Výpis všech autorů

Josef Wenig

Josef Wenig byl český malíř, ilustrátor, jevištní a kostýmní výtvarník. Pocházel z učitelské rodiny ze Staňkova, kde jeho otec a předtím i děd působili jako řídící učitelé. Jeho bratr Adolf byl spisovatelem a i další členové širší rodiny byli aktivní v oblasti kultury. Byl synovcem divadelního ředitele a dramatika Františka Adolfa Šuberta a strýcem výtvarníka Adolfa Weniga. Osudnou ránou, nejen pro Josefa, ale celou rodinu, byl otcův dobrovolný odchod ze světa v květnu 1888 . Matka Marie Wenigová spolu s dětmi opustila po smrti manžela Staňkov a přestěhovala se k bratrovi Františku Adolfu Šubertovi do Prahy. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u prof. Emanuela Lišky a na Akademii výtvarných umění, kterou ukončil v roce 1905. V roce 1907 jej přivedl F. A. Šubert do nově založeného Divadla na Král.Vinohradech jako jevištního výtvarníka. Zde působil s dvojím přerušením až do své smrti. V letech 1922 až 1939 byl i šéfem výpravy. Jen za prvních deset měsíců působení v Divadle na Král. Vinohradech vypravil pětačtyřicet her. Spolupracoval však i s dalšími pražskými a mimopražskými divadly a kabarety a rovněž s Národním divadlem, jehož byl členem v letech 1918–1922. Za třicet let své činnosti jako jevištní výtvarník vypravil přes 620 inscenací. Výtvarný projev Josefa Weniga směřoval k náladové jevištní stylizaci a vyhovoval proto inscenačnímu způsobu Jaroslava Kvapila. Jejich první společnou prací byla inscenace Tylova Strakonického dudáka. Společně pracovali i na mnoha inscenacích her Williama Shakespeara a zdokonalili tzv. shakespearovské jeviště, které s využitím hloubky členěného prostoru dovolovalo bez složitých přestaveb inscenovat hru s mnoha obrazy tak, že pro důležité scény bylo využíváno vyvýšeného jeviště s dekorovaným pozadím, a prostor před oponou,...

Chuck Wendig

Americký spisovatel, autor komiksů, scenárista a bloger.

Christine Weidenweber

Německá autorka publikací o zahradnictví.

Alex Wedding

Grete Weiskopf byla autorka dětských knih. V roce 1928 se provdala za rodáka z Československa, spisovatele Franze Carla Weiskopfa, člena německé komunistické strany a Svazu proletářských-revoluční spisovatelů , a přestěhovala se s ním do Berlína. V roce 1933 uprchla s manželem do Prahy a v roce 1939 přes Paříž po New Yorku . Po druhé světové válce v rove 1949 se vrátili krátce zpět do Prahy. Ve stejném roce její manžel začal pracovat v diplomatických službách, a stěhovali se do Washingtonu, DC a 1949/50, do Stockholmu . Od 1950 - 1952 žila v Čínské lidové republice , kde pracovala jako překladatel a korespondent. Od roku 1953 až do své smrti žila v NDR .

Vilém Werner

Takřka zapomenutý dramatik, autor společenských komedií a také filmový scénárista Vilém Werner, známý též jako Vilém Vojta Verner, se narodil 8. prosince roku 1892 ve Vídni. Oba rodiče Viléma vychovávali v ryze českém duchu. Otec byl zaměstnán v té době v c.k. tiskárně a zapojoval se pravidelně do činnosti v českých protirakouských spolcích. Do počátku roku 1903 stačil ve Vídni Vilém prožít i počáteční školní léta. Z obavy před perzekucí, se celá rodina Wernerových přestěhovala do Kolína. A později do Prahy. V Praze Vilém Werner absolvoval nejprve měšťanskou školu na Žižkově a od roku 1905 do poloviny roku 1910 byl studentem státní reálky na Vinohradech. Pro špatné sociální podmínky své rodiny, byl nucen ukončit studium ve čtvrtém ročníku a v letech 1910 až 1914 pracoval jako praktikant a posledním rokem zčásti jako knihkupecký účetní v nakladatelství J. Otto. Ve studiu pokračoval po večerech na Odborné škole Grémia knihkupců pražských. Po roce 1913 již jako hotový absolvent, byl účetním v nakladatelství M. Urbánek. Od podzimu roku 1914 až do února 1915 byl účetním u známého a úspěšného nakladatelství J.R.Vilímek. V následujících letech pracoval jako účetní Nakladatelského družstva Máj a v České grafické Únii. Pod roce 1919 byl zaměstnán v účtárně Státního obilního ústavu v Praze a od roku 1921 se stal ředitelem administrace časopisu Slovenská politika. Na Slovensku se i oženil a v roce 1928 se vrátil do Prahy, kde působil v letech 1928 až 1932, kdy byl tajemníkem Vinohradského divadla. Od počátku 30. let již doslova v rychlém tempu psal jednu hru za druhou a bylo logické, že přišla nabídka, aby od roku 1932 pracoval pro Československý rozhlas /od roku 1937 Český rozhlas/, jako dramaturg , později referent dramatického a autorského odboru. Po atentátu na Heydricha byl v červnu 1942 z rozhlasu propuštěn. Důvodem bylo jeho členství v zednářské lóži a pomoc rakouským židům po anšlusu při útěku z Rakouska. Byl také v úzkém písemném kontaktu se spisovatelem a překlada...

Steven Weinberg

Steven Weinberg je americký fyzik. V roce 1979 získal Nobelovu cenu za fyziku za svou práci o sjednocení slabé a elektromagnetické interakce. Weinberg absolvoval střední školu v roce 1950 , bakalářský titul získal na Cornellově univerzitě v roce 1954, titul Ph.D. na Princetonské univerzitě v roce 1957. V současnosti je profesorem fyziky a astronomie na Texaské univerzitě v Austinu. Vedle svého vědeckého výzkumu byl Steven Weinberg prominentním veřejným mluvčím vědy, svědčil před Kongresem pro podporu gigantického supravodivého urychlovače , napsal mnoho článků pro New York Review of Books a měl různé přednášky o hlubším významu vědy. Jeho knihy o vědě psané pro veřejnost kombinují typickou vědeckou popularizaci s prvky historie a filozofie vědy. Weinberg je také známý pro svou podporu Izraele. Je ateista. Jeden z jeho známých citátů: S vírou nebo bez ní, dobří lidé mohou jednat dobře a špatní lidé mohou činit zlo; ale mají-li dobří lidé činit zlo – k tomu je zapotřebí víry.

Pavol Weiss

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Mary Westmacott

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie , občas používající pseudonym Mary Westmacott byla anglická prozaička, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je nejznámější spisovatelkou všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Narodila se v typické viktoriánské rodině, a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit svou francouzštinu. Zde zjistila, že má talent na zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však od kariéry zpěvačky upustila. Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušeností získaných během těchto let při práci s léky, a často i jedy, využila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Roku 1926 se po smrti své matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila. V té době došlo k jejímu slavnému zmizení. Po dobu jedenácti dnů byla nezvěstná a ani po jejím nalezení v hotelu v Harrogate se tento incident nikdy plně nevyjasnil. Na motivy autorčina zmizení vznikl i film Agatha v hlavní roli s Vanesou Redgraveovou, Dustinem Hoffmanem a Timothy Daltonem. Roku 1928 bylo její manželství s Archibaldem Christie rozvedeno, nicméně jako již zavedená autorka netrpěla finančními problémy. Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i asistenta Wooleyho a s...

Mary Gladys Meredith Webb

Anglická spisovatelka.

L. V Wellner

Narozen 1960 v Praze. Absolvent stavební fakulty, práce o rekonstrukci památek, historické práce o období starověku, historický román Právo azylu.

Karel Wellner

Profesor Karel Wellner byl český grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik. Byl také pedagog bývalé České reálky v Olomouci. Maturoval na reálce v Praze, absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. Jako profesor na st. reálce v Olomouci působil od r. 1902. Byl činným v odborné literatuře a některá jeho díla byla vydána v Německu. Jako malíř se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarníků v Praze a výstav Sdružení výtvarných umělců na Moravě. Byl činným hlavně v grafice. Vydal několik cyklů litografií a leptů ze staré Olomouce. V Olomouci byla po něm pojmenována ulice.

Jude Welton

Jude Welton je dětská psycholožka se specializací na autismus. Sama má syna s Aspergenovým syndromem. Je autorkou několika populárních knih vhodných pro děti a knih o umění.

Jitka Weiselová

Jennifer Westwood

Jennifer Westwoodová se narodila v roce 1940 a studovala angličtinu na Oxfordské univerzitě, následuje středověká islandština v Cambridge. Členka folklorní společnosti.

Jean Webster

Vlastním jménem Alice Jane Chandler Webster. Narodila se24. července ve Fredonii . Její matka Annie Moffet Webster byla neteří Marka Twaina a její otec Charles Luther Webster jeho vydavatelem. Jean Webster byla nejstarším dítětem svých rodičů.

Jaroslav Weiser

Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.

Chris Welch

Chris Welch je hudební publicista, kritik a recenzent. S Melody Maker byl známý v letech 1960 až 1970 pro své články o vzniku takových skupin jako Rolling Stones, Pink Floyd, Jimi Hendrix, Traffic, If, Cream nebo Jeff Beck. V té době se také hlásil na jazzové scéně Velké Británii. K Melody Maker se připojil v roce 1964. Později se stal zástupcem šéfredaktora a editorem Metal Hammer. Přispíval do nezávislého Rhythm časopisu. Je autorem knih o rockové hudbě několika osobností, včetně Jimiho Hendrixe, Yes, Stevea Winwooda, Black Sabbath, Johna Bonhama, Led Zeppelin, Petera Granta a nebo Cream. Je autorem poznámek k nahrávkám mnoha rockových alb.

Carol Weston

Americká publicistka a autorka knih pro mládež.

Bernard Werber

Bernard Werber je francouzský sci-fi spisovatel a novinář. Jeho nejznámějším dílem je Mravenčí trilogie . Věnuje se často i tématům jako jsou duchové či zážitky blízké smrti . Řadu let přispíval do vědecké rubriky časopisu Le Nouvel Observateur. Jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků a prodalo se jich 15 milionů výtisků.

Wota Wehmayer

Německá autorka prací o úpravě zahrad a balkonů.

William Weir

Novinář, celým jménem Weir William Raymond

Wendy Webb

Americká spisovatelka, novinářka, šéfredaktorka měsíčníku o životním stylu Duluth Superior Magazine. spisovatelka.

Sally Wentworth

Doreen Hornsblow je pseudonym Sally Wentworth, populární spisovatelka 70 romantických románů pro ženy.

Pamela Westland

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Michael Weber

Spisovatel.

Lucie Weissbergerová

Leo Weismantel

Německý spisovatel a reformní pedagog.

Karel Werner

Karel Werner je český indolog, orientalista a religionista. Navštěvoval gymnázium v Brně a Znojmě. Po maturitě v roce 1945 začal studovat sanskrt, filozofii, historii, sinologii a indologii na Palackého univerzitě v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1949 získal titul PhDr. díky práci Významoslovný rozbor primitivních jazyků. Čtyři roky působil jako asistent na Palackého univerzitě. Poté kvůli režimu byl nucen pracovat v dělnických profesích až do roku 1968, kdy odjel do Velké Británie, kde byl přijat na akademickou půdu. Na začátku devadesátých let pomáhal založit Ústav religionistiky v Brně, kde je od roku 1993 hostujícím profesorem. Wernerovo dílo je zaměřeno především na hinduismus, buddhismus a jógu. Je autorem mnoha studií v českém, především anglickém a spoře v německém jazyce.

Julia Katharina Weber

Józef Weyssenhoff

Joseph Weyssenhoff - prozaik , básník , literární kritik , editor . Bratranec malíře Henryho Weyssenhoffa.

Jack Welch

Jack Welch byl americký manažer, původním vzděláním chemický inženýr. Proslavil se jako nejdéle sloužící výkonný ředitel firmy General Electric, v jejímž čele stál v letech 1981–2001. Nesmlouvavý postoj, železná vůle a přirozené vůdcovství Welchovi přineslo přezdívku „neutronový Jack“ . V 90. letech zavedl Welch do GE manažerskou metodiku Six Sigma. Za dvacet let v čele společnosti navýšil Welch tržní hodnotu firmy z 12 na 280 miliard dolarů. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. V roce 1960, hned po dokončení studií, nastoupil mladý Welch za základní plat 10 a půl tisíce dolarů ročně k General Electric v Pittsfieldu v Massachusetts jako technik. Nízká mzda a přebujelá byrokracie ho však natolik otrávila, že chtěl z firmy brzy odejít. Když se o tom dozvěděl jeho nadřízený Reuben Gutoff, pozval jej na večeři, kde ho po čtyřech hodinách přesvědčil, aby ve firmě zůstal. Poté, co Welch pomohl vyvinout nový typ plastu, stal se generálním manažerem továrny na tento typ materiálu. Krátce nato povýšil na pozici šéfa celé divize plastů General Electric. V roce 1972, pouhých 12 let od nástupu, byl jako sedmatřicetiletý jmenován viceprezidentem společnosti. O devět let později, v roce 1981, byl zvolen výkonným ředitelem a předsedou správní rady GE. Okamžitě po nástupu do funkce zahájil přestavbu celé firmy. Zeštíhlil byrokratický aparát, počet zaměstnanců společnosti klesl pod Welchovým vedením v letech 1981–85 ze 411 na 299 tisíc, tedy o více než 100 tisíc. V roce 1999 jej magazín Fortune jmenoval „Manažerem století“. Welch byl třikrát ženatý. Jeho první manželství s Carolyn Welch bylo rozvedeno po 28 letech, má z něj 4 děti. Jeho druhou ženou byla právnička Jane Beasley, jeho třetí manželkou byla televizní komentátorka a žurnalistka Suzy Welch....

Helena Wernischová

Helena Wernischová se narodila v roce 1942 v Praze, vystudovala střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech, maturovala v červnu 1961. Během studií vystavovala kresby na školních výstavách, psala a kreslila do školního časopisu, recitovala, byla dramaturgyní a scénografkou studentských představení. V září 1961 nastoupila na umístěnku jako mistrová v porcelánce na Karlovarsku a provdala se za básníka Ivana Wernische. V roce 1962 narození syna Martina, 1964 syna Michala. Rozvod 1973.

Günther Weisenborn

Günther Weisenborn byl německý prozaik a dramatik. Weisenborn se narodil roku 1902 ve Velbertu, ale vyrůstal Opladenu . Počátkem 20. let pracoval na volné noze pro místní noviny Opladener Zeitung a studoval germanistiku a lékařství na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Berlíně. Po ukončení studií v roce 1927 působil aktivně v několika divadlech a roku 1928 se stal dramaturgem v berlínském Volksbühne , kde byla v tom samém roce uvedena jeho protiválečná divadelní hra U-Boot S4 . V letech 1928 až 1930 žil v Argentině, kde se živil jako dělník a poštovní jezdec. Z tohoto pobytu vytěžil náměty pro několik svých děl. Když se v Německu dostali k moci nacisté, byly jeho knihy zakázány a spáleny. Weisenborn však pokračoval v psaní pod různými pseudonymy, například Christian Munk nebo Eberhard Förster. Roku 1936 emigroval do Argentiny a o rok později do New Yorku, ale v roce 1939 se vrátil zpět do vlasti a naoko spolupracoval s nacistickými kulturními organizacemi . Ve skutečnosti však byl členem protinacistické odbojové skupiny Rudá kapela . Roku 1941 se oženil s Margarete Schnabelovu , které přezdíval Joy. Roku 1942 byl zatčen a odsouzen za velezradu k deseti letům vězení. V dubnu roku 1945 byl osvobozen sovětskou Rudou armádou. Po skončení války byl v letech 1945 až 1947 společně s Herbertem Sandbergem spoluvydavatelem a redaktorem satirického časopisu Ulesnspiegel. Věnoval se také divadlu, nejprve v Západním Berlíně a pak v Hamburku jako hlavní dramaturg v Hamburger Kammerspiele. Roku 1953 vydal knihu Der lautlose Aufstand souhrnně popisující německý odboj během druhé světové války. Přednáškové turné jej přivedlo do Barmy, Číny, Indie, Sovětského svazu, Anglie, Francie, Československa a Polska. Stal...

Felix Weiß

Německý biolog, ornitolog.

Ernst Weiss

Ernst Weiss, v němčině též Ernst Weiß, byl židovský, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik narozený v Brně. Z literárněvědného hlediska bývá řazena jeho raná tvorba k literárnímu expresionismu, pozdní pak k Nové věcnosti , neboť toto mísení, či překrývání směrů je jevem signifikantním pro Pražskou německou literaturu. Narodil se v Brně v rodině obchodníka s textilem Gustava Weisse a jeho ženy Berty, rozené Weinberg. Otec mu zemřel 24. listopadu 1886, když mu byly čtyři roky. Studoval gymnázium v Brně, Litoměřicích a v Hostinném . Po maturitě na Druhém německém gymnáziu v Brně v roce 1902. Pak studoval lékařství v Praze a ve Vídni. Doktorem medicíny byl promován ve Vídni v roce 1908. Poté pracoval jako chirurg v Bernu u Emila Theodora Kochera a v Berlíně u Augusta Biera. V roce 1911 se vrátil do Vídně a pracoval zde u Julia Schnitzlera. Onemocněl tuberkulózou. Proto se nechal v roce 1912–1913 zaměstnat jako lodní lékař rakouské pobočky firmy Lloyd na parníku Austria. S touto lodí absolvoval cesty do Indie, Japonska a do Karibiku. Během první světové války pracoval jako vojenský lékař v Uhrách a na Volyni. Po válce pracoval jako chirurg ve Všeobecné nemocnici v Praze. Přátelil se s pražskými německými spisovateli Franzem Kafkou , Franzem Werflem, Maxem Brodem a Johannesem Urzidilem. Po roce 1920 práci lékaře opustil. Odešel do Berlína a věnoval se pouze literatuře. V roce 1928 obdržel Cenu Adalberta Stiftera . Téhož roku obdržel stříbrnou olympijskou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu za román Boetius von Orlamünde. Krátce po požáru Říšského sněmu odešel zpět do Prahy, kde pečoval o umírající matku. Po její smrti v lednu 1934 se nemohl vrátit d...

David West

David West Reynolds vystudoval jako Ph.D. v klasické archeologii na University of Michigan. Specializuje se na období císařského Říma a starověkého Egypta. Archeologie Hvězdných válek V roce 1995 Reynolds zhostil neobvyklého úkolu. Dostal za úkol znovu objevit pouští lokality v Tunisku, kde se točily některé z legendárních scén filmu Star Wars: Epizoda IV. Reynolds spolu se svým týmem skutečně ztracené lokality objevil a spolu s nimi i řadu původních rekvizit, které na místech zůstaly. Vedl ještě několik úspěšných „archeologických“ projektů pro společnost Lucasfilm, a pak pracoval na plný úvazek na Skywalker Ranchi George Lucase v Kalifornii, kde působil jako marketingový specialista při plánovaném uvedení filmu Star Wars: Epizoda I.  Kromě mnoha populární časopiseckých článků napsal sedm knih se Star Wars tématikou. Posledních pět z těchto titulů získaly ocenění New York Times bestsellery. V současnosti se David West Reynolds vrátil zpět k vědecké práci a non-fiction psaní. Založil také společnost Phaeton Group, která podporuje vědecké projwtky c terén ua snaží se je přivést blíže k veřejnosti.

David Wellington

David Wellington vyrůstal na okraji Pittsburghu v Pensylvánii. Poté žil v Syracuse, Denveru a New Yorku, kde momentálně bydlí se svou ženou Elizabeth. V roce 2004 napsal novelu o nemrtvých , nazvanou Monster Island a publikoval ji online na blogu svého přítele v krátkých kapitolách vždy třikrát týdně. Tento seriál vzbudil pozornost čtenářů natolik, že v roce 2006 jej zveřejnilo nakladatelství Thunder's Mouth Press jako knihu. Následovala dvě pokračování.

Carl Friedrich von Weizsaecker

Ben Webster

Ben Webster byl vlivný americký jazzový tenorsaxofonista, spolu s Colemanem Hawkinsem a Lesterem Youngem jeden ze tří nejvýznamnějších "swingových tenorů". Webster se narodil 27. března 1909 v Kansas City ve státě Missouri a měl charakteristický tvrdý, chraplavý a robustní styl. Svou kariéru zahájil hraním s kapelami němých filmů a později se připojil ke skupině Bennieho Motena. Velký zlom nastal, když ho v roce 1935 najal Duke Ellington do svého orchestru, kde se stal jedním z jeho předních sólistů, než v roce 1943 odešel.

William U Wei

Instruktor univerzálního taa. autor knihy Living in the Tao a taoistické poezie.

Walter M Weiss

Rakouský novinář, historik a politolog. Autor poublikací o kulturních dějinách Rakouska, publicistické práce se zaměřením na arabsko-islámský svět a kulturní historii střední a východní Evropy, práce o Egyptě, autor kulturních průvodců.

Vítězslav Welsch

Vítězslav Welsch je český spisovatel, který se věnuje psaní detektivních románů, povídek, literatuře pro děti a mládež a divadelních her. Vítězslav Welsch se narodil v roce 1961 v Hradci Králové, ale vyrůstal ve městě Holice. Vystudoval Střední školu ekonomickou v Pardubicích a po dokončení povinné vojenské služby odešel do Prahy. Zde pracoval jako satelitní specialista. Po vážném onemocnění skončil v invalidním důchodu a od roku 2006 se věnuje psaní. Svá první díla začal psát již na základní škole, kde se věnoval především psaní poezie. K próze se dostal až o několik desítek let později. V tvorbě Vítězslava Welsche převládají detektivní romány zabývající se případy smyšleného detektiva Mráčka. V roce 2009 vyhrál se svojí druhou detektivní knihou Zemři a zapomeň 6. kolo soutěže O poklad byzanstkého kupce. Kromě detektivního žánru napsal také několik povídek s prvky tragikomična a divadelní hry inscenované ve městě Holice. V roce 2018 vyšel jeho debutový fantasy román určený pro děti a mládež nazvaný Tajemství děsivého deníku. Knihy vycházely v rámci edice Původní česká detektivka od nakladatelství MOBA. Detektivní příběhy se věnují případům detektiva Bedřicha Mráčka. Povídky vyšly v antologiích od nakladatelství Listen v edici Česká povídka. To je přepadení pěkně prosím, 2016, Holice. O makových buchtách a smutném drakovi, 2019, Holice.

Suzy Welch

Editorka, autorka článků o vůdcovství, kreativitě, organizační psychologii a řízení.

Stephen Weir

Vydavatel a konzultant v oblasti vydávání knih, také autor publikace z oboru historie.

Stanley Weintraub

Stanley Weintraub získat titul doktora filozofie na Pensylvánské univezitě, kde potom zůstal jako profesor angličtiny. V roce 1970 se stal ředitelem pensylvánského Institutu umění a humanistických studií a od té doby se věnuje vědecké práci. Jako hostující profesor přednášel na univerzitě v Los Angeles, na Havajských ostrovech, v Malajsii a Singapuru.

Scott Wetzler

Rosemary Wells

Americká spisovatelka a ilustrátorka knih pro děti.

Rogier van der Weyden

Rogier van der Weyden byl nizozemský malíř. Vedle van Eycka je považován za nejvýznamnějšího představitele rané nizozemské malířské školy. Těšil se již za svého života značné popularitě a úctě, byl jmenován městským malířem Bruselu a obdržel mnoho výnosných zakázek od evropských panovnických rodů. Byl synem nožíře Henri de la Pasture z Tournai, ve valonské části Nizozemí a jeho ženy Agnes de Watrélos. Roku 1426 se oženil Elisabeth, dcerou bruselského obuvníka, Jan Goffaerta. Rogier a Elisabeth měli čtyři děti: Cornelius se stal kartuziánským mnichem; Margaretha . Po přestěhování rodiny do Bruselu se narodili dva synové: Pieter , Jan . Kolem roku 1427 vstoupil do učení k Robertu Campinovi. V roce 1432 se stal samostatným mistrem a od roku 1435 působil jako městský malíř v Bruselu. V jeho dílně se učili tovaryši z různých částí Evropy. Dílo samotného Rogiera van der Weyden, rozšiřované pomocí grafických listů, dosáhlo velké proslulosti a ovlivnilo významně malířství v centrální Evropě. K jeho zákazníkům patřil Filip III. Dobrý, nizozemská a zahraniční šlechta. Malíř pobýval též v Lovani, Bruggách, Tournai a Dijonu. Roku 1450 podnikl cestu do Itálie, kde patrně namaloval obraz Ukládání do hrobu . Podle dochovaných dokladů se Rogier van der Weyden stal žákem Roberta Campina ve 27 letech, což vedlo ke spekulacím, že některá díla Mistra z Flémalle, která vykazují stylistickou podobnost s díly Rogiera van der Weyden jsou ve skutečnosti ranými díly jeho žáka. První malířovou zakázkou v Bruselu bylo vyhotovení čtyř obrazů na téma Trajánova Justice pro Zlatou komoru tamní radnice. Tato díla, odhalená roku 1439, se v originálu nedochovala, protože roku 1695 při obléhání vojsky Ludvíka XIV. Brusel prakticky zničila dělostřelba a následné požáry. Je známa pouze volná kopie obrazů jako tapiserie s několika dobovými po...

Peter Weigel

Otfried D. Weise

Ortrun Wenkel

Ortrun Wenkel je proslulá německá kontraaltistka, která je známá svým bohatým hlasovým témbrem a všestranností v širokém spektru repertoáru. Narodila se 25. října 1942 v Buttstädtu a má za sebou vynikající operní a koncertní kariéru. Wenkelová se proslavila zejména interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha, Gustava Mahlera a Richarda Wagnera. Její hlas je dobře přizpůsoben požadavkům kontraaltového rozsahu, což jí umožňuje vyniknout v dramatických i lyrických aspektech repertoáru.

Nora Welling

Německá spisovatelka, autorka románů pro ženy.

Nils Werner

Německý autor knih pro děti, autor dětské publikace o medvídku Teddym.

Miloš Weingart

Miloš Weingart byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, slovakista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských památek a vysokoškolský pedagog. V letech 1909–1913 vystudoval klasickou a slovanskou filologii a srovnávací jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, souběžně pracoval jako knihovník Slovanského semináře FF UK, v závěru studia získal doktorát filozofie. V letech 1914–1918 působil jako profesor reálného gymnázia v Praze–Smíchově, paralelně byl od roku 1915 až do 1918 vedoucím Kanceláře Slovníku jazyka českého ČAVU. Po habilitaci v roce 1919 byl jmenován soukromým docentem pro obor slovanské filologie na FF UK , v tomto období rovněž vykonával funkci sekretáře Extenze českých vysokých škol pražských a externě vyučoval na Státní konzervatoři v Praze. Po založení Univerzity Komenského v Bratislavě již jako řádný profesor slovanské filologie působil na tamní filozofické fakultě , ve funkčním období 1924–1925 stál v jejím čele jako děkan, v následujících letech se stal rektorem a prorektorem bratislavské univerzity. Počátkem roku 1927 se vrátil jako řádný profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na FF UK v Praze, kde přednášel až do své smrti v roce 1939. I zde vykonával akademické funkce, děkanem FF UK byl v letech 1930–1931, proděkanem 1931–1932. Patřil k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku, v roce 1934 na své členství rezignoval. V jeho rozsáhlé akademické, badatelské, publicistické, ediční a organizační činnosti zaujímaly nejdůležitější místo práce paleoslovenistické s akcenty mluvnickými, lexikologickými, literárně historickými a textologickými. Zabýval se rovněž srovnávacím slovanským jazykozpytem, studiem byzantsko-slovanských vztahů, zajímal se o zvukovou kulturu spisovného...

Miloš Weidenhöfer

Autor publikací o britském letectvu za II. světové války.

Michael Weiner

Japanolog, vysokoškolský pedagog historie východní Asie a mezinárodních studií.

Maxmilián Wenke

Narozen 9. 9. 1926 v Klatovech, zemřel 6. 2. 2017. MUDr., DrSc., profesor Univerzity Karlovy; farmakolog, prosazoval biochemické aspekty studia účinku látek. Dlouholetý přednosta Farmakologického Ústavu 1. lékařské fakulty UK. Rovněž básník a výtvarník.

Martin Weinhöfer

Mgr., pedagog, autor učebnic, pracovních sešitů a metodických materiálů pro výuku zeměpisu na ZŠ, též materiály ze všeobecné pedagogiky a metodické materiály pro výuku tělesné výchovy.

Markus Maria Weber

Německý manažer, poradce v podnikání, autor cestopisu.

Lenka Westphalová

JUDr., Ph.D., právnička, vysokoškolská pedagožka v oboru rodinného práva.