Výpis všech autorů

Wolfgang Amadeus Mozart

Wolfgang Amadeus Mozart byl plodný a vlivný skladatel klasicistní éry, který se narodil 27. ledna 1756 v Salcburku, který je dnes součástí Rakouska. Jeho mimořádný talent se projevoval již od mládí; hudbu začal skládat v pěti letech a vystupoval před evropskými královskými rodinami. Během své kariéry složil Mozart více než 600 děl, včetně symfonií, oper, komorní hudby, klavírních skladeb a koncertů, z nichž mnohé jsou považovány za základní kameny západní klasické hudby.

Alberto Moravia

Alberto Moravia , vlastním jménem Alberto Píncherle, , byl italský spisovatel, novinář a literární kritik. Představitel italského neorealismu. Narodil se v Římě, roku 1916 se u něho projevila kostní tuberkulóza a poté se několik let léčil v několika sanatoriích v Alpách, proto vzdělání získal především od soukromých učitelů. Ve třicátých letech poměrně úspěšně bojoval s tehdejší fašistickou cenzurou. Jelikož pocházel z židovské rodiny, během druhé světové války téměř nemohl publikovat, byl na něj dokonce vydán zatykač, o kterém se včas dozvěděl, a tak se skrýval mezi dělníky. Jeho poválečná literatura a názory vedly ke sporům s církví. Katolická církev zařadila v roce 1952 jeho spisy na Index zakázaných knih. Od roku 1958 do roku 1970 poměrně hodně cestoval, navštívil Anglii, Francii, USA, Mexiko, Čínu, ve třicátých letech navštívil i SSSR. Přes své ne zcela běžné názory se stal v letech 1959–1962 předsedou Mezinárodního PEN klubu. Moravia se ve svých dílech zabýval úpadkem rodiny, motivy odcizení a krachem lidských vztahů. Jeho nejtypičtějším tématem je nuda a její vliv na člověka. Později se zabýval také antifašistickou tematikou. Postupem času se Moravia dostával stále více k sexuální tematice, na jeho díle je patrné ovlivnění neorealismem a surrealismem a S. Freudem, tento trend se projevoval už v předválečných dílech, ale plně toto téma rozvinul až na sklonku svého života. V těchto dílech se pro něho sex stal základním momentem lidského života, díla jsou proto eroticky velmi otevřená. Mnoho z jeho románů a povídek bylo zfilmováno.

Lucy Maud Montgomery

Lucy Maud Montgomery byla kanadská spisovatelka. Narodila se 30. 11. 1874 v Cliftonu na Ostrově prince Edwarda v Kanadě. Její rodiče byli Hugh John Montgomery a Clara Woolner Macneill. Když byly Lucy Maud necelé dva roky, zemřela její maminka na tuberkulózu a její otec se rozhodl, že se přestěhuje do západní Kanady, kde se později znovu oženil. Maud zůstala na farmě u svých prarodičů na ostrově prince Edvarda v Cavendishi. Coby jediné dítě v domě starých prarodičů hledala zábavu jak ve své fantazii a představivosti, tak i v knížkách a přírodě, ale především v psaní. V devíti letech začala psát poezii a vedla si deník. Ve školním roce 1893–1894 studovala na Prince of Wales College a získala učitelskou licenci. Když potom v roce 1898 učila na škole v Lower Bedeque, zemřel náhle její dědeček. Maud se hned vrátila do Cavendishe, aby se starala o svoji babičku, která by jinak jejich dům opustila. Nechtěla tam být sama. Zůstala v domě s babičkou celých 13 let, kromě několika měsíců v letech 1901–1902, kdy pracovala jako korektorka pro The Daily Echo v Halifaxu. Během pobytu v Cavendishi spisovatelka psala a tvořila. V roce 1905 napsala Maud svoji první knihu Anna ze Zeleného domu a poslala ji do mnoha vydavatelství. Když ji ale všude odmítli, uložila svůj rukopis do krabice a zapomněla na něj. Pak ho znovu našla v roce 1907 a to už měla větší štěstí. Našel se vydavatel, který se rozhodnul pro to, aby Anna Shirleyová spatřila světlo světa v knižní podobě. Tak se o rok později, 1908, i stalo. Když v roce 1911 zemřela Maud její babička, ona se vdala za reverenda Ewena Macdonalda, se kterým byla tajně zasnoubená od roku 1906. Přestěhovali se do Leaskdale , kde se později narodily jejich tři děti – Chester , Hugh a Stuart – a Maud tu napsala většinu svých knih. Po svatbě už nikdy na Ostrově prince Edwarda ne...

Jana Moravcová

Jana Moravcová, provdaná Jana Neumannová , byla spisovatelka, překladatelka a redaktorka. Psala pro děti, poezii, detektivky i práce z oblasti science-fiction. Po složení maturity v roce 1955 a absolvování Vysoké školy ruského jazyka a literatury v Praze, obor překladatelství a nakladatelství pokračovala ve studiu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity , zde obor slovanská filologie a získala později i titul PhDr. Po studiích v roce 1959 nastoupila do nakladatelství Svět sovětů, později přejmenovaného na Lidové nakladatelství. Zde působila jako redaktorka a zástupkyně šéfredaktora do roku 1975. V letech 1961 až 1963 práci v nakladatelství přerušila, působila na Kubě jako lektorka slovanských jazyků. Od roku 1975 byla zástupkyní šéfredaktora Československého spisovatele a v roce 1991 byla v nakladatelství archivářkou. Provdala se za profesora pražské univerzity, literárního historika Bohumila Neumanna a v občanském životě používala příjmení Neumannová. Překládala z španělštiny a ruštiny. Přeložila některé práce T. Jeseninové, K. Simonova, V. Vysockého. Řada samostatných povídek byla otištěna v různých antologiích..

David Morrell

David Morrell se narodil v Kitcheneru ležícím v kanadském Ontariu . Nějaký čas působil jako profesor vyučující americkou literaturu na Iowské univerzitě. Absolvoval výcvik National Outdoor Leadership, tento výcvik je zaměřen na přežití člověka v divočině; jste sami a musíte se taky sami na sebe spolehnout. Rovněž se zúčastnil akademie G. Gordona Liddyho, zde prodělal přípravu pro zaměstnání v bezpečnotních agenturách a dokonce i detektivních kanceláří. Stal se velmi úspěšným a váženým členem Asociace zvláštních služeb. Z prodělaných výcviků čerpal zkušenosti a zážitky do svých děl. Většinou v jeho detektivní tvorbě vystupuje agent, nebo nějaký expert, který se náhle ocitne v nebezpečí a je donucen bojovat všemi prostředky o svůj život. Napětí a skvělé čtení rozhodně tyhle knihy nepostrádají. pomoc při sestavení životopisu jsem našel na cesky-jazyk.cz

Molière

Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, byl francouzský herec, spisovatel a dramatik období francouzského klasicismu, tzv. Velkého století. Syn měšťana, proti vůli rodiny se stal komediantem. Původně byl členem kočovné společnosti, později si založil svoji vlastní divadelní společnost. Brzy se svými hrami proslavil, především mezi chudinou. Zabýval se tzv. nízkým dramatem, především komedií a fraškou. Protože ve svých hrách kritizoval a zesměšňoval společnost , dostával se do častých sporů s královským dvorem. Jeho hry se dodnes objevují na jevištích. Molière patří k nejslavnějším dramatikům éry francouzského i světového klasicismu, během vlády krále Ludvíka XIV. Začínal jako herec v kočovné společnosti, později se stal ředitelem vlastního kočovného souboru, se kterým cestoval po třináct let po francouzském venkově. Poté, co se proslavil, účinkoval také na královském dvoře, kde často spolupracoval s hudebním skladatelem Jeanem-Baptistem Lullym. Molière se věnoval zejména tzv. nízkým literárním žánrům . Jeho díla byla v tehdejší době velmi odvážná zejména v kritice mravů a společenských poměrů své doby. V satirických veselohrách zesměšňoval pokrytectví, šlechtu a její snobskou morálku a v neposlední řadě v 17. století zatracovanou církev. Tvořil v typově barvité škále veseloher, od lidové frašky po propracovanou charakterovou zápletku. Problematika Molièrova díla je velmi rozsáhlá . V jeho díle je také zřetelná inspirace komedií dell'arte. Molière, vlastním jménem Jean-Baptiste Poquelin, se narodil 15. ledna 1622 v Paříži. Jeho otec byl dvorní čalouník. Moliére studoval na clermontské jezuitské koleji, právnický diplom získal v Orléansu. V roce 1643 vytvořil za patronace dramatika Pierra Corneille spolu s Madeleine Béjátrovu a dalšími herci divadelní soubor zvaný Skvělé divadlo (Illustre...

Jojo Moyes

Jojo Moyesová, rodným jménem Pauline Sara Jo Moyes Arthur , je britská spisovatelka a novinářka. Je jedním z mála autorů, kteří dvakrát získali cenu pro nejlepší romantický román roku. Její knihy byly přeloženy do jedenácti světových jazyků. Mezi její nejznámější díla patří Poslední dopis od tvé lásky a Než jsem tě poznala. Narodila se v roce 1969 v Londýně. Studovala na Royal Holloway a Bedford New College. V roce 1992 získala stipendium financované novinami The Independent na postgraduální studium žurnalistiky na City University v Londýně. Následně pracovala pro The Independent příštích deset let . V roce 2002 se stala dopisovatelkou pro noviny Arts and Media Correspondent. V roce 2002 se stala spisovatelkou na plný úvazek, když vyšla její první kniha Sheltering Rain, nicméně stále ještě publikovala články pro The Daily Telegraph. Je jednou z mála autorů i autorek, kteří získali dvakrát cenu pro nejlepší romantickou knihu roku. Poprvé cenu vyhrála v roce 2004 za Foreign Fruit a poté v roce 2011 za Poslední dopis od tvé lásky . Žije na farmě v Saffron Walden v Essexu se svým manželem, novinářem Charlesem Arthurem, a jejich třemi dětmi. Zastupuje ji literární agentka Sheila Crowley z agentury Curtis Brown. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jojo Moyes na anglické Wikipedii.

Ennio Morricone

Ennio Morricone byl italský skladatel, orchestrátor, dirigent a bývalý trumpetista, který psal hudbu v široké škále hudebních stylů. Morricone se narodil 10. listopadu 1928 v Římě a je považován za jednoho z nejplodnějších a nejvlivnějších filmových skladatelů své doby. Zkomponoval více než 400 hudebních skladeb pro film a televizi a přes 100 klasických děl. Jeho hudba k filmu Hodný, zlý a ošklivý je považována za jeden z nejvlivnějších soundtracků v historii a je ikonická díky použití pískání a výstřelů.

Pavla Momčilová

Pavla Momčilová je autorkou kuchařek o zdravé výživě pro děti a dospělé, je podepsána pod mnoha publikacemi o zdravém vaření a životním stylu, zároveň je ředitelkou nakladatelství MEDICA PUBLISHING a poradkyní pro zdravou výživu.

Farley Mowat

Farley McGill Mowat byl kanadský anglicky píšící prozaik, novinář, přírodovědec, environmentalista a cestovatel. Mowat vystudoval zoologii na Torontské univerzitě. Evropu poznal během 2. světové války, pak procestoval severní Kanadu. Zde se zabýval sledováním zvěře v jejích přirozených podmínkách , zajímal se o původní obyvatele Eskymáky a o probíhající změny v přírodě vyvolávané pronikáním civilizace do vnitrozemí kanadského severu. Jeho pozorování jsou významná z hlediska biologického, ekologického i etnografického a je na nich založeno i jeho literární dílo. Mowat je autorem mnoha reportáží a dobrodružných i populárně-naučných knih pro dospělé i pro mládež. Pro hlubokou znalost popisované problematiky a osobitý autorský styl se stal jedním z nejpřekládanějších kanadských spisovatelů 20. století . Roku 1981 obdržel nejvyšší kanadské civilní vyznamenání - stal se Důstojníkem Řádu Kanady.

Alena Mornštajnová

Alena Mornštajnová je česká spisovatelka a překladatelka, členka PEN klubu. Narodila se v Hranicích na Moravě, ale celý život žije ve Valašském Meziříčí. Pochází z lékařské rodiny, její dědeček byl zubař, otec a mladší sestra jsou lékaři. Prožila klidné dětství. Se sestrou se o ni starala hlavně babička, ke které měla kladný vztah. Babička bydlela u jejich rodiny, později za svými vnučkami pravidelně docházela a starala se o ně. Alena Mornštajnová v rozhovoru vypověděla, že již od dětství měla kladný vztah ke knihám. Její teta, která byla učitelkou, jí poskytovala ke čtení klasickou literaturu. Dalším zdrojem knih byla pro Mornštajnovou dobře vybavená domácí knihovna. Autorka sama o sobě tvrdí, že je spíše samotářské povahy a právě čtení knih jí dává možnost zažívat dobrodružství, skrze ztotožnění se s hrdiny knihy. Spisovatelka se pokusila dostat na překladatelský a tlumočnický obor FF Univerzity Karlovy, na školu však před revolucí nebyla přijata. Rozhodla se pro roční pomaturitní studium, v rámci kterého vykonala všeobecnou státnici z anglického a ruského jazyka. Znovu se přihlásila ke studiu, opět však nebyla přijata. Rozhodla se tedy pro to, že se vdá, což zpětně hodnotí jako dobrý krok. Následně se jí narodily dvě děti. Během mateřské dovolené vystudovala dvouleté pomaturitní studium. Po skončení mateřské dovolené jí na škole, kde studovala, byla nabídnuta práce učitelky anglického jazyka. Při této práci zahájila vysokoškolské studium angličtiny, studovala překladatelství. Na vysokou školu nastoupila až po revoluci. Studium jí trvalo šest let, neboť spolu s ním jednak pracovala, jednak se starala o domácnost. Překládat začala až po dokončení školy. Spolu s překladatelskou činností stále vyučovala a vedla soukromé jazykové kurzy. V roce 2007 dostala nabídku práce na jazykové škole. Zde následně učila do roku 2013, kdy vydala svou prvotinu Slepá mapa. Pedagogickou praxi považuje za v...

Simona Monyová

Simona Monyová, vlastním jménem Simona Ingrová, byla česká spisovatelka, zaměřující se především na romány pro ženy, pro které sbírala inspiraci ve vlastním životě. Čerpala ze svých zkušeností, především s mezilidskými vztahy a domácím násilím. Několik jejích románů bylo zfilmováno. S manželem Borisem Ingrem vlastnili vydavatelství Mony, ve kterém od roku 2002 vycházely její knihy. V srpnu 2011 ji její manžel zavraždil v jejich domě v Brně-Obřanech. Ingr jí při hádce zasadil šest ran nožem. Po sérii soudních stání Nejvyšší soud v březnu 2013 Ingrovi za vraždu manželky definitivně potvrdil patnáctiletý trest vězení. Simona Monyová se narodila v Brně jako prvorozená dcera manželů Jitky a Gustava Urbánkových, o pět let později se narodil bratr Gustav. Před nástupem do školy bydlela Simona i s rodiči u prarodičů z matčiny strany. K dědečkovi, profesionálnímu hudebníkovi, měla velice blízký vztah a právě jím vytvořenou přezdívku „Mony, Monynka“ použila později pro svůj profesionální pseudonym „Monyová“. Byla matkou tří synů. Spisovatelka zemřela začátkem srpna 2011 ve svém brněnském bytě na následky mnoha bodných ran. Zavraždil ji její manžel – bývalý kameraman České televize Boris Ingr. Muž, který ji údajně léta týral a znásilňoval. Volání o pomoc, které autorka nenápadně zanechávala ve svých románech a posléze i v textovkách přátelům, nebylo dostatečně hlasité. Ingr stále sveřepě tvrdil, že si nevzpomíná, jak jeho žena zemřela. Podle verdiktu soudu se na ni vrhl s nožem v ruce a zasadil jí šest smrtelných ran - většinou do břicha a do hrudníku. Subtilní spisovatelka se chránila rukama, ale zbytečně. Umírala v bolestech několik minut. Ingr pak pobodal ještě sám sebe a vyskočil z okna. Záchranáři, které sám přivolal - paradoxně pro Monyovou, jej našli krvácejícího před domem. Začal hystericky křičet, že záchranáři nemají pomáhat jemu, ale jeho ženě. Právě toto „gesto“ bývalému kameramanovi nakonec ušetřilo tři ro...

Liane Moriarty

Liane Moriarty je sestrou známé australské spisovatelky Jaclyn Moriarty . Hned po škole pracovala v reklamě a marketingu v nakladatelství. Rozjela vlastní firmu, začala pracovat na volné noze jako reklamní textař a získala inženýrský titul na Macquarie University v Sydney. Její první román Tři přání vyšel v roce 2004, následovaly další tři romány. Nyní žije v Sydney se svým manželem a dvěma dětmi. Pod pseudonymem Nicol Berry vydala několik románů a sérii knih pro děti, kterým se paradoxně dostalo většího úspěchu ve světě než doma v Austrálii.

Moravanka

Moravanka je tradiční moravská lidová hudební skupina z České republiky, kterou v roce 1976 založil vynikající akordeonista a skladatel Jan Slabák. Soubor je proslulý autentickou interpretací moravské lidové hudby, která se vyznačuje živými melodiemi, bohatou instrumentací a regionálními kulturními vlivy. Během své kariéry vydal Moravanka řadu alb, která oslavují tradiční zvuk Moravy a do svého repertoáru často zařazují charakteristické lidové tance a písně tohoto regionu. Kapela se těší popularitě nejen ve své vlasti, ale i na mezinárodní scéně, kde vystupuje na různých festivalech a akcích, na nichž prezentuje živé lidové tradice Moravy. Jejich hudba významně přispívá k zachování a propagaci regionální české kultury a dědictví.

Jan Morávek

Jan Morávek byl prozaik, dramatik, novinář, autor tzv. lidových románů. Jeho díla, převážně situovaná do Posázaví, jsou nenáročnou. ale ve své době velmi oblíbenou četbou. Jan Morávek se narodil v rodině hostinského a řezníka. Po absolvování měšťanské školy studoval na vyšší průmyslové škole v Praze. Protože ho však více přitahovala literatura a herectví, po smrti svého otce zběhl k divadlu.V dalších letech vykonával vojenskou prezenční službu a bojoval v první světové válce. Po válce se vrátil k herectví. Složil zkoušky do Vinohradského divadla, ale nakonec nastoupil do Hašlerova divadélka Lucerna. V roce 1919 se Jan Morávek stal redaktorem týdeníku Obrana venkova a Kalendáře republiky, postupně působil v nakladatelství Melantrich, redigoval Pražský ilustrovaný zpravodaj. Na stránkách tohoto zpravodaje otiskoval příspěvky význačných spisovatelů a vědců, reprodukce děl známých malířů a fotografů. Rovněž zde uveřejňoval své beletristické práce a reportáže. V ostatním tisku Melantrichu publikoval fejetony, povídky, novely i romány na pokračování. Od roku 1941 se Jan Morávek věnoval pouze spisovatelské činnosti. Národní knihovna ČR eviduje téměř 40 různých knih , čtyři divadelní hry, písně a filmové náměty, jejichž autorem je Jan Morávek.

Raymond A Moody

Raymond A. Moody vystudoval filozofii i medicínu a oba obory zakončíl doktorátem. Ještě v době studií začal s výzkumnou prací v oblasti nevysvětlitelných jevů v hraniční oblasti mezi životem a smrtí. Vyvinul rozsáhlou přednáškovou činnost mezi lékaři a zdravotnickým personálem o otázkách zkoumající jevy a příčiny smrti. Jelikož seriozní výzkum tzv.prožitků blízkosti smrti je záležitost teprve současná, doktor Moody zpočátku nevěděl o podobně zaměřené práci jiných vědců. Přesto se stal jeho Život po životě průkopnickým dílem. Moody dodnes napsal 11 knih, pořádá i vlastní přednášková turné. V rámci jednoho z nich navštívil už v roce 1991 Československo a v r.2011 podruhé. Raymond Moody přijal pozvání ČT24 do pořadu Události, komentáře.

Andrew Morton

Andrew Keith Paul Morton je australský programátor, vývojář linuxového jádra. Udržuje patchset známý jako mm tree, který obsahuje nedostatečně testované změny, které by později mohly být přidány do oficiálního jádra spravovaného Linusem Torvaldsem. Často bývá označován za Linusovu pravou ruku. Na konci 80. let byl jedním z partnerů společnosti v Sydney, která produkovala počítačové kity Applix 1616, dále byl také hardwarovým inženýrem pro dnes již neexistující australskou dílnu herních výrobků Keno Computer Systems. Získal titul honours degree v oboru elektroinženýrství na University of New South Wales v Austrálii. V roce 2001 se Andrew Morton a jeho rodina přestěhovali z Wollongong, New South Wales do Palo Alto v Kalifornii. V červenci 2003 se Morton přidal k Open Source Development Labs. V srpnu 2006 byl zaměstnán firmou Google.

Miloslav Moulis

Miloslav Moulis se narodil 30. dubna 1921 v Praze. Jeho otec byl právník a pracoval na ředitelství Československých drah. Za okupace byl jeho otec znovu zajat nacisty a tentokrát trestu neunikl a v roce 1943 byl popraven. Rodina žila v Praze, ale dlouho zde nezůstala a v roce 1923 se přestěhovala do Plzně, kde Miloslav absolvoval místní základní školu a poté chodil do gymnázia . Rodina děti vychovávala ve vlasteneckém duchu a mladého Miloslava zajímal veřejný život, chtěl se stát novinářem. Když byl studenty založen spolek Národní hnutí pracující mládeže krátce po okupaci, stal se jeho členem a byl za aktivity spojené s jeho činností zadržen gestapem . Někteří členové spolku utekli do zahraničního odboje a ti, kteří zůstali, byli zatčeni 29. května 1940. Miloslav Moulis byl odsouzen Lidovým soudem na dva a půl roku vězení. Pustili ho na Vánoce 1942, na svobodě však byl jen krátce a zatkli ho znovu. To už však soud neproběhl, ale odvezli ho rovnou do Malé pevnosti Terezín a poté do Osvětimi. Zde naštěstí nepobyl dlouho a byl poslán do Buchenwaldu, kde strávil zbytek války. 11. dubna 1945 byl tábor osvobozen Američany. Po válce se Moulis vrátil domů do Plzně a začal pracovat v novinách. V roce 1946 se přestěhoval do Prahy. Od té doby je činný literárně . V roce 1966 dostal od Ludvíka Svobody nabídku spolupráce se psaním jeho pamětí. Tato spolupráce trvala až do roku 1969, kdy byla skupina rozpuštěna. Až do roku 1993 potom působil v redakci Národního osvobození při Svazu bojovníků za svobodu. Miloslav Moulis se však publikační činnosti vě...

Jitka Molavcová

Jitka Molavcová je česká herečka a zpěvačka, známá především díky svému působení na české muzikálové scéně. Je spjata s kultovním pražským divadlem Semafor, které bylo v 60. letech 20. století a později centrem avantgardních performancí a hudebních experimentů. Semafor, založený Jiřím Suchým a Jiřím Šlitrem, se stal líhní nových talentů a inovativních představení, která kombinovala prvky jazzu, pop music a komedie. Jitka Molavcová Její přínos divadlu zahrnoval herectví i zpěv, díky čemuž se stala známou osobností v českých kulturních kruzích.

Stanislav Motl

Stanislav Motl je český novinář a spisovatel. Stanislav Motl vystudoval střední ekonomickou školu, posléze Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze. Jako novinář začal publikovat na počátku 70. let v regionálních novinách, ve kterých působil deset let. V období normalizace byl reportérem nejprve v časopise Svět v obrazech, poté v týdeníku Signál. V tomto časopise ministerstva vnitra mj. vylíčil v reportáži průběh Palachova týdne z pohledu tehdejší moci. Po listopadu 1989 publikoval v časopise Reflex. Znám je zejména knihami s historickou tematikou, které se převážně týkají období druhé světové války. Od roku 1995 byl jedním z reportérů investigativního pořadu Na vlastní oči televize Nova. Od roku 2010 připravuje v ČRo 2 svůj autorský pořad s názvem Stopy, fakta, tajemství, který dostal i televizní podobu. V minulosti byl reportérem v několika válečných konfliktech. Věnuje se pedagogické a přednáškové činnosti. Editor souhrnného díla Jiřího Muchy . Je autorem scénářů k filmovým dokumentům např.: Živý mrtvý, Ozvěny lidické noci, Sláva a prokletí Lídy Baarové, Mraky nad Barrandovem, Nacisté pod ochranou. Je nositelem celosvětové ceny The AIB International Media Excellence Awards. Toto ocenění udělované v Londýně, které je považováno za rozhlasového Oskara, získal v letech 2010 a opakovaně v roce 2011. V ČR obdržel mimo jiné hlavní cenu festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran a hlavní cenu E. E. Kische . Přestože má platné lustrační osvědčení č.ID-16384/1-016/1-LU-91, vydané ministerstvem vnitra ČR 14. 11. 1995, je někdy spojován s bývalou Státní bezpečností, která ho v letech 1974–1979 registrovala pod písmenem C . Jeho lustrační osvědčení však neosvědčuje žádnou vědomou spolupráci a nositel tohoto osvědčení splňuje tedy – dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 11. 1992 – všechny podmínky lustračního zákona....

Rudo Moric

Rudo Moric, byl slovenský prozaik a publicista. Narodil se v rodině železničáře a vzdělání získával v Sučanech, Martině a v učitelském ústavu v Bánovcích nad Bebravou. Později pokračoval ve vzdělávání při zaměstnání na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Trnavě, kde získal doktorát z filozofie. Po ukončení studia působil v letech 1941-43 jako učitel v Belé. Jako příslušník 1. čs. armády na Slovensku se aktivně zúčastnil SNP, po jeho potlačení byl internován v zajateckých táborech v Rakousku. V letech 1946-48 pokračoval v učitelské dráze ve Stupavě, kde také vydával dětský časopis Okienko Záhoria, byl dramaturgem školy filmu, později pracovníkem Výzkumného ústavu pedagogického a tajemníkem Svazu slovenských spisovatelů. V roce 1959 se stal ředitelem vydavatelství Mladé letá a od roku 1964 byl předsedou výboru Slovenského literárního fondu, jehož úkolem bylo podporovat tvůrčí činnost v oblasti původní umělecké a vědecké literatury. Jako jeho ředitel dbal na vyváženou ediční politiku, přičemž po celou dobu svého působení ve vydavatelství vytvářel publikační prostor pro mladou generaci. Jeho přičiněním došlo roku 1968 i k obnovenému vydávání Sluníčka, nejznámějšího meziválečného časopisu pro děti. Jeho knihy měly velký ohlas doma i v zahraničí. Hojně byly překládány do srbochorvatštiny, bulharštiny, polštiny, ruštiny, maďarštiny a němčiny. Publikovat začal v 40. letech 20. století v časopisech pro děti Přítel dítek a Sluníčko. Později přispíval do Okénka Záhoří, které sám redigoval. Knižně debutoval roku 1947 prózou Lyžař Martin. V ní i následujících prózách Žofka a Družina z Dlouhé ulice navázal na meziválečný model triviální společenské prózy, který přehlížel dobovou sociální realitu a svět dětí stylizoval výhradně ze zábavně-výchovné pozice. V knižní povídce Miško hrdina tematizoval již společenskou realitu, protifašistický motiv v...

Giorgio Motta

Germanista, autor učebnic a pracovních pomůcek pro výuku němčiny na základních a středních školách.

Christian Morgenstern

Christian Otto Josef Wolfgang Morgenstern byl německý básník, novinář a překladatel. Je považován za zakladatele německé nonsensové poezie. Studoval dějiny umění a práva, zároveň se věnoval žurnalistice, poezii a překladatelství. Léčil se s tuberkulózou v mnoha sanatoriích, ale 31. března 1914 jí v Meranu podlehl. Jeho prozaická díla vyšla péčí jeho ženy Margarety většinou až po jeho smrti. Za svého života se dočkal velmi malého uznání. Narodil se v Mnichově jako jediné dítě Carla Ernsta Morgensterna a jeho ženy Charlotty Morgenstern , rozené Schertelové. Oba rodiče pocházeli z malířských rodin, otec byl významný německý malíř krajinář. Když mu bylo 10 let, zemřela mu matka na zápal plic. Otec jej poté poslal ke kmotrovi do Hamburku, kde nastoupil do internátní školy. Zde se stal obětí soustavné a trýznivé šikany spolužáků. Jeho otec se v této době podruhé oženil. Morgenstern se roku 1884 odstěhoval za otcem, v té době ředitelem Královské umělecké školy ve slezské Vratislavi. V letech 1885–1889 zde pak navštěvoval gymnázium a pokoušel se sám psát. Roku 1892 začal studovat národohospodářství na Vratislavské univerzitě, kde poslouchal přednášky věhlasného profesora socialistické orientace Wernera Sombarta, studium ovšem musel brzy ze zdravotních důvodů přerušit. Po částečném zotavení si našel práci v Národní galerii v Berlíně, navázal spolupráci s deníkem Tägliche Rundschau a psal do časopisů Freie Bühne, Kunstwarts a Der Zuschauer. Stále cestoval po různých evropských sanatoriích, zdržoval se zejména v Itálii. Překládal z francouzštiny, později také z norštiny. V roce 1898 cestoval několik měsíců po Norsku a setkal se zde s Henrikem Ibsenem. V Norsku mu vyšla jeho prvotina Ich und die Welt . V roce 1900 se dozvěděl, že trpí tuberkulózou. Pod vlivem této smutné skutečnosti psal Šibeniční písně. Roku 1903 přeložil Večerní červánky Knuta Hamsuna a básně Björnstjerne Björns...

Marilyn Monroe

Marilyn Monroe , narozená 1. června 1926 jako Norma Jeane Mortensonová, byla kultovní americká herečka, modelka a zpěvačka, která se v 50. a na počátku 60. let 20. století stala významným sexsymbolem. Ačkoli je Monroe známá především díky své herecké kariéře a okouzlujícímu vystupování na veřejnosti, pustila se také do světa hudby. Její pěvecká vystoupení ve filmech jako "Gentlemen Prefer Blondes" se slavným číslem "Diamonds Are a Girl's Best Friend" a "Some Like It Hot", kde zpívala "I Wanna Be Loved by You", ukázala její pěvecký talent a přispěla k jejímu půvabu jako bavičky.

Vilhelm Moberg

Karl Artur Vilhelm Moberg byl švédský prozaik a dramatik, známý především svou tetralogií Vystěhovalci o švédských sedlácích, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty. Narodil se na malé farmě ve farnosti Algutsboda poblíž města Emmaboda v jižním Švédsku, v historické provincii Småland. Jeho otec byl voják a drobný sedlák. Roku 1907 se rodina přestěhovala na zemědělskou usedlost v blízké obci Moshultamåla. Pracoval jako zemědělec a lesní dělník a později i jako sklář. Byl vášnivým čtenářem a vzdělával se četbou. V letech 1916–1918 studoval na několika středních školách v obcích Grimslöv a Katrineholm. Studium ale musel přerušit, protože se nakazil španělskou chřipkou a byl nemocen půl roku. Po uzdravení pracoval do roku 1929 jako novinář v provinčních novinách v Östergötlandu. Roku 1923 se oženil s Margaretou Törnqvistovou. Jedna z jeho dcer, Eva Mobergová, se stala rovněž spisovatelkou. Debutoval roku 1921 sbírkou humoresek z vojenského života I vapenrock och linnebyxor . Roku 1926 se prosadil jako dramatik komedií Kassabrist , ale skutečné uznání čtenářů a kritiky si získal až roku 1927 románem Raskens: En soldatsfamiljs historia . Tento a následující román Långt från landsvägen z roku 1929 mu umožnily věnovat se pouze literatuře. Mobergovo rozsáhlé prozaické i dramatické dílo má silně realistický a demokratický charakter. Propagoval rousseauovský návrat k přírodě, jako republikán vystupoval proti švédské monarchii a proti ústupkům švédské vlády vůči nacistickému Německu. Jeho nejznámějším dílem se stala tetralogie Romanen om Utvandrarna o švédských sedlácích, kteří se v polovině 19. století vystěhovali do Minnesoty. Odpor proti despotickým monarchům vyjádřil také ve svém dvoudílném historiografickém díle Min sven...

Toni Morrison

Toni Morrisonová, vlastním jménem Chloe Anthony Wofford byla americká spisovatelka, redaktorka a profesorka. V roce 1993 obdržela Nobelovu ceny za literaturu. Její knihy jsou známy díky užívání epických témat, živých dialogů a propracovaných charakteristik postav afroamerického původu. Mezi její nejznámější knihy patří Velmi modré oči, Píseň o Šalamounovi nebo Milovaná, za kterou získala v roce 1988 Pulitzerovu cenu. Americkým časopisem s názvem Ladies' Home Journal byla vybrána mezi třicet nejmocnějších žen v Americe. Toni Morrisonová se narodila ve městě Lorain v americkém státě Ohio do chudé dělnické rodiny jako druhé ze čtyř dětí. Jako malé dítě Toni neustále četla, jejími oblíbenými autory byli Jane Austenová a Lev Nikolajevič Tolstoj. Její otec George Wofford pracoval jako svářeč. Své dceři často vypravoval příběhy černošské komunity a to způsobem, jež později našel uplatnění i v bezspočtu knih Toni Morrisonové. V roce 1949 byla přijata ke studiu angličtiny na prestižní černošské Howardově univerzitě. Zde začala užívat přezdívky Toni, jež má svůj původ v jejím prostředním jméně Anthony. V roce 1953 Toni úspěšně ukončila bakalářské studium. Na magisterské studium nastoupila na Cornellovu univerzitu, kde úspěšně obhájila práci o sebevraždách v dílech W. Faulknera a V. Woolfové, což jí dopomohlo k získání titulu v roce 1955. Po studiích působila jako asistentka pro výuku angličtiny na Texaské jižní univerzitě ve městě Houston, po dvou letech se však vrátila zpět na Howardovu univerzitu. V této době se také stala členkou spolku Alpha Kappa Alpha, což je spolek žen zabývajících se sociální činností za účelem zlepšení sociálních a ekonomických životních podmínek. V roce 1958 se provdala za Howarda Morrisona, s nímž měla dvě děti – Harolda a Sladea. V roce 1964 se s Howardem rozvedla a s oběma dětmi se přestěhovala do města Syracuse ve ...

Luigi Motta

Luigi Motta byl populární italský spisovatel dobrodružných románů, známý mimo jiné také jako pokračovatel příběhů Emila Salgariho o Sandokanovi, který vede boj proti utlačovatelům malajských domorodců.

Kate Morton

Kate Morton je nejstarší ze tří sester. Narodila se v Jižní Austrálii, po mnoha stěhování se s nakonec usadila Tamborine Mountain. Tam absolvovala maličkou státní školu.Velkou část svého dětství strávila vymýšlením a hraním her na "Jako" se svými sestrami. Kate Morton je držitelkou titulů v dramatických umění a anglické literatury,v současné době pracuje na své doktorské práci.Žije s rodinou v Brisbane.

Modus

Modus byla významná slovenská hudební skupina, kterou v 70. letech 20. století založil Ján Lehotský, skladatel, zpěvák a klávesista. Kapela původně začínala jako beatová skupina s výrazným důrazem na jazz, poté se proměnila v jednoho z průkopníků slovenské populární hudby. Během své kariéry se Modus proslavila melodickým poprockovým stylem a v bývalém Československu zaznamenala značný úspěch.

Desmond Morris

Desmond John Morris je anglický zoolog, etolog, surrealistický malíř, jeden z nejvýznamnějších představitelů sociobiologie. Celosvětovou slávu získal roku 1967 knihou The Naked Ape , kde zaútočil na klasický antropologický pohled na člověka a vyzval k tomu studovat člověka jako zvíře. Později proslul i televizními dokumentárními cykly pro BBC, z nichž nejznámějším a po celém světě vysílaným se stal cyklus The Human Animal z roku 1994. Od roku 1973 pracoval v týmu Nikolaase Tinbergena, nositele Nobelovy ceny. Proti tomu jeho dílo malířské a uměnovědné není tak známé, byť velký ohlas vyvolaly jeho výstavy obrazů namalovaných šimpanzi, které doplnil obrázky, jež malovaly děti, aby ukázal podobnosti.

Zsigmond Móricz

Studoval teologii,práva,filozofii a současně neustále stoupal jeho spisovatelský věhlas.Podstatnými rysy Móriczova vypravěčského umění i nazírání je souvztažnost biologických a sociálních motivů jako projevů životní síly,jeho epická vyprávění jsou protkána lyrickými emocemi i dramatickým napětím.Řada jeho děl zachycuje tragicky marnou vzpouru výjimečného jedince proti netečnému prostředí.

Milada Motlová

Milada Motlová je česká spisovatelka, autorka knih pro děti, redaktorka, skušená nakladatelská redaktorka , editorka a etnografka. Žije v Praze a v současnosti pracuje v redakcii nakladatelství Karolinum. V Odeon se věnovala výtvarnému umění . Tuto skušenost potom uplatnila při práci na katalogu s Pavlou Pečinková: Obrazy Josefa Lady k poslední výstavě ilustrátora v Jezdárně Pražského hradu. K tvorbě pro děti ji zřejmě přivedlo studium češtiny, etnografia a též krátké působení ve funkcii šéfredaktorky Albatrosu . K hravosti a smyslu pro skratku, které čerpá z lidové slovesnosti, přidává vtip a živou jurisdikci moderního jazyka.

Martina Monošová

Martina Monošová , spisovateľka. Vyštudovala priemyselný dizajn na STU v Bratislave. Debutovala románom z prostredia opatrovateliek Lásky o piatej, napísala voľné pokračovanie príbehu z britských ostrovov Anglické prebúdzania, zaujímavý trojpohľad na manželskú neveru v románe Klišé a s nadhľadom podaný román Zlodeji bozkov, o hľadaní vlastnej cesty i ceny. Autorka pracuje s interiérom a módou. Žije a tvorí v Pezinku.

Alan Moore

Alan Moore je anglický spisovatel, který proslul zejména jako komiksový scenárista. Je autorem komiksů V jako Vendeta, Z pekla nebo Watchmen – Strážci. Některými je označován za nejlepšího komiksového scenáristu všech dob nebo jako „jeden z nejdůležitějších britských spisovatelů posledních padesáti let.“ Je také znám jako novopohan, okultista, anarchista a kouzelník. Začal psát pro britské undergroundové časopisy na konci 70. let 20. století, kdy v časopisech publikoval své komiksy 2000AD a Warrior. Později začal pracovat pro DC Comics a spolupracoval na sériích jako Batman nebo Superman. Pod DC Comics psal také svá nejznámější díla Bažináč , Z pekla, V jako Vendeta nebo Watchmen – Strážci z roku 1986, který je považován za dekonstrukci superhrdinského komiksového žánru. Dalšími známými výtvory Alana Moorea jsou komiksy Liga výjimečných, Top 10 a SMax. Za svou kariéru obdržel 23 cen Eisner Award, které jsou nejprestižnější cenou za komiksy, včetně devíti pro nejlepšího scenáristu. Dále je držitelem sedmi Harvey Award a několika Eagle Awards, Jack Kirby Awards a Inkpot Award. Narodil se 18. listopadu 1953 v Northamptonu v Anglii do dělnické rodiny. Jeho otec, Ernest Moore, byl pracovník v pivovaru a jeho matka, Sylvia Doreenová, pracovala v tiskárně. S rodinou žili v chudinské čtvrti The Boroughs. Od pěti let byl vášnivým čtenářem a častým návštěvníkem městské knihovny. V téže době se také poprvé dostal ke komiksovým stripům Topper a The Beezer. Brzy poté začal číst americké komiksy Flash, Detective Comics, Fantastic Four a Blackhawk. V jedenácti letech složil úspěšně zkoušky na školu Northampton School for Boys , kde se poprvé setkal s dětmi ze střední a vyšší třídy společnosti. Na konci šedesátých let začal publikovat svou poezii a eseje v různých fanzinech, přičemž začal vydávat i svůj vlastní fanzin Embryo. Díky svému fanzinu se...

Kate Mosse

Kate se narodila 20. října 1961 v severní Anglii. Po studiu na Oxfordu strávila 7 let ve vydavatelství. V roce 1996 vydala svůj první román Eskimo Kissing o mladé adoptované ženě, která pátrá po své minulosti. V letech 1998-2001 byla výkonnou ředitelkou festivalového divadla Chicester. Roku 2005 dosáhla mezinárodního úspěchu s knihou Labyrint, která byla přeložena do více než 37 jazyků. Kate Mosse je spoluzakladatelkou a čestnou ředitelkou Orange Prize, ceny pro autorky kvalitních románů. Za svůj přínos umělecké tvorbě byla jmenována Evropskou ženou úspěchu. Autorka je vdaná, s manželem a dětmi žije střídavě v Sussexu v Anglii a ve francouzském Carcassonne.

Heather Morris

Heather Elizabeth Morris je americká herečka, zpěvačka a tanečnice. Její nejznámější rolí je roztleskávačka Brittany Pierce v hudebním seriálu Glee. Heather se narodila v Kalifornii ve městě Thousand Oaks. Vyrůstala ve Scottdale v Arizoně. Tanci se začala věnovat už od svého jednoho roku. V mladém věku soutěžila v kategoriích jako jazz, step nebo moderní tanec. Má skotský vzhled po svém otci. Její otec zemřel, když jí bylo čtrnáct let, což těžce nesla. Po absolvování střední školy se chtěla přihlásit na místní univerzitu, ale pochopila, že je na špatném místě, tak se místo toho v devatenácti letech odstěhovala do Los Angeles. Její první významné vystoupení bylo v roce 2006 v tanečním pořadu So You Think You Can Dance. Pak se přestěhovala do Los Angeles a chtěla se soustředit na svou taneční kariéru. To se jí také povedlo. Její velký zlom přišel v roce 2007, kdy se stala jednou z tanečnic na koncertním turné Beyoncé Knowles. Byla jedinou tanečnicí, která po zkušenosti z Beyoncé tour s ní ještě spolupracovala na klipu Single Ladies a vystupovala v různých pořadech. V roce 2008 se objevila v malé roli ve filmu Fired Up, kde se seznámila s choreografem Zachem Woodleem, který ji přinesl další pracovní nabídky, ke kterým dělal choreografii, jako epizody seriálů Eli Stone, Swingtime, Bedtime Stories a nakonec Glee. Morris začala brát hodiny herectví a začala aktivně usilovat o hereckou kariéru. Byla požádána Zachem, aby naučila herce z Glee choreografii k písničce Single Ladies , která v seriálu zazněla. Ve stejný čas seriál hledal někoho na roli třetí roztleskávačky a nakonec ji obsadili do role Brittany. Zpočátku to byla malá role, která zřídkakdy mluví, ale postupně její role rostla. Heather si také píše do scénáře vlastní hlášky, které bude Brittany říkat. Od druhé série Glee byla role Brittany oficiálně povýšena na hlavní. Ve druhé epizodě druhé série s názvem Britney/Brittany (e...

Grant Morrison

Skotský autor komiksů.

Jiří Morava

Jiří Morava , vlastním jménem Jiří Vlk, používal také pseudonym Georg J. Morava byl český literární historik, básník a prozaik žijící od roku 1968 v exilu v rakouském Innsbrucku. Narodil se v továrnické rodině spolumajitele firmy Alpa. Maturoval roku 1951 na gymnáziu v Králově Poli v Brně, na FF MU studoval literární vědu, češtinu a ruštinu.Vzhledem ke svému sociálnímu původu a svému kritickému postoji k socialismu byl nucen řadu let pracovat jako horník a dřevorubec. Teprve na konci padesátých let mohl krátce pracovat jako archivář. Ale jž v roce 1962 byl soudem odsouzen za urážku komunistické strany a musel opustit místo archiváře. V roce l968 byl obžalován okresní prokuraturou za urážku prezidenta Novotného. Po vpádu sovětských vojsk v roce 1968 emigroval do Rakouska. Zde obdržel několikaleté stipendium na vídeňské univerzitě. Po absolutoriu nastoupil jako redaktor a historik do nakladatelství v Innsbrucku. Souběžně si doplňoval vzdělání na zdejší univerzitě a získal titul magistra filozofie. V roce 1976 založil v Innsbrucku spolek Tchechische Geselschaft fur Literatur, Wissenschaft und Kultur-Comenius, jehož prostřednictvím vyšla zde díla Hrabala, Švandrlíka, Škutiny a dalších v Čechách zakázaných autorů. Svými články a povídkami se prosadil v řadě známých tiskovin jako Le Monde, Suddeueutsche Zeitung, Wiener Journal, Tiroles Tages Zeitung aj. Velký ohlas měly i jeho kulturně-politické pořady v rakouském a italském rozhlase. Když v tyrolských archivech objevil neznámé dokklady o Karlu Havlíčku Borovském, rozhodl se je zpracovat knižně. Prosadil se i dalšími historickými pracemi o Boženě Němcové a Františku Palackém. Velkým úspěchem bylo i jeho knižní zpracování receptů Magdaleny Rettigové, které vyšlo opakovaně pod názvem Altbohmische Kochkunst. Státní bezpečnost monitorovala Moravovu činnost v Rakousku řadu let jako protistátní a protisocialistickou. Angažoval se i politic...

Bärbel Mohr

Bärbel Mohr byla fotoreportérka, fotoredaktorka a grafička. V roce 1995 začala psát. Její první kniha Objednáváme si z vesmíru se napřed rozšiřovala jako podomácku vyráběné kopie, až se roku 1998 dostala do správného nakladatelství. Kniha byla přeložena do 12 jazyků. Od roku 1996 začala vést kurzy a přednášet. Roku 2000 natočila na video film „Jak si každý může sám splnit svá nejtajnější přání”. V roce 2001 se jí narodila dvojčata. Od té doby omezila své vystupování na veřejnosti.

Tomáš Modlík

Editor jazykových učebnic a průvodců.

Miroslava Moučková

Narozena 18.3.1954 v Praze. Publicistka a spisovatelka, majitelka nakladatelstvi DARYL.

Melanie Moreland

Kanadská spisovatelka.

Mai Mochizuki

Japonská autorka manga komiksů.

Giorgio Moroder

Giorgio Moroder , narozený 26. dubna 1940 v Urtijëi v Itálii, je průkopnický hudební producent, skladatel a textař, který je všeobecně uznáván jako jeden z hlavních tvůrců disco music a elektronické taneční hudby. Jeho kariéra trvá několik desetiletí, během nichž zanechal nesmazatelnou stopu v krajině populární hudby. Moroder si získal značné uznání v 70. letech 20. století svou inovativní tvorbou, v níž spojil syntezátory s tanečními beaty a vytvořil futuristický zvuk, který předběhl svou dobu.

František Moravec

Lou Fanánek Hagen, vlastním jménem František Moravec , je stavební inženýr, hudební skladatel, zpěvák a frontman skupiny Tři sestry. Vystudoval gymnázium, stavební fakultu ČVUT a mezioborově studoval i žurnalistiku na UK. Od roku 1985 je zpěvákem a frontmanem skupiny Tři sestry, po revoluci začal skládat písničky pro Těžkej Pokondr, Lucii Bílou, Maxim Turbulenc a písničky pro seriál Šmoulové. V roce 2003 se podílel na složení libreta pro muzikál Kleopatra, spolupracoval i na muzikálu Princezna Zmrzlina.

Vladimír Motyčka

Narozen 28. 8. 1949 v Praze. Novinář, fotograf, autor knih o přírodě, překladatel z angličtiny a němčiny.

Michael Moore

Michael Francis Moore je americký filmový a televizní režisér, scenárista, producent a spisovatel. Ve svých filmových esejích se zabývá problémy moderní společnosti. Jeho tvorba je zaměřená proti současné podobě amerického zdravotního systému, ozbrojenému násilí, destruktivním zásahům člověka a průmyslových korporací do přírody a v poslední době ve velké míře proti bývalému americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a jeho administrativě. Ve společnosti šokované a následně stmelené zářijovými útoky na New York a Pentagon a ve svém názorovém vytrvání, doznala jeho oblíbenost a věrohodnost značného propadu - s velmi pozvolným obratem veřejného mínění a stanovisku k vedení amerických válečných kampaní dosáhla Mooreova práce určité rehabilitace. V současnosti je jedním z nejznámějších dokumentaristů na světě a je považován za symbol nesouhlasu k tzv. Bushově Americe. V roce 2005 byl podle časopisu Time označen za jednoho ze stovky nejvlivnějších lidí na světě. Michael Moore je liberálně-socialisticky orientovaný, má tendenci volit buď demokraty nebo zelené podle toho, který kandidát má větší šance na vítězství proti republikánskému kandidátovi v daném volební okrese nebo kraji. Svými spolupracovníky je charakterizován jako rebel s velkou vůlí k prosazením vlastního názoru, pro jehož prosazení však nepřekračuje zákon. Miliony Američanů, kteří četli jeho knihy, se většinou shodují na tom, že je vychytralý, vtipný, bystrý, trefný a má „čuch“ na témata, která do povědomí veřejnosti přijdou až za nějaký čas. Spíš než útočně, vzkazy v jeho dílech působí smířlivě, pragmaticky, vtipně i přesvědčivě. Moore je pro pozitivní diskriminaci , větší podíl žen, černochů nebo etnik ve společensky vyšších pozicích a politice , snížení počtu zbraní, dodržování ekologických kvót, snížení závislosti na ropě, ukončení vojensk...

Josef Moucha

Josef Moucha je český fotograf, teoretik fotografie, novinář, spisovatel a pedagog. Vystudoval filmovou žurnalistiku a periodický tisk na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze . Během studií začal vystavovat vlastní fotografie a publikovat články o fotografii. Vyšla mu alba Válka za studena. Fotografie ze základní vojenské služby v Československé lidové armádě / Serving It Cold: Photographs from Basic Training in the Czechoslovak People’s Army a Doličné okamžiky / Incriminating Moments . V roce 1991 spoluzakládal galerii Pražský dům fotografie. Byl redaktorem Revue Fotografie a členem redakčních rad pololetníků Fotograf a Imago . V současnosti působí na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Píše do časopisu FOTO i dalších periodik. Podílel se na výzkumu Alternativní kultura: Příběh české společnosti 1945—1989 , na katalogu Fotogenie identity — Paměť české fotografie / The Photogeny of Identity: The Memory of Czech Photography a na monografii Koudelka / Návraty / Returning . Sestavil publikace Josef Sudek / Privatissima ; Jaroslav Rössler: Abstraktní fotografie / Abstract Photography / 1923—1978 ; Jiří Hanke ; Josef Jindřich Šechtl: Deník fotografa, 1928—1954 / Photographer’s Diary, 1928—1954 ; 400 ASA: Fotografie / Photographs / Karel Cudlín, Jan Dobrovský, Alžběta Jungrová, Antonín Kratochvíl, Jan Mihaliček, Tomki Němec, Martin Wágner . Texty doprovodil knihy Alfons Mucha ; Milan Pitlach ; Jan Lukas ; František Drtikol ; Eva Fuková ; Josef Sudek: Svatý Vít...

Igor' Vsevolodovič Možejko

Ruský orientalista a historik, autor vědeckofantastických povídek, novel a románů. Psal pro děti i dospělé.

Gareth Moore

Britský softwarový odborník, autor hlavolamů a webových stránek.

Silvia Moreno-Garcia

Silvia Moreno-Garciová je mexicko-kanadská autorka fantastiky. Pracuje jako redaktorka a editorka antologií, píše pro The Washington Post a The New York Times. Je autorkou několika románů, jako například Signal to Noise , Certain Dark Things nebo Bohové jadeitu a stínu . Její nejnovější román Mexická gotika se stal okamžitě po vydání bestsellerem — práva se prodala do deseti zemí a v současnosti se připravuje jeho seriálová adaptace.

Nicholas Monsarrat

Nicholas Monsarrat, syn významného chirurga, se narodil v Liverpoolu v roce 1910. Studoval ve Winchesteru a na Trinity College v Cambridge. Po vypuknutí 2. světové války nastoupil jako dobrovolník ke královskému námořnictvu, kde sloužil převážně na korvetách. Monsarratovy válečné zážitky jsou vylíčeny v několika knihách. Jeho nejslavnějším románem o válce v Atlantiku je kniha Kruté moře. V roce 1946 se stal ředitelem britské královské informační služby v Johannesburgu a později v Ottavě.

Morus

Vlastním jménem Richard Lewinsohn, německý novinář a spisovatel, píšící většinou pod jmény Morus a Campanella. Před nacismem emigroval nejprve do Paříže, později do Brazílie, kde učil v Rio de Janeiru; v roce 1952 se vrátil do Paříže. Zemřel v Madridu.

Josef Moník

Vystudoval právnickou fakultu na UK a pracoval jako nakladatelský právník. Posléze dálkově vystudoval estetiku na FF UK. Živí se jako tlumočník a překladatel. Je bratrem německy píšící předčasně zesnulé spisovatelky Libuše Moníkové.

Joe D Moore

Javier Moro

Javier Moro se narodil roku 1955 v Madridu. Už od mládí se pohybuje ve filmovém a televizním průmyslu. Podílel se na vzniku několika scénářů, šest let strávil ve Spojených státech, kde spolupracoval s režiséry jako například Ridley Scott, některých projektů se zúčastnil dokonce v roli koproducenta. Vlastní publikační činnost zahájil roku 1992.

Jan Mohr

PhDr. Profesně se zaměřuje na: užité umění, architekturu i regionální kultutru . Publikace v oboru.

Bedřich Moldan

Bedřich Moldan je český geochemik, ekolog, publicista a politik, sehrál významnou roli při tvorbě české ekologické legislativy po listopadu roku 1989, je označován jako jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Je světově uznávaným odborníkem v oblasti analytické chemie, biochemie a životního prostředí. Svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení právního systému ochrany životního prostředí v České republice. Byl vůbec prvním československým ministrem životního prostředí. Narodil se v Praze v rodině policejního rady. Dětství prožil v Košířích. Po válce se s rodinou odstěhoval do Děčína, kde vystudoval gymnázium, maturoval v roce 1954. V sextě na gymnáziu vstoupil do kmenu Vycházejícího slunce hnutí Woodcraft, které na gymnáziu založil Zdeněk Klen Fišera. V oddílu naplno prožíval výpravy do přírody Českého Švýcarska a letní tábory v Tatrách se stal. Jak sám hodnotí, právě knihy E. T. Setona a jeho přístup k přírodě a k životu ho ovlivnily na celý život. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor analytická chemie. Po studiu nastoupil na Matematicko-fyzikální fakultu UK, do oboru analytická chemie. Poté krátce pracoval jako učitel na základních školách v Praze 6. Jeho manželkou je bohemistka Dobrava Moldanová, mají dva syny a dceru a dohromady šest vnuků. V letech 1959–1989 pracoval jako výzkumný pracovník v Ústředním ústavu geologickém. Zabýval se analytickou chemií, zkoumal geochemii životního prostředí a vedl oddělení biogeochemie. V této době působil také jako tajemník Československé spektroskopické společnosti. V roce 1964 se stal kandidátem chemických věd. V roce 1992 se stal docentem Univerzity Karlovy v oboru geochemie. V roce 1997 byl jmenován profesorem v oboru ochrana životního prostře...

Amedeo Molnár

Amedeo Molnár byl český teolog, vysokoškolský pedagog a historik, ve své době přední badatel v oboru medievistiky, světově známý především studiemi o české a evropské reformaci a středověkém kacířství. Jako polyhistor klasické vzdělanosti byl znalcem patristiky, valdenství, Husa a husitství a teologického vývoje Českých bratří. Narodil se jako mladší syn elektroinženýra Bedřicha Molnára a učitelky Anity, rozené Selli. Studoval na Jiráskově gymnáziu v Praze, kde byl jeho učitelem literární historik Felix Vodička. Zde byl za Protektorátu Čechy a Morava pro své výborné znalosti němčiny a přátelství se studentem Roubíčkem při maturitě v roce 1942 účelově označen jako příslušník židovské rasy. Po maturitě absolvoval v letech 1942–1945 teologický kurs, organizovaný v době německé okupace Synodní radou Českobratrské církve evangelické. České vysoké školy totiž byly za války zavřeny. V letech 1944 a 1945 byl vikářem v Železném Brodě. Po osvobození Československa se zapsal v letním semestru 1945 jako posluchač na Husovu fakultu v Praze a zároveň i na Filozofickou fakultu Karlovy univerzity. V letech 1945 a 1946 studoval ve francouzském Štrasburku. Roku 1947 se stal asistentem na Husově teologické fakultě v Praze a v březnu 1948 zde obhájil doktorskou práci o Lukáši Pražském. V květnu téhož roku získal i doktorát univerzity ve Štrasburku . Roku 1949 se habilitoval na Husově fakultě pro obor církevních dějin a – po rozdělení bohosloveckých fakult na husitskou a evangelickou – v roce 1950 se stal docentem historické symboliky na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě. Tehdy se oženil s bohoslovkou Marií, rozenou Harantovou , která od roku 1952 působila jako vikářka, resp. farářka Českobratrské církve evangelické na sborech Praha-Kliment, Horní Počernice a Kladno). V roce 1964 se jim narodila d...

Zdeněk Moravec

Autor příruček pro filmové amatéry.