Výpis všech autorů

Lev Nikolajevič Tolstoj

Lev Nikolajevič Tolstoj, rusky: Лев Николаевич Толстой, byl ruský spisovatel a filozof, představitel realismu. Počátky jeho tvorby jsou spojeny s tzv. naturální školou, postupně však její rámec přerostl. Lev Nikolajevič Tolstoj se narodil 9. září roku 1828 v Tulské gubernii ve vesnici Jasnaja Poljana jako čtvrtý potomek Nikolaje Iljiče Tolstého. Otec patřil do starého šlechtického rodu, matka byla rozená kněžna Volkonská. Měl starší bratry Nikolaje , Sergeje a Dimitrije . Roku 1830 se narodila ještě mladší sestra Marie. Když byly L. N. Tolstému pouhé dva roky, zemřela mu matka. V roce 1837 se rodina přestěhovala do Moskvy, aby se starší syn mohl připravit na přijímací zkoušky na univerzitu. Otec zemřel, když bylo Lvu Tolstému devět let. Osiřelí sourozenci žili v Jasné Poljaně u otcovy tety, kde zůstali až do roku 1840, kdy teta zemřela a děti se přesunuly k otcově sestře do Kazaně. V roce 1844 začal studovat na Kazaňské univerzitě práva a filologii. Učitelé o něm říkali: “Jak je neschopný, tak je neochotný se učit.” Vrátil se uprostřed svých studií do Jasné Poljany, kde se chtěl věnovat sebevzdělávání. Do svého deníku si zaznamenal soubor pravidel a cílů, které chtěl dosáhnout. Svůj dvouletý učební plán však nesplnil. V letech 1848–1849 hodně času trávil v Moskvě a Petrohradu mezi aristokratickou mládeží a věnoval se karetním hrám. Poté, co zaplatil těžké dluhy z hazardu, Tolstoj doprovázel v roce 1851 svého staršího bratra na Kavkaz a v roce 1853 vstoupil do ruské armády. Na Kavkaze se Tolstoj začal věnovat literární tvorbě. Roku 1852 byla v časopise Sovremennik zveřejněna próza Dětství – první část budoucí autobiografické trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství. Dosáhla velký úspěch u čtenářů a byla příznivě hodnocena i odbornou kritikou. Jako podporučík se zúčastnil bitvy o Sevastopol během krymské války a získal několi...

Mark Twain

Mark Twain, vlastním jménem Samuel Langhorne Clemens, byl americký novinář, spisovatel a humorista. Vyrůstal v Hannibalu v Missouri, které mu později poskytlo předobraz pro dějiště jeho nejznámějších knih Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna. Rodiče se jmenovali John Marshall Clemens a matka Jane Lampton Clemens. Vyučil se tiskařem, pracoval také jako sazeč a přispíval články do novin svého staršího bratra Oriona. V letech 1857–1861 pracoval jako kormidelník na řece Mississippi. Poté se vydal na západ, aby se připojil k Orionovi. V těžbě stříbra neuspěl a tak se obrátil k žurnalistice. Jako novinář napsal humornou povídku Pověstný skákavý žabák z okresu Calaveras, která se stala velmi populární a přitáhla k autorovi pozornost. Dobře přijaty byly také cestopisy. Twain dosáhl velkých úspěchů jako spisovatel a řečník, jeho vtip a satira získaly uznání kritiků a kolegů a stal se přítelem mnoha vlivných osobností. Chyběla mu finanční prozíravost, a ačkoli vydělal knihami a přednáškami hodně peněz, promarnil je v různých podnicích a musel vyhlásit úpadek. S pomocí Henryho Huttlestona Rogerse nakonec své finanční problémy překonal. Mark Twain se narodil čtrnáct dní poté, co se na obloze objevila Halleyova kometa. V roce 1909 řekl: „Přišel jsem na svět s kometou. Za rok se má vrátit a myslím, že s ní opět odejdu. Bylo by to největší zklamání v mém životě, pokud by to tak nebylo.“ Zemřel skutečně během jejího dalšího průletu kolem Země. Samuel Clemens se narodil jako šesté ze sedmi dětí Johna a Jane Clemensových. Pouze tři z jeho sourozenců se dožili dospělosti: nejstarší bratr Orion , Henry a sestra Pamela . Když mu byly čtyři roky, přestěhovala se rodina do městečka Hannibal v Missouri. Město a jeho obyvatelé mu později posloužili jako námět pro několik kni...

Jaromír Tomeček

Jaromír Tomeček byl český spisovatel. Narodil se v rodině kroměřížského krejčího Jana Tomečka a jeho manželky Anny, rozené Dohnalíkové z Přerova. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1925 studoval práva, ale nedokončil je, poté byl notářem na Podkarpatské Rusi. V této době přispíval do Lidových novin. V roce 1939 se vrátil na Moravu a stal se úředníkem v Brně. Dne 5. června 1930 se na Slovensku oženil s Helenou Kýácovou. V roce 1942 byl nasazen na nucené práce do Německa. Po druhé světové válce dostudoval práva , poté se stal zaměstnancem Zemského úřadu. Od roku 1954 působil jako redaktor v časopise Host do domu, na tomto místě vydržel až do roku 1962, kdy se stal spisovatelem z povolání. Jeho dílo lze charakterizovat jako prózu se zaměřením na přírodní témata. Ve svých dílech se zabýval nejen realistickým či lyrickým popisem, ale také otázkami s přírodou spojenými, jako je její ochrana před lidskou bezohledností a kořistěním.

Josef Kajetán Tyl

Josef Kajetán Tyl byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář. Jeho otec František, který byl v úředních záznamech psán též jako Till, Tille, Tylli nebo Týl, byl hudebníkem u 28. pěšího pluku, matka Barbora byla dcerou mlynáře Ignáce Králíka, vzali se 15. listopadu 1807. Otec odešel od vojska v roce 1809 a pracoval jako krejčař. Rodné jméno Josef Kajetán Till změnil na „Týl“ roku 1825 a na „Tyl“ až roku 1838. Od roku 1822 studoval staroměstské Akademické gymnázium v Praze, roku 1827 odešel pokračovat na gymnázium do Hradce Králové, kde se seznámil s Václavem Klimentem Klicperou. Po ukončení gymnázia začal studovat Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Studium nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herečkou a operní zpěvačkou, se kterou se pak v roce 1839 oženil. Po dvou letech působení u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od roku 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a nyní, tento časopis se po roce 1834 změnil na Květy české a až roku 1835 se název zřejmě na podnět Františka Palackého, zjednodušil na Květy. Redigoval jej do roku 1836 a v letech 1840–1845. Dále vydával časopis Vlastimil , v letech 1846–1849 redigoval Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro venkov – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1833, společně s Karlem Slavojem Amerlingem, Františkem Dittrichem, skupinou literátů z okruhu Květů V. Filípkem, Františkem Hajnišem, Františkem Krumlovským, Karlem Hynkem Máchou a dalšími, založil Kajetánské divadlo, které hrálo na pražské Malé Straně v Kajetánském domě lékárníka a divadelníka Jana Dobromila Arbeitera. Bylo zaměřen...

Klára Trnková

Narozena 12. 7. 1949 v Praze. Malířka, ilustrátorka, scénografka, věnuje se emailové tvorbě, též autorka pohádek a knih kuchařských receptů. Umělecká ředitelka nakladatelství Studio Trnka. Dcera malíře a výtvarníka Jiřího Trnky.

Aleksej Nikolajevič Tolstoj

Alexej Nikolajevič Tolstoj byl ruský spisovatel, sběratel lidových pohádek a politik z rodu Tolstých, autor sociálně-psychologických, historických a sci-fi románů, pověstí a pohádek a publicistických prací. Studoval na reálce, později na technologickém institutu. Studoval malířství. V 16 letech začal psát, své práce vydával od roku 1907. Jako publicista působil během obou světových válek. Po VŘSR emigroval, ale v r. 1923 se na jednu ze Stalinových výzev vrátil do SSSR. Mezi válkami zastával politicky významnou funkci – reprezentoval sovětskou kulturu v zahraničí a byl předsedou svazu spisovatelů. Lze říci, že svaz spisovatelů zcela podřídil komunistické straně, v čele s J. V. Stalinem. Byl vzdáleným příbuzným L. N. Tolstého.

Ivan Sergejevič Turgenev

Ivan Sergejevič Turgeněv byl ruský spisovatel, prozaik, básník a publicista. Ivan Sergejevič Turgeněv pocházel z velmi zámožné šlechtické rodiny, jeho otec byl důstojník, který brzy odešel do výslužby a doma velmi autoritářsky vládl. Dětství strávil Turgeněv většinou v Orlu, od roku 1827 v penzionátu v Moskvě. Po maturitě studoval literaturu v letech 1833–1834 v Moskvě, 1834–1837 v Petrohradě a v letech 1837–1841 v Berlíně, kde studoval i klasické jazyky a Hegelovu filosofii, a v Heidelbergu. Po návratu se chtěl stát profesorem filosofie v Moskvě, tento obor byl však v té době jako zbytečný zrušen. Roku 1843 se v Petrohradu seznámil se slavnou francouzskou zpěvačkou Pauline Viardotovou, s níž navázal celoživotní přátelství. Pracoval dva roky jako úředník, roku 1845 se ale vrátil na rodinný statek, osvobodil všech asi 1000 nevolníků a věnoval se literatuře; slávu mu přinesla kniha povídek „Lovcovy zápisky“. V Moskvě se seznámil s významnými slavjanofily , ale přiklonil se ke směru, který usiloval o přiblížení Ruska k západní Evropě a později se nazýval západnický . Roku 1852 mu petrohradská cenzura zakázala publikovat článek o Gogolovi, Turgeněv ji však obešel a článek publikoval v Moskvě. Za to byl zatčen a vykázán do vyhnanství ve své rodné vesnici. Roku 1854 bylo vyhnanství na přímluvu následníka trůnu, pozdějšího cara Alexandra II., zrušeno a Turgeněv odjel do Paříže. S výjimkou let 1863–1870, kdy byl s manžely Viardotovými v Baden-Badenu, žil v Paříži a jen v době honů zajížděl do rodného Orla. V letech 1874 a 1875 se léčil s bolestivými záchvaty dny v Karlových Varech. Zde o něj pečoval rakouský balneolog Josef Seegen. Do kroužku jeho blízkých přátel patřili například Gustave Flaubert, Prosper Mérimée, Gustav Freytag a Theodor Storm. Turgeněv začínal jako jemný lyrický...

Anna Maria Tilschová

Anna Maria Tilschová byla česká prozaička, představitelka mladší vlny české realistické až naturalistické prózy počátku dvacátého století. Narodila se v Praze, v prostředí tzv. měšťanské generace. Její otec byl Josef Karel Tilsch, doktor práv a advokát v Praze, matka Roza Tilschová-Urbánková. Matčin otec Ferdinand Urbánek byl obchodník a cukrovarník. S manželem Emanuelem Antonínem Tilschem měla dvě děti: Marii Úlehlovou-Tilschovou a Emanuela Maria Tilsche. Literární orientace Anny Marie byla ovlivněna realistickým hnutím a náměty čerpala zejména z osobních zkušeností. Určujícím zážitkem byla sebevražda jejího manžela, a později i jejího bratra. V roce 1947 byla jmenována národní umělkyní. V roce 1953 obdržela Řád práce. Dvě monografie o ní napsali literární historikové Karel Krejčí a její přítel Miroslav Heřman . Zemřela roku 1957 v Dobříši. Pohřbena byla na Olšanských hřbitovech. Ve své tvorbě chtěla zachytit proces rozkladu rodinných vztahů v měšťanské společnosti, pocit prázdnoty života a další příznaky krize měšťanského světa. Její tvorba se blíží naturalismu, romány se vyznačují podrobným vylíčením prostředí a psychologickými studiemi postav. Jejím největším přínosem je tematické obohacení české literatury, zejména o obraz pražské společnosti.

Rabíndranáth Thákur

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

J. R. R Tolkien

John Ronald Reuel Tolkien byl anglický prozaik, filozof a literární kritik. Narodil se v jihoafrickém Bloemfontienu, po smrti otce roku 1895 však odjel za matkou do Británie, kde také absolvoval střední školu i univerzitu. V roce 1919 získal v Oxfordu diplom staroanglického jazyka a literatury. Od roku 1920 vyučoval angličtinu na univerzitě v Leedsu. Po pěti letech se stal v tomto oboru profesorem. Jeho první publikovanou prací byl „Slovník střední angličtiny“ , po němž následovalo kritické vydání středověké romance „Sir Gawain a Zelený rytíř“ . Přeložil také mnoho staroanglických a středoanglických literárních děl do moderní angličtiny. Během svého dlouhého života zveřejnil množství odborných literárně historických studií a řadu drobných pohádkových příběhů. Proslavil se ovšem teprve v podstatě pohádkovou knihou Hobit , na níž později navázal trilogií Pán prstenů a epos Silmarillion . Všechna tato díla těží z autorovy vynikající znalosti starogermánské a keltské mytologie, odehrávající se ve fiktivních krajích a přinášejí obecné poselství o smyslu života a dějin. Tolkien miloval společnost a také anglický venkov, podle nějž vytvořil i domov Hobitů, jedněch z hrdinů jeho knih, který nazval Kraj. Několik svých knih dokonce sám ilustroval, protože byl i zručný malíř. Ústředním motivem těchto knih je archetypální souboj dobra se zlem. Ačkoliv to sám autor často popíral, k atmosféře knih významně přispěla doba jejich vzniku – období 2. světové války a poněkud bezútěšné roky před a po ní. Tolkienova vědecká erudice, vypravěčské schopnosti, mimořádný jazykový cit a nesporný básnický talent učinily z jeho děl literární skvost. Hlavním důvodem jeho velikého úspěchu a širokých znalostí bylo, že dokáza...

Michal Tučný

Michal Tučný byl významný český country zpěvák a skladatel, považovaný za jednoho z průkopníků a vůdčích osobností tohoto žánru v České republice. Narodil se 3. března 1947 v Praze, svou hudební kariéru zahájil koncem 60. let a rychle se proslavil svým osobitým hlasem a vyprávěním příběhů prostřednictvím písní. Tučný byl během své kariéry členem několika kapel, včetně legendárních "Greenhorns", kde si získal značnou popularitu.

Bruno Traven

Karel Toman

Karel Toman, vlastním jménem Antonín Bernášek , byl český básník, novinář a překladatel z francouzštiny, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. Studoval na gymnáziu ve Slaném, od tercie navštěvoval arcibiskupský konvikt v Příbrami, kde roku 1896 odmaturoval. Ve stejném roce odešel do Prahy a začal studovat práva na Karlově univerzitě. Studium nedokončil, postupně zastával několik úřednických míst. V Praze se seznámil s ostatními anarchistickými buřiči sdruženými kolem časopisu Nový kult. Postupně uskutečnil několik cest po Evropě, v rámci kterých navštívil Německo, Nizozemsko, Anglii a Francii. Ze svých cest psal reportáže do českých anarchistických časopisů, v časopisech Niva, Lumír a Lípa publikoval své překlady a literární kritiky. V roce 1911 získal místo kopisty v Zemském archivu, které zastával až do roku 1917. Během první světové války pracoval jako redaktor Národních listů, po válce zastával místo v knihovně Národního shromáždění a spolupracoval s Lidovými novinami. Roku 1925 odešel kvůli srdečnímu onemocnění do penze. Zemřel 12. června 1946 v Praze. Toman byl lyrický básník, který patřil k demokratickému proudu české literatury; nejčastěji bývá řazen do tzv. generace anarchistických buřičů. Tvorba shrnuje zkušenosti z tehdejšího společenského dění, soustředí se především na sociální hnutí, první světovou válku, revoluce. Byl básníkem zkratkovitého slohu: bezprostřední prožitek stylizovaný tímto způsobem soustřeďuje v sobě rozpornou složitost života. Přitom i v melodických, písňově komponovaných verších má každé jednotlivé slovo značnou významovou samostatnost, stojí s okolními ve vztahu významového napětí. Tak Tomanovo dílo spojuje emocionalitu a přístupnost s významovým bohatstvím a dynamikou moderní lyriky. „Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zde někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umír...

Pavel Toufar

Pavel Toufar byl český spisovatel, novinář, propagátor kosmonautiky. V roce 1973 ukončil právnická studia na pražské Univerzitě Karlově. Téma jeho diplomové práce Mezinárodně právní postavení kosmických orbitálních stanic bylo tehdy první prací tohoto druhu z kosmonautiky na čs. vysokých školách. S poukazem na tuto práci byl vyzván k referátu na XXIV. kongresu Mezinárodní astronautické federace , kterého se zúčastnil jako tehdy nejmladší řádný účastník a byl přijat za řádného člena Mezinárodního institutu kosmického práva při IAF. Od roku 1973 pracoval ve svobodném povolání jako spisovatel a novinář, v letech 1978–1981 scenárista Filmového studia Barrandov, v roce 1982 redaktor nakladatelství Panorama, v období 1983–1990 opět jako spisovatel ve svobodném povolání. Od poloviny 80. let spolupracoval s redakcí Televizních novin České televize , později Zpravodajství ČT, jako komentátor některých kosmonautických událostí. V letech 1991–1992 byl šéfredaktorem týdeníku Signál, v letech 1992–1994 byl zaměstnán ve vydavatelství Ringier, v letech 1995–1997 v nakladatelství Integra, od roku 1998 opět spisovatelem ve svobodném povolání. Autor především knih literatury faktu, ale také beletrie, a rovněž knih populárně naučného charakteru, několika tisíc časopiseckých a novinových článků, autor filmových, televizních a rozhlasových scénářů. Od roku 1965 až do nuceného odchodu v roce 1977 byl stálým externím spolupracovníkem deníku Svobodné slovo, v němž vybudoval a pravidelně zajišťoval zpravodajství z kosmonautiky . Také spolupracoval s časopisy Reportér, Mladý svět, VTM a mnoha dalšími. Působil jako aktivní účastník některých experimentů spjatých s kosmickým výzkumem, např. zkoumání sociální izolace a senzorické deprivace skupiny výz...

Josef Toman

Josef Toman byl český spisovatel, básník a dramatik. Po studiu na reálném gymnáziu v Praze a v Rokycanech vystudoval obchodní akademii v Praze . V letech 1920–1921 pracoval na velvyslanectví v Římě a poté u obchodní firmy v Palermu. Po návratu do Prahy působil v letech 1923–1945 ve Spolku výtvarných umělců Mánes, podílel se na činnosti Československé filmové společnosti a v Klubu moderních spisovatelů Kámen. Mezi roky 1945–1953 pracoval na ministerstvu osvěty a informací. Poté odešel do invalidního důchodu a věnoval se literatuře. Jeho manželkou byla Miroslava Tomanová také spisovatelka a spoluautorka několika jeho děl. Publikoval v řadě novin a časopisů např.: Cesta, Topičův sborník, Literární noviny, Lumír, Lidové noviny, Tvorba, U Blok, Právo lidu, Rudé právo, Národní práce, Panorama, Zemědělské noviny. Byly vytvořeny filmové, divadelní i rozhlasové podoby několika jeho děl.

Harry Thürk

Harry Thürk, rodným jménem Lothar Rudolf Thürk, byl německý novinář a spisovatel. Byl velmi populární zejména v někdejší Německé demokratické republice. Pocházel z Horního Slezska. V době 2. světové války v roce 1944 ve věku 17 let vstoupil jako dobrovolník do nacistického Wehrmachtu, kde sloužil jako výsadkář. Krátce také bojoval na východní frontě, ale byl vojáky Rudé armády zajat. Po propuštění ze zajetí se vrátil do východního Německa, které se nacházelo v sovětském okupačním pásmu, z něhož později vznikla Německá demokratická republika. Byl velmi aktivní ve východoněmeckém komunistickém mládežnickém hnutí, působil jako novinář a fotoreportér, pracoval jako válečný zpravodaj v Číně a ve Vietnamu, postupně se etabloval jako spisovatel. Během svého života napsal celkem šedesát knih, včetně románů, detektivek, literatury faktu i knížek pro děti a mládež. Některá jeho díla byla i zfilmována, u většiny z nich také spolupracoval i na jejich scénáři. Mezi jeho vůbec nejznámější díla patří ostře protiválečný román Hodina mrtvých očí z roku 1957, který byl později přeložen do 30 jazyků, v češtině vyšel poprvé v roce 1960. Zemřel po delší nemoci ve věku 78 let v nemocnici ve Výmaru.

Eduard Tomáš

Eduard Tomáš byl český mystik, jogín a spisovatel. Narodil se v polském Přemyšlu českým prarodičům, s nimiž žil v několika evropských zemích. Pak se usadil v Praze, aby zde vystudoval Právnickou fakultu Karlovy univerzity. Po úspěšném ukončení studií působil v různých úřadech. Na konci 2. světové války byl hejtmanem na Kladensku a tam se také významně zapojil do událostí květnového povstání. Úřednická zaměstnání pak vykonával až do roku 1955, kdy byl přeložen k manuální práci. Během svého života se setkal s několika významnými duchovními učiteli, například s Františkem Drtikolem a Paulem Bruntonem. Jeho duchovní cestu významně ovlivnila také manželka Míla. V devadesátých letech 20. století se také v Praze setkal s Dalajlámou . Počátkem proslulosti Eduarda Tomáše byly přednášky v pražské Unitárii v 60. letech 20. století. Jeho dalšímu veřejnému působení zabránil komunistický režim. Znovu veřejně působit mohl až po sametové revoluci v roce 1989. Do širšího povědomí se dostal díky televiznímu cyklu „Gen, 100 Čechů dneška“, později také díky televiznímu seriálu „Paměti mystika“. Mnoho času trávil na své chatě u Sázavy, kde jej také navštěvovali jeho přátelé či duchovní přívrženci. Přestože jej mnoho osob považovalo za duchovního mistra, odmítal vystupovat jako typický guru a neměl přímé žáky. Za nejvyššího učitele vedoucího k realizaci považoval „Absolutno“ stojící mimo personifikovanou osobu. Na sklonku svého života uspořádal v pražské Lucerně sérii přednášek . Eduard Tomáš je autorem řady knih s duchovní tematikou, ve kterých přibližuje duchovní tematiku veřejnosti formou beletrie , filosoficko-mystických textů i formou rad, ...

Kurt Tepperwein

Německý terapeut a léčitel Kurt Tepperwein se narodil v obci Lobenstein . Dříve podnikal v oboru poradenství, ale v roce 1973 toto zaměstnání opustil a začal zkoumat příčiny nemocí a utrpení. Pořádá semináře na toto téma po celém světě a je také autorem mnoha knih z oboru. Je potřetí ženatý, z každého manželství má jednoho potomka. Žije na španělském ostrově Tenerife. Od r. 1997 je docentem na Mezinárodní akademii věd. Téhož roku bylo jeho životní dílo vyznamenáno \"První německou esoterickou cenou\". V roce 2000 obdržel \"Cenu Milenia\"od Mezinárodní akademie věd. V roce 2005 byl odsouzen k peněžité pokutě kvůli zneužívání titulů.

Vladimír Thiele

Vladimír Thiele byl český básník a spisovatel. Od devíti let, kdy osiřel, byl vychováván v sirotčinci v Čermné. Vyučil se truhlářem. Od roku 1937 přispíval do Lidových novin. V době druhé světové války byl totálně nasazen v německém Hallendorfu poblíž Hannoveru. Po skončení války se stal redaktorem Svobodných novin a redigoval i časopis Nový hlas. Od roku 1948 pracoval v ČKD, nejprve jako úředník a od roku 1950 jako truhlář. V roce 1958 nastoupil do redakce Svobodného slova, v letech 1960–1963 byl propagačním textařem ve Státní propagaci, následně až do odchodu do penze roku 1981 vykonával svobodné povolání.

Jitka Taišlová

Knihovnice a autorka učebnic francouzštiny. Referentka Nakladatelství Oeconomica Vysoké školy ekonomické v Praze

Iveta Toušlová

Iveta Toušlová je česká novinářka, televizní a rozhlasová moderátorka. Autorsky spolupracuje na televizních pořadech 13. komnata, Toulavá kamera i dalších, které také moderuje. Pochází z rodiny, ve které si rodiče nerozuměli, takže vyrostla v nepříjemné atmosféře. Její rodiče se rozvedli, až když jí bylo 23. V 16 letech vážně onemocněla její matka, takže se musela starat o svou mladší sestru, které v té době byly tři roky. Kvůli tomu získala pocit, že děti jsou spíše starosti a riziko, než radosti, takže své těhotenství oddalovala. Když už dítě chtěla mít, objevily se u ní zdravotní komplikace a v 38 se rozešla s partnerem. S novým přítelem se jí nepodařilo otěhotnět a ve 45 letech dospěla k závěru, že na dítě už je pozdě. Adopci dítěte s partnerem nezvažovali, protože její rodiče jsou z početných rodin, díky čemuž si nepřipadá osamělá. Po studiích češtiny a české literatury na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity vystřídala několik povolání až nakonec začala jakožto redaktorka Jihočeských listů , později přešla do jihočeského Rádia Faktor. V České televizi působila od roku 1995 nejprve coby externí redaktorka, od roku 1996 jakožto členka Redakce zpravodajství ČT. Moderovala také pořad Dobré ráno a hlavní zpravodajskou relaci ČT Události , kdy se spolu s Bohumilem Klepetkem s diváky relace na obrazovkách rozloučila. Poté se autorsky věnovala televizním pořadům a seriálům Je spoluautorka knih cyklu Toulavá kamera, které jsou přepisem stejnojmenného televizního magazínu. Série knih začala být vydávána od roku 2005. Dalšími spoluautory jak TV magazínu, tak knižní série jsou televizní komentátor Josef Maršál a autor mnoha cestopisů Marek Podhorský. Některé svazky byly vydány v počtu 10 - 40 000 výtisků.

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Pyotr Ilyich Tchaikovsky

Pyotr Ilyich Tchaikovsky byl ruský skladatel období romantismu, jehož díla patří k nejoblíbenějším skladbám klasického repertoáru. Narodil se 7. května 1840 v ruském Votkinsku a již v raném věku projevoval široké hudební zájmy. Čajkovského vzdělání na petrohradské konzervatoři dále zdokonalilo jeho schopnosti, což ho přivedlo na místo profesora moskevské konzervatoře. Během své kariéry složil řadu děl, která prošla zkouškou času, včetně symfonií, oper, baletů, instrumentální a komorní hudby.

Anna Todd

Anna Todd je autorka známé série 'After'. Je jí 25 let a žije spolu se svým manželem v Texasu. 'After' publikovala na veřejnou síť Wattpad, kde jí četly miliony lidí po celém světě. Tato série je založena na kapele One Direction. První kapitolu Afteru napsala v roce 2013. Stalo se to velice populární díky faktu že v tom má hlavní roli Harry Styles, což přilákalo spoustu mladých čtenářů. V květnu 2014 'After' získal knižní podobu díky Gallery Books a bude podle toho i Film díky UTA.

Pavel Tlustý

Narozen 3.3.1963 v Táboře. Doc.,RNDr.,CSc., matematik, vysokoškolský pedagog, práce z optimalizačních metod, statistiky a didaktické pravděpodobnosti.

Maria Treben

Maria Treben, rozená Günzel byla rakouská spisovatelka a bylinkářka, která se v 80. letech 20. století stala slavnou díky svým dvěma knihám: Zdraví z boží lékárny a Léčebné úspěchy Marie Treben. Její první kniha byla přeložena do 24 jazyků a prodalo se přes 8 milionů výtisků. Treben se účastnila seminářů a prezentovala na konferencích o přírodních léčebných prostředcích v Německu, Rakousku a v celé Evropě, její přednášky přitahovaly stovky lidí. Je vnímána jako průkopník obnoveného zájmu o přírodní prostředky a tradiční medicínu na konci dvacátého století. Narodila se roku 1907 v Žatci jako prostřední ze tří dcer majitele tiskařského obchodu. Ten zemřel, když jí bylo 10 let. Po první světové válce se staly Sudety součástí nově vzniklého Československa. V dospělém věku pracovala mimo jiné jako osobní tajemnice spisovatele Maxe Broda. V roce 1945, po skončení druhé světové války, se stala spolu s manželem Ernstem Gottfriedem Trebenem obětí vyhnání Němců z Československa. Několik let žili v uprchlických táborech, než našli útočiště v Rakousku a usadili se v roce 1951 v Grieskirchenu. Zemřela v roce 1991. Používala tradiční přírodní prostředky z Německa a východní Evropy - pouze místní byliny, a součástí léčby byly vždy rady v oblasti výživy. Běžně používala tymián, vlaštovičník větší, česnek medvědí, rozrazil, puškvorec, heřmánek, kopřivu a kontryhel. Léčila širokou škálu potíží od lupénky přes zácpu a cukrovku až po nespavost. Používala své vlastní recepty i tradiční léčivé prostředky, jako Švédské kapky, o kterých věřila, že jsou všelékem. Některé z jejích prostředků a rad se ukázaly jako kontroverzní, stejně jako všechny přírodní léčebné kúry, neboť je obtížné prokázat jejich účinnost. Přesto jsou její díla stále populární a jsou zmiňována kvůli jejím podrobným znalostem evropských léčivých bylin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Treben na anglické Wikipe...

J. M Troska

Původním jménem Jan Matzal, od r. 1947 úředně přejmenován na Jan Troska. Mládí strávil ve Vyškově na Moravě a v Brně, kde absolvoval obchodní školu. Působil jako úředník v plzeňské Škodovce, později v Mladé Boleslavi. Během první světové války působil jako disponent továrny Suchý na stroje a slévárny v Peckách. V roce 1917 se zastal dělníků, kterým byly z moci úřední sníženy dávky potravin, a byl za to poslán na italskou frontu. V roce 1921 byl vyslán do Srbska, kde působil pět let v Smedrevu a v Bělehradě jako ředitel strojíren. Po návratu do Čech se stal účetním v továrně na izolátory v Lounech a později v továrně na elektrická zařízení Ježek v Hradci Králové. Koncem 20. let odešel do invalidního důchodu a od r. 1931 se začal věnovat psaní.; Jedna z nejvýznamnějších osobností meziválečné české science fiction a jako jeden z mála dodnes čtený.

Patrick Taylor

Irský lékař a autor humorných knih o dvou irských venkovských doktorech Fingalovi O’Reillym a Barrym Lavertym. Narodil se a vyrostl v severoirském Bangoru. Po ukončení studií odjel do Kanady, kde pracoval přes třicet let. Nyní žije na ostrově Saltsprings v Britské Kolumbii.

Sue Townsend

Susan Lillian Townsendová byla anglická autorka humoristických románů, známá díky sérii o Adrianu Moleovi. Narodila se jako nejstarší z pěti dětí v rodině poštovního doručovatele. Nedokončila střední školu a pracovala jako tovární dělnice, v osmnácti letech se provdala a měla tři děti, ale po pěti letech ji muž opustil. Později pracovala jako instruktorka kanoistiky, kde se seznámila se svým druhým manželem, s nímž má dceru. Koncem sedmdesátých let začala psát hry pro leicesterské divadlo Phoenix, velký literární úspěch zaznamenala v říjnu 1982 svojí knihou Tajný deník Adriana Molea. Jsou to fiktivní zápisky třináctiletého chlapce, který se rozhodne stát intelektuálem; se směsí naivity a sarkasmu komentuje poměry ve škole, rozchod rodičů i svoji první lásku, ale také úspornou politiku premiérky Thatcherové nebo falklandskou válku. Kniha se stala bestsellerem, byla přeložena do více než třiceti jazyků, vznikl podle ní televizní seriál i muzikál. Vznikla další pokračování, provázející tohoto nepraktického podivína až do dospělosti a středních let: Adrian utíká z domova, neúspěšně bombarduje nakladatele svými literárními pokusy, na dovolené v Moskvě se stane nedobrovolným účastníkem státního převratu, vychovává dva nemanželské syny a stane se televizní celebritou jako komicky nešikovný šéfkuchař. Zároveň stále glosuje aktuální politiku i popkulturu. Stihne také zabřednout do dluhů a musí opustit svůj dům a usadit se v bývalém zabředláku. Autorka trpěla silným diabetem, v jehož důsledku roku 2001 oslepla. V roce 2009 prodělala transplantaci ledviny. 25. února 2009 jí bylo uděleno čestné občanství města Leicester. Zemřela po krátké nemoci ve věku 68 let.

Václav Tille

Václav Tille byl knihovník, učitel, divadelní a literární kritik a český spisovatel. Používal také pseudonym Václav Říha. Narodil se v rodině profesora reálného gymnázia v Táboře, Antonína Tilleho, a jeho ženy Marie, rozené Eisensteinové. Babička z otcovy strany pocházela z rodu Nádherných z Borutína. Václav Tille absolvoval gymnázium, pak filosofickou fakultu Karlovy university v Praze a další v Innsbrucku, studia zakončil doktorátem. Později vykonával práci v pražské univerzitní a olomoucké studijní knihovně. V té době působil také jako revizor sbírek knihovny Národního muzea . Následoval pobyt na univerzitě v Paříži. V roce 1903 habilitoval a v letech 1921–1937 byl řádným profesorem srovnávacích dějin na Karlově universitě. Stal se členem Rotary klubu, Evropského literárního klubu, Československé Intelektuální Unie, v roce 1925 je spoluzakladatelem PEN klubu. V roce 1925 se stal členem Mezinárodní akademické unie. Uveřejnil řadu divadelních a literárních kritik v Národních listech , Venkově, Prager Presse a dalších novinách i časopisech. Vytvořil velmi mnoho srovnávacích studií u umění scénickém, mimickém, kriticky rozebíral tvorbu povídkovou, pohádkovou a zabýval se i dalšími obory české i cizí literatury a knihovnictví. Při psaní pohádek použil pseudonym V. Říha, odborné články podepisoval často různými zkratkami a značkami. Dr. Václav Tille redigoval od roku 1902 knižnici pro mládež Žeň z literatur. a mnoho dalších a mnoho dalších, všechny pod pseudonymem V. Říha.

Kateřina Tučková

Kateřina Tučková je česká spisovatelka, historička umění, kurátorka a v letech 2015–2018 programová ředitelka festivalu Meeting Brno. Kateřina Tučková žila do šesti let věku v Moutnici, dětství poté prožila v Kuřimi. Když žila v oblasti brněnské ulice Cejl, jež bývá nazývána brněnským Bronxem kvůli nynější početné romské komunitě, pátrání po historii této části města ji přivedlo k námětu jejího prvního románu Vyhnání Gerty Schnirch. V květnu roku 1945 odtamtud byly vyhnány německé rodiny a zařazeny do takzvaného brněnského pochodu smrti. Osobně se zúčastnila vzpomínkového pochodu za tyto vyhnance a uvedla, že jí tato aktivita pomáhala v autorské tvorbě. Pochází ze čtyř sester. Když byla ještě dítě, její otec spáchal sebevraždu. Po maturitě na Gymnáziu na tř. Kapitána Jaroše v Brně vystudovala dějiny umění a bohemistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Doktorská studia na Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze absolvovala v roce 2014 obhajobou disertační práce Skupina Radar. Jako motivaci k studiu uvedla, že se profesionálně věnuje současnému umění i období po roce 1945, kde ji zajímá „doba temna“ 50. let. Na konci té doby někteří členové Skupiny 42 založili skupinu Radar. Jako kurátorka vedla Kateřina Tučková brněnskou galerii ARSkontakt zaměřenou na nejmladší generaci umělců a každoročně pořádala celostátní konfrontaci mladých malířů spojenou s Cenou ARSkontakt . Posléze byla kurátorkou Výstavní síně Chrudim , nadále spolupracuje s řadou soukromých i veřejných galerií. V roce 2015 byla hostem 16. ročníku Měsíce autorského čtení. V roce 2015 se stala jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture. V roce 2015 byla také iniciátorkou a do roku 2018 i programovou ředitelkou multižánrového kulturního festivalu Meeting Brno. Festival se koná každoročně na konci května a nabízí platformu...

Jiří Trnka

Jiří Trnka byl český výtvarník, loutkář, ilustrátor, malíř, sochař, spisovatel, scenárista, kostýmní výtvarník a režisér animovaných filmů. Jeden ze zakladatelů českého animovaného filmu a světově uznávaný ilustrátor a tvůrce loutkových filmů. Narodil se v Plzni-Petrohradu. Odmala byl v úzkém kontaktu s loutkami, které se vyráběly v jejich rodině. Už na plzeňské reálce si jeho výtvarného nadání povšiml učitel Josef Skupa, který ho také přivedl do loutkového divadla. Dal mu příležitost poznat divadelní zázemí a příležitostně vypomáhat s výtvarnou stránkou představení. Na jeho přímluvu rodiče umožnili Jiřímu studovat na výtvarné škole v Praze. Setkání se Skupou bylo pro Jiřího Trnku rozhodujícím životním okamžikem. Stal se jeho mentorem a podporoval ho během studia i na začátku kariéry. V letech 1929–1935 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Už během studia navrhoval a vytvářel kulisy pro Divadlo Spejbla a Hurvínka J. Skupy v Plzni. Pracoval také jako výtvarník v novinách. Kresbami a ilustracemi přispíval do časopisů Večer, Pestrý týden, A–Zet, Mladý hlasatel  Ahoj, Eva, Kvítek z čertovy zahrady. Po skončení školy provozoval v letech 1936–1937 vlastní loutkovou scénu pod názvem Dřevěné divadlo v dnešním pražském Divadle Rokoko. Z finančních důvodů byl nucen provoz divadla ukončit. Začal se živit jako ilustrátor a díky svému originálnímu výtvarnému projevu se brzy zařadil mezi českou ilustrátorskou špičku. Během života ilustroval kolem stovky knížek. Významný podíl tvořily ilustrace knih pro děti. Od roku 1936 spolupracoval s Národním divadlem v Praze, pro které vytvářel scény a kostýmy. Svou nejznámější scénu pro Klicperova Zlého jelena si zopakoval s režisérem Frejkou ještě v Divadle na Vinohradech v roce 1948. V následujícím roce byla publikována jako knižní ilustrace. Od 50. let byl stále více zaměstnán filmem a ilustrační tvorbou, pro divadlo pracoval velmi zřídka. [8...

Jethro Tull

Jethro Tull je britská rocková skupina založená v roce 1967 v Blackpoolu v hrabství Lancashire. Její hudba se vyznačuje osobitým stylem zpěvu a hrou na flétnu frontmana Iana Andersona. V průběhu let prošla skupina Jethro Tull mnoha změnami v sestavě, přičemž Anderson byl po celou dobu její existence jejím stálým členem. Raná tvorba kapely je charakteristická blues rockem, ale brzy do ní zařadila prvky britské lidové hudby a hard rocku, což jí pomohlo vyniknout v éře progresivního rocku.

Sam Taplin

Britský spisovatel beletristických i populárně-naučných knih pro děti a mládež.

Tučňáci

Pavel Tigrid

Pavel Tigrid, narozený jako Pavel Schönfeld , byl český spisovatel, publicista a politik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu. Svůj pseudonym „Tigrid“ odvodil od řeky Tigridu, jako vzpomínku na hodiny zeměpisu a dějepisu na základní škole v Semilech. Předkové Pavla Tigrida pocházeli ze semilské židovské rodiny Schönfeldů. Tigridův praděd Pavel Schönfeld byl nájemcem semilského pivovaru a majitelem nemovitostí. Za svoji činnost pro blaho města byl oceněn čestným občanstvím města Semily . Otec Pavla Tigrida František Schönfeld byl synovcem spisovatele Antala Staška , jenž v Semilech působil 35 let jako advokát, a bratrancem spisovatele Ivana Olbrachta . Olbrachtova matka Kamila Zemanová, rozená Schönfeldová, konvertovala ke katolické víře na žádost Antonína Zemana před sňatkem v roce 1880. Pavel Tigrid se narodil jako Pavel Schönfeld dne 27. října 1917 v Praze do asimilované česko-židovské rodiny, pokřtěn byl hned po narození. Jeho rodiče, František Schönfeld a Ema Singerová, se ještě před jeho nástupem do školy rozvedli a Pavel byl svěřen do péče otci. V prosinci 1945 poznal Pavel Tigrid na ministerstvu zahraničních věcí Ivanu Myškovou, která zde po maturitě začala pracovat jako sekretářka. V prosinci 1946 se zasnoubili a po dvou měsících se začátkem roku 1947 v kostele svatého Františka z Assisi na Starém Městě vzali. Myšková byla po otci, který dle oficiální zprávy zahynul v lednu 1945 na pochodu smrti z Osvětimi, rovněž židovského původu. Z matčiny strany pocházela z umělecké rodiny, její babičkou byla herečka Terezie Brzková. Pavel Tigrid měl s Ivanou Tigridovou v letech 1955–1958 dvě dcery a jednoho syna. Jak dcery Deborah a Kateřina , tak syn Gregory se narodili v USA, kde jejich rodiče v té době půs...

James IV Tynion

Lea Tesařová

Učebnice němčiny.

Josef Teichman

Narozen 21.7.1896 v Praze, zemřel 6.12.1958 tamtéž. Hudební kritik, dramatik, literatura z oboru.

Dominik Tatarka

Dominik Tatarka byl slovenský spisovatel a publicista. Gymnázium začal studovat v Nitře, ale odmaturoval roku 1934 v Trenčíně. Poté studoval na UK v Praze a na Sorbonně v Paříži . Od 1939 do 1944 vyučoval na střední škole v Žilině a v Martině. Aktivně se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po skončení války pracoval jako úředník a redaktor v různých denících, v letech 1949–1951 byl tajemníkem a ústředním tajemníkem Svazu československých spisovatelů, v letech 1951–1952 byl redaktorem deníku Pravda. V roce 1969 vrátil legitimaci KSČ, protože nebránila suverenitu Československa, poté byl vyloučen ze všech organizací a od roku 1970 pracoval v manuálních profesích a stal se zakázaným autorem. Od tohoto vystoupení byl pod stálým dozorem StB. Od roku 1971 byl v invalidním důchodu. Roku 1977 jako první Slovák podepsal Chartu 77 . Roku 1986 mu Nadace Charty 77 ve Stockholmu udělila Cenu Jaroslava Seiferta. V roce 1991 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy . Při příležitosti 100. výročí jeho narození v r. 2013 vydala Slovenská pošta poštovní známku s portrétem Dominika Tatarky od akademického malíře Dušana Grečnera.

William Makepeace Thackeray

William Makepeace Thackeray byl anglický romanopisec a žurnalista. Za jeho stěžejní dílo je považován román Jarmark marnosti , který satiricky zobrazoval britskou společnost 19. století. Thackeray se narodil v Kalkatě v Indii, kde jeho otec Richmond Thackeray pracoval pro britskou Východoindickou společnost. Ve věku 5 let Williama poslali jeho rodiče zpět do Anglie, kde se mu mělo dostat odpovídajícího vzdělání. Studium začal ve školách v Southamptonu a Chiswiku, dále v Charterhouse School a konečně na Trinity College v Cambridgi, odkud odešel bez dosažení akademického titulu v roce 1830. Po nějaké době, kterou strávil cestami po kontinentě , se vrátil do Londýna, kde chtěl studovat právo. Ve věku 21 let ovšem zdědil dostatečně velké množství peněz, které mu mohlo zajistit pohodlnou existenci do konce života a tak studia opět zanechal. Začal se věnovat investicím, podpoře různých periodik , studoval v Paříži umění . 20. srpna 1836 se oženil s Isabellou Gethin Shaw, se kterou měl 3 dcery . V roce 1840 se u Isabelly projevila duševní choroba, přinejmenším jednou se pokusila o sebevraždu, do konce svého dlouhého života zůstala nemocná. Od roku 1837 žila rodina opět v Londýně, kde Thackeray pracoval jako novinář, publikoval v časopise Fraser’s . O něco později začal publikovat i v časopise Punch. Finanční zajištění a určité stálé místo v novinářském světě mu přinesla série satirických článků v Punchi, které později vyšly pod názvem The Book of Snobs . V Punchi vyšla v letech 1847-48 i jeho dnes asi nejznámější práce Vanity Fair. V roce 1851 se rozešel s redaktory časopisu Punch a v roce 1859 se stal editorem nově založeného Cornhill Magazine. William Makepiece Thackeray zemřel v roce 1863 v důsledku srdečního záchvatu, jeho pohřbu s...

František Trávníček

Narozen 17.8.1888 ve Spešově u Blanska, zemřel 6.6.1961 v Brně. PhDr., profesor českého jazyka, publikace z oboru.

David Taylor

David Taylor je veterinář, který se věnuje léčení a péči o zdraví exotických zvířat, chovanců zoologických zahrad, ošetřuje skvosty delfinárií i atrakce cirkusových manéží. Ty najzajímavější, nejbizarnější, nejsložitější a nejdramatičtější případy své praxe popisuje ve svých knížkách.

Radka Třeštíková

Radka Třeštíková, rozená Velikovská, je česká spisovatelka, blogerka a právnička. Vyrůstala ve Veselí nad Moravou. Vystudovala práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. V rámci programu Erasmus byla rok ve Španělsku, kde začala psát první povídky. Sedm let působila ve funkci firemního právníka. V roce 2019 se zúčastnila 10. řady taneční soutěže StarDance …když hvězdy tančí, ve které skončila na 7. místě. Od roku 2011 přispívala na blog časopisu Respekt, Elle a webové stránky psychologie.cz. Kvůli jejímu stylu psaní se jí mnohdy přezdívá „Viewegh v sukni“. V roce 2012 se provdala za Tomáše Třeštíka, fotografa a syna režisérky a dokumentaristky Heleny Třeštíkové. Mají spolu děti Elu a Jonatána . Od devatenácti let žije v Praze.

Nataša Tanská

Nataša Tanská byla česká spisovatelka a novinářka, dramaturgyně, scenáristka a herečka, působící i na Slovensku. Nataša Tanská se narodila v Praze, její otec byl Estonec, matka potomek ruských emigrantů. Dětství prožila ve Zlíně, kde ji jedenáctiletou pro film objevil na koupališti ředitel Lucernafilmu Vilém Brož a doporučil režiséru Františku Čápovi. Barunka ve filmu Babička byla její první filmová role. Za okupace se s rodiči přestěhovala do Trenčína. Vystudovala VŠMU v Bratislavě, kde po studiích i pracovala. Nataša Tanská byla vdaná dvakrát, poprvé za JUDr. Bedřicha Rádla, podruhé za Jana Válka. Byla redaktorkou Kultúrneho života, dramaturgyní na Kolibě. Pracovala i v časopisu Roháč. Byla dramaturgyní hraného filmu v Bratislavě a redaktorkou pražského nakladatelství Albatros. Svoje knihy vydávala na Slovensku. Výrazně se zapsala do dějin československé vzájemnosti. Od roku 1969 žila v Praze kromě období 1990 až 1997, kdy žila v Londýně se svým druhým manželem Janem Válkem, který tu pracoval jako český konzul. Ačkoliv 30. března 1945 otiskly Lidové noviny zprávu, že Nataša Tánská zahynula během jednoho z náletů na Prahu, ve skutečnosti zemřela až 17. července 2014 ve věku 84 let v domově pro seniory Sue Ryder v Praze, kde strávila svoje poslední roky. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nataša Tanská na slovenské Wikipedii.

Milada Taterová

Píše většinou ve dvojici se svým manželem Jiřím Novákem. Překládají ze čtyř světových jazyků a především se věnují literatuře faktu.

Míla Tomášová

RNDr. Míla Tomášová byla významná česká mystička a spisovatelka. Mystické zkušenosti ji provázely již od útlého mládí. V knize Za čas a prostor uvádí popis hlubokého duchovního ponoření , které zažila ve čtyřech letech. Studovala filozofickou a přírodovědeckou fakultu univerzity v Olomouci, studium nakonec dokončila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zde také počátkem 50. let 20. století získala doktorát. Pracovala v různých zdravotních zařízeních zabývajících se mikrobiologií. Po roce 1989, kdy se v Československu otevřely podmínky pro šíření duchovní nauky, vedla řadu přednášek a vydala několik knih. Setkala s mnoha duchovními učiteli, z nichž nejvýznamnější byl zřejmě František Drtikol. Byla rovněž ovlivněna křesťanskou mystikou a díly Ramany Maharšiho. Ačkoli si duchovních učitelů velmi vážila, vždy je považovala především za své duchovní bratry, necítila se být něčí žačkou. Ve svém díle nejednou zmiňuje ideu, že nejvyšším duchovním učitelem je vnitřní božství člověka. Ke konci života napsala několik knih duchovních vzpomínek a esejů, uvádějících čtenáře nenásilnou formou do duchovní problematiky. Vrcholným dílem Míly Tomášové je sbírka duchovních básní Průzračný svět . Společně se svým manželem Eduardem Tomášem se podílela na řadě knih a přednášek, např.: Mimo psaná díla existují i zvukové nahrávky promluv a některých přednášek. Dílo Míly Tomášové vydává nakladatelství AVATAR.

Antonín Trýb

Antonín Trýb , byl český lékař, básník a spisovatel. V roce 1903 vystudoval gymnázium v Příbrami, roku 1909 promoval na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze a roku 1912 se habilitoval pro dermatovenerologii. Od roku 1923 byl řádným profesorem dermatovenerologie. V Brně založil Dermatovenerologickou kliniku Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a v letech 1921–1956 byl jejím přednostou. Na fakultě je po něm dnes pojmenován Klub Antonína Trýba. Zabýval se pohlavními nemocemi, je průkopníkem histopatologie kůže u nás. Byl asistentem v Histologickém ústavu Univerzity Karlovy v Praze, působil na Kožní klinice České lékařské fakulty v Praze pod vedením profesora Vítězslava Janovského, během 1. světové války vedl vojenskou nemocnici pro veneriky v Pardubicích, v letech 1919–1920 pracoval na Sibiři při misi Československých legií mezi Vladivostokem a Tomskem, poblíž Vladivostoku také řídil nemocnici pro veneriky. V letech 1927–1928 a 1952–1953 byl děkanem Lékařské fakulty MU. Původně byl sociálním demokratem, po sloučení části sociálních demokratů s komunistickou stranou se stal členem KSČ. Byl vyznamenán Řádem 25. února a v roce 1954 obdržel Řád práce. Byl šéfredaktorem Lékařských listů, členem redakce České dermatologie a Encyklopedie praktického lékaře, psal do Lidových novin. Byl badatelem, básníkem a prozaikem.

Modern Talking

Modern Talking bylo německé popové hudební duo, které tvořili Thomas Anders a Dieter Bohlen. Vznikli v roce 1984 a rychle se stali jedním z nejúspěšnějších evropských popových duí, které si získalo značnou popularitu svými chytlavými eurodiskotékovými hity. Jejich debutové album "The 1st Album" vydané v roce 1985 obsahovalo průlomový singl "You're My Heart, You're My Soul", který se v mnoha zemích vyšplhal na přední příčky hitparád. Modern Talking Zvuk alba byl charakteristický Bohlenovým osobitým producentským stylem, který se vyznačoval chytlavými melodiemi, svěžími aranžemi syntezátorů a Andersovým hladkým vokálem.

Marie Tetourová

Narozena 1935 v Praze, zemřela v říjnu 2015. Autorka pohádkových i naučných knih pro děti, textů omalovánek a leporel, dříve též hudebních textů pro rozhlasové vysílání.

Karel Teissig

Karel Teissig byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf a kurátor výstav. Karel Teissig nejprve studoval v letech 1943–1945 na Malířské škole Spolku výtvarných umělců Mánes a pak na Akademiie výtvarných umění v Praze u profesora Vratislava Nechleby, kterou absolvoval roku 1950. Své vzdělání pak dokončil jako stipendista na Královské akademii v Bruselu roku 1951. V tvorbě prošel několika vývojovými etapami od rané expresivní barevnosti až po černobílý rukopis, důraz na detail a zapojení koláže. Věnoval se zejména knižním ilustracím a plakátové tvorbě. V letech 1959–1989 vytvořil dvaaosmdesát filmových plakátů, dvacet divadelních a byl jedním z propagátorů koláže v plakátovém umění. Za plakát Burziáni obdržel roku 1963 mezinárodní cenu Toulose Lautreca. V malbě se věnoval zejména zátiším, portrétům a figurální tvorbě, a je také autorem knih o kresbě a kresebných technikách. Při tvorbě ilustrací používal především perokresbu, škrábanou techniku v nitrolaku, domalovávanou koláž, pastel, kvaš nebo monotyp.

Jan Tůma

Jan Tůma byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu . Podle údajů k roku 1929 byl profesí domkářem v obci Hůrky. S manželkou Alžbětou roz. Vávrovou měl deset dětí. V parlamentních volbách v roce 1920 získal mandát v Národním shromáždění. Obhájil ho v parlamentních volbách v roce 1925 i parlamentních volbách v roce 1929.

Turbo

Turbo je česká rocková skupina, která vznikla v roce 1981. Během své kariéry byla známá svým hardrockovým a heavy metalovým zvukem, díky kterému si získala značnou popularitu v České republice a okolí. V průběhu let prošla sestava kapely změnami, ale trvale produkovala hudbu, která rezonuje u fanoušků tohoto žánru. Turbo vydala v 80. a 90. letech několik alb, včetně " Turbo " a "Noční Dravci", která přispěla k jejich pověsti jedné z předních českých rockových kapel té doby. Jejich tvorba se vyznačuje silnými kytarovými riffy, výraznými vokály a pevnou rytmickou sekcí. Vliv kapely na českou rockovou scénu je pozoruhodný a její přínos tomuto žánru je stále uznáván.

Svatopluk Technik

Svatopluk Technik byl český architekt, pedagog a publicista. Narodil se do rodiny Josefa Technika, řídícího učitele v Rašovce. Jeho otec byl vlastencem . S manželkou měl Josef tři syny. Vedle zmíněného Svatopluka ještě Vladivoje a Miloše. Prostřední ze synů, Svatopluk, po absolvování libereckého gymnázia odešel na pražské České vysoké učení technické, kde studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství. Dokončil ji v roce 1937. Pro prohloubení svých znalostí studoval dále v Ústavu Ernesta Denise a díky znalosti francouzštiny získal i stáž v ateliéru architekta Augusta Perreta. Ten Technikovi nabízel, aby pro něj v alžírské pobočce pracoval i po skončení stráže, nicméně Technik tuto nabídku nevyslyšel a vrátil se zpět do Československa. Po škole Technika zaměstnala pražská firma Hrabě a Losovský. Ve chvíli, kdy společnost otevírala pobočku v Bratislavě, odešel tam. Když během druhé světové války vypuklo Slovenské národní povstání , vstoupil do Československé povstalecké armády. Po válce se ale ze Slovenska roku 1947 vrátil zpět do Liberce. Důvodem byla výzva jeho přítele Jaroslava Tomsy, který sháněl pedagogy pro tamní průmyslovou školu. Ve škole mezi jeho žáky patřil například Miloslav Maxa. Dlouho zde však Technik nevydržel. Se svým návrhem totiž vyhrál soutěž na úpravu středu Liberce a také na úpravu libereckého výstaviště. Následně byl od poloviny padesátých let zaměstnán ve Stavoprojektu, v němž se podílel na prvním poválečném územním plánu města Liberce, ale poté přešel do Pozemních staveb a odtud roku 1960 opět do střední průmyslové školy stavební. Zde vydržel až do roku 1988. Mezi roky 1969 až 1971 stál v čele odborníků, kteří prováděli statické zabezpečení a opravu střech na požárem poškozeném kostele svatého Archanděla Michael...

Roy Thomas

Celým jménem Roy William Thomas Jr. Americký autor komiksů .

Eva Talpová

Eva Talpová Narozena v Brně, kde také žije a pracuje. Původně knihkupkyně, poté vystudovala bohemistiku a učí na střední škole český jazyk a literaturu. Publikovala v časopisech a sbornících, spolupracuje s deníkem Rovnost, kam přispívá hlavně fejetony. Svou tvorbu představila také v rozhlase a v řadě autorských čtení . Je členkou Obce spisovatelů. Psaní definuje jako jeden ze způsobů, jak vydržet tento svět.. Píše častěji o vnitřních světech než o tom vnějším. Více o ženách, ale nejen pro ně.

Eckhart Tolle

Eckhart Tolle, původním jménem Ulrich Leonard Tolle, je německý filozof a duchovní učitel. V Německu strávil prvních třináct let života. Po ukončení studia na Londýnské univerzitě odešel do Cambridge, kde pracoval jako badatel a odborný asistent. Když mu bylo devětadvacet let, radikálně změnil směr svého života. Posledních deset let je poradcem a duchovním učitelem pracujícím s jednotlivci i malými skupinami v Evropě a Severní Americe. Od roku 1996 žije ve Vancouveru v Britské Kolumbii. Jeho prvotina Moc přítomného okamžiku se stala bestsellerem a byla přeložena do 33 jazyků.

Tina Turner

Tina Turner , narozená 26. listopadu 1939 jako Anna Mae Bullocková, je kultovní zpěvačka a herečka, jejíž kariéra trvá již více než půl století. Poprvé se proslavila v 60. letech 20. století po boku svého tehdejšího manžela Ika Turnera v duu Ike & Tina Turner , přičemž dosáhla úspěchu s hity jako "Proud Mary" a "River Deep - Mountain High". Po bouřlivém a násilnickém manželství se Tina koncem 70. let rozešla jak po osobní, tak po profesní stránce.

Scott Turow

Jeden z nejpopulárnějších amerických právníků a spisovatelů zároveň, který ráno píše a odpoledne zastupuje klienty… Po studiích na Amherst College ho přilákala literatura a na Stanfordu se věnoval tvůrčímu psaní, aby ho pak další tři roky tamtéž sám vyučoval. Zjistil ale, že mu to nesedí, a zamířil na Harvard studovat práva. V letech 1978–86 pracoval jako zástupce prokurátora v Chicagu. Účastnil se jako žalobce mnoha významných kauz v oblasti daňových podvodů a korupce. Byl zvolen do mnoha veřejných institucí, mimo jiné byl členem nominační komise, která doporučovala federální soudce k jmenování. V současnosti je členem Illinoiské Výkonné Etické komise. Nyní je partnerem v národní právnické firmě, specializující se na zločiny „bílých límečků“ V mediálně sledovaném případě také zastupoval muže, kterému pomohl dostat se na svobodu po 11 letech v cele smrti za vraždu, kterou nespáchal. Kromě toho všeho se věnuje literatuře, na kterou si vždy najde čas. V roce 1997 byl předsedou Sdružení autorů, už od 80. let také píše bestsellerové právnické romány, literaturu faktu a eseje nebo tzv. op-ed sloupky do různých periodik, jako jsou Washington Post, Vanity Fair, The New York Times aj. Jeho 7 právnických thrillerů je zasazeno do fiktivního Kindle County, jehož předobrazem je nejspíš Chicago. Podle jeho knihy Presumed Innocent byl roku 1990 natočen televizní film Podezření s Harrisonem Fordem v hlavní roli a roku 2004 byl zfilmován román Reversible Errors s Tomem Selleckema a Williamem H. Macym.

Pavel Taussig

Pavel Taussig je český filmový historik, scenárista, novinář a publicista. Jedná se o významného českého filmového historika, který své práce také, mimo jiné, pravidelně publikuje v různých společenských, televizních, rozhlasových a filmových časopisech. Kromě toho také účinkuje v bonusových materiálech na mnoha DVD s českými filmy, kde podává svůj odborný komentář k příslušnému snímku. V Československé televizi se autorsky podílel na přípravě pořadu Úsměvy českého filmu. Autor námětu k oscarovému filmu Kolja z roku 1996.