Výpis všech autorů

Friedrich Wolf

Německý spisovatel a dramatik. Též lékař a komunistický politik.

Eva Woods

Britská spisovatelka a lektorka kreativního psaní.

Eudora Welty

Eudora Alice Weltyová byla americká spisovatelka, novinářka a fotografka. Patřila k představitelům „druhé vlny jižanské literatury“. Vystudovala anglickou literaturu na University of Wisconsin–Madison a reklamu na Kolumbijské univerzitě, po absolutoriu pracovala jako novinářka ve státě Mississippi. Také fotograficky dokumentovala dopad velké hospodářské krize na venkovské obyvatelstvo. V roce 1936 vydala první povídku „The Death of a Traveling Salesman“. V době jejích literárních začátků jí pomáhala svými radami Katherine Anne Porterová. Díky Guggenheimovu stipendiu Weltyová cestovala po Evropě, přednášela na Univerzitě v Cambridgi i na Harvardově univerzitě. V roce 1969 byla přijata do Americké akademie umění a věd. Byla představitelkou psychologického realismu, ve svých knihách vycházela ze specifické jižanské mentality a lokální vypravěčské tradice, nechávala se však také inspirovat světem antických mýtů. Třikrát získala O. Henryho cenu . V roce 1973 jí byla udělena Pulitzerova cena za román Optimistova dcera, v roce 1980 převzala Prezidentskou medaili svobody a v roce 1983 se stala laureátkou National Book Award za paperbackové vydání sebraných spisů. V roce 1998 se stala první žijící osobou, jejíž kniha vyšla v sérii literární klasiky Library of America. V roce 2000 byla zařazena do National Women's Hall of Fame. Patří k osobnostem, jejichž obraz je součástí washingtonské Národní portrétní galerie. Její dům v Jacksonu slouží jako muzeum a v roce 2004 byl zařazen na seznam National Historic Landmark.

Edith Wharton

Edith Whartonová, rozená Edith Newbold Jonesová byla americká spisovatelka, vrcholná představitelku realismu a psychologické prózy. Ve Spojených státech je kritikou i čtenáři považována za jednu z nejlepších autorek románů a povídek. Ve svých prózách kriticky vykreslovala newyorské vyšší třídy, ale také novoanglickou a evropskou společnost. Na své postavy, silně ovlivňované prostředím a marně vzdorující restriktivním společenským konvencím, nahlížela často ironicky a satiricky, ale také se soucitem k lidskému utrpení. Pocházela z rodiny zámožné americké aristokracie a vyrůstala v prostředí konzervativních, konvencemi svázaných newyorských vyšších vrstev pozlaceného věku. Později často cestovala, zejména po Evropě, a své jmění užívala pro výstavbu nákladných domů a zahrad ve Spojených státech a ve Francii. Kromě literatury byla sečtělá ve vědách, náboženství, filosofii, umění, architektuře a zahradnictví. Je autorkou 25 románů, 86 povídek, 3 básnických sbírek, knihy o interiérovém designu, souboru úvah o literatuře, četných cestopisných textů, autobiografie a mnoha článků, esejí a recenzí. Za svůj román Věk nevinnosti obdržela jako první žena v historii Pulitzerovu cenu . Od svých předchůdkyň na americkém literárním poli, například Harriet Beecher Stoweové, Louisy May Alcottové nebo Sary Orne Jewettové zdědila tradici domácké, často sentimentální literatury, a přestože se k těmto osobnostem hlásila, odmítala romantické zabarvování skutečnosti. Důrazem na morální otázky se přibližovala spíše Nathanielu Hawthornovi. Přestože psala srozumitelným stylem a odmítala literární experimenty, podílela se svými psychologickými prózami, zkoumajícími nitro postav, na rozvoji modernismu. Ze svých současníků bývá srovnávána se svým přítelem Henrym Jamesem, zejména v jeho raném období. Stejně jako on přikládala důraz detailům a morálním otázkám. Lišila se však od něj zvýšeno...

Ed Wilson

Americký softwarový odborník, specializuje se na skriptové jazyky. Publikuje v oboru působnosti.

Chuck Wendig

Americký spisovatel, autor komiksů, scenárista a bloger.

Christine Weidenweber

Německá autorka publikací o zahradnictví.

Charles Wilson

Charles Thomson Rees Wilson byl skotský fyzik. V roce 1927 získal Nobelovu cenu za vypracování metody zviditelnění drah elektricky nabitých částic pomocí kondenzovaných par . Na univerzitě v Manchesteru vystudoval zoologii, botaniku a geologii, na univerzitě v Cambridgi pak fyziku a chemii. Pracoval v Cavendishově laboratoři i v observatoři pro výzkum Slunce. Roku 1925 se stal profesorem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Od roku 1895 se věnoval studiu atmosférické elektřiny. Po objevu radioaktivity se zabýval radioaktivitou deště a sněhu, což jej dovedlo k výzkumu kondenzace par. Jeho následný objev mlžné komory v roce 1912 znamenal průlom do pozorovacích technik elementárních částic, takže stopy drah těchto částic šlo zviditelnit a vyfotografovat. Na jeho počest se toto zařízení jmenuje Wilsonova mlžná komora. Komora pomáhá registrovat a pozorovat stopy drah ionizovaných částic a jejich analýzou stanovit hmotnost, elektrický náboj a energii částic. V komoře je udržována vrstva nasycených par kapaliny, zpravidla etanolu nebo propyletanolu. Její princip spočívá v tom, že ionizující částice vytvářejí při svém pohybu plynným prostředím komory ionty, které se stávají kondenzačními jádry přesycených par a tím se zviditelní. Pozorovatel vidí v místě průletu částice bílou mlžnou stopu. Později Donald Glaser vytvořil další úpravu této komory, tzv. bublinkovou komoru, ve které se stopy částic zobrazují pomocí bublinek v kapalině. Vzal si Jessie Fraserovou v roce 1908 a měli spolu 4 děti. Umřel poblíž Edinburghu v kruhu rodinném.

Carl Friedrich von Weizsäcker

Carl Friedrich von Weizsäcker byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel. Narodil se v rodině diplomata a se svými rodiči pobýval na různých místech: ve Stuttgartu, v Baselu a od roku 1925 v Kodani, kde se seznámil s W. Heisenbergem, který ho získal pro studium fyziky. V letech 1929 až 1933 studoval fyziku, astronomii a matematiku v Berlíně, v Lipsku a v Göttingenu; mezi jeho učiteli byl i Heisenberg a Niels Bohr. Roku 1937 se oženil se švýcarskou historičkou G. Wille a měl s ní čtyři děti. V roce 1989 získal Templetonovu cenu. Po habilitaci v roce 1936 pracoval Weizsäcker ve fyzikálním ústavu v Berlíně a zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Už před začátkem 2. světové války věděl o možnosti atomové či „uranové“ bomby a spolu s Heisenbergem a s objevitelem štěpení jádra Otto Hahnem o tom diskutovali. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku. Roku 1941 navštívil spolu s Heisenbergem N. Bohra v tehdy obsazené Kodani. Heisenberg později řekl, že smyslem bylo uzavřít dohodu o tom, že se bomba vyvíjet nebude, Bohr však rozhovor pochopil jako nabídku ke spolupráci na německém projektu a za dobrodružných okolností uprchl do Británie a do USA. Jeho svědectví přispělo k tomu, že vědci v USA naopak vývoj bomby navrhli a uskutečnili. Německé velení však usoudilo, že se musí soustředit jen na projekty, které slibovaly rychlé nasazení a projekt bomby nepodpořilo. Další výzkum pak probíhal v malém měřítku a bez naděje na realizaci, nicméně pokračoval až do roku 1945. Od roku 1946 vedl Weizsäcker Planckův ústav pro fyziku v Göttingenu, věnoval se však především – jako jiní účastníci vývoje atomové bomby – otázkám odpovědnosti vědců a vědecké etiky. Veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového mír...

Brianna Wiest

Americká autorka esejů o sebeuvědomění, spiritualitě a sebezdokonalování, též autorka poezie.

Bonnie Worth

Alan Watts

Alan Wilson Watts byl anglický básník, filosof, spisovatel. Propagoval východní filosofie jako buddhismus, taoismus a hinduismus pro západní publikum. Narodil se v Anglii, od roku 1939 žil v USA. V letech 1945–1950 byl knězem episkopální církve, 1951–1957 přednášel na Americké akademii asijských studií v San Franciscu, kde byl čtyři roky děkanem. Neměl však dostatečné oficiální vzdělání a proto byl v univerzitních kruzích neoblíben, avšak mezi beatniky byl nesmírně populární. Celosvětově proslul především jako vykladač a propagátor zenu, taoismu a východního myšlení vůbec. Sám se označoval za "baviče" . Byl třikrát ženatý, přičemž se netajil svojí promiskuitou, pořádal skvělé večírky, dobře mluvil a výborně vařil. Zemřel na zástavu srdce ve věku 58 let. Napsal 28 knih a bezpočet článků, pořádal semináře a přednášky. Většina jich vyšla také na elektronických mediích. O jeho odkaz se nyní stará Alanův syn Mark Watts. V současné době je ve stádiu příprav film o A. Wattsovi "In the Way".

Adam Williams

Adam Williams, syn hongkongského tchaj-pana , se narodil a vyrůstal v Asii, i když vzdělání se mu dostalo ve Velké Británii. Jeho předkové žijí v Číně již od osmdesátých let devatenáctého století a Adam tedy navázal na dlouhou rodinou tradici a začal pracovat pro významnou obchodní společnost Jardine Matheson, v níž se nakonec vypracoval až na místo výkonného ředitele pro Čínu. Tuto funkci pak získal i ve společnosti Jardine Fleming. Podnikl expedici na velbloudech do srdce pouště Taklamakan, kde se pokoušel najít ztracená města Hedvábné stezky. Když tuto výpravu úspěšně přežil, přihlásil se do závodu „Rhino Charge“. Je rovněž nositelem Řádu Britského impéria

Wilhelm J Wagner

Rakouský kartograf, grafik, též autor literatury faktu.

Vilém Werner

Takřka zapomenutý dramatik, autor společenských komedií a také filmový scénárista Vilém Werner, známý též jako Vilém Vojta Verner, se narodil 8. prosince roku 1892 ve Vídni. Oba rodiče Viléma vychovávali v ryze českém duchu. Otec byl zaměstnán v té době v c.k. tiskárně a zapojoval se pravidelně do činnosti v českých protirakouských spolcích. Do počátku roku 1903 stačil ve Vídni Vilém prožít i počáteční školní léta. Z obavy před perzekucí, se celá rodina Wernerových přestěhovala do Kolína. A později do Prahy. V Praze Vilém Werner absolvoval nejprve měšťanskou školu na Žižkově a od roku 1905 do poloviny roku 1910 byl studentem státní reálky na Vinohradech. Pro špatné sociální podmínky své rodiny, byl nucen ukončit studium ve čtvrtém ročníku a v letech 1910 až 1914 pracoval jako praktikant a posledním rokem zčásti jako knihkupecký účetní v nakladatelství J. Otto. Ve studiu pokračoval po večerech na Odborné škole Grémia knihkupců pražských. Po roce 1913 již jako hotový absolvent, byl účetním v nakladatelství M. Urbánek. Od podzimu roku 1914 až do února 1915 byl účetním u známého a úspěšného nakladatelství J.R.Vilímek. V následujících letech pracoval jako účetní Nakladatelského družstva Máj a v České grafické Únii. Pod roce 1919 byl zaměstnán v účtárně Státního obilního ústavu v Praze a od roku 1921 se stal ředitelem administrace časopisu Slovenská politika. Na Slovensku se i oženil a v roce 1928 se vrátil do Prahy, kde působil v letech 1928 až 1932, kdy byl tajemníkem Vinohradského divadla. Od počátku 30. let již doslova v rychlém tempu psal jednu hru za druhou a bylo logické, že přišla nabídka, aby od roku 1932 pracoval pro Československý rozhlas /od roku 1937 Český rozhlas/, jako dramaturg , později referent dramatického a autorského odboru. Po atentátu na Heydricha byl v červnu 1942 z rozhlasu propuštěn. Důvodem bylo jeho členství v zednářské lóži a pomoc rakouským židům po anšlusu při útěku z Rakouska. Byl také v úzkém písemném kontaktu se spisovatelem a překlada...

Valentine Williams

Novinář, reportér, autor detektivních románů. Používal pseudonymy: Douglas Valentine, Vedette. Zemřel v New Yorku. U nás není moc známý, ale královna detektivek se zmiňuje o jeho dvou nejznámějších sériích: Bratři Okewoodové; Clubfoot.

Tracy Anne Warren

Tiffany White

Anna Eberhardt se narodila v St. Louis, Missouri. Její manžel se narodil v Evropě. Její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků. Anna píše non-fiction články pro časopisy a navrhuje řadu pohlednic Smart, které se prodávají na národní úrovni. Anna píše také pod názvem Tiffany White.

Tara Westover

Tara Westover sa narodila v roku 1986 v Idahu. V roku 2008 získala titul BA na Brigham Young University a potom Gatesovo cambridgeské štipendium. V roku 2009 jej cambridgeská Trinity College udelila titul MPhil a v roku 2010 pôsobila ako stážistka na Harvarde. Potom sa vrátila na Cambridge, kde v roku 2014 získala PhD. z histórie. Vzdelanie je jej prvá kniha.

Stuart Woods

Stuart Woods se narodil v malém americkém městě Manchester v Georgii, absolvoval sociologii na University of Georgia. Stuart Woods je úspěšným autorem více než třiceti románů. Získal Cenu Edgara Allana Poea. Je rozvedený, s bývalou manželkou má ve střídavé péči labradora a žije v Key West na Floridě, na Mount Desert Island v Maine a v New Yorku.

Stephen White

Americký autor psychologických thrillerů.

Skye Warren

Skye Warren je autorka nebezpečných romancí - bestselerů New York Times, kterých se prodalo přes milion výtisků. S rodinou žije v Texas.

Sarah Waters

Sarah Watersová je britská spisovatelka, autorka románů s lesbickou tematikou z období viktoriánské Anglie jako například Špičkou jazyka a Zlodějka . Sarah Waters studovala anglickou literaturu na University of Kent a University of Lancaster. Poté pracovala v knihkupectvích a knihovnách, než začala své doktorské studium. Získala titul Ph.D. z anglické literatury a předmětem jejího studia se staly lesbické a homosexuální historické romány. Také publikovala několik prací na téma genderu a sexuality z hlediska historie. Při psaní své disertační práce se začala zajímat o život v Londýně v 19. století a začala psát romány. Sarah Water se otevřené hlásí ke své lesbické orientaci. V současné době žije ve viktoriánském podkrovním bytě v Kenningtonu na jihovýchodě Londýna. V 80. letech 19. století se mladinká Nancy Astleyová, dcera venkovského obchodníčka s ústřicemi, zamiluje do hvězdy londýnského kabaretu Kitty Butlerové, jež se na svá vystoupení převléká za muže a zpívá mužské písně. Nancy nevynechá jediné představení, až si jí Kitty všimne, a ona se stane její garderobiérkou. To jsou počátky jejich společného milostného života i společné kabaretní kariéry. Na motivy knihy vytvořila britská stanice BBC v roce 2002 trojdílný televizní film, režírovaný Andrewem Davisem. Sama autorka uvádí: „Ze všech mých knih je právě tahle nejvíc lesbická. Hrdinka v ní objevuje svou sexualitu a hledá partnerku. Lesbické scény jsou tam zásadní, ale co je trochu legrační, vznikaly neplánovaně, až při psaní. Nálepku lesbický román v této souvislosti sama často používám.“ Druhá autorčina kniha byla vydána roku 1999. Děj se opět odehrává ve viktoriánském Londýně, tentokrát v prostředí ženské věznice a prostřednictvím hlavní hrdinky Margaret odhaluje pro viktoriánskou éru typický spiritualismus. Kniha vyhrála Cenu pro Lesbian and Gay Fiction a také cenu pro Mladého spisovatele roku deníku Sunday Times. Roku 2008 na její motivy vznikl televizn...

Sara Wood

Narodila se v Anglii v chudé rodině. Má čtyři děti, z toho tři z druhého manželství. Působila i jako učitelka. Psát začala poté, co v televizi uviděla Charlotte Lambovou. S manželem žijí v Sussexu.

Sally Wentworth

Doreen Hornsblow je pseudonym Sally Wentworth, populární spisovatelka 70 romantických románů pro ženy.

Rosie Walsh

Anglická spisovatelka a producentka dokumentárních pořadů. Píše knihy také pod pseudonymem Lucy Robinson.

Roger Williams

Roger Williams byl novoanglický protestantský duchovní a zakladatel kolonie Rhode Island. Byl jedním z prvních propagátorů náboženské svobody, oddělení církve od státu a obhájce územních nároků amerických indiánů. Roger Williams se narodil v Londýně v prosinci 1603, vystudoval Pembroke College v Cambridgi a stal se puritánským kaplanem. Začátkem roku 1631 připlul se svou ženou do Bostonu, hlavního města kolonie Massachusetts, aby zde hledal náboženskou svobodu. Brzy po svém příjezdu začal působit potíže vládnoucí kongregační církvi. Vládnoucí puritáni zde nebyli ochotni poskytnout náboženskou svobodu nikomu a přijali zásadu, že při volbách do samosprávy mají hlasovací právo jen členové puritánské církve. Světské úřady s ní spojené měly právo trestat kacíře, protože „trestání kacířů církvi neuškodilo“. To vedlo k formalismu a pokrytectví. Williams prosazoval důsledné oddělení světských a duchovních úřadů, kritizoval massachusettské puritány za nedostatečné zpřetrhání pout s anglikánskou církví a prosazoval svobodu svědomí a vyznání u každého jednotlivce. Tyto názory hlásal veřejně a brzy se dostal do sporu s představiteli kolonie. Williams cestoval i mezi místní indiány kmenů Narragansett a Wampanoag, studoval jejich kulturu, sestavil slovník a jakéhosi průvodce indiánskou zemí. Posléze začal obhajovat jejich územní práva. Kritizoval královský patent, z něhož puritáni odvozovali své nároky na kolonizaci Nové Anglie, tvrdil, že by půdu měli získávat odkupem od domorodců. Po dlouhé řadě sporů došla puritánským představitelům definitivně trpělivost v roce 1635 a rozhodli o vyhoštění nenapravitelného duchovního zpět do Anglie. Williams se však o deportaci dozvěděl včas a stačil s hrstkou svých příznivců uprchnout k indiánům do blízkosti zálivu Narragansett. Náčelníci Miantonomo a Canonicus poskytli uprchlíkům část území. Williams a jeho věrní zde založili osadu Providence – základ budoucí kolonie Rhode Island. Do malé kolonie přicházeli další osadníci...

Rachel Ward

Rachel Ward bydlí v Bath ve Velké Británii se svým manželem a dvěma dospívajícími dětmi. Má ráda čtení, časná rána, vegetariánskou stravu, sledování filmů a brambory ve všech podobách. V současné době píše romány pro teenagery a mladé dospělé. Její první román, "čísla" byl zveřejněn v lednu 2009.

Peter Watt

Přezdívaný jako "australský Wilbur Smith." Vstoupil do literatury barvitým románem Pláč ve tmě, který se zabýval nejstarší historií Austrálie, a ihned se jím proslavil. Autor vystudoval na univerzitách v Tasmánii a Nové Anglii, má za sebou mimi jiné i vojenskou a policejní minulost. Jeho působištěm byla kromě Austrálie rovněž Nová Guinea. Momentálně žije ve Tweed Headsu v australském Novém Jižním Walesu.

Percy F Westerman

Anglický spisovatel.

Pavol Weiss

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Paul Gerhard Wilhelm

Autor zahrádkářských příruček.

Patricia Wilson

Autorka romantických příběhů pro ženy.

Patricia Wentworth

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Pamela Westland

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Oskar Wöhrle

Byl alsaský německý básník, spisovatel a nakladatel s rušným životem. Narodil se jako nejstarší ze synu obuvníka Bohdana Wöhrleho. Navštěvoval školu v Colmaru a začal studovat učitelství. Toto studium nedokončil a začal vést bohémský život ve Francii, Itálii. Nasledně vstoupil do cizinecké legie, kde dostal tyfus a z lazaretu v Marseille dezertoval přes Francii, Itálii a Švýcarské zpět do Alsaska. Tam pracoval jako barvíř v továrně. Sepsal příběhy ze svého bohémského života. V roce 1912 se stal žurnalistou v časopise "Die Lese". V roce 1933 se počítal k 131 spisovatelům, kterým národní socialisté spálili knihy. Prchl přes Alsasko do Prahy, ale v roce 1937 se vrátil do Neměcka a usadil se v Badenu. Ve své práci se pokoušel přizpůsobit současné kulturní politice. Později kolaboroval s nacisty a pracoval jako pomocný dělník pro německé úřady v Mülhausenu. V roce 1944 prchl do Basileje, kde v roce 1946 umírá na klinice v Gloterbadenu po amputaci nohy následkem cukrovky, kterou trpěl od roku 1920.

Nathan David Wilson

N.T. Wright,

Miloslav Wimmer

Narozen 1922, zemřel 2010. PhDr., technik, publicista, autor odborných knih z oblasti stavebnictví a technické tvořivosti, propagátor a organizátor technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, kronikář městské části Praha 8 - Ďáblice.

Maxmilián Wenke

Narozen 9. 9. 1926 v Klatovech, zemřel 6. 2. 2017. MUDr., DrSc., profesor Univerzity Karlovy; farmakolog, prosazoval biochemické aspekty studia účinku látek. Dlouholetý přednosta Farmakologického Ústavu 1. lékařské fakulty UK. Rovněž básník a výtvarník.

Marianne Williamson

Marianne Deborah Williamsonová je americká autorka, lektorka a aktivistka hnutí New Age. Napsala 12 spirituálně zaměřených knih, 7 z nich se stalo bestsellerem podle kritérií The New York Times Book Review v kategorii „Poradenství, jak na to a různé“. Založila Project Angel Food, dobrovolnickou organizaci poskytující jídlo osobám s AIDS a jinými smrtelnými chorobami, které nezvládají opouštět svůj domov. Je spoluzakladatelkou „Mírové aliance“ – neziskové organizace podporující rozvoj a vzdělání v mírotvorných projektech. V roce 2014 Marianne Williamsonová jako nezávislá neúspěšně kandidovala do sněmovny reprezentantů v kalifornském 33. okrsku. 29. ledna 2019 oznámila účast ve volbě prezidenta Spojených států 2020 za Demokraty. Dlouhodobě nízké výsledky ve volebních průzkumech a nedostatek finančních dárců jí zajistily účast pouze v prvních několika oficiálních volebních debatách a svou kandidaturu stáhla 10. ledna 2020 – několik týdnů před zahájením samotného hlasování v primárkách v prvních státech Spojených států. V únoru 2020 veřejně podpořila kandidaturu senátora Sanderse. Po volebních úspěchu Joe Bidena během volebního superúterý označila v později smazaném tweetu odstoupení umírněných kandidátů Peta Buttigiege a Amy Klobucharové a jejich následnou podporu Bidena za puč. Williamsonová se považuje za progresivní demokratku – podporuje navýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, snížení příjmové nerovnosti a řešení problémů spojených s globální změnou klimatu, kterou považuje za „největší morální zkoušku naší generace“ a podporuje Zelený nový úděl. V izraelsko-palestinském konfliktu navrhuje zapojení Spojených států na pozici mediátora. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marianne Williamson na anglické Wikipedii....

Manfred Wöbcke

Spisovatel a autor cestopisů.

Li Wu

Wu Li je profesorem na Univerzitě Jűn-nan a na University of East-West-Medicine v USA. Je členem asociace pro přírodovědný výzkum v Číně, členem představenstva čínského lékařského svazu Huang-Han a vedoucím Výzkumného institutu přírodní léčby v Mnichově. Wu Li je úspěšný autor několika odborných publikací na téma čínské přírodní medicíny. Od roku 1997 pracuje jako léčitel s vlastní praxí v Mnichově.

Katherine Webber

Americká spisovatelka žijící ve Velké Británii. Autorka literatury pro mládež.

Karl-Heinz Weber

Německý spisovatel, autor detektivních románů.

Karel Wellner

Profesor Karel Wellner byl český grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik. Byl také pedagog bývalé České reálky v Olomouci. Maturoval na reálce v Praze, absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. Jako profesor na st. reálce v Olomouci působil od r. 1902. Byl činným v odborné literatuře a některá jeho díla byla vydána v Německu. Jako malíř se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarníků v Praze a výstav Sdružení výtvarných umělců na Moravě. Byl činným hlavně v grafice. Vydal několik cyklů litografií a leptů ze staré Olomouce. V Olomouci byla po něm pojmenována ulice.

Josef Wenzig

Josef Wenzig byl český pedagog a převážně německy píšící spisovatel a libretista, autor libret k operám Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše. Po dokončení studií byl vychovatelem, např. v domě nejvyššího purkrabí hraběte Karla Chotka, kde se seznámil s řadou významných osobností českého kulturního a společenského života. V roce 1833 nastoupil jako profesor na pražskou reálku, kde setrval 16 let. V revolučním roce 1848 byl zvolen do Národního výboru. Od roku 1849 připravoval a posléze vedl První českou reálku v Praze. V roce 1853 ho jmenovali ředitelem českých škol reálných, tuto funkci udržel i po publikování svého Rozjímání rakouského občana o císařově dopisu z 9. září 1857 . Wenzig vyznění dopisu otevřeně vyložil jako obranu češtiny ve školství, což obhájil i před hrozícím disciplinárním řízením ve Vídni. V roce 1861 byl zvolen z okresů královéhradeckého a nechanického do Českého zemského sněmu, kde v roce 1864 s poslanci Braunerem, Tonnerem a Zeithammerem prosadil přijetí návrhu zákona o jazykové rovnoprávnosti na školách nižších a středních, ačkoli byl původně předložen v roce 1861 poslaneckou menšinou. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Byl i členem pražského zastupitelstva a jeho školské komise. 10. prosince 1864 byl Wenzig náhle penzionován z funkcí v české reálce, našel ale nové působiště založením Československé akademie obchodní. Byl i prvním předsedou Umělecké besedy a Matice lidu. Závěr života strávil v Turnově, po smrti převezen do Prahy, kde byl slavně pohřben. Napsal řadu divadelních her a operních libret, z nichž jen některé byly provedeny či zhudebněny. Nejvýznamnější jso...

Josef Wenig

Josef Wenig byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník. Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé. Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem výtvarníka Adolfa Weniga. Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888 . Matka Marie Wenigová spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922. Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací. Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou,...

John Wright

Americký autor fantastiky, narozen 22. 10. 1961, původem z vojenské rodiny, v mládí se tedy často stěhoval. V roce 1984 dokončil studium filosofie s vedlejším oborem matematika, v roce 1987 dokončil studium práva, ale oboru se nikdy déle nevěnoval, místo toho začal po změně několika zaměstnání pracovat jako žurnalista. Dnes žije spolu s rodinou ve Virginii, za manželku má spisovatelku L. Jagi Lamplighterovou.

John Walsh

Americký historik umění a pedagog. V letech 1983-2000 ředitel J. Paul Getty Musea.

John Wain

John Barrington Wain byl anglický prozaik a básník, představitel generace Rozhněvaných mladých mužů. Studoval na St. John's College v Oxfordu, kde v roce 1946 promoval. Poté se živil jako novinář - literární kritik, kromě novin přispíval ještě do rozhlasu. V roce 1983 obdržel Řád britského impéria.

Jitka Weiselová

Jiří Widimský

Narozen 31. 3. 1925 v Plzni, zemřel 12. 11. 2020. Kardiolog, profesor a docent vnitřního lékařství, vědecký pracovník Kliniky kardiologie IKEM a učitel subkatedry kardiologie IPVZ.

Jean Webster

Vlastním jménem Alice Jane Chandler Webster. Narodila se24. července ve Fredonii . Její matka Annie Moffet Webster byla neteří Marka Twaina a její otec Charles Luther Webster jeho vydavatelem. Jean Webster byla nejstarším dítětem svých rodičů.

Jaroslav Weiser

Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.

Jane Ellen Wayne

Jane Ellen Wayne na sebe již mnohokrát strhla pozornost svým osobitým přístupem k milostným historiím i historkám slavných hollywoodských herců. Postupně napsala knihy o milostných vztazích Clarka Gablea, Joan Crawfordové, Roberta Taylora, Avy Gardnerové a Grace Kellyové.

Jan Winkelhöfer

Publikace o Japonsku, překlady z japonštiny.

James Wasserman

Americký autor a výtvarník děl o tajném duchovním světě, zakladatel lóže Tahuti.

Jack Whyte

Jack Whyte se narodil a vyrůstal ve Skotsku, studoval v Anglii a ve Francii. Po ukončení studií se přestěhoval do Kanady, kde krátce působil jako středoškolský profesor angličtiny a herec divadla poezie. Obě profese však záhy musely ustoupit Whytově zájmu o artušovskou legendu. Léta studií autor zúročil v prvním díle dnes již rozsáhlé ságy, v níž král Artuš i jeho druzi vystupují v rámci skutečných historických událostí.

Ivo Wiesner

Ing. Ivo Wiesner , absolvent písecké reálky a brněnské techniky. Od roku 1958 pracoval v ústecké Spolchemii, později tu vedl výzkum v oblasti epoxidových pryskyřic a plastických hmot. Autor více než 330 patentů a asi 50 odborných a vědeckých prací publikovaných v různých odborných časopisech. Zabýval se esoterikou, historií dávných civilizací, starověkými technologiemi a především skrytými dějinami českého národa. Jedni ho měli za fantastu a blázna, druzí zase za ústeckého Dänikena. Ať už to s Ivo Wiesnerem bylo jakkoliv, všechny jeho knihy z pultů knihkupectví rychle zmizely. Nejsháněnější je dodnes jeho překlad Vimaanika Shaastra, staroindického manuálu létání. Tedy, supermoderního létání. Ten přeložil se svou manželkou Ludmilou z dostupného anglického překladu. Pro mnoho lidí je Wiesner někým, kdo se nebál poukázat na to, že dějiny jsou do určité míry manipulované a váží si ho za to. Zemřel náhle v Ústí n. L. 17.9.2008.