Přejít na hlavní obsah Přejít na hlavní navigaci Přejít na vyhledávání

Doprava zdarma nad 699 Kč po Česku
0 položek – košík

    Top produkt

    Produkty

      Výpis všech autorů

      Následující strana je zasvěcena přehledu všech oblíbených autorů, jejichž knihy tolik obdivujeme a milujeme. Seznamte se podrobněji s jejich životy, poznejte jejich inspiraci a poodhalte jejich tajemství úspěchu, které dohromady daly vzniknout dílům poutavým a nesmrtelným, jež dokázaly ovlivnit nejen jednotlivce, ale celé generace čtenářů...

      Zobrazuji 3601 - 3660 z celkem 123783 záznamů
      A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
      James Thurber

      James Thurber

      James Thurber byl americký humorista, satirik, spisovatel a kreslíř. Svým humorem navazoval na tradici Marka Twaina. Humor neztratil, ani když po opakovaných operacích úplně oslepl. Je mistrem krátkých humoristických a často sebeironických povídek. Neméně vtipné a pronikavé jsou i jeho postřehy o malichernostech a problémech doby, které popisuje ve svých bajkách. K jeho nejčtenějším dílům patří sbírka povídek Muž ve středním věku na létající hrazdě nebo komická fantasy Třináctery hodiny. Sám své knížky ilustroval vtipnými až groteskními kresbami. V sedmi letech při neštěstí ztratil levé oko a i pravé bylo poškozeno, takže postupem let zcela oslepl. V letech 1913-1917 studoval na Ohio State University, ale roku 1918 studia zanechal, protože se svým handicapem je nemohl dokončit. Během studia si ale získal důkladné znalosti literatury a roku 1995 mu univerzita posmrtně udělila čestný doktorát. Pracoval jako úředník ve Washingtonu a na americkém velvyslanectví v Paříži. Přitom psal pro různé časopisy a noviny a od roku 1927 se stal redaktorem týdeníku The New Yorker. Jeho povídky, bajky a anekdoty se významně přičinily o úspěch časopisu. Od roku 1940 už nemohl psát a musel své texty diktovat, s čímž se nikdy nesmířil, až do své smrti však psal a účastnil se kulturního i veřejného života. Thurberovy humoresky, bajky a kresby vyjadřují protiklad mezi naivitou jednotlivce a složitostí moderního světa, zejména na tématech jako je sexualita, psychoanalýza nebo problémy komuniace ve věku techniky. Za nepochybně humorným líčením se však téměř vždy skrývají i vážnější až tragické rysy. Thurberovo dílo charakterizují drobné soukromé příběhy, manželství jako nevyhlášená válka v malém nebo každodenní absurdity. Jeho typickým hrdinou je „malý člověk“ Walter Mitty, poněkud plachý a neurotický snílek, jehož identitu ohrožují jak agresivní ženy, tak lidské masy nebo technika, takže se často uchyluje do oblasti fantazie a d...

      Více od autora
      Ivo Vaculín

      Ivo Vaculín

      Ivo Vaculín je český redaktor, žurnalista, překladatel a spisovatel. Roku 1955 dokončil studium divadelní vědy na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, v letech 1955–1965 pracoval jako redaktor dobrodružné literatury v nakladatelství Svět sovětů, do roku 1968 jako redaktor ve Státním nakladatelství dětské knihy a poté až do roku 1992 byl redaktorem deníků Hospodářské noviny, Zemědělské noviny a Venkov. Překládá z ruštiny, je autorem publicistických a naučných knih a pod pseudonymem V. A. Coolin napsal několik vědecko-fantastických příběhů.

      Více od autora
      Ivo Strejček

      Ivo Strejček

      Narozen 11. 1. 1962 v Novém Městě na Moravě. Pedagog, překladatel, politik.

      Více od autora
      Ivo Hrubíšek

      Ivo Hrubíšek

      Publicista, autor publikací o cyklistice, popularizátor cyklo-turistiky.

      Více od autora
      Ivan Štoll

      Ivan Štoll

      Ivan Štoll byl český fyzik, pedagog a popularizátor vědy, veřejnosti známý jako odborník na kulový blesk a autor desítek populárních publikací z fyziky a jejích dějin. Po studiu na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze absolvoval Fyzikální fakultu Moskevské státní univerzity, obor fyzika atomového jádra . Poté pracoval v Ústavu jaderných výzkumů v Řeži u Prahy. Celý svůj další život pak spojil s Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze , kde působil také jako vedoucí katedry fyziky a děkan . Pod jeho vedením fakulta vybudovala mimo jiné i zkušební jaderný reaktor VR-1 Vrabec v pražské Troji určený pro výchovu jaderných expertů. Jeho odborným zájmem je fyzika plazmatu, kvantová elektronika a v poslední době zejména historie fyziky. V letech 1968–1970 působil v rámci stáže Kanadské atomové komise na Saskatchewanské univerzitě v kanadském Saskatoonu. Je autorem řady popularizačních publikací , středoškolských i vysokoškolských učebnic fyziky , skript a publikací z historie vědy . Byl koordinátorem českého překladu Feynmanových Přednášek z fyziky . V roce 2009 vydal monografii Dějiny fyziky, oceňovanou jako základní původní dílo v tomto oboru. Podílel se také na řadě scénářů k dokumentárním filmům, zejména k dvanáctidílnému seriálu Praha – jeviště vědy . Mimo svá hlavní témata zpracoval esejistickou formou své dojmy ze setkání ...

      Více od autora
      Ivan Šafhauser

      Ivan Šafhauser

      Český spisovatel krimi. První publikace vydal v autorské dvojici s Antonínem Jirotkou. Ta vznikla v redakci časopisu Signál, kde oba po mnoho let pracovali na společných reportážích především z oblasti kriminality. Tehdy také začali psát svou první detektivní novelu Stopa vede k moři, která vyšla v edici Magnet v roce 1982. Později zmíněnou redakci opustili a Antonín Jirotka se rozhodl pro svobodné povolání spisovatele, kdežto Ivan Šafhauser zůstal věrný novinářské práci.

      Více od autora
      Ivan Foustka

      Ivan Foustka

      Ivan Foustka byl český spisovatel, novinář a herec. V Praze-Dejvicích vystudoval reálné gymnázium. Pak začal pracovat jako novinář, nejdříve v nakladatelství Mladá fronta, pak v časopise Československá televize, který vyměnil na dlouhá léta za práci v týdeníku Československý rozhlas. Pro rozhlas pracoval i v důchodu externě. Mimo svou profesní novinářskou dráhu se věnoval i divadlu. V letech 1949–1950 hrál v Teplicích a je známá jeho vedlejší role ve zfilmované inscenaci Poslední růže od Casanovy v roce 1966. Za svůj život napsal celkem 8 knih, z toho tři knihy jsou řazeny do žánru sci-fi. Začal ovšem napřed povídkami, prvotinou byla roku 1948 v Národním osvobození vydaná povídka Pokus profesora Fiorsena. Povídky psal až do sklonku svého života a na některých se podílela i Jana Matoušková. Větší práce začal začal uveřejňovat v roce 1964, první byl soubor čtyř SF povídek pod názvem Planeta přeludů, které mu vydalo knižně SNDK. O rok později mu Naše vojsko vydalo napínavý SF román Vzpoura proti času a v roce 1968 mu vyšel tiskem satirický SF román Výlet k pánubohu. Mezi detektivky se řadí titul A tam je konec světa, na sklonku života vytvořil vydanou historickou baladu o Falkeštejnovi. Společně s Waldemarem Matuškou sepsal pro nakladatelství Olympia dvě knihy jeho biografických vzpomínek: Svět má 24 hodiny a To všecko vodnes čas…

      Více od autora
      Iva Málková

      Iva Málková

      Narozena 1955. Klinická psycholožka. Zabývá se problematikou terapie obezity. Publ. v oboru.

      Více od autora
      Iva Hüttnerová

      Iva Hüttnerová

      Iva Hüttnerová je česká herečka, výtvarnice a spisovatelka. V sedmdesátých a osmdesátých letech hrála v Divadle na okraji. Zde se proslavila rolí strýce Pepina v Hrabalových Postřižinách, za niž roku 1978 získala cenu na festivalu Divadelní mládí v Českých Budějovicích. Dále hrála v divadlech Pod Palmovkou, Divadlo Josefa Dvořáka, Na Fidlovačce. Ve filmu se nejvíce proslavila rolí manželky hlavního hrdiny v hořké komedii Víta Olmera Co je vám, doktore?. Jejím manželem byl divadelní režisér Ivan Rajmont, s ním má syna Matouše Rajmonta, známého z dětské role ve filmu Pětka s hvězdičkou, kde roli učitelky ztvárnila i Iva Hüttnerová. Role učitelek pro ni byly vůbec dost typické, učitelku hrála i v dětském filmu Neohlížej se, jde za námi kůň. V televizi byla několik let moderátorkou magazínu České televize Domácí štěstí. Zahrála si i postavu Jolany Lepařové v seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Od roku 2020 hraje roli hospodyně Alžběty v seriálu Slunečná.

      Více od autora
      Irena Fabiánová

      Irena Fabiánová

      Spoluautorka učebnice "Slabikář" pro 1. ročníka ZŠ.

      Více od autora
      Honza Volf

      Honza Volf

      Honza Volf je český básník, kreslíř a prozaik. Je znám zejména jako autor „sluníčkových“ kalendářů, plakátů a knížek. Honza se narodil v Praze na Bulovce, ale již ve třech letech odjel s matkou do Sliače na Slovensku, kde žil až do svých 16 let. Poté, co nebyl v Kremnici přijat na střední výtvarnou školu, se vrátil do Prahy, kde posléze vystudoval Střední uměleckou školu Václava Hollara. Na vysokou školu nebyl přijat z kádrových důvodů. Po škole se čtyři roky živil jako uklizeč v metru, poté pracoval rok v podniku Geodézie jako dělník, načež začal prodávat svoje grafiky na Karlově mostě. Zpočátku na černo a po roce 1989 oficiálně. „Zde,“ jak píše „pod širým nebem strávil dlouhých třináct let.“ Mezitím se, ve 30 letech, oženil. Po rozpadu manželství, z něhož vzešly dvě děti, následovalo období sebehledání, jež trvalo několik let. V roce 1996 založil Nakladatelství jednoho autora, v němž od té doby vydává svoje díla – knížky, plakáty, kalendáře, diáře a jiné drobnosti. Počátky nebyly vůbec jednoduché, mnozí jej zrazovali, ale postupem doby si získal řadu příznivců. Literatura: Jedná se o ručně psanou, převážně veršovanou tvorbu doprovázenou vlastními kresbami. Jeho humorné rýmy jsou prostoupené optimismem, láskou a, jak říká, sluníčkem. Grafické práce: vydává plakáty, kalendáře, pohlednice, diáře a mnoho dalších optimistických grafik. Své práce podepisuje Honza Volf. Ten, co neumí hrát golf.

      Více od autora
      Henri Pourrat

      Henri Pourrat

      Henri Pourrat byl francouzský spisovatel, sběratel lidových příběhů a pohádek v oblasti Auvergne. Stát se spisovatelem nebylo Pourratovým původním záměrem. Na tuto životní dráhu jej přivedla tuberkulóza, jejíž léčba vyžadovala pobyt na čerstvém vzduchu. Při toulkách po okolí města Ambert začal sbírat a zapisovat lidové příběhy. Do češtiny jeho dílo překládali bratři Jan a Václav Čepovi, později Jiří Reynek.

      Více od autora
      Helena Flámová

      Helena Flámová

      Narozena 5. 4. 1982 v Ostravě. Mgr., filoložka, překladatelka a lektorka angličtiny a němčiny, autorka učebnic, jazykových příruček a metodických materiálů pro výuku anglického a německého jazyka.

      Více od autora
      Helen Exley

      Helen Exley

      Anglická autorka antologií, ředitelka nakladatelství, publikace s citáty na téma rodinných vztahů. Narodila se v JAR.

      Více od autora
      Heinz-Peter Röhr

      Heinz-Peter Röhr

      Heinz-Peter Röhr se 25 let zabývá psychoterapií závislostí na odborné klinice v německém Fredeburgu. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Je autorem mnoha knih. V nakladatelství Portál vyšly jeho tituly Narcismus – vnitřní žalář, Hraniční porucha osobnosti, Hysterie – strach z odmítnutí, Závislé vztahy.

      Více od autora
      Hans Hellmut Kirst

      Hans Hellmut Kirst

      Kirst, a World War II veteran, had his first success with the Gunner Asch series of novels. Published in German as the trilogy; "Band: 08/15 in der Kaserne, 1954", "Band: 08/15 im Krieg, 1954", and "Band: 08/15 bis zum Ende, 1955", and later followed up with the novels, "08/15 heute, 1963" and "08/15 in der Partei, 1978", they follow the career of a soldier from before World War II, to the Eastern Front, and finally to post-war Germany. The books were published in English as: "The Revolt of Gunner Asch" "Forward, Gunner Asch!" "The Return of Gunner Asch" "What Became of Gunner Asch" At the end of the war, Asch was a Lieutenant as Kirst was. Kirst wrote other novels about the corruption of Germany and its armed forces by Nazism. Kirst's best known work is "The Night of the Generals" about an investigation into a series of murders of prostitutes during and after World War II. The book was made into the successful 1967 film of the same name. Other major novels by Kirst set during the Third Reich and World War II include; "Officer Factory" about the investigation into the death of a training officer in an Officer School near the end of World War II, "The Castle", "Camp Seven Next Stop", "The Fox of Maulen" and "The Nights of the Long Knives" . All of these novels were translated by J Maxwell Brownjohn and show Kirst's unique blend of deadpan humour and devastating satire. Characters are often shown positioning themselves as outspoken ardent Nazis during the Third Reich era, and than being equally ardent in claiming to have been anti-Nazi -- and to be 100% pro-democracy or pro-communist, whichever is to their advantage -- after the end of the Nazi era. Kirst's non-World War II themed novels include; "The Sev...

      Více od autora
      Hanns-Joachim Neubert

      Hanns-Joachim Neubert

      Autor kompilačních publikací z oblasti cestování.

      Více od autora
      H. G Rubell

      H. G Rubell

      Narozen 18. 3. 1893 v Praze, zemřel 14. 4. 1966 tamtéž. Beletrista, autor dobrodružných románů a knih pro mládež, práce z oboru světových dějin a křesťanského mysticismu, překladatel z němčiny.

      Více od autora
      Gilbert Keith Chesterton

      Gilbert Keith Chesterton

      Gilbert Keith Chesterton byl anglický spisovatel. Jednalo se o autora románů a detektivek, literárního a společenského kritika a diskutéra, novináře, esejistu, básníka, historika, dramatika, křesťanského myslitele a zastánce katolicismu. Pocházel ze zámožné londýnské rodiny . Studoval malířství na Sladově akademii, studium nedokončil, od r. 1895 se živil jako novinář. Po vážné duševní krizi kolem roku 1893 se stal anglikánem, jeho postoje se však postupně přibližovaly stanoviskům katolické církve, do které formálně vstoupil až roku 1922. Roku 1901 se oženil s Frances Blogg, jejich manželství zůstalo bezdětné. Během búrské války se Chesterton postavil na stranu Búrů, tehdy se také spřátelil s Hilairem Bellocem, tento přítel ho pak výrazně ovlivňoval až do konce života. Společně často polemizovali s G. B. Shawem a H. G. Wellsem, od Shawa dostali přezdívku „Chesterbelloc“. R. 1912 vypukla tzv. Marconiho aféra, při které se kromě jiných také Chestertonův bratr Cecil snažil odhalit korupci na nejvyšších vládních místech. Aféra hluboce otřásla Chestertonovým míněním o anglických státních institucích, které od té doby stále častěji prohlašoval za prohnilé a ovládané plutokracií. Od roku 1925 do smrti Chesterton vydával týdeník G. K.´s Weekly, na jehož stránkách společně s Bellocem šířil především své politické názory. S Bellocem prosazovali program tzv. distributivismu, jeho cílem byla rovnoměrnější distribuce výrobních prostředků. Jeho bratrancem byl politik A. K. Chesterton. Chesterton napsal přibližně osmdesát knih, několik set básní, kolem dvou set povídek, čtyři tisíce esejů a několik her. Působil jako sloupkař pro noviny Daily News, Illustrated London News a vlastní G.K.’s Weekly. Psal i články pro Encyklopedii Britannica, pro 14. vydání například vytvořil heslo Charles Dickens a část hesla Humor. Jeho nejznámější literární postavou je kněz z detektivních pov...

      Více od autora
      Gérard de Nerval

      Gérard de Nerval

      Gérard de Nerval, vlastním jménem Gérard Labrunie , byl francouzský romantický básník, prozaik, dramatik a divadelní kritik. Velká část jeho díla vznikla v období, kdy se pohyboval na hranici šílenství, kdy u něj došlo k tomu, co nazval „přelitím snu do života skutečného“. Z tohoto stavu čerpá i jeho vrcholná práce Aurélie nebo sbírka sonetů Chiméry, pro kterou je také považován za předchůdce symbolismu. Obdiv si získal u autorů jako byl Baudelaire, či později surrealisté. Narodil se v Paříži, roku 1808. Jeho otec byl vojenským lékařem a krátce po narození syna byl povolán do služeb francouzské armády, aby sloužil v Německu a Rakousku. Jeho manželka se ho rozhodla na vojenské tažení následovat, a tak byl Gérard z rodného města poslán do Mortefontaine a vychován prastrýcem, bratrem své babičky. V malebném valoiském kraji, plném hlubokých lesů a romantických zámků, prožil bezstarostné dětství, což se odrazilo i v jeho díle. Později, obzvlášť po roce 1846, se tam často a rád vracel. V roce 1814 si pro něj otec přijel a odvezl si jej do Paříže, kde Gérard začal navštěvovat Lycée Charlemagne. K jeho spolužákům patřil také Théophile Gautier, který se stal jeho celoživotním přítelem. Zajímal se o antickou a středověkou literaturu, o Danta, Rabelaise, Ronsarda, také o francouzskou klasiku, mezi jinými Diderota, Rousseaua, Senancoura a Balzaca. Velmi ho zajímaly okultní a esoterické spisy z antiky i novověku, z Orientu i Západu. Spolu s tím se také věnoval cizím jazykům, především němčině, která se mu stala bránou k německé kultuře, tak významné v celém jeho životě. Básně začal psát už ve velmi raném věku, první veřejné uznání mu ale přinesl překlad Goethova Fausta vydaný v roce 1827, který i samotný Goethe ve svém rozhovoru s Eckermannem 3. ledna 1830 ohodnotil slovy chvály, ačkoli verše byly většinou překládány prózou. Části překladu byly v roce 1828 Hectorem Berliozem zhudebněny. Byl přítel...

      Více od autora
      George Gordon Byron Byron

      George Gordon Byron Byron

      Anglický romantický básník.

      Více od autora
      František Novotný

      František Novotný

      Narozen 7. 6. 1943 v Praze. Rozhlasový redaktor, scenárista, publicista, moderátor, básník, písňový textař a odborník na krizovou komunikaci.

      Více od autora
      František Kutnar

      František Kutnar

      František Kutnar byl český historik, zabývající se převážně národním obrozením. Povoláním byl středoškolský profesor, vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Resslově ulici 10. Měl strukturalistický přístup k historiografickému bádání, často se zabýval drobnějšími tématy. Napsal mnoho drobnějších statí, v odborných časopisech i v běžném tisku. Byl ovlivněn Josefem Pekařem a Josefem Šustou, a to způsobem práce i tematicky. Věnoval velkou pozornost kolektivním faktům, sociálnímu a myšlenkovému rozvoji. Byl ovlivněn sociologií a psychologií, používal nejmodernější historiografické metody. Jeho hlavním přínosem bylo rozpracování metody funkčně strukturální analýzy – na každý fakt se dívá, jako na složitý strukturovaný celek, skládá se z částí, každý část má svou funkci a význam a je ve vztahu k ostatním, když se změní vztahy, mění se i fakt . Takto přistupoval i ke složitým celkům. Z hlediska historiografického zmapoval kulturní a sociální průběh národního obrození, období osvíceneckého reformismu a období konce feudalismu . Mezi jeho nejdůležitější díla náleží dvě monografie, myšlenkově velmi úzce spojené: Obrozenecké vlastenectví a nacionalismus a Sociálně myšlenková tvářnost obrozeneckého lidu. V těchto dílech se zabývá národem jako takovým, vyslovuje teorii, že lid postupně vstupoval do jakési obrodné fáze a stal se konstitutivním prvkem novodobého českého národa, vykládá vztah lidu k politice, náboženství a kultuře, hodnotí ho z mnoha různých hledisek, pokoušel se popsat sociálně politický a myšlenkový pochod, který je časově a místě diferenciovaný a dynamizovaný a vede k vytvoření sociální skladby národa, k novému politickému uspořádání státu a hospodářskému myšlení. Druhým zásadním dílem jsou Přehledné dějiny českého a československého děj...

      Více od autora
      František Krejčí

      František Krejčí

      František Krejčí byl český psycholog, filozof a politik; meziválečný poslanec Revolučního národního shromáždění za Československou stranu socialistickou, později senátor Národního shromáždění ČSR. Vystudoval klasickou filologii, estetiku, filozofii a psychologii na Univerzitě Karlově. Pak učil na středních školách , od roku 1905 byl mimořádným a od roku 1912 řádným profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Podílel se na založení časopisu Česká mysl a v letech 1900–1931 jej redigoval. Počátkem 20. století měl blízko k hnutí realistů. Je jedním z mála českých pozitivistických filozofů. Je považován za zakladatele moderní české psychologie. Angažoval se v hnutí Volná myšlenka. Během první světové války spolupracoval s domácím protirakouským odbojem . V roce 1918 se podílel na vzniku České strany socialistické. Před první světovou válkou byl členem realistické strany . V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Československou stranu socialistickou. V parlamentních volbách v roce 1920 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění. Post zastával do roku 1925. Podílel se na formulování programu národních socialistů. V letech 1918-1920 redigoval list Budoucno, ve kterém se obecněji zamýšlel nad programovým směřováním českého socialismu. S manželkou Johannou, rozenou Šťastnou měl syna Františka a dcery Amalii a Johannu . Dcera Johanna se provdala za malíře Emila Fillu. Synovcem Františka Krejčího byl historik a bohemista Karel Krejčí. Zemřel v květnu 1934 ve své vile na Ořechovce. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově....

      Více od autora
      František Kautman

      František Kautman

      František Kautman byl český literární historik, rusista a spisovatel. Narodil se v rodině učitele, jeho matka byla spisovatelka Stanislava Kautmanová . Po studiu na reálném gymnáziu v Českých Budějovicích vystudoval v letech 1945 až 1949 Vysokou školu politickou a sociální v Praze. Od roku 1952 do roku 1956 studoval na Literárním institutu v Moskvě a tato studia ukončil vědeckou aspiranturou . Po návratu do Československa pracoval v nakladatelství Československý spisovatel, v časopise Kultura a v ČSAV. V roce 1971 byl propuštěn, nejprve se živil jako prodavač v n. p. Klenoty, od roku 1974 byl invalidní důchodce. V období normalizace nesměl publikovat a pracovat ve svém oboru. Psal tedy v rámci samizdatu a v 70. letech přispíval i do exilových časopisů. Byl jedním ze signatářů Charty 77. Po roce 1989 pracoval a přednášel také pro Masarykovo demokratické hnutí .

      Více od autora
      František Götz

      František Götz

      František Götz byl český literární historik, kritik, dramatik, dramaturg a programový mluvčí Literární skupiny. Věnoval se také překladu. V roce 1912 maturoval v Bučovicích, absolvoval abiturientský kurs v Brně a pracoval jako učitel. Byl zakládajícím členem brněnské expresionistické Literární skupiny, v letech 1921–1928 spoluredigoval její časopis Host a byl spoluautorem významného manifestu Naše naděje, víra a práce . V roce 1923 jej z Brna povolal Karel Hugo Hilar na místo lektora činohry Národního divadla. V letech 1928–1944 byl dramaturgem ND. Po Hilarově smrti v roce 1935 se stal vedoucí osobností činohry ND. Jako dramaturg uváděl díla českých autorů . Před nástupem Otokara Fischera do funkce šéfa činohry v závěru roku 1935 a od jeho smrti v březnu 1938 byl sice titulárním šéfem činohry ředitel ND Stanislav Lom, ve skutečnosti činohru vedl Götz a to až do nástupu Jana Bora do této funkce v březnu 1939. Na krátké období sezóny 1944/1945 byl z rozhodnutí ministra Emanuela Moravce zbaven funkce dramaturga ND a jmenován ředitelem Divadla na Vinohradech. V roce 1947 se vrátil do Národního divadla, kde byl do roku 1948 šéfem činohry, pak dva roky náměstkem uměleckého ředitele. V letech 1965–1969 pokračoval ve funkci hlavního dramaturga činohry ND. Významná byla i jeho pedagogická činnost. Nejdříve přednášel externě na Filosofické fakultě UK , v roce 1950 byl jmenován profesorem praktické dramaturgie na DAMU, kde byl v období 1952–1954 i vedoucím katedry divadelní vědy a dramaturgie. V období 1949/1950 a opakovaně 1952/1953 zastával funkci děkana DAMU. Od září 1960 až do srpna 1969 přednášel také jako profesor na katedře teorie a dějin divadla Filosofické fakulty UK. Další dva roky zde působil jako profesor – konzultant. Velmi významné bylo jeho kritické působení, a to literárn...

      Více od autora
      František Chmelař

      František Chmelař

      Učebnice němčiny.

      Více od autora
      František Brož

      František Brož

      František Brož byl český hudební skladatel. Vystudoval reálné gymnázium a v roce 1911 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval nejprve housle u Jindřicha Baštaře a později skladbu u Josef Bohuslava Foerstra. Studia završil mistrovským kurzem u Vítězslava Nováka. Po absolutoriu v roce 1924 odešel do zahraničí a byl violistou orchestrů ve Vídni a v Istanbulu. Po návratu do Čech působil jako sbormistr několika pěveckých sborů v Praze. V roce 1923 byl jako violista jednu sezónu členem České filharmonie. Poté odešel z Prahy a byl ředitelem Městské hudební školy v Hranicích na Moravě. Zde řídil symfonický orchestr a sbor, se kterým podnikal zájezdy i do zahraničí. V roce 1940 se vrátil do Prahy, kde učil na hudební škole a dirigoval v operním souboru Studio. Od roku 1945 učil na Pražské konzervatoři hudební teorii a v letech 1947–1950 byl i lektorem na Akademii múzických umění. Zemřel 21. července 1962 v Praze a je pohřben na Vyšehradském hřbitově . Četné písně, písňové cykly a sbory.

      Více od autora
      F. Paul Wilson

      F. Paul Wilson

      Spisovatel F Paul Wilson se narodil a vyrůstal v New Jersey, kde promarnil mládí hrou se zápalkami, vysedáváním nad stránkami Uncle Scrooge a komiksů, četbou Lovecrafta, Mathesona, Bradburyho a Heinleina, poslechem Chucka Berryho a Alana Freeda v rádiu a koukáním na filmové horory. V roce 1967 absolvoval Georgetownskou universitu – vystudoval lékařskou fakultu. Už v prvním roce studia na lékařské fakultě začal otiskovat povídky, od té doby stále píše a provozuje lékařskou praxi. V sedmdesátých letech prodal množství komiksových příběhů. Jeho povídky a novely jsou vydávány jak v knižní podobě, tak časopisecky a byly zařazeny do výročních antologií nejúspěšnějších próz. Jeho romány vystoupily vysoko na žebříčcích popularity. Má na kontě šestnáct románů a je editorem antologie Freak Show, kterou vydává asociace Amerických autorů hororu. Jeho první tři romány žánru science fiction vyšly v jednosvazkovém souboru The LaNague Chronicles. Romány The Keep a The Tomb se dostaly do seznamu bestsellerů New York Times. Podle románu The Keep natočila společnost Paramount v roce 1983 vizuálně úchvatný, leč zcela nesrozumitelný film. Jeho premiéru provázely zdrcující kritiky, a tak zašel milosrdně rychlou smrtí. Autor se k odpovědnosti za tento film nehlásí. Kniha Wheels Within Wheels získala v roce 1979 cenu Prométheus, The Tomb cenu Porgie za nejlepší původní paperback roku 1984. Ve Spojených státech je v tisku přes 5 milionů Wilsonových knih. Jeho dílo bylo přeloženo do osmnácti cizích jazyků. V roce 1992 vytvořil Wilson spolu s M. Costellem pro televizi Sci-fi Channel program FTL NewsFeed, každodenní minutové zpravodajství z budoucnosti vzdálené 150 let, které se v Americe stalo kultovní záležitostí, autoři píší scénáře ke všem spotům . Wilson a Costello také podepsali smlouvu na román Mirage, a to jak na klasickou knižní podobu, tak na interaktivní CD-ROM. ...

      Více od autora
      Eva Joachimová

      Eva Joachimová

      Eva Joachimová se již dlouhá léta zabývá původní čínskou kosmologií z období HAN , čínskou astrologií a medicínou. Je žákyní doktora Borise Brina, Mistra Li, přednášejících na Evropské univerzitě tradiční čínské medicíny profesora Leung Kok-Yena hlavně Martiny Danhiez, Phillipa Riviera, Clauda Vossarta a Michela Vinogradoffa. Spolupracuje se si-fu Jeffreyem Robertsem z Anglie a západními lékaři.

      Více od autora
      Eva Csölleová

      Eva Csölleová

      Narozena 30. 8. 1964 v Rychnově nad Kněžnou. Spoluautorka publikace o válečných letcích, autorka článků a fotografka.

      Více od autora
      Eva Beková

      Eva Beková

      Narozena 5. 4. 1980. Mgr., odborná pracovnice vědy a výzkumu v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR a lektorka českého jazyka.

      Více od autora
      Eugen Brikcius

      Eugen Brikcius

      Eugen Brikcius je český spisovatel píšící rovněž latinsky, básník, filosof, esejista a výtvarník. Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání . V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filosofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. V roce 1976 podepsal prohlášení Charta 77 a v lednu 1980 se z politických důvodů vystěhoval do Rakouska. Studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. V roce 1984 se oženil se Zuzanou, se kterou se mu narodil syn Eugen. Dnes je ve svobodném povolání a žije mezi Prahou a Vídní. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“. Se svou ženou Zuzanou pořádá v Praze každoročně Literární výlety a od roku 2007 pouliční plakátové výstavy slovem i obrazem. Je členem mezinárodního PEN klubu. Dvě z jeho dětí, Anna a František, jsou violoncellisté. Jeho třetím potomkem je syn Eugen ml.

      Více od autora
      Eric Linklater

      Eric Linklater

      Eric Robert Russell Linklater byl skotský spisovatel, autor románů, knih o vojenské historii, povídek, cestopisů a fantasy románů pro děti. V roce 1944 obdržel Carnegie Medal, britské ocenění za literaturu pro děti a mládež za knihu The Wind on the Moon. Linklater se narodil v Penarthu, Vale of Glamorgan ve Walesu v rodině námořníka Roberta Baikie Linklatera , pocházejícího ze skotského souostroví Orkneje a jeho ženy Mary Elizabeth Youngové . Oba rodiče měli skandinávské předky, dědeček z matčiny strany byl švédský námořní kapitán. Příjmení Linklater je odvozeno ze staré norštiny a na Orknejích je poměrně rozšířené. Vřelý zájem o Skandinávii si spisovatel udržel po celý život. Gymnázium a univerzitu navštěvoval v Aberdeenu, kde byl po dobu studia předsedou studentského debatního klubu . V letech 1917–1918 sloužil v Black Watch, třetím praporu Skotského královského pluku , kde byl raněn. Poté se stal snajprem. Zkušenosti ze zákopové války zaznamenal v knize The Impregnable Women z roku 1938, popisující imaginární válku s Francií a také v autobiografickém románu Fanfare for a Tin Hat z roku 1970. Ještě během studií na univerzitě napsal Linklater v roce 1922 první hudební komedii Stella, Bajanella pro studentské představení. Začal studovat lékařství, ale promoval z anglické literatury. Po studiích strávil dva roky v Bombaji v Indii jako zástupce šéfredaktora deníku The Times of India a pak cestoval. V letech 1928–1930 pobýval v USA na Cornell University a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Spisovatel započal svoji literární dráhu v roce 1929. Velkou popularitu si získal se svým třetím románem Juan in America . Hlavní hrdina románu, Angličan Juan Motley, literární pokračovatel Byronova Dona Juana, se ocitá v Americe v období prohibice a rozmáhajícího se gangsterství a prožívá...

      Více od autora
      Emil Ludwig

      Emil Ludwig

      Emil Ludwig , Německé císařství – 17. září 1948, Moscia poblíž Ascony, Švýcarsko) byl německý a švýcarský spisovatel, známý především jako autor biografií významných osobností, které byly přeloženy do mnoha jazyků. Vystudoval práva, ale živil se jako spisovatel a novinář. V roce 1906 se přestěhoval do Švýcarska, občanství získal v roce 1932. Za první světové války byl korespondentem Berliner Tagblattu ve Vídni a Istanbulu. V roce 1940 odešel do USA, kde psal antifašistické texty. Po válce se vrátil do Švýcarska. Napsal mnoho biografií historických i dobových osobností a vedl rozhovory s významnými osobnostmi . V českém prostředí je známý především svou knihou rozhovorů s Tomášem Garrigue Masarykem Duch a čin .

      Více od autora
      Emil Holub

      Emil Holub

      Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

      Více od autora
      Emil Hakl

      Emil Hakl

      Emil Hakl, vlastním jménem Jan Beneš , je český spisovatel. Vystudoval Konzervatoř Jaroslava Ježka, obor tvorba textu, později ještě dva ročníky dramatického oboru tamtéž. Od roku 1981 pracoval jako aranžér, knihovník, skladník, strojník čerpací stanice a zvukař. V letech 1996–2000 se živil jako textař v řadě reklamních agentur, v roce 2001 jako redaktor literárního čtrnáctideníku Tvar. V současné době se živí jako novinář v týdeníku Instinkt. Žije v Praze. V 80. letech 20. století se věnoval psaní veršů, dramatizaci literárních předloh a jejich realizaci v amatérských divadelních formacích. Je jedním ze zakládajících členů volného literárního sdružení Moderní analfabet . Těžištěm aktivity sdružení bylo pravidelné autorské čtení v pražských i mimopražských klubech. Na něj později navázala autorská čtení v Literárním klubu 8. Spolupracoval také s literárním Pant klubem. Časopisecky publikoval v Iniciálách, ve Tvaru, v Literárních novinách, v Aluzi, v Salonu, v magazínu Hospodářských novin, v Týdnu a v internetovém časopise Dobrá adresa. Je zastoupen v knižním výboru Anthologie de la poésie tchéque contemporaine 1945–2000 a v dalších sbornících. Pod vlastním jménem vystupuje v některých dílech svého kolegy Václava Kahudy, např. v novele Technologie dubnového večera. Chodil s hudebnicí Evou Turnovou, jejich vztah pak románově zpracoval v knize Intimní schránka Sabriny Black. Podle novely O rodičích a dětech natočil režisér Vladimír Michálek stejnojmenný film .

      Více od autora
      Emil Charous

      Emil Charous

      PhDr. Emil Charous, CSc., literární historik, slovakista. Studium absolvoval na FF UK v Praze , vědeckou aspiranturu v Ústavu slovenské literatury Slovenské akademie věd v Bratislavě . Působil jako redaktor nakladatelství Naše vojsko a literárního měsíčníku Plamen , pak ve svobodném povolání překládal a lektoroval pro pražská nakladatelství, přednášel a vedl semináře ze slovenské literatury v Ústí n/L. a Praze. Působí jako překladatel, pořadatel antologií, publikuje recenze, články, statě. Za celoživotní zásluhy o šíření slovenské literatury mu byla r. 1997 udělena Hviezdoslavova cena.

      Více od autora
      Ema Potužníková

      Ema Potužníková

      Jazyková redaktorka a překladatelka z francouzštiny, angličtiny a němčiny, autorka textů knih pro děti ve společnosti Presco Group zaměřené na produkci knih, kalendářů a diářů.

      Více od autora
      Edward Packard

      Edward Packard

      EDWARD PACKARD absolvoval Prince-tonskú univerzitu a Právnickú fakultu Columbijskej univerzity. Keď vymýšľal príbehy pre svoje deti Caroline, Andreu a Wellsa, objavil jedinečný rozprávačský štýl, ktorý použil v seriáloch Vyber si vlastné dobrodružstvo.

      Více od autora
      Edward Gibbon

      Edward Gibbon

      Edward Gibbon byl jeden z nejvýznamnějších britských historiků. Zabýval se hlavně dějinami římské říše a jeho hlavní dílo Úpadek a pád římské říše patří dodnes ke klasickým. Narodil se v zámožné rodině, měl slabé zdraví a už v sedmi letech ztratil matku. Roku 1752 odešel studovat do Oxfordu, kde především neuvěřitelně mnoho přečetl a pod vlivem spisů francouzských jezuitů a Bossueta přestoupil 1753 na katolictví. To způsobilo skandál, musel Oxford opustit a otec jej poslal do švýcarské Lausanne ke kalvinistickému faráři, který dosáhl jeho návratu k protestantismu. Ve skutečnosti se však s křesťanstvím úplně rozešel a patřil pak k jeho velkým kritikům. V Lausanne opět hojně četl, hlavně antické a francouzské autory, a setkal se také s francouzským racionalismem. Roku 1757 mu otec zakázal sňatek se Curchaudovou a o rok později se – když zůstal po celý život svobodný – vrátil zpět do Anglie. V letech 1760–1762 sloužil v místní milici, ale věnoval se hlavně četbě a napsal své prvotiny ve francouzštině. Roku 1763 cestoval do Paříže, kde se setkal s Denisem Diderotem a Jeanem le Rondem d'Alembertem a pak odjel do Říma, který na něho udělal nesmírný dojem. Tam se také konečně rozhodl, že napíše dějiny úpadku římské říše. Po smrti svého otce 1770 se odstěhoval do Londýna a jako šlechtic se zúčastnil několika zasedání parlamentu, věnoval se však stále starověkému Římu. 1776 vyšel první díl Úpadku a pádu římské říše, který vyvolal senzaci a silné polemiky. Do roku 1788 vyšlo všech šest svazků a Edward Gibbon se stal slavným mužem. Od roku 1783 žil opět v Lausanne a po návratu do Anglie 1793 brzy zemřel. Jeho hlavní dílo je výsledek mnohaleté práce i obrovské erudice a vyniká také ironickým stylem, silně ovlivněným Voltairem. Hlavní Gibbonova teze říká, že o úpadek Říma se přičinila především postupná ztráta občanských hodnot obyvatel a jejich zpohodlnění. Dříve stmelující povinnosti jako obrana státu byly...

      Více od autora
      Dušan Dušek

      Dušan Dušek

      Dušan Dušek je slovenský básník, prozaik, filmový scenárista, pedagog, autor rozhlasových her a literatury pro děti a mládež. Narodil se v rodině lesního dělníka a své vzdělání získával v Piešťanech a Bratislavě, kde vystudoval geologii a chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Komenského. Pracoval jako redaktor v časopisech Smena, Tip, Kamarát a Slovenské pohľady. Od roku 1979 se profesionálně věnuje literární tvorbě a v současnosti vyučuje v Ateliéru scenáristické tvorby na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě. Svoje první literární díla publikoval od roku 1964 v časopisech . Knižní debut mu vyšel v roce 1972. Věnuje se psaní literatury pro dospělé, ale i pro děti a mládež. V dílech se vrací k tématům dětství, domova, vesnice, příbuzenských či mezilidských vztahů, často využívá motiv smrti, kterou považuje za součást života, ale také erotiky a dospívání. Krom samotného děje se věnuje množství detailů, které se neustále opakují a vzájemně prolínají, proniká pod povrch vztahů, situací a problémů, které neřeší, jen evokuje. Svůj postoj naznačuje využitím nečekaného úhlu pohledu, který se často mění a přechází až do světa neskutečna a fantazie. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dušan Dušek na slovenské Wikipedii.

      Více od autora
      Dorothy Garlock

      Dorothy Garlock

      Dorothy Garlock byla americká spisovatelka, autorka více než 50 historických romancí, z nichž většina se odehrávala na Americkém Západě. Publikovala také pod pseydonymy Dorothy Glenn, Dorothy Phillips a Johanna Phillips. Narodila se v Texasu, USA. S psaním knih začala v roce 1976, a to po 14 letech práce jako účetní a redaktorka místních novin. Její knihy byly přeloženy do 15 jazyků a prodalo se jich více než 8 milionů v USA a více než 20 milionů ve světě. Od roku 1955 žije tato rodilá Texasanka v Clear Lake v Iowě, a to se svým manželem Herbem Garlockem. Dorothy je dvojnásobnou matkou, s manželem mají dceru a syna a jsou i trojnásobnými prarodiči.

      Více od autora
      Diana Cooper

      Diana Cooper

      Diana Cooper se narodila 7. 8. 1940 v Himalájích. Vyrůstala v rodině bez náboženství, bez esoterických vědomostí. Když jí bylo 42, požádala vesmír o pomoc. Zakřičela:,, Jestli něco existuje, ukažte se, do hodiny.'' Zjevil se jí zlatý anděl vysoký 6 stop, s tímto andělem měla krásný zážitek. Hodinu byla z těla, s andělem letěla nad hlavami lidí a viděla duhové aury. I když se Diana občas cítila smutně, nejistě, beznadějně, tak věděla, že kolem ní jsou andělé, kteří jí pomáhají. Začala se věnovat hypnoterapii a získala v tom praxi. Během hypnoterapie si byla vědoma andělů kolem klientů, ale nic jim nepověděla. O deset let později se odstěhovala a začala novou fázi života. Ležela ve vaně a andělé ji na její otázku odpověděli: ,,Chceme, abys lidem řekla o andělech.'' Byla naprosto zděšena a odpověděla, že by si lidé mysleli, že je blázen. A pak andělé řekli větu, na kterou Diana nikdy nezapomene :,, Kdo dělá tvou práci? Je to tvé ego a nebo tvé Vyšší Já?'' Ona odpověděla, že to udělá , vyskočila z vany, tří andělé stáli před ní a dali ji informace z andělských říší. Kniha se jmenuje ''New Light on angels'' z nakladatelství Finhorn press . Později Diana se zúčastnila televizních show, spousta lidí začalo volat do studia kvůli svým příběhům a díky zájmu o knihu a slova této srdnaté autorky. Diana Cooper je uznávanou duchovní spisovatelkou, terapeutkou, léčitelkou a hostem rozhlasových a televizních pořadů. Vede populární kurzy a semináře ve Velké Británii i v zahraničí a je autorkou řady knih, mimo jiné knih Světlo Nanebevzetých Mistrů, Přítomnost andělů, Síla vnitřního klidu, Světla andělů, 2012 a léta nadcházející a Zázrační jednorožci. Žije v Guildfordu v Surrey v Anglii, kde zakládá duchovní ekologickou komunitu a léčebné centrum. (anotace...

      Více od autora
      Desiderius Erasmus Rotterdamský

      Desiderius Erasmus Rotterdamský

      Erasmus Desiderius Rotterdamský, vlastním jménem Gerrit Gerritszoon, byl holandský myslitel, augustiniánský kanovník a představitel zaalpské renesance a humanismu. Holandský filolog a filosof Erasmus se narodil roku 1466 zřejmě v Rotterdamu . V náboženských sporech první poloviny 16. století byl přívržencem náboženské tolerance. Nejprve byl augustiniánským řeholníkem, od roku 1492 byl po svém kněžském svěcení ve službách biskupa v Cambrai. V letech 1495 až 1499 studoval v Paříži, jako kněz procestoval celou Evropu a stal se slavným učencem. Mezi roky 1506 a 1509 žil v Itálii a mezitím pobýval v Nizozemí a Anglii. V letech 1514 až 1521 žil v Basileji, odkud vycestovával, aby nechal u svého přítele Johanna Frobena tisknout své knihy. Od roku 1524 opět bydlel v Basileji, avšak po získání města na stranu reformace Ulricha Zwingliho odešel na protest do Freiburgu. Zemřel na tyfus. Pohřben byl v basilejské katedrále.

      Více od autora
      Debbie Macomber

      Debbie Macomber

      Debbie Macomber je bestsellerová americká autorka, jejíž příběhy o rodinných i romantických vztazích si získaly srdce mnoha čtenářů po celém světě a byly oceněny nejvyššími oceněními v rámci romantického žánru. Na základě jejích knih vzniklo také několik televizních adaptací. Momentálně žije ve státě Washington, má čtyři děti a několik vnoučat. Kromě psaní se věnuje také charitě.

      Více od autora
      David Zábranský

      David Zábranský

      David Zábranský je český spisovatel, dramatik, právník a novinář. V roce 2007 byl oceněn Magnesii Literou v kategorii objev roku. Žije v Praze. Vystudoval mediální studia a právo na Univerzitě Karlově v Praze. Právu se až donedávna věnoval, a to většinou v nevládním sektoru, když mj. pracoval v Poradně pro občanství/Občanská a lidská práva, v Organizaci pro pomoc uprchlíkům nebo v Lize lidských práv. Jeho první kniha Slabost pro každou jinou pláž, za kterou byl oceněn Magnesii Literou, vyšla v roce 2006. V roce 2016 napsal předlohu k divadelní hře Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, která měla premiéru v pražském Studiu Hrdinů. Jeho autorské články se objevují v českých médiích, jako je magazín Reportér, Mladá fronta, Parlamentních listech dříve publikoval také v české verzi online magazínu VICE. Zábranský je andělem Orchestru Berg. Mezi lety 2015 a 2017 byl šéfredaktorem portálu CzechLit, který slouží k propagaci české literatury v zahraničí. Jeho texty byly publikovány ve španělštině, němčině, maďarštině a dalších jazycích. Zábranský na otázku proč píše, odpověděl Českému rozhlasu: „Protože jsem zatím nenašel nic, co by mě uspokojovalo víc. Ta chvíle, kdy něco vznikne, je znovuzázračná, stejně jako je každé narození dítěte zázrak, přestože planeta je přelidněná. Člověk se prostě nesmí vyděsit, když přijde do knihkupectví a tam uvidí regály plné knih. Ty plné regály v nejmenším nedegradují proces tvorby a její výsledek. Já jinak vším rychle pohrdnu, holt jedináček. Kdybych dostal bavoráka, tak mě baví den. S psaním je to jiné.“ Autorův debut Slabost pro každou jinou pláž získal cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku. Kniha Edita Farkaš byla nominována na Českou knihu a Škvoreckého cenu. Román Martin Juhás čili Československo byl opět nominovaný na Českou knihu, dále na Magnesii Litera v kategorii Próza a Kniha roku. Zábranský obdržel několik zahraničních stipendií (mimo jiné stipendium Homines Urbani ne...

      Více od autora
      Daniel Cole

      Daniel Cole

      Daniel Cole pracoval ako záchranár a neskôr ako člen Kráľovskej spoločnosti na ochranu zvierat pred krutosťou . V poslednom čase pracuje pre dobročinný Kráľovský národný záchranný inštitút . Handrová bábika je jeho prvý román. Cole žije v anglickom meste Bournemouth. zdroj - bux.sk

      Více od autora
      Dagmar von Cramm

      Dagmar von Cramm

      Německá publicistka, specialistka na obor výživa, též autorka kuchařských knih.

      Více od autora
      Cixin Liu

      Cixin Liu

      Čínský autor sci-fi.

      Více od autora
      Christiane Gohl

      Christiane Gohl

      Německá spisovatelka Christiane Ghol je známá především pod svými pseudonymy Ricarda Jordan nebo Sarah Lark. V současnosti se živí již pouze psaním a žije ve Španělsku, kde se stará o sedm koní, jednoho mezka, několik psů a kočku. Narodila se v Bochumi, kde také vyrůstala a později se její rodina přestěhovala do Detmoldu. Na univerzitě pak vystudovala historii a literární vědu. Během svého postgraduálního studia se věnovala především studiu středověké dvorské kultury a německým hrdinským eposům. Je autorkou jak knih pro dospělé, tak i pro děti. Christiane Gohlová napsala řadu úspěšných knih o koních, v nichž se věnuje zejména mladým jezdcům a jezdkyním.

      Více od autora
      Chicago

      Chicago

      Chicago je americká rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Chicago , Illinois. Začínali pod názvem Chicago Transit Authority, v následujícím roce si zkrátili název na Chicago . Skupina je známá svým jedinečným zvukem, který kombinuje rockové, popové a jazzové prvky, s výraznou sekcí lesních rohů. Během své kariéry vydali řadu alb a dosáhli značného komerčního úspěchu. Jejich debutové album " Chicago Transit Authority" vyšlo v roce 1969 a připravilo půdu pro řadu úspěšných alb v průběhu 70. let i později.

      Více od autora
      Brian Lumley

      Brian Lumley

      Brian Lumley je britský spisovatel fantasy hororu. V brzkých letech jej nejdříve očaroval svět sci-fi, díky dílům jako Pilot of the Future v britském komiksu Eagle. Později jej však nadobro očaroval a i nadále drží svět fantasy převážně díky klasickým literárním dílům jako Drákula nebo jeho literárním otci H. P. Lovecraftovi a jeho dílům. Ve svých 21 letech vstoupil do britské Královské vojenské policie v Německu, kde se poohlížel po každé literární práci, aby krátce poté se stal profesionálním spisovatelem, kterým je dodnes. Mezi jeho nejznámější díla pro českého čtenáře bude patřit cyklus Nekroskop, který postupně vychází v českých překladech od nakladatelství Polaris a sbírka povídek Nekros. Pentalogie Nekroskop Trilogie Vampíří svět Duologie Ztracené roky Trilogie E-Branch Další knihy

      Více od autora
      Bohuslav Pernica

      Bohuslav Pernica

      Bohuslav Pernica byl český spisovatel, sběratel, redaktor. Povoláním učitel, známý však zejména jako národopisec a sběratel folklorních materiálů z Horácka. K jeho nejznámějším dílům patří Rok na moravském Horácku a Rok na moravském Horácku a Podhorácku. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1927 absolvoval abiturientský kurz na brněnském učitelském ústavu. Poté učil na různých obecních nebo měšťanských školách na Moravě – ve Znojmě, v Šumné, v Šatově a v Kroměříži. V roce 1940 přesídlil do Prahy, kde opět působil na měšťanských a osmiletých školách. Po válce studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1953 obhájil dizertační práci o Boženě Němcové. Později si své pedagogické vzdělání doplnil ještě na Vysoké škole pedagogické v Praze a více než tvůrčí činnosti se věnoval své učitelské profesi na pražských středních školách. Sběratelské práce o lidové tvořivosti: Je autorem knih o českém přírodozpytci a vynálezci hromosvodu, členu premonstrátského řádu, Prokopu Divišovi:

      Více od autora
      Bohumír Hlava

      Bohumír Hlava

      Narozen 2.3.1927, zemřel 13.5.1997. Český zemědělský odborník v oblasti tropického a subtropického zemědělství, spoluautor spisu o vitamínech.

      Více od autora
      Bohumil Ždichynec

      Bohumil Ždichynec

      Bohumil Ždichynec je český lékař, vědecký pracovník, spisovatel a básník, autor populárních i vědeckých prací z lékařského oboru a přírodních věd, literatury faktu a básnických sbírek. Po absolvování Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a postgraduální specializaci se stal odborným internistou a sekundárním lékařem, později primářem v nemocnicích v Jihočeském a Východočeském kraji. V klinické praxi se zabýval hlavně problematikou civilizačních chorob. Pracoval ve výboru České gerontologické společnosti. Jako vědecký pracovník působil na klinickém pracovišti Výzkumného ústavu balneologického v Karlových Varech, kde publikoval výzkumné práce zabývající se transportem minerálů střevní stěnou, působením střevní mikroflóry a účinkem lokálních gastrointestinálních hormonů a střevních endorfinů. V následující etapě se zabýval speciální problematikou rehabilitace cévních mozkových příhod, stal se primářem a ředitelem Ústavu pro cévní choroby mozkové v Chotěboři, dal impulz ke konstituování celostátního Sdružení pro rehabilitaci osob po cévní mozkové příhodě a ze začátku se podílel na jeho činnosti. Později spoluzaložil v Praze klinicko-laboratorní institut Bioregena s první servisní dopravní laboratorní službou pro privátní lékaře v Praze a okolí a byl jeho lékařským ředitelem. Nyní pracje jako odborný internista lékařského centra Polikliniky I. P. Pavlova v Praze. S manželkou Jitkou, ženskou lékařkou, žije v Praze. Publikoval přes 300 vědeckých a odborných prací, mimo jiné i v zahraničí , a některé z nich byly oceněny prestižními cenami – např. cenou České fyziatrické společnosti roku 1971 nebo cenou České rehabilitační společnosti roku 1991 a dalšími. Věnuje se i popularizaci vědy, a v tomto oboru napsal přes třicet knih. Vedle lékařské praxe je i spisovatelem a básníkem, členem Obce spisovatelů, autorem řady básnických sbírek. Publikuje také články. eseje, básně a povídky v novinác...

      Více od autora
      Bohumil Nuska

      Bohumil Nuska

      Prozaik, básník, literární historik a kreslíř, absolvent filosoficko-historické fakulty University Karlovy v Praze, doktor filosofie a docent estetiky Bohumil Nuska se narodil 5. listopadu 1932 v Českých Budějovicích. Celoživotně je však spjatý s Libercem, kde dnes žije a vede katedru filosofie na tamější Technické universitě. Po ukončení vysokoškolských studií pracoval jako kunsthistorik v Severočeském muzeu v Liberci. Je autorem řady odborných prací, především s tematikou dějiny knižní kultury; publikuje v odborných časopisech v České republice i v zahraničí

      Více od autora
      Bernhard Schlink

      Bernhard Schlink

      Bernhard Schlink je německý spisovatel. V roce 1988 se stal soudcem ústavního soudu spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko a dnes je profesorem historie práva na Humboldtově univerzitě v Berlíně. Narodil se jako syn profesora teologie. Studoval právo na univerzitě v Heidelbergu a na Svobodné univerzitě v Berlíně. Ve světovou známost vešel díky svému dílu Předčítač , který byl přeložen do více než padesáti jazyků.

      Více od autora
      Bedřich Fučík

      Bedřich Fučík

      Bedřich Fučík užívající v období normalizace pro svoje překlady pseudonymy Václav Horák nebo Bedřich Dvořák, byl český literární kritik, historik, editor a překladatel, manžel překladatelky Jitky Fučíkové. Patří mezi katolicky orientované literární kritiky. Bedřich Fučík maturoval roku 1920 na gymnáziu v Třebíči, poté studoval srovnávací literaturu na Filozofické fakultě UK, kde v roce 1927 získal doktorát. Poté byl až do r. 1931 redaktorem literárního měsíčníku Tvar. Roku 1928 byl tajemníkem a od 1929 ředitelem nakladatelství Melantrich, kterým zůstal až do r. 1939. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Josef Richard Vilímek, kde působil až do roku 1943. Roku 1945 se stal vrchním ředitelem nakladatelských a knihkupeckých podniku Československé strany lidové . Po roce 1948 byl korektorem v nakladatelství Vyšehrad až do svého zatčení v roce 1951. Roku 1952 byl ve vykonstruovaném procesu s tzv. „klerofašistickou odnoží zelené internacionály“ odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, roku 1967 byl rehabilitován. Vždy se snažil o vydávání dobré a kvalitní literatury bez ohledů na politické konotace nebo biografii jejich autorů, a proto především v Melantrichu v jeho éře vycházely knihy katolíků i komunistů . Jako editor uspořádal mj. dílo F. X. Šaldy a řadu výborů české katolické skupiny, především Jakuba Demla, Jana Zahradníčka a Jana Čepa. Editorské činnosti se věnoval i v samizdatu . Nejpřehlednějším životopisem Fučíka je monografie Roberta Saka nazvaná Život na vidrholci . Mimo této tvorby je autorem mnoha článků, esejí a kritik, které uveřejňoval v časopisech Listy pro umění a kritiku, Tvar, Akord Vyšehrad. Dále je autorem celé řady překladů. Kompletní bibliografii obsahuje doplňkový svazek Díla Bedřicha Fučíka Paralipomena (autorka Zuzana Jürgensová, Praha, Tri...

      Více od autora
      Augustin Eugen Mužík

      Augustin Eugen Mužík

      Augustin Eugen Mužík byl český básník, překladatel a dramatik. Narodil se v rodině truhláře, gymnázium vystudoval v letech 1871–1879 v Hradci Králové. Studoval na filozofické fakultě Univerzity Karlovy, studia ale nedokončil. Po celý život se věnoval literatuře, pracoval jako nakladatelský redaktor. Žil v Praze, oženil se roku 1891 se vdovou Wilhelminou Hrabalovou, rozenou Pštrossovou . S podporou Svatoboru vycestoval v roce 1896 na Slovensko a do Haliče, v roce 1890 obdržel 150 zl. „k cestě do Moravy, do Alp a k moři Jaderskému“. Jeho první sbírka, elegicky laděná Jarní bouře , je velmi ovlivněna byronismem a romantismem vůbec, tento charakter ale v dalších sbírkách ustupuje do rezignovaného klidu, inspirovaného částečně českým venkovem a související také s náboženským laděním a poté do náboženské vroucnosti a také do soucitu s trpícími chudými . Jeho básně se inspirují husitským hnutím , ale i aktuální sociální tematikou a dále Mír , Krůpěje rosy , Postavy a děje . Prózou vydal Trosky života , Skvrny a paprsky , Tichá dramata, Zlomené okovy , Oni i ony . V orlím hnízdě je aktovka ze života K. Havlíčka Borovského . Kromě toho množství básní a prosy je v Květech, Zlaté Praze, Osvětě, Lumíru, Domácím krbu, Besedách lidu a ve Světozoru, kde byl přes čtvrt století hlavním redaktorem. Překládal z cizích jazyků např. z angličtiny báseň E. A. Poe „Havran“ a z němčiny román O. Ludwiga „Mezi nebem a zemí“ aj., na 15 operních textů z němčiny, francouzštiny, italštiny, polštiny a ruštiny. Byl členem výboru Máje a po Nerudovi a Sv. Čechovi i jeho předsedou. Psal také epiku, básně v próze, povídky a novely, všechny byly publiková...

      Více od autora