Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...
Zobrazuji 1 - 60 z celkem 1502 záznamů

Karel Jaromír Erben
Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození. Po svých studiích na gymnáziu v Hradci Králové a v Praze byl zaměstnancem Královské české společnosti nauk a sekretářem Českého muzea. Od roku 1851 působil jako archivář města Prahy a od roku 1864 se stal ředitelem pomocných úřadů pražských. Ve svých studijních letech se Erben stýkal s Karlem Hynkem Máchou. Později se také seznámil s Františkem Palackým, spolupracoval s ním a jeho politickými názory byl trvale ovlivněn. Spory s Martinem Hattalou Erbena vyčerpávaly a přispívaly ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Erben je znám především jako sběratel lidové poezie. Ve smyslu názorů bratří Grimmů, s kterými se znal, hledal v ústní lidové slovesnosti odraz starých mýtů , jež lidové podání a tradice během věků přetvořily a často zakryly. Výsledkem Erbenovy sběratelské činnosti byly tři svazky Písní národních v Čechách , jejich přepracované a rozšířené vydání vyšlo roku 1864 s titulem Prostonárodní české písně a říkadla. Nejvíce však Erben proslul sbírkou Kytice z pověstí národních , , která vyšla podruhé roku 1861, a to v rozšířené verzi s názvem Kytice z básní K. J. Erbena. Jádrem této sbírky je dvanáct básní oddílu Pověsti národní, jimž předchází úvodní báseň Kytice. Karel Jaromír Erben se narodil v Miletíně 7. listopadu 1811. Původní příjmení jeho předků bylo však psáno Erban. Jeho rodičům – ševci a sadaři Janu Erbenovi a jeho ženě Anně – se narodila dvojčata Karel a Jan. Jan však již 29. 12. 1811 zemřel. Ani jeho bratr Karel na tom nebyl zdravotně ...
Více od autora
Eduard Petiška
Eduard Petiška byl český spisovatel, autor více než devadesáti titulů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a staly se populární i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů. Mezi jeho nejznámější díla patří Staré řecké báje a pověsti a příběhy o Krtkovi. Eduard Petiška je otec spisovatele Martina Petišky. Petiška zasáhl do mnoha žánrů jako básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel. Od roku 2013 vycházejí jeho díla také v elektronické podobě v edici sebraných spisů Eduarda Petišky, z nichž jsou některá k dispozici zdarma ke stažení a řadí se k nejstahovanějším českým e-knihám. Jeho dílo bylo vyznamenáno řadou cen, byla po něm nazvána planetka. Pocházel z rodiny s bohatou kulturní tradicí. Od dětství používal dva mateřské jazyky, češtinu a němčinu. To mu umožnilo, v letech zákazu publikování, vytvořit rozsáhlé překladatelské dílo. Jeho otec František Petíška byl poštovním úředníkem v Praze. Prošel první světovou válkou, v níž léta strávil v Rusku, uměl krásně vyprávět a byl velkým čtenářem i milovníkem knih. Byl spolužákem Jaroslava Haška, se kterým sedal v lavici . Později pracoval v Dělnické úrazové pojišťovně spolu s Franzem Kafkou a účastnil se předčítání Kafkových prací v kroužku jeho prvních posluchačů. Matka Adéla, rozená Adeline Winandt provozovala v Praze na Novém Městě v ulici Na rybníčku čp. 1640/II obchod s konfekcí poté, co se ve dvaceti letech vzdala zamýšlené dráhy operní pěvkyně. Z její strany rodu zřejmě vzešly umělecké sklony i na syna. Psala verše i prózu. Její otec Franz byl litografem v Berlíně a jeho dědeček pocházel ze staré nizozemsko-německé malířské rodiny; matka Františka Fa...
Více od autora
Il'ja Grigor'jevič Èrenburg
V roce 1908 byl z politických důvodů uvězněn, poté uprchl a v letech 1908–1917 žil v Paříži, kde se seznámil s V. I. Leninem. Během Občanské války ve Španělsku působil jako dopisovatel sovětského tisku. Zemřel na rakovinu prostaty a močového měchýře. Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem. Pozdější tvorbu ovlivnil symbolismus. Znal i západní, především francouzské literární prostředí. V jeho díle je patrný odpor k buržoazii, ale do socialistické tvorby se také zrovna nehrnul. Ve svých knihách líčí většinou konflikty lidského soukromí s revolucí. Je znám také díky svým aktivitám za druhé světové války. Na východní frontě působil jako novinář píšící články, jež podněcovaly nenávist ke všem Němcům bez rozdílu. Jeho textům v novinách Pravda nebo Krasnaja zvezda se říkalo "kaťuše", což byl známý sovětský ničivý raketomet. Mnoho historiků se domnívá, že krutosti, jichž se dopouštěla Rudá armáda při dobývání Německa, byly inspirovány právě těmito texty.
Více od autora
Václav Erben
Václav Erben byl český spisovatel, známý zejména svými detektivními příběhy s kapitánem Exnerem. Absolvoval Obchodní akademii v Náchodě a divadelní dramaturgii a rozhlasovou režii na pražské DAMU. Pracoval jako novinář, redaktor a do roku 1990 jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Psal od poloviny 60. let, debutoval povídkami psanými pro rozhlas. Kromě detektivek, z nichž mnohé byly zfilmovány nebo inscenovány v Československé televizi, psal také psychologická a historická díla. Od roku 1947 až do roku 1989 člen KSČ , po sovětské okupaci ČSSR v srpnu 1968 normalizační publicista, činný v propagaci branně-bezpečnostní politiky komunistického státu. V listopadu 1989 se stal předsedou České asociace autorů detektivní literatury. Od roku 1993 působil tři roky jako tiskový mluvčí předsedy ČSSD. V roce 1996 neúspěšně kandidoval do Senátu ve volebním obvodě Ústí nad Orlicí . V 90. letech se věnoval rovněž publicistické činnosti, psal především komentáře do deníku Právo. Od roku 1997 do února 2000 byl členem Rady České televize za ČSSD. Byl manželem matky političky ČSSD Petry Buzkové. Jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově v rodném Náchodě. Známé jsou zejména detektivky, ve kterých vystupuje příslušník Kriminální služby VB kpt. JUDr. Michal Exner: V roce 2017 byl uveden dvanáctidílný televizní seriál Kapitán Exner s Michalem Dlouhým v titulní roli.
Více od autora
Umberto Eco
Umberto Eco byl italský sémiolog, medievista, estetik, filosof a spisovatel, jeden z nejvýznamnějších představitelů postmoderny 60. let 20. století. Během své akademické kariéry napsal řadu esejů o sémiotice, středověké estetice, lingvistice a filosofii. Roku 1971, kdy se stal profesorem, byl jedním z inspirátorů prvního kurzu nového sémiologického oboru sdružujícího studium umění, hudby a zábavy, který se vyučuje na Boloňské univerzitě. V osmdesátých letech propagoval na téže univerzitě zřízení studijního programu „Komunikační vědy“. V roce 1988 založil Katedru komunikace na Univerzitě v San Marinu a Mezinárodní centrum pro sémiotická a kognitivní studia, od roku 2008 byl emeritním profesorem a prezidentem Scuola Superiore di Studi Umanistici při univerzitě v Boloni. Členem italské akademie věd v oboru etiky, historie a filosofie se stal v roce 2010. V souvislosti se svou akademickou specializací se Eco zapojil do činnosti volného avantgardního uskupení Gruppo 63 , jež sdružovalo spisovatele, básníky, kritiky a teoretiky, kteří se chtěli kriticky vyrovnat s italským neorealismem padesátých let. Zapojen do těchto literárních diskusí, v nichž chtěl svou pozici učinit co nejvíce srozumitelnou, začal v šedesátých letech publikovat své prozaické experimenty a parodie. Poté, co ve svém spise Opera aperta definoval svůj ideál literárního textu přístupného co nejširšímu spektru čtenářů, napsal svůj nejslavnější román Jméno růže. Kniha se stala mezinárodním bestsellerem, byla přeložena do více než 40 jazyků a na celém světě se jí prodalo přes 50 milionů výtisků. Dočkala se také filmové a seriálové adaptace. Následovaly romány: Foucaultovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne, Baudolino, Tajemný plamen královny Loany, Pražský hřbitov a Nulté číslo, které již přes dobrou prodejnost takovéhoto úspěchu nedosáhly. Eco přednášel na univerzitách v Itálii, Ve...
Více od autora
František Alexander Elstner
František Alexander Elstner byl československý motoristický cestovatel, skaut, novinář a spisovatel. F. A. Elstner se narodil 11. dubna 1902 na pražském předměstí Královských Vinohradech. V roce 1913 vstoupil do tehdy relativně mladého a velmi rychle se rozvíjejícího skautského hnutí. Po dokončení obecné školy studoval reálné gymnázium, z nějž byl posléze vyloučen. Ne však kvůli prospěchu, ale pro svou touhu po dobrodružství, která jej v sedmnácti letech zavedla jako člena protityfové brigády Mezinárodního červeného kříže na Podkarpatskou Rus. Po návratu byl na pokyn ministerstva školství opět přijat jako vzorný žák, školu dokončil a studoval práva. Následně si udělal nástavbu pro učitele, aby měl o prázdninách volno na ostatní aktivity, cestování, skautské tábory. Práva byla snem jeho otce, Elstner sám uváděl, že by nikdy netrávil život v advokátní kanceláři nebo u soudu. Ve skautském hnutí byl velmi aktivní, v roce 1922 se účastnil jako první Čechoslovák v Gilwell Parku u Londýna jednoho z prvních Wood Badge kurzů . Absolvoval praktickou část na místě, celý kurs však nedokončil, protože v průběhu následujícího roku nepředložil závěrečnou písemnou práci. I tak nasbíral velké množství podnětů pro československý skauting a již o rok později z popudu náčelníka A. B. Svojsíka zorganizoval českou obdobu Wood Badge kurzů, první lesní školu. Vedení těchto kurzů se věnoval i v dalších letech; v roce 1925 se stal zpravodajem Svazu skautů pro lesní školy. Během několika let se stal Frank, jak byl kamarády nazýván, jednou z důležitých osobností českého skautingu, ostatně na toto téma publikoval také několik knih, převážně příruček týkajících se uzlování, lasování a práce s bičem. Kromě skautingu se mladého Františka velmi záhy chopily i další dvě vášně – motorismus a psaní. Od roku 1918 přispíval do časopisu Motor Revue, podílel se na založ...
Více od autora
Pavel Eisner
Pavel Eisner, též Paul Eisner, někdy vystupující pod pseudonymem Jan Ort byl český překladatel, literární vědec, lingvista, publicista a básník židovského původu. Pocházel z pražské židovské rodiny. Odmalička byl bilingvní. Studoval slavistiku, germanistiku a romanistiku na pražské německé univerzitě, kterou dokončil roku 1918. Od roku 1914 působil jako překladatel v České obchodní a živnostenské komoře. Souběžně pracoval i jako redaktor pražského německého deníku Prager Presse. Kromě toho přispíval i do řady kulturních časopisů, od března 1936 byl členem Pražského lingvistického kroužku. Po německé okupaci roku 1939 byl perzekvován na základě aplikace tzv. norimberských zákonů. Jeho deportaci do Terezína odložil fakt, že měl německou manželku a nebyl praktikujícím židem. Zemřel roku 1958 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech. Eisner je jeden z nejvýznamnějších českých překladatelů, ovládal 12 jazyků – angličtinu, francouzštinu, islandštinu, italštinu, maďarštinu, němčinu, norštinu, perštinu, ruštinu, srbochorvatštinu, španělštinu a s jazykovou pomocí odborníků překládal i z tibetštiny. Nejčastěji překládal z němčiny . Překládal rovněž odborná díla z oblasti muzikologie a operní libreta. Českou literaturu také překládal do němčiny. Jeho překlady, především z němčiny, jsou jazykově velmi kultivované, vynikají přesností a detailní znalostí českého i výchozího jazyka. Je pro ně typické časté používání neobvyklých výrazů, zejm. archaismů a neologismů, a obecně neobvyklých jazykových prostředků.
Více od autora
Friedrich Engels
Friedrich Engels, v českém prostředí někdy uváděný jako Bedřich Engels , byl německý politický filosof a ekonom, spoluzakladatel marxismu, vůdčí osobnost první i druhé internacionály. Byl osobním přítelem Karla Marxe a jeho spolupracovníkem na prakticky všech významných dílech z oblasti filosofie, ekonomie a o teorii komunismu. Narodil se v rodině, která vlastnila textilní továrnu. Už na základní škole projevoval velké nadání pro jazyky, literaturu, poezii a jiná umění. Byl tělesně zdatný a celoživotně se věnoval sportu. Studoval na gymnáziu, ale studium na otcovu žádost nedokončil, aby se mohl věnovat obchodu. Po škole nějakou dobu pracoval v otcově továrně, potom u brémské obchodní společnosti. Byl velmi pracovitý, ve volném čase studoval historii, filozofii a literaturu. V roce 1839 začal spolupracovat s časopisem radikální literární skupiny Mladé Německo, kam přispíval články proti útlaku dělnické třídy a náboženskému pokrytectví boháčů . V době, kdy absolvoval vojenskou službu, navštěvoval přednášky Friedricha Schellinga na Berlínské univerzitě, kde se sblížil s mladohegelovci. V roce 1841 napsal studie Schelling o Hegelovi, Schelling a zjevení a Schelling – filosof v Kristu, kde vystoupil proti jeho reakčně mystické filozofii. Následně se začal hlásit k revolučním demokratům. Po vojenské službě odjel do Manchesteru, kde pracoval v podniku, jehož spolumajitelem byl jeho otec. Zde se začal zajímat o životní podmínky dělníků, o místní chartistické hnutí, utopický socialismus a britskou ekonomii. Posílal své články do německých novin a v listopadu 1842 se poprvé sešel s Karlem Marxem v redakci Rheinische Zeitung v Kolíně nad Rýnem. Roku 1844 mu vyšel v Německo-francouzských ročenkách, které vydával Karel Marx, Nástin kritiky politické ekonomie. V době pobytu v Anglii Engels dokončil již započatý příklon k materialismu a od ...
Více od autora
Barbara Erskine
Barbara Erskinová, nepřechýleně Erskine je britská spisovatelka. Na Edinburské univerzitě vystudovala středověkou historii Skotska. Jejím knižním debutem byl román Žila jsem již před staletími z roku 1986, který byl přeložen do 30 jazyků a bylo z něj prodáno přes tři miliony výtisků. Píše zejména historické romány, kromě nich napsala také několik sbírek povídek. S novým titulem přichází průměrně jednou za dva roky, a to kvůli provádění obsáhlého výzkumu a kvůli psaní dvou verzí každé nové knihy. Prakticky celé její dosavadní dílo je přeloženo do češtiny. Vlastní starobylý zámek v essexském městě Colchester a dům v Herefordu v hrabství Herefordshire.
Více od autora
Josef Ehm
Josef Ehm byl významný český fotograf uměleckých památek, pedagog a redaktor. V letech 1934–1946 učil na Státní grafické škole v Praze. Roku 1939 se zúčastnil výstavy Uměleckopúrůmyslového muzea v Praze Století české fotografie. Mezi léty 1939 a 1941 redigoval s Jaromírem Funkem časopis Fotografický obzor. Kromě toho přispíval svými fotografiemi do novin a časopisů , které vycházely opakované i v cizojazyčných verzích. Ilustroval také beletrii v Praze. Josef Ehm zůstal do konce své dlouholeté praxe vyznavačem černobílé fotografie, i když fotgrafoval i barevně. Ve druhé polovině 60. let nároky na fotodokumentaci ve sbírkových institucích vzrostly tak, že zaměstnávaly vlastní fotografy, takže s Ehmem ukončily spolupráci. "Papírové" zvětšeniny jeho fotografií se dodnes dochovaly na evidenčních kartách předmětů Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Národní galerie v Praze, Národního muzea či ve fototé...
Více od autora
Erich Einhorn
Erich Einhorn byl český fotograf a publicista. Studoval gymnázium, jehož dokončení mu bylo během německé okupace znemožněno. V roce 1944 byl internován ve sběrném táboře u Opole, odkud uprchl a přešel přes frontu na sovětskou stranu. S fotografem Jindřichem Marcem se pak dostal do Košic, kde fotografovali pro novou československou vládu. Po válce pracoval u filmu postupně jako střihač, asistent režie a dramaturg. Organizoval rovněž fotografické výstavy, např. v roce 1946 Pražské povstání ve fotografii. V roce 1951 nastoupil do dolů, v roce 1952 začal studovat Státní grafickou školu v Praze. Jeho souputníci kolegové na škole byli například Jovan Dezort, zpravodajec Skalski a mnozí jiní, kteří našli uplatnění v tisku, v reportáži, reklamě, dokumentaci i ve filmu. Roku 1955 nastoupil jako fotoreportér do novin Večerní Praha. Od roku 1960 fotografoval na volné noze, psal praktické příručky pro fotografy, organizoval fotografické výstavy a se svou ženou Miladou Einhornovou vydával fotografické vlastivědné publikace.
Více od autora
František Emmert
František Emmert je spisovatel a autor literatury faktu o moderních dějinách. František Emmert se narodil v roce 1974 v Brně v rodině hudebního skladatele a profesora JAMU Františka Gregora Emmerta. Rodina otce pochází z města Weiden v Bavorsku, rodina matky z Teplic v Čechách. Předkové z otcovy strany pracovali po generace jako skláři na německé straně Šumavy. Matka pochází z rodiny živnostníků původem z Prahy, kteří před rokem 1948 vlastnili v Teplicích rodinné cukrářství. Dědeček z matčiny strany byl za druhé světové války účastníkem francouzského protinacistického odboje jako člen skupiny Organisation de résistance de l'armée ve městě Montbard. Po absolvování gymnázia František Emmert studoval nejprve historii a religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, později vystudoval práva. V roce 2011 získal titul JUDr. na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a později také vědeckou hodnost Ph.D. na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1992 až 2006 pracoval jako novinář, publicista a knižní redaktor. Prošel Českým rozhlasem, deníky Rovnost, Právo a ZN noviny/Slovo a Českou tiskovou kanceláří . V letech 2009-2011 byl tiskovým mluvčím Nejvyššího správního soudu v Brně. Od roku 2013 působí jako vědeckovýzkumný pracovník na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. V letech 2014 a 2015 vyučoval na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2020 působí na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Psaní knih se věnuje od roku 2001. První dvě beletristická díla mu vyšla v letech 2003 a 2004. Prosadil se však až literaturou faktu o moderních českých dějinách. V roce 2005 mu nakladatelství Vyšehrad vydalo první knížku z řady literatury faktu Češi ve wehrmachtu, která se brzy dočkala několika dotisků a vzbudila ohlas u čtenářů i odborné veřejnosti. Následovaly výpravné publikace – nazvané jako muzea v knize – přehledně mapující klíčové historické ...
Více od autora
Paul Éluard
Paul Éluard , vlastním jménem Eugène Emile Paul Grindel , byl francouzský básník, jeden ze zakladatelů surrealistického hnutí. Byl levicově orientován, antimilitarista, účastnil se protifašistického odboje. Narodil se v Saint-Denis v rodině účetního Clémenta Grindela a švadleny Jeanne Cousin. V první světové válce působil na frontě jako zdravotník, v té době se také stal antimilitaristou. Ve svých 16 letech onemocněl tuberkulózou, musel ukončit studia a odjet na léčbu do švýcarského sanatoria Davos. Tam také poznal svou první ženu Galu , se kterou se v roce 1917 oženil. Měli spolu dceru jménem Cécile. V té době začal Éluard psát své první básně, částečně inspirované Waltem Whitmanem. V roce 1918 jej objevil Jean Paulhan a představil ho André Bretonovi a Louisi Aragonovi - tím se stal ústřední postavou pařížské dadaistické skupiny, kde patřil k levému proudu . Později se přidal ke skupině surrealistů. Po manželské krizi, díky které hodně cestoval, se v roce 1924 vrací do Paříže. Do básní se promítají jeho problémy z tohoto období: vrátila se mu tuberkulóza a žena jej opustila se Salvadorem Dalím. V roce 1934 se oženil s modelkou jeho přátel Mana Raye a Pabla Picassa jménem Nusch , považovanou za jakéhosi maskota surrealistického hnutí. Během druhé světové války byl členem francouzského hnutí Résistance. Bojoval také svými básněmi, např. Svoboda , nebo Les sept poèmes d'amour en guerre . V roce 1942 se stal členem Francouzské komunistické strany, což mělo za následek jeho odklon od surrealismu. Později dokonce vyzdvihoval Stalina a prohlášením „mám dost práce s nevinnými, kteří prokazují svoji nevinnost, než abych měl čas na vinné, kteří se přiznali“ veřejně odsouhlasil popravu Kunderova přítele Záviše Kalandry . Zármutek z předčasné ...
Více od autora
Marek Epstein
Marek Epstein je český scenárista, spisovatel, dramaturg, příležitostný herec a režisér. Po dědovi je židovského původu. V roce 2003 vystudoval scenáristiku a dramaturgii na FAMU v Praze. V současnosti přednáší na Filmové akademii Miroslava Ondříčka v Písku. Závodně běhal sprinty za SK Slavia Praha. Napsal mnoho scénářů k televizním i klasickým filmům. V letech 2003 a 2004 získal hlavní cenu Sazky v rámci Českého lva za nerealizované scénáře , Rebarbora – Ryna. Dvakrát také zvítězil v obdobné soutěži Hartley-Merrill Prize. V roce 2007 debutoval jako spisovatel s novelou Ohybač křížů. Na ni navázal povídkovým souborem Ocucanej konec . Příležitostně hrál vedlejší role v seriálech Hospoda a Poste restante a ve filmu Výheň. Režíroval filmy Chodec a Neděle . Povídkami je zastoupen i v souborech O Vánocích se dívám do nebe , O čem ženy mlčí, O lidech a psech , Pánská jízda a Sedm svateb a jeden rozvod .
Více od autora
Mircea Eliade
Mircea Eliade byl rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a také diplomat fašistického Rumunska , od roku 1966 naturalizovaný Američan. Hovořil plynně rumunsky, francouzsky, německy, italsky a anglicky, ovládal také hebrejštinu, perštinu a sanskrt. Pro religionistiku jde o jednu z nejdůležitějších postav vůbec. V roce 1928 se na Bukurešťské univerzitě setkal s Emilem Cioranem a Eugène Ionescem. V tomto období Eliade udržoval styky se Železnou gardou , krajně pravicovou politickou organizací. Léta 1928–1931 zahrnují jedno z nejdůležitějších Eliadových období – pobyt v Indii. Po získání soukromého stipendia se v Kalkatě věnuje studiu sanskrtu a jógy. Učitelem se mu stává indický filozof Surendranath Dasgupta, do jehož dcery Maitreyi se Eliade zamiluje. Protože jde o nerovný vztah, musí Eliade opustit učitelův dům a odchází meditovat do jednoho himálajského kláštera. Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, který ho okamžitě v Rumunsku proslaví. V březnu 1940 byl s podporou rumunského ministra propagandy Constantina Giuresca jmenován kulturním atašé při velvyslanectví Rumunska v Londýně a téhož roku vycházejí fantastické novely Tajemství doktora Honigbergera a Noci v Šúrámpuru . V létě roku 1940 se v Rumunsku diktatura krále Carola II transformovala v totalitní fašistický režim orientovaný na Německo. V únoru 1941, poté co Velká Británie přerušila diplomatické styky s Rumunskem, je Eliade přemístěn do Portugalska, kde pracuje na velvyslanectví v Lisabonu. V červenci 1942 přijíždí naposledy do Rumunska, aby osobně předal rumunskému diktátorovi Ionu Antonescovi poselství od portugalského ministerského předsedy Antonia Salazara. V období od listopadu do prosince 1944 napsal mnoho článků o Eliadově návratu Oscar Lemnaru. Mircea Eliade se chce vrátit...
Více od autora
Josef Erhart
Narozen 4. 2. 1923 v Plavu u Českých Budějovic, zemřel 2009. Pedagog, zemědělský inženýr, později fotograf, fotografoval hlavně přírodní krásy a kulturní památky jižních Čech, také spoluautor knihy o houbách a publikací z oblasti astronomické optiky.
Více od autora
Etc…
Vladimír Mišík je známý český rockový hudebník a písničkář, známý svým osobitým hlasem a poetickými texty. Svou hudební kariéru zahájil v 60. letech 20. století a stal se výraznou osobností československé hudební scény. Mišík byl členem různých kapel, například The Matadors, Blue Effect nebo Flamengo. V roce 1970 založil vlastní skupinu Etc..., která se stala důležitou součástí jeho hudební identity.
Více od autora
Duke Ellington
Duke Ellington byl klíčovou osobností jazzové historie, známý svou vynikající kariérou skladatele, pianisty a kapelníka. Edward Kennedy "Duke" Ellington se narodil 29. dubna 1899 ve Washingtonu, D.C., svou hudební dráhu zahájil již v mládí a nakonec se přestěhoval do New Yorku, kde se stal jedním z nejvlivnějších umělců jazzové scény. Jeho orchestr, který vedl od roku 1923 až do své smrti v roce 1974, byl jeho hlavním prostředkem pro zkoumání tohoto hudebního média.
Více od autora
Ars Rediviva Ensemble
Ars Rediviva Ensemble byl československý komorní soubor, který v roce 1951 založil v Praze flétnista Milan Munclinger a jeho žena, klavíristka Viktorie Švihlíková. Soubor se specializoval na interpretaci barokní hudby, zejména děl Johanna Sebastiana Bacha. Byli známí svými historicky poučenými vystoupeními v době, kdy v Evropě nabíralo na síle obrození staré hudby. Název souboru "Ars Rediviva", což znamená "oživené umění", odráží jejich odhodlání oživovat starou hudbu přístupem, který se snažil být co nejautentičtější vzhledem k dobovému chápání a prostředkům.
Více od autora
Martha A Tena Elefteriadu
Martha a Tena Elefteriadu, často označované jako sestry Elefteriadu, jsou známé české hudební duo řeckého původu. Martha Elefteriadu a její sestra Tena Elefteriadu jsou výraznými osobnostmi české hudební scény od konce 60. let 20. století. Jejich hudba se vyznačuje směsí české lidové hudby, moderního popu a prvků z řeckých tradičních písní, což odráží jejich dědictví.
Více od autora
Elán
Elán je slovenská poprocková skupina, která vznikla koncem 60. let v Bratislavě, tehdy součásti Československa. V čele skupiny stojí od počátku Jožo Ráž, který je baskytaristou a zpěvákem, spolu s kytaristou Jano Balážem a klávesistou Vašo Patejdlem. Stali se jednou z nejpopulárnějších a nejúspěšnějších kapel v Československu a později na Slovensku. Jejich hudba oslovila několik generací, mísí se v ní rock, pop a v pozdějších letech i současný materiál pro dospělé a balady.
Více od autora
David Eddings
David Eddings byl americký spisovatel fantasy literatury. Společně se svou ženou, Leigh, napsal několik sérií epických románů. Eddings se narodil 7. července 1931 v Spokane, ve státě Washington. Vyrostl blízko Seattlu, v oblasti Puget Sound. V letech 1954-1956 sloužil v americké armádě, v roce 1961 dokončil univerzitu v Seattlu. Pracoval jako obchodník pro společnost Boeing a nějakou dobu učil angličtinu. 28. února 2007 Eddingsova žena Leigh zemřela ve věku 69 let po opakované mrtvici. David Eddings zemřel 2. června 2009. Smaragdová bohyně Pevnost nesmrtelných Démon temnoty
Více od autora
Carolly Erickson
Bývalá univerzitní profesorka se v roce 1970 začala plně věnovat spisovatelské činnosti a setkala se s bouřlivým ohlasem čtenářů i odborné kritiky.
Více od autora
Eurythmics
Eurythmics bylo britské hudební duo, jehož členy byli Annie Lennox a Dave Stewart. Poprvé dosáhli významného úspěchu v 80. letech 20. století se svou syntézou popu, rocku a elektronické hudby. Průlomem pro skupinu bylo jejich druhé album "Sweet Dreams " vydané v roce 1983, na němž se objevila kultovní titulní skladba, která se stala celosvětovým hitem a dodnes patří k jejich nejuznávanějším písním. Po tomto úspěchu vydala skupina Eurythmics řadu úspěšných alb, včetně alba "Touch" z roku 1983, které ještě více upevnilo její postavení v hudebním světě díky hitům jako "Here Comes the Rain Again" a "Who's That Girl?".
Více od autora
Sabine Ebert
Sabine Ebertová je populární německá spisovatelka, především historicky zaměřených románů. Sabine Ebertová vyrostla v Berlíně, posléze studovala iberoamerikanistiku a jazykovědu na univerzitě v Rostocku. Je novinářkou na volné noze, žije ve Freibergu.
Více od autora
Garth Ennis
Garth Ennis je severoirský komiksový scenárista, který se prosadil i v USA. Svou kariéru započal u vydavatelství Fleetway Publications, ale brzy se prosadil i DC Comics a tamního imprintu Vertigo. Úspěch měl i u Marvel Comics. Proslul svou originální sérií Preacher a prací na sériích Hitman, Punisher a Hellblazer. V současnosti vydává u menších vydavatelství, jako jsou Avatar Press a Dynamite Entertainment. V České republice vydaly komiksy Gartha Ennise nakladatelství BB/art a CREW.
Více od autora
Marie Erhartová
Narozena 12.10.1937 v Sedlci, okr. České Budějovice. Učitelka mateřské školy, spolu s manželem se věnuje fotografování, zejm. hub a kulturních a přírodních památek jižních Čech.
Více od autora
Karel Eliáš
Karel Eliáš je český právník, komercionalista a hlavní autor nového občanského zákoníku. Vystudoval v roce 1979 Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a roku 1982 získal na téže fakultě doktorát práv. Od té doby působil v podnikové sféře až do roku 1991, kdy se stal vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR. V roce 1993 nastoupil na Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, kde vyučoval obchodní právo a kde byl od roku 1995 vedoucím katedry tohoto oboru. Později byl vedoucím katedry soukromého práva a civilního procesu, která vznikla sloučením kateder občanského, obchodního a pracovního práva. V roce 1998 se na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně habilitoval a v roce 2002 byl jmenován profesorem v oboru obchodního práva. V listopadu 2009 se stal proděkanem pro vědu a výzkum Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V lednu 2011, poté co nebyl zvolen děkanem fakulty, rezignoval a ještě téhož roku z fakulty úplně odešel. Od té doby působí zejména na Ústavu státu a práva AV ČR jako vědecký pracovník a předseda redakční rady časopisu Právník. Publikuje v mnoha odborných časopisech, zejména pak v Právníku, Právních rozhledech a v Ad notam. Je členem vědeckých rad na právnických fakultách v Brně, Olomouci, Plzni a Praze. V roce 2006 se stal členem Legislativní rady vlády a Právníkem roku v oboru občanské právo. Byl vedoucím rekodifikační komise pro přípravu nového občanského zákoníku a v lednu 2012 byl v rámci soutěže Právník roku 2011 uveden za výjimečný celoživotní přínos právu do Právnické síně slávy.
Více od autora
Tom Egeland
Tom Egeland se narodil 8. července 1959 v norském Oslu. Je ženatý a má tři děti. Předtím než se dal na spisovatelskou dráhu, se živil jako novinář. Více než dvacet let pracoval v norských médiích . Roku 1988 debutoval kingovsky laděným hororem Ragnarok; od té doby napsal dalších dvanáct úspěšných knih, převážně thrillerů, při jejichž psaní zručně využil svou vášeň pro historii a dějiny náboženství. Hranice domovského Norska překročil v roce 2001 románem Sirkelens ende , označovaným za \"norský Da Vinciho kód\", který však spatřil světlo světa dva roky před Brownovým trhákem. Celosvětový literární úspěch tohoto titulu Egelandovi umožnil, aby se od roku 2006 věnoval výhradně vlastní tvorbě. V češtině zatím vyšlo šest jeho knih.
Více od autora
Suzanne Enoch
Suzanne Enoch se narodila v Jižní Karolíně a jen co se naučila číst, toužila po tom, aby mohla psát. Jejím dětským snem bylo stát se zooložkou a psát knihy o dobrodružstvích z Afriky. Tento její sen však zničila reportáž National Geographic o nejjedovatějších hadech, z nichž 99% žije právě v Africe:-) Ale pak se v jejím životě po zhlédnutí Hvězdných válek objevil nový impulz, a to psaní fikce. Po vystudování oboru angličtina na Kalifornské univerzitě se Suzanne zhruba dva roky neúspěšně pokoušela psát fantasy romance, až ji nakonec romance z období regentské Anglie přivedly k napsání jedné vlastní. Jenže cesta k vydání knihy nebyla jednoduchá a Suzanne se zpočátku dočkala několika odmítnutí. Pak však nalíčila pastičku na jednoho světově uznávaného literárního agenta, díky jeho pomoci přepracovala svůj rukopis a v roce 1995 spatřila světlo světa její prvotina Black Duke’s Prize. Po úspěchu této knihy zasazené do doby regentské Anglie se Suzanne rozhodla i svou další knihu zasadit do tohoto svého oblíbeného období. Zkrátka shrnuto většina jejích dosud vydaných knih, jež charakterizují zajímaví hrdinové a vtipné dialogy, se odehrává buď přímo v tomto období nebo kolem něj. Suzanne v současné době žije sama v Anaheimu v Kalifornii se svým čtyřnohým miláčkem Cairn teriérem Katie a je vášnivou sběratelkou suvenýrů z Hvězdných válek, zejména postav a vesmírných lodí. Stále věří v to, že jednou najde svého vlastního hrdinu, který bude pohledný, urozený a taky tak trochu hříšný;-)
Více od autora
Lake & Palmer Emerson
Emerson, Lake & Palmer byla průkopnická anglická progresivní rocková superskupina založená v roce 1970. Skupinu tvořili klávesista Keith Emerson, baskytarista a zpěvák Greg Lake a bubeník a perkusionista Carl Palmer. Byli známí svými propracovanými a teatrálními živými vystoupeními a také fúzí klasické hudby s rockovými, jazzovými a symfonickými prvky. Debutové album ELP s názvem " Emerson, Lake & Palmer ," vyšlo v roce 1970 a představilo jejich virtuózní hudební umění a složité kompozice. Po něm následovalo v roce 1971 album "Tarkus", které obsahovalo titulní skladbu o několika částech a ještě více upevnilo jejich pověst inovátorů progresivního rocku. Dalším pozoruhodným počinem je jejich živé album "Pictures at an Exhibition" založené na stejnojmenné klasické skladbě Modesta Musorgského; ukázalo jejich schopnost reinterpretovat klasickou hudbu v rockovém kontextu. V sedmdesátých letech se ELP těšili značnému komerčnímu úspěchu a patřili k nejlepším koncertním kapelám té doby. Koncem desetiletí však změna hudebního vkusu a vnitřní napětí vedly k poklesu jejich popularity. Skupina se v roce 1979 rozpadla, ale v následujících letech se několikrát znovu sešla, než se po Emersonově smrti v roce 2016 definitivně rozpadla.
Více od autora
John Erskine
John Erskine byl americký pedagog a spisovatel. Narodil se v New Yorku, promoval na Columbia University . Profesor Erskine byl zaměstnán na Columbia University, kde založil Columbia College of Columbia University , kde později vedl program „Masterworks of Western Literature“ , dnes známý spíše pod názvem „Literature Humanities“ , který dnes tvoří druhou nejdůležitější složku osnov Columbia University. Je po něm pojmenováno náměstí v Bronxu. V Česku je známý především pro svůj životopisný román o Françoisi Villonovi Nezbedný mistr balad. V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Erskine na anglické Wikipedii.
Více od autora
Vratislav Ebr
Známý knihkupec, moderátor a sběratel kuriozit. Narozeniny slaví Vratislav Ebr 20. října, ale přesné datum narození nezná. Jeho rodiče a téměř celé příbuzenstvo pozatýkalo gestapo krátce po zjištění totožnosti atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Františka Sívková byla v té době těhotná a to jí prodloužilo život o tři měsíce. Do Mauthausenu byla převezena až po porodu syna. Muka nejistoty a strachu, které před svou smrtí prožívala, si asi nikdo nedokáže představit. Tatínek se o narození syna vůbec nedozvěděl. Dítě putovalo do kojeneckého ústavu v Krči, kde se mělo rozhodnout o jeho dalším osudu. Hrozilo, že bude umístěn do německé rodiny. Naštěstí přišel konec války a ujali se ho manželé Ebrovi. Dali mu jméno Vratislav, snad prý podle data, kdy si ho přinesli domů.
Více od autora
Nicholas Evans
Vystudoval na Oxfordu, nejprve pracoval jako novinář a pak psal scénáře a produkoval mnoho filmů i umělecké dokumenty. Roku 1993 se seznámil s jedním kovářem, který mu vyprávěl o tzv. "zaříkavačích koní", jenž dokážou vyléčit traumatizované koně. A o 2 roky později vyšla Evansova první kniha a zároveň i ohromný bestseller Zaříkávač koní.
Více od autora
Jean Effel
Jean Effel, vlastním jménem François Lejeune byl francouzský kreslíř, karikaturista, ilustrátor, novinář, člen komunistické strany Francie . Sám se cítil být ponejvíc právě novinářem a politickým komentátorem. Jeho pseudonym je vytvořen z jeho iniciál F. L. Vystudoval umění, hudbu a filosofii. Přes všechny snahy a přání svého otce, aby po něm převzal kupecké řemeslo, se rozhodl pro kariéru profesionálního umělce. Často kreslil pro francouzské komunistické noviny l'Humanité a je také autorem ilustrací Bajek bajkaře Jean de La Fontaina. Jako jeho největší dílo však bývá označován cyklus kreseb Stvoření světa . Celý cyklus je tvořem pěti knihami Le Ciel et la Terre , Les Plantes et Animaux , L'Homme , La Femme and Le Roman d'Adam et Eve . Mezi jeho další významné práce můžeme řadit také kolekci protifašistických karikatur z roku 1935 a knihu kreslených vtipů When Animals Still Talked z roku 1953. Jeho kresby jsou lehce čitelné, svěží, humoristické a neotřelé, vždy doplněné typickým kudrlinkovým podpisem a občas také malou sedmikráskou, jež ukazuje autorův laskavý pohled na svět. Měl blízký vztah k Československu a byl dlouholetým předsedou Společnosti francouzsko-československého přátelství.
Více od autora
The Blue Effect
The Blue Effect , známá také jako Modrý Efekt nebo M. Efekt, je progresivní rocková skupina, která vznikla v Československu koncem 60. let 20. století. Skupinu založil kytarista Radim Hladík po rozpadu své předchozí skupiny The Matadors. The Blue Effect prošla během své kariéry různými fázemi a styly, včetně blues-rocku, jazzové fúze a progresivního rocku. Byli známí svou hudební zdatností a stali se jednou z nejvýznamnějších a nejvlivnějších československých rockových kapel.
Více od autora
Jerzy Edigey
Jerzy Edigey, vlastním jménem Jerzy Korycki , byl polský právník, novinář a spisovatel, autor detektivních románů a také několika dobrodružných knih pro děti a mládež. Z matčiny strany pocházel ze staré šlechtické rodiny tatarského původu, která se v 16. století usídlila v Litvě. Svůj literární pseudonym si zvolil podle jednoho z náčelníků Zlaté hordy, který údajně stál u zrodu rodu Korických. Vystudoval práva na Varšavské univerzitě. Během studia se připojil k radikálnímu pravicovému národnímu hnutí a stal se členem Tábora velkého Polska a později Národně radikálního tábora . Byl zatčen a vězněn v izolačním táboře ve městě Bereza Kartuska . Po propuštění pracoval jako advokátní koncipient se specializací na obchodní právo a jako redaktor sportovního oddělení deníku ABC navazujícího na myšlenky OWP a ONR. Po skončení druhé světové války pracoval jako advokát a žurnalista. Působil také několik let jako trenér polských veslařů a jako funkcionář Polské veslařské asociace. Zahynul společně se svým bratrem při autonehodě a na základě svého přání byl pohřben na muslimském tatarském hřbitově ve Varšavě. Jako spisovatel debutoval velmi pozdě románem Czek dla białego gangu . Celkem napsal více než čtyřicet detektivních románů a několik historických dobrodružných románů pro děti a mládež. Brzy se stal nejvýznamnějším představitelem žánru, který Stanisław Barańczak nazval „policejní román“ , čímž myslel dílo tendenčně ideologicky zaměřené na reklamu práce bezpečnostních orgánů v socialistickém státě. Protože však Edigey měl ze své advokátní praxe podrobné znalosti o soudních případech, o práci bezpečnostních orgánů a také osudech lidí, kteří se octli v rozporu se zákonem, byla jeho díla velmi úspěšná nejen doma, ale i v zahraničí (jeho knihy byl...
Více od autora
Bratři Ebenové
Bratři Ebenové , známí také jako Bratři Ebenové, jsou známá česká hudební skupina, která působí od konce 80. let 20. století. Skupinu tvoří tři bratři: Marek Eben, Kryštof Eben a David Eben. Nejstarší Marek je v České republice známý nejen jako hudebník, ale také jako televizní moderátor a herec. Kryštof má na starosti především klávesy a vokální harmonie, David hraje na kytaru a obstarává hlavní vokály.
Více od autora
George Eliot
Mary Ann Evansová , v literatuře známá pod pseudonymem George Eliot , byla anglická spisovatelka, novinářka a překladatelka, jedna z nejvýznamnějších autorek viktoriánského období. Ve své době pobouřila veřejnost otevřeným soužitím se ženatým spisovatelem a Goethovým životopiscem Georgem Henry Lewesem. První její prací byly překlady německých filozofů Davida Strausse a Ludwiga Feuerbacha, o kterých se tenkrát velmi diskutovalo. Evansová procestovala velkou část Evropy. V roce 1851 přijala místo kritičky v londýnských novinách Westmister Review. Lewes podporoval její literární tvorbu a přesvědčil ji, aby se pokusila psát beletrii. Její první román obdivoval i Charles Dickens. Tušil, že autorem tohoto románu je žena. Její romány se vyznačují hlubokou prokresleností postav a co do příběhů jsou velmi komplexní a realistické. Mezi její nejvýznamnější a také nejznámější díla patří obsáhlý román Middlemarch. Tvrdila, že používá jako pseudonym mužské jméno, aby si zajistila, že její díla budou brána vážně. Nechtěla být vnímána jen jako autorka jednoduchých romantických příběhů, se kterými by byla spojována, jak se domnívala, kdyby publikovala pod svým vlastním ženským jménem. Dalším důvodem mohla být také snaha zabránit nežádoucí publicitě a ochránit si své soukromí. Mary Anne Evansová se narodila jako třetí dítě do rodiny farmáře a správce Roberta Evanse a jeho ženy Christiany v anglickém hrabství Warwickshire. Už od útlého mládí se Mary Anne projevovala jako mimořádně bystré dítě a horlivě četla. Oč více byla obdařena intelektem, o to méně se jí dostávalo fyzické krásy a vyhlídky na případný sňatek se ztenčovaly. Snad proto její otec investoval do vzdělání, které bylo pro tehdejší dívky často nedostupné. Robert Evans jako správce pozemku místního šlechtického sídla Arbury Hall své dceři zajistil přístup do tamní knihovny, kde se mohla dále sebevzdělávat a rozšiřovat s...
Více od autora
T. S Eliot
Britsko-americký básník, dramatik, esejista a literární kritik. Držitel Nobelovy ceny naliteraturu.
Více od autora
Marek Eben
Marek Eben je český herec, moderátor, hudební skladatel, písničkář a zpěvák. Marek Eben je synem hudebního skladatele Petra Ebena a Šárky Ebenové, rozené Hurníkové, a synovcem skladatele Ilji Hurníka. Jeho manželkou je Markéta Fišerová. Spolu s bratry Davidem a Kryštofem založili hudební skupinu Bratři Ebenové. Opakovaně se umístil na prvním místě divácké ankety TýTý v kategoriích moderátor publicistických pořadů a osobnost zábavných pořadů. Za svůj přínos v oblasti kultury získal dne 23. března 2022 čestnou vědeckou hodnost doctor honoris causa a Zlatou medaili Univerzity Hradec Králové. V roli moderátora uváděl předávání cen TýTý a soutěžní pořad O poklad Anežky České. Od roku 2006 provází s Terezou Kostkovou taneční televizní show StarDance …když hvězdy tančí. V televizním cyklu Na plovárně vede s osobnostmi rozhovory, které byly zpracovány také v knižní podobě. Moderuje i televizní zpravodajství z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. V roce 1979 vystudoval hudebně-dramatický obor Pražské konzervatoře a poté získal angažmá v Divadle Vítězslava Nezvala v Karlových Varech a v Divadle Jaroslava Průchy v Kladně. V letech 1983–2002 působil ve Studiu Ypsilon, kde účinkoval v inscenacích Divadlo za časů Nerona a Seneky, Vosková figura, Amerika, Sebevrah. Jako host hraje v představeních Prodaná nevěsta a Praha Stověžatá. Je autorem hudby a písní k inscenacím Ypsilonky Matěj Poctivý, Vosková figura, Othello či Amerika. Hudbu skládá také pro další divadelní scény, například k představení Zimní pohádka. Vytvořil texty písní, hudbu a dabing hudebních nahrávek pro děti, například hudbu k seriálu Poste restante s rapem na začátku dílů. Je vedoucím folkové skupiny Bratři Ebenové, vydávající alba u společnosti Sony. Od roku 2000 spolupracoval s vydavatelstvím Supraphon. Zlatou desku a dvojnásobnou Platinovou desku získal v roce 2003. Napsal několik textů k písním Vladimíra Mišíka a Jaroslava Nejezchleby. Související inform...
Více od autora
Frank Edwards
Frank Allyn Edwards - novinář, moderátor, publicista. Věnoval se fenoménu UFO a hraničním jevům. Golfový profesionál. Posléze pracuje ve špičkových televizích WTTV Indianapolis, WXLW a WLWI-TV. Pracoval i jako korespondent Bílého domu a pedagog žurnalistiky na Butler University. V letech 1957-1967 člen rady guvernérů Národního výboru pro výzkum vzdušných a létajících fenoménů.
Více od autora
Ezop
Ezop je považován za zakladatele řecké bajky a patří dodnes k nejznámějším bajkařům. Působil v Řecku asi v 6. století př. n. l. Pocházel údajně z Malé Asie, žil v Athénách a na ostrově Samos. O jeho životě není mnoho známo. Narodil se pravděpodobně jako otrok thráckého nebo fryžského původu. Po propuštění z otroctví hodně cestoval. Procestoval Řecko, Babylonii a Egypt. Některé zdroje uvádějí, že byl po celý život velmi nemocen, jiné, že byl mrzák a fyzicky chorý. Podle pověsti byl Ezop křivě obžalován ze svatokrádeže a v Delfách odsouzen k smrti. Údajně byl shozen ze skály do propasti. Své bajky přednášel ústně. Šlo o krátké prozaické příběhy se stručným dějem, v nichž vystupovala ustálená skupina postav, zvláště zvířata a rostliny, které přebírají lidské vlastnosti a stávají se typem, nositelem konkrétního charakteru. Mnohdy se objevují také skuteční lidé a postavy řeckých bohů, častý je dialog, který dává bajkám spád, posiluje dramatičnost a dynamiku příběhů. Každá bajka obsahuje na konci většinou didaktické poučení. Ezopova tvorba se stala postupem času známou po celém světě . Teprve ve 3. století př. n. l. byly Ezopovy bajky písemně zaznamenány a později zpracovány v římském prostředí do veršované podoby . Na Ezopovu tvorbu navázali pozdější bajkaři jako třeba Jean de La Fontaine nebo Ivan Andrejevič Krylov. Jedna z nejznámějších legend o životě Ezopa vypráví o jeho pánovi, který se jednoho dne při nějaké slavnosti směle vsadil o všechno své bohatství, že vypije moře. Druhého dne, když se probudil, uvědomil si svůj omyl a povolal k sobě Ezopa. Ezop byl prý velmi moudrý, sečtělý a nápaditý člověk. Hned vymyslel, jak svému pánovi pomoci. V určenou dobu oba sešli na mořské pobřeží, kde už čekal dav lidí, zvědavých na to, jak Ezopův pán splní svou část sázky - vypije moře. Ezop před ně předstoupil a řekl, že jeho...
Více od autora
Wind & Fire Earth
Earth, Wind & Fire je kultovní americká skupina, která zanechala nesmazatelnou stopu v hudebním průmyslu svou jedinečnou směsí R&B, soulu, funku, jazzu, disca, popu, rocku, tance, latiny a afropopu. Skupinu založil v Chicagu v roce 1969 Maurice White a její název představuje prvky v jeho astrologickém horoskopu. Earth, Wind & Fire se stala jednou z nejvýznamnějších kapel 20. století, známou svou dynamickou sekcí lesních rohů, energickou a propracovanou pódiovou show a eklektickou směsicí hudebních žánrů, které začlenila do svého zvuku.
Více od autora
Jana Eislerová
Jana Eislerová je česká autorka učebnic a knih pro děti. Jana Eislerová spolupracuje s nakladatelstvím Fragment, pro které vypracovala učebnice k procvičování českého jazyka a literatury jak pro gymnazisty, tak pro žáky základní školy. Učebnice obsahují všeobecný přehled gramatiky, cvičení, kontrolní testy a přípravu na přijímací zkoušky. Dále překládala a psala verše pro dětská leporela, a hlavně převyprávěla Staré pověsti české, Staré řecké báje a pověsti, Gulliverovy cesty pro děti atd. Převyprávěním pověstí přibližuje dětem klasiku, a pro menší čtenáře tak činí příběhy srozumitelnější.
Více od autora
Albert Einstein
Albert Einstein byl teoretický fyzik, jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob. Často je označován za největšího vědce 20. století, případně spolu s Newtonem za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho příspěvky fyzice patří speciální teorie relativity , myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoelektrického jevu , vysvětlení Brownova pohybu a snad nejvíce obecná teorie relativity , která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách. Einstein se podílel i na statistické fyzice a kvantové statistice , diskusi o interpretaci kvantové mechaniky . S Leó Szilárdem vynalezli nový typ chladničky. V roce 1921 byl Einstein oceněn Nobelovou cenou za fyziku za „vysvětlení fotoelektrického jevu a za zásluhy o teoretickou fyziku“. Velmi významné byly ovšem již jeho další tři práce z roku 1905, ale v prvé řadě Einsteinova obecná teorie relativity z roku 1915, v době udělení ceny ještě nedoceněná. Poté, co zformuloval obecnou teorii relativity, se stal známým po celém světě, což je pro vědce nevídaný úspěch. V pozdějších letech jeho sláva zastínila ostatní vědce a Einstein se stal synonymem pro člověka s velmi vysokou inteligencí nebo zkrátka génia. Jeho tvář se stala jednou z nejznámějších na celém světě. V roce 1999 ho časopis Time vybral jako Osobnost století. Jeho popularita často vedla k používání jeho jména v reklamách a obchodu a dokonce i k registraci obchodní známky Albert Einstein. Na jeho počest byly po něm pojmenovány fotochemická jednotka einstein, chemický prvek einsteinium a planetka 2001 Einstein. Einstein se narodil roku 1879 v Ulmu v německém Württembersku, asi 100 km východně od Stuttgartu v židovské rodině. Jeho rodiči byli Hermann Einstein , obchodník, který později pracoval jako elektrochemik, a jeho žena Pauline rozená Kochová . Albert navštěvov...
Více od autora
Richard Paul Evans
Proslavil se nečekaně roku 1994, kdy pro svoje dcerky a několik nejbližších přátel vydal jako vánoční dárek knihu Vánoční skříňka. Knížka o rodinné soudržnosti a rodičovské lásce začala kolovat z ruky do ruky a zanedlouho o ni začala projevovat zájem knihkupectví. Stala se nejprodávanější knihou roku, televize podle ní natočila úspěšný film a její finanční úspěch umožnil Evansovi založit roku 1997 nadaci na podporu zneužívaných a zanedbávaných dětí. V roce 2000 se Evans se ženou a jejich pěti dětmi odstěhoval na několik let do Itálie. V inspirujícím prostředí Toskánska tu u bazénu skutečně potkal Američanku provdanou za Itala, která mu vyprávěla svůj životní příběh...
Více od autora
Karel Engliš
Karel Engliš byl český ekonom a politik, tvůrce teleologické hospodářské teorie, několikanásobný prvorepublikový ministr financí, první rektor Masarykovy univerzity a rektor Univerzity Karlovy . Narodil se jako deváté dítě řezníka Antonína Englische, jeho studia proto poznamenala chudoba. Vystudoval české gymnázium v Opavě a po maturitě pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kterou absolvoval roku 1904. Jedním z jeho učitelů byl i národohospodář Albín Bráf, který rozpoznal jeho nevšední talent a doporučil ho do zaměstnání v Zemském statistickém úřadě, odkud v roce 1908 přešel na ministerstvo obchodu do Vídně. V roce 1910 se habilitoval na docenta národního hospodářství na české technice v Brně, roku 1911 se stal mimořádným a v roce 1917 řádným profesorem. V letech 1913–1914 zde byl děkanem odboru kulturního inženýrství a v letech 1917–1918 děkanem odboru chemického inženýrství. V letech 1913–1918 byl poslancem moravského zemského sněmu za pokrokovou stranu Adolfa Stránského, v letech 1918–1925 byl členem národně demokratické strany a v letech 1920–1925 byl za tuto stranu poslancem Národního shromáždění, dále pak i předsedou moravsko-slezského výkonného výboru Národně demokratické strany. V roce 1915 psal příspěvky do Masarykovy Naší doby. Dne 2. září 1925 složil svůj poslanecký mandát a vystoupil z Národně demokratické strany. Poté se ještě v roce 1925 podílel na založení Národní strany práce, do níž však odmítl vstoupit. Spolu s Aloisem Rašínem se významně podílel na měnové reformě poválečného Československa, byl nicméně výrazným odpůrcem jeho deflační politiky. Působil jako ministr financí v šesti vládách, v letech 1920–1931, a poté v období 1934–1939 jako guvernér Národní banky Československé. Jako ministr financí i guvernér Národní banky československé pracoval koncepčně. Dovedl velmi dobře posoudit situaci a ...
Více od autora
John Escott
Anglický spisovatel, autor knih pro děti a komiksových scénářů. Též píše literární adaptace za účelem výuky angličtiny se zaměřením na detektivní a mysteriosní příběhy.
Více od autora
Ilona Eichlerová
Mgr. Ilona Eichlerová je klinická logopedka, spoluautorka knihy Já mám v krabici cukr a krupici a Velkého logopedického pexesa 1–3 .
Více od autora
Petr Eben
Petr Eben byl významný český skladatel, varhaník a pedagog, považovaný za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců varhanního repertoáru 20. století. Narodil se 22. ledna 1929 v Žamberku v Československu a vystudoval pražskou Akademii múzických umění. Jeho skladby zahrnují celou řadu žánrů, včetně sborové, komorní a orchestrální tvorby, proslulý je však zejména svou varhanní tvorbou.
Více od autora
Milada Einhornová
Milada Einhornová byla česká fotografka. Milada Einhornová začala fotografovat koncem války, pak pracovala u filmu jako skriptka a asistentka kamery. Vystudovala filmovou fotografii na FAMU, po dokončení pracovala jako fotografka v Archeologickém ústavu ČSAV, fotografovala knižní příběhy pro děti. Od sedmdesátých let se svým manželem Erichem Einhornem vydávala fotografické vlastivědné publikace.
Více od autora
Michael Ende
Michael Andreas Helmuth Ende byl německý spisovatel fantasy a dětské literatury. Narodil se v městysi Garmisch v Bavorsku. Jeho otec Edgar Ende byl surrealistický malíř, jeho matkou byla fyzioterapeutka Luise Ende rozená Bartholomä. V roce 1945 byl povolán do armády, ale dezertoval a přidal se k antifašistickému odboji. Po válce studoval činoherní školu, ale nakonec se stal spisovatelem. Zemřel ve Filderstadtu na rakovinu žaludku. Patří k nejpopulárnějším autorům 20. století v Německu, především kvůli enormnímu úspěchu svých dětských knih. Psal ovšem i knihy pro dospělé a o svých dílech ostatně říkával že jsou určeny „pro děti od 80 do 8 let“. Prostředí jeho knih surrealisticky kombinuje realitu a fantasii, realita díla je často zrcadlem našeho světa. Michael Ende se zabývá především pozicí člověka v technologické a konzumní společnosti a byl ovlivněn antroposofií. Jeho nejznámějším dílem je "Nekonečný příběh" o ceně vzpomínek a důležitosti fantasie. Populární knihy jsou také Děvčátko Momo a ukradený čas o světě kde „Šedí páni“ začnou lidem krást čas, a Jim Knoflík a Lukáš strojvedoucí .
Více od autora
Helen Exley
Anglická autorka antologií, ředitelka nakladatelství, publikace s citáty na téma rodinných vztahů. Narodila se v JAR.
Více od autora
William Eastlake
Americký romanopisec, žurnalista a rančer. Studoval dva roky v Paříži, kam se dobrovolně vrátil během druhé světové války jako člen spojeneckých vojsk. Odsoudil americkou invazi ve Vietnamu, kde působil jako novinář. Jakožto humanista s demokratickým cítěním se zastával menšinových kultur . Na několika univerzitách přednášel literaturu.
Více od autora