Výpis všech autorů

Stanislav Vodinský

Narozen v březnu 1925. Redaktor, publikace o rybách.

Stanislav Vilím

Narozen 26.1.1978 v Žatci, okres Louny. Inženýr zahradnictví, odborné práce ze zahradnictví a zahrádkářství.

Roman Voosen

Německý spisovatel.

Robert Vano

Robert Vano je slovenský fotograf žijící v Praze. Narodil se v Nových Zámcích na Slovensku maďarským rodičům. Po maturitě v roce 1967 místo nástupu na vojnu emigroval přes Jugoslávii a Itálii do Spojených států, kde se uchytil jako kadeřník a vizážista. Byl asistentem módních fotografů, jako jsou například Horst P. Horst, Marco Glaviano nebo Leo Castelli. Od roku 1984 je samostatným fotografem. Působil v New Yorku, Paříži a Miláně a v Praze, kde fotografoval pro módní časopisy . Od roku 1995 žije v Praze, kde v období 1996–2003 pracoval jako umělecký ředitel v českém vydání časopisu Elle a poté do roku 2009 jako kreativní ředitel v agentuře Czechoslovak models. Od té doby pracuje jako fotograf na volné noze. Robert Vano je především módní a reklamní fotograf. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. Spolupracuje se světovými značkami, vede workshopy „Daylight nude“. Nejraději fotografuje při denním světle. Magazín Colour Planet jej v roce 2009 označil za „mezinárodně proslulého fotografa“ a umístil Vana na 11. místo v žebříčku patnácti nejvlivnějších českých gayů. V roce 2010 mu byla udělena Evropská cena Trebbia za tvůrčí činnost. Proslavily ho krom jiného mužské akty. Jedním z jeho hlavních uměleckých vzorů je např. i americký fotograf Bruce Weber. V roce 2009 se uskutečnila v pražském Mánesu Vanova dosud největší výstava, jejíž název The Platinum Collection odkazuje na jeho techniku.

Renata Vytejčková

Mgr., práce z oboru ošetřovatelské péče.

Pip Vaughan-Hughes

Pip Vaughan-Hughes se narodil v Londýně, vyrostl v jižním Devonu a studoval středověkou historii na Londýnské univerzitě. Po škole pracoval jako redaktor v literární agentuře. Živil se též jako poslíček na kole, recenzent pokrmů a restaurací, zahradník i majitel restaurace. V současnosti žije se ženou a dcerou ve Vermontu.

Petr Velfel

Narozen 4.6.1966 v Olomouci. Mgr., vydavatel a publicista, práce z oblasti astronomie, bydlení a životního stylu, též překladatel a fotograf.

Pavla Vošahlíková

Pavla Vošahlíková je česká historička. Její specializací jsou české dějiny na přelomu 19. a 20. století, zejména problematika všedního dne. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudovala historii a filozofii, poté nastoupila do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , kde působí dodnes a jehož byla přechodně zástupkyní ředitele. Pět let řídila Nakladatelství HÚ, kromě toho byla předsedkyní vědecké rady ústavu. Externě přednášela na Stavební fakultě a Fakultě architektury ČVUT, v současné době vede kurzy na Fakultě sociálních věd a Filozofické fakultě UK. Absolvovala několik studijních stáží v zahraničí a je nebo byla členkou několika vědeckých společností a redakčních rad. Jako vedoucí Biografického oddělení HÚ stála v čele rozsáhlého projektu, jehož výstupem je Biografický slovník českých zemí. Věnuje se rovněž popularizaci vědy, mj. ve spoupráci s Českým rozhlasem a Českou televizí.

Pavel Vodička

Narozen 1975. PhDr., historik. Věnuje se politickým, hospodářským a náboženským dějinám Anglie, Skotska a Irska v období novověku.

Pavel Viskup

Pavel Viskup Narozen 27.7.1901 v Myjavě , zemřel 2.7.1981 v Praze. MUDr., dietetik, publikace z oboru výživy.

Pavel Váně

Otakar Vočadlo

Otakar Vočadlo byl český pedagog, lingvista, anglista a amerikanista. Narodil se v Klatovech na náměstí v domě č. 154, kde jej dosud připomíná pamětní deska. Jeho otec Vilém Vočadlo byl profesorem klatovského gymnasia, dědeček Jan Wočadlo byl v Praze oficiálem zemského soudu a na Vyšší dívčí škole vyučoval francouzštinu. Po studiu na klatovském gymnáziu odešel do Prahy, kde v letech 1914–1921 vystudoval anglickou a slovanskou filologii a filozofii na filozofické fakultě Karlovy univerzity. 21. května 1921 obhájil disertační práci s titulem Anglická kritika shakespearská a Hamlet. V letech 1922–1928 působil na Ústavu slovanských studií Londýnské univerzity. V letech 1933–1938 založil a budoval katedru anglistiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také jmenován profesorem anglického jazyka a literatury. Od roku 1939 přednášel na Univerzitě Karlově v Praze. Během II. světové války 1942–1945 byl vězněn v koncentračních táborech . V roce 1949 byl z politických důvodů z Univerzity Karlovy propuštěn a rehabilitace se dočkal až na sklonku života v roce 1968. Za svého života příležitostně přednášel také na řadě amerických univerzit, kde zdůrazňoval význam studií slavistiky. Byl důvěrným přítelem Karla Čapka a také jeho průvodcem po Anglii. Místem jeho posledního odpočinku se stala rodinná hrobka v Klatovech.

Olga Votočková-Lauermannová

Olga Votočková Lauermannová byla česká spisovatelka lidové četby. Narodila se 10. října 1877 v domě 759-II jako dcera spisovatelky Anny Lauermannové Mikschové a veřejně činného majitele domu Josefa Lauermanna; z otcovy strany byla také pravnučkou Josefa Jungmanna. Od roku 1886 navštěvovala obecnou školu v Římě, kde se zdržovala se svou churavou matkou . Zde absolvovala další soukromé studium zejména v oboru literatury a umění. Stýkala se s umělci, kteří navštěvovali její matku, jako byli malíři Knüpfer, Liška, Patzka, Skramlík, architekt Pokorný aj. Do Prahy se vrátila r. 1889. 23. listopadu 1905 se v kostele Panny Marie Sněžné provdala za MUDr. Jana Otakara Votočka, bratra známého chemika Emila Votočka. Absolvovala další cesty do Německa, Francie a Itálie. Byla činná v oboru sociální péče, předsedkyně sociálního komitétu při Ústředním spolku českých žen, jenž pečoval o děti odkázané na chudinskou péči obecní a opatřovala jim výchovu v rodinách. Sama byla poručnicí deseti dětí. Pořádala literární čaje s debatami, jichž se účastnila řada osob z českého světa literárního, uměleckého a vědeckého. Byla členkou Společenského klubu, Umělecké besedy, Společnosti Národního musea, zakladatelka Welcomeclubu, klubu pro péči o cizí hosty v Praze. Době svého pradědečka se přiblížila v historických románech z časů obrození. Psala též povídky pro mládež a populární medailony význačných osobností národní kultury. Zemřela roku 1964 a byla pohřbena v rodinné hrobce na Olšanských hřbitovech.

Nikolaj Michajlovič Verzilin

Nikolaj Michajlovič Verzilin botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel. Nikolaj Michajlovič Verzilin se narodil r. 1903 v malé vsi Safronovka, v Kurské oblasti nedaleko dnešních hranic Ruska s Ukrajinou. V roce 1919, když mu bylo pouhých 16 let, začal působit jako učitel základní školy v městečku Malaja Višera, na trati Moskva–Petrohrad v Novgorodské oblasti. Přitom ale dál pokračoval při ve svém vzdělávání. Roce 1928 dokončil studium na Leningradském zemědělském institutu a dál pokračoval ve studiu na Leningradském státním pedagogickém institutu. V následujícím roce 1929 publikoval svůj první článek, který měl za cíl přitáhnout zájem čtenářů ke studiu botaniky. Na škole kde učil zřídil výzkumnou laboratoř a pokusná políčka – koutky divoké přírody – kde mohli žáci prakticky využívat znalosti nabyté v hodinách botaniky a zoologie. Pro potřeby výuky také začal psát své první knihy, ve kterých shrnul svoje zkušenosti s výukou botaniky. Byly určeny především pedagogům: Napsal také učebnici botaniky pro žáky pátých a šestých tříd rusky Уроки ботаники в пятом классе , jejíž novum proti všem předchozím učebnicím bylo především ve spojení vědecké stránky učiva s jeho praktickou aplikací využitelnou v zemědělství. Roku 1932 získal doktorát a stal se vědeckým pracovníkem na pedagogických věd. Od r. 1952 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. R. 1955 byl zvolen za člena Akademie pedagogických věd SSSR a od r. 1967 působil jako profesor konzultant na Leningradském pedagogickém institutu O. Herzena. Nikolaj Verzilin byl rovněž talentovaným spisovatelem knih pro mládež, ve kterých populární formou aplikoval své botanické znalosti. Debutoval během druhé světové války r. ...

Mojmír Vavrečka

PaedDr., CSc. Narozen 1934. Vysokoškolský pedagog, specializuje se na lexikologii a lexikografii.

Miloš Váňa

Narozen v květnu roku 1921. Redaktor mládežnického týdeníku Pochod a filmového programu Československé televize, básník.

Milan Vodička

Narozen 1960. Novinář, redaktor MF Dnes.

Milan Vašíček

Narozen v roce 1935, zemřel v srpnu 2007 v Lipníku nad Bečvou. Ornitolog, specialista na papoušky, práce z oboru.

Miki Volek

Miki Volek byl významný český rokenrolový zpěvák a hudebník, známý svým výrazným hlasem a dynamickým vystupováním na pódiu. Byl frontmanem skupiny Olympic, jedné z nejpopulárnějších a nejvlivnějších rockových skupin v Československu v 60. a 70. letech 20. století. Volekova kariéra byla poznamenána jeho přínosem pro českou hudební scénu, zejména v žánru rock and rollu, kde zanechal trvalý odkaz. Jeho vystoupení se vyznačovala energií a charismatem, díky nimž byl mezi fanoušky oblíbený. Během své kariéry Miki Volek spolupracoval s různými umělci a kapelami a zanechal po sobě katalog hudby, který dodnes oceňují nadšenci české rockové scény.

Michaela Vydrová

Autorka knižních obalů.

Matouš Vinš

Jsem cestovatel, digitální nomád a autor www.travelbible.cz, který utekl z vysoké jen pro to, aby mohl naplno dělat věci, které ho baví a naplňují. Žiju svou prací a rád své zkušenosti předávám ostatním. Spravuji reklamní kampaně na Facebooku a pomáhám firmám naplno využít potenciál sociálních sítí. Vždy mě ale zajímá celý marketingový proces a spojování jednotlivých střípků ve funkční celek. www.matousvins.cz Zároveň hodně cestuji, píšu o tom, natáčím a fotím. Díky digitálnímu nomádství se mi doslova otevřel svět. Zimu 2014/2015 jsem téměř celou strávil v teple a letos tomu nebude jinak, momentálně jsem v JV Asii. Na Naucmese.cz učím lidi v kurzu Dobrodruhem na plný úvazek, jak cestovat, pracovat při tom a následně zužitkovat své zážitky. Poznal jsem díky tomu už přes 100 úžasných lidí a mnohým pomohl se rozhoupat a koupit letenku na druhý konec světa. Miluji hudbu, dobré jídlo, výběrovou kávu a čaj.

Martin Vobruba

Narozen 23. 7. 1975. Mgr., mluvčí ZOO Plzeň, autor publikací o zvířatech, též o historii a vývoji zoologické zahrady v Plzni.

Marina Vlady

Marie Vojtíšková

Marie Vojtíšková byla dlouholetá ředitelka Okresního archivu v České Lípě, autorka řady odborných publikací a čestná občanka města Česká Lípa. Narodila se v Praze, kde i vystudovala gymnázium a poté na Filozofické fakultě Karlovy univerzity český jazyk, literaturu a historii. Během studií se seznámila s Břetislavem Vojtíškem, za něhož se v Praze roku 1951 i vdala. Oba se pak přestěhovali do České Lípy, kde se Marie stala učitelkou, zatímco manžel přijal roku 1952 funkci ředitele českolipského muzea. Když musel narukovat k povinné základné vojenské službě, zastoupila ho v muzeu manželka a když se vrátil, přijala v roce 1955 místo první ředitelky nového českolipského a okresního archivu. Manželé v roce 1960 dokázali získat pro muzeum i archiv prostory někdejšího kláštera a později i zámek ve Stvolínkách. Marie Vojtíšková byla ředitelkou okresního archivu 30 let, do důchodu odešla v roce 1985. Z archivu dokázala vybudovat velmi kvalitní a čistou instituci, v jeho prostorách upravila řadu archivních expozic určených veřejnosti, z nichž Svět archiválií z roku 1980 a Pečetě - umění a historický pramen z roku 1984 byly hodně ceněny, protože přesáhly svým pojetím hranice města. Absolvovala stovky přednášek, exkurzí, napsala velké množství příspěvků do tiskovin a iniciovala i vydávání samostatných publikací archivu. Hlavně její zásluhou byly vydány dvě ediční řady, nevelká edice Inventář Okresního archivu Česká Lípa a hlavně dlouholetá kvalitní edice Českolipsko literární. Přispívala do každé z vydaných publikací. Mnohé práce napsala společně se svým manželem, který byl autorem i řady samostatných prací. V roce 2000 byli oba manželé jmenováni čestnými občany města Česká Lípa. V roce 2008 jí ministr vnitra udělil medaili Za zásluhy o české archivnictví....

Marek Vadas

Slovenský spisovatel, vystudoval filologii a estetiku, pracuje v reklamě, pracuje jako poradce kamerunského krále - africké motivy v díle.

Marcela Valentovičová

Madla Vaculíková

Marie Vaculíková , známá především pod jménem Madla, byla manželkou českého spisovatele Ludvíka Vaculíka a jako postava se objevuje v mnoha jeho knihách, především v Českém snáři. Byla autorkou dvou knih dopisů českému básníkovi a výtvarníkovi Jiřímu Kolářovi a ze svého vztahu s Vaculíkem, který jí býval často nevěrný, se zpovídala v knize rozhovorů s Pavlem Kosatíkem Já jsem oves. Narodila se ve Spešově u Blanska. Její maminka zemřela, když jí bylo sedm let. Vystudovala měšťanskou školu. Poté byla poslána do učení do Baťových závodů ve Zlíně, kde se seznámila s Ludvíkem Vaculíkem. Zde se starala o mládež. Po náletu na Zlín v roce 1944 přešla do závodu ve Zruči nad Sázavou. Poté pracovala jako vychovatelka v příhraniční oblasti ve Františkově, kam za ní přijel Ludvík Vaculík. V prosinci 1949 si Ludvika Vaculíka vzala za muže. Postupně se jim narodili tři synové – Martin, Ondřej a Jan. V padesátých letech věnovala zejména výchově dětí. Syn Martin emigroval do Francie. Na počátku 60. let byla zaměstnána jako poslechářka pořadů Českého rozhlasu, na které psala hodnocení. Spolupodílela se na zavedení pořadu o antické knihovně. Stála u zrodu Klub spřízněných duší při divadle Semafor. Pomáhala organizovat debatní večery, na kterých vystupovali například Jaroslav Seifert, Jan Procházka, Vilém Stanovský aj. Pomáhala vydávat klubový zpravodaj, jehož poslední číslo vyšlo v prosinci 1971. Klub pod tlakem změnil název a Madla Vaculíková musela v roce 1972 v Klubu z politických důvodů ukončit činnost. Následně získala práci v manželské poradně ve Slezské ulici na pražských Vinohradech, kde zůstala až do důchodu, do kterého odešla v roce 1973. Nejprve byla zaměstnána jako administrativní pracovnice, později povýšila na vedoucí příjmu. Po Chartě 77 měla zakázáno být v místnosti s klienty sama. Chartu 77 nepodepsala z důvodu ochrany rodiny, zajištění živobytí a pojištění pro děti i manžela. V Dobřichovicích, kd...

Libor Vykoupil

Libor Vykoupil je český historik a vysokoškolský učitel. V letech 1975 až 1980 vystudoval historii a ruský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a od roku 1979 je zaměstnán na Historickém ústavu této fakulty. V roce 1982 získal titul PhDr. a v roce 1999 Ph.D. V minulosti byl členem Komise pro zkoumání událostí roku 1968. Spolupracuje též s Českým rozhlasem Brno, kde má svůj vlastní pořad Ecce homo, v němž uvádí výročí dne. Ve svých dílech i ve své pedagogické činnosti se specializuje na moderní české dějiny, období první republiky a vzájemné vztahy Čechů a Němců. Vyučuje však i dějiny Nizozemí do 17. století a dějiny Spojených států amerických v 18. století.

Lena Valenová

Autorka románu.

Ladislav Vašek

Narozen 24.1.1871 v Opavě, zemřel 11.11.1949 v Ivančicích u Brna. Pedagog, archivář, památkář, správce muzea v Ivančicích. Práce v oboru, autor kroniky Bezručova rodu.

Karolina Václavíková

Narozena 20. 6. 1974. Tlumočnice a překladatelka z francouzského jazyka.

Karel Vojáček

Narozen 1874 v Pardubicích. MUDr., publikace z oboru lékařství.

Karel Valta

Narozen 28.1.1883 v Příbrami, zemřel 25.3.1955 tamtéž. Regionální historik a vlastivědný pracovník Příbramska. Práce v oboru.

Karel Valášek

Současný, úspěšný autor mnoha románů. Karel Valášek, 10.1.1943 v Praze , pracoval v oblasti cestovního ruchu. V roce 2000 odešel do duchodu, aby se věnoval psaní. Dosud vydal soubor povídek Bombička aneb hotelováci, vesele příhody z pohostinství a v roce 2002 humoristický román Bigamista. Jeho knihy jsou veselou retrospektivou bohatých životnich zkušeností a zážitků získaných při dlouholeté práci mezi lidmi, napsané čtivě a s dramatickým spádem.

Karel Vágner

Narozen 1944. Autor myslivecké prózy a pohádek pro děti.

Josef Vošahlík

Překladatel z němčiny a angličtiny, publikace o Evropské unii.

Josef Vobořil

Spis z oboru metalografie.

Josef Vinklář

Josef Vinklář byl český herec, člen činohry Národního divadla. Narodil se 10. listopadu 1930, ale když mu v roce 1946 farář vystavoval duplikát rodného listu, tak spletl datum narození jeho a jeho bratra a uvedl nesprávné datum narození 14. listopadu. Po absolvování měšťanské školy nastoupil do jednoročního učebního kursu a současně začal hrát v Dismanově rozhlasovém dětském souboru. Již v roce 1945 vystoupil jako host v Divadle satiry a hrál zde i v sezoně 1945/1946. V letech 1946 až 1948 byl angažován Janem Werichem do Divadla Voskovce a Wericha, poté působil v pardubickém Východočeském divadle . Od srpna roku 1950 až do července roku 1983 ztvárnil řadu dramatických rolí v pražském Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého . V roce 1951 přednesl Píseň o straně Stanislava Neumanna k narozeninám Klementa Gottwalda. V letech 1981 a 1983 hostoval v pražském Národním divadle a 1. srpna 1983 se stal řádným členem jeho činohry. Poté ještě hostoval v různých divadlech, např. v Divadle na Vinohradech v roce 1996 ve hře Friedricha Dürrenmatta Návštěva staré dámy. Ztvárnil na stovky filmových i divadelních rolí. Mezi nejznámější televizní role patří inspektor Bouše v seriálech Hříšní lidé města pražského a Panoptikum Města pražského a doktor Cvach v televizním seriálu Nemocnice na kraji města. Byl třikrát ženatý – poprvé s herečkou Janou Dítětovou a poté dvakrát s herečkou Ivankou Devátou . V roce 2000 získal Cenu Františka Filipovského za celoživotní dílo v oblasti dabingu. Vydal vlastní biografii Pokus o kus pravdy. Josef Vinklář zemřel 18. září 2007 na rakovinu plic ve věku 76 let. Pohřben byl na hřbitově v Libuni.

Josef Vařeka

Narozen 5. 7. 1927 ve Valašském Meziříčí, zemřel 14. 6. 2008. PhDr., DrSc., etnograf, práce v oboru.

Josef Richard Vilímek

Josef Richard Vilímek byl český vydavatel a majitel známého pražského nakladatelství J. R. Vilímek. Společně s vydavateli Ottou a Topičem stal nejznámějším vydavatelem v českých zemích. Jimi vydávané romány od Julese Vernea , Karla Maye a Arthura Conana Doyla, patřily k nejznámějším. V roce 1891 se stal prvním vydavatelem, který použil rotační tiskový stroj. Často doprovázel na balonových letech tehdejšího vzduchoplavce Louise Godarda a z jedné z těchto cest vznikla i zajímavá reportáž o letu k Baltu. Mnoho Vilímkových knih doprovodil ilustračně malíř Zdeněk Burian.

Jitka Vrbová

Jitka Vrbová je česká zpěvačka, která je známa především jako výrazná představitelka žánru trampské a country hudby, věnuje se ale i jazzu a swingu. Původním povoláním učitelka.

Jiří Votoček

Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar byl český novinář a básník, publicista, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny, jedna z vedoucích tvůrčích osobností na sklonku 19. století a v 1. polovině 20. století. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Otec ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Matky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější otcovy sestry - byl vychováván matkou a tetami v „olšanské vile“ na Žižkově. Zde se později scházela jeho anarchistická skupina – Fráňa Šrámek, Karel Toman aj. Studium na gymnáziu a obchodní akademii nedokončil. Pro účast v hnutí tzv. Omladiny 1893 byl zatčen a v Plzni na Borech strávil 14 měsíců. Na sklonku 90. let 19. století se Neumann přiklonil k ideologii komunistického anarchismu a k anarchistickému hnutí, které prosazoval v časopise Nový kult. Po kratším pobytu ve Vídni se v letech 1905–14 usadil na Moravě. Zúčastnil se vystoupení předválečné moderny v Almanachu prosazujícím expresionismus, kubismus a futurismus. V roce 1915 narukoval do armády a prodělal válečné tažení v Makedonii a Albánii. Po vyhlášení samostatnosti se usadil v Praze. Zde založil časopis Červen , kolem něhož soustředil jak předválečnou modernu , tak nastupující mladou generaci hlásící se k tzv. proletářskému umění . V roce 1929 byl jedním ze sedmi spisovatelů, kteří se postavili proti novému Gottwaldovu vedení v KSČ a byl ze strany vyloučen. Zůstal však i nadále věrný levicovému zaměření. Vedl časopis Levá fronta, podílel se na vytvoření protifašistické kulturní...

Jiří Votava

Narozen 23.2.1942 v Praze. Doc., MUDr., CSc., lékař, práce z oboru neurologie, rehabilitace a využití jógy v rehabilitaci.

Jiří Vlastník

Narozen 22. 3. 1946 ve Šluknově. Nezávislý publicista, redaktor a scenárista. Věnuje se také historii kinematografie.

Jiří Vencovský

Nrozen 16.11.1953. Doc., MUDr., CSc., revmatolog, zabývá se imunologií a imunogetikou systémových onemocnění.

Jiří Vaněk

Vystudoval matematiku na MFF UK, nedostudoval logiku na FF UK. Pracoval jako holka pro všechno v prodejně čerpadel, vysokoškolský pedagog, novinář, PR konzultant, hudební dramaturg, programátor a scénárista sitcomu Comeback. Příležitostně vystupuje s různými hudebními uskupeními, nejčastěji sólově s akustickou kytarou pod pseudonymem Singleton. Od října 2004 píše pod přezdívkou Fiksu pojka blog, z něhož vychází i kniha Sebedrás. Milovník koček a hrdý obyvatel Prahy 7. Do devětadvaceti let života okázale ignoroval genetickou předurčenost k psaní a živil se obskurními aktivitami v PR, IT a jiných oblastech vyjádřitelných zkratkami. Poslední čtyři roky je z něj pisálek – vydal knihu, připravuje celovečerní film, píše pro televize i pro tištěná a internetová média a občas za to dostane i zaplaceno.

Jiří Vančura

Narozen 12.2.1907 v Praze, zemřel 1999. RTDr., architekt, práce v oboru.

Jiří Vančura

Historik, novinář, redaktor, signatář Charty 77. Jiří Vančura, narozen roku 1929. Vystudoval historii na Univerzitě Karlově v Praze a poté působil jako nakladatelský redaktor a novinář v oblasti historie a vnitropolitické problematiky - v letech 1961-1964 také v deníku Mladá fronta. Od ledna 1970 do konce roku 1989 pracoval jako dělník v geologickém průzkumu. Přitom byl činný v občanských iniciativách a publikoval v nezávislém a zahraničním tisku. Zpracoval několik historických námětů a této činnosti se věnoval i nadále.

Jiří Valše

Jindřich Vydra

Narozen 15.8.1930 v Českých Budějovicích. Výtvarník, malíř a ilustrátor, věnuje se též keramice, designu, sklu a realizaci do architektury.

Jevgenij Serafimovič Veltistov

Ruský spisovatel a scénárista. Proslavil se vědeckofantastickou prózou pro mládež, zejména sérií s postavami robota- chlapce Elektronka a jeho kamarádem Serjožou. Dobrodružství bylo v roce 1980 zfilmováno a běželo i v Československé televizi. Manželka Marta Petrovna Baronovová byla také spisovatelka, jednu knihu napsali spolu .

Jean Vanier

Jean Vanier byl kanadský katolický teolog, humanitář a zakladatel komunit L'Arche , ve kterých bydlí ve společném domově lidé s mentálním postižením spolu s asistenty. Založil také hnutí Víra a Světlo. V roce 2015 se stal laureátem Templetonovy ceny. Necelý rok po jeho smrti se objevila informace, že v letech 1970 až 2005 sexuálně zneužíval ženy, které se k němu obracely s žádostí o pomoc.

Jaroslava Volčíková

Autorka příručky německé konverzace.

Jaroslav Vanča

Historik umění, teoretik médií, pedagog a tvůrce videoinstalací. Vystudoval Střední průmyslovou školu filmovou v Čimelicích, výtvarnou výchovu a češtinu na Filozofické fakultě UK v Praze a postgraduálně uměleckou kritiku na katedře estetiky téže fakulty. Pedagog Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, odborný asistent Fakulty humanitních studií UK, pedagog FAMU v Praze. Později učil na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Odborný asistent Kabinetu humanitních a doplňkových studií. - Kurátor výstav. Od r. 1983 se věnuje multielementární transformaci. Tvůrce instalace s televizní a computerovou grafikou Kaple reliktní radiace.

Jaroslav Vacek

Narozen 1931 v Poděbradech. MUDr., psychiatr, v roce 1981 emigroval do SRN, kde působí jako soudní a vězeňský psychiatr. Autor prací z oboru, také autor publikace o legendě o Ahasverovi.

Jaromír Vejvoda

Janwillem Van de Wetering

Janwillem van de Wetering byl nizozemský spisovatel. Je autorem knih detektivních příběhů komisařů Grijpstry a de Giera, dětských knih a knih o svých zkušenostech studenta zenového buddhismu, který studoval v letech 1958 až 1960 v japonském klášteře spolu s Walterem Nowickem.

Jana Vyskočilová

Narozena 1977. Dis., spoluautorka publikací z oboru psychologie, práce zaměřené zvláště na emoční poruchy, dramaterapeutka.

Jana Vrzalová

Narozena 1951 v Praze. PhDr., novinářka, publicistka a překladatelka knih o léčitelství, autorka povídek, šéfredaktorka Národního osvobození.

Jana Větvičková

Narozena 12.11.1966 v Praze. Ing. Autorka kuchařských receptů, spoluautorka článků z oboru biomedicína, patologie, imunologie.