Výpis všech autorů

Rudolf Kauschka

Rudolf Kauschka, křtěný Rudolf Friedrich je jednou z nejvýznamnějších osobností německých alpských spolků v Čechách. Pro celé severní Čechy a zejména Jizerské hory je významným objevitelem a průkopníkem horolezectví. Byl sportovcem, turistou, horolezcem, publicistu a spisovatelem. V roce 1924 vyšla jeho kniha „Wandern und Klettern“ , která je základním topografickým a horolezeckým dílem o Jizerských a Lužických horách. Narodil se 2. října 1883 v obci Fukov ve Šluknovském výběžku Antonu Kauschkovi a Marii Wünsche. Rodina se často kvůli zaměstnání celního úředníka Antona Kauschky stěhovala. Mladý Rudolf se po přestěhování do Bílého Potoka v Jizerských horách do krajiny plné skal zamiloval: „Zde jsem našel všechno, co mi leželo na srdci, tak jsem našel Jizerské hory“. Během studií se přátelil s Otto Steppesem, Rudolfem Scholzem a Rudolfem Hiebelem. V červenci 1902 odmaturoval. Nedostatek pracovních příležitostí ho přiměl vstoupit do armády k pluku Feldjäger–Bataillon, kde se po roce stal rezervistou. Od února 1904 byl zaměstnán ve vydavatelství Deutsche Volkszeitung, kde mu také zveřejnili jeho první turistické články. Ještě tentýž rok vydavatelství opustil a nastoupil na hlavním celním úřadě v Liberci. V roce 1906 vstoupil jako řadový člen do Liberecké sekce DuÖAV, kde později zastával různé vedoucí funkce. O dva roky později se stal členem Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory/Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken und Isergebirge . Během vojenského cvičení v roce 1907 se dostal do Jižního Tyrolska a vylezl první vysokohorské výstupy. Dne 28. června 1909 se oženil s dcerou obchodníka, majitele tkalcovské továrny a komerčního rady Stefana Wenzla Mathildou Wenzel z Dolního Hanychova. V roce 1910 se manželům narodil syn Manfred a v roce 1912 dcera Elisabeth. V roce 1916 byl povolán na vojenský lyžařský výcvikový kur...

Hana Greenfield

Narozena 3. 11. 1926 v Kolíně, zemřela 27. 1. 2014 v Tel Avivu . V červnu 1942 byla s rodinou transportována do terezínského ghetta, odkud byla deportována do koncentračních táborů Osvětim a Bergen Belsen. Po válce žila v Londýně a později se přestěhovala do Izraele. Autorka vzpomínek na holocaust, práce pro Židovské nuzeum v Praze.

Jack Jackson

Potápěč, vůdce expedic, spisovatel, fotograf. Práce na téma život pod vodou, potápění, adrenalinové sporty.

Stefan Dech

Německý autor publikací z oboru geologie, sociologie, ekologie, informatiky, politologie; pedagog.

Dorling Kindersley

Dorling Kindersley je anglické nakladatelství knih pro děti. Je známé především svými výukovými tituly. V poslední době vydává i dětská výuková CD. Bylo založeno v roce 1974 a má pobočky po celém světě. V roce 2006 koupilo BradyGames, specializující se na průvodce videoher, nebo například na karetní hry.

Oldřich Prefát z Vlkanova

Oldřich Prefát z Vlkanova byl český spisovatel, matematik, astronom a cestovatel. Pocházel z bohaté měšťanské erbovní rodiny. Studoval ve Wittenbergu, Lipsku, Benátkách, Římě a Praze. V letech 1546–1547 absolvoval cestu do Palestiny, v roce 1552 navštívil Španělsko. V Praze na Uhelném trhu zdědil dům a založil zde dílnu na výrobu měřicích přístrojů a astronomických a matematických pomůcek. V modro-červeně polceném štítě je stříbrný vlk se zlatým obojkem. Nad štítem kolčí přilba s modro-stříbrno-červenou točenicí. Pokryvadla jsou modro-stříbrná a červeno-stříbrná. V klenotu polovina stříbrného vlka se zlatým obojkem mezi modrým a červeným křídlem.

Karel Kopic

Narozen 11.5.1958. Hudebník, ilustrátor a knižní grafi, plakáty a novoročenky.

Adolf Langer

Adolf Langer byl český klarinetista, hudební skladatel, kapelník, překladatel a publicista. V roce 1929 maturoval na reálném gymnáziu v Šumperku. Současně se vzdělával na tamější hudební škole . V letech 1929–1935 studoval hru na klarinet a klavír na Německé hudební akademii v Praze, současně navštěvoval po čtyři semestry přednášky na Právnické fakultě Karlovy univerzity . Během studií hrál ve studentském orchestru Smiling Boys Ladislava Vachulky. Od roku 1930 působil jako hudebník a kapelník několika tanečních a džezových souborů. V roce 1933 založil vlastní orchestr, s nímž vystupoval mimo jiné v rozhlase a nahrál přes 200 gramofonových desek pro společnosti Esta, His Master’s Voice a Ultraphon. Za okupace byl totálně nasazen v továrně a vězněn několik měsíců v koncentračním táboře . Po válce obnovil svoji kapelnickou činnost, jíž se věnoval až do počátku 50. let, kdy postupně přestal působit jako výkonný hudebník a zaměřil se na činnost skladatelskou, hudebně pedagogickou, překladatelskou a publicistickou. V letech 1954–1956 studoval soukromě skladbu u Jaroslava Řídkého. Adolf Langer je autorem asi 60 skladeb zábavní a taneční hudby, pozornost věnoval také skladbám instruktivním. Jeho mazurka Brušperačka pro dechový orchestr byla odměněna v jubilejní soutěži Svazu českých skladatelů roku 1955. Psal drobné informativní příspěvky do zahraničních časopisů. Působil v kvalifikačních komisích a v různých festivalových a soutěžních porotách, zvláště pro dechové orchestry mladých. Napsal tři školy pro akordeon a upravil pro něj přes 170 vlastních i cizích skladeb. Je spoluautor publikací Hrajeme na foukací harmoniku a Instrumentationslehre für Blasorchester . Spolupracoval také na knize Moderní instrumentace. Přeložil do němčiny kolem 310 českých vokálních kompozic, jako například kantáty, opery či písně...

Vincenc Hehl

Narozen 26. 2. 1901 v Praze, zemřel 1977. Grafik, ilustrátor a autor ex libris.

František Jejkal

Autor beletristické knihy.

Mode Heinz

Edgard Le Docte

Překladatel francouzského, německého, anglického a španělského jazyka. Autor vícejazyčného právnického slovníku.

Jaroslav Trojan

Jaroslav Trojan byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V letech 1956–1963 byl tajemníkem Krajského výboru KSČ v jižních Čechách a poté do roku 1968 vedoucím tajemníkem jihočeského Krajského výboru KSČ. 13. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. K roku 1968 se zmiňuje coby odborný referent z volebního obvodu Prachatice. Ve volbách roku 1964 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihočeský kraj. V Národním shromáždění zasedal až do konce volebního období parlamentu v roce 1968. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění , kde setrval do své smrti v srpnu 1970. V oficiální posmrtné vzpomínce ve Federálním shromáždění se o něm uvádí, že „v kritickém období let 1968 a 1969, jako věrný člen Komunistické strany Československa, bojoval nekompromisně proti všem kontrarevolučním a protisocialistickým silám.“ Zemřel tragicky po těžké dopravní nehodě při převozu do českokrumlovské nemocnice.

Manuel Tiago

Vlastním jménem Álvaro Cunhal. Byl politikem a předním funkcionářem Portugalské komunistické strany a jedním z hlavních odpůrců Salazarovy diktatury. Cunhal, jehož rodina se přestěhovala do Lisabonu, se stal aktivním členem PCP roku 1931. Ve 30. letech byl předsedou komunistické mládeže a navštívil Sovětský svaz. Současně studoval právo, které dokončil licenciátem na téma legality a ilegality potratu. Coby komunista byl Cunhal od roku 1937 zatýkán, případně se skrýval. Roku 1960 se mu za pomoci druhů podařilo prchnout z vězení v pevnosti v Peniche a odejít do Moskvy a posléze do Paříže; v letech 1961—1992 byl generálním tajemníkem PCP, která za salazarovského režimu působila ilegálně a byla řízena z exilu. V koloniálních válkách podporovala Cunhalova PCP antikoloniální odboj; v roce 1968 Cunhal výslovně podpořil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Po Karafiátové revoluci se mohl vrátit do Portugalska a stát se členem parlamentu . Pod pseudonymem Manuel Tiago napsal několik historických románů, kromě toho maloval a překládal. Ke stáru trpěl zeleným zákalem a postupně slepl. Jeho pohřeb v roce 2005 byl masovou událostí. O dva roky později byl v televizní show Os Grandes Portugueses zvolen 2. největším Portugalem v dějinách ; podle mnoha historiků a pozorovatelů nemá tato show přílišnou vypovídací hodnotu. Cunhal je však dosud živým symbolem portugalské radikální levice.

Marie Csiriková

Narozena 2. 2. 1947 v Ostřetíně. PhDr., kandidátka filologických věd, docentka ruského jazyka. Česká filoložka

Lev Pučkov

Jana Kozmová

Narozena 3.12.1949 v Olomouci. Absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, obor francouzština-ruština. PhDr., CSc., odborná asistentka Katedry románských jazyků VŠE. Zaměřuje se na problematiku francouzské výslovnosti, publikace z oboru.

Marta Vágnerová

PhDr. Marta Vágnerová, Ph.D. vyučuje na Jihočeské univerzitě. Přehled publikační činnosti: http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/rj/publ-vagnerova.phtml

Silvia Reichert de Palacio

Publicistka, expertka na feng-šuej a geomancii.

David Spark

Doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc., hydrogeolog, vědecký pracovník ve Výzkumném ústavu vodohospodářském. Narozen roku 1957. Autor prací z oboru, také autor beletrie.

Tomáš Salava

Ing. DrSc. Spis o elektroakustických a elektromechanických měřeních.

M. G Veselov

Usáma Ibn-Munkiz

Usáma Ibn Munkiz byl arabský emír ze severní Sýrie, válečník, politik, dvořan, spisovatel. Jeho nejznámější dílo nese titul Kitab al-I'tibar . Narodil se ve městě Šajzar poblíž Antiochie, dva roky před vpádem prvních křižáků do Sýrie, do rodiny bohatého feudála. Své mládí strávil na dvoře v Damašku, později pobýval na fátimovském dvoře v Káhiře. Za svého života vykonal několik cest, a to nejen ke svatým místům v Mekce a Medíně, ale navštívil i Bagdád a Isfahán a dokonce i pobýval jistý čas v Jeruzalémě mezi křižáky. Zemřel rok po bitvě u Hattínu, kde byli křižáci poraženi vojskem Saladina. Vše, co zažil, viděl a slyšel, zapsal na konci svého života v knize nazvané Kitab al-itibar, tedy doslova Kniha poučení se skrze exempla. Tato kniha je v arabské literatuře jedinečná tím, že se v ní autor snaží vytěžit hlubší smysl z vlastních zážitků, čímž nastavuje zrcadlo sobě a své době. V těchto svých pamětech jsou křižáci vykresleni jako opravdoví barbaři a nevěřící. „Nemají žádnou z lidských vlastností, kromě statečnosti,“ píše na jedné stránce. „Jinak jsou ovládáni divokými pudy a nečestnou ničemností.“ Usámovy Paměti obsahují také řadu příkladů hrubosti křižáckých mravů. Přesto však uznává, že jsou ochotni dobré mravy přijmout. „Mezi Franky jsou někteří, kteří přijali mravy naší země a sžili se s muslimy. Takoví jsou lepší než ti, kteří přišli nedávno ze své země.“ Nejen tyto příklady, ale i řada dalších epizod ze všedního života ukazuje, že nenávist proti křižákům nebyla nenávistí rasovou, nýbrž vznikala z kulturních a náboženských rozdílů.

Ernst Schrott

Studoval medicínu v Mnichově. Od roku 1984 má vlastní lékařskou praxi v oboru přírodního léčitelství a homeopatie. Kromě toho je vedoucim lékářem Maharišiho ajurvédskeho zdravotního centra v Regensburgu. Vzdělání v ajurvédě získal Dr. Schrott u předních ajurvédskych léčitelů v Indii .

Colin Campbell

T. Colin Campbell. Ph.D., profesor biochemie výživy na Cornellově univerzitě, zaujímá přední místo ve světovém výzkumu výživy po více než 40 let. Obdržel granty financování výzkumu na více než na 70 let. Je autorem více než 350 výzkumných prací. Během 44 let biomedicínského výzkumu své teoretické konstrukce ověřoval pokusy ve zkumavce, 27 let na laboratorních zvířatech a později sledováním Američanů.

Inazo Nitobé

Japonský úředník, pedagog, autor publikací z oboru etiky a filozofie.

Milan Hanák

Publikace v oborech Inženýrské stavitelství, Městské, oblastní a dopravní plánování, Stavebnictví, Umění, architektura, kulturní dědictví, Právní vědy.

Zdeňka Illeková

Autorka duchovně zaměřené literatury.

Takeshi Obata

Japonský ilustrátor komiksů.

Shixi Shen

Čínský spisovatel, autor knih pro děti.

Václav Svatopluk Štulc

Václav Svatopluk Štulc byl český spisovatel, překladatel a vlastenecký kněz. Přední člen vyšehradské kapituly, který se zasazoval o obnovení významu pražského Vyšehradu. Narodil se 20. prosince 1814 v Kladně. V Praze vystudoval Akademické gymnázium. Teologická studia absolvoval v letech 1835–1839 také v Praze, na kněze byl vysvěcen 4. srpna 1839. Od mládí byl českým vlastencem a podporoval finančně České muzeum a Matici českou. Byl literárně činný, psal básně, přispíval do časopisů Jindy a nyní, Květy, Světozor, Časopis katolického duchovenstva. Redigoval periodikum Blahověst , kalendář Poutník z Prahy , Besedy katolické , Pozor a překládal z němčiny a polštiny. V roce 1860 se stal vyšehradským děkanem a pocity ze svého zvolení vyjádřil tímto čtyřverším směrovaným i ke své osobě: Za své vlastenecké, protihabsburské postoje byl děkan Václav Štulc dokonce odsouzen na dva měsíce do žaláře, trest si odpykal v dubnu a květnu 1863. Po celý svůj život se věnoval vzkříšení slávy Vyšehradu. Proto byl také po smrti dosavadního probošta Vojtěcha Ruffera roku 1870 jednomyslně zvolen vyšehradským proboštem. Slavnostní instalace se konala 30. července 1871. V této vysoké církevní funkci se mimo jiné zasloužil o výstavbu budovy nové proboštské rezidence, Nového proboštství čp. 89/4 v dnešní Štulcově ulici, u severního vchodu na Vyšehradský hřbitov. V souvislosti se stavbou Václav Štulc založil po její severní straně menší park, nazývaný tehdy Svatováclavské sady , protože do něj dal přemístit původní barokní jezdeckou sochu sv. Václava z Koňského trhu po té, co byla v roce 1879 z náměstí odstraněna a uložena na čas do obecního skladiště Na Františku. Václav Štulc ji vlastním nákladem nechal dopravit na Vyšehrad a umístil v proboštském sadě pod okna své rezidence. Po roce 1950 byla v sadech nahrazena kopií od Jiřího Nováka, ale ponec...

Johannes Ronge

Německý katolický kněz, teolog, kaplan katolické církve v bývalém pruském Slezsku.

Miroslav Bázlik

Miroslav Bázlik je slovenský hudební skladatel a klavírista. Od roku 1990 působí jako pedagog na VŠMU v Bratislavě. Je autorem opery Peter a Lucia, oratórií , orchestrálních i komorních děl, elektroakustických skladeb i vokální tvorby. Podává taktéž filosofický rozbor a výklad děl zejména Johanna Sebastiana Bacha, Ludwiga van Beethovena a skladatelů z období romantismu. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miroslav Bázlik na slovenské Wikipedii.

B. Jill Carroll

Americká religionistka, odbornice na světová náboženství, vysokoškolská pedagožka, specializace na komparativní religionistiku a přirozenou teologii, publikace z oboru.

Dalibor Behún

Narodil se 28. dubna 1983 v Praze, ale dětství a mládí prožil v Orlických horách na východě Čech. Vystudoval Gymnázium Žamberk a bezprostředně po maturitě se začal živit jako překladatel z angličtiny. Od roku 2004 provozoval živnost jako jazykový korektor a copywriter. Zhruba v té době začal být publikačně aktivní – psal odborné články o praktickém využívání češtiny. V roce 2010 vydal spolu s mladším bratrem Petrem příručku Pište správně česky, která zábavnou formou upozorňuje na nejčastější chyby, kterých se mluvčí v češtině dopouštějí, přičemž hojně vycházel z poznatků z praxe. Úspěšná kniha se dočkala několika dotisků a roku 2015 vyšla výrazně rozšířená verze a v roce 2018 verze třetí, s dalšími úpravami a přidanými kapitolami. V současnosti pracuje Dalibor Behún pro neziskovou organizaci jako překladatel. Je ženatý a bezdětný.

Tennālirāman Katai

Thomas Craig

Craig Thomas získal vzdělání na univerzitě v Cardiffu, kde promoval v roce 1967. Je autorem skvělých knih, v kterých se odráží hluboký zájem o napětí a konflikty v různých oblastech světa. Žil se svou manželkou a se dvěma kočkami v Staffordshiru. Měl rád kriket a v hudbě dával přednost klasice a džezu.

Josef Slováček

Narozen 1923.Práce z oboru anglistiky.

Jaroslav Olšava

Jaroslav Olšava, vlastním jménem Jaroslav Moštěk byl katolický kněz a spisovatel. Narodil se 6. dubna 1922 v Nové Říši na Moravě v početné rodině s 15 dětmi. Zemřel 17. března 2012 ve Skuhrově u Havlíčkova Brodu. Na kněze byl vysvěcen roku 1948 v Brně. Již v mládí projevil literární talent, avšak publikovat začal až po roce 1989. Jako kněz působil na jižní Moravě a ve východních Čechách a zvláště z doby komunistické diktatury čerpal množství námětů pro své knihy, vydávané většinou vlastním nákladem.

Karel Cvrk

Narozen 12. 10. 1881 v Předbořicích u Milevska, zemřel 1962. Učitel, práce ze zeměpisu, vlastivědy a zpěvu, překladatel z angličtiny.

Sharyn McCrumb

Sharyn McCrumbová je autorkou bestsellerů New York Times. Získala ceny Chaffin a Plattner, dvě ceny za nejlepší Apalačský román a mnoho dalších ocenění. Svoji sérii oslavovaných Apalačských balad odstartovala románem If i Ever Return, Pretty Peggy-O z roku 1990. Absolventka Severokarolínské univerzity a Virginské technické univerzity bydlí v Blue Ridge Mountains ve státě Virginia, ale jinak cestuje po Spojených státech i po světě a pořádá přednášky o svém díle.

Max Pierre Schaeffer

Max Pierre Schaeffer, rodák z Essenu byl německý novinář, pracoval v řadě německých novin a byl rovněž autorem několika kriminálních románů a románů z oblasti literatury faktu. Zemřel v roce 2000 – v té době žil jako novinář a spisovatel na volné noze v Mnichově. Některé z jeho knih se dočkaly filmové adaptace. Psal také pod pseudonymem Robert Williams .

Margaret Elphinstone

Skotská spisovatelka a básnířka. Vysokoškolská učitelka anglistiky. Autorka beletrie a poezie.

Karin Sturm

Německá sportovní novinářka.

František S Janovský

Narozen 4.6.1913 v Dolním Nemojově u Dvora Králové. Evangelický farář, náboženský spis.

Vojtěch Mrštík

Narozen 14. 2. 1896 v Kolíně, zemřel 1.10.1954 v Sendražicích u Kolína. Holubářský odborník, práce z oboru.

Emil Hlobil

Emil Hlobil byl český hudební skladatel a pedagog. Studoval na Pražské konzervatoři u profesorů Jaroslava Křičky a Josefa Suka . Jeho práce zahrnují opery , symfonie, koncerty, komorní skladby a smyčcové kvartety. V letech 1930–1941 vyučoval na učitelském ústavu v Praze, 1941–1957 na pražské konzervatoři a 1957–1971 vyučoval na pražské AMU. S manželkou českou malířkou Marií Hlobilovou-Mrkvičkovou měl dceru Danu Hlobilovou.

Eva Ješutová

Narozena 25.5.1957 v Písku. Archivářka, historička, rozhlasová pracovnice, editorka materiálů Českého rozhlasu.

Bob Langrish

Anglický fotograf koní.

Markéta Aubrechtová

Ing., autorka kuchařky.

Marlon Brando

Jan Šlechta-Křivoklátský

Luis de Góngora y Argote

Luis de Góngora y Argote byl španělský básník, dramatik a kněz, vrcholný představitel období Siglo de Oro , vůdčí postava literárního směru známého jako kulteranismus, později též góngorismus. Jeho nejznámějšími díly jsou čtyřdílná alegorická poéma Samoty a veršovaná Báje o Ákidovi a Galatei. Luis byl synem právníka dona Francisca de Argote a vznešené paní Leonor de Góngora. Studoval práva v Salamance a vstoupil do mnišského řádu. Pro náklonnost ke kartám, hazardním hrám a corridě mu však byla roku 1588 udělena biskupská upomínka. Vrátil se do rodné Córdoby, odkud později vycestoval do Galicie, Navarry a obou Kastilií. V té době už psal sonety, romance a satiry. Po dalším návratu do Córdoby roku 1609 sílí barokní napětí jeho veršů. Mezi lety 1610–1611 píše skladbu Oda a la toma de Larache a roku 1613 svého "Polyféma", skladbu psanou ve stancích, jež parafrázuje jednu z pasáží Ovidiových Proměn ; šlo o oblíbené téma, jež zpracovával také Góngorův současník Luis Carrillo y Sotomayor. Ještě téhož roku zveřejňuje u královského dvora svou ambiciózní, avšak nedokončenou skladbu: Samoty. Jejich rozšíření vyvolalo velkou polemiku o temnosti a afektovanosti Góngorova stylu a přineslo mu řadů následovníků , kteří jsou proto někdy označováni jako culteranos ; získal ovšem i řadu odpůrců, a to i ze strany konceptistů, jako byl Francisco de Quevedo, či autorů jako Lope de Vega nebo Lupercio y Bartolomé Leonardo de Argensola. Góngorova sláva a prestiž se rychle rozšířila, zvláště poté, co jej Filip III. Španělský jmenoval dvorním kaplanem. Na dvoře žil až do roku 1626, ovšem za neustálých finančních problémů, neboť bylo velmi obtížné najít stálého mecenáše. ...

Jaroslav Veris

Jaroslav Veris byl český akademický malíř, ilustrátor, autor divadelních výprav a publikace o francouzském sochaři a malíři Bourdellovi. Jaroslav Zamazal se narodil 10. července 1900 ve Vsetíně na Valšsku v rodině tamního obvodního lékaře Josefa Zamazala. Otec pocházel z východních Čech, matka se jmenovala Žofie Nováčková Zamazalová, pocházela ze Vsetína a byla rovněž lékařkou. Bratr Jaroslava Zamazala se jmenoval Josef Zamazal a mimo jiné se také věnoval malířství. Oba sourozenci navštěvovali stejnou školu a v Praze později oba bratři studovali i na AVU. V roce 1910 se rodina Zamazalových přestěhovala do Brna a Jaroslav zde navštěvoval klasické gymnázium. V Brně navštěvoval Jaroslav malířské kurzy v ateliéru Vojtěcha Doležila. Od roku 1917 oba bratři Jaroslav i Josef Zamazalovi zahájili studium na pražské Akademii výtvarných umění v Praze . Jaroslav nejprve studoval jeden semestr ve třídě vedené akademickým malířem Janem Preislerem. Další jeden semestr strávil Jaroslav pod vedením profesora Vratislava Nechleby. V roce 1919 zahájil Jaroslav studium na speciálně zaměřené malířské škole u profesora Karla Krattnera a studoval zde až do roku 1923. Během studia Jaroslav podnikal sám krátké studijní cesty při nichž většinou navštěvoval místní muzea s díly starých mistrů. Po skončení studia na AVU ještě několikrát navštívil Vídeň a Mnichov. První cestu do Paříže podnikl Jaroslav v roce 1922 a po jejím skončení se ještě vrátil zpět do Prahy. Na delší dobu se do Paříže dostal až v roce 1924. Toho roku přesídlil do Paříže a zůstal zde trvale prakticky až do roku 1938, kdy se začalo schylovat ke druhé svět...

Toman Marek

Básník a prozaik Marek Toman se narodil 24. června 1967 v Praze. Po studiu filozofie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval v letech 1992–1997 v literární redakci Českého rozhlasu a od roku 1998 působí na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Od roku 2000 je pracovníkem velvyslanectví v estonském Tallinu. Verše, překlady, eseje a recenze publikoval časopisecky i ve formě rozhlasových pořadů. Z irštiny přeložil básně Richarda Kearneyho, které knižně vyšly ve svazcích Hra s vodou a Samův pád . Přeložil rovněž prózu Adolfa Hermanna Mých prvních pět životů . Edičně připravil pro nakladatelství Torst výbor z díla Jiřího Daniela Mé myšlenky se velice nepodobají dýmu . Pod pseudonymem Pavel Torch vydal prózu Zvláštní význam palačinek .

Ron Falcone

Autor publikace o léčbě rakoviny.

Ivo Mička

Ivo Mička byl český novinář, spisovatel a učitel. Narodil se Ladislavu a Heleně Mičkovým. Po základní škole absolvoval tehdejší rakovnickou jedenáctiletku, kterou dokončil roku 1956. Pak studoval na pedagogické fakultě v Plzni. V roce 1963 začal spolupracovat s týdeníkem Rozvoj, když v něm vycházel jeho cestopis Deset vídeňských dnů. Později do něj pravidelně dopisoval a v lednu 1969 nastoupil jako redaktor, zodpovědný za národní výbory, školství, kulturu a zemědělství. V dubnu 1970 byl po nutném oslavném článku k 100. výročí narození V. I. Lenina z politických důvodů tehdejším vedením ONV okamžitě propuštěn. Jako učitel působil na několika školách , kromě toho pracoval nuceně jako dělník v Prunéřovské elektrárně. Na podzim roku 1989, těsně před sametovou revolucí, se vrátil do redakce Rozvoje. Od července 1990 byl vedoucím redaktorem, týdeník přejmenoval na Rakovnické noviny a stal se i jeho majitelem. Na konci roku 1990 otevřel v pronajatých prostorách, za pomoci svého přítele, akademického malíře Václava Zoubka, vlastní soukromou galerii umění Na Pražské. Politicky působil jako městský zastupitel za ODS. Roku 2002 pracoval jako dobrovolný učitel u ruských Čechů nedaleko Novorossijska v Rusku. V letech 2003 byl Centrem humanitární pomoci krajanům v zahraničí vyslán na dva měsíce k žitomirským Čechům z východní Volyně jako češtinář, kulturní a osvětový pracovník, muzikant a novinář. Byl významným kulturním činitelem Rakovnicka. Působil také jako novinář, návštěvník výstav a významných událostí, kulturní zpravodaj, jazykový korektor, textař, básník, fotograf nebo turistický průvodce. Nelze vynechat ani jeho muzikantskou kariéru, kdy působil jako jeden z trumpetistů tanečního a jazzového orchestru Merkur. Za mnohaletou spisovatelskou, publicistickou a pedagogickou činnost doma i v zahranič...

Miranda July

Miranda July, narozena 1. 2. 1974 v Barre, je současná americká filmová režisérka a scénáristka, umělkyně a spisovatelka. Své krátké filmy, představení a webové projekty vystavovala např. v Muzeu moderního umění v New Yorku , Guggenheimově muzeu a dvakrát na bienále Whitney muzea. Její film Já a ty a všichni ostatní , na kterém se podílela jako scénáristka, režisérka a herečka, získal zvláštní cenu poroty na festivalu Sundance Film Festival a Zlatou kameru na Filmovém festivalu v Cannes. Své povídky uveřejňovala v časopisech The Paris Review, Harper´s a The New Yorker a její první sbírka No One Belongs Here More Than You vyhrála mezinárodní cenu Franka O´Connora.

Martin Novotný

Martin Novotný je český politik, mezi lety 2013 a 2017 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V letech 2006–2014 byl primátorem statutárního města Olomouc, od ledna 2014 do ledna 2016 byl místopředsedou ODS. V letech 2000–2001 byl místopředsedou občanského sdružení Mladí konzervativci. Narodil se 21. ledna 1972 v Olomouci. Chodil na Základní školu Zeyerova v Olomouci, odmaturoval na Slovanském gymnáziu. Po střední škole nastoupil na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, avšak studium ukončil v pátém ročníku. V roce 1998 a 1999 byl na studijním pobytu v Austrálii. Zde se zaměřoval na anglický jazyk a ekonomii. Poté vyučoval anglický jazyk, v letech 2000 - 2001 pracoval jako poradce pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, Martin Novotný je ženatý. S manželkou Martinou má dceru Alenu, z prvního manželství má dceru Ludmilu. V roce 2000 a v roce 2001 byl poradcem místopředsedy Poslanecké sněmovny. V roce 2002 byl poprvé zvolen do Zastupitelstva města Olomouce. Do roku 2006 zastával funkci náměstka primátora a v roce 2006 byl sám zvolen primátorem. V roce 2008 byl zvolen zastupitelem Zastupitelstva Olomouckého kraje. V roce 2010 byl primátorem zvolen na druhé funkční období. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval v Olomouckém kraji jako krajský lídr ODS a byl zvolen poslancem. Následně po zvolení poslancem oznámil, že kvůli souběhu funkcí odstupuje z postu primátora Olomouce. Na funkci olomouckého primátora pak rezignoval k 1. březnu 2014. Martin Novotný je od roku 1996 členem Občanské demokratické strany. V letech 2000–2001 byl předsedou o. s. Mladí konzervativci. V roce 2001 byl zvolen předsedou MS ODS Olomouc-město, kterým je až do současnosti. V současné době je také předsedou Oblastního sdružení ODS Olomouc. V roce 2012 byl kongresem ODS zvolen do Výkonné rady ODS. Ve volbách v roce 2013 vedl kandidátku ODS v Olomouckém kraji. Na 24. kongresu ODS 19. ledna 2014 byl ve třetím kole druhé ...

Albert Kudělka

Český autor povídek. Vystudoval anglistiku a bohemistiku na FF UK v Praze, v současné době pracuje jako copywriter v jedné pražské reklamní agentuře. Hraje na kapele v punkové kapele The Penultimate Truth, mezi jeho další zájmy patří chov koček a vysokohorská turistika. Překládá z angličtiny beletrii i odbornou literaturu. Publikoval několik kratších textů ve fanzinech - dvě povídky z plánovaného cyklu o okultním detektivovi Normanu Applegateovi: Ke každé hlavě se tělo najde, Ledové sny a Drak skvrnitý.