodu, ale zároveň vyžaduje velkou disciplínu. Psaní se věnuje denně šest až osm hodin, a to i o víkendech a svátcích. Po dokončení románu si dovolí týden nebo dva přestat a pak se teprve vrhne na další knihu. Rodinná historie Melzerů, kteří se objevují v sérii Panský dům, je jedním z jejích nejoblíbenějších projektů. Námět získala od svého dědečka, který kdysi vlastnil továrnu. Sice neprodukovala žádné textilie, nýbrž části k cívkám. Zařízení nefungovalo dlouho a muselo být prodáno. Annin otec jí o něm často vyprávěl.
Více od autora
Alfred Brehm
Alfred Edmund Brehm byl německý zoolog a spisovatel, autor populárně-vědeckých spisů o životě zvířat. Jeho otec Christian Ludwig Brehm byl protestantský pastor a amatérský ornitolog, který ve svém synovi už od dětství probouzel zájem o přírodu a zvířata. Alfred Brehm nejprve studoval architekturu na Drážďanském uměleckém institutu, ale po dvou letech studium přerušil. Seznámil se s baronem Johannem Wilhelmem von Müllerem a v roce 1847 s ním odjel na expedici do severní Afriky, kde se věnoval především pozorování života zvířat. V roce 1850 se k nim připojil jeho bratr Oskar, výborný entomolog, který se však utopil při koupání v Nilu. Během pěti let získal Alfred Brehm velkou sbírku zvířat a ptáků. Po návratu do Evropy v roce 1853 uveřejnil zápisky z této expedice po názvem „Reisesskizzen aus Nord- Ost-Afrika“ . Byl přijat za člena německé akademie přírodních věd Leopoldina. Studoval zoologii na univerzitě v Jeně, studium ukončil v roce 1855. Po promoci cestoval s bratrem Reinholdem dva roky po Španělsku. Pak se usadil v Lipsku jako spisovatel na volné noze a napsal mnoho populárně vědeckých pojednání a článků o svých pozorováních a cestách pro různé časopisy. V roce1858 byl přijat do lóže svobodných zednářů v Lipsku. V roce 1860 odjel na expedici do Skandinávie. Po návratu přijal místo učitele zeměpisu na gymnáziu a v roce 1861 se oženil se svou sestřenicí Mathildou Reizovou. Měli spolu pět dětí, manželka zemřela v r. 1878 při porodu syna. V roce1862 začal Brehm pracovat na svém nejznámějším díle, které si u něho objednal nakladatel Meyer pro Bibliografický ústav v Hildburghausenu . První svazek Ilustrovaného života zvířat vyšel v roce 1863 a stejně jako dalších pět dílů si získal velkou popularitu u čtenářů na celém světě. V let...
Více od autora
Zdeněk Veselovský
Zdeněk Veselovský byl jedním z nejvýznačnějších českých zoologů. Dlouhou dobu vedl Zoologickou zahradu Praha. Byl zakladatelem české etologie a autorem mnoha odborných článků a populárně naučných knih z oblasti zoologie a etologie. Narozen v Jaroměři, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy , kde posléze pokračoval jako pedagog . V roce 1959 byl jmenován ředitelem pražské zoo a tuto funkci si podržel téměř 30 let, do konce roku 1988. Předtím pracoval v pražské zoo jako zoolog. V roce 1964 byl zvolen za generálního sekretáře Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad, v letech 1967–1971 pak vykonával funkci viceprezidenta a v letech 1971–1975 byl prezidentem této prestižní organizace. Za jeden z jeho největších úspěchů ve funkci ředitele pražské zoo je považována záchrana koně Převalského. V roce 1988 byl pro konflikt s komunistickými představiteli města Prahy na hodinu vyhozen, což mělo za následek protesty a spontánní bojkot pražské zoo ze strany mnoha zoologických zahrad západního světa, který však brzy ukončila Sametová revoluce. Po roce 1989 pracoval pro Fyziologický ústav Akademie věd České republiky a přednášel kurzy z oblasti zoologie a etologie na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity a Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Byl žákem nositele Nobelovy ceny a zakladatele etologie Konráda Lorenze. Zdeněk Veselovský zemřel dne 24. 11. 2006 v pražské motolské nemocnici po nedlouhé hospitalizaci na srdeční selhání. V listopadu 2008 získal Cenu ministra životního prostředí in memoriam „za celoživotní dílo v oboru zoologie a etologie a za obdivuhodnou aktivitu v činnostech podílejících se na záchraně živočišných druhů a propagaci zoologických zahrad jako vzdělávacích institucí“. U příležitosti nedožitých 90 let dlouholetého ředitele Zoo Praha vytvořila tato zoo nové naučné prostranství s informacemi o jeho životě a dí...
Více od autora
Václav Lacina
Václav Lacina byl český prozaik, básník a humorista. V roce 1954 obdržel státní cenu a v roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem. Dětství prožil ve Volyni. Gymnázium vystudoval v Praze, maturoval roku 1925. Poté vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy . V letech studií již spolupracoval s pražským Divadlem DADA. V letech 1934–1945 pracoval jako soudce, a to v Chebu , v Kašperských Horách a v Praze . V letech 1945–1947 působil na ministerstvu informací, poté byl krátce okresním soudcem v Praze, v letech 1948–1952 byl tiskovým referentem ministerstva spravedlnosti. V letech 1952–1953 pracoval v Československém rozhlase. Od roku 1953 se věnoval výhradně spisovatelské tvorbě. Roku 1973 šel do důchodu. Žil v Příbrami, v posledních letech v Domově důchodců v Rožmitále pod Třemšínem. Lacina se nejvíce proslavil literárními parodiemi. Soustředil je zejména v souboru textů Čtení o psaní, kde zpracovává jedno téma ve stylu různých spisovatelů. Parodický charakter mají i soubory Dódekamerón juristický a Rumpendanti . Typické pro něj byly satirické texty, psané z levicových pozic. Za první republiky tepal zejména do národních socialistů, agrárníků, sociálních demokratů a fašistů, po válce pak do kolaborantů a spekulantů. Jeho terčem bylo též maloměšťáctví, zejména v jeho románové tetralogii Panstvo se baví .
Více od autora
Stella Nangonová
Narozena 31. 8. 1938 ve Frenštátě pod Radhoštěm, zemřela 8. 7. 2020 v Ostravě. Filoložka, anglistka, učebnice a didaktické materiály k výuce angličtiny.
Více od autora
Sophie Kinsella
Madeleine Wickhamová, rodným jménem Madeleine Townley je britská novinářka a spisovatelka. Většina jejích knih je napsána pod pseudonymem Sophie Kinsella. Známá je především pro svou sérii knih Báječné nakupování a propagací tzv. shopaholiků, lidí závislých na nakupování. Narodila se v Londýně. Studovala na Putney High School a Sherborne School for Girls. Studovala také hudbu na New College v Oxfordu, ale po prvním roce se přehlásila na obor politika, filozofie a ekonomie . Nejdříve pracovala jako finanční žurnalistka, pak se ale začala orientovat na svět fikce. Během práce finanční novinářky, ve svých 24 letech, napsala svou první knihu. Kniha The Tennis Party byla kritiky i veřejností hodnocena velmi pozitivně a byla okamžitě rozprodána. Madeleine publikovala dalších 6 knih jako Madeleine Wickham: A Desirable Residence , Swimming Pool Sunday , The Gatecrasher , The Wedding Girl , Cocktails for Three a Sleeping Arrangements . Její první román pod pseudonymem Sophie Kinsella byl předložen jejímu stávajícímu nakladateli anonymně a byl nadšeně přijat. Poprvé odhalila svou pravou identitu až když byl v prosinci v roce 2005 vydán román Can You Keep a Secret? . Proslula sérií románů o bláznivých příhodách Becky Bloomwoodové, finanční žurnalistce, která nezvládá vlastní finance, ale miluje nakupování a dostává se do řady groteskních situací. Série má zatím šest dílů a zaměřuje se na Beckyinu posedlost nakupováním a jejím dopadem na její soukromý život. První dvě knihy byly použity pro napsání scénáře k filmu Báječný svět shopaholiků a do kin se dostaly v roce 2009 s Islou Fisherovou jako americkou Becky a Hughem Dancym jako Lukem Brandonem. Jako Sophie také napsala 5 knih stojících mimo sérii shopaholi...
Více od autora
Petra Dvořáková
Petra Dvořáková je česká spisovatelka a scenáristka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a pracovala jako zdravotní sestra. Dálkově poté vystudovala filozofii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. V mládí trpěla anorexií, o čemž napsala autobiografickou knihu Já jsem hlad. Spolupracuje s Českou televizí, píše např. scénáře k dětskému pořadu Planeta YÓ. Žila v Lavičkách u Velkého Meziříčí, nyní bydlí ve Znojmě, má syny Dominika a Vítka.
Více od autora
Petr Klínský
Inženýr ekonomie, učitel, autor učebnic ekonomiky a finanční gramotnosti, jednatel a společník nakladatelství EDUKO. Působí jako expert při Národním ústavu pro vzdělávání a jako člen pracovní skupiny Ministerstva financí při tvorbě Standardu finanční gramotnosti a rámcových vzdělávacích programů. 7 let působil jako místopředseda Asociace obchodních akademií. V roce 2010 byl oceněn medailí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy za zásluhy ve školství.
Více od autora
Otto Münch
Ing. Münch absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor ekonomika průmyslu. Pracoval jako učitel ekonomických předmětů na Obchodní akademii, externě přednášel na VŠ Báňské, pracoviště Most. Od roku 1997 byl ekonomem v telekomunikační společnosti se zahraničním kapitálem. Je spoluautorem učebnic ekonomiky pro střední školy. O roku 2001 působil v SÚRAO , kde vedl oddělení ekonomiky a správy majetku. V současnosti učí v Podkrušnohorském gymnáziu, Most.
Více od autora
Milena Lukešová
Milena Lukešová byla česká spisovatelka. Milena Lukešová, rodným jménem Kořínková, se narodila v Chocni. Její otec byl železničář. Maturovala v roce 1941 na reálném gymnáziu v Litomyšli, poté se věnovala studiu jazyků. Svá studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy nedokončila po bratrově emigraci v roce 1948. Titul PhDr. získala až v roce 1967. Pracovala jako překladatelka a externí lektorka. V letech 1962-1975 pracovala jako redaktorka ve Státním nakladatelství dětské knihy , později Albatros. Závěrečných deset let svého života pobývala ve Spojených státech amerických. Psala knihy především pro nejmenší nebo pro začínající čtenáře. Tvořila také poezii pro mládež. Spolupracovala s rozhlasem, televizí a časopisy . Počínaje rokem 1984 působila jako externí konzultantka v oblasti dětské literatury na bostonské univerzitě.
Více od autora
Martina Cole
Martina Cole je anglická spisovatelka kriminálních románů. Ve většině jejích románů je protagonistou žena a antihrdina, mnohé jsou zasazeny do prostředí irské komunity v okolí Londýna. V roce 2006 získala za román The Take ocenění British Book Awards v kategorii kriminální thriller roku. Čtyři z jejích románů byly zpracovány do podoby televizních seriálů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martina Coleová na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Louis Aragon
Louis Aragon byl francouzský spisovatel. Původně vystudoval medicínu, za studií se seznámil s André Bretonem, který měl velký vliv na první etapu jeho tvorby, zejména básnické. V roce 1928 se rozešel se skupinou surrealistů, oprostil se od jejich poetiky a inspirace sny. Záhy nato vstoupil do Komunistické strany Francie. V roce 1930 navštívil SSSR a stal se komunistou. Seznámil se s Vladimirem Majakovským a jeho švagrovou Elsou Trioletovou, která se posléze stala jeho ženou. V průběhu druhé světové války byl představitel tzv. odbojové poezie. V poválečných letech byl významnou postavou francouzské Komunistické strany . Po okupaci Československa v roce 1968 se ovšem od komunistické ideologie poněkud odklonil, třebaže nadále neopustil levicovou orientaci. Syn Louise Andrieuxe a Marguerite Toucasové se stal v roce 1924, potom co se zúčastnil hnutí dadaismu jedním ze zakladatelů surrealismu společně s André Bretonem, Paulem Éluaredem a Philippem Soupaultem. Následovně vstupuje s Bretonem a Eluardem do Francouzské komunistické strany. Z některých jeho textů zaznívá souhlas se stalinovským a bolševistickým terorem organizovaným Sovětským svazem, jak je tomu například v Vive le Guépéou ze sbírky Persécuté persécuteur z roku 1931. Kritickým vůči Sovětskému svazu se stává Aragon až po Stalinově smrti a pozdějším odhalení jeho zločinů Nikitou Chruščovem. Ve čtyřicátých letech je autorova básnická tvorba inspirována Elsou Trioletovou, Aragonovou ženou, spisovatelkou a mimo jiné také švagrovou Vladimira Majakovského. Literární dílo Louise Aragona v sobě nese autorovu skrytou ránu způsobenou odmítnutím Louise Andrieuxe uznat mladého básníka za svého pravého syna. Aragonova matka, Marguerite Toucasová, aby zachovala čest rodi...
Více od autora
Libuše Bubeníková
Narozena 18. července 1920 jako Libuše Žižková v Zadaru . Manžel Josef Bubeník byl spisovatel a překladatel z angličtiny a ruštiny. Studium Francouzské gymnázium v Praze FF UK, obor angličtina a anglická literatura Povolání středoškolská profesorka angličtiny a překladatelka z angličtiny Zaměstnání učitelka angličtiny na SŠ učitelka angličtiny a vědecká pracovnice na Katedře jazyků ČSAV Profesní životopis Po maturitě na Francouzském gymnáziu v Praze studovala obor angličtina a anglická literatura na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy; po studijním pobytu na univerzitě v Oxfordu obhájila roku 1950 disertační práci a ukončila studia s titulem PhDr. Několik let potom vyučovala angličtinu na středních školách, později přešla jako učitelka angličtiny na Katedru jazyků Československé akademie věd, kde působila i jako vědecká pracovnice až do odchodu do důchodu v polovině 80. let. Je spoluautorkou úspěšných, od počátku 60. let opakovaně vydávaných učebnic angličtiny . S manželem JUDr. Josefem Bubeníkem spolupracovala na překladech angloamerické prózy. Po jeho smrti svou překladatelskou činnost ukončila.
Více od autora
Josef Fousek
Josef Fousek je český spisovatel, básník, textař, humorista, písničkář, cestovatel a fotograf. Na přelomu 60. a 70. let absolvoval Lidovou konzervatoř výtvarné fotografie u prof. Jána Šmoka. Do povědomí české veřejnosti se poprvé zapsal jakožto host Miloslava Šimka v pořadech Divadla Semafor později Divadla Jiřího Grossmanna, kde také účinkoval až do roku 1998. Od roku 1999 vystupuje v Česku i v zahraničí se svými recitály Nemám čas lhát a Bez náhubku. Pravidelně byl slyšet na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha v pořadu nedělní Dobré jitro. Od října 2011 připravuje pro Český rozhlas Plzeň pořad Fouskův svět. Do roku 2011 realizoval přes padesát výstav svých fotomontáží a portrétů lidiček v Česku i zahraničí . Je ženatý, má dospělou dceru a syna. Jeho strýc Antonín Fousek zahynul v koncentračním táboře Mauthausen a je po něm pojmenována ulice v Kladně.
Více od autora
Jaroslav Žák
Narozen 28.11.1906 v Praze, zemřel 29.8.1960 tamtéž. Středoškolský profesor, prozaik, dramatik, literatura pro děti.
Více od autora
Jarmila Janešová
Narozena 22.11.1924 v Praze. PhDr., CSc., filoložka, autorka učebnic a konverzačních příruček francouzštiny a italštiny, angličtiny,též překladatelka z těchto jazyků.
Více od autora
Hana Prošková
Hana Prošková, rozená Bořkovcová byla česká spisovatelka především detektivních povídek a novel. Hana Prošková se narodila v rodině hudebního skladatele Pavla Bořkovce. Po maturitě na Dívčím reálném gymnáziu Elišky Krásnohorské strávila zbytek druhé světové války jako totálně nasazená v leteckém průmyslu. Po válce vystřídala celou řadu zaměstnání až se roku 1966 stala redaktorkou v nakladatelství Albatros, kde pracovala až do důchodu. Do literatury vstoupila Hana Prošková roku 1962 jako básnířka . Dále doprovodila verši celou řadu dětských leporel, omalovánek a vystřihovánek, překládala z němčiny, ruštiny a slovinštiny. Nejširší veřejnosti je ale známá jako autorka perfektně psychologicky prokreslených detektivních povídek a novel spojených ve většině případů dvěma hlavními hrdiny – amatérským detektivem a znalcem lidské povahy malířem Horácem a kriminalistou nadporučíkem a později kapitánem Vašátkem. Dcery: Magdalena Rejholcová, Marie Kroupová, Kateřina Závadová 12 vnuků, mezi nimi Pavel Rejholec , Janek Kroupa, Mikuláš Kroupa V letech 2013 až 2019 připravila Česká televize sérii televizních filmů, v nichž byly detektivní povídky přeneseny do tehdejší současnosti. V hlavním rolích se představili David Matásek jako Horác a Viktor Preiss jako Vašátko, cyklus režírovala Lucie Bělohradská.
Více od autora
František Niedl
František Niedl je český spisovatel historických románů a detektivních příběhů. Vystudoval SPŠ elektrotechnickou. Pracoval jako elektromontér, obsluhoval vodní elektrárny, byl učitelem v autoškole a majitelem cestovní kanceláře. V současné době se věnuje budování jachetního klubu na Lipně a literární činnosti. Je ženatý a má 2 syny. První knihu vydal v roce 1989. Poté se věnoval podnikání a k psaní románů se vrátil na začátku 21. století. Jeho specifikou je psaní románů v sériích. U historických románů jde o sérii Rytíři z Vřesova , Platnéř , Hynek Tas z Boru . Ke každé knížce čte reálie a dějinné okolnosti, které respektuje. U detektivních thrillerů pak jde o sérii s hlavním hrdinou Pavlem Venclem a Michaelem Dabertem .
Více od autora
František Honzák
český publicista, lexikograf a nakladatel * 16. 4. 1949 Praha Vystudoval historii a korejštinu na Filozofické fakultě UK v Praze 1968-1974 a obhájil na katedře obecných dějin disertační práci na téma z korejských dějin konce 19. století . Poté pracoval ve skladu Mototechny, jako externí písař v OÚ ČSAV , 1976-77 v Encyklopedickém institutu ČSAV, 1977-90 jako redaktor naučné literatury v nakladatelství Albatros, 1990-92 ve státní službě . 1993 založil, je spolumajitelem a šéfredaktorem nakladatelství původní encyklopedické literatury LIBRI, kde mj. - stejně jako už v Albatrosu v edici "Zajímavosti" - programově usiluje o přiblížení mimoevropských zemí a kultur českému čtenáři. Zabývá se historickou publicistikou a lexikografií . Od 1990 je členem Obce spisovatelů.
Více od autora
František Branislav
František Branislav , vlastním jménem František Blecha, byl český básník. František Branislav byl syn berounského hostinského Františka Blechy a matky Antonie, rozené Dvořákové. Dětství strávil ve Strašicích u Rokycan. Gymnázium začal sice studovat v Praze, ale již toku 1913 se s rodiči přestěhoval do Počapel u Králova Dvora a přestoupil ma gymnázium v Berouně, kde roku 1921 maturoval. Ještě jako student gymnázia vystoupil z římskokatolické církve. Po maturitě začal studovat češtinu a němčinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a studium dokončil roku 1926. Po absolvování vojenské služby pracoval v letech 1928–1945 jako úředník Všeobecného penzijního ústavu a zároveň byl knihovníkem Skandinávského a nizozemského ústavu. Od roku 1945 byl literárním referentem Československého rozhlasu, v letech 1952–1955 šéfredaktorem Literárních novin a v letech 1955–1958 šéfredaktorem časopisu Nový život. Současně působil do roku 1959 jako lektor severských literatur na FF UK. Pak se již věnoval zcela literatuře. Byl dvakrát ženat . Je pochován na hřbitově v Praze-Modřanech. Jeho literární počátky spadají již do dob gymnazijního studia. V Praze se účastnil rušného literárního života a přispíval do různých novin a časopisů . Svůj literární pseudonym si zvolil podle kovolijce Josefa Branislava Mencla z Hořovic, který patřil do kruhu přátel Boženy Němcové. Pro jeho tvorbu měly zvláštní význam jeho cesty do Německa, Dánska a skandinávských zemí a rovněž i poválečné cesty do Polska, Černomoří a Řecka. Ústředním tématem jeho lyrické poezie byl vztah k přírodě, do kterého se promítaly motivy milostné a láska k domovu. Koncem třicátých let se v jeho poezii objevila úzkost o osud vlastního národa. V padesátých letech se ani Branislav neubránil teh...
Více od autora
Colleen McCullough
Colleen McCulloughová , Austrálie – 29. ledna 2015 Norfolk) byla australská spisovatelka. Její rodiče byli James a Laura McCulloughovi. Matka pocházela z Nového Zélandu a měla maorské kořeny. McCulloughová se stala neuroložkou a pracovala v různých nemocnicích v Austrálii a Anglii. Později se dala na vědeckou dráhu a vyučovala v USA, kde žila v letech 1963–1976. Působila jako docentka na lékařské fakultě Yaleovy univerzity. Od konce 70. let žila na ostrově Norfolk. Zde poznala svého manžela Rica Robinsona. V roce 2006 byl McCulloughové udělen titul důstojník Řádu Austrálie. Stalo se tak za její zásluhy o umění, podporu národních a mezinárodních vzdělávacích programů jakož i vědeckých a dobročinných organizací. V roce 1993 ji Macquarie University v Sydney poctila titulem doktor humanitních věd. McCulloughová byla členka Newyorské akademie věd, Americké asociace pro rozvoj vědy a přesvědčená monarchistka. Zemřela na selhání ledvin. Všechny romány byly přeloženy do češtiny nebo slovenštiny. Romány s českými názvy byly přeloženy do češtiny. Colleen McCulloughová se v některých románech volně inspirovala osudy své vlastní rodiny. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Colleen McCullough na německé Wikipedii.
Více od autora
Catherine Coulter
Catherine Coulter, celým jménem Jean Catherine Coulter je americká spisovatelka a autorka už více než dvou desítek románů čtenářsky úspěšných romantických a historických románů. V poslední době pak vydala rovněž několik napínavých detektivek, v nichž však opět dominuje romantický motiv. Celkový náklad jejích knížek už dávno přesáhl astronomické číslo deset milionů výtisků. V současné době autorka žije v severní Kalifornii společně s manželem Antonem a stařičkou kočkou Gilley. Catherine Coulter je oddanou milovnicí historie. Jedním z jejích nejoblíbenějších období jsou dávná staletí, kdy severská moře brázdily lodě Vikingů. Tito nezkrotní bojovníci byli také statečnými objeviteli a dobyvateli nových území. Ale nejen to - Vikingové kromě skutků svých velikých bojovníků romanticky oceňovali a opěvovali i příběhy lásky a osudy statečných věrných milenců, kteří neváhali třeba položit pro svou lásku i život. Tyto historické záliby autorky se projevily ve všech jejích románech.
Více od autora
Bee Gees
The Bee Gees byla světově proslulá popová skupina založená v roce 1958, kterou tvořili bratři Barry, Robin a Maurice Gibbovi. Název skupiny byl odvozen od iniciál "BG", což znamenalo "Brothers Gibb". Jejich kariéra trvala více než pět desetiletí a proslavili se výraznou harmonií a skladatelským umem. Zvuk skupiny Bee Gees ' se v průběhu času výrazně vyvíjel, počínaje popem ovlivněným beaty v 60. letech, poté se v polovině a na konci 70. let dostal do popředí diskotékového hnutí s hity jako "Stayin' Alive" a "Night Fever" ze soundtracku k filmu "Horečka sobotní noci", který se stal jedním z nejprodávanějších alb všech dob.
Více od autora
Albert Pražák
Albert Pražák byl český literární historik. Do roku 1914 působil jako středoškolský profesor v Praze na gymnáziu Karla Sladkovského. Po vypuknutí 1. světové války byl odveden a prošel srbskou a ruskou frontu. Od roku 1921 působil jako profesor na univerzitě v Bratislavě a od roku 1933 v Praze. Roku 1924 se stal členem české akademie věd a Královské společnosti nauk. Roku 1926 se podílel na založení Učené společnosti Šafaříkovy v Bratislavě, v této společnosti působil jako generální sekretář. V květnu 1945 byl předsedou České národní rady. Po návratu presidenta Beneše do Československa 16. května 1945 se navrátil k pedagogické činnosti na Univerzitě Karlově. Do důchodu odešel v roce 1951. V padesátých letech se ocitl v nemilosti a byl znovu oceněn až po smrti, v roce 1966. Albert Pražák byl dvakrát ženatý. S první manželkou Marií, rozenou Pexovou měl syna Přemysla a Jiřího. Jeho druhou manželkou byla od roku 1919 filoložka dr. Klára Pražáková, rozená Fuxová. Třetím dítětem byla Hana Drábková.
Více od autora
Thor Heyerdahl
Thor Heyerdahl byl norský mořeplavec a dobrodruh, který zároveň patřil mezi nejznámější představitele experimentální archeologie a antropologie. Zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů. Thor Heyerdahl se narodil 6. října 1914 v norském Larviku. Vystudoval zoologii na univerzitě v Oslu a krátce před druhou světovou válkou pobýval nějaký čas na ostrově Fatu Hiva v souostroví Markézy, kde studoval kulturu polynéských praobyvatelů. Mezi jeho nejslavnější počin patří plavba z roku 1947, kdy na replice inckého voru z balzového dřeva Kon-Tiki bez větších obtíží překonal část Tichého oceánu, čili vzdálenost z Jižní Ameriky do Polynésie, na atol Raroia. Šestičlenná posádka po 101 dnech urazila 7 960 km. Cesty na balzových vorech byly ve 20. století zhruba třináctkrát opakovány, mimo jiné dvakrát i českým mořeplavcem Eduardem Ingrišem. Třebaže samy o sobě nemohly dokázat její správnost, posloužil úspěch těchto výprav jako podpůrný argument difuzionistické teorie o vzniku a šíření kultur. V roce 1955 uskutečnil výzkum na Galapágách. Ten potvrdil, že do země z předkolumbovské Ameriky připlulo několik lodí, ale trvalé osidlování možné nebylo kvůli nedostatku pitné vody. V letech 1955–1956 řídil vykopávky na Velikonočním ostrově. Účastnil se i dalších archeologických experimentů, jako byly např. výpravy Ra a plavba na rákosovém člunu Tigris. V roce 1986 pozval českého experimentálního archeologa Pavla Pavla na Velikonoční ostrov, čímž mu umožnil realizovat experiment pohybu „chůze“ s původní kamennou sochou moai. Roku 1991 studoval pyramidy v Güímaru na ostrově Tenerife a jejich podobnosti s dalšími pyramidami jinde ve světě. V jejich blízkosti, v městečku Güímar, se roku 1994 usadil a bydlel zde až do konce svého života. Thor Heyerdahl zemřel na rakovinu 18. dubna 200...
Více od autora
Shannon Drake
Heather Graham Pozzessereová je americká spisovatelka píšící historické romány, jejichž hlavním námětem je láska. Psala také pod svým rodným jménem Heather Graham, v současnosti je známější pod pseudonymem Shannon Drake. Spisovatelka se narodila 15. března 1953 v Miami-Dade County na Floridě . Na střední škole se seznámila s Hersheym Dennisem Pozzesserem, za kterého se po absolutoriu střední školy provdala. Později vystudovala obor divadelní umění na University of South Florida. Nejdříve se pohybovala v divadelním prostředí, později ji tato práce přestala naplňovat, a proto začala být literárně činná, nejdříve psala hororové příběhy a poté romance. V roce 1982 prodala svoji první novelu s názvem When Next We Love. V současnosti žije se svými pěti dětmi a manželem na Floridě.
Více od autora
Robert Rohál
Narodil jsem se v roce 1959, odmalička žiju v Holešově na Kroměřížsku. Po střední škole a vojně jsem pracoval skoro deset let v kultuře. Od roku 1990 působím jako novinář – nejdřív ve Zlíně, pak v Praze, pak zase ve Zlíně a od roku 2007 v redakci regionálního čtrnáctideníku Holešovsko. Během posledních dvanácti let mi vyšla – povětšinou u pražského nakladatelství Petrklíč – řada knih, které jsou vesměs o filmu, muzikálu, populární hudbě a celebritách. Jenomže vedle písmenek mě baví i obrázky… Fotografuji přibližně od roku 2002 – tehdy to ale byly fotky pro noviny, zkrátka reportáž – ale byl to přesně ten moment, co se stalo fotografování mojí největší vášní. Faktem je, že nejraději fotím lidi a že mne už pár let drží černobílá fotografie. Od roku 2005 jsem jednak vybavil svými fotografiemi několik veřejných interiérů, jednak jsem se zúčastnil několika kolektivních i samostatných výstav – a to nejen v Holešově, ale také v Praze, Brně, na hradě Křivoklát, v Národním muzeu fotografie v Jindřichově Hradci a na několika dalších místech – a snad to ještě nekončí...
Více od autora
Richard Halliburton
Richard Halliburton byl americký cestovatel, dobrodruh, publicista a spisovatel, autor cestopisů. Studoval na univerzitě v Princetonu, kde složil roku 1922 bakalářské zkoušky. Pak se ale nechal najmout jako námořník na dobytčí loď plující do Evropy a od té doby se až do svého zmizení v roce 1939 prakticky neustále toulal po celém světě, až se nakonec zcela ztratil beze stop. Cestoval po nejméně přístupných koutech světa a zkoušel po významných historických osobnostech opakovat jejich činy . Všechny své prožitky popsal ve svých velmi úspěšných cestopisech a dnes je považován za klasika amerického cestopisného žánru. Jeho příběhy jsou napsány s hlubokým smyslem pro krásu a poezii a s notnou dávkou humoru. Poslední radiotelegrafická zpráva od něj byl zachycena 24. března 1939 během jeho cesty čínskou džunkou Sea Dragon přes Tichý oceán z Hongkongu do San Franciska. Loď ani jeho tělo nebyly nikdy nalezeny. Halliburton má náhrobní kámen na hřbitově Forest Hills při rodinné hrobce .
Více od autora
Plavci
Plavci , v angličtině známá také jako The Rangers, je česká country a folková hudební skupina, která vznikla v roce 1964. Skupinu původně založili Milan Dufek a Antonín Hájek se zaměřením na bluegrassovou hudbu, která byla v tehdejším Československu zcela ojedinělá. Během své kariéry si Plavci získali popularitu díky svérázné směsi americké folkové a country hudby s českými texty. Jsou známí svými coververzemi světových hitů i původními skladbami. V průběhu let prošla kapela několika změnami v sestavě a pokračovala v koncertování a nahrávání hudby. Jejich vliv na českou country a folkovou scénu byl významný a přispěl k popularizaci těchto žánrů v České republice.
Více od autora
Petr Spálený
Petr Spálený je významný český zpěvák, skladatel a hudebník, který se zasloužil o rozvoj české hudební scény zejména v 60. a 70. letech 20. století. Spálený se narodil 22. března 1944 v Praze a poprvé na sebe upozornil jako zpěvák beatové skupiny Apollobeat v polovině 60. let. Skupina byla známá svou osobitou směsí rocku a beatové hudby, která rezonovala u tehdejší mládeže. Jako sólový umělec se Petr Spálený dočkal úspěšné kariéry s řadou hitů, které se staly evergreeny české hudby.
Více od autora
Leoš Šimánek
Leoš Šimánek je český cestovatel a spisovatel. Narodil se v Chocni a po dokončení studia stavebního inženýrství krátce pracoval v oboru, ale brzy odešel do Německa. Přes hranice se dostal díky okopírovanému razítku. Zde získal státní občanství, stejně jako v Kanadě, kde později také žil. Zpět do Československa se vrátil až v roce 1990. Zpočátku své expedice podnikal sám, později se svou manželkou a dětmi. O svých cestách napsal řadu knih, například o cestování v Austrálii, Rusku, Aljašce, Novém Zélandu a nejčastěji Kanadě. Rovněž je autorem dobrodružného románu V zajetí polární zimy. Dále také dělal turné po Česku se svými diashow. Rovněž se věnoval horolezectví, provedl například prvovýstup na třítisícovku Mount Queen Bess. Se svými dvěma přáteli rovněž provedl prvovýstup na tehdy bezejmennou dvoutisícovku, kterou pojmenovali jako Friendship Mountain.
Více od autora
Josef Laufer
Josef Laufer je významný český zpěvák, herec a bavič, jehož kariéra trvá již několik desetiletí. Laufer se narodil 20. srpna 1939 v Praze, svou uměleckou dráhu zahájil v 60. letech 20. století a rychle se stal výraznou osobností českého zábavního průmyslu. Je známý pro své všestranné vystupování a věnoval se různým hudebním žánrům od popu až po rokenrol.
Více od autora
Johannes Brahms
Johannes Brahms byl německý skladatel a klavírista období romantismu, který se narodil 7. května 1833 v Hamburku a zemřel 3. dubna 1897 ve Vídni. Pro svůj významný přínos klasické hudbě je často řazen do skupiny "tří B" spolu s Johannem Sebastianem Bachem a Ludwigem van Beethovenem. Brahmsova kariéra se vyznačovala tradicionalismem i novátorstvím. Jeho díla jsou hluboce zakořeněna ve strukturách a kompozičních technikách klasicistních mistrů. Ačkoli nepsal opery, byl plodný v mnoha jiných formách, včetně komorní hudby, symfonií, klavírních děl a sborových skladeb.
Více od autora
Jaromír Neumann
Jaromír Neumann byl český historik umění a pedagog, specializující se převážně na barokní umění, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu ve Vysokém Mýtě studoval od roku 1945 na FF UK v Praze dějiny umění u profesora Antonína Matějčka, docenta Jana Květa a estetiku u profesora Jana Mukařovského. Doktorát složil roku 1949 a roku 1951 se habilitoval. Do roku 1970 a externě také později přednášel na FF UK dějiny umění. Jeho manželka byla redaktorkou nakladatelství Odeon. V letech 1960-1970 byl též ředitelem Ústavu teorie a dějin umění ČSAV. Po únoru 1948 se projevoval jako militantní marxista a zničil kariéru dvou prominentních historiků umění. Prof. Václav Mencl musel odejít z Prahy a ztratil na deset let možnost přednášet na Univerzitě, prof. Josefu Cibulkovi na údajný Neumannův podnět odebrali profesuru, musel odejít ze všech vědeckých a pedagogických funkcí a zprvu nedostal ani důchod. V padesátých letech Neumann zastával pozice velmi striktně marxisticky pojatých dějin umění. Později své marxistické postoje značně zmírnil. Velké uznání i mezinárodní ohlas získal svými objevy zapomenutých děl velikánů evropské malby v obrazárně Pražského hradu v šedesátých letech. Práce o těchto objevech publikoval i v zahraničí. V období tzv. pražského jara zastával reformní kurs a začal pohlížet na své minulé postoje kriticky, za což byl v průběhu normalizace postižen. S výjimkou několika výstavních katalogů nemohl publikovat nové práce , ztratil možnost přednášet na univerzitě i pracovat v akademii věd. , Už připravená sazba knihy o M. L. Willmannovi a J. K. Liškovi byla roku 1971 rozmetána. Po vynuceném odchodu z univerzity i akademie věd pracoval jako odborný pracovník pražské Národní galerie. Pro zahraniční cesty podepsal pod nátlakem StB spolupráci pod reg. číslem 20795 a kr...
Více od autora
Iveta Toušlová
Iveta Toušlová je česká novinářka, televizní a rozhlasová moderátorka. Autorsky spolupracuje na televizních pořadech 13. komnata, Toulavá kamera i dalších, které také moderuje. Pochází z rodiny, ve které si rodiče nerozuměli, takže vyrostla v nepříjemné atmosféře. Její rodiče se rozvedli, až když jí bylo 23. V 16 letech vážně onemocněla její matka, takže se musela starat o svou mladší sestru, které v té době byly tři roky. Kvůli tomu získala pocit, že děti jsou spíše starosti a riziko, než radosti, takže své těhotenství oddalovala. Když už dítě chtěla mít, objevily se u ní zdravotní komplikace a v 38 se rozešla s partnerem. S novým přítelem se jí nepodařilo otěhotnět a ve 45 letech dospěla k závěru, že na dítě už je pozdě. Adopci dítěte s partnerem nezvažovali, protože její rodiče jsou z početných rodin, díky čemuž si nepřipadá osamělá. Po studiích češtiny a české literatury na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity vystřídala několik povolání až nakonec začala jakožto redaktorka Jihočeských listů , později přešla do jihočeského Rádia Faktor. V České televizi působila od roku 1995 nejprve coby externí redaktorka, od roku 1996 jakožto členka Redakce zpravodajství ČT. Moderovala také pořad Dobré ráno a hlavní zpravodajskou relaci ČT Události , kdy se spolu s Bohumilem Klepetkem s diváky relace na obrazovkách rozloučila. Poté se autorsky věnovala televizním pořadům a seriálům Je spoluautorka knih cyklu Toulavá kamera, které jsou přepisem stejnojmenného televizního magazínu. Série knih začala být vydávána od roku 2005. Dalšími spoluautory jak TV magazínu, tak knižní série jsou televizní komentátor Josef Maršál a autor mnoha cestopisů Marek Podhorský. Některé svazky byly vydány v počtu 10 - 40 000 výtisků.
Více od autora
Irwin Shaw
Irwin Shaw byl americký spisovatel, scenárista a dramatik, jehož romány a povídkové sbírky ze života americké společnosti došly v Československu 60.–80. let značné popularity. Narodil se jako Irwin Gilbert Shamforoff v Bronxu židovským imigrantům z Ruska. Krátce poté si rodina změnila jméno na Shaw a přestěhovala se do Brooklynu, kde strávil většinu svého dětství. Studoval na Brooklyn College, kde psal pro školní noviny; v roce 1934 absolvoval s titulem bakaláře umění. V následujícím roce začal psát scénáře, mj. pro rozhlasové seriály včetně Dicka Tracyho. Úspěchu dosáhl už v roce 1936 se svou první divadelní hrou Bury the Dead , kterou napsal do soutěže v předchozím roce; i když nevyhrála, byla uvedena na Broadwayi. Tato jednoaktovka zachycuje ovzduší nadcházející 2. světové války ; pojednává o skupině padlých vojáků, kteří se odmítají nechat pohřbít. Od konce 30. let rovněž publikoval povídky, které byly u kritiky úspěšné. V roce 1944 získal cenu O. Henryho pro nejlepší povídku. Ve 40. letech napsal scénáře pro řadu filmů, poté vstoupil do americké armády, kde se stal praporčíkem. Shawův první román Mladí lvi , založený na jeho zkušenostech z 2. světové války v Evropě, vyšel roce 1948 a zaznamenal velký úspěch. V roce 1958 byl zfilmován, ale film s knihou neměl příliš společného, což jej rozhořčilo. Další román The Troubled Air pojednávající o nástupu mccarthyismu vyšel roce 1951. Téhož roku se přestěhoval do Evropy, kde žil dalších pětadvacet let, převážně v Paříži, na Riviéře a ve Švýcarsku; roce 1976 začal žít střídavě na Long Islandu a ve Švýcarsku. V 50. letech napsal několik dalších scénářů. V Evropě vytvořil další knihy, které se staly bestsellery a často byly zfilmovány nebo upraveny pro televizi....
Více od autora
Irena Obermannová
Irena Obermannová je česká spisovatelka, scenáristka a dramaturgyně. Narodila se v Praze. V roce 1980 maturovala na Gymnáziu Ohradní a v roce 1986 absolvovala pražskou FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Pracovala jako dramaturg ve tvůrčí skupině ČT Anny Beckové na několika diskuzních pořadech . Svou první knihu napsala až ve čtyřiatřiceti, druhá kniha Deník šílené manželky. Kniha Dopisy Kafkovi je soubor fiktivních dopisů Mileny Jesenské Franzi Kafkovi, smyšlená protiváha Kafkových Dopisů Mileně. Je rozvedená. Z manželství s hudebníkem Danielem Kohoutem má dcery Rozálii a Bereniku . V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture. Irena Obermannová se prohlašuje za feministku a o mužích tvrdí, že jsou "pomalí troubové", zatímco ženy jsou podle ní "určeny k jasnozřivosti".
Více od autora
Hermína Franková
Hermína Franková je lékárnice, česká spisovatelka, autorka knih a filmových scénářů. Její knihy vyšly v České republice, Německu, Švýcarsku a Francii. Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala farmacii na brněnské Masarykově Univerzitě. Její knihy začaly vycházet na začátku 60. let. V roce 1968 napsala krátkou povídku pro děti Čarodějnička na koštěti, podle níž v příštím roce napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti. V 60. letech napsala i řadu knih pro dospělé, například Děti platí polovic?, Ženy pod helmou či Blázni a Pythagoras. V 70. letech kvůli zákazu publikace pracovala ve svém původním oboru v lékárně, v té době také vydala několik knih pod cizími jmény. Od začátku 80.let se snažila vracet k psaní pod vlastním jménem. Vrátila se k čarodějnickému tématu a napsala scénář k sérii fantasy komedií Ohnivé ženy. Od 90.let se znovu může naplno věnovat psaní; podílela se například na scénáři projektu Kinolabyrint na výstavu v japonské Ósace. Hermína Franková miluje jižní Čechy. Hold jim vzdala například v knihách Kluk od vody či Jupí, jdeme do světa . Žije střídavě v Praze a v jižních Čechách. Nejvíc času tráví s rodinou, má dvě dcery a tři vnučky. Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Je autorkou několika filmových scénářů.
Více od autora
Harlan Coben
Narodil se 4. ledna 1962. O jeho životě před spisovatelskou kariérou se dá napsat jen tolik, že vystudoval politickou vědu a pak několik let pracoval v cestovním průmyslu. Stále žije v New Jersey se svou ženou a čtyřmi dětmi. V Americe se proslavil především sérií detektivních knih, kde je hlavním hrdinou sportovní agent Myron Bolitar, řešící neobvyklé a nadrámcové problémy svých klientů. Patrně proto, že by českému čtenářstvu prostředí zámořských sportovních klubů nic neříkalo, vyšel v Čechách jen první díl ze série, a pak už nic. Zato ale vyšly téměř všechny kriminální romány „stand-alone“ čili samostatné, mimosériové. Všechny se však naštěstí vyznačují typickou cobenovskou ironií, originálními zápletkami a stupňovaným napětím. Cobenův román Tell no one byl natočen roku 2006 ve Francii a teď v dubnu 2007 přichází i do našich kin pod názvem Nikomu to neříkej, první Bolitarův případ je teprve ve filmové předprodukci amerického studia.
Více od autora
Hana Zelinová
Hana Zelinová, též Hana Zelinová-Havlátová , byla slovenská spisovatelka a dramatička, autorka literatury pro děti a mládež. Narodila se v rodině dělníka a vzdělání získala ve Vrútkách, později pokračovala na učitelském ústavu v Bratislavě. Pracovala jako redaktorka v Košicích, kam se vrátila po válce a začala pracovat v nakladatelství Svojeť. V letech 1950 - 1954 pracovala v podniku Obnova v Bratislavě, později byla referentkou v Západoslovenských vodárnách a kanalizacích a v letech 1962 - 1970 působila jako redaktorka časopisu Zornička. V roce 1972 odešla do důchodu. V letech 1990 - 1992 byla poslankyní Slovenské národní rady za Demokratickou stranu. V roce 1979 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně, v roce 2001 jí bylo uděleno nejvyšší státní ocenění za celoživotní tvorbu - Pribinův kříž I. třídy. V jejím rodišti - ve Vrútkách - je po ní pojmenována městská knihovna a nachází se zde i její pamětní síň. Její literární začátky sahají do roku 1933, kdy začala uveřejňovat své první příspěvky v novinách a časopisech , ale také v rozhlasu. Prvního knižního vydání své tvorby se dočkala až v roce 1941. Svá díla psala pro masové čtenáře, přičemž využívala romantické náměty, příběh zobrazovala s náležitým dějovým spádem a nečekaným vyvrcholením, i když občas závěr vyzněl melodramaticky. V dětské literatuře byla upřena na problematiku 2. světové války, Slovenského národního povstání nebo se věnovala současným problémům. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hana Zelinová na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Greenhorns
Greenhorns je česká country a bluegrassová skupina, kterou v roce 1965 založil kytarista a zpěvák Zdeněk Rytíř. Název kapely byl inspirován výrazem "greenhorn", označujícím nezkušeného člověka, který podle nich reprezentoval jejich počáteční vstup do žánru country. V průběhu let se Greenhorns stala jednou z nejvýraznějších a nejvlivnějších skupin na české country scéně.
Více od autora
George & Beatovens
Česká rocková skupina z Prahy. Založil ji v roce 1965 zpěvák Petr Novák s textařem Ivo Plickou a pojmenovali ji podle svého bubeníka Jiřího Jiráska . Průkopníci autentického rockového písničkářství v češtině s rozhlasovými hity z roku 1965 "Já budu chodit po špičkách" a "Povídej" . Dočasně se rozpadla koncem roku 1965, znovu se dala dohromady v roce 1967. Do roku 1970 se skupina vyvinula k progresivnějšímu rocku à la Jethro Tull, v roce 1972 se opět rozpadla. V roce 1980 začal Petr Novák používat pro svou doprovodnou skupinu zkrácený název "G&B", původní anglický název byl komunistickými úřady až do roku 1989 zakázán. Po Novákově smrti v roce 1997 skupinu nakonec obnovil Karel Kahovec a od roku 2009 stále aktivně vystupuje. Členové: Miloš Kovařík, Jiří Kovařík, Jiří Kovařík, Jiří Kovařík: Petr Novák Karel Sluka , Michal Burian , Jaroslav Bednář , Zdeněk Juračka , Vladimír Mišík , Miroslav Dudáček , Bohuslav "Slávek" Janda , Jiří Jirásek , Ivan Pelíšek , Pavel Zuman , Jiří Čížek , Michal Ditrich , Oldřich Wajsar , Miroslav Helcl , Jan F. Obermayer , Petr Bezpalec , Jiří Sluka , Petr Formánek , Stanislav Staněk , Ladislav Klein , Hubert Täuber , Adolf Seidl , Karel Novák , Zdeněk Nedvěd , Martin Rychta , Michal Pavlík , Karel Kahovec , Petr Eichler .
Více od autora
Elizabeth Lowell
Ann Maxwell je americká spisovatelka píšící pod pseudonym. Narodila se v r.1944 ve Wisconsinu, o 22 let později získala na Kalifornské univerzitě bakalářský titul v oboru anglická literatura. Krátce nato se vdala za novináře Evana Maxwella. O této ženě se rozhodně nedá říct, že jí chybí píle. Má na svém kontě přes 60 románů a povídek, ať už z oblasti romance , tak z oblasti záhad, detektivní příběhy, science-fiction a historické fikce, případně milostné příběhy vydávané v edici Silhouette. Dost svých děl psala společně s manželem pod jménem A.E. Maxwell. Spolu také vydali jednu knihu populárně naučnou.
Více od autora
Eduard Martin
Martin Petiška je český spisovatel, básník, dramatik a vydavatel, syn spisovatele Eduarda Petišky. Je autorem více než padesáti titulů. Celkové náklady jeho knih přesáhly hranici několika set tisíc výtisků a byly přeloženy do několika jazyků. V současné době vycházejí také jako audioknihy a elektronicky v edici vybraných spisů Martina Petišky, z nichž jsou některá k dispozici zdarma ke stažení a patří k nejstahovanějším ebookům v Google books. Základní a střední školu vychodil v Brandýse nad Labem, kde také v roce 1969 maturoval. Od dětství mohl poznávat široký okruh otcových přátel a připravovat se tak na literární dráhu. Později studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. srovnávací literatury spolu se studiem slovanských jazyků . Když byla katedra srovnávacích literatur z politických důvodů zrušena, přestoupil na katedru dějin a teorie divadla / prof. František Černý, prof. Miroslav Kouřil, docentka orientálního divadla Dana Kalvodová /. Studium ukončil doktorátem v roce 1976 prací "F.X.Šalda – teoretik divadla". Josef Nesvadba. Dominik Duka Tomáš Baťa ml.. Už během studií začal Petiška psát divadelní hry , psát prózu i verše . Po dostudování se věnoval jak psaní divadelních her, scénářů, tak i psaní veršů , divadelních her a próz .. Pro rozhlas vytvořil na 600 prací různých žánrů, ...
Více od autora
D. H Lawrence
David Herbert Lawrence se narodil roku 1885 v Eastwoodu jako čtvrté dítě horníka. ve třinácti letech získal stipendium na střední škole v Nottinghamu, kterou nedokončil, a později začal pracovat pro firmu na chirurgické nástroje za třináct šilinků týdně. Zanedlouho opustil i tuto práci a působil jako soukromý učitel v Eastwoodu. Během svých studií na Nottinghamské univerzitě, kde se připravoval na získání učitelského diplomu, začal psát svůj první román Bílý páv , který vyšel roku 1911 v nakladatelství Heinemann. Od té doby, s výjimkou krátkého období učitelování v Croydonu, se živil pouze psaním. Dva roky cestoval po Německu a Itálii a po návratu do Anglie se v červenci 1914 oženil s Friedou von Richthofen. Roku 1919 manželé Lawrencovi opustili Anglii a cestovali nejprve po Evropě, později po Austrálii a Americe. Na čas se usadili v Novém Mexiku, a roku 1929 se vrátili zpět do Evropy. V téže době však Lawrence těžce onemocněl a 2. března 1930 zemřel na tuberkulózu.
Více od autora
Bohuslav Havránek
Bohuslav Havránek byl český filolog, slavista, bohemista, balkanolog, paleoslovenista, rusista, lexikograf, literární historik, dialektolog, textolog, editor staročeských literárních památek a vysokoškolský pedagog. Narodil se v rodině středoškolského profesora Václava Havránka a jeho manželky Anny, rozené Wittichové . Byl prostřední ze tří dětí. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy češtinu a latinu , souběžně slovanskou, klasickou, baltskou a staroindickou filologii. Doktorát získal v roce 1917 , po skončení války strávil jeden semestr na Bělehradské univerzitě. V letech 1917–1929 působil jako středoškolský profesor na gymnáziích v Praze , zároveň pracoval v Kanceláři Slovníku jazyka českého při ČAVU. V roce 1926 se podílel na založení Pražského lingvistického kroužku, v dalších letech byl spolutvůrcem jeho jazykovědné teorie i metodologie. Na FF UK se habilitoval v roce 1928 pro obor srovnávací slovanské jazykovědy prací Genera verbi ve slovanských jazycích, od 1928 docent, mimořádný a od roku 1934 řádný profesor téhož oboru na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně . V roce 1945 byl povolán na FF UK v Praze, kde jako řádný profesor zpočátku vykonával funkci náměstka ředitele semináře a prosemináře pro slovanskou filologii, od roku 1950 vedl katedru českého jazyka, obecného jazykozpytu a fonetiky, ve čtyřech funkčních obdobích byl jejím děkanem a v letech 1953–1961 také rektorem pražské Vysoké školy ruského jazyka. Stál u zrodu Ústavu pro jazyk český, v období 1946–1964 byl jeho ředitelem, následně téměř až do konce života předním vědeckým pracovníkem. Ve funkci místopředsedy vládní komise v roc...
Více od autora
Vladimír Thiele
Vladimír Thiele byl český básník a spisovatel. Od devíti let, kdy osiřel, byl vychováván v sirotčinci v Čermné. Vyučil se truhlářem. Od roku 1937 přispíval do Lidových novin. V době druhé světové války byl totálně nasazen v německém Hallendorfu poblíž Hannoveru. Po skončení války se stal redaktorem Svobodných novin a redigoval i časopis Nový hlas. Od roku 1948 pracoval v ČKD, nejprve jako úředník a od roku 1950 jako truhlář. V roce 1958 nastoupil do redakce Svobodného slova, v letech 1960–1963 byl propagačním textařem ve Státní propagaci, následně až do odchodu do penze roku 1981 vykonával svobodné povolání.
Více od autora
Vladimír Pazourek
Narodil se v rodině obuvníka. Po studiu na učitelském ústavu v rodišti působil na obecné škole v Dolních Kounicích a od 1928 v Brně. Současně se zapsal na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, studium však ze zdravotních důvodů nedokončil. 1932–39 byl v Brně učitelem na Státní pedagogické akademii, poté se opět vrátil na obecnou školu. Souběžně ve 40. letech působil i v brněnském rozhlase a od osvobození do konce roku 1945 zde vedl literárně dramatický úsek. 1946 byl jmenován přednostou oddělení divadla pro mládež brněnské pobočky Výzkumného ústavu pedagogického, na konci 1948 mu byl přiznán invalidní důchod a odešel do výslužby. 1942–49 spolupracoval rovněž jako redaktor s nakladatelstvím Václava Petra. Byl členem Kola moravských spisovatelů, v Syndikátu českých spisovatelů působil od roku 1948 až do jeho likvidace v roce 1949 jako tajemník a jednatel akčního výboru moravské pobočky. Ve funkci tajemníka přešel rovněž do brněnské pobočky nově založeného Svazu československých spisovatelů, v 60. letech zde byl místopředsedou. 1971 se stal místopředsedou přípravného výboru Svazu českých spisovatelů a v ustaveném normalizačním svazu působil od 1972 jako místopředseda a člen předsednictva. První básnické příspěvky, recenze a úvahy otiskoval od 1928 v Prácheňských novinách . Dále publikoval v periodikách Lidové noviny , Úhor, Středisko, Kritický měsíčník a Čteme. Po 1945 otiskoval prozaické práce, recenze věnované dětské literatuře a kulturně politické články v novinách a časopisech: Zemědělské noviny, Mladá fronta, Amerikán , Český život, Štěpnice, Národní osvobození, Obrana lidu, Lidová demokracie a Svobodné slovo , Dětská kniha, Literární noviny, Věda a život, Rolnické hlasy, Vinařství, Host do domu, Zlatý máj, Literární měsíčník aj. Na motivy Pazourkovy prózy Ústup z hranice napsal Ladislav Bublík divadelní hru Roz...
Více od autora
Vilém Heckel
Vilém Heckel byl český fotograf a horolezec. Věnoval se propagační a krajinářské fotografii, zejména fotografování hor. Vilém Heckel se narodil v Plzni. Jeho otec Adolf Heckel byl jeřábníkem v plzeňské Škodovce. Otcovy koníčky byly turistika a fotografie, oběma zásadně ovlivnil i svého syna. Vilém se vyučil portrétním fotografem v Plzni v roce 1936. Pracoval nejprve v menších fotografických ateliérech. Počátky své kariéry spojil s reklamní fotografií. Od roku 1937 byl zaměstnán u pražské firmy Indusfoto, brzy však svůj zájem obrátil směrem k divadelní fotografii a následně k reportáži. Působil v několika ateliérech, než se usadil jako průmyslový fotograf ve Zbrojovce Brno a u Československé obchodní komory v Praze. Zde strávil patnáct let. V roce 1949 byl přijat do fotografické sekce Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 1953 se věnoval rovněž horolezectví. V roce 1956 se stal volným fotografem. Poprvé vystavoval v roce 1960 v Praze soubor fotografií z expedice na Kavkaz, které se zúčastnil v roce 1958. V roce 1962 se zúčastnil podruhé horolezecké výpravy na Kavkaz a v roce 1965 byl členem první československé expedice do Hindúkuše v Afghánistánu. V roce 1967 se zúčastnil horolezecké výpravy do Pákistánu a v roce 1970 československé expedice do Peru, kde zemřel se všemi dalšími členy výpravy při zemětřesení pod lavinou, která zavalila jejich tábor pod horou Huascarán.
Více od autora
Sergej Aleksandrovič Jesenin
Sergej Alexandrovič Jesenin byl ruský spisovatel. Jesenin byl hlavním představitelem ruského imažinismu, zároveň ho lze řadit i mezi tzv. „selské básníky“, na druhé straně ho srovnávali s prokletým básníkem Rimbaudem a s Puškinem. Jeden z jeho obdivovatelů a překladatelů do češtiny byl Jan Zábrana. Narodil se v kupecké rodině, vychovávali ho prarodiče. V roce 1904 nastoupil do Konstantinovského zemského učiliště, potom do církevní učitelské školy. Roku 1912 přijel do Moskvy, kde pracoval nejdříve jako prodavač v knihkupectví, potom jako korektor v tiskárně I.D. Sytina. V roce 1913 nastoupil na historicko-filosofickou fakultu Moskevské university. Psát začal již v devíti letech - verše z této doby byly publikovány později, v jeho prvotině Radunica , ale teprve roku 1915, poté co se v Petrohradu setkal s řadou básníků , se začal psaním živit. Sergej Jesenin byl celkem čtyřikrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1913 s Annou Izrjadnovovou , s níž měl syna Jurije , podruhé v roce 1917 s herečkou Zinaidou Raichovou, s níž měl dceru Taťánu a syna Konstantina. Po revoluci, koncem roku 1921 mu do života vstoupila slavná americká tanečnice Isadora Duncanová, velice živá, temperamentní žena, která přijela do Ruska s plánem založit zde taneční školu pro malé děti, navíc ji přitahovalo i bolševické hnutí, přijala dokonce ruské občanství. Podle Sergeje to byla jeho životní láska, vzali se v květnu roku 1922. Jejich vztah byl ovšem velmi bouřlivý, nevyrovnaný, plný zvratů. Pod slupkou lyrika se objevuje prostopášník, chuligán, skandalista a bohém. Jesenin začal pít, začal být neurvalý, drzý, zlý a nedbal na svůj zevnějšek. V roce 192...
Více od autora
Rudolf Čechura
Rudolf Čechura byl český spisovatel, věnující se dětské a detektivní literatuře. Pracoval jako učitel, úředník. V šedesátém roce nastoupil do redakce vědy a techniky Hlavní redakce pro děti a mládež Československého rozhlasu. Po několika letech přešel pak z rozhlasu do časopisu Věda a technika mládeži , od roku 1973 byl literátem na volné noze. Napsal námět k večerníčkovým seriálům Maxipes Fík a Hugo z hor, dětem je určena také kniha Pavián mezi lidmi, využívající vědeckofantastický námět k poučení o pravidlech slušného chování. Čechurovým literárním vzorem byl Arthur Conan Doyle a vytvořil četné pastiše na jeho dílo . V roce 1967 se stal členem londýnské Společnosti Sherlocka Holmese. Rudolf Čechura je také autorem scénáře televizní hororové komedie Šplhající profesor , v níž hrál Holmese Viktor Preiss. Dalším okruhem Čechurovy tvorby byly dobrodružné romány, odehrávající se v jeho rodném severočeském pohraničí v pohnuté době po druhé světové válce: Jako zvíře, Šperhák, Namydlená šikmá plocha.
Více od autora
Roger Zelazny
Roger Zelazny byl americký autor fantasy a science fiction literatury. Mezi jeho nejslavnější díla patří série Tajemný Amber. Jednalo se o jediné dítě Josephine Sweetové a Josepha Franka Zelazneho , jeho otec již v mládí emigroval z Polska a se svou ženou Josephine se seznámil v Chicagu. V letech 1955 — 1959 studoval na Western Reverse University v Clevelandu, kterou ukončil jako bakalář z angličtiny, poté vystudoval na Columbia University v New Yorku se specializací na alžbětinské drama, školu dokončil roku 1962 jako magistr. V letech 1962 – 1969 pracoval jako zaměstnanec zdravotní a sociální pojišťovny v Clevelandu a v Baltimore. Konečně v roce 1969 se dal na spisovatelskou dráhu jako autor na volné noze. Ve svých 38 letech se přestěhoval do Santa Fe, kde žil až do své smrti. Zemřel na selhání ledvin v důsledku rakoviny tlustého střeva. Jeho první publikovanou prací se stala povídka Passion Play roku 1962. Vrchol jeho tvorby spadá do šedesátých a sedmdesátých let 20. století, je řazen k autorům Nové vlny. Pro jeho práce je charakteristické určité zamlžení hranice mezi science fiction a fantasy. Některé jeho romány jsou založeny na mytologiích různých kultur. Například Pán světla se odehrává ve světě hinduistických božstev, Oko kočky obsahuje prvky navažského náboženství, egyptští bohové figurují v románu Creatures of Light and Darkness. Bohové, bytosti s božskou mocí a lidé, kteří se stali bohy, jsou častým tématem jeho prací. Patrně nejznámějším dílem je desetidílná série známá jako Amber. Prvních pět knih popisuje příběh amberského prince Corwina. Další pětice pokračuje líčením osudů Corwinova syna Merlina – čaroděje a počítačového experta Spoluautor Robert Sheckley
Více od autora
Platón
Platón byl řecký filosof, pedagog a matematik. Jméno Platón je pouze obecně rozšířený pseudonym tohoto filosofa, jeho původní jméno bylo Aristoklés, syn Aristóna a Periktiony. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších myslitelů vůbec; britský filosof A. N. Whitehead napsal, že celá západní filosofie je jen komentář k Platónovi. Platón založil athénskou Akademii, jež pak byla vzorem evropským univerzitám a vědeckým institucím. Své spisy psal většinou formou rozprav mezi svým učitelem Sókratem a dalšími osobami, kterým Sókratés svými otázkami pomáhá vyvrátit jejich předsudečné a nezralé názory a dospět k lepšímu poznání. Platón spolu se Sókratem obrátili pozornost filosofů od úvah o povaze a původu světa k otázkám člověka a lidské společnosti. Ústředními tématy pro ně jsou: Je po něm pojmenován měsíční kráter Plato. Platón se narodil roku 428 nebo 427 př. n. l. v jedné z předních athénských rodin. Jeho otec Aristón prý odvozoval svůj původ od athénského krále Kodra, matka Periktioné pocházela z rodu slavného básníka a zákonodárce Solóna a její bratři Charmidés a Kritiás se podíleli na vládě třiceti na konci peloponéské války. Platónovi bratři Adeimantos a Glaukón také vystupují v jeho dialozích a sestra Pótóné byla matka filosofa Speusippa, který po Platónově smrti vedl Akademii. Aristón patrně brzy zemřel a Periktioné si vzala svého strýce Pyrilampa, diplomata a přítele Perikleova. S ním měla syna Antifóna, který vystupuje v dialogu Parmenidés. Platón, který o sobě téměř nepíše, dává všem vystupovat v sókratovských dialozích. Podle Diogena Laertia dostal jméno Aristoklés po svém dědovi, přezdívku Platón mu prý dal jeho zápasnický trenér; jiní ji odvozovali od jeho nezvykle širokého čela. V mládí dostal vynikající vzdělání v gramatice, hudbě a gymnastice a s filosofií jej seznámil Kratylos, žák Hérakleitův. Podle tradice se ve dvaceti letech setkal se Sókratem a osm le...
Více od autora
Pavla Momčilová
Pavla Momčilová je autorkou kuchařek o zdravé výživě pro děti a dospělé, je podepsána pod mnoha publikacemi o zdravém vaření a životním stylu, zároveň je ředitelkou nakladatelství MEDICA PUBLISHING a poradkyní pro zdravou výživu.
Více od autora