Výpis všech autorů

Carl Friedrich von Weizsäcker

Carl Friedrich von Weizsäcker byl německý fyzik, filosof a veřejný činitel. Narodil se v rodině diplomata a se svými rodiči pobýval na různých místech: ve Stuttgartu, v Baselu a od roku 1925 v Kodani, kde se seznámil s W. Heisenbergem, který ho získal pro studium fyziky. V letech 1929 až 1933 studoval fyziku, astronomii a matematiku v Berlíně, v Lipsku a v Göttingenu; mezi jeho učiteli byl i Heisenberg a Niels Bohr. Roku 1937 se oženil se švýcarskou historičkou G. Wille a měl s ní čtyři děti. V roce 1989 získal Templetonovu cenu. Po habilitaci v roce 1936 pracoval Weizsäcker ve fyzikálním ústavu v Berlíně a zabýval se hlavně vazební energií atomového jádra a nukleárními procesy, jež probíhají v nitru hvězd. Už před začátkem 2. světové války věděl o možnosti atomové či „uranové“ bomby a spolu s Heisenbergem a s objevitelem štěpení jádra Otto Hahnem o tom diskutovali. Weizsäcker vytvořil teorii plutoniové bomby, dal to na vědomí Ministerstvu války a v roce 1942 podal patentovou přihlášku. Roku 1941 navštívil spolu s Heisenbergem N. Bohra v tehdy obsazené Kodani. Heisenberg později řekl, že smyslem bylo uzavřít dohodu o tom, že se bomba vyvíjet nebude, Bohr však rozhovor pochopil jako nabídku ke spolupráci na německém projektu a za dobrodružných okolností uprchl do Británie a do USA. Jeho svědectví přispělo k tomu, že vědci v USA naopak vývoj bomby navrhli a uskutečnili. Německé velení však usoudilo, že se musí soustředit jen na projekty, které slibovaly rychlé nasazení a projekt bomby nepodpořilo. Další výzkum pak probíhal v malém měřítku a bez naděje na realizaci, nicméně pokračoval až do roku 1945. Od roku 1946 vedl Weizsäcker Planckův ústav pro fyziku v Göttingenu, věnoval se však především – jako jiní účastníci vývoje atomové bomby – otázkám odpovědnosti vědců a vědecké etiky. Veřejně vystupoval proti vyzbrojení Německa atomovými zbraněmi a zabýval se otázkami světového mír...

Alex Wedding

Grete Weiskopf byla autorka dětských knih. V roce 1928 se provdala za rodáka z Československa, spisovatele Franze Carla Weiskopfa, člena německé komunistické strany a Svazu proletářských-revoluční spisovatelů , a přestěhovala se s ním do Berlína. V roce 1933 uprchla s manželem do Prahy a v roce 1939 přes Paříž po New Yorku . Po druhé světové válce v rove 1949 se vrátili krátce zpět do Prahy. Ve stejném roce její manžel začal pracovat v diplomatických službách, a stěhovali se do Washingtonu, DC a 1949/50, do Stockholmu . Od 1950 - 1952 žila v Čínské lidové republice , kde pracovala jako překladatel a korespondent. Od roku 1953 až do své smrti žila v NDR .

Vilém Werner

Takřka zapomenutý dramatik, autor společenských komedií a také filmový scénárista Vilém Werner, známý též jako Vilém Vojta Verner, se narodil 8. prosince roku 1892 ve Vídni. Oba rodiče Viléma vychovávali v ryze českém duchu. Otec byl zaměstnán v té době v c.k. tiskárně a zapojoval se pravidelně do činnosti v českých protirakouských spolcích. Do počátku roku 1903 stačil ve Vídni Vilém prožít i počáteční školní léta. Z obavy před perzekucí, se celá rodina Wernerových přestěhovala do Kolína. A později do Prahy. V Praze Vilém Werner absolvoval nejprve měšťanskou školu na Žižkově a od roku 1905 do poloviny roku 1910 byl studentem státní reálky na Vinohradech. Pro špatné sociální podmínky své rodiny, byl nucen ukončit studium ve čtvrtém ročníku a v letech 1910 až 1914 pracoval jako praktikant a posledním rokem zčásti jako knihkupecký účetní v nakladatelství J. Otto. Ve studiu pokračoval po večerech na Odborné škole Grémia knihkupců pražských. Po roce 1913 již jako hotový absolvent, byl účetním v nakladatelství M. Urbánek. Od podzimu roku 1914 až do února 1915 byl účetním u známého a úspěšného nakladatelství J.R.Vilímek. V následujících letech pracoval jako účetní Nakladatelského družstva Máj a v České grafické Únii. Pod roce 1919 byl zaměstnán v účtárně Státního obilního ústavu v Praze a od roku 1921 se stal ředitelem administrace časopisu Slovenská politika. Na Slovensku se i oženil a v roce 1928 se vrátil do Prahy, kde působil v letech 1928 až 1932, kdy byl tajemníkem Vinohradského divadla. Od počátku 30. let již doslova v rychlém tempu psal jednu hru za druhou a bylo logické, že přišla nabídka, aby od roku 1932 pracoval pro Československý rozhlas /od roku 1937 Český rozhlas/, jako dramaturg , později referent dramatického a autorského odboru. Po atentátu na Heydricha byl v červnu 1942 z rozhlasu propuštěn. Důvodem bylo jeho členství v zednářské lóži a pomoc rakouským židům po anšlusu při útěku z Rakouska. Byl také v úzkém písemném kontaktu se spisovatelem a překlada...

Richard Weiner

Richard Weiner byl český básník, prozaik a publicista, v jehož tvorbě jsou nejvýraznějšími prvky rysy expresionismu. V roce 1902 vystudoval gymnázium a o čtyři roky později chemii – obor pivovarnictví, před nímž však záhy dal přednost literatuře. Pracoval jako chemik lihovaru v Pardubicích , v soukromé zkušební laboratoři ve Freisingu a v továrně v Allachu . V letech 1912–1914 byl pařížským dopisovatelem novin Samostatnost. Za první světové války prošel mobilizací , ale roku 1915 musel být z vojenské služby propuštěn pro nervový kolaps. Po skončení války v roce 1918 se začal orientovat na publicistickou činnost, nejprve v redakci Lidových novin, rok poté jako jejich dopisovatel z Paříže . Od roku 1927 byl členem skupiny Le Grand Jeu. Další sbírky vydal až na konci dvacátých let. Z Paříže psal fejetony, politické články i recenze děl francouzské literatury. Dlouhodobý pobyt ve Francii a kontakt s tamními umělci měl výrazný vliv na charakter jeho tvorby. Weiner – básník je považován za jednoho z výrazově nejkomplikovanějších autorů české literatury. Vlivy v jeho poezii zahrnují odkazy na lidové říkanky, formy českého barokního básnictví , experimenty s jazykem v českém národním obrození , stejně tak jako mají svůj obsahový zdroj v českém symbolismu , aby posléze Weiner přejímal řadu podnětů i z novější francouzské literatury . Velkým tématem Weinerovy poezie je téma mystiků: dobrovolné přijetí břímě neuvědomělé viny a trestu za ni. Je možné, že toto vyplývalo i z Weinerovy trojí cizoty ve světě – cizoty Žida , cizoty homosexuála a cizoty emigranta. Weiner, nazvaný Václavem Černým „Janem Křtitelem české moderní poezie“ přitom ve svých sbírkách dlouho o pozici výsostného básníka...

Pavol Weiss

Pavol Weiss sa narodil 23. mája 1962 v Humennom, neskôr sa rodina presťahovala do Bratislavy. Po absolvovaní gymnázia pracoval ako vodič, závozník a neskôr kurič. V rokoch 1985 – 1990 vyštudoval dramaturgiu a scenáristiku na FAMU v Prahe. Po skončení školy podnikal v reklame a marketingovom poradenstve. Je tvorcom marketingového konceptu 100 kníh Tatrabanky pre LCA Levice a marketingovo zabezpečil podujatie Román 2006. V roku 2006 založil galériu výtvarného umenia BAST`ART, ako galerista sa venuje súčasnému výtvarnému umeniu. Je členom Správnej rady VŠVÚ a viceprezident nadácie EKS, ktorá pôsobí pri Múzeu Milana Dobeša. Je aj členom kolégia riaditeľky Divadelného ústavu. Žije v Bratislave. Je autorom kníh: Žime, potom uvidíme , Pomsta , Traja priatelia , Treba na chvíľu odísť .

Patricia Wentworth

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Mary Gladys Meredith Webb

Anglická spisovatelka.

Karel Wellner

Profesor Karel Wellner byl český grafik, malíř, kreslíř, ilustrátor, výtvarný historik a kritik. Byl také pedagog bývalé České reálky v Olomouci. Maturoval na reálce v Praze, absolvoval techniku a Umělecko průmyslovou školu v Praze. Jako profesor na st. reálce v Olomouci působil od r. 1902. Byl činným v odborné literatuře a některá jeho díla byla vydána v Německu. Jako malíř se účastnil výstav Jednoty umělců výtvarníků v Praze a výstav Sdružení výtvarných umělců na Moravě. Byl činným hlavně v grafice. Vydal několik cyklů litografií a leptů ze staré Olomouce. V Olomouci byla po něm pojmenována ulice.

Jaroslav Weiser

Narozen 13. 1. 1920 v Praze, zemřel 21. června 2012. RNDr., DrSc., biolog, entomolog a parazitolog, člen korespondent Československé akademie věd. Práce v oboru.

David Weber

Americký spisovatel, autor sci-fi a fantasy románů.

Carol Weston

Americká publicistka a autorka knih pro mládež.

Bernard Werber

Bernard Werber je francouzský sci-fi spisovatel a novinář. Jeho nejznámějším dílem je Mravenčí trilogie . Věnuje se často i tématům jako jsou duchové či zážitky blízké smrti . Řadu let přispíval do vědecké rubriky časopisu Le Nouvel Observateur. Jeho knihy byly přeloženy do 35 jazyků a prodalo se jich 15 milionů výtisků.

Andy Weir

Andy Weir je americký spisovatel a softwarový inženýr. Světově se proslavil románem Marťan , který Ridley Scott v roce 2015 převedl na filmová plátna. Weir se narodil v Kalifornii jako jediný syn fyzika a inženýrky. Když mu bylo osm let, jeho rodiče se rozvedli. Weir vyrůstal na klasickém sci-fi – například na pracích Athura C. Clarka a Isaaca Asimova. V patnácti letech začal jako programátor pracovat pro Sandia National Laboratories. Na Kalifornské univerzitě v San Diegu studoval počítačové vědy, nakonec však školu nedokončil. Pracoval jako programátor pro několik softwarových společností jako AOL, Palm, MobileIron a Blizzard, kde pomáhal vytvořit světově proslulou hru Warcraft II. Weir začal psát kolem svých dvaceti let a všechny své výtvory publikoval na internetu. Zvýšenou pozornost mu obstarala kratičká povídka The Egg, která byla dokonce zadaptovaná několika youtubery, včetně vzdělávacího kanálu Kurzgesagt. Velkou slávu mu ale přinesla až jeho první publikovaná kniha – Marťan. Weir Marťana původně publikoval na svých stránkách, ale na žádost čtenářů dal knihu k dispozici v elektronické podobě. Marťan byl prodáván za 99 centů a brzy se objevil v seznamu bestsellerů. Weir byl kontaktován literárním agentem a práva na knihu prodal společnosti Crown Publishing Group. Tištěná verze knihy dosáhla v bestsellerovém žebříčku časopisu The New York Times dvanáctého místa, The Wall Street Journal se nechal slyšet, že "Marťan je nejlepší čistokrevná sci-fi za posledních několik let". Kniha byla v roce 2015 zfilmována Ridleym Scottem, hlavní roli si zahrál Matt Damon. V Česku si film Marťan odbyl premiéru 1. října 2015. Další jeho kniha přeložená do češtiny je Artemis. Další Andyho kniha je třeba Zhek – "spíše tradiční sci-fi s mimozemšťany, telepatií a podobně" řekl Andy. Weir žije v Mountain View v Kalifornii v najatém dvoupokojovém bytě. Trpí fóbií z létání, proto nenavštívil natáčení Marťana, k...

William U Wei

Instruktor univerzálního taa. autor knihy Living in the Tao a taoistické poezie.

Steven Weinberg

Steven Weinberg je americký fyzik. V roce 1979 získal Nobelovu cenu za fyziku za svou práci o sjednocení slabé a elektromagnetické interakce. Weinberg absolvoval střední školu v roce 1950 , bakalářský titul získal na Cornellově univerzitě v roce 1954, titul Ph.D. na Princetonské univerzitě v roce 1957. V současnosti je profesorem fyziky a astronomie na Texaské univerzitě v Austinu. Vedle svého vědeckého výzkumu byl Steven Weinberg prominentním veřejným mluvčím vědy, svědčil před Kongresem pro podporu gigantického supravodivého urychlovače , napsal mnoho článků pro New York Review of Books a měl různé přednášky o hlubším významu vědy. Jeho knihy o vědě psané pro veřejnost kombinují typickou vědeckou popularizaci s prvky historie a filozofie vědy. Weinberg je také známý pro svou podporu Izraele. Je ateista. Jeden z jeho známých citátů: S vírou nebo bez ní, dobří lidé mohou jednat dobře a špatní lidé mohou činit zlo; ale mají-li dobří lidé činit zlo – k tomu je zapotřebí víry.

Pamela Westland

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

Otfried D. Weise

Mary Westmacott

Agatha Mary Clarissa lady Mallowanová, rozená Millerová, obvykle známá jako Agatha Christie , občas používající pseudonym Mary Westmacott byla anglická prozaička, autorka velmi oblíbených kriminálních a detektivních příběhů. Je nejznámější spisovatelkou všech dob. V počtu prodaných knih ji předstihuje jen William Shakespeare. Narodila se v typické viktoriánské rodině, a jak bylo v té době zvykem, získala základní vzdělání od svých rodičů. Roku 1906 odjela do Paříže studovat hudbu a zdokonalit svou francouzštinu. Zde zjistila, že má talent na zpěv a klavír, pro svou ostýchavost před publikem a nedostatečně silný hlas však od kariéry zpěvačky upustila. Dne 24. prosince 1914 se provdala za důstojníka Archibalda Christieho. V průběhu první světové války A. Christie pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušeností získaných během těchto let při práci s léky, a často i jedy, využila později při psaní svých detektivek. Roku 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Roku 1926 se po smrti své matky a kvůli manželské krizi nervově zhroutila. V té době došlo k jejímu slavnému zmizení. Po dobu jedenácti dnů byla nezvěstná a ani po jejím nalezení v hotelu v Harrogate se tento incident nikdy plně nevyjasnil. Na motivy autorčina zmizení vznikl i film Agatha v hlavní roli s Vanesou Redgraveovou, Dustinem Hoffmanem a Timothy Daltonem. Roku 1928 bylo její manželství s Archibaldem Christie rozvedeno, nicméně jako již zavedená autorka netrpěla finančními problémy. Roku 1928 se vydala do Bagdádu a mimo jiné navštívila i slavné archeologické vykopávky v Uru, kde se seznámila s archeologem Sirem Leonardem Woolleym a jeho ženou Catherine. Při opětovné návštěvě Uru v roce 1930 poznala i asistenta Wooleyho a s...

Lucie Weissbergerová

Liselotte Welskopf-Henrich

Narodila sa 15. septembra 1901 v Mníchove ako Elisabeth Charlotte Henrichová a zomrela 16. júna v Garmisch-Partenkirchene. Bola známou spisovateľkou a odborníčkou na históriu. Patrila k najvplyvnejším osobám v bývalej NDR. Zaoberala sa dvomi kultúrami: starogréckou a indiánskou. Práve tá druhá ju inšpirovala k napísaniu klasiky východonemeckej literatúry, sériu Synovia Veľkej Medvedice.

Leo Weismantel

Německý spisovatel a reformní pedagog.

L. V Wellner

Narozen 1960 v Praze. Absolvent stavební fakulty, práce o rekonstrukci památek, historické práce o období starověku, historický román Právo azylu.

Karel Werner

Karel Werner je český indolog, orientalista a religionista. Navštěvoval gymnázium v Brně a Znojmě. Po maturitě v roce 1945 začal studovat sanskrt, filozofii, historii, sinologii a indologii na Palackého univerzitě v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně. V roce 1949 získal titul PhDr. díky práci Významoslovný rozbor primitivních jazyků. Čtyři roky působil jako asistent na Palackého univerzitě. Poté kvůli režimu byl nucen pracovat v dělnických profesích až do roku 1968, kdy odjel do Velké Británie, kde byl přijat na akademickou půdu. Na začátku devadesátých let pomáhal založit Ústav religionistiky v Brně, kde je od roku 1993 hostujícím profesorem. Wernerovo dílo je zaměřeno především na hinduismus, buddhismus a jógu. Je autorem mnoha studií v českém, především anglickém a spoře v německém jazyce.

Józef Weyssenhoff

Joseph Weyssenhoff - prozaik , básník , literární kritik , editor . Bratranec malíře Henryho Weyssenhoffa.

Jitka Weiselová

Helena Wernischová

Helena Wernischová se narodila v roce 1942 v Praze, vystudovala střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech, maturovala v červnu 1961. Během studií vystavovala kresby na školních výstavách, psala a kreslila do školního časopisu, recitovala, byla dramaturgyní a scénografkou studentských představení. V září 1961 nastoupila na umístěnku jako mistrová v porcelánce na Karlovarsku a provdala se za básníka Ivana Wernische. V roce 1962 narození syna Martina, 1964 syna Michala. Rozvod 1973.

Günther Weisenborn

Günther Weisenborn byl německý prozaik a dramatik. Weisenborn se narodil roku 1902 ve Velbertu, ale vyrůstal Opladenu . Počátkem 20. let pracoval na volné noze pro místní noviny Opladener Zeitung a studoval germanistiku a lékařství na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, Bonnu a Berlíně. Po ukončení studií v roce 1927 působil aktivně v několika divadlech a roku 1928 se stal dramaturgem v berlínském Volksbühne , kde byla v tom samém roce uvedena jeho protiválečná divadelní hra U-Boot S4 . V letech 1928 až 1930 žil v Argentině, kde se živil jako dělník a poštovní jezdec. Z tohoto pobytu vytěžil náměty pro několik svých děl. Když se v Německu dostali k moci nacisté, byly jeho knihy zakázány a spáleny. Weisenborn však pokračoval v psaní pod různými pseudonymy, například Christian Munk nebo Eberhard Förster. Roku 1936 emigroval do Argentiny a o rok později do New Yorku, ale v roce 1939 se vrátil zpět do vlasti a naoko spolupracoval s nacistickými kulturními organizacemi . Ve skutečnosti však byl členem protinacistické odbojové skupiny Rudá kapela . Roku 1941 se oženil s Margarete Schnabelovu , které přezdíval Joy. Roku 1942 byl zatčen a odsouzen za velezradu k deseti letům vězení. V dubnu roku 1945 byl osvobozen sovětskou Rudou armádou. Po skončení války byl v letech 1945 až 1947 společně s Herbertem Sandbergem spoluvydavatelem a redaktorem satirického časopisu Ulesnspiegel. Věnoval se také divadlu, nejprve v Západním Berlíně a pak v Hamburku jako hlavní dramaturg v Hamburger Kammerspiele. Roku 1953 vydal knihu Der lautlose Aufstand souhrnně popisující německý odboj během druhé světové války. Přednáškové turné jej přivedlo do Barmy, Číny, Indie, Sovětského svazu, Anglie, Francie, Československa a Polska. Stal...

František Weber

František Weber byl český letec, generálmajor letectva a nositel hodnosti RAF Wing Commander. Po maturitě na hodonínském reálném gymnáziu absolvoval v letech 1928 - 1930, na vlastní žádost, Školu pro důstojníky letectva v záloze v Prostějově s kvalifikací leteckého pozorovatele a následně byl zařazen k Leteckému pluku č. 3 v Piešťanech. K 1. prosinci 1929 dosáhl hodnosti podporučík presenční služby. V letech 1930 - 1932 absolvoval studium na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě. Vyřazen byl v hodnosti poručík pěchoty. Poté byl převelen k Pěšímu pluku 7 v Nitře. V roce 1933 převelen k Leteckému pluku 4, 14. pozorovací letka, na letiště v Hradci Králové a dále pak k Leteckému pluku 5, 82. bombardovací letka, Praha - Kbely. V Praze absolvoval kurz létání v noci, v Olomouci mechanický kurz a v Prostějově na vlastní žádost prodělal pilotní výcvik. V roce 1935 byl, jako novopečený pilot, převelen k Leteckému pluku 4, 40. stíhací letka, do Hradce Králové. zařazen jako stíhač na letounech Avia BH-33 a Avia B-534. Od 1. září 1936 působil na Vojenské akademii v Hranicích na Moravě jako velitel čety vojenských akademiků a cvičitel vojenského výcviku v hodnosti nadporučík. K 1. srpnu 1938 je převelen k Leteckému pluku 1 „T. G. Masaryka“ do Pardubic. Od 28. září 1938 zařazen k peruti III/4 "Kazatel" do funkce velitele 47. stíhací letky "Dobyvatel". 15. října 1938 převelen na Slovensko k 3. armádě. Poté byl odvelen zpět do Pardubic. 14. ledna 1940 odešel tajně z Prahy, kde v té době bydlel, s úmyslem dostat se do zahraničí. Po překročení hranice mezi Protektorátem Čechy a Morava a Slovenskem se přes Maďarsko, Rumunsko a Jugoslávii dostal až do Bejrútu. Dále pokračoval v cestě přes Alexandrii a Alžír až do Francie. Do Anglie se dostal 7. července 1940 a přes sběrný tábor Cosford se dostal k 310. čs. stíhací peruti. Prodělal výcvik u 6.OTU a byl zařazen k 145. stíhací peruti. V lednu 1940 se vrátil zpět k 310. a od 10. prosince...

Ernst Weiss

Ernst Weiss, v němčině též Ernst Weiß, byl židovský, německy píšící lékař, spisovatel a dramatik narozený v Brně. Z literárněvědného hlediska bývá řazena jeho raná tvorba k literárnímu expresionismu, pozdní pak k Nové věcnosti , neboť toto mísení, či překrývání směrů je jevem signifikantním pro Pražskou německou literaturu. Narodil se v Brně v rodině obchodníka s textilem Gustava Weisse a jeho ženy Berty, rozené Weinberg. Otec mu zemřel 24. listopadu 1886, když mu byly čtyři roky. Studoval gymnázium v Brně, Litoměřicích a v Hostinném . Po maturitě na Druhém německém gymnáziu v Brně v roce 1902. Pak studoval lékařství v Praze a ve Vídni. Doktorem medicíny byl promován ve Vídni v roce 1908. Poté pracoval jako chirurg v Bernu u Emila Theodora Kochera a v Berlíně u Augusta Biera. V roce 1911 se vrátil do Vídně a pracoval zde u Julia Schnitzlera. Onemocněl tuberkulózou. Proto se nechal v roce 1912–1913 zaměstnat jako lodní lékař rakouské pobočky firmy Lloyd na parníku Austria. S touto lodí absolvoval cesty do Indie, Japonska a do Karibiku. Během první světové války pracoval jako vojenský lékař v Uhrách a na Volyni. Po válce pracoval jako chirurg ve Všeobecné nemocnici v Praze. Přátelil se s pražskými německými spisovateli Franzem Kafkou , Franzem Werflem, Maxem Brodem a Johannesem Urzidilem. Po roce 1920 práci lékaře opustil. Odešel do Berlína a věnoval se pouze literatuře. V roce 1928 obdržel Cenu Adalberta Stiftera . Téhož roku obdržel stříbrnou olympijskou medaili v umělecké soutěži na Letních olympijských hrách 1928 v Amsterdamu za román Boetius von Orlamünde. Krátce po požáru Říšského sněmu odešel zpět do Prahy, kde pečoval o umírající matku. Po její smrti v lednu 1934 se nemohl vrátit d...

David West

David West Reynolds vystudoval jako Ph.D. v klasické archeologii na University of Michigan. Specializuje se na období císařského Říma a starověkého Egypta. Archeologie Hvězdných válek V roce 1995 Reynolds zhostil neobvyklého úkolu. Dostal za úkol znovu objevit pouští lokality v Tunisku, kde se točily některé z legendárních scén filmu Star Wars: Epizoda IV. Reynolds spolu se svým týmem skutečně ztracené lokality objevil a spolu s nimi i řadu původních rekvizit, které na místech zůstaly. Vedl ještě několik úspěšných „archeologických“ projektů pro společnost Lucasfilm, a pak pracoval na plný úvazek na Skywalker Ranchi George Lucase v Kalifornii, kde působil jako marketingový specialista při plánovaném uvedení filmu Star Wars: Epizoda I.  Kromě mnoha populární časopiseckých článků napsal sedm knih se Star Wars tématikou. Posledních pět z těchto titulů získaly ocenění New York Times bestsellery. V současnosti se David West Reynolds vrátil zpět k vědecké práci a non-fiction psaní. Založil také společnost Phaeton Group, která podporuje vědecké projwtky c terén ua snaží se je přivést blíže k veřejnosti.

Christine Weidenweber

Německá autorka publikací o zahradnictví.

Ben Webster

Ben Webster byl vlivný americký jazzový tenorsaxofonista, spolu s Colemanem Hawkinsem a Lesterem Youngem jeden ze tří nejvýznamnějších "swingových tenorů". Webster se narodil 27. března 1909 v Kansas City ve státě Missouri a měl charakteristický tvrdý, chraplavý a robustní styl. Svou kariéru zahájil hraním s kapelami němých filmů a později se připojil ke skupině Bennieho Motena. Velký zlom nastal, když ho v roce 1935 najal Duke Ellington do svého orchestru, kde se stal jedním z jeho předních sólistů, než v roce 1943 odešel.

Barbara Wendelken

Německá spisovatelka, původním povoláním zdravotní sestra.

Wolfgang Wehner

Německý publicista a autor populárně naučné literatury.

Walter M Weiss

Rakouský novinář, historik a politolog. Autor poublikací o kulturních dějinách Rakouska, publicistické práce se zaměřením na arabsko-islámský svět a kulturní historii střední a východní Evropy, práce o Egyptě, autor kulturních průvodců.

Vítězslav Welsch

Vítězslav Welsch je český spisovatel, který se věnuje psaní detektivních románů, povídek, literatuře pro děti a mládež a divadelních her. Vítězslav Welsch se narodil v roce 1961 v Hradci Králové, ale vyrůstal ve městě Holice. Vystudoval Střední školu ekonomickou v Pardubicích a po dokončení povinné vojenské služby odešel do Prahy. Zde pracoval jako satelitní specialista. Po vážném onemocnění skončil v invalidním důchodu a od roku 2006 se věnuje psaní. Svá první díla začal psát již na základní škole, kde se věnoval především psaní poezie. K próze se dostal až o několik desítek let později. V tvorbě Vítězslava Welsche převládají detektivní romány zabývající se případy smyšleného detektiva Mráčka. V roce 2009 vyhrál se svojí druhou detektivní knihou Zemři a zapomeň 6. kolo soutěže O poklad byzanstkého kupce. Kromě detektivního žánru napsal také několik povídek s prvky tragikomična a divadelní hry inscenované ve městě Holice. V roce 2018 vyšel jeho debutový fantasy román určený pro děti a mládež nazvaný Tajemství děsivého deníku. Knihy vycházely v rámci edice Původní česká detektivka od nakladatelství MOBA. Detektivní příběhy se věnují případům detektiva Bedřicha Mráčka. Povídky vyšly v antologiích od nakladatelství Listen v edici Česká povídka. To je přepadení pěkně prosím, 2016, Holice. O makových buchtách a smutném drakovi, 2019, Holice.

Stephen Weir

Vydavatel a konzultant v oblasti vydávání knih, také autor publikace z oboru historie.

Stella Weller

Instruktorka jógy, zdravotní sestra, autorka publikací o šetrných léčebných metodách.

Sally Wentworth

Doreen Hornsblow je pseudonym Sally Wentworth, populární spisovatelka 70 romantických románů pro ženy.

Rogier van der Weyden

Rogier van der Weyden byl nizozemský malíř. Vedle van Eycka je považován za nejvýznamnějšího představitele rané nizozemské malířské školy. Těšil se již za svého života značné popularitě a úctě, byl jmenován městským malířem Bruselu a obdržel mnoho výnosných zakázek od evropských panovnických rodů. Byl synem nožíře Henri de la Pasture z Tournai, ve valonské části Nizozemí a jeho ženy Agnes de Watrélos. Roku 1426 se oženil Elisabeth, dcerou bruselského obuvníka, Jan Goffaerta. Rogier a Elisabeth měli čtyři děti: Cornelius se stal kartuziánským mnichem; Margaretha . Po přestěhování rodiny do Bruselu se narodili dva synové: Pieter , Jan . Kolem roku 1427 vstoupil do učení k Robertu Campinovi. V roce 1432 se stal samostatným mistrem a od roku 1435 působil jako městský malíř v Bruselu. V jeho dílně se učili tovaryši z různých částí Evropy. Dílo samotného Rogiera van der Weyden, rozšiřované pomocí grafických listů, dosáhlo velké proslulosti a ovlivnilo významně malířství v centrální Evropě. K jeho zákazníkům patřil Filip III. Dobrý, nizozemská a zahraniční šlechta. Malíř pobýval též v Lovani, Bruggách, Tournai a Dijonu. Roku 1450 podnikl cestu do Itálie, kde patrně namaloval obraz Ukládání do hrobu . Podle dochovaných dokladů se Rogier van der Weyden stal žákem Roberta Campina ve 27 letech, což vedlo ke spekulacím, že některá díla Mistra z Flémalle, která vykazují stylistickou podobnost s díly Rogiera van der Weyden jsou ve skutečnosti ranými díly jeho žáka. První malířovou zakázkou v Bruselu bylo vyhotovení čtyř obrazů na téma Trajánova Justice pro Zlatou komoru tamní radnice. Tato díla, odhalená roku 1439, se v originálu nedochovala, protože roku 1695 při obléhání vojsky Ludvíka XIV. Brusel prakticky zničila dělostřelba a následné požáry. Je známa pouze volná kopie obrazů jako tapiserie s několika dobovými po...

Przemysław Wechterowicz

Polský autor publikací pro děti.

Peter Weigel

Pavel Weigel

Pavel Weigel byl český spisovatel a překladatel z polštiny a ruštiny. Roku 1960 maturoval na Střední průmyslové škole chemické v Brně a poté začal studovat na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Po jejím ukončení roku 1965 pracoval do roku 1970 jako technolog v Severočeských chemických závodech v Lovosicích, pak do roku 1972 ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky v Praze, v letech 1972–1991 na Ministerstvu lesního a vodního hospodářství ČSR, resp. na Ministerstvu životního prostředí ČSR, a v letech 1991–1992 na pražském magistrátu v odboru ochrany prostředí. V letech 1987 až 1990 pracoval též jako redaktor časopisu Ochrana ovzduší. Od roku 1992 byl v invalidním důchodu. Byl předsedou Dozorčí rady DILIA, členem PEN klubu, Obce překladatelů, Obce spisovatelů a Syndikátu novinářů. Publikoval v oboru ochrany životního prostředí a literatury faktu. Je autorem esejů a sbírek poezie. Nejvýznamnější částí jeho díla jsou však překlady z polštiny a ruštiny zejména v oblasti science fiction. Za svou práci obdržel Pavel Wigel řadu ocenění:

Ortrun Wenkel

Ortrun Wenkel je proslulá německá kontraaltistka, která je známá svým bohatým hlasovým témbrem a všestranností v širokém spektru repertoáru. Narodila se 25. října 1942 v Buttstädtu a má za sebou vynikající operní a koncertní kariéru. Wenkelová se proslavila zejména interpretací děl Johanna Sebastiana Bacha, Gustava Mahlera a Richarda Wagnera. Její hlas je dobře přizpůsoben požadavkům kontraaltového rozsahu, což jí umožňuje vyniknout v dramatických i lyrických aspektech repertoáru.

Oldřich Wenzl

Oldřich Wenzl byl český básník, člen surrealistické skupiny Ra. Otec JUDr. Oldřich Wenzl st. byl mělnickým advokátem. Oldřich Wenzl vystudoval v roce 1940 gymnázium na Mělníku. Od roku 1945 pracoval jako úřední ředitelství Škodových závodů v Praze a současně studoval práva. Studium ukončil úspěšně v roce 1948. Byl zaměstnán jako úředník a právník v Mělníku, Praze a Neratovicích. Trpěl roztroušenou sklerózou a od roku 1960 do smrti byl hospitalizován, převážně v mělnické léčebně Na Podolí, kde zemřel. Většinu svých básní napsal nebo diktoval v nemocnici. Je pochován na hřbitově v Chloumku u Mělníka. Ludvík Kundera zhodnotil v roce 1963 dílo Oldřicha Wenzla, tehdy již nemocného, takto: Od šedesátých letech 20. století inscenovala jeho verše divadla malých forem a poezie: 1964 Takzvané divadlo poezie, 1967, Malé divadlo hudby Brno, 1972 Viola Praha, 1975 a 1980 Divadlo Orfeus, 1983 Malé divadlo v Ústí nad Labem, 1987 Divadlo Protoč Praha), 1987 Divadlo poezie Teplice, 1989 Divadlo hudby Olomouc, 2012 Hadivadlo Brno. Tzv. Wenzlova vila stojí, ve které Oldřich Wenzl žil, stojí v Mělníku, Radniční ulici č.p. 2. Secesní vila, kterou navrhl architekt Bohumil Hypšman, přešla sňatkem do rodiny Wenzlů. Je označena jako regionální památka. V roce 2017 se město Mělník pokusilo získat vilu v dražbě, ale neuspělo.

Miloš Weingart

Miloš Weingart byl český jazykovědec, slavista, bohemista, bulharista, slovakista, byzantolog, literární historik, překladatel, publicista, editor staroslověnských a církevněslovanských památek a vysokoškolský pedagog. V letech 1909–1913 vystudoval klasickou a slovanskou filologii a srovnávací jazykozpyt na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, souběžně pracoval jako knihovník Slovanského semináře FF UK, v závěru studia získal doktorát filozofie. V letech 1914–1918 působil jako profesor reálného gymnázia v Praze–Smíchově, paralelně byl od roku 1915 až do 1918 vedoucím Kanceláře Slovníku jazyka českého ČAVU. Po habilitaci v roce 1919 byl jmenován soukromým docentem pro obor slovanské filologie na FF UK , v tomto období rovněž vykonával funkci sekretáře Extenze českých vysokých škol pražských a externě vyučoval na Státní konzervatoři v Praze. Po založení Univerzity Komenského v Bratislavě již jako řádný profesor slovanské filologie působil na tamní filozofické fakultě , ve funkčním období 1924–1925 stál v jejím čele jako děkan, v následujících letech se stal rektorem a prorektorem bratislavské univerzity. Počátkem roku 1927 se vrátil jako řádný profesor srovnávacího jazykozpytu slovanského a staroslověnštiny na FF UK v Praze, kde přednášel až do své smrti v roce 1939. I zde vykonával akademické funkce, děkanem FF UK byl v letech 1930–1931, proděkanem 1931–1932. Patřil k zakládajícím členům Pražského lingvistického kroužku, v roce 1934 na své členství rezignoval. V jeho rozsáhlé akademické, badatelské, publicistické, ediční a organizační činnosti zaujímaly nejdůležitější místo práce paleoslovenistické s akcenty mluvnickými, lexikologickými, literárně historickými a textologickými. Zabýval se rovněž srovnávacím slovanským jazykozpytem, studiem byzantsko-slovanských vztahů, zajímal se o zvukovou kulturu spisovného...

Miloš Weidenhöfer

Autor publikací o britském letectvu za II. světové války.

Michael Weiner

Japanolog, vysokoškolský pedagog historie východní Asie a mezinárodních studií.

Michael Weber

Spisovatel.

Maxmilián Wenke

Narozen 9. 9. 1926 v Klatovech, zemřel 6. 2. 2017. MUDr., DrSc., profesor Univerzity Karlovy; farmakolog, prosazoval biochemické aspekty studia účinku látek. Dlouholetý přednosta Farmakologického Ústavu 1. lékařské fakulty UK. Rovněž básník a výtvarník.

Martin Weiss

Narozen 15. 8. 1963. Překladatel z angličtiny a publicista.

Markus Maria Weber

Německý manažer, poradce v podnikání, autor cestopisu.

Marion Weinstein

Americká autorka publikací z oboru esoteriky a magie.

Lenka Westphalová

JUDr., Ph.D., právnička, vysokoškolská pedagožka v oboru rodinného práva.

Lee Weeks

Americký ilustrátor, kreslíř a spisovatel, autor komiksů.

Karl-Heinz Weber

Německý spisovatel, autor detektivních románů.

Julia Katharina Weber

Jane Werheim

Heinz Welten

Německý přírodovědec, pod pseudonymem psal prózu.

Heines Werke