Výpis všech autorů

Tim Weaver

Tim Weaver je současný britský spisovatel známý zejména díky detektivním thrillerům s Davidem Rakerem, detektivem, který se specializuje na hledání pohřešovaných lidí. Původním povoláním je novinář, působil jako redaktor řady časopisů. Ač byl jako novinář úspěšný, dal s s postupem života přednost dráze spisovatele. Počínaje Honem na mrtvého tak vzniklo zatím deset románů, jejichž středobodem se stal soukromý detektiv David Raker, specialista na hledání pohřešovaných osob. Weaverův čtvrtý román, Není cesty zpět, byl prezentován v prestižním britském knižním pořadu Richard and Judy Book Club. Následující dílo se v týdnu, kdy bylo vydáno, vyšplhalo na druhou příčku nejprodávanějších knih. Údolí mrtvých a Ztracený se dokonce dostaly na první místo v žebříčcích prodejnosti elektronických titulů. Weaver byl rovněž nominován v rámci britského literárního ocenění National Book Awards. Tim Weaver studoval Norton Hill School v Somersetu. Je velkým fanouškem fotbalu, fandí Arsenalu a Bath City FC. Je ženatý, má malou dceru a celá rodina žije nedaleko Bathu v jihozápadní Anglii.

Tennessee Williams

Tennessee Williams , vlastním jménem Thomas Lanier Williams , byl americký dramatik, představitel psychologického dramatu. Roku 1948 a roku 1955 obdržel Pulitzerovu cenu za drama. Byl synem imigrantů, kteří se do Spojených států přestěhovali ze Sicílie. Sám měl těžké dětství, ať už kvůli dysfunkčnímu vztahu jeho rodičů nebo prostředí amerického jihu, jehož konzervativní hodnoty tvrdě kontrastovaly s Williamsovou citlivostí a feminitou. Otcem, mj. závislým na alkoholu, byl proto soustavně ponižován. Jeho dětství mělo významný vliv na jeho pozdější tvorbu. Vystudoval střední školu v St. Louis, později studoval žurnalistiku na University of Missouri . Pod vlivem znudění a psychických problémů ale školu nedokončil. V průběhu studií si vydělával psaním divadelních her. Jeho první byla Krása je slovo později následovaná hrami Horké mléko ve tři ráno a Já, Vashya . Po nedokončeném studiu na University of Missouri začal Williams koncem roku 1937 studovat na University of Iowa, kde získal bakalářský titul z anglického jazyka. Zhruba v této době se Williamsovi rodiče rozešli kvůli neutuchajícímu alkoholismu ze strany jeho otce, nikdy se ovšem úředně nerozvedli. Williamsově sestře Rose byla v průběhu let diagnostikována schizofrenie a v roce 1943 podstoupila lobotomii. Williams se následně o sestru staral a pravidelně jí posílal procentuální zisky se svých her. Ostatně to byla i její nemoc, která měla na jeho tvorbu významný vliv a ze strachu, že stejně jako ona „zešílí“, prohloubila jeho vlastní závislost na alkoholu, amfetaminu a barbiturátech. Širší popularitu si jeho díla získala v průběhu 40. a 50. let, kdy vydal řadu her produkovaných na Broadwayi. Mezi nimi například Tramvaj do stanice Touha , Léto a dým , Tetovaná růže , Sestup Orfeův , Kočka na rozpálené plechové střeše nebo Sladké ptá...

Patrick White

Patrick Victor Martindale White byl australský spisovatel, básník a dramatik anglického původu, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1973. Během druhé světové války sloužil u letectva na Středním východě. Od roku 1948 žil v Austrálii. Přestože žil osaměle, finančně podporoval školy pro domorodce a veřejně se angažoval v podpoře ekologických aktivit. Na jeho románovou tvorbu měli vliv modernisté a Jungova psychologie. Ve svých románech zachycoval boj člověka s drsnou australskou přírodou a důkladně se z různých hledisek zamýšlel nad životní filozofií moderního člověka.

Lauren Weisberger

Lauren Weisbergerová je americká spisovatelka. Je autorkou knižního románu Ďábel nosí Pradu, který se stal předlohou pro stejnojmenný film. Také napsala román Všechny důležité kontakty, Honička za Harrym Winstnem a Poslední noc v Chateau Marmont. Poslední jmenovaná kniha v Česku ještě nevyšla. Jako malá žila se svou matkou a sestrou v Pensylvánii, odkud později vyrazila na studia na Cornellovu univerzitu. Dnes bydlí a pracuje v New Yorku.

Jiří Weigl

Narozen 21. 1. 1958 ve Strakonicích. Ekonom a politik. Publikace z oboru.

Carl Maria von Weber

Carl Maria von Weber byl klíčovou postavou ve vývoji německé romantické opery a často bývá označován za jednoho z prvních významných skladatelů romantické školy. Narodil se 18. listopadu 1786 v holštýnském Eutinu a byl všestranným umělcem, jehož nadání přesahovalo rámec skladatelského umění a týkalo se i dirigování, hry na klavír a hudební kritiky. Weberovy opery výrazně ovlivnily vývoj romantické opery v Německu a významně určily směřování německé hudby po Beethovenovi.

Anne Marie Winston

Thornton Wilder

Thornton Wilder byl americký spisovatel a dramatik. Trojnásobný nositel Pulitzerovy ceny. Vyrůstal v Číně, kde byl jeho otec konzulem. Během první světové války sloužil u Pobřežní stráže Spojených států amerických. Po válce studoval na Oberlin College a na Yaleově univerzitě. V letech 1920–1921 pokračoval ve studiu archeologie na Americké akademii v Římě. Absolvoval v roce 1926 obor francouzština na Universitě v Princetonu. Vyučoval francouzštinu na střední škole. V letech 1931–1936 vyučoval na Universitě v Chicagu. V průběhu druhé světové války sloužil u United States Army Air Forces v Africe a v Itálii. Po válce se plně věnoval literatuře a příležitostným přednáškám. Wilderovo dílo bylo přijímáno různě a tak procházel střídavě obdobími slávy a obdobími, kdy byl téměř zapomenut. První divadelní hru The Trumpet Shall Sound publikoval během studia 1919–1920 ve studentském časopisu. Jeho druhá kniha The Bridge of San Luis Rey z roku 1927 se stala čtenářskou senzací a obdržela Pulitzerovu cenu za beletrii za rok 1928. Veliký úspěch měla o deset let později jeho divadelní hra Our Town a o čtyři roky později další hra The Skin of Our Teeth . Obě obdržely opět Pulitzerovu cenu. V roce 1938 upravil divadelní hru Einen Jux will er sich machen od rakouského divadelníka Johanna Nestroye z roku 1842. Děj přemístil do městečka poblíž New Yorku a uvedl pod názvem The Merchant of Yonkers . Hra ale neuspěla. Po letech námět na popud divadelníka Tyrone Guthrieho opět přepracoval a uvedl pod názvem The Matchmaker . Hra měla premiéru na festivalu v Edinburghu v roce 1954 a záhy se hrála úspěšně v USA i ve světě. V roce 1964 byla přepracována na muzikál Hello Dolly!, který byl v roce 1969 úspěšně zfilmován....

Minette Walters

Minette Walters se narodila 26. září 1949. Před studiem na Durham University jela jako dobrovolnice do Izraele, kde pracovala v kibucu, v nemocnici a dalších institucích v Jeruzalémě. Vystudovala francouzštinu na Durham University a pak pracovala jako korektorka u IPC Magazines, kam také psala články, krátké povídky a novely. Později se začala na plný úvazek věnovat psaní do časopisů pro ženy. V roce 1978 se vdala za svého přítele Aleca, s nímž má dvě děti . Od roku 1987 píše detektivní příběhy, které vyšly již v 35 zemích po celém světě.

Jan Eskymo Welzl

Jan Velcl nebo Jan Eskymo Welzl , dle svých slov „Čech moravské národnosti“, byl cestovatel, dobrodruh, lovec, zlatokop, nejvyšší soudce v Nové Sibiři a vypravěč uvedený jako spisovatel. Je znám pod pseudonymem Eskymo Welzl nebo také Arctic Bismarck. Po základní škole se vyučil zámečníkem ve Zvoli. Roku 1884 se stal tovaryšem, v následujících dvou letech pěšky procestoval značnou část tehdejší Rakousko-uherské monarchie. V roce 1888 na tři roky narukoval. Po návratu z vojny se vydal do Janova, kde získal místo topiče na zámořské lodi. Od roku 1892 pracoval jako dělník v přístavu Port Arthur na hranicích Ruska a Číny, následujícího roku odešel do Irkutska, kde pomáhal při stavbě transsibiřské magistrály, po několika měsících ale stavbu opustil a putoval pěšky přes Jakutsk, Verchojansk a Nižněkolymsk na Novosibiřské ostrovy, kde údajně prožil následujících 28 let. Na Novosibiřských ostrovech a později na Aljašce Welzl působil jako lovec kožešin, obchodník a nakonec i neoficiální smírčí soudce. Jeho soudcovské aktivity při potírání kriminality však byly spíše vigilantismem a zahrnovaly dokonce lynčování provinilců. Oblast jeho obchodních aktivit prý sahala od Země Františka Josefa až po severní Kanadu, kde zásoboval lovce, zlatokopy a polární badatele potravinami, léky, střelivem a dalším potřebným zbožím. Rozvážel s psím spřežením také poštu. K domorodým Inuitům na Aljašce a v Kanadě zastával přátelský vztah, jednal s nimi bez předsudků, jako se sobě rovnými. Byl mezi nimi znám jako Pojídač medvědů. Welzl tvrdil, že ho dokonce zvolili náčelníkem. Tento i další údaje o kontaktech s domorodými obyvateli dalekého severu je však obtížné prokázat. Není vůbec jisté, jestli Welzl inuitsky uměl, protože ukázky „eskymáčtiny“ v jeho knihách jsou z lingvistického hlediska pochybné až nesmyslné. V roce 1924 Welzl ztroskotal u západního pobřeží USA s ...

Fay Weldon

Fay Weldonová, CBE, je anglická spisovatelka, esejistka a dramatička. Její dílo je spojováno zejména s otázkou feminismu. Hlavními hrdinkami její tvorby bývají současné ženy, které se nemohou vymanit z tíživých situací vyvolaných patriarchální strukturou západní, zejména pak britské, společnosti. Fay Weldon se narodila v anglické vesnici Alvechurch ve Worcestershiru jako Franklin Birkinshaw. Již odmalička měla literární zázemí, neboť dědeček z matčiny strany, Edgar Jepson , i její matka byli spisovatelé. První roky života strávila Fay v Aucklandu na Novém Zélandu, kde pracoval její otec jako doktor. Ve 14 letech, po rozvodu svých rodičů, se s matkou a sestrou Jane přestěhovaly do Anglie a Fay pak svého otce už nikdy neviděla. V Anglii navštěvovala školu South Hampstead High School. Následně se rozhodla pro studium psychologie a ekonomie na univerzitě St Andrews ve Skotsku, ovšem po svém prvním porodu se přestěhovala do Londýna. Krátce nato začala žít v londýnském Actonu a vzala si svého prvního manžela, o dvacet let staršího Ronalda Batemana, který však nebyl otcem jejího dítěte. Rozvedli se za pouhé dva roky. Fay začala pracovat v reklamní agentuře, aby zajistila dost prostředků pro svého syna, který už v té době začal chodil do školy. Chvíli pracovala jako ředitelka copywritingu a tehdy se stala promotérkou slavného sloganu „Do práce na vajíčkový pohon “. Navrhla také „Vodka tě opije rychleji “. V rozhovoru pro Guardian jednou řekla: „Je přece logické, že lidé, kteří se chtějí rychle opít tuto informaci uvítají.“ Její nadřízení ovšem nesouhlasili a návrh zamítli. Ve věku 29 let potkala Ronalda Weldona, obchodníka se starožitnostmi. Vzali se a od roku 1963 mají tři syny. V průběhu druhého těhotenství začala Fay psát pro rádio a televizi. O ně...

Evelyn Waugh

Arthur Evelyn St. John Waugh byl anglický spisovatel, satirik a humorista píšící především tragické grotesky nemilosrdně kritizující tzv. vyšší společnost. Byl vrstevníkem Aldouse Huxleyho a přítelem Grahama Greena. Narodil se jako druhý syn v rodině Arthura Waugha, redaktora a literárního kritika. Vyrůstal v literárním prostředí, jeho bratr Alec byl rovněž spisovatelem. Měl začít studovat na renomované Sherborne School v Dorsetu stejně jako jeho otec a bratr. Bratr Alec ale otiskl kontroverzní novelu The Loom of Youth, ve které se dotkl otázky homosexuálních vztahů na koleji a která zpochybnila renomé školy. Proto byl vyloučen a Evelyn nastoupil na přísnou anglikánskou Lancing College ve West Sussexu. Díky zdejší výchově ztratil víru, ačkoli o náboženské otázky se velmi zajímal. V letech 1922–1924 studoval historii na Hertford College v Oxfordu. Vlastní studium zanedbával a žil životem zlaté mládeže. Tuto skutečnost ilustruje Waughova odpověď na otázku, jakému sportu se během studia věnoval. Odpověděl: „Chlastal jsem za Hertford“. Studia v Oxfordu nedokončil, od roku 1925 pracoval jako učitel na Arnold House School ve Walesu. Podle svých deníků se pokusil o sebevraždu při plavání v moři. V letech 1925–1927 učil na Aston Clinton v Buckinghamshire. V roce 1927 potkal Evelyn Gardner , vnučku významného aristokrata Henry Herberta, 4. hraběte Carnarvona. V roce 1928 se vzali. Ve stejném roce uveřejňuje svou první knihu: Sestup a pád. Manželství páru, který přátelé nazývali Ten-Evelyn a Ta-Evelyn , bylo krátké a nešťastné. V roce 1930 se rozvedli a Waugh konvertoval ke katolické církvi. V roce 1937 se oženil s katoličkou Laurou Herbert, shodou okolností rovněž vnučkou Henry Herberta, 4. hraběte Carnarvona. Toto druhé manželství bylo šťastné, manželé měli sedm dětí, syn Auberon Waugh...

Annette Wolter

Anette ,patří k předním autorkám kuchařských knih,Vařením a problematikou domácností se zabývá již dvě desítky let. Dnes je uznávanou odbornicí na přípravu pokrmů a nápojů. Je autorkou spousty kuchařských knih a několikanásobnou nositelkou ceny Německé gastronomické akademie.

Angela Wilkes

Publicistka, autorka populárně naučných knih pro děti.

Wings

Wings , známá také jako Paul McCartney and Wings , byla britsko-americká rocková skupina, kterou v roce 1971 založili bývalý člen Beatles Paul McCartney, jeho manželka Linda McCartneyová a hudebník Denny Laine. Skupina vznikla po rozpadu The Beatles a stala se jednou z nejúspěšnějších skupin 70. let 20. století. Wings prošla v průběhu let několika změnami v sestavě, ale až do svého rozpadu v roce 1981 trvale zůstávala výraznou součástí hudební scény.

Thomas Clayton Wolfe

Americký prozaik.

The Who

The Who je kultovní britská rocková skupina, která vznikla v roce 1964 a jejíž klasickou sestavu tvoří zpěvák Roger Daltrey, kytarista a zpěvák Pete Townshend, baskytarista John Entwistle a bubeník Keith Moon. Jsou považováni za jednu z nejvlivnějších rockových kapel 20. století, která po celém světě prodala více než 100 milionů desek. The Who je známá svými energickými živými vystoupeními, při kterých často docházelo k ničení nástrojů. Byli průkopníky žánru rockové opery díky albům jako "Tommy" a "Quadrophenia". Mezi hlavní hity skupiny patří skladby jako "My Generation", "Baba O'Riley", "Pinball Wizard" a "Won't Get Fooled Again". Přestože v roce 1978 zemřel Keith Moon a v roce 2002 John Entwistle, The Who pokračovala v koncertování s různými hudebníky, kteří ji doplňovali na bicí a baskytaru. Jejich přínos hudbě byl oceněn uvedením do Rock and rollové síně slávy v roce 1990 a během své kariéry získali řadu dalších ocenění a vyznamenání.

Ruth Ware

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování manchesterské univerzity žila načas v Paříži a posléze se vrátila do Británie. Pracovala jako servírka, knihkupkyně, lektorka angličtiny pro cizince a tisková mluvčí. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.

Karl Wagner

Jana Divišová se narodila v Domažlicích v roce 1974, v 18 letech odešla z domova a bydlela v hotelích, redakcích, kde byla zaměstnána, pronajatých bytech, u přátel i na ulici. Vystřídala desítky zaměstnání, z nichž asi nejzajímavější jsou sanitářka na 2. chirurgické klinice na Karlově náměstí, politická poradkyně ČSNS a technická podpora internetového providera. Dále byla vedoucí vydání, redaktorkou, grafičkou a korektorkou. Po celou tu dobu však hlavně řemeslně psala pod různými pseudonymy pro velké množství nakladatelů knihy na zakázku, přičemž svou první knihu vydal již v 21 letech. Dnes se tituly, které napsala, dají spočítat jen velmi těžko, a žánrově spadají od literatury faktu po Murphyho zákony a knižní zpracování televizních seriálů. Příjmení Divišová používá na památku své zesnulé babičky a hodlá si je natrvalo osvojit. Tímto jménem, které přijímá za své nejvlastnější, podepisuje pouze knihy, které považuje za důležité.

Jiří Weinberger

Jiří Weinberger je český básník, textař, esejista, překladatel, analytik a konzultant. Vystudoval matematickou statistiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze a herectví na LŠU, kde ho ovlivnil zejména Ivan Vyskočil. Jiří Weinberger se věnuje v profesním životě teorii i praxi projektového managementu kde je jedním ze zastánců použití počítačových simulací pro optimalizaci a řízení projektů, jakožto přístupu odstraňujího řadu problémů tradičních metod projektového managementu, především síťové analýzy. Podle doc. Jaroslava Tomana zaujímá Jiří Weinberger výjimečné místo mezi autory, kteří: "... nonsensovou poetiku svých sbírek, vesměs adresovaných věkově univerzálnímu čtenáři, obohacují o reflexi, epickou konstrukci a zejména o postmoderní synkrezi různých literárních žánrů a druhů umění: slovesného, dramatického, výtvarného a hudebního, umocňující recipientův smyslový a emocionálně-estetický zážitek." "Tvorba J. Weinbergera reprezentuje postmoderní básnictví, vymykající se apriornímu typologickému zařazení. Její osobitost tkví v prolnutí absurdně humorného a smysluplného zření reality, v němž ve vzácné symbióze koexistují nezávazný humor a závažné sdělení. Je projevem autorova poučeného hledačství a tvořivého experimentu, vyhlašujícího boj konvenci a stereotypu ve všech jejich podobách. Svou recepční otevřeností, nedourčeností a pluralitou je schopna komunikovat se čtenáři všech věkových kategorií a aktivizovat jejich imaginaci a myšlení. Její výrazný melodický aspekt ji předurčil k autorskému čtení, ke zhudebnění a scénickým montážím pro kabaretní vystoupení , na nichž básník úspěšně participuje také jako textař písniček, zpěvák a herec" Jeho tvorba obsahuje následující díla a aktivity:

Ivan Wernisch

Ivan Wernisch je český básník, spisovatel, novinář a překladatel, držitel Ceny Franze Kafky. Maturoval v roce 1959 na keramické průmyslové škole v Karlových Varech. Již během tohoto studia začal uveřejňovat své básně v časopisech Host do domu a Tvář. Jelikož se angažoval v procesu spojeném s rokem 1968, stal se v období normalizace zakázaným autorem a jeho díla vycházela pouze samizdatem nebo v exilu. V roce 1999 se stal jedním ze signatářů monarchistického prohlášení Na prahu nového milénia, jehož autorem byl spisovatel Petr Placák. V roce 2012 mu byla za celoživotní dílo udělena Státní cena za literaturu. Z prvního manželství má syna Michala Wernische. Jeho poezie je typická snovostí, kdy autor promítá do veršů zlomky skutečnosti a celkově zanechává v čtenáři pocit snového záznamu. Básně jsou také méně lyrické. Často se v jeho básních objevují neologismy. V 80. letech se jeho dílo vyznačuje přibývajícími tragickými životními zkušenostmi v prostředí rozpadajícího se komunismu, které vyúsťují v existencialismus. Jeho verše do hudební podoby převedl Mikoláš Chadima. Skupina The Plastic People of the Universe hrála Wernischovy texty zhudebněné Milanem Hlavsou: Šel pro krev, Prasinec, Moucha v ranním pivě, Papírový hlavy a Ruka, Podél zdi a doleva Kromě vlastní tvorby překládá z němčiny, francouzštiny, italštiny, vlámštiny, ruštiny a latiny. Nizozemsky se naučil proto, aby mohl přeložit básně Paula van Ostaijena do češtiny. Jeho knihy vyšly v překladech v Německu, Itálii, Francii, Polsku, na Ukrajině a v USA.

Ingo F Walther

Německý historik umění a literatury.

F. Paul Wilson

Spisovatel F Paul Wilson se narodil a vyrůstal v New Jersey, kde promarnil mládí hrou se zápalkami, vysedáváním nad stránkami Uncle Scrooge a komiksů, četbou Lovecrafta, Mathesona, Bradburyho a Heinleina, poslechem Chucka Berryho a Alana Freeda v rádiu a koukáním na filmové horory. V roce 1967 absolvoval Georgetownskou universitu – vystudoval lékařskou fakultu. Už v prvním roce studia na lékařské fakultě začal otiskovat povídky, od té doby stále píše a provozuje lékařskou praxi. V sedmdesátých letech prodal množství komiksových příběhů. Jeho povídky a novely jsou vydávány jak v knižní podobě, tak časopisecky a byly zařazeny do výročních antologií nejúspěšnějších próz. Jeho romány vystoupily vysoko na žebříčcích popularity. Má na kontě šestnáct románů a je editorem antologie Freak Show, kterou vydává asociace Amerických autorů hororu. Jeho první tři romány žánru science fiction vyšly v jednosvazkovém souboru The LaNague Chronicles. Romány The Keep a The Tomb se dostaly do seznamu bestsellerů New York Times. Podle románu The Keep natočila společnost Paramount v roce 1983 vizuálně úchvatný, leč zcela nesrozumitelný film. Jeho premiéru provázely zdrcující kritiky, a tak zašel milosrdně rychlou smrtí. Autor se k odpovědnosti za tento film nehlásí. Kniha Wheels Within Wheels získala v roce 1979 cenu Prométheus, The Tomb cenu Porgie za nejlepší původní paperback roku 1984. Ve Spojených státech je v tisku přes 5 milionů Wilsonových knih. Jeho dílo bylo přeloženo do osmnácti cizích jazyků. V roce 1992 vytvořil Wilson spolu s M. Costellem pro televizi Sci-fi Channel program FTL NewsFeed, každodenní minutové zpravodajství z budoucnosti vzdálené 150 let, které se v Americe stalo kultovní záležitostí, autoři píší scénáře ke všem spotům . Wilson a Costello také podepsali smlouvu na román Mirage, a to jak na klasickou knižní podobu, tak na interaktivní CD-ROM. ...

Alena Wagnerová

Alena Wagnerová je česko-německá spisovatelka a publicistka. Žije střídavě v Saarbrückenu a Praze. Vystudovala biologii a pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně, kde také promovala. Byla nejprve dramaturgyní a od roku 1966 je činná jako publicistka na volné noze. Od roku 1969 žije v Saarbrückenu a Praze a pracuje jako spisovatelka, překladatelka a vydavatelka. Byla členkou představenstva Nadace Heinricha Bölla a německé Ženské rady, je také členkou Německé sociologické společnosti, sekce pro ženský výzkum. Kromě toho je členkou centra Orální historie Saarbrücken-Praha a Mezinárodního PEN klubu. Wagnerová sepsala biografii české baronky a mecenášky Sidonie Nádherné , která byla poslední šlechtickou majitelkou zámku Vrchotovy Janovice jižně od Prahy. Na tomto zámku sepsal přítel baronky Nádherné, rakouský spisovatel a novinář Karl Kraus, svoji slavnou práci Poslední dnové lidstva. Kniha Aleny Wagnerové je současně příběhem zámku Vrchotovy Janovice a jeho zámeckého parku, který se v roce 1942 stal proti vůli majitelky součástí cvičiště jednotek Waffen-SS. Zatímco recenzentka švýcarského deníku Neue Zürcher Zeitung, filosofka Ursula Pia Jauch chválila „atmosférickou hustotu“ tohoto díla, postrádala novinářka Elisabeth Wehrmann v hamburském týdeníku Die Zeit „místa zlomu této znamenité ženy“ . Wagnerová se dlouhodobě zabývá osudem publicistky a novinářky Mileny Jesenské, známé především vztahem ke světově proslulému spisovateli Franzi Kafkovi. Sepsala a vydala v roce 1994 její životopis. Publikuje také novinové články o Mileně Jesenské, naposledy o nedávném nálezu jejích 14 dopisů, které napsala v letech 1940 až 1943 z vězení v Drážďanech, v Praze a z koncentračního tábora Ravensbrück mj. svému otci profesoru Jesenskému. Hodně diskutovaná se stala kniha Aleny Wagnerové Helden der Hoffnung , v níž v roce 2008 publikovala patnáct rozhovorů, které vedla se sudetskými Němci, kteří byli odp...

Simon Welfare

Tv producent a scenárista. Více než 10 let spolupracuje s Arthurem C. Clarkem. Patří k předním osobnostem skupiny, které se podařilo vytvořit z vědy jeden z nejpodnětnějších a fantazii probouzejících aspektů dokumentárního vysílání nezásvislé televize. Jako zkušený scénárista napsal a uváděl Discovery, The Scientists a mnoho dalších filmů tohoto druhu.

Robert Weinlich

Mgr., autor knih o hlavolamech.

Robert Penn Warren

Robert Penn Warren byl americký básník, kritik, spisovatel a učitel. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí bankéře Roberta Franklina Warrena a jako manželky, učitelky Anny Penn Warrenové. Vyrůstal se sestrou Mary a bratrem Thomasem. V roce 1911 začal studovat na místní škole v Guthrie. V roce 1920 přešel na vysokou školu do Clarkesville. Na jaře v roce 1921 utrpěl zranění levého oka, o které následně přišel. Během léta roku 1921 strávil 6 týdnů v Citizen Military Training Corp, kde vydal svou první báseň Prophecy v The Messkit. Na podzim roku 1921 započal studium na Vanderbiltově universitě ve věku 16 let. V roce 1925 nastoupil na Kalifornskou univerzitu jako postgraduální student a asistent výuky. Zde se setkal se svou manželkou Emmou C. Bresciou. V říjnu 1928 nastoupil na New College v Oxfordu na Rhodesovo stipendium. Vyučoval na univerzitách ve Vanderbilt, Nashvillu, Tennessee, na Southwestern College, Louisianské státní univerzitě a Yalu, v Memphisu a také v Minnesotě. Na Louisianské univerzitě založil a editoval spolu s Cleanthem Brooksem a Charlesem W. Pipkinem The Southern Review. Na univerzitě v Nashvillu se připojil ke skupině básníků a filosofů. Společně se nazývali Běženci. V roce 1928 se skupina rozpadla. V roce 1929 se oženil s Emmou C. Bresciou. Manželství se rozpadlo 28. června 1951. V lednu 1952 se oženil s Eleanor Clark. Měli spolu dvě děti: Rosannu Phelps Warren a Gabriela Penn Warrena. Za svůj život získal mnoho ocenění, kromě toho jako jediný získal Pulitzerovu cenu za beletrii a poezii. Od 50. let až do své smrti žil v Connecticutu a ve svém letním domu ve Vermontu. Zemřel 15. září 1989 na rakovinu. Je pohřben ve Strattonu ve Vermontu.

Morris L West

Australský spisovatel.

Margaret Weis

Margaret Weis se narodila 16.3.1948 v In­dependence, Missouri, kde také vyrůstala. Studovala na University of Missouri, Columbia, kterou ukončila roku 1970 s titulem bakalář tvůrčího psaní. Pracovala třináct let v Herald Publishing House v Independence, kde začínala jako korektor a vypracovala se na ředitele obchodního oddělení. Její první knihou byl životopis Franka a Jesse Jamesových, publikovaný v roce 1981. V roce 1983 se přestěhovala do Lake Geneva, Wisconsin, kde začala pracovat pro TSR, Inc., vydavatele DUNGEONS & DRAGONS, role-playing games. V TSR, se M.Weis stala součástí designerského týmu DRAGONLANCE, který vznikal na základě položeném Tracy Hickmanem a stal se revolucí v RPG. Knih z řady Dragonlance se prodalo více než dvanáct milionů kopií, a v její vlastní serii galactické fantasy, Star of the Guardian již vyšel pátý díl. Společně s T. Hickmanem nyní dokončila sedmidílný cyklus Death Gate knihou The Seventh Gate vydaný v srpnu 1994. Pokračuje dále na velkolepém projektu Dragonlance a na nové serii Sovereign Stone . Poslední její prací je serie Dragonvarld . Margaret Weis žije s manželem Donem Perrinem, dvěma koliemi a kočkami v přestavěné stodole ve Wisconsinu.

Herbert George Wells

Donald E Westlake

Donald Edwin Westlake byl plodný americký spisovatel, autor více než sta knih. Specializoval se na kriminální příběhy , méně často psal sci-fi. Byl třikrát oceněn cenou Edgar Award a roku 1993 získal titul Grand Master společnosti Mystery Writers of America – její nejvyšší ocenění. Westlake nastoupil na Harpur College v Binghamptonu, ovšem nevydržel tu příliš dlouho. Další dva roky strávil v USAF. Je ženatý s Abigail Westlake , autorkou naučné literatury. Manželé žijí v severní části státu New York. Vedle románů, které Westlake vydal pod vlastním jménem, vyšlo mnoho jeho knih i pod nejrůznějšími pseudonymy: John B. Allen, Curt Clark, Tucker Coe, Timothy J. Culver, Morgan J. Cunningham, Samuel Holt, Sheldon Lord , Allan Marshall, Richard Stark a Edwin West. Westlake je znám velkou důvtipností děje svých příběhů a překvapivými nápady. Jeho styl a především dialogy jsou velmi živé. Hlavní hrdinové bývají plastičtí, věrohodní a chytří. Westlakovou nejznámější postavou je tvrdý drsný zločinec Parker a jeho komický protějšek John Dortmunder, smolařský kriminální genius, jenž se na scéně objevil ve chvíli, kdy se Parker nacházel ve značně komické situaci v románu The Hot Rock. Většina Westlakových románů se odehrává v New Yorku. V příbězích s Dortmunderem bývá většinou detailně zobrazena jedna z čtvrtí tohoto města. Některé z Westlakových románů byly zfilmovány, vznikly tak např. snímky Point Blank z roku 1967 s Lee Marvinem, Ukradený diamant z roku 1972 s Robertem Redfordem, Odplata z roku 1999 s Melem Gibsonem a Co horšího se může stát? z roku 2001 s Martinem Lawrenceem. Westlake sám je autorem několika scénářů, nejznámějším z nich je scénář k filmu Švindlíři, což je Westlakova adaptace románu Jima Thompsona, za kterou byl Westlake nominován na ...

Dana Winklerová

Autorka knížek pro nejmenší čtenáře.

Rob Williams

Welšský autor komiksů. Mezi jeho práce patří např. některá čísla sérií Uncanny X-Force, Captain America and The Falcon nebo Judge Dredd. Nyní píše sérii Suicide Squad.

Josef Wolf

RNDr. Josef Wolf, CSc. profesor honoris causa Přední český antropolog a etnolog, který byl žákem profesora Jiřího Malého a Vojtěcha Fettera. Vystudoval na přírodovědecké a filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze a zde také jako asistent působil od roku 1950. Během své padesátileté pedagogické a odborné činnosti přispěl k rozvoji kulturní a sociální antropologie a stal se spoluzakladatelem integrální antropologie v mezinárodním měřítku. Studia a povolání: 1946-1959 Přírodovědecká fakulta UK, Praha 1960-1973 FF UK, Praha 1974-1988 Ústav školských informací při MŠ ČSR 1988-1990 Psychologický ústav ČSAV od r. 1990 nezávislý publicista a spisovatel, hostující profesor UK v Praze a v zahraničí od r. 1999 profesor honoris causa, Univerzita v Antverpách

Jayne Wildman

Britská autorka jazykových příruček.

Gina Wilkins

Jakmila mohla Gina Wilkins držet tužku, psala příběhy a snila o tom, že uvidí své jméno na obálce knihy. Dětství strávila v Arkansasu. Je vášnivá čtenářka, romantické, dobrodružství, klasiku, thrillery, sci-fi - miluje všechny, zejména ty, které obsahují rozsáhlý románek. Gina získala bakalářský titul v žurnalistice, pracovala v reklamě a rozvoje lidských zdrojů a zároveň sledovala svůj konečný cíl - psaní románů. Je spisovatelkou na plný úvazek, prodala nakladatelství Harlequin více než sto knih, první v roce 1987. Pravidelně se objevuje v kategorii romantických bestsellerů, a byla nominována na cenu za celoživotní dílo od redakce časopisu Romantic Times. Je čtyřnásobnou vítězkou váženého Maggie Award for Excellence sponzorované Gruzie Romance spisovatelů. Gina je vdaná má dvě dcery a syna, kteří rozvíjí kariéru v medicíně a lékařském výzkumu.

Friedrich Weissensteiner

Friedrich Weissensteiner je přední rakouský historik. Weissensteiner po střední škole studoval historii a angličtinu. V letech 1950 - 1987 působil jako učitel. Od roku 1974 Weissensteiner nakonec sloužil až do svého odchodu do důchodu jako ředitel Federální vysoké škole XIX. ve Vídni. Působil nejen jako historik, ale také jako spisovatel a redaktor různých děl soudobých dějin. Charakteristika jeho práce je zejména pro laické lidi, snadno pochopitelné, dobře napsané a prezentované, což je vhodné pro nespecifické publikum, to také vede k relativně vysokému počtu překladů do jiných jazyků - dokonce do japonštiny, do ruštiny a francouzštiny. Hlavním tématem práce Weissensteiner je studie o rakouské monarchie, a to zejména s různými osobnostmi z rodu Habsburků. Zasvětil život cestovatelce Alžbětě Marii , odpadlíku arcivévodovi Johannu Salvator a arcivévodovi Františkovi Ferdinandovi de Este. Napsal také řadu souborných děl na téma \"Dcery Marie Terezie\" nebo \"Rakouské císařovny\".

Cornell Woolrich

William Irish Cornell je tvůrcem mnoha thrillerů. Používal tři pseudonymy: William Irrish, Cornell Woolrich a George Hopley. Někteří ho přezdívali Edgarem Allanem Poem dvacátého století. V jeho pracích stále číhá smrt, zoufalství je častým společníkem jeho hrdinů na okraji noční můry. William Irish Cornell se narodil Georgi Hopley Woolrichovi 4. 12. 1903 v New Yorku. Jeho otec byl stavební inženýr, jeho matka byla pianistka. Rodiče se brzy rozvedli a Cornell se ocitl sám s matkou. Dětství prožil v Mexiku a do New Yorku se vrátil ve věku 15 let. Během studií na Kolumbijské univerzitě, využil nemoci, kdy se nemohl hýbat, k psaní literatury. Jeho první román byl vydán v roce 1926 a je velmi inspirován světem Scotta F. Fitzgeralda. V roce 1930 se oženil s dcerou továrníka, ale manželství bylo zrušeno po několika týdnech a tak žil nadále jen se svojí matkou. Cornell pak prošel hubeným obdobím, redakce odmítaly všechny jeho rukopisy. Nakonec se však situace obrátila a od roku 1934 do roku 1940 publikoval více než 350 povídek a posléze pak román Nevěsta byla v černém. Po plodném období se však odmlčel, pravděpodobně v souvislosti s nemocí jeho matky, která zemřela v roce 1957. Po smrti své matky, spisovatel, sužován alkoholismem a diabetes, ztratil inspiraci. Posledních jedenáct let svého života strávil v samotě svého hotelu. Musela mu být amputována noha a 25. září 1968 zemřel. Cornell Woolrich publikoval svůj první román roku 1926, aby po celá následující čtyři desetiletí jeho próza bezkonkurenčně poutala čtenářskou veřejnost svou záhadností, napětím a hrůzou. Nejpopulárnější krvavá periodika Ameriky - Dime Detective, Black Mask a Detective Fiction Weekly - vydávala stovky jeho povídek. Diváky kin mrazilo z adaptací jeho děl, z Hitchcockova filmu Okno do dvora, Truffautova Nevěsta byla v černém a Mořská panna z Mississippi, Tournierova Černé alibi a Siodmakova Dáma fantóm, a z další desítky filmů. A romány jako Nejpozději do úsvitu, Schůzka v černém a Sm...

Tad Williams

Tad Williams, vlastním jménem Robert Paul Williams je americký spisovatel v žánru fantasy a sci-fi. Ve svém životě vystřídal několik zaměstnání, dokud v roce 1985 neuveřejnil svůj první román Tailchaser's Song. Okamžitě získal pamětní cenu J.W. Campbella za nejlepší spisovatelský debut. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tad Williams na slovenské Wikipedii.

Kateřina Winterová

Kateřina Winterová je česká herečka, stálá členka činohry Národního divadla v Praze a zpěvačka skupiny Ecstasy of Saint Theresa. Narodila se v Benešově a mládí prožila v Mělníku. Jejím partnerem je vydavatel a režisér Tomáš Zilvar , mají spolu dvě děti. V letech 1990–1996 absolvovala hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře, již během studií hrála v Divadle pod Palmovkou. V letech 1996–1998 hostovala v Klicperově divadle v Hradci Králové a v činohře Národního divadla nastudovala pohostinsky role ve dvou inscenacích Romance pro křídlovku a Bloudění. Od roku 1998 působí ve stálém angažmá v Národním divadle. V roce 2011 byla nominována za roli Nory na ceny Thálie a Alfreda Radoka. Vedle angažmá v Národním divadle jako host vystupuje na jiných scénách. V Divadle Ta Fantastica v roce 2006 nastudovala roli Katky v Thomasových Osmi ženách. V Divadle Pallace hraje roli Terezy ve hře Opona nahoru! od Petera Quiltera Od roku 1998 působí jako zpěvačka skupiny Ecstasy of Saint Theresa. Skupina dlouhodobě patří mezi kultovní skupiny stojící na pomezí elektronické, indie a ambientní hudby. Společně s Janem P. Muchowem vydali tři studiová alba a jeden záznam živého vystoupení. V roce 2002 obdržela Anděla v kategorii Zpěvačka roku. Diskografie skupiny The Ecstasy Of Saint Theresa. Dále zpívá s rapperem Vladimirem 518 v písnich Du Dolů a Václavák. V roce 2011 nahrála duet Ravens se seskupením Republic of Two. Do stálého angažmá činohry Národní divadla nastoupila v roce 1998. První zkušeností byly inscenace Romance pro křídlovku a Bloudění, kde hrála jako host.

Karel Weigner

- český lékař, anatom Na české lékařské fakultě v Praze promoval K. Weigner roku 1899. Po docentuře a profesuře na univerzitě, ČVUT a Akademii výtvarných umění se roku 1926 stal nástupcem zakladatele české moderní anatomie Jana Janošíka na anatomickém ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Svou vědeckou práci orientoval na topografickou anatomii, především ve vztahu k chirurgii, kineziologii a na studium lidských plemen a typů, při kterém byl odpůrcem rasistických teorií. Zastával mnoho univerzitních a společenských funkcí, byl významným pracovníkem v tělovýchovné organizaci Sokol, v níž dal podnět pro zřízení Tyršova státního ústavu tělovýchovného. Po Weignerově smrti napsal v nekrologu K. Čapek: Náš život byl ochuzen o něco dokonalého, nač jsme vždy - i mimo měřítko vědy - vzhlíželi s radostí a pýchou.

Josef Wenzig

Josef Wenzig byl český pedagog a převážně německy píšící spisovatel a libretista, autor libret k operám Bedřicha Smetany Dalibor a Libuše. Po dokončení studií byl vychovatelem, např. v domě nejvyššího purkrabí hraběte Karla Chotka, kde se seznámil s řadou významných osobností českého kulturního a společenského života. V roce 1833 nastoupil jako profesor na pražskou reálku, kde setrval 16 let. V revolučním roce 1848 byl zvolen do Národního výboru. Od roku 1849 připravoval a posléze vedl První českou reálku v Praze. V roce 1853 ho jmenovali ředitelem českých škol reálných, tuto funkci udržel i po publikování svého Rozjímání rakouského občana o císařově dopisu z 9. září 1857 . Wenzig vyznění dopisu otevřeně vyložil jako obranu češtiny ve školství, což obhájil i před hrozícím disciplinárním řízením ve Vídni. V roce 1861 byl zvolen z okresů královéhradeckého a nechanického do Českého zemského sněmu, kde v roce 1864 s poslanci Braunerem, Tonnerem a Zeithammerem prosadil přijetí návrhu zákona o jazykové rovnoprávnosti na školách nižších a středních, ačkoli byl původně předložen v roce 1861 poslaneckou menšinou. V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. Byl i členem pražského zastupitelstva a jeho školské komise. 10. prosince 1864 byl Wenzig náhle penzionován z funkcí v české reálce, našel ale nové působiště založením Československé akademie obchodní. Byl i prvním předsedou Umělecké besedy a Matice lidu. Závěr života strávil v Turnově, po smrti převezen do Prahy, kde byl slavně pohřben. Napsal řadu divadelních her a operních libret, z nichž jen některé byly provedeny či zhudebněny. Nejvýznamnější jso...

Jaromír Wolf

Jaromír Wolf byl český horolezec, československý lodní a expediční lékař, sportovní funkcionář a publicista. Syn hudebního pedagoga Antonína Wolfa a Marie Wolfové rozené Náprstkové . Jako lodní lékař několikrát obeplul svět. V 70. letech byl vedoucím tělovýchovného lékařského oddělení Fakultní nemocnice II v Praze.

Hans Windisch

Fotograf.

Elie Wiesel

Elie Wiesel, KBE byl židovský prozaik, esejista, dramatik, filozof, humanista, politický aktivista, náboženský myslitel a nositel Nobelovy ceny za mír. Narodil se v Sighetu ležícím v dnešním Rumunsku v ortodoxním a chasidském prostředí. Během druhé světové války se město Sighet stalo součástí Maďarska. Roku 1944 Německo okupovalo Maďarsko, čímž se Holocaust rozšířil i na tuto, před tím pro Židy relativně bezpečnou, zemi. V roce 1944 úřady deportovaly celou židovskou komunitu do koncentračního tábora Auschwitz II – Birkenau, který se nacházel na území Polska. Wiesel prošel také koncentračním táborem Buchenwald a z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Po válce odjel do Francie, kde studoval na Sorbonně a poté se živil jako novinář. Posléze žil v USA a přednášel humanitní vědy na univerzitě v Bostonu. V roce 1987 založil, společně se svojí ženou Marion, Nadaci Elieho Wiesela pro humanitu . V roce 1996, společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou, založil „brainstormingovou“ konferenci Forum 2000. Angažoval se v propagování odkazu holokaustu. V roce 1958 vydal svoji první knihu – Noc – novelu, která popisuje jeho zážitky a zkušenosti z koncentračních táborů. Celkově napsal přes čtyřicet románů, povídkových sbírek a esejů, z nichž se většina věnovala holocaustu. Jako novinář s instinktem po jasném pojmenování událostí byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat anglickým termínem holokaust . V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena míru za dlouholetou aktivitu v boji na obranu lidských práv a za uměleckou tvorbu. Kromě té získal za svoji práci řadu ocenění, např.: Byl i držitelem maďarského státního vyznamenání, které se však v červnu 2012 rozhodl Maďarsku vrátit, protože se mu nelíbilo, že se členové maďarské vlády účastnili obnoveného pohřbu nacisty Jozsef...

Drahomíra Wittichová

Latinářka, pedagožka, spoluautorka slovníků a příruček latiny.

Catherine Walter

Narozena 1946. Autorka jazykových učebnic.

Brian L Weiss

Brian L. Weiss, M. D., byl v době svých studií na Kolumbijské univerzitě vynikající student. Na lékařské fakultě Yaleovy univerzity získal diplom a právo nazývat se doktorem medicíny, a později se tamtéž stal vedoucím katedry psychiatrie. Jako internista působil v nemocnici Bellevue při Newyorské univerzitě a jako primář psychiatrického oddělení v nemocnici Mount Sinai v Miami. Jeho kniha Mnoho životů, mnoho Mistrů, publikace o začátcích a ohromujících objevech na poli neinkarnační regrese, se stala světovým bestsellerem a mnohé přesvědčila o tom, že dosud nevysvětlitelné jevy nutně nemusejí být v rozporu s exaktní vědou. Příběh mladé ženy Catherine, která prochází minulými životy a postupně se zbavuje současných potíží, se dá stěží nazvat jinak než fascinujícím čtením. Další Weissova práce, Jedna duše, mnoho těl, mu však může směle konkurovat. Geniálního psychiatra totiž napadlo, že pokud je možné „posílat“ lidi do časů dávno minulých, mělo by to jít i do budoucnosti… Dr. Weiss dnes pořádá semináře, školení a kurzy po celém světě. Je šťastně ženatý, má dvě děti a žije v Miami na Floridě.

Tom Wolfe

Thomas Kennerly „Tom“ Wolfe byl americký novinář a spisovatel, klíčový představitel tzv. Nového žurnalismu , který kombinoval literární a novinářské postupy. V 60. letech 20. století byly velmi populární jeho reportážní knihy, zejména The Electric Kool-Aid Acid Test , která pojednávala o Kenu Keseym, hnutí hippies a experimentech s drogami, zejména LSD. Později však uspěl i jako prozaik, zejména knihou The Bonfire of the Vanities z roku 1987. Roku 1980 získal National Book Award v kategorii literatura faktu za knihu The Right Stuff, která pojednává o sedmi astronautech vybraných pro let na Měsíc . Kniha byla roku 1983 zfilmována. Zemřel v New Yorku ve věku 88 let.

Susan Wiggs

Autorka svou první „knihu“ vydala s pomocí dětských nůžek, stránek z bloku, vypůjčené sešívačky a tužky číslo 2 již ve svých osmi letech. V Knize o špatných dětech vyprávěla příběhy sebe a svých sourozenců a první vydání v nákladu jednoho kusu se kompletně vyprodalo. Kvůli bratrově extrémní reakci na toto první dílko byla Susan nucena odejít do exilu, bavíc své kamarády a sourozence anonymními příběhy o ctnostných sestrách a bratrech, kteří je mučili. První milostný román, který přečetla, byla Shanna od jedinečné Kathleen Woodiwissové. Později, vyzbrojena titulem z Harvardu a krabicí „základních“ titulů od Kathleen Woodwissové, Roberty Gellisové, Laurie McBainové, Rosemary Rodgersové, Jennifer Blakeové, Bertrice Smallové a čekoholi dalšího s „planoucí“ či „extáze“ v názvu, se stala učitelkou matematiky, čistě proto, aby ukázala světu, že má i levou hemisféru. Jedné strašlivé noci, když dočetla knihu, zažila nejhorší noční můru každého čtenáře – byla vzhůru a doma nic ke čtení. Řekla si, že to je asi znamení Vesmíru, takže se přestala vymlouvat, vzala do ruky svůj blok s tužkou číslo 2 a začala s psaním románu s pracovním názvem Kniha o špatných dospělích. Vlastně to tedy byla špatná kniha o nějakých dospělích, ale Susan vytrvala a učila se psát stejně, jako se vyučují skoky padákem – prostě skočíte do prázdna a doufáte, že padák se otevře. Její první kniha vyšla v roce 1987. Neschopna trvale opustit své učitelské povolání, Susan často hostuje jako lektor na různých dílnách tvůrčího psaní. Její knihy jsou ceněny pro detailní vykreslení prostředí i postav a složitých lidských osudů a získali také několik prestižních literárních cen. Rovněž se mnoho jejích titulů může pyšnit titulem bestseller. Susan má i mnoho dalších koníčků, mimo jiné také kickbox, čištění otvíráku na konzervy, ležení v horké vaně zatímco telefonuje se svou matkou, vyřezávání z másla či pěstění vlastních vlasů. Se svou rodinou žije na ostrově....

Stuart Woods

Stuart Woods se narodil v malém americkém městě Manchester v Georgii, absolvoval sociologii na University of Georgia. Stuart Woods je úspěšným autorem více než třiceti románů. Získal Cenu Edgara Allana Poea. Je rozvedený, s bývalou manželkou má ve střídavé péči labradora a žije v Key West na Floridě, na Mount Desert Island v Maine a v New Yorku.

Sophie Weston

Sophie Westonová se narodila v Londýně, kam se také pokaždé vrací ze svých cest, které miluje. Svoji první knihu - včetně ilustrací - napsala ve čtyřech letech, ale na první romanci si musela ještě chvíli počkat. Vybrat si povolání pro ni znamenalo velký problém - ne snad proto, že by nevěděla, co chce dělat, ale z toho důvodu, že by ráda dělala všechno. Nakonec zkusila řadu zaměstnání od psaní zpráv pro latinskoamerické vyslanectví v Londýně, přes vyučování v Arabském zálivu až po servírku v Paříži. Všechna ta místa pak využila ve svých romancích.

Monika Wegler

Monika Weglerová patří k předním fotografkám zvířat v Evropě. Je činná především jako autorka fotografií v knihách o zvířatech, pěstuje habešské kočky a žije pospolu se svými sedmi kočičími miláčky.

Mark Waid

Americký redaktor a komiksový scenárista.

Marianne Williamson

Marianne Deborah Williamsonová je americká autorka, lektorka a aktivistka hnutí New Age. Napsala 12 spirituálně zaměřených knih, 7 z nich se stalo bestsellerem podle kritérií The New York Times Book Review v kategorii „Poradenství, jak na to a různé“. Založila Project Angel Food, dobrovolnickou organizaci poskytující jídlo osobám s AIDS a jinými smrtelnými chorobami, které nezvládají opouštět svůj domov. Je spoluzakladatelkou „Mírové aliance“ – neziskové organizace podporující rozvoj a vzdělání v mírotvorných projektech. V roce 2014 Marianne Williamsonová jako nezávislá neúspěšně kandidovala do sněmovny reprezentantů v kalifornském 33. okrsku. 29. ledna 2019 oznámila účast ve volbě prezidenta Spojených států 2020 za Demokraty. Dlouhodobě nízké výsledky ve volebních průzkumech a nedostatek finančních dárců jí zajistily účast pouze v prvních několika oficiálních volebních debatách a svou kandidaturu stáhla 10. ledna 2020 – několik týdnů před zahájením samotného hlasování v primárkách v prvních státech Spojených států. V únoru 2020 veřejně podpořila kandidaturu senátora Sanderse. Po volebních úspěchu Joe Bidena během volebního superúterý označila v později smazaném tweetu odstoupení umírněných kandidátů Peta Buttigiege a Amy Klobucharové a jejich následnou podporu Bidena za puč. Williamsonová se považuje za progresivní demokratku – podporuje navýšení federální minimální mzdy na 15 dolarů na hodinu, snížení příjmové nerovnosti a řešení problémů spojených s globální změnou klimatu, kterou považuje za „největší morální zkoušku naší generace“ a podporuje Zelený nový úděl. V izraelsko-palestinském konfliktu navrhuje zapojení Spojených států na pozici mediátora. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marianne Williamson na anglické Wikipedii....

Margaret Way

Narodila se a žije se svou rodinou v Brisbane. Než se vdala, byla známou klavíristkou a učitelkou. Psát začala když se jí narodil syn. Přítelkyně jí přinesla hromadu knih z červené knihovny Mills & Boon, autorka si je všechny přečetla a řekla si, že takovéto knihy dokáže psát také. Dokáže - od roku 1970 napsala přes 110 románů, v nichž se navíc snaží propagovat svou rodnou zemi tím, že se v ní její knihy odehrávají.

Ken Wakui

Japonský komiksový scenárista a kreslíř. Autor manga komiksů.

John Williams

John Williams je legendární americký skladatel, dirigent a klavírista, který proslul svou bohatou kariérou v oblasti filmové hudby. Williams se narodil 8. února 1932 ve Floral Parku ve státě New York a stal se jedním z nejuznávanějších a nejuznávanějších skladatelů v historii kinematografie. Jeho kariéra trvá již více než šest desetiletí, během nichž složil některé z nejikoničtějších a nejtrvalejších filmových hudeb v historii Hollywoodu.

Helena Wdowyczynová

Mgr., učitelka angličtiny, autorka jazykových učebnic.

Gene Wolfe

Gene Wolfe byl americký spisovatel, jeden z nejproslulejších autorů science fiction. Narodil se v New Yorku a vyrůstal v texaském Houstonu. Jeho kniha The Sword of the Lictor získala v roce 1983 cenu Locus a cenu Augusta Derletha.